Zpr va o pln n Strategie soci ln ho za le ov n 2014 2020 za rok 2014.pdf

ZPRÁVA O PLNĚNÍ
STRATEGIE SOCIÁLNÍHO
ZAČLEŇOVÁNÍ 2014 – 2020
ZA ROK 2014

Praha, duben 2015

Úvod

Cílem  předkládaného  materiálu  je  první  podrobné  zmapování  způsobu  plnění  opatření
obsažených  ve  „Strategii  sociálního  začleňování  2014  –  2020“  (dále  jen  „Strategie“)
ze strany jednotlivých gestorů pro rok 2014 a opatření průběžných.
Tato Zpráva je prvním vyhodnocením uvedené Strategie přijaté vládou České republiky (dále
jen  „ČR“)  dne  8.  ledna  2014  usnesením  č.  24.  Monitorováno  bylo  plnění  88  opatření,
u  kterých  bylo  uloženo  průběžné  plnění  nebo  jež  měla  být  splněna  do  31.  12.  2014.
Z  uvedených  opatření  není  žádné,  které  by  bylo  neplněno.  Zcela  splnit  se  podařilo
2  opatření  s  termínem  do  konce  roku  2014.  Částečně  bylo  plněno  9  opatření.  Situace
v  oblasti  sociálního  začleňování  bude  v  průběhu  roku  2015  dále  vyhodnocována,  což  bude
směřovat k lepšímu plnění a efektivnějšímu nastavení cílů a opatření Strategie.
Účelem Strategie je přispět k plnění národního cíle redukce chudoby a sociálního vyloučení,
ke  kterému  se  ČR  zavázala  v  rámci  evropského  cíle  strategie  Evropa  2020  (desetiletá
strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění) pro tuto oblast:  „Udržení
hranice počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech
s  nízkou  pracovní  intenzitou  do  roku  2020  na  úrovni  roku  2008.“  ČR  se  současně  zavázala
vyvinout  úsilí  vedoucí  ke  snížení  počtu  osob  ohrožených  chudobou,  materiální  deprivací
nebo žijících v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou o 30 000 osob. Plnění uvedeného
cíle je monitorováno především prostřednictvím Národního programu reforem ČR (dále jen
„NPR“), vycházejícího ze strategie Evropa 2020.
Tato  Strategie  zastřešuje  hlavní  oblasti  významné  pro  sociální  začleňování  osob  sociálně
vyloučených  nebo  sociálním  vyloučením  ohrožených,  stanovuje  prioritní  témata  ČR
v oblastech důležitých pro sociální začleňování a financování ze zdrojů ČR i EU a obsahuje
přehled opatření majících vliv na sociální začleňování a boj s chudobou. Dále ukazuje směr,
kterým se řešení sociálního vyloučení mají ubírat, prosazuje společensky odpovědné hodnoty
vztahující se k sociálnímu vyloučení, upozorňuje na nedostatky při hledání řešení sociálního
vyloučení  a zasazuje  se  o  šíření  principu  mainstreamingu  sociálního  začleňování  na  všech
správních úrovních.

1

Základním  nástrojem  pro  řešení  sociálního  začleňování  osob  je  z pohledu  této  Strategie
sociální  práce.  Vedle  opatření  zaměřených  na  rozvoj  sociální  práce  se  Strategie  zaměřuje
na  následující  oblasti,  a  to  při  uplatňování  průřezových  principů  rovných  příležitostí,
podpory  sociálního  začleňování  na  místní  úrovni,  posilování  sociální  soudržnosti
a mainstreamingu1 sociálního začleňování:
  Podpora přístupu k zaměstnání a jeho udržení;
  Sociální služby;
  Podpora rodiny;
  Podpora rovného přístupu ke vzdělání;
  Přístup k bydlení;
  Podpora přístupu ke zdravotní péči;
  Zajištění slušných životních podmínek;
  Podpora dalším začleňujícím službám.
Na  zpracování  i  vyhodnocování  plnění  opatření  Strategie  se  významně  podílí  Komise
pro  sociální  začleňování  (dále  jen  „KSZ“),  která  je  stálým  poradním,  iniciativním
a koordinačním orgánem  MPSV v oblasti sociální politiky se zaměřením na boj proti chudobě
a  sociálnímu  vyloučení.2  Komise  se  skládá  ze  zástupců  subjektů,  které  jsou  zapojeny
do  řešení  problematiky  chudoby  a  sociálního  vyloučení,  tj.  ze  zástupců  státní  správy
a  samosprávy,  akademické  obce,  zastřešujících  nevládních  organizací  zabývajících  se  touto
problematikou a dalších sociálních partnerů.
Usnesení  vlády,  kterým  byla  uvedená  Strategie  schválena,  ukládá  ministryni  práce
a  sociálních  věcí  ve  spolupráci  s dalšími  resorty  jednou  ročně  předložit  vládě  ČR
pro  informaci  zprávu  o  plnění  jednotlivých  opatření  Strategie  za  uplynulý  kalendářní  rok.
V  rámci  monitoringu  plnění  opatření  Strategie  je  situace  ve  všech  prioritních  oblastech
pravidelně sledována, a to včetně využití souhrnného indikátoru v oblasti boje s chudobou
a sociálním vyloučením. Ke zvýšení efektivity ve sledování pokroku v oblasti boje s chudobou
a  sociálním  vyloučením  ve  vztahu  ke  Strategii  je  využívána  metodika  Výzkumného  ústavu
práce  a  sociálních  věcí  (dále  jen  „VÚPSV“)  „Indikátory  strategie  potlačování  chudoby
a sociálního vyloučení v České republice“.


1 Mainstreaming sociálního začleňování znamená zahrnutí této agendy nejen do sociální politiky, ale i do politik
ovlivňujících další stránky lidského života a života společnosti.
2  KSZ  je  zřízena  na  základě  usnesení  vlády  ČR  ze  dne  19.  května  2003  č.  476  ke  zřízení  meziresortní  Komise
pro  přípravu  Společného  memoranda  o  sociálním  začleňování  a  Národního  akčního  plánu  sociálního
začleňování.

2

Na  základě  podkladů  od  jednotlivých  gestorů  byla  zpracována  tato  souhrnná  „Zpráva
o  plnění  opatření  Strategie  sociálního  začleňování  za  rok  2014“.  Zpráva  je  členěna  podle
jednotlivých  oblastí  Strategie.  Na  začátku  každé  podkapitoly  je  uveden  cíl,  kterého  má  být
realizací  opatření  dosaženo.  U každého  jednotlivého  opatření  (číslovaných  dle  Strategie)
je  uveden  souhrn  plnění  od  všech  odpovědných  resortů  a institucí.  V případě,  že  se
na  realizaci  opatření  podílí  více  resortů,  odpovídají  za  jejich  plnění  společně.  U  každého
opatření  je  následně  uvedeno  stanovisko  KSZ.  V  případě,  že  opatření  bylo  jen  částečně
naplněno, je navržen další postup.

3

1 Podrobný popis plnění opatření v roce 2014

V  právním  řádu  České  republiky  (zákon  č.  108/2006  Sb.,  o  sociálních  službách,  ve  znění
pozdějších předpisů) je sociální začleňování definováno jako proces, který zajišťuje, že osoby
sociálně  vyloučené  nebo  sociálním  vyloučením  ohrožené  dosáhnou  příležitostí  a  možností,
které  jim  napomáhají  plně  se  zapojit  do  ekonomického,  sociálního  i  kulturního  života
společnosti  a  žít  způsobem,  který  je  ve  společnosti  považován  za  běžný.  K  obecným  cílům
sociálního začleňování tak patří:
-  zajištění  účasti  v  zaměstnání  a  rovného  přístupu  ke  všem  zdrojům,  právům,  zboží
a službám;
-  prevence rizika sociálního vyloučení;
-  pomoc nejvíce zranitelným;
-  mobilizace všech relevantních aktérů.

Následující  podkapitoly  shrnují  situaci  v  sociálním  začleňování  podle  oblastí  Strategie
v roce  2014  na  základě  podkladů  jednotlivých  gestorů  a  vyjádření  Komise  pro  sociální
začleňování, monitorovacího orgánu této Strategie.

4

1.1 Plnění opatření v oblasti sociální práce

Základním  nástrojem  pro  sociální  začleňování  osob  sociálně  vyloučených  nebo  sociálním
vyloučením  ohrožených  je  sociální  práce.  Sociální  práce  je  profesionální  aktivita  zaměřená
na  pomoc  jednotlivcům,  skupinám  či  komunitám  zlepšit  nebo  obnovit  jejich  schopnost
sociálního fungování v jejich přirozeném prostředí. Pro aktivní sociální začleňování je důležitá
především  činnost  institucí  (výkon  sociální  práce)  na  místní  úrovni  a  koordinace  jejich
činností.  Mezi  největšími  riziky  v  ČR  byla  ve  Strategii  identifikována  především  personální
a  finanční  pod-dimenzovanost  (nedostatek  úvazků  sociálních  pracovníků),  nevyjasněnost
a  nejednotnost  cílů  sociální  práce,  nevyjasněnost  rolí  jednotlivých  aktérů  sociálního
začleňování  na  místní  úrovni  a  nedostatečná  spolupráce  a  koordinace  aktérů  při  výkonu
sociální práce.

Cíl: Nastavení a rozvoj sociální práce

Opatření: 2.a Zajistit a podporovat vzájemnou spolupráci aktérů veřejné správy a ostatních
subjektů při výkonu sociální práce;
Gestor: MPSV ve spolupráci s MV, kraji a obcemi
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je průběžně plněno

Opatření je v oblasti sociální práce ve veřejné správě realizováno ve spolupráci MPSV a GŘÚP
prostřednictvím  pilotáž  certifikované  Metodiky  integrace  sociální  práce  s příjemci  dávek
v hmotné  nouzi  (dále  jen  „Metodika“),  zaměřené  na  spolupráci  poboček  Úřadu  práce  ČR
(dále  jen  „ÚP  ČR“)  a  obcí  v oblasti  výkonu  činností  sociální  práce.  Do  pilotáže  se  zapojilo
celkem  pět  lokalit  ve  třech  krajích  ČR  (Středočeský,  Jihomoravský  a  Moravskoslezský  kraj).
Zmíněná  metodika  představuje  inovativní  metodický  nástroj  určený  pracovníkům  agendy
pomoci  v  hmotné  nouzi  (dále  jen  „HN“)  při  kontaktních  pracovištích  ÚP  ČR  a  sociálním
pracovníkům obecních úřadů, kteří jsou v přímém kontaktu s lidmi, jež se nacházejí v situaci
HN nebo jsou HN ohroženi.

5

Cílem  Metodiky  je  podpořit  změnu  v  současnosti  převládajícího  pojetí  pomoci  lidem
v  HN  tak,  aby  se  neomezovalo  pouze  na  vyplácení  dávek  pomoci  v  HN,  ale  bylo
doprovázeno  sociální  prací.  Sociální  práce  má  reagovat  na  širší  škálu  problémů  lidí  v  HN
nebo ohrožených HN s cílem dosáhnout stavu:
  kdy  pracovníci  kontaktních  pracovišť  ÚP  ČR  a  sociální  pracovníci  obcí  využívají
v procesu pomoci lidem v HN a ohroženým HN takové postupy sociální práce, které
jejich klientům umožní zvládat problémy, které je do situace HN přivedly či jim brání
se z ní vymanit,
  tím snižovat riziko dlouhodobé závislosti klientů na dávkách v HN,
  zlepšit schopnost lidí v HN a ohrožených HN řešit vlastní životní situaci samostatně.
Obsahem  Metodiky  jsou  postupy  a  doporučení  pro  sociální  práci  s  lidmi  v  HN,  které
sociálním pracovníkům pomohou odpovědět na otázku, jak volit a k administraci dávek v HN
připojovat  postupy  sociální  práce.  Metodická  doporučení  jsou  formulována  tak,  aby
v  konkrétních  případech  umožňovala  volit  a  k  administraci  dávek  v  HN  připojit  postup
sociální  práce,  který  je  přiměřený  typu  životní  situace  člověka  v  HN  nebo  HN  ohroženého.
Tyto postupy směřují ke zvýšení schopnosti člověka v HN řešit svou životní situaci.
Plánuje  se  také  další  rozvíjení  spolupráce  obcí  a  ÚP  ČR  v oblasti  výkonu  sociální  práce
při poskytování příspěvku na péči a koordinace nástrojů péče a pomoci, mimo jiné i v rámci
plánované novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, konkrétně ustanovení § 92,
které upravuje oblasti sociální práce, které vykonávají obce v přenesené působnosti.

Opatření: 2.b Zabezpečit odpovídající metodickou a finanční podporu sociální práce;
Gestor: MPSV
Termín: Od roku 2014
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

MPSV realizovalo toto opatření prostřednictvím:
-  aktualizace Normativní instrukce č. 19/2013;
-  vytvoření samostatného dotačního titulu na výkon sociální práce v obcích typu II. a III.
a  krajských  úřadech  (§  102  a  103  zákona  č.  108/2006  Sb.,  o  sociálních  službách,
a § 65a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi).
Normativní instrukce č. 19/2013  upravuje postup při vykonávání sociálního šetření v rámci
řízení o dávkách nepojistných sociálních systémů podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních
službách, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám
se  zdravotním  postižením  a  zákona  č.  111/2006  Sb.,  o  pomoci  v hmotné  nouzi,  ve  znění
pozdějších  předpisů  a  o  změně  souvisejících  zákonů,  ve  znění  pozdějších  předpisů.  Byla
vypracována MPSV s datem platnosti 1. 12. 2013 a datem účinnosti 1. 1. 2014.
6

Novela  zákona  č.  108/2006  Sb.,  o  sociálních  službách  nabyla  účinnosti  dne  1.  1.  2015.
Účelem  dotačního  titulu  (příspěvek  formou  dotace)  na  výkon  sociální  práce  vykonávané
Městskými úřady obcí II. a III. typu, úřady vojenských újezdů a krajských úřadů je stabilizovat
a následně zvýšit počty sociálních pracovníků těchto úřadů. Dotační titul je dalším zdrojem
financování  sociální  práce  vedle  neúčelového  příspěvku  na  výkon  státní  správy
v přenesené  působnosti,  který  obcím  a  krajům  na  činnosti  v přenesené  působnosti  plyne
z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra (dále jen „MV“). V současné době je připravována
metodika, dotace budou vyplaceny v 2. polovině roku 2015.
V plánu je dále zvyšování finanční podpory sociální práce prostřednictvím dotačního titulu
k zajištění  optimálního  personálního  stavu  sociálních  pracovníků  v obcích  i  krajských
úřadech.

Opatření:  2.f  Podpora  sociální  práce  na  obcích,  slaďování  metod  sociální  práce
a spolupráce s ÚP ČR, NNO a sociálních služeb;
Gestor: MPSV
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

K  plnění  opatření  přispívá  pilotáž  „Certifikované  metodiky  integrace  sociální  práce
s příjemci  dávek  v hmotné  nouzi“,  zaměřené  na  spolupráci  ÚP  ČR  a  obcí  v oblasti  výkonu
činností sociální práce.  Více o zmíněné metodice viz plnění opatření 2.a.
Rozvíjení spolupráce obcí a ÚP ČR v oblasti výkonu sociální práce při poskytování příspěvku
na péči a koordinaci nástrojů péče a pomoci je prioritou i do budoucna.
Mimo  individuálních  projektů  od  1.  1.  2012  plní  MPSV  koordinační  a  metodickou  činnost
činností sociální práce podle § 92, §93 a § 93a). Maximální možná podpora je poskytována
metodikům  sociální  práce  krajských  úřadů,  dále  pak  sociálním  odborům  obecních  úřadů
obcí  s  rozšířenou  působností  a  pověřených  obecních  úřadů  a  újezdních  úřadů.  Sociální
pracovníci  v  souvislosti  s  výkonem  činností  sociální  práce  zajišťují,  respektive  podporují,
„sociální  fungování“  klienta  (jednotlivce,  skupiny,  či  komunity)  v  životě  obce.  Základní  rolí
sociálních pracovníků je udržet rovnováhu ve vztahu klient a jeho prostředí (obec). V rámci
činností  sociální  práce  se  sociální  pracovníci  dále  zaměřují  na  tvorbu  příznivých
společenských  podmínek  a  to  tak,  aby  bylo  dosaženo  stanoveného  cíle.  Sociální  pracovníci
v praxi podporují sociální změnu, řešení problémů v mezilidských vztazích a zasahují tam, kde
se  lidé  dostávají  do  konfliktu  se  svým  sociálním  prostředím.  Svou  činností  předcházejí
projevům nepříznivých sociálních jevů tak, aby nemuselo být využito represivních opatření.

7

Opatření: 2.g Podpora péče poskytované v co největší míře v přirozeném prostředí klienta
(komunitní péče)
Gestor: MPSV
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

V  rámci  „Principů  a  priorit  dotačního  řízení  na  podporu  poskytování  sociálních  služeb
vyhlášených  v  roce  2013  na  rok  2014“  byly  přímo  stanoveny  dvě  zásady,  které  se  týkají
tohoto opatření, a to „podpora terénních a ambulantních služeb sociální péče“ (zde MPSV
požaduje další podporu uvedených služeb zhruba do úrovně 100% částky přidělené na tyto
formy  služeb  sociální  péče  v  roce  2013  na  jednotlivé  kraje,  a  to  na  úkor  financování
pobytových  služeb  sociální  péče)  a  „podpora  pobytových  služeb  sociální  péče  realizující
kroky  vedoucí  k  deinstitucionalizaci  a  humanizaci“.  Principy  a  priority  dotačního  řízení
pro  dotační  rok  2015  deklarují  primární  podporu  těch  sociálních  služeb,  jež  umožňují
co  nejdelší  možné  setrvání  jejich  uživatelů  v  domácím  prostředí  či  místní  komunitě,
konkrétně  pak  stanovují  podporu  terénních  a  ambulantních  služeb  sociální  péče,  které
umožňují život uživatelů služeb v jejich přirozeném prostředí.
Následující  tabulka  shrnuje  výši  finančních  prostředků  u  vybraných  druhů  sociálních  služeb
za  roky  2013  a  2014  z dotačního  titulu  MPSV.  Z  tabulky  je  patrné,  že  podporované  jsou
především  služby  poskytované  v přirozeném  prostředí  klienta,  naopak  dotace
na institucionální péči (domov pro osoby se zdravotním postižením) je nižší.

Tabulka 1 Porovnání dotací u vybraných služeb
Výše přidělené dotace
Výše přidělené dotace
Druh služby
v roce 2013
v roce 2014
denní stacionáře
253 098 000,-
289 278 024,-
domov pro osoby se zdravotním postižením
1 198 546 467,-
1 382 565 640,-
chráněné bydlení
197 385 389,-
263 382 026,-
odlehčovací služby
120 914 100,-
149 182 200,-
osobní asistence
195 848 000,-
226 604 300,-
pečovatelská služba
524 496 700,-
628 497 120,-
podpora samostatného bydlení
20 659 083,-
24 041 000,-

U služby chráněné bydlení a domov pro osoby se zdravotním postižením není možné přesně
určit celkový počet služeb komunitního charakteru vzhledem k odlišným kapacitám.

8

Projekt Transformace sociálních služeb
I  v roce  2014  probíhala  MPSV  vedená  realizace  individuálního  projektu  „Transformace
sociálních služeb“, který je podpořen z „Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost
2007  –  2013“  (dále  jen  OP  LZZ).  Projekt  je  financován  z  prostředků  Evropského  sociálního
fondu a státního rozpočtu České republiky v celkové výši 19,975 mil. Kč.
Do  projektu  „Transformace  sociálních  služeb“  se  zapojilo  40  zařízení  z  celé  ČR.
Z  toho  27  se  zúčastnilo  předchozího  projektu  MPSV  „Podpora  transformace  sociálních
služeb“,  na  který  tento  projekt  plynule  navázal.  Cílem  projektu  je  poskytnout  zařízením
sociálních  služeb  další  podporu  při  přípravě  či  v  probíhajícím  procesu  transformace
a zároveň zajistit, aby model vznikajících služeb neustrnul na převrácení jedné ústavní služby
do řady malých služeb ústavního charakteru. Na konci transformačního procesu by měl být
vytvořen  systém  komunitních  služeb  na  daném  území,  které  budou  lépe  odpovídat
individuálním  potřebám  lidí  s  postižením  i  potřebám  obce,  ve  které  budou  působit.
Vznikající  služby  nemohou  být  rigidní,  ale  pružné  a  vzájemně  prostupné,  aby  v  každém
okamžiku spěly k sociálnímu začleňování a byly založeny na individualitě jejich uživatelů.
V rámci  projektu  MPSV  poskytuje  konzultace  a  metodickou  podporu  při  tvorbě
transformačních  plánů,  které  umožňují  praktickou  realizaci  transformace,  supervize,
informuje
o
transformačním
procesu
a
podporuje
veřejné
diskuze
o  deinstitucionalizaci  služeb  sociální  péče,  vzdělává  pracovníky  zapojených  organizací
a dalších institucí podílejících se na transformaci služeb sociální péče a vyhodnocuje průběh
procesu transformace a jejích dopadů.
Investiční podpora – Integrovaný operační program
„Integrovaný  operační  program“  (dále  jen  “IOP“)  je  důležitým  komponentem  procesu
transformace sociálních služeb. V rámci tohoto operačního programu byla stanovena oblast
intervence  3.1,  aktivita  a)  investiční  podpora  procesu  a  zavádění  jednotného  přístupu
v transformaci pobytových zařízení sociálních služeb, která poskytuje podporu při zajištění
domácností  uživatelů, zázemí  pro  ambulantní  služby a denní  programy,  zázemí pro terénní
služby, zázemí pro management a humanizaci - investici do změny v původních zařízeních.
Pro výše zmíněnou oblast intervence a do ní zahrnuté aktivity je celkově k dispozici 1,3 mld.
Kč.  V  rámci  první  výzvy  č.  2  byly schváleny projekty zhruba  ve  výši  415,23  mil.  Kč.  V  rámci
výzvy č. 7 byly schváleny projekty ve výši 1,2 mld. Kč.3 Projekty bylo možné v této kontinuální
výzvě  podávat  do  6.  5.  2013.  Do  konce  roku  2014  se  podařilo  ukončit  17  projektů
a  podpořit  tak  přibližně  kapacitu  255  míst  v  komunitních  službách.  Klienti,  kteří  využívají
např.  služby  chráněného  bydlení,  domova  pro  osoby  se  zdravotním  postižením,  sociálně
terapeutickou dílnu a odlehčovací službu.


3 V rámci schválených projektů došlo k výrazným úsporám, proto bylo možné prostředky nevyčerpané ve výzvě
č. 2 použít ve výzvě č. 7.
9

V realizaci zůstává 33 projektů. Maximální výše podpory na jeden projekt činí 90,0 mil. Kč
a je možno získat podporu do výše 100 % způsobilých výdajů projektu. Tyto prostředky jsou
hrazeny  z  85  %  ze  strukturálních  fondů  (Evropský  fond  pro  regionální  rozvoj)  a  z  15  %  ze
státního rozpočtu ČR (informace zde: http://www.mpsv.cz/cs/5485).
Projekty krajů
Některé  kraje  vytvořily  a  aplikují  účinné  nástroje,  kterými  přímo  či  nepřímo  podporují
naplňování  jednotlivých  cílů  a  opatření  této  koncepce.  Těmito  nástroji  jsou  jak  projekty
zaměřené
na
proces
transformace,
vytváření
služeb
komunitního
typu
a jejich udržení (investiční i neinvestiční povahy), proces střednědobého plánování rozvoje
sociálních  služeb,
zavádění
a
aplikaci
standardů
kvality
sociálních
služeb
na  krajské  úrovni,  vzdělávání  poskytovatelů  sociálních  služeb  nebo  pracovníků
v přímé péči, tak zaměření dotačních titulů nebo aktivity kraje v metodické oblasti.
Grantové výzvy MPSV na podporu transformačních projektů a komunitních služeb
MPSV  v  únoru  2012  vypsalo  v  rámci  OP  LZZ  pro  předkládání  grantových  projektů  v  rámci
oblasti  podpory  3.1  –  Podpora  procesu  transformace  pobytových  sociálních  služeb  (výzva
č. 87). Poslední příjem žádostí byl v červnu 2013 (jednalo se o více-kolovou výzvu). Výzva je
zaměřena na podporu procesu ve fázi přípravy na transformaci a podporu procesu ve fázi
realizace  transformace  pobytové  služby  sociální  péče  (domov  se  zvláštním  režimem,
domovy pro osoby se zdravotním postižením, týdenní stacionáře, chráněné bydlení). Celková
částka  pro  tuto  výzvu  činila  70  mil.  Kč.  Do  výzvy  bylo  předloženo  30  projektových  žádostí.
Ve  výsledku  bylo  podpořeno  20  projektů  v  celkové  hodnotě  činící  přibližně  50,6  mil.  Kč.
Ve  dvou  případech  se  jedná  o  dva  celokrajské  systémové  projekty  –  Pardubického
a  Libereckého  kraje.  Cílem  každého  projektu/příjemce  je  vytvořit  transformační  plán
zařízení, který bude naplňovat všech 10 aspektů transformace.
Další výzvou významnou z hlediska transformace je „Podpora sociálních služeb komunitního
typu  vzniklých  po  transformaci“  (výzva  č.  C1).  Cílem  výzvy  je  podpora  sociálních  služeb
komunitního  typu,  které  vznikly  jako  výsledek  procesu  transformace  pobytových  služeb
sociální  péče.  Snahou  je  podpořit  aktivizaci  klientů  zařízení  a  takovou  práci,  která
podporuje  samostatnost  klientů  v  rámci  jejich  možností  a  rozvíjí  jejich  schopnosti
a  dovednosti.  Celková  částka  pro  tuto  výzvu  byla  200  mil.  Kč.  Výzvou  bylo  podpořeno
9  projektů  s  celkově  poskytnutou  maximální  výší  podpory  přibližně  35  mil.  Kč.  7  dalších
projektů bylo vyřazeno v rámci hodnocení.
Druhou  výzvou  stejného  charakteru  je  výzva  „Podpora  sociálních  služeb  komunitního  typu
vzniklých po transformaci“ (výzva č. D2). Výzva byla tematicky shodná s výzvou C1. Celková
částka  pro  tuto  výzvu  byla  40  mil.  Kč.  Výzvou  bylo  podpořeno  6  projektů  s  celkově
poskytnutou  maximální  výší  podpory  přibližně  19,4  mil.  Kč.  Jeden  projekt  byl  vyřazen
na základě rozhodnutí výběrové komise.

10

Tabulka 2 Nástroje podpory, zapojená zařízení – alokované finanční prostředky
Alokované
Počet
zapojených
Realizace
Název nástroje
finanční
zařízení/projektů
v letech
prostředky
Projekt Transformace sociálních služeb
40 zařízení
2013 - 2015
19,975 mil. Kč
Grantové  výzvy  MPSV  na  podporu
transformačních projektů a komunitních
služeb
a)  20 projektů (cca
a)  87 Podpora procesu transformace
50,5 mil. Kč)
pobytových sociálních služeb
a)  a) 2012 – 2015
a)  a) 70 mil. Kč
b)  9 projektů (cca 35
b)  C1 Podpora sociálních služeb
b)  b) 2014 – 2015
b)  b) 200 mil. Kč
mil. Kč)
komunitního typu vzniklých po
c)  c) 2014 - 2015
c)  c) 40 mil. Kč
c)  6 projektů (cca
transformaci
19,5 mil. Kč)
c)  D2 Podpora sociálních služeb
komunitního typu vzniklých po
transformaci
Investiční podpora – Integrovaný
23 zařízení4
2009 – 2015
1,3 mld. Kč
operační program

Opatření: 2.h Podporovat alternativní přístupy v sociální práci;
Gestor: MPSV
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

MPSV  naplňovalo  toto  opatření  prostřednictvím  realizace  projektu  „Systémová  podpora
profesionálního  výkonu  sociální  práce“.  Kompletní  informace  o  projektu  naleznete  zde:
http://www.mpsv.cz/cs/17865.  Dále  probíhalo  publikování  odborných  textů  v periodicích
Listy sociální práce, Sociální práce/Sociálna práca a na internetových portálech (Listy sociální
práce: http://www.listysp.cz//, Sociální práce/sociálna práca: http://www.socialniprace.cz/)
V roce 2014 byly v rámci výše uvedeného projektu realizovány tyto aktivity:
  Kulatý stůl: 30. 10. 2014;
  Podzimní škola: 22. – 26. 9. 2014;
  Návazný seminář: 10. 9. 2014;
  Seminář: Zapojte se do Konzultačního procesu k věcnému záměru zákona o sociálních
pracovnících: 24. 4. 2014.
Dále budou realizovány projekty z Evropského sociálního fondu (dále jen „ESF“) zaměřené
na rozvíjení metod sociální práce v legislativních podmínkách ČR.


4 Jedná se o počet oprávněných žadatelů čerpat finanční prostředky.
11

Opatření: 2.ch Zvyšování prestiže sociální práce prostřednictvím osvěty a informování;
Gestor: MPSV
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.
MPSV naplňovalo toto opatření prostřednictvím:
-  realizace  projektu  „Systémová  podpora  profesionálního  výkonu  sociální  práce“.
Kompletní informace o projektu naleznete zde: http://www.mpsv.cz/cs/17865;
-   přípravy  věcného  záměru  zákona  o  sociálních  pracovnících  (profesní  zákon)
a  realizace  konzultačního  procesu  k  pracovním  materiálům  pro  přípravu  věcného
záměru  zákona  o  sociálních  pracovnících,  průběžně  po  celý  rok  2014.  V oblasti
koncipování opatření a hodnocení dopadů regulace k návrhu věcného záměru zákona
probíhala průběžně konzultační jednání se zástupci rezortů, s aktéry v oblasti výkonu
sociální  práce  a  rovněž  s organizacemi  zaměstnávajícími  sociální  pracovníky,
a s dalšími významnými sociálními partnery.

Tabulka 3 Časová osa konzultačního procesu:
leden
–
prosinec  semináře pořádané MPSV a Radou pro rozvoj sociální práce v 10 krajích
2013
ČR
leden – březen 2014
zveřejnění  pracovních  materiálů  verze  I.  ke komentářům  odbornou
veřejností
březen 2014
seminář  MPSV  v Praze  –  prezentace  zhodnocení  zpětné  vazby  získané
z terénu
březen – červen 2014  osobní  konzultace  a  výjezdy  na  základě  reakcí  na  zveřejněné  pracovní
materiály verze I.
květen 2014
seminář MPSV v Praze s účastí odborníků ze Slovenska
červen – září 2014
zveřejnění  pracovních  materiálů  verze  II.  ke  komentářům  odbornou
veřejností
říjen – prosinec 2014
rezortní a mezirezortní jednání k obsahu věcného záměru zákona
průběžně  2014  a  účast  na  akcích  pořádaných  v terénu  –  workshopy,  konference,  kulaté
2015
stoly, diskuse – k tématu věcného záměru zákona o sociálních pracovnících
únor 2015
seminář  MPSV  pro  zástupce  organizací  Platformy  10  a  další
zaměstnavatele
březen 2015
kulatý stůl paní ministryně s vybranými zainteresovanými subjekty

Na  půdě  MPSV  proběhla  dvoustranná  jednání  k připravovanému  věcnému  záměru
zákona  o  sociálních  pracovnících,  a  to  se zástupci  MZ,  Unie  zaměstnavatelských
svazů,  Odborového  svazu  sociální  péče  a zdravotnictví  a  dalších.  Na  půdě  MZ
se  v návaznosti  na  přípravu  věcného  záměru  zákona  o  sociálních  pracovnících
uskutečnila  jednání  k novele  zákona  o nelékařských  zdravotnických  povoláních
s účastí zástupců MPSV, České asociace sester, zaměstnavatelů zdravotně-sociálních
pracovníků a vzdělavatelů zdravotně-sociálních pracovníků.
12

Mezirezortní  pracovní  skupinu,  která  se  připravované  právní  úpravě  věnovala
z hlediska  dotčených  agend  a stávající  právní  úpravy,  tvořili  zástupci  nominovaní
vedením těchto institucí a organizací: MF, MV, MSp, MZ, MŠMT, Úřadu vlády, Svazu
měst a obcí a Asociace krajů, Vědecké rady pro sociální práci, Asociace vzdělavatelů
v  sociální  práci,  Odborového  svazu  zdravotnictví  a  sociální  péče,  Unie
zaměstnavatelských  svazů,  Asociace  poskytovatelů  sociálních  služeb  ČR  a Profesní
komory sociálních pracovníků z. s. a Společnosti sociálních pracovníků ČR.
-
publikování odborných textů v Listech sociální práce, Sociální práce/Sociálna práca
a na internetových portálech – viz plnění opatření 2h.

13

1.2 Plnění opatření v oblasti podpory přístupu k zaměstnání a jeho udržení
Zajištění  rovného  přístupu  k  zaměstnání  pro  všechny  skupiny  obyvatel  ČR  je  nezbytným
předpokladem  boje  se  sociálním  vyloučením,  zejména  u  produktivní  složky  obyvatelstva.
Téměř polovina nezaměstnaných osob je  v ČR ohrožena chudobou. Podpora zaměstnanosti
ohrožených skupin je důležitá jak z důvodu zajištění adekvátního příjmu a zabránění ohrožení
chudobou,  tak  z  důvodu  sociální  integrace  osob.  Strategie  identifikovala  několik  překážek
pro  přístup  osob  k zaměstnání.  Byly  jimi  personální  poddimenzovanost  služeb
zaměstnanosti,  nízká  provázanost  poskytování  sociálních  dávek  s příjmem  ze  zaměstnání,
nedostatečná  spolupráce  relevantních  aktérů,  nedostatečná  nabídka  dostupných  služeb
výchovy  a  péče  o  předškolní  děti  za  účelem  sladění  rodinného  a  pracovního  života,
nedostatečná  provázanost  vzdělávání  a  dovedností  s potřebami  trhu  práce,  regionální
disproporce na trhu práce nebo nedostatečný rozvoj sociálního podnikání.

Cíl (z hlediska sociálního začleňování): Vytvářet podmínky pro vstup a udržení se na trhu
práce pro osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené

Opatření:  3.1.a  Zabezpečit  odpovídající  poradenské,  motivační  a  podpůrné  služby
pro vstup a udržení se na trhu práce včetně tvorby individuálních akčních plánů (programy
personální,  technické,  metodické  a  motivační  podpory),  i  prostřednictvím  zapojení
nestátních neziskových organizací do poskytování komplexních poradenských služeb;
Gestor: MPSV, ÚP ČR
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.
V  rámci  projektu  „Systém  efektivního  řízení  lidských  zdrojů  Úřadu  práce  ČR“   (ELZUP)  byl
v  roce  2014  realizován dvoudenní  kurz  „Sociální  poradenství  –  práce  s exkludovanými
klienty“.  Kurz  bude  začleněn  do  systému  vzdělávání pro  vybrané  typové  pozice  i  v dalších
letech.  Cílem  kurzu  je  seznámit  účastníky  s  problematikou  exkluze,  jejími  příčinami
a  problémy  s  tím  spojenými.  Znát  rizikové  faktory  exkluze,  problémy  sociálně  vyloučených
klientů,  naučit  se  poradenskému  přístupu  při  práci  s  cílovou  skupinou.  Důraz  bude  kladen
především na řešení praktických případů z praxe na základě znalosti sociálně-poradenského
procesu. Absolventi tohoto kurzu by měli mít dostatek znalostí a praktických dovedností, jak
aplikovat poradenské dovednosti při práci se sociálně vyloučenými klienty. Naučí se metody
a  formy  práce  s  klienty  ohrožených  exkluzí  a  vést  s  nimi  poradenský  rozhovor.  Zaměření
kurzu  bude  cíleně  směřovat  na  seznámení  účastníků  kurzu  na  techniky,  jak  mohou
komunikovat s klienty z cílové skupiny a na případná rizika s tím spojenými.

14

Účastník  bude  moci  aktivně  reagovat  na  modelové  situace  a  příklady  z  praxe,  osvojí  si
poradenský  rozhovor  s  exkludovanými   skupinami  klientů,  práci  s  emocemi  zejména  při
zvládání agresivity klientů.
Dále  byl  organizován   kurz  v  rámci  ELZUP  -  "Základy  finanční  gramotnosti",  kdy  vlastní
realizace začala v roce 2015, ale jeho přípravná část byla v roce 2014. Cílem tohoto kurzu je,
aby  si   studující   osvojil  praktické  informace  z  oblasti  finanční  gramotnosti.  Bude  si  umět
představit,  co  je  dluhová  past,  jak jí  předcházet  a  jak z  ní  ven.  Naučí  se  možnosti,  jak řešit
dluhy,  a  dozví  se,  jak  si  řídit  osobní  rozpočet.  Dokáže  klientům  zodpovědět  na  základní
dotazy týkající se osobních financí a poskytovat informace v oblasti efektivního hospodaření
občanů  s  jejich  vlastním  majetkem  (zejména  osobními  financemi)  v  různých  životních
situacích a etapách života.  Ve druhé části semináře se seznámí s institucemi a organizacemi,
které  se  zabývají  vzděláváním  v  oblasti  finanční  gramotnosti  a  problematikou  pomoci
osobám s finančními nebo majetkovými problémy.
Poradenské  aktivity  ÚP  ČR  jsou  především  poskytovány  skupinám  ohroženým,  či  nějak
znevýhodněným  na  trhu  práce.  Jsou  zabezpečovány  jak  interně  speciálními  poradci  -
zaměstnanci  ÚP  ČR,  tak  externě  prostřednictvím  nákupu  poradenských  služeb.  Na  realizaci
poradenských  služeb  se  podílely  kromě  odborných  zařízení  -  podnikatelských  subjektů
i  nestátní  neziskové  organizace,  poskytující  poradenské  služby.  Poradenské  aktivity
se  soustředily  jak  na  skupinové  poradenské  aktivity,  tak  především  na  individuální
poradenství  klientům.  Tematicky  byly  poradenské  aktivity  zaměřeny  na  poradenství
pro  volbu  povolání,  příp.  změnu  profesní  orientace,  které  zabezpečují  především
zaměstnanci  Informačních  a  poradenských  středisek  (IPS),  a  jsou  poskytovány  jak  žákům
a  studentům  (případně  jejich  rodičům),  tak  zároveň  i  uchazečům  o  zaměstnání.  Mezi  další
poradenské  aktivity  patří  skupinové  informační  schůzky,  zaměřené  např.  na  informování
klientů o jejich právech a povinnostech, o nabídce služeb ÚP ČR, o rekvalifikacích a dalších
nástrojích  aktivní  politiky  zaměstnanosti  (dále  jen  „APZ“),  o  možnostech  individuálních
akčních plánů apod. Jsou realizovány motivační a další poradenské programy, jejichž cílem
je zvýšit zaměstnatelnost klientů a usnadnit jim přechod na trh práce. Významná je realizace
skupinových poradenských aktivit v rámci regionálních individuálních projektů, které jsou
orientovány především na skupiny ohrožené na trhu práce. Významnou součástí skupinových
poradenských  programů  jsou  Job  Cluby,  které  představují  ucelený  aktivizační  poradenský
program.

15

Podrobnosti o počtu akcí a účastníků uvádí následující tabulka:

Tabulka 4 Výčet akcí za rok 2014
Interní
Počet akcí
Počet účastníků/ klientů
Volba  povolání  -  Skupinové  akce  5 750
101 449
pro školy
Volba povolání - Akce pro UoZ5
2 552
29 838
Skupinové informační schůzky
5 760
99 701
Individuální poradenství
-
148 993
Bilanční diagnostika
-
242
Skupinové  poradenství  v rámci  407
5 157
RIP
Individuální  poradenství  v rámci  -
6 511
RIP

Externí
Počet akcí
Počet účastníků/ klientů
Skupinové poradenské aktivity
726
7 386
Individuální poradenství
-
853
zajišťované prostřednictvím
nákupu služeb
Bilanční diagnostika
-
1 217

Job Cluby
Počet akcí
Počet účastníků/ klientů  úspěšných
absolventů

401
4 356
3 602

Vytváření individuálních akčních plánů (dále jen „IAP“) bylo v roce 2014 zajištěno a plněno
nad  rámec  zákonem  stanovených  požadavků.  Vzhledem  k  velkému  množství uzavírání  IAP
by  bylo  vhodné  proškolit  zaměstnance  na  tvorbu  IAP  s ohledy  na  zařazování  uchazečů
o zaměstnání do projektů ESF.
Podpora  poradenských,  motivačních  a  podpůrných  služeb  pro  vstup  a  udržení  se  na  trhu
práce  určených  přímo  ohroženým  jednotlivcům  pokračovala  i  prostřednictvím  grantových
projektů  financovaných  z  OP  LZZ  na  oblast  podpory  3.3  Integrace  sociálně  vyloučených
skupin  na  trh  práce.  V  rámci  této  oblasti  byly  neziskovými,  vzdělávacími  organizacemi
a  v  menší  míře  pak  i  obcemi  a  místními  organizacemi  realizovány  projekty,  které  byly
zacíleny  na  vybrané  cílové  skupiny  ohrožené  sociálním  vyloučením  či  přímo  již  sociálně
vyloučené (např. osoby z etnických a sociokulturních menšin, osoby do 25 let s nízkou úrovní
kvalifikace, osoby se zdravotním postižením, osoby nad 50 let s kumulací hendikepů, osoby
závislé  na  návykových  látkách,  azylanty  a  imigranty,  osoby  do  26  let  vyrůstající  bez  rodin,
osoby ukončující výkon trestu odnětí svobody).


5 uchazeč o zaměstnání
16

Účastníci  těchto  projektů  zpravidla  absolvují  komplexní  motivačně  aktivizační  programy
obsahující  různé  formy  pracovního  poradenství,  vzdělávání,  zprostředkování  zaměstnání
a  mzdové  podpory  při  zaměstnání.  Individuální  akční  plány  pro  jednotlivé  klienty  či  jiné
charakterem  blízké  aktivity vznikají  v  rámci  diagnostik  a  individuálního  poradenství.  V  roce
2014 bylo v realizaci 181 projektů s průměrnou dotací cca 5 mil Kč. Posledních 48 projektů
financovaných  z  OP  LZZ  na  jmenované  oblasti  podpory  vstoupilo  do  realizace  v  listopadu
a prosinci 2014.
Byla  zahájena  příprava  výzev  pro  podporu  obdobných  projektů  v „Operačním  programu
Zaměstnanost 2014 – 2020“ (dále jen „OP Z“).
I v rámci grantových projektů oblasti podpory 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti
OP  LZZ  byly  podporovány  vzdělávací  a  neziskové  organizace  v  realizaci  poradenských,
motivačních  a  podpůrných  služeb  pro  vstup  a  udržení  se  na  trhu  práce.  Cílové  skupiny
těchto  grantových  projektů  byly  uchazeči  o  zaměstnání  a  zájemci  o  zaměstnání  s  důrazem
na  osoby,  které  jsou  ohroženy  na  trhu  práce  (jedná  se  především  o  osoby  se  zdravotním
postižením,  osoby  do  20  let  věku,  resp.  do  25  let  věku,  těhotné  ženy,  kojící  ženy  a  matky
do 9. měsíce po porodu, osoby pečující o dítě do 15 let věku, osoby starší 50 let věku, osoby
vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 5 měsíců, osoby, které potřebují zvláštní
pomoc). V roce 2014 bylo v realizaci 126 projektů s průměrnou alokací něco málo přes 5
mil.  Kč.  V  druhé  půlce  roku  2014  vstoupilo  do  realizace  dalších  34  projektů  s  průměrnou
alokací  téměř  6  mil.  Kč.  Tyto  projekty  však  byly  zaměřeny  pouze  na  Moravskoslezský,
Ústecký a karlovarský kraj. V rámci Regionálních individuálních projektů (dále jen „RIP“) jsou
ve  výše  uvedené  oblasti  podpory  2.1,  které  realizují  krajské  pobočky  ÚP  ČR,  podporovány
motivační,  poradenské,  vzdělávací  aktivity,  rekvalifikace,  zprostředkování  zaměstnání
a podpora vytváření veřejně prospěšných prací (dále jen „VPP“), společensky účelná pracovní
místa  (dále  jen  „SÚPM“)  vyhrazená,  resp.  podpora  pracovních  míst  dle  metodiky  OP  LZZ.
Cílovými  skupinami  jsou  uchazeči  a  zájemci  o  zaměstnání  s  důrazem  na  osoby  vyžadující
zvláštní  pomoc  při  zprostředkování  zaměstnání,  a  to  vždy  s  ohledem  na  situaci  na  daném
regionálním trhu práce s důrazem na individuální přístup ke klientům projektů. V roce 2014
bylo v realizaci celkem 60 RIPs průměrnou alokací cca 2,98 mld. Kč.

17

Opatření:  3.1.d  Zajistit  podporu  odpovídajících  služeb  pracovní  rehabilitace,  podpora
programům sociální rehabilitace;
Gestor: MPSV, ÚP ČR
Termín: Průběžně.
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

V  průběhu  4.  Q  2014,  začalo  MPSV  zpracovávat  koncepci  Prostupného  systému  sociální
a  pracovní  rehabilitace.  Plnou  funkčnost  navrhované  koncepce  lze  předpokládat  ve  druhé
polovině  roku  2015.  Na  základě  této  koncepce  bude  možné  přecházet  ze  systému  sociální
rehabilitace  do  systému  pracovní  rehabilitace.  Služby  pracovní  a  sociální  rehabilitace  jsou
poskytovány  všem  osobám,  které  jsou  oprávněny  požádat  o  služby  z  tohoto  systému,
tj. i osobám u kterých je potřeba podpořit jejich sociální začlenění.
Pracovní  rehabilitaci  jako  nástroj  APZ  bylo  možné  podporovat  v  rámci  RIP  ve  výše
uvedené oblasti podpory 2.1, ale využití ze strany ÚP bylo v projektech minimální, v podstatě
byly  realizovány  poradenské  a  motivační  aktivity,  na  které  navazovala  rekvalifikace,  která
byla zvolena pro danou osobu na základě výstupů z poradenských aktivit.
Sociální  rehabilitace,  a  to  zejména  její  ambulantní  a  terénní  forma,  bude  zařazena  mezi
sociální  služby,  které  budou  podporovány  v  rámci  OP  Z,  a  to  zejména  v rámci  výzev
vyhlašovaných  v  červnu  2015  pro  kraje.  Sociální  rehabilitace  byla  zařazena  i  mezi  sociální
služby podporované v rámci výzvy č. 5 vyhlášené pro kraje v rámci OP LZZ.
Opatření:  3.1.e  Zajištění  koordinačních  aktivit  podporujících  vstup  a  udržení  se  na  trh
práce  na  místní  úrovni,  zaměstnavatel  –  ÚP  –  NNO,  personální  posílení  asistentů,  služeb
zaměstnanosti – nastavení metodik procesu koordinace a vzájemné spolupráce;
Gestor: MPSV, ÚP ČR
Termín: Průběžně.
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

V rámci poskytování služeb ÚP ČR realizuje projekt „Vzdělávání a dovednosti pro trh práce“,
kde  je  cílem  realizaci  poradenských  činností  a  rekvalifikací  pro  uchazeče  a  zájemce
o  zaměstnání  evidované  na  ÚP  ČR  zvýšit  jejich  šance  na  znovuuplatnění  na  trhu  práce.
V  rámci  projektu  je  kladen  důraz  na  zjišťování  aktuální  poptávky  zaměstnavatelů
po  absolventech  určitých  rekvalifikací  tak,  aby  bylo  možné  uchazečům  a  zájemcům
o  zaměstnání  nabízet  především  takové  rekvalifikace,  u  nichž  v případě  úspěšného
absolvování  existuje  předpoklad  rychlého  získání  zaměstnání.  Jedná  se  především
o  prevenci  před  evidencí  u  zájemců  o  zaměstnání,  či  prevenci  před  opakovanou  evidencí
a snahou  snížení  doby  evidence  u  uchazečů  o  zaměstnání.  Projekt  je  tak  výrazně  zaměřen
na  odstranění  kvalifikačních,  sociálních  aj.  bariér  pro  hledání,  případně  udržení
si zaměstnání.
18

Snahou  projektu  je  pomoci  i  sociálně  vyloučeným  jedincům  k  nalezení  zaměstnání,  neboť
zvyšování jejich znalostí je právě jedním z předpokladů naplnění tohoto cíle vedoucí  k jejich
opětovnému  začlenění  se  na  trh  práce.  Komunikace  se  zaměstnavateli  probíhá  v rámci
monitorování  terénu  formou  osobního  jednání  nebo  prostřednictví  informačních
a komunikační technologií (dále jen „ICT“) se zaměstnavateli. Během jednání jsou zjišťovány
potřeby  a  plány  zaměstnavatelů  ohledně  vytváření  pracovních  míst,  jejich  požadavky  na
kvalifikační předpoklady nových zaměstnanců.
K 31.  prosinci 2014  bylo  uskutečněno  celkem  1  862  monitorovacích  kontaktů,  při  kterých
bylo  získáno  4  270  volných  pracovních  míst.  Na  tato  místa  bylo  celkem  umístěno  2203
osob,  z toho  356  po  absolvování  rekvalifikace.  Největší  úspěšnost  je  v Moravskoslezském
kraji,  kdy  na  získaných   903  volných  pracovních  míst  od  počátku  projektu  bylo
umístěno
662
uchazečů
o
zaměstnání,
což
je
téměř
73%
úspěšnost.
Po  absolvování   rekvalifikace  pak  byla  úspěšnost  v Jihočeském  a  Zlínském  kraji  v obou
případech 33 %.
V rámci  projektu  bylo  k 31.  12.  2014  uskutečněno  celkem  34  143  rekvalifikačních  kurzů,
z nichž  bylo  do  této  doby  26 481  úspěšně  ukončeno  (78%)  a  v  novém  zaměstnání
se  podařilo  uplatnit   9 765  účastníkům  rekvalifikace,  což  činí  37%  úspěšných  absolventů
kurzů.  V rozpadu  na  rekvalifikace  zabezpečované  ÚP  ČR  a  rekvalifikace  zvolené  je  situace
téměř shodná (viz níže uvedená tabulka):
Tabulka 5 Údaje o rekvalifikacích

Z  tabulky  je  evidentní  počet  úspěšně  ukončených  rekvalifikačních  kurzů  –  standardní
rekvalifikace  (81%)  a  zvolená  rekvalifikace  (74%).  V případě  nástupů  do  zaměstnání
po  úspěšném  absolvování  rekvalifikačního  kurzu  se  jedná  o  téměř  38%  úspěšnost
u standardních rekvalifikací a u zvolených rekvalifikací 36%.
Většina  zaměstnavatelů  přivítala  zvýšený  zájem  o  jejich  potřeby  ze  strany  ÚP  ČR,  ne  vždy
však jsou spokojeni se znalostmi a vědomostmi účastníků rekvalifikací a upřednostňují praxi
v oboru. Často se daří na získané volné místo umístit uchazeče bez nutnosti rekvalifikace,
a to díky dobré spolupráci s pracovníky zprostředkování.
Výše  uvedená  problematika  je  v  krajích  řešena  např.  v  rámci  Paktů  zaměstnanosti,  dále
je  také  nastavení  metodik  procesu  koordinace  a  vzájemné  spolupráce  řešeno  v  rámci
projektu „Metodika individuální a komplexní práce s klienty ÚP ČR“ (MIKOP), realizovaného
v oblasti podpory 2.2 OP LZZ (registrační číslo: CZ.1.04/2.2.00/11.00019). Jedním z hlavních
cílů projektu je zvýšení kvality a rozsahu poradenství a dalších činností úseku zaměstnanosti
19

ÚP  ČR.    Výstupem  mimo  jiné  bude  i  návod,  jak oslovovat  co  nejefektivněji  zaměstnavatele
na trhu práce, zástupce obcí, organizace pracující s rizikovými skupinami a dalšími subjekty
na trhu práce, aby byli motivováni k zaměstnávání uchazečů/zájemců o zaměstnání, občanů
se  zdravotním  postižením  a  aby byli  motivováni  k  vytváření  nových  pracovních  míst  a  měli
zájem o spolupráci na řešení situace v regionu.
Další  z aktivit  Úřadu  práce  je  projekt  „Rozvoj  služeb  v oblasti  volných  pracovních  míst“.
Cílem  projektu  je  posílit  komplexnost  a  kvalitu  služeb  poskytovaných  službami
zaměstnanosti  v oblasti  volných  pracovních  míst,  a  to  prostřednictvím  posílení  toku
informací  na  trhu  práce  mezi  zaměstnavateli  a  ÚP  ČR  s  důrazem  na  monitorování  potřeb
zaměstnavatelů  na  trhu  práce.  Uvedený  projekt  je  systémovým  individuálním  projektem,
který  je  primárně  zaměřen  na  zlepšení  výkonnosti  a  efektivity  interních  procesů  ÚP  ČR
(tj.  ne  na  přímou  podporu  klientů).  V  roce  2014  bylo  v  rámci  projektu  realizováno  celkem
11 825 kontaktů se zaměstnavateli, z toho 5 754 osobních návštěv zaměstnanců ÚP ČR.

Opatření:  3.1.f  Ve  spolupráci  s  dalšími  aktéry  (zejm.  motivovaní  zaměstnavatelé)  zajistit
regionální  zaměřování  programů  zaměstnanosti  s  možností  jejich  neprodleného  nasazení
ve vyloučených lokalitách;
Gestor: MPSV, ÚP ČR ve spolupráci s ASZ
Termín: Do konce roku 2014.
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno částečně.

Normativní instrukcí 1/2014 „Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2014“ bylo ÚP
ČR  uloženo  při  zacílení  finanční  podpory  aktivní  politiky  zaměstnanosti  zohledňovat
nutnost podpory zaměstnanosti sociálně vyloučených osob, resp. zvyšování zaměstnanosti
v  sociálně  vyloučených  lokalitách,  zajistit  podporu  vytváření  dotovaných  pracovních  míst
s  návazností  na  pracovní  místa  na  volném  trhu  práce  s  využitím  mapování  místních  trhů
práce a úzké spolupráce se zaměstnavateli.
ÚP  ČR  nyní  realizuje  v rámci  svých  krajských  poboček  dva  RIPy  zaměřené  na  sociálně
vyloučené lokality v Ústeckém a Moravskoslezském kraji:
Sociálně vyloučené lokality Ústeckého kraje, registrační č. CZ.1.04/2.1.00/70.00038
Projekt  vznikl  jako  reakce  na  situaci  v  Ústeckém  kraji,  ve  kterém  se  nachází  celkem
63  sociálně  vyloučených  lokalit  (dle  mapy  sociálního  vyloučení  sestavené  společností  GAC
spol. s r.o. pro MPSV ČR), v nichž žije přes 20 tis. obyvatel, z větší části romského původu.
Dle provedené analýzy, je ve vymezených lokalitách vysoké množství nezaměstnaných osob.
Předmětem zájmu projektu nejsou primárně Romové, ale obecně všichni obyvatelé daných
lokalit  postižení  sociálním  vyloučením  a  stigmatizací.  Kultura  a  životní  styl  Romů  jsou
při realizaci projektu zohledněny ve způsobu provádění aktivit projektu - mluvíme zde o tzv.
kulturně citlivém poskytování služeb.
20

Projekt  rovněž  vychází  z  evaluace  výstupů  regionálního  individuálního  projektu  "Podpora
zaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách Mostecka" (realizace 2009  - 2012 v okrese
Most).  Na  tomto  projektu  spolupracuje  ÚP  ČR  s  Pracovní  skupinou  pro  sociální  lokality
Ústeckého  kraje  a  Agenturou  pro  sociální  začleňování  (dále  jen  „ASZ“).  V  současné  době
pracuje projekt se sedmnácti lokalitami vybranými v celém Ústeckém kraji. V těchto místech
bude  ÚP  ČR  spolupracovat  s  místní  samosprávou  a  především  s  nestátními  neziskovými
organizacemi,  které  v  oblastech  působí  a  byly  vybrány  rovněž  ve  spolupráci  s  Pracovní
skupinou pro sociální lokality Ústeckého kraje a ASZ. Celkem bylo k 31. 12. 2014 již zapojeno
1  006  klientů.  Zvolenou  rekvalifikaci úspěšně  absolvovalo  29  osob  a  od  začátku  realizace
projektu  se  podařilo  umístit  na  trh  práce  145  klientů  na  SÚPM,   227  klientů  projektu  na
NVPM a 59 účastníků bez mzdového příspěvku.
Příležitost dělá(t) zaměstnance, registrační č. CZ.1.04/2.1.00/70.00051
Spolupráce realizačního týmu projektu „Příležitost dělá(t) zaměstnance“ s ASZ a neziskovými
organizacemi  v  Moravskoslezském  kraji  se  odehrává  na  několika  úrovních.  První  z  nich  je
personální  podpora  –  v součinnosti  s  ASZ  byly  definovány  požadavky  na  pracovní  poradce
v  projektu,  kteří  pracují  s  cílovou  skupinou  sociálně  vyloučených,  a  byli  navrženi  kandidáti
z nestátních  neziskových  organizací  (dále  jen  „NNO“)  na  tyto  pozice.  Další  rovinou  je
samotná  spolupráce  na realizaci projektu  a plnění  klíčových  aktivit  – zejm.  výběr  účastníků
do projektu, zaměstnávání a také prohlubování spolupráce s NNO v regionu.
Základním  principem  projektu  je  poskytnutí  intenzivní  individuální  pomoci  jak
jednotlivcům,  tak  celým  rodinám  žijícím  ve  znevýhodněném  prostředí  sociálně
vyloučených  lokalit  a  zabezpečení  komplexních  služeb  vedoucích  k  získání  zaměstnání
a podpoře pracovních míst. Nedílnou součástí projektu je terénní práce zajištěná odbornými
pracovníky  nevládních  neziskových  organizací,  kteří  mají  znalosti  o  potřebách  osob  žijících
v daných oblastech s cílem odstranit bariéry bránící vstupu do zaměstnání a zejména formou
osobní  konzultace  přispět  k  řešení problémů  a motivovat  ke  vzdělání. Celkem  bylo  k 31. 12.
2014 zapojeno již 141 klientů. Počet úspěšných účastníků motivačního kurzu od počátku realizace
projektu je 104 osob a do zaměstnání již nastoupilo 15 účastníků projektu.
V  roce  2014  probíhala  jednání  ASZ,  Generálního  ředitelství  ÚP  ČR  (dále  jen  „GŘ  ÚP  ČR“)
a  MPSV  o tom,  jak  by  v programovém  období  2014  –  2020  měly  vypadat  RIP  realizované
krajskými  pobočkami  ÚP  ČR  na  podporu  osob  žijících  v sociálně  vyloučených  lokalitách.
Vzorem  pro  takto  zaměřené  projekty  se  staly  zejména  výše  uvedené  projekty.  Specifikem
těchto projektů je partnerství ÚP ČR s místními NNO poskytujícími sociální služby prevence
v místech dopadu projektů, tedy přímo v sociálně vyloučených lokalitách.
Úspěšnost  zejména  ústeckého  projektu  postaveného  na  místní  znalosti  v 19  sociálně
vyloučených  lokalitách,  profesionální  sociální  práci  11  neziskových  organizací  a  nabídce
dobrých  podmínek  pro  zaměstnavatele,  stejně  jako  nezpochybnitelná  účinnost  intervence
vedené metodikou prostupného zaměstnávání, kdy 8 měsíců před skončením projektu bylo
na trh práce umístěno 45 % z více než tisíce podpořených osob, vedla GŘ ÚP ČR k rozhodnutí
21

realizovat  podobné  projekty  kromě  Ústeckého  a  Moravskoslezského  kraje  též  minimálně
v krajích Libereckém, Karlovarském, Olomouckém a Královéhradeckém.
ASZ  vydala  v roce  2014  metodiku  a  manuál  dobrých  praxí  v oblasti  prostupného
zaměstnávání  se  zaměřením  zejména  na  cílovou  skupinu  sociálně  vyloučených  a  sociálním
vyloučením  ohrožených osob.  Oba  materiály  jsou  v elektronické  verzi  k  dispozici  ke  stažení
zde:
http://www.socialni-zaclenovani.cz/prostupne-zamestnavani-metodika-a-manual-
dobrych-praxi-ke-stazeni.

Opatření:  3.1.g  Zajistit  programy  motivace  k  přijetí  zaměstnání  prostřednictvím
krátkodobých  pracovních  příležitostí,  pečlivě  prověřovat  příjmovou  a  dluhovou  situaci
uchazečů, motivačně nastavit výši mzdy a délku podpory dotovaných pracovních míst;
Gestor: MPSV, ÚP ČR
Termín: Do konce roku 2015.
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

ÚP ČR podporuje tvorbu krátkodobých pracovních míst ve formě veřejně prospěšných prací,
které  jsou  určeny  zejména  pro  uchazeče  o  zaměstnání,  kterým  je  věnována  zvýšená  péče
při zprostředkování zaměstnání a mají nízký stupeň kvalifikace a dále ve formě společensky
účelných  pracovních  míst,  a  to  zejména  pro  umožnění  získání  praxe  absolventům.  Místa
veřejně prospěšných prací pro nejvíce znevýhodněné skupiny uchazečů o zaměstnání mohou
být podpořena ÚP ČR až po dobu 24 měsíců, společensky účelná pracovní místa až po dobu
12  měsíců.  Tato  doba  je  dostatečná  pro  zapracování  uchazeče  o  zaměstnání  na  pracovním
místě a dále k získání či obnovení pracovních návyků.
Jako  významné  opatření  se  jeví  i  navrhovaná  novela  zákona  č.  111/2006  Sb.,  o  pomoci
v  hmotné  nouzi.  Při  vykonání  prací  ve  veřejném  zájmu  bude  klientovi  ÚP  ČR  navýšena
dávka hmotné nouze. Pokud se klient v praxi osvědčí a bude mu ze strany realizátora těchto
prací  nabídnuto  zaměstnání,  může  ÚP  ČR  na  takové  pracovní  místo  poskytovat  příspěvek
na  mzdové  náklady.  ÚP  ČR  nenastavuje  výši  mzdy,  ale  může  přispět  k  nastavení  správné
výše  mzdy  zaměstnavatelem  pro  plánovanou  pracovní  činnost  důslednou  kontrolou
podmínek,  které  zaměstnavatel  deklaruje  v  žádosti  o  příspěvek,  a  dále  kontrolou
při  měsíčně  zasílaného  vyúčtování  mzdových  nákladů,  které  slouží  jako  podklad
pro vyplacení příspěvku.
Senátní  návrh  zákona,  kterým  se  mění  zákon  č.  111/2006  Sb.,  o  pomoci  v hmotné  nouzi,
ve znění pozdějších předpisů, je předložen k projednání Poslanecké sněmovně.

22

Opatření: 3.1.h Zavedení profilace uchazečů o zaměstnání na základě vzdálenosti od trhu
práce za účelem lepšího zacílení opatření APZ;
Gestor: MPSV, ÚP ČR
Termín: Do konce roku 2014.
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno částečně.

Profilace  uchazečů  o  zaměstnání  je  prováděna  jednotlivými  poradci  ke zprostředkování
zaměstnání.  Poradci  ke  zprostředkování  zaměstnání  rozdělují  uchazeče  o  zaměstnání
v rámci  své  skupiny  uchazečů  o  zaměstnání  do  jednotlivých  zón,  a  to  v závislosti
na vzdálenosti uchazeče o zaměstnání od trhu práce.
V praxi  ÚP  ČR  je  pak  využívána  zejména  zóna  první  a  druhá.  V první  zóně  mohou  uchazeči
o  zaměstnání  využívat  samoobslužné  systémy,  jako  jsou  např.  informační  kiosky
s informacemi o volných pracovních místech s přístupem na internet za účelem vyhledávání
pracovních  míst nebo  Integrovaný portál MPSV nabízející  využití  elektronického  trhu  práce
(volná  pracovní  místa,  umístění  životopisu,  vyhledávání  vhodného  uchazeče  o  zaměstnání
samotným  zaměstnavatelem).  K využití  jsou  rovněž  elektronické  aktuální  verze  formulářů
k zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání, poskytování podpory
v nezaměstnanosti  a další.  Ve  druhé  zóně  je  poskytováno  poradenství  ke  zprostředkování
zaměstnání,  a to  s přihlédnutím  k možnostem  uchazeče  o  zaměstnání  a  aktuální  situaci
na trhu práce. Již ve druhé zóně dochází k vyhodnocování možností uchazeče o zaměstnání
a k jeho zařazování na vhodné aktivity, které přispívají k jeho návratu na trh práce.
Realizace třetí zóny je obtížnější v souvislost s vysokým počtem uchazečů o zaměstnání na
jednoho  poradce  ke  zprostředkování  zaměstnání,  a  to  zejména  v regionech  s vysokou
mírou nezaměstnanosti. Nicméně se i v této zóně pracuje s uchazeči o zaměstnání, přičemž
je  individuálně  posuzováno  jejich  zařazení  do  nástrojů  a  opatření  aktivní  politiky
zaměstnanosti.  V rámci  jednotlivých  krajů  jsou  realizovány  také  projekty,  které  reagují
na  potřeby  cílových  skupin  (zejména  znevýhodněných  skupin  uchazečů  o  zaměstnání)
a možnosti regionálních trhů práce. V rámci aktivit projektů jsou pak uchazeči o zaměstnání
zařazováni  do  nástrojů  a  opatření  aktivní  politiky  zaměstnanosti,  a  to  na  základě
vyhodnocení  jejich  možností  (dosažené  vzdělání,  dosavadní  praxe,  zdravotní  způsobilost,
volná  pracovní  místa  v regionu)  tak,  aby  pomoc  vedle  k jejich  zatraktivnění
pro  zaměstnavatele,  ke  zvýšení  jejich  zaměstnatelnosti,  anebo  přímo  k umístění
do zaměstnání.
ÚP  ČR  vytvořil  v  rámci  projektu  „Metodika  individuální  a  komplexní  práce  s klienty“
metodiku,  která  je  založena  na  následujících  základních  principech:  individuální  přístup
ke klientovi, profilování a kategorizace klientů ÚP ČR, komplexnost a univerzálnost.

23

Opatření:  3.1.i  Zajištění  návaznosti  jednotlivých  opatření  APZ  ve  smyslu  prostupného
zaměstnávání;
Gestor: MPSV, ÚP ČR
Termín: Do konce roku 2014.
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno částečně.

Princip  prostupného  zaměstnávání  a  jeho  aplikace  při  realizaci  nástrojů  aktivní  politiky
zaměstnanosti  byla  zapracována  do  normativní  instrukce  č.  1/2014  Realizace  aktivní
politiky  zaměstnanosti  v roce  2014.  Při  realizaci  nástrojů  aktivní  politiky  zaměstnanosti
určených k umístění uchazečů o zaměstnání je podporován postup uchazeče o zaměstnání
mezi  nástroji  VPP  a  SÚPM,  jestliže  tento  postup  vede  k plynulému  začlenění  uchazeče
o zaměstnání na volný trh práce. Pro postup mezi nástroji VPP a SÚPM jsou vybíráni uchazeči
o  zaměstnání,  kteří  jsou  dlouhodobě  nebo  opakovaně  vedeni  v evidenci  uchazečů
o zaměstnání, u nichž došlo ke ztrátě pracovních návyků nebo ke ztrátě motivace k uplatnění
se na trhu práce.

Opatření:  3.1.j  Podporovat  vytváření  lokálních  sítí  zaměstnanosti  (viz  Evropská  strategie
zaměstnanosti:  http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=104&langId=cs)  se  zapojením
všech  relevantních  aktérů,  tj.  zaměstnavatelů,  územní  veřejné  správy  a  neziskového
sektoru;
Gestor: MPSV, ÚP ČR
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Dle  zákona  o  zaměstnanosti  zřizuje  ÚP  ČR  poradní  sbory  (dále  jen  „PS“).  PS  mají  svou
činností  zabezpečovat  spolupráci  na  trhu  práce  mezi  ÚP  ČR,  odborovými  svazy,
zaměstnavateli,  družstevními  orgány,  městskými  a  obecními  úřady  a  dalšími  orgány,
organizacemi  a  institucemi.  ÚP  ČR  je  může  zřídit  i  na  realizaci  konkrétního  projektu  nebo
programu  na  podporu  zaměstnanosti.  PS  koordinují  uplatňování  státní  politiky
zaměstnanosti  ve  svém  obvodu,  vyjadřují  se  zejména  ke  zřizování  společensky  účelných
pracovních míst, k vytváření míst pro veřejně prospěšné práce, k veřejné službě a k dalším
opatřením aktivní politiky zaměstnanosti, k programům strukturálních a organizačních změn,
k programům rekvalifikace a k organizaci poradenské činnosti.
Dle platné směrnice GŘ ÚP ČR jedná PS na úrovni generálního ředitelství, na úrovni krajské
pobočky  a  na  úrovni  vybraných  kontaktních  pracovišť  minimálně  dvakrát  během
kalendářního roku.

24

Opatření:  3.1.k  Šířeji  prosazovat  princip  společensky  odpovědného  zadávání  veřejných
zakázek/motivovat podniky s účastí státu při vytváření pracovních míst pro znevýhodněné
osoby  na  trhu  práce  (například  České  dráhy,  Lesy  ČR,  správy  povodí  apod.)  seznamovat
veřejné zadavatele s metodikou společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek;
Gestor: ASZ s MMR, MPSV a dalšími resorty
Termín: Od roku 2014.
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

ASZ  byla  vládním  usnesením  z 11.  prosince  2013  č.  935  pověřena  k  úkolu  „průběžně
vzdělávat  ve  spolupráci  s Ministerstvem  pro  místní  rozvoj  veřejné  zadavatele  v oblasti
společensky  odpovědného  zadávání  veřejných  zakázek,  seznamovat  je  s legislativními
možnostmi  a  osvědčeními  postupy  a  vést  je  k dialogu  s potenciálními  uchazeči  a  zájemci
o  veřejné  zakázky  s cílem  dosahovat  přidané  sociální  hodnoty  veřejných  zakázek.“
V souvislosti  s uvedeným  úkolem  plní  i  svůj  úkol  daný touto  Strategií,  jímž  je  seznamování
s metodikou  společensky  odpovědného  zadávání  a  možnostmi  zaměstnávání
znevýhodněných osob na veřejných zakázkách též podniky s účastí státu.
Na počátku roku 2014 vydala ASZ metodiku a manuál dobrých praxí v oblasti společensky
odpovědného  zadávání  veřejných  zakázek  s řadou  příkladů  z ČR  i  ze  zahraničí:
http://www.socialni-zaclenovani.cz/socialne-odpovedne-zadavani-verejnych-zakazek-
metodika-a-manual-dobrych-praxi.
V průběhu  roku  2014  pořádala  ASZ  ve  spolupráci  s organizací  P3  –  People,  Planet,  Profit,
o.p.s. semináře ve všech krajích ČR na téma společensky odpovědného zadávání veřejných
zakázek,  vždy  s využitím  příkladů  dobré  praxe  z daných  regionů  a  diskuzí  na  téma,  jak
veřejné zakázky zadávat s větší společenskou odpovědností než dosud. Kromě toho proběhla
řada jednání na toto téma v obcích a krajích se sociálně vyloučenými lokalitami, kde působila
ASZ  (např.  Nové  Sedlo  na  Karlovarsku  –  schválení  sociální  podmínky  do  veřejných  zakázek
zastupitelstvem  obce,  Liberecký  kraj  –  příspěvek  na  radě  pro  národnostní  menšiny
k sociálnímu  podnikání  a  jeho  vztahu  k veřejným  zakázkám,  Brno  –  seminář  pro  krajské
úředníky  a  zadavatele  Jihomoravského  kraje  pořádaný  ve  spolupráci  s o.p.s.  Nová
ekonomika,  Litoměřice  –  řada  jednání  s Diecézní  charitou  Litoměřice,  která  v důsledku
církevních restitucí vlastní pozemky a lesy ve čtyřech krajích ČR).
Dne  27.  března  2014  proběhl  workshop  na  téma  společensky  odpovědného  zadávání
veřejných zakázek na půdě Úřadu vlády, ve Strakově akademii v Praze: http://www.socialni-
zaclenovani.cz/workshop-o-spolecensky-odpovednem-zadavani-verejnych-zakazek,  s jehož
výstupy  bylo  dálo  pracováno  zejména  při  přípravě  novely  zákona  o  veřejných  zakázkách
ze  strany  MMR  (podařilo  se  doplnit  §  78  o  možnost  hodnocení  vztahu  veřejných  zakázek
na  zaměstnanost osob  se  ztíženým přístupem na  trh  práce),  přenosu  dobré  praxe  na  MZe
a  jeho  vlivu  na  zadávání  zakázek  státního  podniku  Lesy  České  republiky  a  povodí.  Úřad
vlády  vydal  na  podnět  ASZ  Pokyn  vedoucího  úřadu  vlády  ke  společensky  odpovědnému
zadávání veřejných zakázek.
25

Velmi  aktivní  na  tomto  poli  je  též  resort  práce  a  sociálních  věcí.  ÚP  ČR  má  zájem  aktivně
spolupracovat  se  státními  subjekty.  V  rámci  osobních  monitorovacích  návštěv  pracovníků
monitoringu  jsou  nabízeny  všechny druhy  spolupráce,  včetně  nabídky  využití  nástrojů  APZ.
Se státními podniky komunikují zároveň i vedoucí pracovníci ÚP ČR s cílem navázat hlubší
a dlouhodobou spolupráci. Státní podniky byly kontaktovány s nabídkou spolupráce formou
dopisu generální ředitelky ÚP ČR, dopisu ministryně práce a sociálních věcí, formou osobních
setkání i při konáních poradních sborů. ÚP ČR se v rámci této aktivity snaží prostřednictvím
spolupráce  se  státními  podniky  podporovat  nástroji  APZ  znevýhodněné  uchazeče
o zaměstnání, nejčastěji formou VPP a SÚPM.
ÚP ČR zejména usiluje o aktivní spolupráci s těmito institucemi: SŽDC, Probační a mediační
službou,  Českou  biskupskou  konferencí,  povodími  hlavních  toků,  Českými  lesy  a  Českými
drahami.
Aktuálně ÚP ČR spolupracuje s těmito organizacemi:
-  Správa železniční dopravní cesty s.o. – uzavřeno memorandum o spolupráci;
-  Lesy České republiky, s. p. - uzavřeno memorandum o spolupráci;
-  Povodí Vltavy;
-  Česká biskupská konference  - uzavřeno memorandum o spolupráci;
-  Probační a mediační služba;
-  DIAMO, s.p.
K podpoře tzv. sociálně odpovědného veřejného zadávání se připojilo v roce 2014 i MPSV,
které  postupně zahájilo kroky k  jeho  implementaci  jak na  úrovni  systémové,  tak  z hlediska
jednotlivých zakázek. S ohledem na skutečnost, že se jedná o velmi důležitou oblast, zahájilo
MPSV  i  přípravu  systémového  projektu  na  podporu  rozvoje  sociálně  odpovědného
veřejného zadávání, díky němuž plánuje podpořit osvětu i konkrétní zadavatele při využívání
tohoto přístupu v praxi (projekt bude předložen v rámci OPZ v roce 2015). Připravena byla
i resortní strategie odpovědného veřejného zadávání (schválena v roce 2015).

Opatření:  3.1.l  Vzhledem  k  demografickým  predikcím  ohledně  stárnutí  populace  dále
rozvíjet koncept Age managementu na podporu zaměstnávání starších osob;
Gestor: MPSV
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

ÚP  ČR  realizuje  projekt  „Generační  tandem“,  který  je  zaměřen  na  zajištění  generační
výměny  a  podpory  mezigenerační  solidarity  na  trhu  práce  prostřednictvím  udržení
v  zaměstnání  pracovníků  v  předdůchodovém  věku  a  posílení  souladu  mezi  kvalifikační
nabídkou  a  poptávkou  na  trhu  práce  u  osob  na  trh  práce  nově  vstupujících.  Projekt
je  pilotně  realizován  v Olomouckém,  Karlovarském  a  Středočeském  kraji.  Projekt  podpoří
přenos  pracovních  zkušeností  na  osoby  vstupující  na  trh  práce  a  to  bez  předchozích
26

pracovních  zkušeností  (max.  do  dvou  let  praxe).  Projekt  si  také  slibuje  podporu  delší
zaměstnatelnosti starších osob v předdůchodovém věku, kdy dochází ke snížení produktivity
nebo  aktivity  v  rámci  pracovní  činnosti.  Cílem  „Generačního  tandemu“  je  zvýšit  jistotu
starších  zaměstnanců  v  zaměstnání  prostřednictvím  mezigeneračního  přenosu  pracovních
zkušeností  ve  vztahu  k  mladším  zaměstnancům,  jejich  zapracováním,  a  to  i  za  pomoci
investic do jejich vzdělání a dalšího rozvoje.
Fond  dalšího  vzdělávání  realizuje  projekt  „METR“  (Sdílení  pracovních  míst  jako  forma
podpory  mezigeneračního  transferu  kompetencí  mezi  pracovníky).  Smyslem  projektu
je  podpořit  rozvoj  sdílených  pracovních  míst,  a  to  propojením  tohoto  konceptu
s mezigeneračním  učením.  Jde  o  analytický  projekt,  jehož  cílem  je  vyhodnotit  systémová
opatření i praktická využití těchto konceptů v ČR a porovnat je s opatřeními a příklady jejich
úspěšného  zavádění  do  praxe  ve  vybraných  zemích.  Součástí  srovnávací  analýzy
je  vyhodnocení,  jaké  modely  jsou  přenositelné  do  našeho  prostředí  a  za  jakých  podmínek.
Cílem  projektu  je  také  propagace  tématu  a  vytvoření  metodik  a  průvodců,  které  usnadní
zavádění  sdílených  pracovních  míst  a  mezigeneračního  transferu  kompetencí  v českých
firmách a organizacích.
Opatření:  3.1.m  Podporovat  rozvoj  sociálního  podnikání  formou  osvěty,  poradenství,
finanční podpory i after care (následné podpory), včetně zvážení nutnosti přijetí specifické
právní úpravy sociálního podnikání;
Gestor: MPSV, MPO, MŽP
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Sektor sociálního podnikání je v současné době marginální oblastí trhu. Důvodem je doposud
nedostatečné vymezení sociálních podniků, které by umožnilo jak jejich legislativní ukotvení,
tak zejména jednotný přístup všech zainteresovaných resortů k jejich podpoře. Také z tohoto
důvodu  byl  ministr  pro  lidská  práva  pověřen  vypracováním  věcného  záměru  zákona
o sociálním podnikání.
Kromě  vlastní  finanční  podpory  na  vytvoření  sociálního  podniku  realizuje  MPSV  rovněž
podporu prostřednictvím vytvoření podpůrné sítě pro sociální podnikatele – zejména lokální
konzultanty, v rámci projektu „Podpora sociálního podnikání v ČR“.
MPO přijalo „Koncepci podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 – 2020“,
která  představuje  významný  strategický  dokument  pro  přípravu  programovacího  období
kohezní  politiky  EU  2014  –  2020  v oblasti  podnikání.  Tato  Koncepce  mj.  upozorňuje
na  důležitost  podpory  sociálního  podnikání  a  vzdělávání  sociálních  podnikatelů.  Na  jejím
základě  byl  připraven  „Operační  program  Podnikání  a  inovace  pro  konkurenceschopnost
2014 – 2020“, který byl schválen vládou dne 14. července 2014. Pro české podnikatele má
vyhrazeno  přibližně  117  miliard  korun  a  podporovat  bude  rovněž  aktivity  v oblasti
27

sociálního podnikání. Uvedený operační program je základním programovým dokumentem
MPO pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj na období
2014  –  2020  a  klíčovým  nástrojem  pro  podporu  českých  podnikatelů  z fondů  EU
ve zmíněném programovacím období.
V únoru  2015  vyhlásilo  MPO  program  „Záruka  2015  až  2023“,  jehož  cílem  je  podpořit
přístup  malých  a středních  podnikatelů  k  bankovním  úvěrům  na  realizaci  jejich
podnikatelských  projektů.  Jedna  z podpor  programu  je  určena  výhradně  pro  sociální
podnikatele. Správcem finančního nástroje uvedeného programu je Českomoravská záruční
a rozvojová banka (ČMZRB).
V  rámci  plnění  uvedeného  opatření  byly  podpořeny  projekty  též  z  „Operačního  programu
životního  prostředí  za  období  2007  -  2013“.  Jednalo  se  o  projekty  staveb  a  rekonstrukce
center  environmentálních  vzdělávání  a  poradenství.  Celkem  bylo  podpořeno  25  projektů,
jejichž  přehled  je  umístěn  na  webovém  odkazu  http://www.ekocentra.cz/projekty-op-zp/.
Většina  projektů  byla  dokončena  v  letech  2013  -  2014  a  část  z  nich  je  stále  v  realizaci.
Podmínkou  podpory  staveb  bylo  zajištění  bezbariérového  provozu  v  těchto  objektech.
Vycházelo se z časté praxe ekocenter v oblasti sociálního začleňování a sociálního podnikání
(např. Toulcův Dvůr, Chaloupky, Ekocentrum Podhoubí, Sdružení Tereza).
MZe plnilo opatření podporou principů sociálního zemědělství (viz plnění opatření 4.3.b).

Opatření: 3.1.n Zavedení systémové podpory přístupu osob k mikrofinancování;
Gestor: MPSV ve spolupráci s MPO a dalšími relevantními aktéry
Termín: Do konce roku 2014.
Stanovisko  KSZ:  Opatření  je  splněno  částečně.  KSZ  v souladu  s OECD  a  MPO  doporučuje
vyhodnotit  přínos  mikrofinancování  pro  malé  a  střední  podnikání  a  v případě  vhodnosti
ho začlenit do programů podpory MPO. Navržen posun termínu na konec roku 2016.

MPO  v současné  době  realizuje  program  „Záruka  2015  až  2023“,  který  podporuje  přístup
malých a středních podniků k finančním prostředkům. Kromě uvedeného programu vyhlásilo
MPO  na  podporu  malých  a  středních  podnikatelů  „Program  Inostart“,  který  potrvá
v rozšířené  formě  od  2.  května  2014  do  konce  roku  2016.  Hlavním  cílem  „Programu
Inostart“  je  umožnit  začínajícím  malým  a  středním  podnikatelům  získat  úvěr  k realizaci
inovativních  projektů.  Pro  podporu  podnikatelů  je  využita  kombinace  veřejných
a soukromých  zdrojů.  Z prostředků  „Programu  švýcarsko-české  spolupráce“  podnikatelé
získají záruku za úvěr, kterou poskytuje ČMZRB, úvěr poskytuje Česká spořitelna z vlastních
prostředků. Součástí programu je rovněž poradenství, které zajišťuje Erste Grantika Advisory,
dceřiná společnost České spořitelny.
28

Tématu  mikrofinancování  a  jeho  možnosti  pro  malé  a  střední  podnikání  analyzuje  OECD,
čehož  si  všímá  MPO  v  „Akčním  plánu  podpory  malých  a  středních  podnikatelů  na  období
2014–2015“.  MPO  zde  uvádí,  že  nové  způsoby  financování,  a  to  vč.  mikrofinancování,  je
třeba průběžně vyhodnocovat a v případě vhodnosti pro malé a střední podnikání je začlenit
do programů podpory.
MPO  rovněž  v roce  2014  poskytlo  záštitu  mezinárodní  konferenci  EOED  Prague,  jejímž
ústředním tématem bylo mikrofinancování, tedy oblast malých podnikatelských úvěrů.
V gesci  MPSV  (ÚP  ČR)  jsou  poskytovány  finanční  prostředky  na  zahájení  samostatně
výdělečné činnosti formou příspěvku. Jedná se o společensky účelné pracovní místo, které
zřídil  po  dohodě  s ÚP  ČR  uchazeč  o  zaměstnání  za  účelem  výkonu  samostatné  výdělečné
činnosti.

Opatření:  3.2.b  Zajistit  podporu  dostupnosti,  kvality  a  spolupráce  začleňujících  služeb
v sociálně vyloučených lokalitách;
Gestor: MPSV
Termín: Do konce roku 2015.
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.
ÚP  ČR  realizuje  10  RIP  zaměřených  na  cílovou  skupinu  dlouhodobě  nezaměstnaných
uchazečů o zaměstnání (vč. dlouhodobě nezaměstnaných Romů). Součástí klíčových aktivit
projektu  je  individuální  či  skupinové  poradenství  v  oblasti  profesní  dráhy  a  odborná
asistence při hledání zaměstnání. RIPy, které realizují krajské pobočky ÚP ČR, jsou zaměřeny
na řešení regionálních problémů v oblasti lidských zdrojů. Dále jsou zaměřeny na komplexní
řešení situace určité cílové skupiny uchazečů o zaměstnání na trhu práce v regionu. Projekty
mají komplexní charakter, nabízí účastníkům celou škálu aktivit - od motivačních, školících,
a již výše zmiňovaných poradenských aktivit, až ke zprostředkování zaměstnání a podpoře
pracovních míst.
Celkem  bude  ve  výše  zmíněných  projektech  podpořeno  cca  6 000  osob  a  celkové  finanční
prostředky činí přes 470 mil. Kč.
MPSV  soustavně  podporuje  procesy  střednědobého  plánování  rozvoje  sociálních  služeb,
které směřují k zabezpečení dostupnosti soc. služeb. Toto téma je řešeno plošně, tedy ne
zvlášť  pro  sociálně  vyloučené  lokality,  ale  v  rámci  všech  krajů  ČR  (kraje  mají  podle  zákona
č.  108/2006  Sb.,  o  sociálních  službách,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  povinnost  zajišťovat
dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem
rozvoje sociálních služeb).
29

MPSV  v  minulém  období  např.  zpracovalo  úpravy  ve  výše  zmíněném  zákoně  týkajícím  se
právě  plánování  sociálních  služeb,  dále  pracuje  na  přípravě  metodických  materiálů,  které
budou  zpřesňovat  průběh  procesu  a  výstupy  z  plánování  sociálních  služeb  a  budou  se
věnovat  tématu  síťování  sociálních  služeb.  Rovněž  byla  zpracována  „Národní  strategie
rozvoje  sociálních  služeb  na  rok  2015“  a  probíhá  tvorba  obdobného  dokumentu  na
následující období.
K zajištění  podpory  dostupnosti  by  měl  dále  pomoci  „Informační  systém  na  sledování
negativních  sociálních  jevů“.  Vytvoření  systému  je  jednou  z aktivit  systémového  projektu
„Podpora  procesů  v sociálních  službách“  (realizovaného  MPSV).  Jeho  cílem  je  efektivnější
zjišťování  výskytu  negativních  sociálních  jevů  na  území  ČR.  Tyto  informace  umožní  lepší
plánování sociálních služeb a další podpory v konkrétních oblastech. V roce 2014 probíhala
komunikace  s jednotlivými  dodavateli  dat  do  systému  a  připravovala  se  zadávací
dokumentace  veřejné  zakázky.  Zakázka  však  v daném  roce  nebyla  realizována,  plánuje
se realizace v roce 2015.
Finanční  podpora  relevantních  sociálních  služeb  za  rok  2014  (a  srovnání  s rokem  2013)
je uvedena v rámci plnění opatření 2.g.

Opatření:  3.2.o  Podpora  rozvoje  sociálně  aktivizačních  služeb  za  účelem  podpory  osoby
k přístupu a udržení na trhu práce;
Gestor: MPSV
Termín: Od roku 2014.
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

MPSV  naplňovalo  toto  opatření  prostřednictvím  finanční  podpory  vybraných  sociálních
služeb. V roce 2014 byla poskytnuta finanční podpora ve výši 67 529 450,- Kč na sociálně
aktivizační  služby  pro  seniory  a  osoby  se  zdravotním  postižením,  125  104 437,-  Kč
na celkem 222 sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi a 180 321 229,- Kč na služby
sociální rehabilitace.
Dále  byla  započata  tvorba  materiálu  „Prostupný  systém  sociální  a  pracovní  rehabilitace“,
který  bude  v roce  2015  dopracován  do  podoby  doporučeného  postupu  pro  poskytovatele
sociálních  služeb  –  sociální  rehabilitace  a  sociálně  terapeutické  dílny  a  doporučeného
postupu pro pracovníky ÚP ČR. Cílem těchto materiálů je nastavení efektivnější komunikace
a  spolupráce  pracovníků  dotčených  sociálních  služeb,  pracovníků  ÚP  ČR  a  zaměstnavatelů
tak, aby bylo dosaženo vyššího uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce.

30

Opatření:  3.2.p  Podpora  rozvoje  sociální  práce  ve  službách  zaměstnanosti  (např.  využití
metody case managementu apod.);
Gestor: MPSV, ÚP ČR
Termín: Od roku 2014.
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

MPSV plní tuto aktivitu prostřednictvím pilotáže „Certifikované metodiky integrace sociální
práce  s příjemci  dávek  v hmotné  nouzi“,  zaměřené  na  spolupráci  ÚP  ČR  a  obcí  v oblasti
výkonu  činností  sociální  práce.  Sociální  práci  v rámci  uvedené  pilotáže  realizuje  vybraných
5  pracovišť  (Ostrava,  Studénka,  Brno,  Příbram,  Mělník)  od  dubna  do  prosince  2015.
Metodika je zaměřena na řešení situace jednak osob ohrožených hmotnou nouzí a jednak
dlouhodobě  nezaměstnaných,  a  to  ve  spolupráci  se  sociálními  pracovníky  obcí.  Více
o zmíněné metodice viz plnění opatření 2.a. Plošné zavádění uvedené metodiky je plánováno
v roce 2016.
Metoda  případové  práce  (case  managementu)  byla  prezentována  a  dále  medializována
v rámci  aktivit  projektu  „Systémová  podpora  profesionálního  výkonu  sociální  práce“,
realizovaného  MPSV.  Uvedený  projekt  je  zaměřen  na  posílení  kompetencí  a  zajištění
odpovídající podpory stávajícím sociálním pracovníkům.
V rámci služeb zaměstnanosti se ÚP ČR snaží pracovat s dlouhodobě nezaměstnanými skrze
evropské  projekty,  konkrétně  například  projektový  záměr  „Podpora  zaměstnanosti
dlouhodobě  evidovaných  uchazečů  o  zaměstnání  –  PDU“.  Předpokládaný  počet  uchazečů
o zaměstnání (tj. osob v evidenci ÚP ČR nad 12 měsíců) je 10 000.
Efektivita  spolupráce  s útvary  zaměstnanosti  v období  od  8/2014  -  2/2015  byla  následující:
nástup do pracovního poměru (celkem 5 555 osob), klient odmítl zaměstnání (celkem 762),
klient odmítl aktivitu ÚP (celkem 1 489), bylo zařazeno do dalších aktivit ÚP (celkem 46 454).
Finanční efekty spolupráce s útvary zaměstnanosti se rovnají částce 46 723 105,- Kč.

Opatření:  3.2.q    Podpora  rozvoje  sociálně  terapeutických  dílen  vzájemně  prostupných
s  integračním  sociálním  podnikáním  a  zaměstnáváním  znevýhodněných,  propojování
činnosti sociálně terapeutických dílen s potřebami obce, města, regionu.
Gestor: MPSV
Termín: Od roku 2014.
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

MPSV započalo  práce  na  nastavení  prostupného  systému  sociální  a  pracovní  rehabilitace.
V rámci sociální rehabilitace by se prostupný systém, na němž budou probíhat práce i v roce
2015, měl týkat především druhů služeb sociální rehabilitace a sociálně terapeutické dílny.
31

Služba sociálně terapeutických dílen byla v roce 2014 podpořena ve výši 79 063 714,- Kč a
služba sociální rehabilitace 180 321 229,- Kč z dotačního titulu MPSV.
Na  základě  zpracovávané  koncepce  Prostupného  systému  sociální  a  pracovní  rehabilitace
dojde  k propojení  a  vzájemné  informovanosti  jednotlivých  aktérů  této  koncepce.
Navrhovaná koncepce si klade za cíl zajistit prostupný systém služeb sociálně terapeutických
dílen,  sociální  rehabilitace  a pracovní  rehabilitace.  Klient  bude  po  celou  dobu  motivován
a  podporován  při  hledání  zaměstnání.  Cílem  koncepce  je  také  nastavit  komunikaci  mezi
pracovníky sociálně terapeutických dílen, pracovníků sociální rehabilitace, pracovníky Úřadu
práce ČR a zaměstnavateli na regionální úrovni.

32

1.3 Plnění opatření v oblasti sociálních služeb

Prostřednictvím sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění
pozdějších předpisů, je poskytována pomoc a podpora fyzickým osobám v nepříznivé sociální
situaci  za  účelem  sociálního  začlenění  nebo  prevence  sociálního  vyloučení.  Sociální  služby
skrze  svoji  činnost  reagují  na  potřeby  osob  sociálně  vyloučených  případně  sociálním
vyloučením ohrožené a zároveň reagují na nepříznivé sociální jevy, které se vyskytují v místě
působnosti.  Strategie  konstatovala,  že  kapacita  a  dostupnost  sociálních  služeb  je  stále
nedostatečná, přetrvávají výrazné rozdíly v kvalitě poskytování sociálních služeb, poukázala
na  neudržitelnost  systému  financování  sociálních  služeb,  personální  nesystémovost
(nevyjasněnost  rolí  a  kompetencí)  v sociálních  službách  či  nedostatečnou  komunikaci  mezi
teorií a praxí.

Cíl:  Zajistit  dostatečně  rozvinutý  systém  sociálních  služeb  pro  potřeby  osob  sociálně
vyloučených  nebo  sociálním  vyloučením  ohrožené  reagující na  jejich  individuální potřeby
v kontextu společenské zakázky

Opatření:  3.2.e  Podporovat  vznik  modelů  měření  efektivity  služeb  sociální  prevence,
aktivizačních  a  začleňujících  služeb,  včetně  služeb  sociálního  poradenství  s  důrazem
na aktivity sociálního začleňování;
Gestor: MPSV
Termín: Do konce roku 2014.
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno částečně.

MPSV  v rámci  svých  systémových  projektů  (především  projektu  „Podpora  procesů
v sociálních  službách“  a  „Inovace  systému  kvality  sociálních  služeb“)  usiluje  o  nastavení
měření efektivity sociálních služeb jak co do výkonu služeb, tak co do specifických/jasných
kritérií  pro  dodržování  kvality  v sociálních  službách  (podrobněji  viz  opatření  týkající
se  těchto  procesů).  V  roce  2014  byl  projekt  „Inovace  systému  kvality  sociálních  služeb“
prodloužen  do  října  2015.  Důvodem  prodloužení  bylo  zaměření  se  prostřednictvím
pracovních  skupin  odborníků  z praxe  sociálních  služeb  na  úpravu  kritérií  standardů  kvality
sociálních  služeb,  aby  byly  požadavky  objektivní  a  doložitelné.  Právní  ukotvení  se  plánuje
od 1. ledna 2017.

33

Opatření: 3.2.f Optimalizovat systém financování sociálních služeb, který bude reflektovat
demografický vývoj, nároky uživatelů a rostoucí náklady poskytovatelů;
Gestor: MPSV
Termín: Od roku 2014.
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

MPSV  plní  toto  opatření  prostřednictvím  zpracovávání  návrhů  na  optimalizaci  financování
sociálních  služeb.  Především  se  tak  děje  v rámci  individuálního  projektu  „Podpora  procesů
v sociálních  službách“,  kde  probíhá  realizace  veřejné  zakázky  na  zpracování  „Studie
proveditelnosti: Výběr a zdůvodnění optimální varianty financování sociálních služeb v ČR.“
Tato studie by měla ukázat, jakým způsobem bude do budoucna možné financovat sociální
služby tak, aby se zajistilo jejich efektivní fungování i v případě nepříznivého demografického
vývoje.  Jedním  z navrhovaných  způsobů  zajištění  dostatečných  prostředků  pro  fungování
systému  sociálních  služeb  je  zavedení  pojištění  sociální  péče,  tedy  v  zásadě  analogie
zdravotního  pojištění.  Aby  však  bylo  možné  takový  systém  financování  zavést,  bude
nezbytně  nutné  dále  stanovit  co,  komu,  za  jakých  podmínek  a  v jakém  rozsahu  se  bude
z takového pojištění hradit.
Opatření: 3.2.i Zvyšování prestiže sociálních služeb a sociální práce prostřednictvím osvěty
a informování.
Gestor: MPSV
Termín: Průběžně.
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

MPSV realizuje:
-  projekt „Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce“;
-  konzultační  proces  k  pracovním  materiálům  pro  přípravu  věcného  záměru  zákona
o  sociálních  pracovnících,  průběžně  po  celý  rok  2014:  Průběžně  probíhala  konzultační
jednání  s  aktéry  v oblasti  výkonu  sociální  práce  a  rovněž  s organizacemi
zaměstnávajícími  sociální  pracovníky  a  s dalšími  významnými  sociálními  partnery.  Byly
realizovány konzultace se zástupci rezortů, v nichž je sociální práce vykonávána. Aktivity
zahrnovaly  mj.  seminář MPSV na  JABOKu  (18.  3.  2014),  mezinárodní  seminář  na MPSV
(14.  5.  2014),  konaný  pod  záštitou  náměstkyně  ministryně  pro  sociální  a  rodinnou
politiku za  účasti  expertů  ze  Slovenska,  předkladatelů  tamního  zákona o  sociální  práci,
dále  předávání  informací  v rámci  rezortu,  semináře  v krajích  či  vytvoření  rezortní
a mezirezortní pracovní skupiny;
-  publikaci  odborných  textů  v  Listech  sociální  práce,  Sociální  práce/Sociálna  práca
a na internetových portálech;
34

-  publikaci  desatera  pro  seniory  a  rodinné  příslušníky:  „Ministerstvo  varuje  před
podvodnými  poskytovateli  sociálních  služeb“  na  webu  MPSV.  Cílem  článku
je informovat občany o správné praxi poskytování sociálních služeb pro seniory a přispět
ke  snížení  využívání  sociálních  služeb  bez  registrace,  především  z důvodu  špatné
informovanosti (celý článek: http://www.mpsv.cz/cs/19372);
-  projekt  „Podpora  procesů  v sociálních  službách“,  v rámci  kterého  se  uskutečnily  dvě
konference, první dne 13. 2. 2014 zaměřená na efektivitu v sociálních službách, druhá
dne  1.  12.  2014  s tématem  „vývoj  sociálních  služeb  ve  srovnání  se  zahraničím“,  dále
bylo  v rámci  projektu  v roce  2014  publikováno  přes  10  článků,  např.  „Legitimita
odmítnutí zájemce o poskytování sociální služby“ v časopise Sociální práce (více viz web
projektu: http://podporaprocesu.cz/media/publikovali-jsme/).

35

1.4 Plnění opatření v oblasti podpory rodiny

Podpora rodiny je součástí investic do lidského kapitálu, který je vytvářen i v rodině, a proto
je  rodina  z  hlediska  sociálního  začleňování  pro  soudržnost  a  další  rozvoj  společnosti
nezbytná. V ČR představují děti a rodiny s dětmi podstatnou skupinu významně ohroženou
chudobou  a  sociálním  vyloučením.  V roce  2014  se  připravovalo  opatření  v oblasti
nepojistných  sociálních  dávek  vedoucí  ke  zlepšení  finanční  situace  rodin  s malými  dětmi.
S účinností  od  1.  ledna  2015  se  zavádí  porodné  i  na  druhé  dítě  a  rozšiřuje  se  okruh  osob,
které mají nárok na tuto dávku.

Cíl  (z  hlediska  sociálního  začleňování):  Zajistit  dostupné,  provázané  a  kvalitní  služby
pro  rodiny,  děti  a  mládež.  Posílení  ekonomické  stability  rodin  a  jejich  samostatnost
s  důrazem  na  svobodu  volby  rodinné  strategie,  zejména  v  oblasti  slaďování  profesního,
rodinného a osobního života.

Opatření: 3.3.b Zajištění systémových změn v oblasti náhradní rodinné péče;
Gestor: MPSV
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Systémové  změny  v oblasti  náhradní  rodinné  péče  byly  započaty  novelizací  zákona
č.  359/1999  Sb.,  o  sociálně-právní  ochraně  dětí,  která  byla  s účinností  od  1.  1.  2013
provedena zákonem č. 401/2012 Sb., a dále zakotvením nové úpravy jednotlivých institutů
náhradní  rodinné  péče  (osvojení,  poručenství,  pěstounství,  svěření  dítěte  do  péče  jiné
osoby)  v zákoně  č.  89/2012  Sb.,  občanský  zákoník,  s účinností  od  1.  1.  2014.  Na  novou
hmotněprávní úpravu rodinného práva v občanském zákoníku navázala od 1. 1. 2014 rovněž
nová  procesní  úprava  soudních  řízení  ve  věcech  osvojení  a  řízení  ve  věcech  péče  soudu
o  nezletilé  (včetně  řízení  ve  věcech  poručenství  a  pěstounské  péče)  v zákoně  č.  292/2013
Sb., o zvláštních řízeních soudních.
Cílem  transformačního  procesu,  kterým  prochází  systém  náhradní  rodinné  péče,  je  zajistit
každému  dítěti  možnost  vyrůstat  v rodinném  prostředí,  a  v těch  případech,  ve  kterých  dítě
nemůže  z dočasných  nebo  trvalých  důvodů  vyrůstat  ve  vlastním  rodinném  prostředí,
upřednostnit  svěření  dítěte  do  náhradního  rodinné  péče  oproti  umístění  dítěte  do  péče
institucionální.  Novelizace  zákona  o  sociálně-právní  ochraně  dětí  se  v rámci  systému
náhradní rodinné péče dotkla zejména následujících oblastí:

36

1.  Zprostředkování  náhradní  rodinné  péče  –  Upřesnění  postupu  pro  zakládání  spisové
dokumentace  o  dětech  pro  účely  zprostředkování  osvojení  nebo  pěstounské  péče,
zakotvení minimálního časového rozsahu odborných příprav žadatelů o zprostředkování
náhradní rodinné péče (48 hodin pro žadatele o osvojení a pěstounskou péči, respektive
72  pro  žadatele  o  pěstounskou  péči  na  přechodnou  dobu),  zrušení  pravomoci  MPSV
ke  zprostředkování  osvojení  nebo  pěstounské  péče  na  druhém  stupni,  úprava
součinnosti mezi jednotlivými krajskými úřady při vyhledávání vhodných osvojitelů nebo
pěstounů pro děti v evidenci, vypuštění působnosti krajských Poradních sborů v oblasti
zprostředkování náhradní rodinné péče.
2.  Pěstounská  péče  na  přechodnou  dobu  –  Úprava  podmínek  pro  rozhodnutí  soudu
o svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu, upřesnění obsahu evidence
osob,  které  mohou  vykonávat  pěstounskou  péči  na  přechodnou  dobu,  a  požadavků
na zájemce o výkon pěstounské péče na přechodnou dobu.
3.  Podpůrné  a  doprovodné  služby  pro  pěstouny  a  další  osoby  vykonávající  náhradní
rodinnou
péči
-
Zakotvení  práv
pěstounů
a
dalších
osob
pečujících
o  dítě  v náhradní  rodinné  péči.  Podpůrné,  odlehčovací  a  poradenské  služby  jsou
pěstounům poskytovány na základě dohod o výkonu pěstounské péče, které s pěstouny
uzavírá buď příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“) nebo obce,
kraje či pověřené osoby k výkonu sociálně  – právní ochrany dětí se souhlasem OSPOD.
Pokud  pěstoun  neuzavře  dohodu  o  výkonu  pěstounské  péče  s žádným  z oprávněných
subjektů,  vydá  OSPOD  rozhodnutí,  v němž  specifikuje  rozsah  oprávnění  a  povinností
konkrétního pěstouna.
Každý subjekt, který s pěstounem uzavře dohodu o výkonu pěstounské péče, nebo každý
OSPOD,  který  vydá  rozhodnutí  o  právech  a  povinnostech  pěstouna,  získává  nárok
na  státní  příspěvek na  výkon  pěstounské  péče  ve  výši  48.000  Kč za  rok,  který  je  určen
k pokrytí  nákladů  na  poskytování  služeb  pro  pěstounské  rodiny  a  na  sledování  výkonu
pěstounské  péče.  K rozhodování  a  výplatě  státního  příspěvku  jsou  příslušné  krajské
pobočky ÚP ČR.
4.  Dávky
pěstounské
péče
–
Úprava
dávek
pěstounské
péče
v zákoně
č.  117/1995  Sb.,  o  státní  sociální  podpoře,  byla  nahrazena  novou  úpravou  dávek
pěstounské péče v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Bylo zrušeno
navázání  dávek  pěstounské  péče  na  částky  životního  minima  a  výše  všech  dávek
pěstounské  péče  byla  stanovena  pevnými  částkami.  Dále  byla  provedena  valorizace
částek  příspěvku  na  úhradu  potřeb  dítěte,  sjednocení  úpravy  odměny  pěstouny,
rozšíření možnosti pro přiznání jednorázového příspěvku na provoz motorového vozidla,
byla zakotvena nová jednorázová dávka „příspěvek při ukončení pěstounské péče“, byla
sjednocena  místní  příslušnosti  krajské  pobočky  Úřadu  práce  ČR  k rozhodování  o  všech
dávkách  pěstounské  péče  a  v zákoně  bylo  upraveno  zmocňovací  ustanovení  pro  vládu
rozhodovat nařízení o zvýšení dávek pěstounské péče v závislosti na vývoji inflace.
37

Výše  příspěvku  na  úhradu  potřeb  dítěte  v pěstounské  péči  podle  §  47f  a  násl.  zákona
č. 359/1999 Sb. činí od 1. 1. 2013 (měsíčně v Kč):
Tabulka 6 Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte

Dítě bez
Dítě
Dítě
Dítě
Dítě
Dítě
zdravotního
ve stupni
ve stupni
ve stupni
ve stupni
ve věku
postižení
závislosti I
závislosti II
závislosti III
závislosti IV
(lehká závislost)
(středně těžká
(těžká závislost)  (úplná závislost)
závislost)
Do 6 let
4 500
4 650 Kč
5 550 Kč
5 900 Kč
6 400 Kč
6 – 12 let
5 550
5 650 Kč
6 800 Kč
7 250 Kč
7 850 Kč
12 – 18 let
6 350
6 450 Kč
7 800 Kč
8 300 Kč
8 700 Kč
18 – 26 let
6 600
6 750 Kč
8 100 Kč
8 600 Kč
9 000 Kč

Všechny  výše  popsané  změny  provedené  v zákoně  o  sociálně-právní  ochraně  dětí
s účinností od 1. 1. 2013 byly motivovány snahou zvýšit počet zájemců o pěstounskou péči,
počet  pěstounů,  včetně  specializovaných  pěstounů  na  přechodnou  dobu,  a  počet  dětí
svěřených  do  pěstounské  péče  na  úkor  počtu  dětí  umístěných  v náhradní  institucionální
péči. Tento cíl se daří postupně naplňovat. V roce 2013 bylo v pěstounské péči a osobní péči
poručníků  13 063  dětí.  Poslední  dostupná  data  z listopadu  2014  uvádějí  celkový  počet
14 326 dětí v pěstounských rodinách.
Počet pěstounů a osobně pečujících poručníků činil ke konci roku 2012 celkem 8 998 osob,
v prosinci  2013  to  bylo  již  9 879  osob  (nárůst  o  9,8%).  Trend  rostoucího  zájmu  o  výkon
náhradní  rodinné  péče  pokračuje.  V listopadu  2014  bylo  v České  republice  přinejmenším
11 064  pěstounů,  osobně  pečujících  poručníků  a  osob,  s nimiž  dítě  sdílí  společnou
domácnost po dosažení zletilosti a skončení pěstounské péče. Skutečný počet přitom bude
vyšší,  neboť  uvedená  data  vyplývají  z počtu  vyplacených  odměn  pěstouna,  přičemž
od  1.  ledna  2013  je  v případě  pěstounů,  kteří  jsou  prarodiči  nebo  praprarodiči  svěřeného
dítěte,  nárok  na  odměnu  pěstouna  fakultativní.  Ze  sdělení  krajských  úřadů,  které  vedou
evidenci  osob,  jež  mohou  vykonávat  pěstounskou  péči  na  přechodnou  dobu, vyplývá,
že k 15. lednu 2015 evidovaly 334 těchto osob.
Dále  je  třeba  doplnit,  že  vedle  pěstounů  a  poručníků  vykonávají  náhradní  rodinnou  péči
rovněž fyzické osoby, kterým bylo dítě svěřeno do péče jiné osoby podle § 953 občanského
zákoníku (dříve do výchovy jiné fyzické osoby podle § 45 zákona o rodině) a kterým z titulu
péče  o  dítě  nevzniká  nárok  na  dávky pěstounské  péče.  Jedná  se  zpravidla  o  pečující  osoby
z řad příbuzných nebo jiných osob blízkých dítěti. Tyto jiné pečující osoby měly k 1. 1. 2013
ve své péči celkem 4 901 dětí a k 1. 1. 2014 celkem 4 660 dětí.
38

Dlouhodobě klesající trend má naopak počet dětí umístěných v náhradní ústavní péči (děti
v zařízeních  pro  výkon  ústavní  výchovy  a  děti  v zařízeních  pro  děti  vyžadující  okamžitou
pomoc):
Tabulka 7 Počet dětí v ústavních zařízeních
Rok
Děti v dětských
Děti v dětských
Děti
Celkem dětí
Počet dětí v péči
domovech,
domovech pro
v domovech pro
v ústavní
zařízení pro děti
výchovných
děti do tří let
osoby se
výchově
vyžadující
ústavech, DD se
věku
zdravotním
okamžitou pomoc
školou a
(„kojenecké
postižením
(ZDVOP)
diagnostických
ústavy“)
ústavech
2009
7878
1391
1063
10332
587
2010
7397
1513
  926
  9836
844
2011
7150
1428
  834
  9412
995
2012
6941
1397
  769
  9107
1 020
2013
6549
1233
  646
  8428
1 088

Nový občanský zákoník přinesl v úpravě náhradní rodinné péče kromě jiného také zásadní
koncepční  změnu  v úpravě  rozhodování  o  svěření  dítěte  do  péče  před  osvojením
a  do  předpěstounské  péče,  která  koresponduje  se  základními  mezinárodněprávními
a ústavněprávními principy. Podle bývalé úpravy zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, a úpravy
zákona  č.  359/1999  Sb.,  o  sociálně-právní  ochraně  dětí,  která  byla  účinná  do  31.  12.  2013,
rozhodovaly o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů a do péče zájemců o pěstounskou
péči příslušné orgány OSPOD (obecní úřady obcí s rozšířenou působností) ve správním řízení.
Tato  úprava  byla  odůvodňována  tím,  že  správnímu  rozhodnutí  OSPOD  muselo  vždy
předcházet rozhodnutí soudu o umístění dítěte do náhradní péče a nehrozil tak přímý rozpor
s čl. 9 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, podle
kterých  může  být  dítě  odebráno  z péče  rodičů  proti  jejich  vůli  pouze  rozhodnutím  soudu.
Přesto  však  bylo  od  koncepce  správního  rozhodování  ve  věcech  péče  před  osvojením
a  předpěstounské  péče upuštěno  a  rozhodování  v těchto  věcech  je  od  1.  1.  2014  svěřeno
do  výlučné  pravomoci  soudu,  a  to  v souladu  se  zásadou,  že  výlučně  soud  je  nadán
pravomocí  určit  konkrétní  osobu  nebo  zařízení,  které  mají  vykonávat  náhradní  péči  o  dítě
namísto rodičů a do jejichž péče se dítě svěřuje proti vůli nebo bez souhlasu rodičů. Tomu
odpovídá i znění § 858 věta poslední občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kde se výslovně
stanoví,  že  „trvání  a  rozsah  rodičovské  odpovědnosti  může  změnit  jen  soud“.  Je  přitom
nepochybné,  že  rodiče  mohou  být  dotčeni  ve  výkonu  své  rodičovské  odpovědnosti  k dítěti
i v důsledku svěření dítěte do péče před osvojením nebo do předpěstounské péče. Zejména
to  platí  pro  rozhodnutí  o  svěření  dítěte  do  předpěstounské  péče,  neboť  v případě,  že  je
rodičem platně udělen souhlas k osvojení dítěte, je nutno přihlédnout k § 825 o.z., na jehož
základě  se  rodiči  ze  zákona  pozastavuje  výkon  práv  a  povinnosti  vyplývajících  z rodičovské
odpovědnosti po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy byl rodičem dán souhlas k osvojení.
39

V lednu  2012  byla  vládou  schválena  „Národní  strategie  ochrany  práv  dětí  do  roku  2018“
(usnesení vlády č. 4 ze dne 4. 1. 2012). V návaznosti na přijetí uvedené strategie byl vládou
schválen první „Akční plán k naplnění Národní strategie ochrany práv dětí na období 2012 –
2015“ (usnesení vlády č. 258 ze dne 11. 4. 2012), který stanovuje konkrétní úkoly a opatření
k dosažení  cílů  uvedené  strategie,  včetně  určení  odpovědnosti  jednotlivých  ministerstev
a dalších orgánů za realizaci těchto opatření. Na změny v systému náhradní rodinné péče se
v Národní  strategii  ochrany  práv  dětí  a  v prováděcím  Akčním  plánu  zaměřují  zejména
opatření k dosažení cíle 9: Podpora náhradní rodinné péče.
V rámci  naplňování  cíle  9:  Podpora  náhradní  rodinné  péče  je  jednou  z významných  aktivit
převzetí a adaptace systému PRIDE pro nábor, přípravu a vzdělávání zájemců o pěstounskou
péči  a  osvojení.  Cílem  systému  PRIDE  je  naplňování  individuálních  potřeb  dětí  umístěných
v  náhradní  rodinné  péči,  posilování  rodin,  ať  se  jedná  o  rodiny  původní,  pěstounské
či  osvojitelské,  zvyšování  kvality  pěstounské  péče  prostřednictvím  průběžného  vzdělávání
a  poskytování  doprovodných  služeb.  Adaptace  systému  PRIDE  by  měla  vést  ke  zvýšení
celkového počtu zájemců o náhradní rodinnou péči, včetně nalezení a přípravy dostatečného
počtu  pěstounů  a  osvojitelů  pro  děti  se  specifickými  potřebami,  včetně dětí  se  zdravotním
znevýhodněním  a  dětí  náležejících  k etnickým  a  národnostním  menšinám.  V roce  2014
pokračovalo  školení  dalších  lektorů  PRIDE  a  pilotní  ověřování  tohoto  systému  v přípravách
budoucích pěstounů a osvojitelů ve vybraných krajích, konkrétně v kraji Královéhradeckém,
Moravskoslezském,  Zlínském,  Jihočeském,  Jihomoravském,  Karlovarském,  Olomouckém,
Pardubickém a Středočeském.

Opatření:  3.3.c  Zajištění  systémové  podpory  rodin  při  výchově  dětí  se  specifickými
potřebami
Gestor: MPSV
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

MPSV od roku 2012 koordinuje realizaci „Národní strategie ochrany práv dětí do roku 2018“
(schválena usnesením vlády č. 4 ze dne 4. 1. 2012) a navazujícího „Akčního plánu k naplnění
Národní  strategie  ochrany  práv  dětí  na  období  2012  –  2015“  (schválen  usnesením  vlády
č. 258 ze dne 11. 4. 2012). Hlavním účelem uvedené strategie je určení cílů a přístupů, které
umožní vytvořit takový systém, jenž zajistí důslednou ochranu všech práv dětí a naplňování
jejich  potřeb.  Systém  zaměřený  na  zvyšování  kvality  života  dětí  a  rodin,  eliminaci
diskriminace vůči dětem, podporu všestranného rozvoje dítěte v jeho přirozeném rodinném
prostředí, případně v náhradním rodinném prostředí, a to vše za aktivní účasti dětí a mladých
lidí při rozhodovacích procesech, které se jich bezprostředně dotýkají.

40

Vláda  ČR  se  prostřednictvím  strategie  zavázala  vytvořit  do  roku  2018  funkční  systém
zajišťující důslednou ochranu všech práv dětí a naplňování jejich potřeb. Strategie obsahuje
základní  principy  fungování  tohoto  systému  a  šestnáct  oblastí  aktivit,  jejichž  postupným
naplňováním  bude  tohoto  cíle  dosaženo.  Klíčové  aktivity  strategie  budou  realizovány,
monitorovány  a  vyhodnocovány  na  základě  dvou  akčních  plánů  (první  na  období  2012  –
2015, druhý akční plán na období 2016 – 2018).
Průřezovými prioritami Národní strategie ochrany práv dětí jsou:
-  participace dítěte,
-  eliminace diskriminace a nerovného přístupu k dětem,
-  právo dítěte na rodinnou péči,
-  zajištění kvality života pro děti a rodiny.

K právům  dětí  se  specifickými  potřebami  se  v Národní  strategii  ochrany  práv  dětí
a  v prováděcím  Akčním  plánu  vztahuje  zejména  cíl  5:  Vyrovnání  příležitostí  pro  děti
a  mladé  lidi  se  zdravotním  postižením  s odkazem  na  čl.  23,  29  Úmluvy  o  právech  dítěte
a čl. 7, 9 a 20 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. K dosažení tohoto cíle by
měla směřovat zejména tato opatření:
-  Děti  se  zdravotním  postižením  a  jejich  rodiny  mají  mít  přístup  k takovým  službám,
které  jsou  nezbytné  pro  nezávislý  způsob  života  a  začlenění  do  společnosti.  Děti
se zdravotním postižením mají rovná práva na život v rodinném prostředí. Stát zajistí
vytvoření  systému  informací  o  dostupných  službách  a  formách  podpory  pro  rodiny
s dětmi se zdravotním postižením.
-  Je  nutné  definovat  a  vytvořit  síť  terénních  a  ambulantních  sociálně-zdravotních
služeb  zajišťující  dětem  se  zdravotním  postižením  péči  v rodinném  nebo  náhradním
rodinném  prostředí,  s tím,  že  část  těchto  služeb  vznikne  transformací  pobytových
zařízení pečujících o zdravotně postižené děti.
-  Dítě nesmí být za žádných okolností odděleno od rodičů z důvodu jeho zdravotního
postižení nebo zdravotního postižení jednoho či obou rodičů. Pokud nejsou nejbližší
příbuzní  schopni  pečovat  o dítě  se  zdravotním  postižením,  stát  vyvine  veškeré  úsilí
k  zajištění  náhradní  péče  v rámci  širší  rodiny,  a pokud  to  není  možné,  v náhradním
rodinném prostředí.
Na  zajištění  širokého  spektra  služeb  pro  rodiny  s dětmi,  včetně  těch  se  specifickými
potřebami, se zaměřuje cíl 8 : Vytvoření a zpřístupnění služeb a podpory rodinám a dětem.
Podle  něj  je  nezbytné  zajistit  služby  pro  rodiče  a  malé  děti,  zvláště  ze  znevýhodněných
skupin,  aby  bylo  zamezeno  vývojovému  opoždění  dětí  v  situacích,  kdy  jsou  tyto  zvlášť
zranitelné.

41

Dále je nutné zvážit vytvoření a zavedení systému poskytování přiměřeného bydlení osobám
ve  finančně  anebo  sociálně  znevýhodněné  situaci  s cílem  zajistit  mj.  přístup  dětí
k přiměřeným  životním  podmínkám  v rodinném  prostředí.  K dosažení  cíle  8  vymezuje
Národní strategie a prováděcí Akční plán následující klíčové aktivity:

Podpora vzniku komunitních služeb, neformálních typů péče a dobrovolnictví;
-  vytvoření  garantované  sítě  komplexních  služeb  pro  děti  a  rodiny  založené
na  multidisciplinárním  základě  (sociální,  zdravotní  i  vzdělávací  oblast).  Při  vytváření
sítě služeb vycházet z komunitních plánů a kapacit;
-  vytvoření  systému  informací  o  dostupných  službách  při  řešení  různých  životních
situací včetně bezplatných krizových linek;
-  postupné  sjednocování  podmínek  činnosti  systémů  služeb  pro  rodiny  a  děti
a sociálních služeb (standardy, metodiky), se zachováním zvláštního pověření služeb
k provádění sociálně-právní ochrany dětí;
-  vytvoření  mechanismů  krizového  a  podporovaného  bydlení  pro  rodiny  s dětmi
(v  rámci  komplexního  řešení  problematiky  sociálního  bydlení  v souladu  s Koncepcí
bydlení ČR do roku 2020);
-  revize  sociálních  dávek  v oblasti  bydlení  v souvislosti  s komplexním  řešením
podporovaného bydlení.
V souladu  s úkolem  vyplývajícím  z Národní  strategie  ochrany  práv  dětí  (cíl  12:  Sjednocení
systému  péče  o  děti)  byly v  roce  2014  započaty  ze  strany  MPSV  práce  na  novém  zákoně,
který  by  měl  upravit  podporu  ohrožených  rodin,  systém  ochrany  práv  dítěte  a  náhradní
péči  o  děti,  a  nahradit  stávající  předpisy  z let  1999  a  2002.  Věcný  záměr  bude  předložen
vládě  na  podzim  2015  a  po  jeho  schválení  bude  na  jeho  základě  připraveno  paragrafové
znění návrhu zákona. Zákon by měl v první řadě obsahovat výrazně propracovanější úvodní
koncepční  část,  zakotvující  jak  zásady  činnosti  správních  úřadů  v oblasti  ochrany  práv  dětí,
tak i práva a povinnosti dotčených osob  – především dětí a rodičů. Mělo by být vyjádřeno,
že cílem správních agend na tomto úseku je podpora rodiny a v případě odnětí dítěte jeho
reintegrace  zpět  do  přirozené  rodiny.  Návrh  zákona  bude  obsahovat  jasné  mechanismy
poskytování podpůrných služeb pro ohrožené rodiny a děti a záruky zajištění minimální sítě
služeb,  které  musí  být  dostupné  podle  skutečných  potřeb  cílové  skupiny.  Klíčovým
principem  bude  nárok  na  poskytnutí  podpůrných  služeb  v závislosti  na  situaci  dítěte
a  rodiny  tak,  aby  se  účinně  předcházelo  ohrožení  dítěte  a  riziku  odebrání  dítěte  z péče
rodičů.  Zásadní  roli  ve  výběru  odpovídající  služby  a  nastavení  sítě  služeb  pro  rodiny  a  děti
budou  mít  úřady  ochrany  dítěte.  Bude  zakotvena  přednost  rodinných  forem  cizí  péče
a komunitní formy péče. Zákon by měl současně sjednotit dosud resortně rozdělený systém
služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny, v první řadě pobytové služby nahrazující péči rodičů
(dosavadní zařízení pro výkon ústavní výchovy).
42

Zákonná a podzákonná úprava výkonu ústavní výchovy dítěte je v současné době roztříštěna
do několika právních předpisů v působnosti MZ, MŠMT a MPSV, které zcela nekonzistentně
upravují  podmínky poskytování  náhradní  ústavní  péče  dětem  v různých typech  pobytových
zařízení.  Cílem  nového  zákona  o  podpoře  ohrožených  rodin,  systému  ochrany  práv  dětí
a náhradní  péči  o  děti  proto  sjednotit  a  zpřehlednit  podmínky  poskytování  péče  dětem
v jednotlivých typech ústavních zařízení. Nový zákon by měl omezit resp. vyloučit umísťování
dětí raného resp. předškolního věku do ústavních forem cizí péče.
MPSV podporovalo i v roce 2014 služby pro rodiny s dětmi, které se zaměřují na podporu
rodin/dětí  se  zdravotním postižením.  Finanční  podpora  byla  poskytována  především
prostřednictvím  dotačního  titulu  MPSV,  kdy  na  příklad  na  ranou  péči  bylo  v daném  roce
vyčleněno 61 446 212 Kč.
MPSV  je  také  zastoupeno  v  Monitorovacím  výboru  Finančních  mechanismů  EHP/Norska
2009-2014.  Monitorovací  výbor  monitoruje  soulad  implementace  EHP  a  Norských  fondů
2009-2014  s  podepsanými  Memorandy  o  porozumění,  Nařízeními  a  dalšími  dokumenty
vydanými Kanceláří finančních mechanismů a Národním kontaktním místem a vyhodnocuje
celkový postup implementace včetně efektivního využití finančních zdrojů. Řídicím orgánem
fondu  EHP/Norsko  2009  -2014  je  Ministerstvo  financí.  V  rámci  programu  CZ04  „Ohrožené
děti a mládež“ z výše uvedeného fondu jsou financovány projekty, respektive subprojekty
zaměřené  na  ohrožené  děti  a  mládež.  MPSV  je  zprostředkující  subjekt,  který  komunikuje
s realizátory konkrétních projektů.
Opatření:  3.3.d  Zajištění  odpovídající  a  standardy  garantované  kvality  širokého  spektra
služeb pro rodiny, děti a mládež;
Gestor: MPSV
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Dne 29. listopadu 2014 vstoupil v platnost zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče
o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů (dále jen zákon o dětské skupině),
který  připravilo  MPSV.  Přijetím  zákona  o  dětské  skupině  došlo  k  nastavení  základních
parametrů služby péče o dítě na nekomerční bázi. Toto opatření umožňuje udržet kontakt
rodiče se zaměstnáním v době péče o dítě a jeho postupný návrat nebo vstup na trh práce,
s ohledem na strategii rodiče při sladění profesního, rodinného a osobního života. Opatření
rovněž  přispívá  ke  snížení  rizika  ohrožení  chudobou  a  nedostatku  příjmů  v  případě,
že  rodič  je  delší  dobu  mimo  trh  práce.  Zákon  jasně  definuje  základní  právní  rámec
pravidelné péče o malé děti tak, aby poskytovatelé měli právní jistotu ohledně toho, co musí
splňovat a rodiče měli záruku, že péče o jejich dítě je garantována v základním rozsahu.

43

Zákon  vymezuje  konkrétní  podmínky  týkající  se  poskytování  služby  péče  o  dítě  v dětské
skupině,  tj.  okruh  poskytovatelů,  oprávnění  k poskytování  služby  a  zápis  do  evidence
poskytovatelů, úhradu nákladů za službu, nejvyšší počet dětí a nejnižší počet pečujících osob
v jedné  dětské  skupině,  odbornou  způsobilost  pečující  osoby  (§  5),  vnitřní  pravidla  a  plán
výchovy a péče, stravování, evidenci dětí, smlouvu o poskytování služby péče o dítě v dětské
skupině a stavebně technické požadavky a hygienické požadavky na prostory a provoz. Dále
je  vymezen  vznik,  změna  a  zánik  oprávnění  k poskytování  služby,  evidence  poskytovatelů,
kontrola a správní delikty.
K zákonu se váže rovněž vyhláška č. 281/2014 Sb., o hygienických požadavcích na prostory
a  provoz  dětské  skupiny  do  počtu  12  dětí.  Pro  péči  o  děti  nad  počet  12  se  váže  vyhláška
č.  410/2005  Sb.,  o  hygienických  požadavcích  na  prostory  a  provoz  zařízení  a  provozoven
pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, která upravuje požadavky na venkovní prostory,
místnost  pro  denní  pobyt  a  odpočinek,  šatnu,  hygienická  zařízení,  úklid  a  nakládání
s prádlem.
V  souvislosti  s  tímto  vešla  v  účinnost  novela  zákona  o  daních  z  příjmu,  která  obsahuje
prorodinná  daňová  opatření,  tj.  zavedení  daňové  uznatelnosti  nákladů  zaměstnavatele
v  souvislosti  s  poskytováním  služeb  péče  o  děti  svých  zaměstnanců  a  zavedení  slevy
na dani z příjmů pro rodiče, kteří využijí služeb péče o děti v souvislosti se vstupem nebo
návratem na trh práce.
Zároveň  je  realizován  projekt  „Sladění  práce  a  rodiny  inspirované  příklady  dobré  praxe
v Evropě“. V rámci realizace projektu byly v minulém roce zpracovány analýzy legislativních
opatření  v  oblasti  služeb  péče  o  předškolní  děti  a  flexibilních  forem  práce  v  partnerských
zemích  (Německo,  Rakousko).  Prodloužení  realizace  projektu  do  listopadu  2015  umožní
přípravu seminářů zaměřených na služby péče o děti určených pro potencionální i současné
poskytovatele.
Od roku 2012 je MPSV autorizačním orgánem profesní kvalifikace (dále jen „PK“) Chůva pro
děti  do  zahájení  povinné  školní  docházky  a  Chůva  pro  dětské  koutky  (podle  zákona
č.  179/2006  Sb.).  V  roce  2014  bylo  MPSV  uděleno  celkem  24  autorizací,  z  toho  14
pro profesní kvalifikaci Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky a 10 pro profesní
kvalifikaci Chůva pro dětské koutky. Osvědčení o způsobilosti k těmto profesním kvalifikacím
získalo  235  uchazečů  (227  PK  Chůva  pro  děti  do  zahájení  povinné  školní  docházky  a  8  PK
Chůva pro dětské koutky).
Pro  sociální  služby  jsou  závazné  povinnosti  uvedené  v  §  88  zákona  č.  108/2006  Sb.,
o  sociálních  službách,  a  Standardy  kvality  sociálních  služeb,  ve  znění  pozdějších  předpisů,
které  jsou  přílohou  č.  2  vyhlášky  č.  505/2006  Sb.,  kterou  se  provádějí  některá  ustanovení
zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Tato ustanovení jsou předmětem
inspekce poskytování sociálních služeb, která je oprávněna kontrolovat jejich naplňování.

44

Požadavky  na  kvalitu  jsou  definovány  obecně,  aby  byly  aplikovatelné  na  všechny  druhy
sociálních  služeb  a  s tím  související  spektrum  okruhů  osob,  kterým  jsou  sociální  služby
poskytovány.
MPSV  v současnosti  pracuje  na  revizi  Standardů  kvality  sociálních  služeb  povinností
poskytovatele, které jsou definovány zákonem. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,
ve znění pozdějších předpisů, který tuto oblast upravuje, je účinný od roku 2007. Je to tedy
již  10  let  od  účinnosti této  normy.  Tak,  jak se  vyvíjí  praxe  poskytování  sociálních  služeb,  je
nezbytné aktualizovat i právní úpravu, aby nebyla překážkou poskytovatelů sociálních služeb.
Zákonné  znění  povinností  poskytovatele  a  standardů  kvality  sociálních  služeb  se  upravuje
tak,  aby  byly  odstraněny  duplicity,  požadavky  byly  doložitelné,  pro  poskytovatele
srozumitelné  a  současně  kontrolovatelné  systémem  státní  kontroly.  Některé  oblasti  budou
přesunuty do oblasti registrace poskytovatele sociálních služeb. Jedná se především o oblast
personální, materiálně – technickou. MPSV věcí tak reaguje na dlouhodobé požadavky praxe
poskytovatelů  sociálních  služeb,  kteří  žádají,  aby  se  nastavily  konkrétní  a  nepodkročitelné
požadavky pro personální a materiálně-technickou oblast, která bude závazná při registraci
poskytovatelů sociálních služeb.
Ke zvýšení kvality služeb pro ohrožené rodiny s dětmi přispěla také standardizace sociálně-
právní  ochrany  dětí,  jejímž  cílem  je  kvalitní,  efektivní,  transparentní  a  nediskriminující
systém  práce  s ohroženými  dětmi  a  rodinami,  nastavení  kvalifikačních  předpokladů,
provozních  a  technických  podmínek  pro  výkon  sociálně-právní  ochrany  dětí  a  sjednocení
metod práce s ohroženými dětmi a rodinami napříč ČR.  Povinnost řídit se standardy kvality
vyplývá pro OSPOD a další pověřené osoby k výkonu SPOD z ustanovení § 9a odst. 3 zákona
o SPOD a z prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 473/2012 Sb. V Příloze č. 1, č. 2 a č. 3 této
vyhlášky  jsou  rozpracovány  tři  kategorie  standardů  kvality  SPOD,  včetně  kritérií  jejich
naplňování,  která  jsou  východiskem  jak  pro  implementaci  standardů  v praxi,
tak  i  pro  provádění  kontrol  a  inspekcí  jejich  naplňování.    Instituce,  které  jsou  vázané
povinností  řídit  se  standardy,  jsou  povinny  vytvářet  vlastní  metodické  pokyny  a  vnitřní
směrnice  popisující  jimi  uplatňované  postupy  práce  s ohroženými  rodinami  a  dětmi.  Tato
pravidla  jsou  zveřejněna  každým  pracovištěm  ve  formě  srozumitelné  cílové  skupině.  Cílem
je zvýšit informovanost cílové skupiny i veřejnosti o rozsahu a podmínkách poskytování SPO
a zajistit transparentnost jejího výkonu. Za účelem úspěšné implementace standardů v praxi
vytvořilo  a zveřejnilo MPSV  v roce  2014  několik  manuálů týkající  se  výkonu  sociálně-právní
ochrany  dětí.  V roce  2014  byla  připravena  na  podporu  subjektů,  které  mají  povinnost  řídit
se  standardy,  koncepce  seminářů,  jejichž  realizace  byla  zahájena  v prosinci  2014  a  bude
pokračovat  i  v průběhu  roku  2015.  Semináře  jsou  realizovány  po  celé  ČR  a  jsou  určeny
pracovníkům  OSPOD,  pověřeným  osobám  k výkonu  sociálně-právní  ochrany,  pracovníkům
spolupracujících  institucí  (zdravotníkům,  policistům,  soudcům,  pedagogům,  psychologům,
atd.) a inspektorům kvality sociálně-právní ochrany dětí z krajských poboček Úřadu práce ČR,
kteří  od  začátku  roku  2015  provádějí  inspekce  kvality  sociálně-právní  ochrany  dětí
u pověřených osob k výkonu sociálně-právní ochrany dětí.
45

MPSV  také  v rámci  projektu  „Systémová  podpora  procesů  transformace  systému  péče
o ohrožené rodiny a děti“ podporuje rozvoj sítě terénních a ambulantních služeb pro rodiny
s dětmi,  jejichž  posláním  je  umožnit  setrvání  ohroženého  dítěte  v původní  rodině
a  rozvíjet  kompetence  rodičů  tak,  aby  zvládali  svou  rodičovskou  roli.  Rozvíjí  alternativy
péče o ohrožené děti a usiluje o deinstitucionalizaci péče o ně. Cílem je zajistit komplexního
řešení  situace  ohrožených  rodin,  která  bývá  komplikovaná  řadou  vzájemně  provázaných
problémů.
V letech  2013  a  2014  vznikla  „Sociodemografická  analýza    -  Mapy  rozložení  ohrožení  dětí
a rodin v ČR“, „Analýza sítě služeb pro práci s rodinami a dětmi“ a „Analýza náhradní rodinné
péče  v ČR“  (dostupné  na  webu  http://www.mpsv.cz/cs/14319).  Výstupy  analýz  jsou
podkladem  pro  tvorbu  věcného  záměru  zákona  o  podpoře  ohrožených  rodin,  náhradní
rodinné péči a systému ochrany práv dětí, který MPSV připravuje.

Opatření:  3.3.f  Realizace  opatření  k  podpoře  flexibilních  forem  práce  a  dalších  opatření
v  oblasti  slaďování  profesního,  rodinného  a  osobního  života  (motivovat  zaměstnavatele
k realizaci pro-rodinných opatření, včetně flexibilních forem práce);
Gestor: MPSV
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Na  podporu  rovnováhy  mezi  pracovním  a  osobním  životem  byl  v minulých  letech  zaměřen
mj.  projekt  „Audit  rodina  a  zaměstnání“  podpořený z OP  LZZ,  jehož  cílem  bylo  dosáhnout
optimální  prorodinně  orientované  strategie  ve  firmách,  která  umožní  rodičům
s  nezaopatřenými  dětmi  nebo  závislými  členy rodiny optimálně  sladit pracovní  a  rodinný
života  a  zlepší tak  jejich  uplatnění  na  trhu  práce  (realizován od  1.  3.  2011  do  28.  2. 2014).
Do projektu „Audit rodina a zaměstnání“ se zapojilo celkem 15 společností, předpokládané
vyčerpané  náklady  projektu  cca  8 200 000,-  Kč.  Audit  vychází  z  rakouského  modelu  auditu
Familie & Beruf, který byl vytvořen německou Hertie Stiftung a realizován v mnoha firmách
v  Německu  a  Rakousku.  V ČR  byl  Audit  rodina  &  zaměstnání  poprvé  realizován  v  rámci
pilotního  projektu  ANIMA  PLUS  CZ,  jehož  realizátorem  bylo  Centrum  pro  rodinu  a  sociální
péči  Brno,  partnerem  Národní  centrum  pro  rodinu.  Na  základě  rakouské  metodiky  vznikla
metodika upravená pro české prostředí.
Zároveň MPSV  od  1.  7.  2012  s finanční  podporou  z OP  LZZ  realizuje  projekt  „Sladění  práce
a  rodiny  inspirované  příklady  dobré  praxe  v Evropě“.  Projekt  se  zaměřuje  na  získání
mezinárodních  zkušeností  v  problematice  možnosti  úprav  pracovních  podmínek  (pracovní
doby,  délky  úvazku,  místa  výkonu  práce  apod.)  a  rozvoje  služeb  péče  o  předškolní  děti
a  využití  těchto  získaných  příkladů  dobré  praxe  k  podpoře  zapojení  rodičů  s  dětmi
do pracovního procesu.

46

Jeho  cílem  je  podpořit  využívání  flexibilních  forem  práce,  částečných  úvazků,
homeworkingu a dalších úprav pracovních podmínek a rozvoj variabilních typů služeb péče
o děti. V rámci realizace projektu byly v roce 2014 zpracovány analýzy legislativních opatření
v oblasti služeb péče o předškolní děti a flexibilních forem práce v obou partnerských zemích
(Spolková republika Německo, Rakousko), následně dochází, na základě komparace s českou
legislativou,  k přípravě  návrhu  možné  implementace  některých  opatření  do  českého
legislativního  systému.  Dále  probíhají  workshopy  s účastí  zahraničních  partnerů  na  obě
uvedená  témata,  připravují  se  semináře  zaměřené  na  služby  péče  o  děti  určených  pro
potencionální i současné poskytovatele.
Podpora  a  rozvoj  územně  a  finančně  dostupných  služeb péče  o  děti  za  účelem  slaďování
pracovního  a  rodinného  života  jejich  rodičů  byl  součástí  všech  vyhlášených  výzev
k  předkládání  grantových  projektů  v  oblasti  podpory  3.  4  Rovné  příležitosti  žen  a  mužů
na  trh  práce  a  slaďování  pracovního  a  rodinného  života  (OP  LZZ).  Z  366  podpořených
projektů eviduje MPSV 124 projektů zaměřených na služby péče o děti, tedy 34 % projektů.
V OP  LZZ  je  jako  jedno  z možností  slaďování  rodinného  a  pracovního  života  podporováno
i zahájení podnikání žen.
Z  366  podpořených  projektů  eviduje  MPSV  80  projektů  zaměřených  na  podporu  zahájení
podnikání  za  více  než  430  milionů  Kč,  tedy  22  %  projektů.  Obsahem  projektů  je  tvorba
a  realizace  komplexních  programů  na  podporu  zahájení  a  rozvoje  samostatné  výdělečné
činnosti.  Tyto  programy  využívají  inovativních  metod  a  zapojují  doprovodná  opatření
a  nástroje  na  slaďování  pracovního  a  rodinného  života  pro  ženy  začínající  podnikání
a vykonávající samostatnou výdělečnou činnost. Ženy mohou využít například těchto služeb:
vzdělávací,  poradenské  a  podpůrné  programy  na  podporu  zahájení  a  rozvoj  samostatné
výdělečné  činnosti,  mentoring  a  odborné  konzultace,  vytváření  sítí  a  dalších  forem
partnerství.
V rámci plnění daného opatření lze dále uvést zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby
péče  o  dítě  v  dětské  skupině  a  o  změně  souvisejících  zákonů  (dále  jen  zákon  o  dětské
skupině),  který  připravilo  MPSV  (viz  plnění  opatření  3.3.d),  a  účinnost  novely  zákona
o daních z příjmu (viz plnění opatření 3.3.d).
ÚP  ČR  při  realizaci  aktivní  politiky  zaměstnanosti  podporuje  flexibilní  formy  práce,  a  to
prostřednictvím umísťování uchazečů o zaměstnání na  společensky účelná pracovní místa.
Na  jedno  společensky  účelné  pracovní  místo  jsou  umístěni  na  zkrácený  úvazek  2  uchazeči
o  zaměstnání.  Pro  vyšší  motivaci  zaměstnavatelů  k vytváření  těchto  společensky  účelných
pracovních  míst  jsou  na  každého  umístěného  uchazeče  o zaměstnání  poskytovány  mzdové
příspěvky  ve  výši  15 000  Kč.  Na  mzdové  příspěvky  na  jedno  společensky  účelné  pracovní
místo  je tak  poskytováno  30 000  Kč, což  je  vyšší  částka  než při  umístění  jednoho uchazeče
o zaměstnání na celý pracovní úvazek.

47

MPSV  dále  zadalo  vypracování  „Studie  proveditelnosti  nástroje  služeb  pro  domácnost“.
Doba  realizace  projektu  je  1.  10.  2014  až  31.  10.  2015.  Cílem  uvedeného  projektu  je
provedení  pilotní  studie  k možnostem  implementace  státem  podporových  služeb
pro  domácnost.  Východiskem  se  staly  zahraniční  zkušenosti,  zejména  z Belgie,  Francie
a  Německa.  Podstatou  státem  podporovaných  služeb  pro  domácnost  je  zavedení  finanční
dotace na výkon činností, které jsou běžně vykonávány jednotlivými členy domácnosti, a to
za  předpokladu,  že  jsou  tyto  vykonány  jinou  osobou  při  respektování  pravidel  zákoníku
práce.

Opatření: 3.3.g Rozvoj služeb péče o děti, jejich dostatečné kapacity a místní dostupnosti;
Gestor: MPSV
Termín: průběžně, do roku 2020
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Dne 29. listopadu 2014 vstoupil v platnost zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče
o dítě v dětské skupině  a o změně souvisejících zákonů (dále jen zákon o dětské skupině),
který  připravilo  MPSV.  Přijetím  zákona  o  dětské  skupině  došlo  k  nastavení  základních
parametrů služby péče o dítě na nekomerční bázi. Toto opatření umožňuje udržet kontakt
rodiče se zaměstnáním v době péče o dítě a jeho postupný návrat nebo vstup na trh práce,
s ohledem na strategii rodiče při sladění profesního, rodinného a osobního života. Opatření
rovněž přispívá ke snížení rizika ohrožení chudobou a nedostatku příjmů v případě, že rodič
je delší dobu mimo trh práce.
K zákonu se váže rovněž vyhláška č. 281/2014 Sb., o hygienických požadavcích na prostory
a  provoz  dětské  skupiny  do  počtu  12  dětí.  K  péči  o  děti  nad  počet  12  se  váže  vyhláška
č.  410/2005  Sb.,  o  hygienických  požadavcích  na  prostory  a  provoz  zařízení  a  provozoven
pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.
V  souvislosti  s  tímto  vešla  v  účinnost  novela  zákona  o  daních  z  příjmu,  která  obsahuje
prorodinná  daňová  opatření,  tj.  zavedení  daňové  uznatelnosti  nákladů  zaměstnavatele
v souvislosti s poskytováním služeb péče o děti svých zaměstnanců a zavedení slevy na dani
z příjmů pro rodiče, kteří využijí služeb péče o děti v souvislosti se vstupem nebo návratem
na trh práce.
Zároveň  je  realizován  projekt  „Sladění  práce  a  rodiny  inspirované  příklady  dobré  praxe
v Evropě“. V rámci realizace projektu byly v minulém roce zpracovány analýzy legislativních
opatření  v  oblasti  služeb  péče  o  předškolní  děti  a  flexibilních  forem  práce  v  partnerských
zemích  (Německo,  Rakousko).  Prodloužení  realizace  projektu  do  listopadu  2015  umožní
přípravu seminářů zaměřených na služby péče o děti určených pro potencionální i současné
poskytovatele.
48

Od  roku  2012  je  MPSV  autorizačním  orgánem  profesní  kvalifikace  (PK)  Chůva  pro  děti
do zahájení povinné školní docházky a Chůva pro dětské koutky (podle zákona č. 179/2006
Sb.). V roce 2014 bylo MPSV uděleno celkem 24 autorizací, z toho 14 pro profesní kvalifikaci
Chůva  pro  děti  do  zahájení  povinné  školní  docházky  a  10  pro  profesní  kvalifikaci  Chůva
pro  dětské  koutky.  Osvědčení  o  způsobilosti  k  těmto  profesním  kvalifikacím  získalo  235
uchazečů  (227  PK  Chůva  pro  děti  do  zahájení  povinné  školní  docházky  a  8  PK  Chůva
pro dětské koutky).

Opatření:  3.3.h  Rozvoj  nízkoprahových  služeb  na  podporu  rodin  ohrožených  sociálním
vyloučením,  jako  jsou  kluby  matek,  mateřská  centra,  předškolní  kluby  nebo  rodičovské
skupiny založené na principu svépomoci;
Gestor: MŠMT ve spolupráci s MPSV
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

MŠMT  rozvoj  nízkoprahových  služeb  na  podporu  rodin  ohrožených  sociálním  vyloučením
podporuje prostřednictvím níže uvedených dotačních programů.
1) Podpora integrace romské komunity:
V rámci uvedeného programu jsou podporována tato témata:
a)  předškolní příprava a včasná péče,
b)  podpora školní úspěšnosti žákyň a žáků na základní a střední škole,
c)  vzdělávání  a  metodická  podpora  pedagogických  pracovníků,  pracovníků  školských
poradenských zařízení a studentů vysokých škol zaměřených na učitelské obory,
d)  volnočasové  a  zájmové  aktivity  pro  romské  děti  a  mládež  v  návaznosti  na  jejich
sociální vyloučení a kulturní odlišnost.
Přehled poskytnutých finančních prostředků v letech 2013 a 2014 uvádí následující tabulka:
Tabulka 8 Přehled poskytnutých finančních prostředků - Podpora integrace romské komunity
Rok
Počet podpořených projektů
Poskytnutá dotace v Kč
2013
48
11 753 392,-
2014
56
13 997 700,-

49

2) Podpora práce s dětmi a mládeží ohrožených sociálním vyloučením:
Tento program byl vyhlášen mimořádně od roku 2012 do 2014.
Cíle programu:
a)  Volnočasové  a  zájmové  aktivity  pro  děti  a  mládež  ze  sociálně  znevýhodněného
a kulturně odlišného prostředí v návaznosti na jejich vzdělávací potřeby;
b)  Aktivity,  které  napomáhají  rozvoji,  rozšiřování  a  zkvalitňování  činnosti  jednotlivých
organizací  pracujícími  s  dětmi  a  mládeží  ze  sociálně  znevýhodněného  a  kulturně
odlišného  prostředí  (výcvik  a  vzdělávání  dobrovolníků  a  personálu  organizací,
podpora  zavádění  programů  a  metod  práce  s  dětmi  a  mládeží  ze  sociálně
znevýhodněného  a  kulturně  odlišného  prostředí  v  rámci  vzdělávacích,  výchovných
a volnočasových aktivit realizovaných organizací).
Přehled  poskytnutých  finančních  prostředků  v letech  2013  a  2014  shrnuje  následující
tabulka:
Tabulka 9 Přehled poskytnutých finančních prostředků - Podpora práce s dětmi a mládeží ohrožených sociálním
vyloučením
Rok
Počet podpořených projektů
Poskytnutá dotace v Kč
2013
26
3 600 000,-
2014
29
4 912 900,-

V rámci  MPSV  je  opatření  plněno  skrze  dotace  ze  státního  rozpočtu,  jimiž  MPSV
každoročně  financuje  neziskové  organizace  v  oblasti  podpory  rodiny.  Dotační  program
v oblasti podpory rodiny rozděluje neinvestiční dotace na podpůrné aktivity pro rodiny, které
mají  posilovat  rodičovské  kompetence,  rodinné  vztahy,  pomoci  ve  sladění  práce  a  rodiny
a  komplexně  podpořit  rodiny  s dětmi  ocitající  se  v ohrožení  nebo  jsou  krizí  ohroženy.
Program  je  rozdělen  do  tří  dotačních  oblastí.  V  první  oblasti  jsou  podporovány preventivní
aktivity  směřující  k  předcházení  negativních  jevů  v  rodinách,  zejména  pak  tréninkové,
poradenské a vzdělávací aktivity zaměřené na rodiče. Cílem podpory v druhé dotační oblasti
je poskytnout komplexní pomoc rodinám s dětmi, které se mohou ocitnout nebo se ocitají
v ohrožení, a předcházet jeho případnému prohlubování. Třetí dotační oblast si klade za cíl
iniciovat  zavádění  nových,  dosud  nevyzkoušených  nebo  málo  využívaných  metod  přímé
práce s rodinami. V roce 2014 byla v rámci dotačního programu rozdělena částka přibližně
96,5 mil. Kč. (Z toho na oblast I. Preventivní programy na podporu rodiny bylo určeno 72 mil.
Kč, na oblast II. Podpora rodin v agendě sociálně právní ochrany dětí bylo určeno 21 mil Kč
a na oblast III. Zavádění nových a inovovaných postupů a metod do přímé práce s rodinami,
jejich pilotní ověření bylo určeno 3,5 mil Kč).

50

V  rámci  investiční  priority  2.1  OPZ  budou  služby  nízkého  prahu  podporovány  zejména
prostřednictvím  systémových  projektů  krajů  zaměřených  na  podporu  a  rozvoj  vybraných
sociálních  služeb.  V  rámci  investiční  priority  2.3  Strategie  komunitně  vedeného  místního
rozvoje OPZ - klíčové aktivity "Podpora prorodinných opatření obcí a dalších aktérů na místní
úrovni"  budou  podporovány  zejména  aktivity  kopírující  podporované  aktivity  v  rámci
investiční  priority  2.1  -  vybrané  registrované  sociální  služby,  jejichž  poskytování  na  daném
území  je  v  souladu  se  střednědobým  plánem  rozvoje  sociálních  služeb  kraje  a  schválenou
Komunitně  vedenou  strategií  místního  rozvoje  a  které  nejsou  podporovány  v  rámci
koordinovaného  přístupu  k  sociálně  vyloučeným  lokalitám  (zejména  odborné  sociální
poradenství, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociálně aktivizační služby pro rodiny
s dětmi, terénní programy, sociální rehabilitace - terénní a ambulantní forma, krizová pomoc,
kontaktní  centra,  domy  na  půl  cesty,  azylová  centra).  Jako  doplňková  aktivita  vzdělávání
poskytovatelů  sociálních  služeb  a  pracovníků  obecních  úřadů  v  oblasti  procesu  plánování,
kvality sociálních služeb a v oblasti metod sociální práce a zavádění procesu rozvoje kvality
poskytování sociálních služeb.
Zároveň  budou  podporovány  další  činnosti  a  aktivity  umožňující  prevenci  sociálního
vyloučení  nebo  přímou  pomoc  příslušníkům  sociálně  vyloučených  lokalit  (programy
prevence  sociálně  patologických  jevů  včetně  prevence  kriminality a  včetně podpory  osvěty
v  této oblasti,  získávání základních  sociálních  a profesních dovedností, programy  motivace,
pracovní  a  sociální  rehabilitace,  programy  pro  předcházení  ekonomické  nestability  rodin
a jednotlivců a finanční gramotnosti a prevence pro osoby ohrožené předlužeností - včetně
poradenství,  programy  pro  osoby  opouštějících  školská  zařízení  pro  výkon  ústavní  nebo
ochranné  výchovy,  programy  pro  osoby  opouštějících  zařízení  výkonu  trestu,  programy
pro osoby závislé na drogách apod.).

51

Opatření: 3.3.ch Realizovat dotační podporu prorodinných organizací  poskytujících služby
pro rodiny, včetně rodin se specifickou potřebou;
Gestor: MPSV
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

MPSV  každoročně  financuje  neziskové  organizace  v  oblasti  podpory  rodiny  skrze  dotace
ze  státního  rozpočtu  -  viz  plnění  opatření  3.3.h.  Prorodinné  organizace  jsou  podporovány
také z ESF.
Aktivity  podporované  z oblasti  podpory  3.  4  OP  LZZ  a  investiční  priority  1.  2  OPZ  nejsou
primárně  zaměřené  na  sociální  začleňování.  Účelem  je  podpora  vybudování  a  provozu,
nastavení  kvality  a  následného  rozvoje  sítě  finančně  i  místně  dostupných  služeb  péče
o  děti  typu  dětské  skupiny,  dětských  klubů,  případně  dalších  typů,  s  důrazem  na  pokrytí
stávající absence služeb pro děti do tří let, případně pro starší děti dle aktuální demografické
situace,  včetně  vzdělávání  osob  pracujících  v  podpořených  zařízeních  péče  o  děti  a  osob
poskytujících resp. připravujících se na poskytování služeb péče o děti. Aktuálně jsou a v OPZ
budou  podporovány  zařízení  péče  o  děti  typu  dětská  skupina,  v  OPZ  je  dále  plánována
podpora  služeb  péče  o  děti  1.  stupně  základních  škol  v  době  mimo  školní  vyučování.
Mateřská centra a organizace na podporu rodiny mohou být nositeli těchto projektů, důraz
na  finanční  a  územní  dostupnost  těchto  služeb  by  měl  přispět  k sociálnímu  začleňování
znevýhodněných  skupin,  avšak  hlavním  cílem  je  zvýšení  zaměstnanosti  osob  pečujících
o děti.
V rámci IP 2.3 Strategie komunitně vedeného místního rozvoje OPZ - klíčové aktivity "Podpora
prorodinných  opatření  obcí  a  dalších  aktérů  na  místní  úrovni"  budou  dále  podporovány
aktivity  kopírující  podporované  aktivity  v  rámci  IP  1.2  (zejména  podpora  dětských  skupin
pro podniky i veřejnost - dotace na vybudování a provoz, individuální péče o děti - vzdělávání
a  uplatnění  chův)  a  dále  budou  podporována  další  prorodinná  opatření  jako  např.
odlehčovací služby zejména pro osoby pečující o osobu blízkou, transformace pobytových
sociálních  služeb  -  otevření  komunitě,  preventivní  programy  -  zvyšování  finanční
gramotnosti, zdravotně sociální služby apod.), komunitní sociální práce apod.
MPSV  v rámci  dotací  ze  státního  rozpočtu  rovněž  financuje  neziskové  organizace  v  oblasti
podpory  rodiny.  Dotační  program  v  oblasti  podpory  rodiny  rozděluje  neinvestiční  dotace
na  podpůrné  aktivity  pro  rodiny,  které  mají  posilovat  rodičovské  kompetence,  rodinné
vztahy,  pomoci  ve  sladění  práce  a  rodiny  a  komplexně  podpořit  rodiny  s dětmi  ocitající
se v ohrožení nebo jsou krizí ohroženy (viz opatření 3.3.h část 2 této Zprávy). Každoročně je
MPSV a Stálou komisí pro rodinu a rovné příležitosti PSP ČR ve spolupráci s Asociací center
pro  rodinu  a  Sítí  mateřských  center  vyhlašována  soutěž  Obec  přátelská  rodině.  Hlavním
cílem  soutěže  je  podpora  realizace  prorodinných  opatření  a aktivit v českých  obcích,  které
pomáhají  vytvářet  prorodinnou  atmosféru  na  místní  úrovni.  V roce  2014  bylo  obcím
s nejlepším zpracováním rodinné politiky vyplaceno 6 mil. Kč.
52

Opatření: 3.3.i Zajištění a  podpora komunikace se všemi aktéry v oblasti rodinné politiky
(rozvíjet  spolupráci  s  územními  samosprávnými  celky  při  zajištění  regionální  rodinné
politiky);
Gestor: MPSV
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Každoročně  je  MPSV  a  Stálou  komisí  pro  rodinu  a  rovné  příležitosti  PSP  ČR  ve  spolupráci
s Asociací  center  pro  rodinu  a  Sítí  mateřských  center  vyhlašována  soutěž  „Obec  přátelská
rodině“.  Hlavním  cílem  soutěže  je  podpora  realizace  prorodinných  opatření
a aktivit v českých obcích, které pomáhají vytvářet prorodinnou atmosféru na místní úrovni.
V roce 2014 bylo obcím s nejlepším zpracováním rodinné politiky vyplaceno 6 mil. Kč.

Opatření: 3.3.j Zajištění účinných mechanismů spolupráce všech aktérů v systému sociálně-
právní  ochrany  dětí,  podpora  mechanismů  průběžného  a  dlouhodobého  vyhodnocování
situace ohrožených rodin a dětí, tvorby individuálních plánů a jejich naplňování;
Gestor: MPSV
Termín: průběžně, evaluace v roce 2016
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

K multidisciplinární  spolupráci  všech  aktérů  sociálně-právní  ochrany  přispěla  novely
zákona  o  sociálně-právní  ochraně  dětí,  která  byla  provedena  zákonem  č.  401/2012  Sb.,
kterým  se  mění  zákon  č.  359/1999  Sb.,  o  sociálně-právní  ochraně  dětí,  ve  znění  pozdějších
předpisů, a další související zákony, s účinností od 1. 1. 2013 (viz výše). Novela zákona zavádí
povinnosti pracovníků OSPOD provádět vyhodnocování situace ohroženého dítěte a rodiny.
Na  základě  provedeného  vyhodnocení  by  měli  pracovníci  zpracovat  individuální  plán
ochrany  dítěte.  Náležitosti  vyhodnocení  i  individuálního  plánu  podrobně  rozpracovává
prováděcí  vyhláška  k tomuto  zákonu  č.  473/2012  Sb.  Od  1.  1.  2014  je  forma  záznamu
o  vyhodnocení  situace  dítěte  a  rodiny  a  individuálního  plánu  ochrany  dítěte  závazně
upravena  jako  povinná  součást  spisové  dokumentace  OSPOD  ve  směrnici  MPSV  č.  j.
26780-21  ze  dne  19.  9.  2013  o  stanovení  rozsahu  evidence  dětí  o  obsahu  spisové
dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí (publikována ve Věstníku
vlády pro orgány krajů a orgány obcí č. 5/2013).
Pracovníci  OSPOD  by  měli  při  vyhodnocení  situace  dítěte  a  tvorbě  individuálního  plánu
ochrany  dítěte  spolupracovat  se  všemi  relevantními  institucemi  a  partnery,  kteří  jsou
zapojeni do řešení situace ohroženého dítěte.

53

Dle  ustanovení  §  10  odst.  3  písm.  e)  zákona  č.  359/1999  Sb.  má  obecní  úřad  obce
s rozšířenou  působností  povinnost  pořádat  případové  konference  pro  řešení  konkrétních
situací ohrožených dětí a jejich rodin, a to ve spolupráci s rodiči a jinou osobou odpovědnou
za  výchovu  dítěte,  dalšími  přizvanými  osobami,  zejména  zástupci  škol,  školských  zařízení,
zařízení poskytovatelů zdravotních služeb, orgánů činných v sociální oblasti, orgánů policie,
státních  zástupců,  odborných  pracovníků  v  oblasti  náhradní  rodinné  péče,  poskytovatelů
sociálních  služeb  a  pověřených  osob.  Za  účelem  metodické  podpory  pracovníků  OSPOD
v této  oblasti  vytvořilo  MPSV  v rámci  projektu  Systémová  podpora  procesů  transformace
systému péče o ohrožené rodiny a děti publikaci „Manuál k případovým konferencím“.
K užší  spolupráci  mezi  OSPOD  a  dalšími  institucemi  přispěla  také  standardizace  sociálně-
právní  ochrany  dětí.  Povinnost  řídit  se  standardy  kvality  vyplývá  pro  OSPOD  z  ustanovení
§ 9a odst. 3 zákona o SPOD a z prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 473/2012 Sb., v jejíž
Příloze  č.  1  jsou  rozpracovány  standardy  kvality  SPO.  Jednotlivá  pracoviště  OSPOD  jsou
v souvislosti  se  standardizací  povinna  vytvářet  vlastní  metodické  pokyny a  vnitřní  směrnice
popisující postupy práce uplatňované pracovníky při výkonu SPOD.
V rámci  naplňování  standardu  č.  14  Návaznost  výkonu  SPOD  na  další  subjekty  by  měli
pracovníci OSPOD seznámit klienty s dostupnými službami a motivovat je k využívání jiných
služeb  vedoucích  k řešení  jejich  složité  životní  situace.  Měli  by  se  proto  dobře  orientovat
v síti dostupných služeb a organizací poskytujících pomoc a podporu cílové skupině (přehled
o  činnostech  dostupných  organizací,  o  kapacitách  a  podmínkách  využívání  služeb).  Každé
pracoviště
by
mělo
mít
vytvořený
aktuální
seznam
dalších
subjektů,
tj.  fyzických  a  právnických  osob,  které  poskytují  sociální  služby,  služby  pedagogicko-
psychologických  poraden,  služby  mediace,  služby  poraden  pro  manželství,  rodinu
a mezilidské vztahy.  Pracovníci OSPOD by měli při volbě služeb pro dítě a jeho rodinu brát
do  úvahy  jejich  individuální  potřeby  a  cíle  stanovené  v individuálním  plánu  ochrany  dítěte.
Množství nabízených služeb by zároveň nemělo překračovat kapacitu a možnosti klienta.
V návaznosti  na  přijetí  novely  zákona  o  sociálně-právní  ochraně  dětí  probíhá  školení
zaměstnanců  OSPOD  jako  součást  Individuálního  projektu  „Systémová  podpora  procesů
transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny“, financovaného z OP LZZ. Individuální
projekt je realizován v období od 1. 7. 2012 do 31. 10. 2015. Základem školení zaměstnanců
OSPOD  je  metodika  vyhodnocování  situace  dítěte  a  rodiny  a  příprava  individuálních  plánů
ochrany dítěte v návaznosti na úpravu § 10 odst. 3 a 5 zákona č. 359/1999 Sb., a sociálně-
právní  ochraně  dětí,  a  úpravu  §  1  a  §  2  vyhlášky  č.  473/2012  Sb.,  o  provedení  některých
ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí. V metodice vyhodnocování situace dítěte
a jeho individuálních potřeb bude cílově proškoleno 1 800 zaměstnanců OSPOD z celé České
republiky.

54

MPSV  v roce  2014  v rámci  metodického  vedení  podřízených  OSPOD  zpracovalo  a  vydalo
„Manuál  implementace  vyhodnocování  situace  dítěte  a  rodiny  a  tvorby  individuálního
plánu  ochrany  dítěte  pro  orgány  sociálně-právní  ochrany  dětí“  (dostupný
na  http://www.mpsv.cz/files/clanky/18887/manual_071014.pdf)  a  „Manuál  implementace
standardů  kvality  sociálně-právní  ochrany  dětí  pro  orgány  sociálně-právní  ochrany  dětí“
(http://www.mpsv.cz/files/clanky/18313/manual_OSPOD.pdf).

Opatření: 3.3.k Realizace programů a opatření v péči o děti v postavení obětí či pachatelů
trestné činnosti;
Gestor: MSp, spolupráce MV
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Ministerstvo  spravedlnosti  (dále  jen  „MSp“)  zajišťuje  podporu  a  metodickou  pomoc
17  subjektům  –  občanským  sdružením,  spolkům,  ústavům,  obecně  prospěšným
společnostem  a  dalším  právnickým  osobám  při  poskytování  dotací  na  programy,  jejichž
náplní  je  poskytování  služeb  obětem  trestných  činů  na  základě  zákona  č.  45/2013  Sb.,
o  obětech  trestných  činů.  V  souvislosti  s  dotačním  řízením  na  rok  2014  poskytlo  MSp
úspěšným žadatelům (příjemcům dotací) finanční prostředky ve výši celkem 3.889.970,- Kč
na  rozvoj  služeb  pro  oběti  trestné  činnosti.  Jedná  se  o  podporu  nestátních  neziskových
organizací, které realizují služby a programy pro oběti trestných činů zahrnující poskytování
právních  informací,  fyzický  doprovod  osob,  kterým  bylo  ublíženo  na  zdraví,  zpracování
podání atd.
Probační a mediační služba (dále jen „PMS“) se dětmi v postavení obětí či pachatelů trestné
činnosti  zabývá  v  rámci  3  svých  projektů.  Jedná  se  o  projekt  „Proč  zrovna  já?“,  který
je  zaměřen  na  pomoc  obětem  trestných  činů,  projekt  „Na  správnou  cestu!“,  který
se  zaměřuje  na  zavedení  a  rozvoj  nových  probačních  programů  a  programů  restorativní
justice pro mladistvé pachatele trestních činů a projekt „Rozvoj probačních resocializačních
programů  -  posílení  prevence  a  ochrany  společnosti  před  opakováním  trestné  činnosti“,
v rámci kterého je mladistvým věnován Učební program mladiství (PUNKT Rodina).
Cílem  projektu  „Proč  zrovna  já?“  je  podpora  obětí  trestných  činů  při  vyrovnávání  se
se  závažnou  sociální  událostí  trestného  činu  a  usnadnění  návratu  k  běžnému  životu.
S  naplněním  tohoto  cíle  souvisí  i  rozvoj  širší  a  funkční  sítě  dostupných  služeb  pro  oběti
trestných  činů,  důraz  je  kladen  na  komplexnost  a  individuální  přístup  k  obětem,  podporu
a posilování obětí při řešení důsledků trestného činu. Poradny pro oběti trestných činů jsou
k  dispozici  po  celé  ČR  v  celkem  40  městech.  Na  poradny  se  obrací  také  oběti
z řad dětí, tj. z věkové skupiny do 18 let, která dle zákona č. 45/2013, o obětech trestných
činů,  spadá  do  skupiny  „zvlášť  zranitelných  obětí“.  Díky  tomuto  zákonu  má  tato  skupina
obětí mj. zvláštní práva oproti ostatním obětem.
55

Od  počátku  projektu  se  na  některou  z  poraden  obrátilo  celkem  129  osob  mladších  18  let,
kterým  bylo  poskytnuto  celkem  284  konzultací.  Jedná  se  o  necelá  3  %  z  celkového  počtu
obětí, které poradny v rámci projektu navštívily. Snahou je, aby poradenství poskytlo pomoc
rychlou,  komplexní  a  účinnou,  aby  dětská  oběť  mohla  způsobenou  újmu  co  nejrychleji
překonat  a  vrátit  se  do  zajetých  kolejí  původního  života.  Tato  skupina  je  poměrně  hodně
viktimizována (stávají se častěji obětí), nicméně tato kriminalita páchaná na dětech a mládeži
je hodně latentní. Proto se navazující projekt bude chtít na tuto cílovou skupinu více zaměřit.
Cílem  projektu  s  názvem  „Na  správnou  cestu!“  je  rozvíjet  účinné  nástroje  na  řešení
kriminality  mládeže  u  trestných  činů  spojených  s  násilnými  a  agresivními  projevy  chování,
předcházet  opakování  trestné  činnosti,  usnadnit  sociální  integraci  mladistvých  pachatelů
a  podporovat  účinné  způsoby  spolupráce  a  koordinace  odborníků  a  relevantních  institucí.
V rámci projektu v Brně a v Ostravě jsou realizovány pilotní běhy resocializačního programu
určeného mladistvým pachatelům násilné trestné činnosti s názvem „Proti násilí“, do kterých
bylo  doposud  zařazeno  celkem  21  mladistvých.  V  programu  je  prostřednictvím
individuálních,  skupinových  a  rodinných  setkání  působeno  na  mladistvé  pachatele,  kteří
při  spáchání  provinění  proti  fyzické  osobě  použili  násilí.  Cílem  programu  je  minimalizovat
riziko  opakování  tohoto  chování  v  budoucnosti.  Pod  hlavičkou  projektu  bylo  v  létě  2014
vyškoleno  27  facilitátorů  rodinných  skupinových  konferencí  („RSK“),  kteří  uplatňují  tento
restorativní  přístup  při  řešení  případů  mladistvých  pachatelů.  Doposud  se  uskutečnilo  pod
vedením facilitátorů celkem 38 konferencí tohoto typu v různých regionech ČR. Smyslem RSK
je  za  přítomnosti  lidí,  kterých  se  spáchaný  čin  různým  způsobem  a  v  různé  míře  dotkl,
pojmenovat  škody  a  újmy,  jež  vznikly  a  které  je  potřeba  vyrovnat  a  dohodnout  se
na opatřeních, které je potřeba učinit, aby následky trestné činnosti byly minimalizovány.
Ve  čtyřech  soudních  okresech  (Plzeň-město,  Brno-venkov,  Opava,  Náchod)  působí
koordinátoři týmů pro mládež. Spolu se členy týmů pro mládež se podílí na realizaci opatření
v oblasti prevence a kriminality mládeže dle plánů činností na jednotlivé roky.
Projekt  „Rozvoj  probačních  a  resocializačních  programů  -  posílení  prevence  a  ochrany
společnosti  před  opakováním  trestné  činnosti“,  bude  uskutečňován  v  rámci  Programu
švýcarsko-české  spolupráce  a  jeho  cílem  je  rozšiřování  kapacity  a  dostupnosti  probačních
a resocializačních programů pro pachatele, kteří vykonávají alternativní tresty či opatření
(mladiství  i  dospělí)  a  rovněž  pro  odsouzené  do  výkonu  trestu  odnětí  svobody  (VTOS).
Cílem  programu  pro  mladistvé  (tzv.  PUNKT  Rodina)  je  inovovat  a  rozšířit  stávající  již
vyzkoušený  a  osvědčený  probační  program  pro  mladistvé  pachatele.  Tento  inovovaný
program bude rozšířen do všech soudních okresů. Program je realizován dle programového
manuálu po jednotlivých lekcích, které jsou zaměřeny na trénink pozitivních modelů chování
mladistvých, kteří se dopustili trestné činnosti. Program může být přizpůsoben i individuální
práci s mladistvými.
Cílem inovace programu je rozšířit ho o prvky  intenzivnějšího zapojení rodiny mladistvého
v  průběhu  jeho  povinnosti  se  programu  účastnit,  například  docházení  lektora  programu
do  rodiny  mladistvého  nebo  pravidelné  setkání  s  rodiči  během  doby  realizace  programu.
56

Celkem realizováno prozatím 64 programů, kterých se zúčastnilo 258 klientů (234 mužů/24
žen).  Ukončeno  bylo  30  programů,  kterých  se  zúčastnilo  131  klientů  (119  mužů/12  žen).
Z toho 100 klientů (76 %) programy úspěšně absolvovalo (91 mužů/9 žen). Realizace dalších
programů bude pokračovat v následujícím období.
Evaluace efektivity programu u těchto absolventů:
-  99 (99%) absolventů v průběhu programu nerecidivovalo,
-  90 (90%) absolventů se v průběhu programu nedostalo do konfliktu se zákonem.
Dodavatelem programu pro mladistvé je Rubikon Centrum.

MPSV  připravilo  velkou  novelu  zákona  č.  359/1999  Sb.,  o  sociálně-právní  ochraně  dětí,
která  byla  v roce  2012  Parlamentem  ČR  schválena  a  provedena  zákonem  č.  401/2012  Sb.
s  účinností  od  1.  1.  2013.  V rámci  uvedené  novelizace  byl  upraven  rovněž  specializovaný
institut  sociální  kurately  pro  děti  a  mládež  (viz  §  31  až  34  zákona  č.  359/1999  Sb.),  která
se  zaměřuje  na  péči  o  děti  s výchovnými  problémy,  které  zanedbávají  školní  docházku,
nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, živí
se  prostitucí,  spáchaly  trestný  čin  nebo  čin  jinak  trestný,  dopouští  se  přestupku  či  jinak
narušují občanské soužití, případně se opakovaně dopouštějí útěků od rodičů nebo jiných
fyzických či právnických osob odpovědných za výchovu.
Tato  sociální  kuratela  zahrnuje  soubor  specializovaných  opatření  směřujících  k odstranění,
zmírnění, zamezení nebo opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývoje dítěte
a podle novely musí být v rámci OSPOD zajišťována specializovanými zaměstnanci na pozici
kurátora  pro  děti  a  mládež.  Zákon  zakotvuje  pro  kurátora  pro  děti  a  mládež  kromě  jiného
povinnost  spolupracovat  s orgány  obce,  školami,  zdravotnickými  a  školskými  zařízeními,
orgány  sociálního  zabezpečení,  soudy,  s Probační  a  mediační  službou  a  dalšími  orgány
a  povinnost  věnovat  zvýšenou  pozornost  poskytování  pomoci  nezletilým  a  mladistvým
s nařízenou ústavní výchovou z důvodu závažných výchovných problémů, pomoc nezletilým
a  mladistvým  s uloženou  ochrannou  výchovou,  pomáhat  těmto  dětem  rovněž  po  ukončení
ústavní nebo ochranné výchovy a pomáhat nezletilým a mladistvým propuštěným z výkonu
trestního opatření odnětí svobody.
Podle  novelizovaného  znění  zákona  č.  359/1999  Sb.  musí  obecní  úřady  obcí  s rozšířenou
působností  zabezpečit  výkon  sociální  kurately  prostřednictvím  specializovaného  kurátora
pro děti a mládež. Na základě standardů kvality poskytování sociálně-právní ochrany dětí,
které jsou závazně upraveny v prováděcí vyhlášce MPSV č. 473/2012 Sb., jsou obecní úřady
obcí  s rozšířenou  působností  povinny  dbát  na  to,  aby  pracovní  pozice  kurátora  pro  děti
a  mládež  byla  vyhrazena  výlučně  pro  výkon  sociální  kurately  a  aby  nedocházelo  ke
kumulaci  činnosti  kurátora  pro  děti  a  mládež  s jinými  agendami  v přenesené  nebo
samostatné  působnosti  obce,  jak  tomu  bylo  na  některých  úřadech  doposud  (např.  agenda
protidrogového koordinátora, manažera prevence kriminality apod.).
57

Podle  dalšího  personálního  standardu  pak  musí  obecní  úřad  disponovat  takovým  počtem
kurátorů  pro  děti  a  mládež,  aby  na  jednoho  kurátora  nepřipadalo  současně  více  než  40
případů.  Orgány  sociálně-právní  ochrany  dětí  jsou  povinny  standardy  kvality  stanovené
vyhláškou
č. 473/2012 Sb. naplňovat v plném rozsahu nejpozději od 1. 1. 2015.
Pokud  jde  o  péči  o  děti  v postavení  oběti  trestné  činnosti,  obecní  úřady  obcí  s rozšířenou
působností  standardně  vykonávají  funkci  kolizního  opatrovníka  poškozeného  dítěte
v trestním řízení podle § 45 odst. 2 trestního řádu v případech, kdy poškozené dítě nemůže
být zastupováno ani jedním ze zákonných zástupců a kdy o jmenování OSPOD opatrovníkem
poškozeného  dítěte  rozhodne  státní  zástupce  v přípravném  řízení  nebo  předseda  senátu
v řízení před soudem.
Opatření:  3.3.l  Průběžné  vzdělávání  a  odborná  podpora  všech  aktérů  systému  sociálně-
právní ochrany dětí;
Gestor: MPSV
Termín: průběžně, hlavní vlna proběhne v letech 2014 a 2015
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

MPSV zajišťuje ve spolupráci s MV a se státní příspěvkovou organizací Institut pro veřejnou
správu  Praha  školení  sociálních  pracovníků  a  pracovnic,  kteří  jsou  zaměstnáni  v orgánech
sociálně-právní  ochrany  dětí  na  úrovni  obecních  úřadů,  obecních  úřadů  obcí  s rozšířenou
působností a krajských úřadů. Vzdělávání sociálních pracovníků a pracovnic orgánů sociálně-
právní  ochrany  dětí  probíhá  v rámci  přípravy  a  zkoušek  zvláštní  odborné  způsobilosti
na úseku sociálně-právní ochrany dětí podle § 21 a násl. zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících
územních  samosprávných  celků.  Příprav  a  zkoušek  odborné  způsobilosti  se  účastní
zaměstnanci  zařazení  v obecních  úřadech,  obecních  úřadech  obcí  s rozšířenou  působností
a  v krajských  úřadech,  kteří  jsou  pověřeni  výkonem  agendy  sociálně-právní  ochrany  dětí.
Jedná se zejména o sociální pracovníky a pracovnice, kteří jsou nově přijati na obecní úřad
nebo  krajský  úřad  k výkonu  agendy  sociálně-právní  ochrany  dětí,  ale  také  o  zaměstnance,
kteří  zkoušky  odborné  způsobilosti  sice  již  v minulosti  absolvovali,  ale  jsou  k přípravě
a zkouškám odborné způsobilosti přihlášeni opětovně za účelem aktualizaci a ověření jejich
znalostí.

58

Součástí  zvláštní  části  přípravy ke  zkouškám  odborné  způsobilosti  na  úseku  sociálně-právní
ochrany dětí jsou výukové bloky:
-  základní principy a zásady sociálně-právní ochrany dětí,
-  mezinárodní smlouvy v oblasti ochrany práv dětí,
-  oprávnění a povinnosti OSPOD,
-  úprava rodinného práva v občanském zákoníku,
-  ochrana a pomoc dětem ohroženým syndromem CAN,
-  sociálně-právní ochrana dětí v případech domácího násilí,
-  zprostředkování náhradní rodinné péče,
-  posuzování žadatelů o náhradní rodinnou péči,
-  sociální práce,
-  zákon o sociálních službách,
-  vybraná  ustanovení  občanského  soudního  řádu  a  zákona  o  zvláštních  řízeních
soudních,
-  aplikace správního řádu a zákona o přestupcích v sociálně-právní ochraně dětí,
-  vybraná  ustanovení  trestního  zákona,  trestního  řádu,  zákon  o  soudnictví  ve  věcech
mládeže,
-  dávkové systémy sociální ochrany obyvatel,
-  nemocenské a důchodové pojištění,
v celkovém rozsahu 64 vyučovacích hodin. Ročně se příprav a zkoušek odborné způsobilosti
zúčastní  v  průměru  100  až  120  sociálních  pracovníků  a  pracovnic,  kteří  jsou  zaměstnání
v orgánech sociálně-právní ochrany dětí.
Ke školení zaměstnanců OSPOD v rámci individuálního projektu „Systémová podpora procesů
transformace  systému  péče  o  ohrožené  děti  a  rodiny“  viz  informace  k plnění  opatření  3.3.j
a 3.3.n.

Opatření: 3.3.m Realizace a rozvíjení osvěty v oblasti opatření v rodinné politice;
Gestor: MPSV
Termín: průběžně, kampaň Právo na dětství 2014/2015
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Opatření  je  plněno  v  rámci  různých  projektů  a aktivit  MPSV.  Každoročně  je  MPSV  a  Stálou
komisí pro rodinu a rovné příležitosti PSP ČR ve spolupráci s Asociací center pro rodinu a Sítí
mateřských  center  vyhlašována  soutěž  Obec  přátelská  rodině.  Hlavním  cílem  soutěže  je
podpora realizace prorodinných opatření a aktivit v českých obcích, které pomáhají vytvářet
prorodinnou atmosféru na místní úrovni. V roce 2014 bylo obcím s nejlepším zpracováním
rodinné politiky vyplaceno 6 mil. Kč.

59

Zároveň  MPSV  realizuje  projekt  „Sladění  práce  a  rodiny  inspirované  příklady  dobré  praxe
v Evropě“, který se zaměřuje na získání mezinárodních zkušeností v problematice možnosti
úprav  pracovních  podmínek  (pracovní  doby,  délky  úvazku,  místa  výkonu  práce  apod.)
a  rozvoje  služeb  péče  o  předškolní  děti  a  využití  těchto  získaných  příkladů  dobré  praxe
k podpoře zapojení rodičů s dětmi do pracovního procesu. Jeho cílem je podpořit využívání
flexibilních  forem  práce,  částečných  úvazků,  homeworkingu  a  dalších  úprav  pracovních
podmínek a rozvoj variabilních typů služeb péče o děti. V rámci projektu probíhají workshopy
s  účastí  zahraničních  partnerů  na  obě  uvedená  témata,  připravují  se  semináře  zaměřené
na služby péče o děti určených pro potencionální i současné poskytovatele.

Opatření:  3.3.n  Podporovat  zvyšování  kvality  činnosti  OSPOD  ve  vztahu  k  ohroženým
dětem  nebo  rodinám  včetně  dětí  a  rodin  v  sociálně  vyloučených  lokalitách  nebo  rodin
ohrožených vyloučením z bydlení.
Gestor: MPSV
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Pokud  jde  o  provádění  opatření  v oblasti  ochrany  sociálně  znevýhodněných  rodin  a  dětí,
MPSV  pokračovalo  v roce  2014  v realizaci  „Národní  strategie  ochrany  práv  dětí  do  roku
2018“ (schválena usnesením vlády č. 4 ze dne 4. 1. 2012) a Akčního plánu k naplnění Národní
strategie ochrany práv dětí na období 2012 – 2015 (schválena usnesením vlády č. 258 ze dne
11. 4. 2012), kde se této oblasti týkají zejména:
-  Cíl  4:  Vyrovnání  příležitostí  pro  děti  a  mladé  lidi  ze  znevýhodněného  sociálního
prostředí, a
-  Cíl 5: Prevence chudoby.
V rámci  naplňování  aktivit  k výše  uvedenému  cíli  4  byly  v roce  2014  realizovány  vzdělávací
programy pro zaměstnance orgánů sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“), a to se
zaměřením na práci s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí, včetně práce s dětmi,
které  jsou  příslušníky  národnostních  menšin.  Školení  zaměstnanců  OSPOD  probíhalo  jako
součást  Individuálního  projektu  „Systémová  podpora  procesů  transformace  systému  péče
o ohrožené děti a rodiny“ financovaného z OP LZZ. Individuální projekt je realizován v období
od  1.  7.  2012  do  31.  10.  2015.  Základem  školení  zaměstnanců  OSPOD  je  metodika
vyhodnocování  situace  dítěte  a  rodiny  a  příprava  individuálních  plánů  ochrany  dítěte
v návaznosti na  úpravu §  10  odst.  3  a  5 zákona č.  359/1999  Sb.,  a  sociálně-právní  ochraně
dětí, a úpravu § 1 a § 2 vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona
o  sociálně-právní  ochraně  dětí  (viz  výše  cíl  3.3.j.).  Součástí  vyhodnocování  prováděného
OSPOD  je  rovněž  analýza  rodinného  prostředí  dítěte,  určení  individuálních  potřeb  dítěte,
posouzení  ekonomické  a  sociální  situace  rodiny  a  hodnocení  identity  dítěte,  pokud  jde
o vnímání dítěte z pohledu jeho příslušnosti k určitému etniku, národnosti, kultuře nebo víře.
60

Klíčovými  aktivitami  k  zajištění  ochrany  dětí  ze  znevýhodněného  sociálního  prostředí
a k zajištění prevence chudoby jsou:
-  vyrovnání  příležitostí  v  přístupu  vzdělání  u  dětí  a  mladých  lidí,  zejména  pokud
pocházejí  ze  sociálně  znevýhodněného  prostředí,  náhradní  rodinné  péče  nebo
ústavní péče;
-  zavedení cílené pomoci a podpory mladým lidem při vstupu do samostatného života
a  na  trh  práce  po  ukončení  vzdělání,  zejména  pokud  pocházejí  ze  sociálně
znevýhodněného prostředí, náhradní rodinné péče nebo ústavní péče;
-  podpora kompetencí rodin s dětmi související s finanční gramotností;
-  specifikace opatření a podpůrných mechanismů pro rodiny, kde hrozí odejmutí dítěte
z důvodu bytové či hmotné nouze (terénní sociální práce, opatření v oblasti hmotné
podpory);
-  revize sociálních dávek v oblasti rodiny.

61

1.5 Plnění opatření v oblasti podpory rovného přístupu ke vzdělání

Kvalita  předškolní  výchovy  a  primárního  vzdělávání  je  významnou  determinantou
vzdělavatelnosti  člověka  v  pozdějším  věku  a  podstatným  faktorem  pro  sociální  integraci.
Napomáhá  ke  snižování  sociálních  rozdílů  a  představuje  efektivní  opatření  k  výraznému
snižování nákladů budoucích sociálních politik.  Investice do kvalitního a široce dostupného
počátečního vzdělávání představují velké úspory budoucích sociálních výdajů.
Mezi  největší  rizika,  která  Strategie  v oblasti  vzdělávání  identifikovala,  patří  nedostatečný
rozsah a kvalita předškolní péče o děti ze sociálně vyloučeného prostředí v rámci některých
regionů,  nedostatečná  připravenost  škol  i  jednotlivých  pedagogů  na  zavádění  principů
rovného  přístupu  ve  vzdělávání  a  na  práci  s  žáky  s  různou  mírou  potřeby  podpůrných
opatření. S tím souvisí také neodůvodněná segregace žáků dle nadání a socioekonomického
statutu rodiny v období plnění povinné školní docházky  – na jedné straně koncentrace dětí
ze  skupin  s  nízkým  socioekonomickým  statusem  příp.  ze  sociálně  vyloučených  lokalit
ve  školách,  kde  žáci  pocházející  ze  socio-kulturně  znevýhodněného  prostředí  tvoří  většinu
žáků  školy,  na  druhé  straně  snaha  některých  škol  o  výběr  žáků  s  vyššími  studijními
předpoklady  či  vyšším  socioekonomickým  postavením  rodiny.  Důležitým  problémem
českého  školství  je  jeho  pod-financováno,  zejména  pak  výdaje  na  žáka  v  poměru  k  HDP
na hlavu v paritě kupní síly.
Cíl (z hlediska sociálního začleňování): Zajistit rovný přístup ke vzdělání pro všechny.

Opatření:  3.4.a  Zajistit  podmínky  (materiální,  technické,  finanční,  personální)
pro vzdělávání ve školách hlavního vzdělávacího proudu pro všechny děti, žáky a studenty;
Gestor: MŠMT
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Opatření  je  podporováno  z Operačního  programu  Vzdělávání  pro  konkurenceschopnost
průběžně téměř ve všech výzvách, vč. podpory základních a středních škol. Podstatou oblasti
podpory  1.2  je  zajištění  rovných  příležitostí  dětí  a  žáků  ve  vzdělávání  bez  ohledu  na  druh
zdravotního  nebo  sociálního  znevýhodnění.  Projekty  se  zaměřují  na  vytváření  podmínek
pro inkluzi osob se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu.
V projektech jsou podporovány aktivity podporující individuální přístup ve vzdělávání podle
skutečných  potřeb  dětí  a  žáků  se  speciální  vzdělávacími  potřebami,  včetně  individuálních
vzdělávacích  plánů  a  dalších  podpůrných  mechanismů.    Důležitá  je  také  odborná  příprava
pedagogů v oblasti inkluze a individualizace vzdělávání.
62

Aktivity  na  zajištění  podmínek  pro  vzdělávání  ve  školách  hlavního  vzdělávacího  proudu  tak
prostupují všemi výzvami a projekty v oblasti podpory 1.2.
V rámci  výzvy  č.  43  je  podporován  projekt  společnosti  Člověk  v  tísni,  o.p.s.,  s  názvem
„Pojďte do školky!“ (CZ.1.07/1.2.00/43.0007). Uvedený projekt realizovaný od roku 2013 se
zaměřuje na rozšíření sítě vzdělávacích zařízení pro sociálně znevýhodněné děti předškolního
věku,  které  zpravidla  nenavštěvují  institucionalizované  MŠ  a  svou  vzdělávací  kariéru
na  základní  škole  začínají  s  řadou handicapů.  Vedle zajištění  a  provozování  nízkoprahových
předškolních  klubů  jsou  v  projektu  předškolním  pedagogům  nabízeny  vzdělávací  kurzy
zaměřené na metody práce se znevýhodněnými dětmi a hlubší porozumění tématu, které je
potřebné proto, aby mohli snáze spolupracovat s rodiči těchto dětí.
Dalším podpořeným projektem v rámci výše uvedené výzvy je projekt Univerzity Palackého
v  Olomouci  s  názvem  „Systémová  podpora  inkluzivního  vzdělávání  v ČR“
(CZ.1.07/1.2.00/43.0003;  dále  jen  SPIV),  který  se  zabývá  vytvořením  katalogů  podpůrných
a  vyrovnávacích  opatření  pro  žáky  se  zdravotním  a  sociálním  znevýhodněním.  Součástí
projektových  aktivit  je  vytvoření  uceleného  modelu  fungování  asistenta  pedagoga,  včetně
organizačních,  metodických  a  ekonomických  faktorů  asistenta  pedagoga  v  českém  školství.
Projekt  se  také  zaměřuje  na  oblast  dalšího  vzdělávání  pedagogů  v  oblasti  inkluzivního
vzdělávání.
Ve 47. výzvě dále byly podpořeny projekty zaměřené na organizaci seminářů pro zřizovatele
a  vedoucí  pracovníky  škol  v  oblasti  rovných  příležitostí,  zlepšování  klimatu  a  kvality
vzdělávání  ve  školách.  Příkladem  je  projekt  „Cesta  k  inkluzi:  od  segregace  k  pozitivní
diverzitě  ve  školství“  (CZ.1.07/1.2.00/47.0008;  příjemce  UJEP),  který  je  zaměřen
na  rozšiřování  kompetencí  vedoucím  pracovníkům  a  zřizovatelům  škol  v  aspektu
inkluzivního  vzdělávání.  Podstatou  je  čerpání  didaktických  zkušeností  ohledně  inkluzivní
edukace ze zahraničí. Ve výzvě byly také podpořeny projekty primárně zaměřené na výcvik
lektorů  programů  předškolního  vzdělávání  v  alternativních  metodách  vzdělávání  a  tím
podpoře individualizace vzdělávání předškolních dětí.
Ve  výše  uvedené  výzvě  bylo  také  podpořeno  šest  obcí  (Vejprty,  Žlutice,  Sokolov,  Jirkov,
Choceň,  Krnov),  které  realizovaly  odstranění  selektivnosti  vzdělávací  sítě,  a  to  např.
zaváděním  pozice  asistenta  pedagoga,  nebo  rozvojem  kompetencí  pedagogů  v  oblasti
inkluze a inkluzivního vzdělávání.

63

Opatření:  3.4.b  Zkvalitnění  a  rozvoj  poradenského  systému  za  účelem  zajištění  rovného
přístupu  ve  vzdělávání  (od  předškolního  po  vysokoškolské,  vč.  prevence  rizikového
chování);
Gestor: MŠMT
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Podpora byla realizována od ledna 2012 do června roku 2014 prostřednictvím ESF projektu
v rámci OP VK  - „Rozvoj a metodická podpora poradenských služeb ve vybraných školách
a školských poradenských zařízeních“ (dále jen „RAMPS“).
Po  ukončení  projektu  RAMPS  byl  v  polovině  roku  2014  vyhlášen  rozvojový  program
na podporu školních psychologů a školních speciálních pedagogů (ve výši 47 mil. Kč). Tento
program  je  vyhlášen  i  pro  rok  2015  (nyní  na  1.  pololetí,  ve  výši  47  mil.  Kč)  s  rozšířením
i na podporu metodiků – specialistů ve školských poradenských zařízeních.
Rozvoj podpory a její zkvalitňování bude pokračovat i v Operačním programu Výzkum, vývoj
a vzdělávání (dále jen OP VVV).
V OP VK 1.2 se tématu okrajově týká též oblasti podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků,
včetně  dětí  a  žáků  se  speciálními  vzdělávacími  potřebami,  a  to  projekt  systémová  podpora
inkluzivního vzdělávání, jehož příjemcem je Univerzita Palackého v Olomouci.

Opatření:  3.4.c  Zajištění  podpory  rovného  přístupu  ve  vzdělávání  prostřednictvím
mimoškolních aktivit (podpora efektivního zájmového a neformálního vzdělávání);
Gestor: MŠMT
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Opatření  je  plněno  skrze OP  VK,  a  to  projekty  z  27.  výzvy,  která  byla  změřena  především
na  neformální  a  zájmové  vzdělávání  dětí  a  žáků  se  speciálními  vzdělávacími  potřebami,
a  to  formou  např.  podpory  fungování  nízkoprahových  klubů,  včetně  klubů  multikulturních,
jejichž  vedlejším  produktem  je  rovněž  prevence  rizikového  chování  (jako  je  např.  užívání
návykových  látek).  Projekty  se  ve  svých  aktivitách  zaměřují  také  na  vzdělávání  pedagogů
působících  v  oblasti  neformální  a  zájmového  vzdělávání,  v rámci  klíčových  aktivit  jsou
vytvářeny  metodiky  a  další  podpůrné  vzdělávací  materiály  -  také  se  zaměřením  na  prvky
zážitkové pedagogiky.
K2 – kvalita a konkurenceschopnost v neformálním vzdělávání:
MŠMT ve spolupráci s Národním institutem dětí a mládeže (přímořízená organizace MŠMT,
zařízení  pro  další  vzdělávání  pedagogických  pracovníků  a  školské  zařízení  pro  zájmové
vzdělávání) realizovalo tento projekt od roku 2013 do roku 2015.
64

Projekt tvoří několik vzájemně propojených klíčových aktivit:
-  Aplikace  nástrojů  řízení  kvality  v  neformálním  vzdělávání  (včetně  zájmového):
Hlavním  cílem  této  aktivity  je  zavedení  nástrojů  řízení  do  běžné  praxe  subjektů
neformálního vzdělávání (včetně zájmového) a tím podpořit jejich kvalitu a zvýšit
konkurenceschopnost.
-  Metodická podpora uznávání neformálního vzdělávání (včetně zájmového): Tato
klíčová  aktivita  je  zaměřena  na  osobnostní  rozvoj  a  jeho  plánování,  řeší  cílenou
systémovou  podporu  uznávání  výsledků  neformálního  vzdělávání  (včetně
zájmového)  v  České  republice,  a  to  ve  smyslu  zákona  č.  179/2006  Sb.,
o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.
Hlavní cíle projektu:
1.  Zavedení  nástrojů  řízení  kvality  do  běžné  praxe  subjektů  neformálního
vzdělávání  (včetně  zájmového)  a  tím  podpořit  jejich  kvalitu  a  zvýšit
konkurenceschopnost.
2.  Zavedení
systému
uznávání
neformálního
vzdělávání,
zvýšení
konkurenceschopnosti  a  zaměstnavatelnosti  (prostupnost/flexibilita  na  trhu
práce)  pracovníků  pracujících  s  dětmi  a  mládeží  a  mládeže  prostřednictvím
definování a prezentování kompetencí získaných nebo rozvinutých v aktivitách
neformálního vzdělávaní (NV).
Cílovou  skupinu  tvoří  primárně  vedoucí  pracovníci  škol  a  školských  zařízení  pro  zájmové
vzdělávání  a  pracovníci  nestátních  neziskových  organizací  pracující  s  dětmi  a  mládeží,  dále
děti  a  mládež  –  účastníci  neformálního  vzdělávání  (včetně  zájmového),  pracovníci  škol
a školských zařízení pro zájmové vzdělávání, zaměstnanci vysokých škol,  vyšších odborných
škol, účastníci dalšího vzdělávání, instituce poskytující další vzdělávání.
Sekundárně  se  projekt  dotkne  samotných  dětí  a  mládeže  jako  účastníků  zájmového
a  neformálního  vzdělávání,  pro něž  budou  organizace  schopny připravit kvalitnější  nabídku
služeb.

65

Opatření: 3.4.d Minimalizace rizik spojených s rizikovým chováním u dětí, žáků a studentů
se  speciálními  vzdělávacími  potřebami  prostřednictvím  podpory  standardizovaných
a  certifikovaných  služeb  v  oblasti  primární  prevence  rizikového  chování  ve  vzdělávání,
ve spolupráci s rodinou a sociálními službami;
Gestor: MŠMT
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

MŠMT  vyhlašuje  dotační  program  „Podpora  realizace  aktivit  v  oblasti  primární  prevence
rizikového  chování“.  Tento  program  je  zaměřen  na  podporu  žáků,  pedagogů,
nepedagogických  pracovníků  škol  i  samotných  rodičů.  Je  realizován  školami,  školskými
poradenskými  zařízeními,  nestátním  neziskovým  sektorem,  vysokými  školami  a  dalšími
subjekty působícími v oblasti primární prevence.
Oblast je zaměřena na 2 okruhy:
1. Program sociální prevence a prevence kriminality:
-  plnění úkolů v oblasti prevence kriminality a rizikového chování;
-  zabezpečení úkolů a činností vyplývajících z vyhlášeného programu;
-  na podporu aktivit v oblasti prevence rizikového chování určených školám, školským
zařízením, školským zařízením pro výkon ústavní péče nebo ochranné výchovy, NNO,
církevním organizacím, VŠ apod.;
-  zabezpečení  procesu  standardizace  služeb  v  oblasti  prevence  rizikového  chování,
včetně realizace procesu certifikací předmětné oblasti.
2. Program protidrogové politiky:
-  plnění úkolů v oblasti protidrogové politiky;
-  zabezpečení  úkolů  a  činností  vyplývajících  z  vyhlášeného  programu  na  podporu
aktivit  v  oblasti  prevence  rizikového  chování  určených  školám,  školským  zařízením,
školským zařízením pro výkon ústavní péče nebo ochranné výchovy, NNO, církevním
organizacím, VŠ apod.;
-  zabezpečení procesu standardizace aktivit v oblasti protidrogové politiky a realizace
certifikace odborné způsobilosti poskytovatelů programů primární prevence uživatelů
návykových látek.

66

Přehled podpory pro roky 2013 a 2014 uvádí následující tabulka:
Tabulka 10 Přehled podpory – program Podpora realizace aktivit v oblasti primární prevence rizikového chování
Rok
Počet podpořených projektů
Poskytnutá dotace v Kč
2013
107
18 543 300
2014
156
19 553 300,-

Dalším  nástrojem  pro  podporu  této  oblasti  je  OP  VK  -  Výzva  53,  projekt  na  podporu
zavádění  nástrojů  primární  prevence,  jejich  evaluaci  a  tvorbu  dalších  nástrojů  primární
prevence. Výzva si klade za cíl rozšíření spektra forem a metod vzdělávání v oblasti zdravého
životního  stylu  a  dopravní  výchovy  pro  žáky  základních  a  středních  škol  a  přispět  tak
k  posílení  jejich  fyzické  i  psychické  kondice.  Dalším  z cílů  projektu  je  také  zlepšení  klimatu
ve škole.
Mezi  příklady  podporovaných  témat  patří  dopravní  výchova  (povinná),  prevence  obezity
a  správné  stravovací  návyky,  první  pomoc,  prevence  úrazů,  dentální  prevence,  rizikové
chování žáků apod.
V  září 2014  byl  spuštěn rozsáhlý  jednoletý projekt  pod  názvem  “Implementace  a  evaluace
minimálního  preventivního  programu,  systémových  nástrojů  ve  vzdělávání  a  vytvoření
sběrného  systému  v  oblasti  prevence  rizikového  chování  pro  pracovníky  škol  a  školských
zařízení  na  celostátní  úrovni“  (ESF  OPVK  č.  CZ.1.07/1.1.00/53.0017),  jehož  hlavním  cílem
je otestovat a ověřit možnosti zavedení celonárodního systému školské prevence rizikového
chování (včetně prevence užívání návykových látek, šikany atd.) pro děti základních škol.
Hlavním  smyslem  a  cílem  tohoto  projektu  je  pečlivě  ověřit  na  přibližně  4  tisících  dětech
jednotlivé  komponenty  navrženého  celonárodního  systému  školské  prevence  rizikového
chování  v  praxi  a  zjistit,  za  jakých  podmínek  (materiálních,  technických,  personálních
a  ekonomických)  by  bylo  možné  realizovat  ve  všech  krajích  ČR,  pokud  o  to  tyto  kraje
a  základní  školy  na  jejich  území,  budou  mít  zájem.  Jde  tedy  o  ověření  podmínek  postupné
implementace a vytvoření plánu, jak ji krok za krokem provést, v jakém pořadí kroků a s čím
vším  je  třeba  počítat.  Jaké  výhody  a  nevýhody  takový  systém  na  národní  úrovni  bude  mít
a co od něj je možné očekávat.
Jednotlivé komponenty projektu reprezentují tři hlavní pilíře celého systému:
(1)  ucelený  model  posuzování  a  hodnocení  kvalifikací  pro  preventivní  práci  s  dětmi
v rámci školní prevence rizikového chování,
(2)  jednotný  systém  hodnocení  a  řízení  kvality  zahrnující  standardy  kvality
pro  pracovníky,  pro  dílčí  programy  a  intervence  a  pro  jejich  poskytovatele  (včetně
požadavků zahrnujících bezpečnost dětí, rodičů i pracovníků) a jednotný systém kontroly
a hodnocení výkonosti,
67

(3)  model  kurikula  preventivních  aktivit  pro  základní  školu  od  první  do  deváté  třídy
pro  všechny  typy  rizikového  chování  s  modulárním  řešením  kombinování  preventivní
práce dle věku, dle tematické oblasti rizikového chování a dle náročnosti cílové skupiny
(tato komponenta zahrnuje též databanku příkladů dobré praxe).
Projekt  v  průběhu  léta  a  podzimu  2015  představí  hlavní  výsledky,  které  budou  zdarma
k  dispozici  školám  i  jejich  zřizovatelům  a  provozovatelům  a  které  umožní  zahájit  širší
veřejnou  diskusi  o  dalším  směřování  školské  prevence  rizikového  chování  v  ČR.  Tato
diskuse by pak následně měla vyústit v rozhodnutí dotčených ministerstev uvést celý systém
nebo jeho úspěšné části do praxe. Klíčem k úspěchu je však nyní právě ověření všech dílčích
komponent v praxi a formulace jasného plánu případného zavedení do škol.

Opatření:  3.4.e  Podpora  rozvoje  a  tvorby  místních  strategií  rozvoje  výchovně  vzdělávací
soustavy  a  systematické  sociálně  pedagogické  intervence  v  domácnostech  ohrožených
sociálním vyloučením;
Gestor: MŠMT ve spolupráci s MPSV a ASZ
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

MŠMT opatření plnilo prostřednictvím OP VK, 1.2 projekt z výzvy 27, kdy příjemcem projektu
byl  Člověk  v  tísni  o.  p.  s.,  „Tvorba  pilotních  vzdělávacích  koncepcí  v  sedmi  obcích,
podporujících rovných přístup ke vzdělávání“, který je realizován ve spolupráci s Agenturou
pro  sociální  začleňování.  V  projektu  jsou  v  sedmi  obcích  vytvářeny  lokální  vzdělávací
koncepce  podporující  rovný  přístup  ke  vzdělání  a  obsahující  konkrétní  proinkluzivní
opatření.  Souběžně  s  tvorbou  vzdělávacích  plánů  je  rovněž  rozvíjeno  profesní  poradenství,
mimoškolní doučování dětí a vzdělávání pedagogů. Výstupem projektu bude sedm lokálních
vzdělávacích  proinkluzivních  plánů  včetně  katalogu  podpůrných  opatření.  Aktivity  projektu
jsou  zacíleny  na  začleňování  znevýhodněných  dětí  do  hlavního  vzdělávacího  proudu
a  podporují  kooperaci  všech  relevantních  aktérů  v  této  oblasti  vzdělávání  a  zejména
vzdělávací politiky na lokální úrovni.
Dále byly realizovány projekty z výzvy 47 zaměřené na podporu obcí, které odstranily ve své
působnosti  vyčleňování  dětí  a  žáků  z  běžných  škol  hlavního  vzdělávacího  proudu
a  podporují  svými  projektovými  aktivitami  inkluzivní  vzdělávání  ve  svých  školách,
a  to  systémovým  zavedením  např.  pozice  asistenta  pedagoga,  služeb  školního  psychologa
nebo center podpůrné péče.

68

V průběhu  roku  2014  došlo  k několika  setkáním  zástupců  ASZ  se  zástupci  MŠMT
a Národního institutu pro další vzdělávání (NIDV) k tématu místních akčních plánů (MAP).
O  podobě  MAP  bylo  hojně  diskutováno,  následně  měl  NIDV  připravit  pilotní  projekt
na  testování  MAP,  k čemuž  bylo  vybráno  město  Říčany.  Projekt  však  nebyl  realizován,
protože přípravu projektu nebylo možné hradit z technické pomoci OP VK ani OP VVV. ASZ
o přípravě MAP informovala spolupracující obce. Např. město Odry tento plán velmi zaujal
a zástupci tamějšího odboru školství již začali plánovat místní strategii vzdělávací soustavy.
Na počátku března 2015 začala ASZ připravovat příručku ke tvorbě MAP.
Co  se  týče  sociálně  pedagogické  intervence  v domácnostech,  ASZ  vydala  v roce  2014  dvě
příručky  na  uvedené  téma  –  příklady  dobré  praxe  a  metodiku  sociálně  pedagogické
intervence:  http://www.socialni-zaclenovani.cz/metodiky-a-manualy-dobre-praxe.  Příručky
byly  distribuovány  do  sociálně  vyloučených  lokalit  a  lokální  partneři  je  využívají  k práci
s dětmi, žáky i studenty se sociálním znevýhodněním.

Opatření:  3.4.f  Podpora  poradenských,  intervenčních  a  aktivizačních  služeb  v  činnosti
vzdělávacích institucí;
Gestor: MŠMT ve spolupráci s MPSV
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

MŠMT  opatření  plnilo  prostřednictvím  OP  VK,  1.2  projekt  z  výzvy  43  je  příjemce  UPOL  –
SPIV,  dále  ve  výzvě  47  projekty  obcí,  jimiž  jsou  zaváděny  různé  podpůrné  služby  včetně
poradenských.
Ve 47. výzvě dále byly podpořeny projekty zaměřené na organizaci seminářů pro zřizovatele
a  vedoucí  pracovníky  škol  v  oblasti  rovných  příležitostí,  zlepšování  klimatu  a  kvality
vzdělávání  ve  školách.  Příkladem  je  projekt  „Cesta  k  inkluzi:  od  segregace  k  pozitivní
diverzitě  ve  školství“  (CZ.1.07/1.2.00/47.0008;  příjemce  UJEP),  který  je  zaměřen
na rozšiřování kompetencí vedoucím pracovníkům a zřizovatelům škol v aspektu inkluzivního
vzdělávání.  Podstatou  je  čerpání  didaktických  zkušeností  ohledně  inkluzivní  edukace
ze  zahraničí.  Ve  výzvě  byly  také  podpořeny  projekty  primárně  zaměřené  na  výcvik  lektorů
programů  předškolního  vzdělávání  v  alternativních  metodách  vzdělávání  a  tím  podpoře
individualizace vzdělávání předškolních dětí.
MPSV  vykonává  funkci  akreditačního  orgánu  pro  kvalifikační  kurzy  pro  pracovníky
v  sociálních  službách  a  kurzy  dalšího  vzdělávání  pro  pracovníky  v  sociálních  službách,
sociální  pracovníky,  vedoucí  pracovníky  a  osoby,  které  poskytují  pomoc  příjemcům
příspěvku na péči (pečujícím osobám) podle ustanovení § 117a a násl. zákona č. 1058/2006
Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Tuto funkci plnilo také v roce 2014.
69

Opatření:  3.4.g  Podpůrné  služby  k  získání  a  dokončení  vzdělání  pro  osoby  ze  sociálně
znevýhodňujícího  prostředí  podporujících  jednak  samotné  žáky  a  studenty  ve  studiu,
tak jejich rodiče v podpoře svých studujících dětí;
Gestor: MPSV ve spolupráci s MŠMT
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

MPSV v roce 2014 finančně podpořilo 222 sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi,
a  to  částkou  125  104 437,-  Kč.  Tento  druh  sociální  služby  je  povinen  v návaznosti
na nepříznivou sociální situaci konkrétních osob poskytnout také úkon: „zajištění podmínek
a  poskytnutí  podpory  pro  přiměřené  vzdělávání  dětí“.  K 31.  12.  2014  bylo  registrováno
celkem  224  služeb.  Uvedený  druh  služby  byl  finančně  podporován  také  prostřednictvím
individuálních projektů krajů.

MŠMT  vyhlašuje  každoročně  dotační  program  na  podporu  sociálně  znevýhodněným
romských žáků středních škol a studentů VOŠ a konzervatoří. Cílem uvedeného programu je
podpořit studium těch romských žáků a studentů, jejichž rodinám způsobují náklady spojené
se středoškolským studiem značné finanční potíže.
Prostředky  jsou  určeny na  částečnou  nebo  úplnou  úhradu  nákladů  žáků/studentů  v  těchto
položkách:
Školné – Stravné – Ubytování – Cestovné - Školní potřeby
Výše dotace může činit na jedno období:
1.  maximálně 4 000,- na jednoho žáka v 1. ročníku SŠ, konzervatoře;
2.  maximálně 5 000,- na jednoho žáka v 2. ročníku SŠ, konzervatoře;
3.  maximálně 6 000,- na jednoho žáka ve 3. ročníku SŠ, konzervatoře;
4.  maximálně 7 000,- na jednoho žáka ve 4. ročníku SŠ, konzervatoře;
5.  maximálně 8 000,- na jednoho studenta 1. až 3. ročníku VOŠ.
Výše uvedené částky platí pro jednotlivá kola programu. Finanční podpora je odstupňovaná
dle ročníku žáka/studenta.
Přínos programu spočívá:
-
v podpoře studia sociálně znevýhodněných romských žáků a studentů středních škol
a studentů vyšších odborných škol a konzervatoří;
-
v  předcházení  předčasným  odchodům  ze  vzdělávání  sociálně  znevýhodněných
romských  žáků  a  studentů  středních  škol  a  studentů  vyšších  odborných  škol
a konzervatoří;
-
v  materiální  podpoře  sociálně  znevýhodněných  romských  žáků  středních  škol
a studentů vyšších odborných škol.

70

Program je vyhlašován dvakrát ročně (I. kolo - leden-červen, II. kolo září - prosinec).
Přehled poskytnuté podpory v roce 2014, 2015 (I. kolo; leden – červen)

Tabulka 11 Přehled poskytnuté podpory - MŠMT
Rok
Počet
podpořených  Počet
podpořených  Poskytnutá dotace v Kč
žádostí škol
žáků/studentů
2014
258
1 048
4 717 100,-
2015
146
517
2 400 500,-
(I. kolo)

Opatření:  3.4.h  Propojení  a  spolupráce  škol,  rodin,  sociálních  služeb  a  orgánů  sociálně
právní ochrany dítěte.
Gestor: MPSV ve spolupráci s MŠMT
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Předmětem  novelizace  zákona  o  sociálně-právní  ochraně  dětí  provedené  zákonem
č.  401/2012  Sb.  s účinností  od  1.  1.  2013  (viz  výše)  bylo  mj.  stanovení  povinnosti  OSPOD
řídit  se  standardy  kvality  poskytování  sociálně-právní  ochrany  dětí,  které  jsou  závazně
upraveny  v prováděcí  vyhlášce  MPSV  č.  473/2012  Sb.,  úprava  povinnosti  OSPOD  provádět
vyhodnocování  situace  ohroženého  dítěte  a  rodiny,  na  základě  provedeného  vyhodnocení
zpracovat individuální plán ochrany dítěte a úprava institutu případové konference.
Od 1. 1. 2014 je forma záznamu o vyhodnocení situace dítěte a rodiny a individuálního plánu
ochrany  dítěte  závazně  upravena  jako  povinná  součást  spisové  dokumentace  OSPOD
ve  směrnici  MPSV  č.j.  26780-21  ze  dne  19.  9.  2013  o  stanovení  rozsahu  evidence  dětí
o  obsahu  spisové  dokumentace  o  dětech  vedené  orgány  sociálně-právní  ochrany  dětí
(publikována  ve  Věstníku  vlády  pro  orgány  krajů  a  orgány  obcí  č.  5/2013).  Podrobněji  je
úprava rozepsána v rámci plnění opatření 3.3.j.
V rámci  OP  VK  1.2  byly  realizovány  především  projekty  z  výzvy  47  zaměřené  na  podporu
obcí,  které  realizovaly  odstranění  selektivnosti  vzdělávací  sítě,  kde  jedním  z  cílů  je  také
propojování  a  vzájemná  systematizace  poskytovaných  podpůrných  služeb  pro  žáky  se  SVP,
spolupráce škol, obce, PPP, rodiny a dalších důležitých zainteresovaných aktérů v území.
Dále byla navázána spolupráce MPSV a MŠMT  ohledně vyjasnění rolí asistenta pedagoga
a asistenta v sociálních službách při poskytování podpory ve škole a během školní výuky.

71

1.6 Plnění opatření v oblasti přístup k bydlení

Přístup  k  bydlení  je  základní  podmínkou  sociálního  začlenění  jednotlivců  i  rodin;
bezdomovectví je chápáno jako extrémní sociální vyloučení ztěžující až znemožňující přístup
osob  k  dalším  zdrojům.  Lidé,  kteří  z  různých  (objektivních  či  subjektivních)  důvodů  nemají
dovednosti nebo prostředky k tomu, aby si bydlení zajistili nebo udrželi sami, existují v každé
společnosti.  Je  povinností  státu,  aby  v  rámci  uplatňování  principu  solidarity  těmto  lidem,
a  to  prostřednictvím  různých  legislativních  i  nelegislativních  opatření  (od  sociální  práce
až  po  sociální  dávky),  pomáhal.  Strategie  v roce  2013  identifikovala  rizika  v nedostatku
dostupného  a  nesegregovaného  bydlení  (riziko  nárůstu  prostorového  vyloučení),  v  nízké
dostupnosti  nástrojů  prevence  vyloučení  z bydlení,  v chybějící  legislativě,  nástrojích
a  finančních  prostředcích  pro  řešení  sociálního  bydlení  a  v uplatňování  principu  „bydlení
za odměnu“.

Cíl:  Zvýšení  dostupnosti  bydlení  pro  osoby  ohrožené  vyloučením  z  bydlení  nebo  po  jeho
ztrátě.

Opatření:  3.5.a  Zajištění  místní  dostupnosti  standardního  nesegregovaného  bydlení
(v bytech) pro osoby ohrožené vyloučením z bydlení nebo po jeho ztrátě (prostřednictvím
legislativního  vymezení  rolí  státu  a  obcí  a  návazného  zajištění  financování  pořízení,
rekonstrukce  a  provozu  sociálního  bydlení).  Mělo  by  jít  jednak  o  zajištění  využití
stávajícího  bytového  fondu  (prostřednictvím  rekonstrukcí,  možnosti  výhodného  odkupu
obcemi či neziskovými organizacemi) a nástrojů zvyšujících dostupnost bydlení na volném
trhu s byty znevýhodněným jednotlivcům a rodinám (např. prostřednictvím garancí nebo
sociálních  nájemních  agentur),  jednak  o  zajištění  podpory  výstavby  standardních
nájemních  bytů  zvláště  tam,  kde  nejsou  k  dispozici  nevyužité  byty,  kde  však  existuje
potřeba takového bydlení.
Gestor: MMR, MPSV
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

V roce  2014  probíhaly  práce  na  přípravě  systému  sociálního  bydlení,  který  by  měl  sloužit
ke  zvýšení  dostupnosti  bydlení  pro  všechny  osoby,  které  jsou  nyní  bez  domova,  žijí
v  nejistých  či  nevyhovujících  podmínkách  a  ke  zvýšení  schopnosti  udržet  si  bydlení  u  těch
osob,  které  bydlení  mají,  ale  jsou  ohroženy  jeho  ztrátou.  Hlavní  vizí  sociálního  bydlení  je,
aby  důstojné  bydlení  bylo  dostupné  každému  za  rovných  podmínek,  a  to  nejen  skrze
vlastnické  bydlení.  Ke  splnění  této  vize  by  měl  přispět  nový  zákon  o  sociálním  bydlení.
72

V březnu 2015 byla do meziresortního připomínkového řízení odeslána Koncepce sociálního
bydlení  ČR  2015  –  2025,  která  je  základním  východiskem  pro  přípravu  zákona.
Po  zapracování  připomínek  z jednotlivých  resortů  by  měla  uvedenou  Koncepci  projednat
a  schválit  vláda  ČR  na  svém  červnovém  zasedání.  Dokonce  září  2015 by měl  být  předložen
věcný  záměr  zákona.  Na  2.  čtvrtletí  2016  je  plánováno  předložení  návrhu  znění  zákona
o sociálním bydlení. Od 1. 1. 2017 se předpokládá účinnost tohoto zákona.
MMR  každoročně  poskytuje  dotace  na  vznik  nájemních  bytů  pro  sociální  bydlení  podle
programu  „Podpora  výstavby  podporovaných  bytů“.  Cílem  podpory  je  vznik  nájemních
bytů  sloužících  k poskytování  sociálního  bydlení  pro  osoby,  které  mají  ztížený  přístup
k bydlení v důsledku zvláštních potřeb vyplývajících z jejich nepříznivé sociální situace - věk,
zdravotní  stav  nebo  sociální  okolnosti  jejich  života.  Dotace  umožňují  jak  vznik  nových
nájemních  bytů  prostřednictvím  výstavby  (novostavby,  stavební  úpravy  stávajících
nebytových objektů, které dosud nesloužily k bydlení, rekonstrukce bytových domů, v nichž
žádný  byt  není  vhodný  k užívání  a  pronajmutí),  tak  vznik  nájemních  bytů  prostřednictvím
pořízení (koupě nebo dražba bytu), což umožňuje využití stávajícího bytového fondu. Dotace
podle  výše  uvedeného  programu  jsou  poskytovány  jakýmkoli  právnickým  osobám  (včetně
obcí) nebo fyzickým osobám podnikajícím.  Aby byla zajištěna spolupráce vlastníka sociálních
nájemních  bytů  pořízených  s dotací,  jednou  z podmínek  pro  použití  dotace  je  povinnost
příjemce  dotace  informovat  obec  o  vzniku  sociálního  nájemního  bytu  a  pravidelně  tuto
informaci aktualizovat.
Níže  uvedená  tabulka  ukazuje  počty  bytů,  na  jejichž  výstavbu  byla  v letech  2013  a  2014
poskytnuta dotace z kapitoly MMR, podprogram „Podpora výstavby podporovaných bytů“:
Tabulka 12 Podpora výstavby podporovaných bytů - MMR
Rok
Dotační titul
Počet
Celkové finanční prostředky na
zahájených  bytů
zahájené byty v Kč
v daném roce
2013
Podporované
Celkem
347
196 234 898,-
byty
Pečovatelské byty
215
123 834 898,-
Vstupní byty
132
72 400 000,-
2014
Podporované
Celkem
430
237 577 205,-
byty
Pečovatelské byty
223
128 978 500,-
Vstupní byty
207
108 598 705,-

73

Opatření: 3.5.c Podpora programů prevence ztráty bydlení (prevence vyloučení z bydlení),
jako  je  protidluhové  poradenství,  programy  podporující  slaďování  intervencí  a  nástrojů,
personální zajištění apod.
Gestor: MPSV ve spolupráci s MSp
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Návrh  „Koncepce  sociálního  bydlení  ČR  2015  –  2025“  obsahuje  základní  principy,  z nichž
návrh  nového  systému  vychází  a  které  budou  dále  rozpracovány  při  přípravě  věcného
záměru  zákona.  Jedním  z nich  je  Princip  prevence,  který  se  zabývá  předcházením  vzniku
bytové  nouze  nebo  jejího  zhoršení  až  do  situace,  kdy  bude jejímu  řešení  nutné  využít
mechanismy krizových, sociálních a dostupných bytů. Preventivní aktivity je třeba realizovat
v rámci  systému  sociální  ochrany,  ale  musejí  být  vyvíjeny  i v resortu  školství,  místního
rozvoje aj.
Sociální práce  v rámci  sociálních  služeb bude  mít  v rámci  sociálního bydlení  klíčovou  roli.
Celý  systém  zahrnuje  různé  poskytovatele  sociální  práce,  nejen  sociální  služby  spojené
s oblastí bydlení. Jedná se např. o programy prevence ztráty bydlení (kombinace sociálního
poradenství,  oddlužení,  pomoci  s jednání  s  pronajímateli  a  úřady,  vyhledávání  náhradního
bydlení,  příp.  ubytování,  možnosti  využití  institutu  náhradního  příjemce  atd.)  nebo  sociální
realitní  agentury  -  zprostředkování  bydlení  pro  cílovou  skupinu  v  soukromém  nájemním
bydlení  (podpora  v  bydlení,  aktivity  prevence  neplatičství  a  ztráty  bydlení,  rozšiřování
kompetencí k samostatnému bydlení) aj.
Dluhy  patří  mezi  rizikové  faktory  pro  vznik  bezdomovectví.  Zároveň  i  pro  osoby,  které  již
bydlení  ztratily,  dluhy  představují  značnou  bariéru  pro  přístup  ke  standardnímu  bydlení
a  začlenění  do  společnosti.  Mnozí  bezdomovci  mají  exekuci  na  příjem,  která  je  jednak
demotivuje  hledat  si  práci  a  zároveň  je  brzdí  v  přístupu  k  bydlení.  Institut  oddlužení  (tzv.
osobní  bankrot)  je  v  mnohých  směrech  pro  bezdomovce  bohužel  nevhodný  -  soudy  totiž
povolují oddlužení, pokud je zajištěna v rámci pěti let splátka alespoň 30 % závazků klienta
(neodpustí-li věřitel větší část dluhu), a je doloženo zaměstnání klienta ve formě pracovního
poměru na dobu neurčitou v následujících letech.  Na základě úkolu 3.7.ch z této Strategie
zpracovalo  MSp  materiál  „Vyhodnocení  a  analýza  změny  nové  právní  úpravy  týkající
se  ochrany  spotřebitele  po  1.  1.  2014,  oddlužení  po  1.  1.  2014  a  vymáhání  pohledávek
po  1.  1.  2013,  vyhodnocení  jejich  efektivity  a  navržení  opatření  k  odstranění  zjištěných
nedostatků  nebo  k  zefektivnění  již  zavedených  opatření“.  Vláda  vzala  materiál  na  vědomí
svým  usnesením  ze  dne  25.  března  2015  č.  206.  Součástí  uvedeného  materiálu  jsou  také
detekované  problematické  otázky  a  navržené  možnosti  legislativního  i  nelegislativního
řešení.

74

Mezi  tyto  návrhy  patří  mj.  posílení  informovanosti  dlužníků,  potažmo  jejich  motivace
pro  včasné  řešení  jejich  dluhové  situace,  diskuse  o  posílení  některých  ochranných  prvků
před  „dluhovou  pastí“  nebo  zaměření  se  na  ty  komerční  subjekty,  které  profitují  z  tíživé
situace  dlužníků  například  tím,  že  jim  za  neúměrně  vysokou  úplatu  nabízí  „možnost
oddlužení“.  Materiál  dále  doporučuje  řešit  otázku  případných  alternativ  oddlužení,  jakož
i možností pro posílení motivace nezajištěných věřitelů k souhlasu s plněním nižším než 30 %.
Potvrzuje  též  potřebu  analyzovat  výši  nákladů  insolvenčních  správců  v  oddlužení  a  zvážit
případné  snížení  jejich  odměn.  MPSV  ve  spolupráci  s KSZ  uplatnilo  k materiálu  několik
připomínek  vč.  zásadních,  které  byly  úspěšně  vypořádány.  Materiál  představuje  dobré
východisko k hledání dalších kroků v řešení uvedených problémů.
„Koncepce  prevence  a  řešení  problematiky  bezdomovectví  do  roku  2020“  (usnesení  vlády
ČR ze dne 28. srpna 2013 č. 666)  obsahuje mj. opatření na podporu prevence zadlužování,
a  to  např.  formou  podpory  aktivit  obcí  směřujících  k  včasnému  řešení  dluhů  osob
souvisejících s bydlením (zde byla s MSp v souladu s uvedenou Koncepcí započata spolupráce
na  vyhodnocení  možností  zavedení  nástroje  prevence  soudního  vystěhování  po  vzoru
vídeňské organizace FAWOS).
Opatření:  3.5.d  Podpora  koordinace  aktivit  na  místní  úrovni  za  účelem  udržení
nebo zprostředkování odpovídající formy sociálního bydlení pro osoby vyloučené z bydlení
nebo po ztrátě bydlení;
Gestor: MPSV ve spolupráci s MMR
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.
V rámci „Koncepce sociálního bydlení ČR 2015 – 2025“, na níž probíhaly práce v roce 2014,
jsou  navrhovány  komplexní  a  adresné  nástroje  sociální  práce  související  s problematikou
bydlení:
  programy  koordinované  inter-organizační  spolupráce  a  podpory  v bydlení  vysoce
zranitelných  skupin,  zejm.  při  depistáži  (aktivní  vyhledávání  ohrožených  osob
a  nabízení  spolupráce),  stabilizaci,  ucelené  rehabilitaci  a  zmírňování  rizik  duševních
onemocnění či závislosti na návykových látkách,
  účast sociálních pracovníků obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) na zavádění
a  systematizaci  administrace  systému  dostupného  bydlení  v  obci  -  vedení  seznamu
domácností  v  bytové  nouzi  a  jeho  aktualizace,  sledování  indikátorů,  výměna
informací  mezi  jednotlivými  aktéry,  sledování  volných  kapacit  ubytovacích  zařízení
a bytů atd.,
  zavádění case managementu a jiných forem koordinace v inter-organizační spolupráci
(sociální  služby  x  SP  obce,  vč.  příp.  OSPOD  x  ÚP  ČR  aj.)  v zájmu  zajištění/udržení
bydlení atd.,
75

  sociální  šetření  (vede  k posouzení  životní  situace  ohrožených  osob, identifikaci  rizik
ztráty  bydlení  či  setrvávání  v bytové  nouzi,  často  probíhá  na  začátku  spolupráce
před kontraktováním v rámci individuálního plánování),
  individuální  plánování  (individuální  řešení  konkrétní  situace  klienta  na  základě
„kontraktu“  s klientem,  přináší  transparentní  výsledky  práce  a  umožní  prověřovat
úroveň motivace klienta sociální práce ke změně),
  síťování  a  multidisciplinární  spolupráce  (rozšiřuje  sociálnímu  pracovníkovi  možnosti
řešení  situace  klienta  a  umožňuje  přenést  řešení  bytové  otázky  do  komunitního
plánování obce), aj.

Opatření:  3.5.f  V  jednotlivých  opatřeních  zohledňovat  princip  odmítnutí  prostorové
segregace znevýhodněných obyvatel;
Gestor: MMR, MPSV
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Politika  územního  rozvoje  ČR  stanoví  rámcové  úkoly  pro  navazující  územně  plánovací
činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat
jejich přínosy a minimalizovat negativní dopady. Dále stanoví „Republikové priority územního
plánování“  pro  zajištění  udržitelného  rozvoje  území  a územní  soudržnost,  uplatňované
na celém území ČR. Jednou z priorit je „Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního
prostředí  prostorově  sociální  segregaci  s negativními  vlivy  na  sociální  soudržnost  obyvatel,
analyzovat  hlavní  mechanismy,  jimiž  k segregaci  dochází,  zvažovat  existující  a potenciální
důsledky  a navrhovat  při  územně  plánovací  činnosti  řešení  vhodná  pro  prevenci  nežádoucí
míry segregace nebo snížení její úrovně.“
Dle „Koncepce sociálního bydlení ČR 2015  – 2025“ je zvažována možnost, aby při výstavbě
nových  bytových  domů  bylo  povinností  developerů  vyhradit  určité  procento  nově
vznikajících bytů jako sociální nebo dostupné. Tento postup by zároveň zaručil diverzitu mezi
nájemníky a přispěl k principu desegregace.
Pro splnění požadavku sociálního bydlení jako součásti sociálně integrující strategie, která by
neměla  posilovat  tendence  lokální  i  socio-ekonomické  segregace,  je  třeba  v souladu  s výše
uvedenou  Koncepcí  zajistit  též  na  úrovni  financování  odpovídající  mechanismy  umístění
sociálního  bydlení  v prostředí  umožňujícím  navázání  na fungující  hospodářské  a  sociální
struktury.  Toto  navázání  by  mělo  fungovat  spolu  s proti-segregačním  koeficientem  jako
podmínka pořízení či pronájmu pro účely sociálního bydlení.

76

Vzhledem k tomu, že koncentrace domácností, u kterých vznikne nárok na sociální bydlení,
se  bude  pravděpodobně  krýt  s lokalizací  menšího  potenciálu  hospodářského  rozvoje,  je
nutné zajistit motivační mechanismy pro rozptýlení sociálního bydlení mezi ostatní, bydlení
s tržním nájemným a do hospodářsky integrovaných lokalit.
Opatření:  3.5.g  Rozvoj  a  podpora  sociální  práce  jako  nástroje  zprostředkujícího  přístup
k adekvátnímu bydlení a jeho udržení;
Gestor: MPSV
Termín: Od roku 2014
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

V roce  2014  probíhal  sběr  dat  k zmapování  významnosti  sociální  práce  jako  klíčového
nástroje  při  řešení  bezdomovectví  na  úrovni  ORP  prostřednictvím  „Průzkumu  řešení
a prevence vzniku bezdomovectví v ORP“.
Dále  je  plánována  specifikace  sociální  práce  v připravovaném  systémovém  řešení
dostupného  bydlení  v ČR,  zejména  s ohledem  na  přípravu  příslušné  legislativy,  která  bude
obsahovat vázanost poskytnutí sociálního bydlení na spolupůsobnost sociální práce.
Vliv  na plnění uvedeného  opatření  má  i  v  říjnu 2014 přijatý zákon  č.  252/2014  Sb.,  kterým
se  mění  zákon  č.  111/2006  Sb.,  o  pomoci  v  hmotné  nouzi,  ve  znění  pozdějších  předpisů,
a další související zákony. Nová právní úprava doplatku na bydlení, účinná od 1. ledna 2015,
směřuje k zamezení vyplácení doplatku na bydlení do nevyhovujících prostor v ubytovacích
zařízeních,  která  jsou  financována  v  nepřiměřené  výši  ve  prospěch  jejich  provozovatelů,
a  obsahuje  mimo  jiné  standardy  kvality  bydlení.  Také  je  stanovena  maximální  výše
nájemného podle částky v místě obvyklé a normativních nákladů na bydlení (podle zákona
o  státní  sociální  podpoře).  Doplatek  na  bydlení  se  nově  od  1.  5.  2015  poskytuje  osobám,
které bydlí na ubytovně, pouze se souhlasem obce a jen do ubytoven, které plní hygienické
standardy kvality bydlení.

77

Opatření: 3.5.h Pilotní ověření modelu Housing First (bydlení v první řadě)  v podmínkách
ČR;
Gestor: MPSV ve spolupráci s MMR, ASZ a dalšími relevantními aktéry
Termín: Od roku 2015.
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Již  od  roku  2014  probíhají  ve  spolupráci  s řídícím  orgánem  a  experty  práce  na  přípravě
projektového  záměru  „Pilotní  odzkoušení  Housing  First  v podmínkách  ČR“  jakožto
individuálního projektu MPSV do výzvy z OP Z, prioritní osy 3 Sociální inovace a mezinárodní
spolupráce.  Projekt  si  klade  za  cíl  zjistit,  za  jakých  podmínek  a  s  jakými  specifiky  je  možné
implementovat model Housing First v ČR.
Koncept „Housing First“ je založen na myšlence, že řešení v oblasti bydlení (zajištění stálého
a jistého bydlení) by mělo být dosaženo co nejdříve a mělo by předcházet řešení ostatních
problémů, kterým člověk bez domova čelí. Dosavadní výzkumy ze zemí EU, USA nebo Kanady
ukazují, že klienti, kterým bylo okamžitě poskytnuto samostatné bydlení (s podporou sociální
práce,  case  managementu  apod.),  mají  větší  šanci  úspěšného  završení  procesu  sociální
reintegrace než kontrolní skupina klientů, kterým nebyla poskytnuta možnost dlouhodobého
bydlení.
V průběhu roku 2014 probíhala jednání mezi ASZ a Open society foundations o budoucnosti
garančního fondu dosud využívaného pouze při posledním stupni tzv. prostupného bydlení.
Jednou z myšlenek k diskuzi je případné využití garancí v modelu Housing First (nájem bytu
bez předchozího pobytu klientů v tréninkovém bydlení).

78

1.7 Plnění opatření v oblasti podpory přístupu ke zdravotní péči
Problém sociálního vyloučení a chudoby je umocněn vyššími zdravotními riziky pro ohrožené
osoby,  celkovým  zanedbáváním  prevence  závažných  onemocnění  a  nedostatečnou  místní
dostupností odpovídající péče. Jako nejvýraznější rizika v oblasti zdravotní péče a jejího vlivu
na  sociální  začleňování  označila  Strategie  dlouhodobě  nevyřešenou  komunikaci  mezi
poskytovateli  zdravotních  a  sociálních  služeb,  neznalost  práv  a  povinností  pojištěnce
na  straně  osob  sociálně  vyloučených  nebo  sociálním  vyloučením  ohrožených,  neochotu
pojištěnců  dodržovat  režim  nastavený  v  rámci  poskytování  zdravotních  služeb  a  neznalost
multikulturní komunikace poskytovatelů zdravotní péče.
Cíl:  Zlepšit  přístup  osob  sociálně  vyloučených  nebo  sociálním  vyloučením  ohrožených
ke zdravotní péči

Opatření: 3.6.a  Podpora  osvětových,  preventivních  a informačních programů  na  podporu
zdravého  životního  stylu  u  osob  sociálně  vyloučených  nebo  sociálním  vyloučením
ohrožených;
Gestor: MZ ve spolupráci s MPSV
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

MZ se podílí na plnění úkolu prostřednictvím dotačního programu MZ ČR „Národní program
zdraví - projekty podpory zdraví“ (dále jen „NPZ — PPZ“), ke kterému každoročně vyhlašuje
výběrové  řízení.  Dotační  program  NPZ  -  PPZ  je  důležitým  nástrojem  MZ ČR  pro  naplňování
vybraných cílů a priorit strategického dokumentu „Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany
a  podpory  zdraví  a  prevence  nemocí",  který  byl  schválen  usnesením  vlády  č.  23  z  8.  ledna
2014 a následně usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 175 z 20. března 2014.
Základním cílem NPZ - PPZ je dlouhodobě podporovat zájem o aktivní vztah a odpovědnost
ke  zdraví  a  jeho  posilování  a  podporu  v  rodinách,  školách,  podnicích,  obcích  a  jiných
společenstvích,  na  zvyšování  zdravotní  gramotnosti,  výchovu  ke  zdravému  životnímu  stylu,
primární  prevenci  nemocí  a  zdravotních  rizik,  a  to  prostřednictvím  realizace  projektů
podpory  zdraví.  Tematické  okruhy  jsou  zaměřeny  na  ozdravění  výživy  a  optimalizaci
pohybové  aktivity  -  prevenci  nadváhy  a  obezity,  prevenci  užívání  tabáku  a  nadměrné
spotřeby  alkoholu  a  komplexní  projekty,  jejichž  cílem  je  snížit  výskyt  různých  rizikových
faktorů  v  intervenovaných  populačních  skupinách  ovlivňováním  způsobu  života  cílových
skupin  populace  ve  vztahu  ke  zdraví  a  zlepšením  podmínek  prostředí, ve  kterém  lidé žijí  či
pracují. Prioritou je zvyšovat znalosti o možnostech primární prevence nemocí a motivace ke
změně chování cílových skupin populace.
79

V rámci naplňování Strategie sociálního začleňování za rok 2014 lze uvést projekty podpory
zdraví,  podpořené  z  výše  uvedeného  dotačního  programu,  zaměřené  na  skupinu  seniorů
a  skupinu  dětí  (včetně  dětí  z  náhradní  péče).  V  roce  2014  bylo  podpořeno  celkem
19 projektů v celkové výši 2 062 000,- Kč (viz níže uvedená tabulka).

Tabulka 13 Projekty podpory zdraví podpořené v roce 2014 se zaměřením na děti a seniory
Název projektu
Předkladatel
Nakupujeme zdravě a chytře
Státní zdravotní ústav
Aktivní stáři a optimální výživa - šance na delší a
Státní zdravotní ústav
spokojený život
Informační kampaň na téma WHO 5 klíčů k
Ústav zemědělské ekonomiky a informací,
bezpečnému stravování, hygiena při manipulaci
s potravinami a zdravá výživa
Zdraví pro seniory
Senior fitness, občanské sdruženi
Hry našich babiček a dědečků
Národní síť podpory zdraví, z. s.
Poradenské centrum Výživa dětí
Občanské sdružení Výživa dětí
Fórum zdravé výživy
Fórum zdravé výživy
Zdravě jíst a hýbat se - to je oč tu běží
Vím, co jím a piju o.p.s
Putování za zdravým jídlem
Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem
Mít své tělo ráda
Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem
NEPIJ! NEKUŘ! BUĎ COOL!
DOMINO cz, o.p.s.
Bud zdravý, budeš "in"
Státní zdravotní ústav
"Školní informační kanál-moderní forma
Státní zdravotní ústav
prevence"
MANUÁL k výuce zdravého chováni ve výživě
Státní zdravotní ústav
pro II- st. ZŠ
Normální je nekouřit
Státní zdravotní ústav
Program Škola podporující zdraví v ČR
Státní zdravotní ústav
Hravě žij zdravě
Potravinářská komora České republiky
Rotopedtours a Pěškotours 2014
Národní síť podpory zdraví, z. s.
Co na to odborník V.
"Educat o.s."
Projekty  zaměřené  na  seniory  byly  cíleny  na  udržení  vlastní  mobility  a  soběstačnosti
až  do  vysokého  věku  a  udržení  dobrého  zdraví  včetně  fyzické  kondice.  U  seniorů
s  chronickým  onemocněním  se  jednalo  o  stabilizaci  zdravotního  stavu.  U  dětské  populace
byly  projekty  zaměřeny  na  prevenci  nadváhy  a  obezity  a  prevenci  dalších  chronických
neinfekčních  onemocněni,  kouření  cigaret,  užívání  alkoholu,  správnou  výživu  a  pohybovou
aktivitu.
80

V některých případech se do projektů zapojily i rodiny. Projekt „NEPIJ! NEKUŘ! BUĎ COOL!"
byl zaměřen na rizika spojená s užíváním tabáku a rizikovou konzumací alkoholických nápojů
u  dětí  a  mladých  lidí  z  dětských  domovů.  Cílem  byla  především  snaha  o  formování
a  změnu  postojů  cílové  populace  ve  prospěch zdravého způsobu  života.  Realizace  projektů
je provázena často tvorbou zdravotně výchovných materiálů.
Plnění úkolu 3.6.a dále naplňuje MZ prostřednictvím programů, projektů podpory zdraví
a aktivit realizovaných Státním zdravotním ústavem (SZÚ). SZÚ realizoval v roce 2014 níže
uvedené  aktivity  zaměřené  na  populaci  ohroženou  sociálním  vyloučením  nebo
chudobou  (děti,  seniory,  romskou  populaci).  Aktivity  byly  taktéž  provázeny  tvorbou
metodických materiálů:
Projektem realizovaným v roce 2014 a spolufinancovaným MZ ČR z NPZ  - PPZ byl projekt
„Aktivní  stáří  a  optimální  výživa  -  šance  na  delší  a  spokojený  život".  Hlavním  záměrem
bylo  vytvoření  seniorského  konzultačního  a  stážového  centra  pro  pohybovou  aktivitu
seniorů.  Další  aktivitou  SZÚ  byla  Implementace  koncepce  podpory  zdraví  a  prevence
nemocí  v  romské  populaci.  V  rámci  Světového  dne  hepatitidy  se  uskutečnila  akce
zaměřená  speciálně  na  Romy  a  sociálně  vyloučené  osoby  ve  zvýšeném  riziku
onemocnění  vzhledem  k  nevyhovujícím  životním  podmínkám.  V  rámci  této  aktivity
proběhla distribuce zdravotně výchovných materiálů (plakátů a letáků).
Tyto  aktivity  SZÚ  budou  pokračovat  i  v  roce  2015  prostřednictvím  programu  Jablíčko  -
Loli  phabajori,  který  je  určen  pro  děti  předškolního  věku  a  mladšího  školního  věku
ohrožených  sociálním  vyloučením  a  jejich  rodiny  ze  sociálně  vyloučených  lokalit
s převahou romské populace.
Podpora  osvětových,  preventivních  a  informačních  programů  na  podporu  zdravého
životního stylu u osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených bude
podporována také v rámci výzvy vyhlášené v OPZ pro MZ v investiční prioritě 2.2. Vyhlášení
výzvy předpokládáme v posledním čtvrtletí 2015.

81

Opatření:  3.6.b  Provádět  deinstitucionalizaci  psychiatrické  péče  v  souladu  s  principy
schválené Strategie reformy psychiatrické péče;
Gestor: MZ ve spolupráci MPSV
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno částečně.

„Strategie reformy psychiatrické péče“ (dále „strategie“) byla schválena v říjnu 2013. Jejím
základním posláním je zvýšit kvalitu života duševně nemocných, a to zejména:
-  systematickým ukotvením komunitního pilíře péče, tzv. Center duševního zdraví (dále
jen „CDZ“); v letech 2016-2020 bude vytvořena páteřní síť těchto komunitních center,
cílový indikátor je do roku 2020 celkem 30 (byť je ve Strategii definován cílový a ideální
stav  1  CDZ  na  100  000  obyvatel,  tedy  celkem  100  CDZ  v  ČR),  zbylá  centra  budou
budována s ohledem na regionální potřebnost;
-  podporou  rozvoje  akutních  oddělení  psychiatrické  péče  ve  všeobecných  nemocnicích
(nyní  jich  existuje  29,  cílový  stav  je  cca  dvojnásobek,  opět,  s  ohledem  na  regionální
potřebnost);
-  podporou  vzdělávání  personálu  CDZ  (psychiatrické  sestry,  terénní  sociální  pracovníci,
case manager apod.);
-  důrazem na preventivní aktivity s cílem zajistit včasný záchyt psychiatrických diagnóz;
-  podporou destigmatizačních programů (oboru psychiatrie a duševně nemocných);
Další  výzvy:  CDZ  by  v  prvotní  fázi  měla  posloužit  duševně  nemocným  s  diagnostickým
okruhem SMI (F2-F5), nejsou však v tuto chvíli řešeny adiktologické poruchy a degenerativní
poruchy mozku, na což je potřeba se zaměřit. Je vytvořen standard CDZ, standard akutních
oddělení  a  připravují  se  metodiky  na  měření  kvality  života,  cost-efektivity  péče,  měření
efektivity  destigmatizačních  programů  atd.,  což  se  děje  v  souladu  s  tezemi  předloženými
ve  strategii,  kdy první 2 roky jsou  určené  na  "iniciaci  a  zajištění  podmínek"  zavedení prvků
strategie. Ustavuje se také platforma na vytvoření samostatného zákona o duševním zdraví
(Mental Health Act), což je v rámci legislativy rovněž významný posun.
Reforma psychiatrické péče je v gesci MZ, které sestavilo pracovní skupinu a implementační
podskupiny k dané problematice. Skupiny se v roce 2014 sešly ve většině případů jen jednou,
aktivita pokračuje i v roce 2015. Příprava a realizace této reformy se opožďuje a přestává
navazovat  na  připravované  změny  v  zákoně  o  sociálních  službách  a  další  související
legislativy.
MPSV  podpořilo  v roce  2014  sociální  služby  s převažující  cílovou  skupinou  osob
s chronickým  duševním  onemocněním  částkou  642 581 100  Kč.  Jednalo  se  o  218  služeb
(domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, služby následné péče, odlehčovací služby,
sociální  služby  poskytované  ve  zdravotnickém  zařízení,  odborné  sociální  poradenství,
terapeutické  komunity).  Vybrané  služby  v  pobytové  formě  měly  celkovou  kapacitu  12 011
osob. Ze 169 domovů se zvláštním režimem má 71 služeb kapacitu do 40 klientů.
82

Opatření:  3.6.c  Zajišťovat  osvětu  a  vzdělávání  zdravotnických  i  nezdravotnických
pracovníků  v  oblasti  přístupu  k  osobám  sociálně  vyloučeným  nebo  sociálním  vyloučením
ohroženým  a  v  dodržování  právních  předpisů  upravujících  přístup  těchto  osob
ke zdravotním službám včetně zákazu diskriminace;
Gestor: MZ ve spolupráci MPSV
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Oblast vzdělávání lékařských pracovníků:
V  případě  lékařů,  zubních  lékařů  a  farmaceutů  platí,  že  MŠMT  garantuje  pregraduální
výchovu, MZ pak pouze část postgraduálního vzdělávání, konkrétně specializační vzdělávání
uvedených zdravotnických povolání (viz zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů). V materiálu
uváděná  vyhláška  č.  187/2009  Sb.  sice  spadá  do  gesce  MZ,  nicméně  touto  vyhláškou  byla
implementována  směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady  2005/36/ES  o  uznávání
odborných  kvalifikací  tak,  aby  v  rámci  všech  členských  států  EU  bylo  zaručeno  během
pregraduální výuky splnění minimálních požadavků (konkrétně stanovených v čl. 24 citované
směrnice),  a  to  za  účelem  výkonu  povolání  a  případného  uznávání  kvalifikací  v  rámci  EU.
V souladu s ustanovením § 79 odst. 1 písm. e) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“), MZ na základě vyhlášky
č.  187/2009  Sb.  vydává  pouze  stanovisko  týkající  se  potvrzení,  zda  absolventi  budou
oprávněni vykonávat zdravotnické povolání. Konečné rozhodnutí o akreditaci pregraduálních
vzdělávacích  programů  (a  tedy  i  jejich  konkrétního  obsahu)  je  v  gesci  akreditační  komise
MŠMT, respektive MŠMT, a řídí se zákonem o vysokých školách, který je rovněž v působnosti
MŠMT.
MZ  má  již  v  aktuálních  vzdělávacích  programech  jednotlivých  oborů  specializačního
vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů stanovenou povinnost absolvovat teoretický
kurz  „Základy  lékařské  etiky,  komunikace,  managementu  a  legislativy“.  Část  tohoto
teoretického  kurzu  je  věnována  právě  oblasti  etického  chování  a  komunikace  s  pacientem.
V  rámci  specializačního  vzdělávání,  které  je  primárně  vzdělávání  praktickým
(tzn.  uskutečňovaným  z  větší  části  přímo  ve  zdravotnických  zařízeních,  kde  probíhají
příslušné  praktické  výkony),  se  domníváme,  že  případné  hlubší  teoretické  vzdělávání
pro práci s etnickými menšinami a osobami ze sociálně vyloučených lokalit by mělo být spíše
součástí pregraduální výuky spadající, jak již bylo výše uvedeno do gesce MŠMT.

83

Oblast vzdělávání nelékařských pracovníků:
V rámci kvalifikačního vzdělávání v oboru Všeobecná sestra je nedílnou součástí studia:
•  předmět  Multikulturní  ošetřovatelství.  Předmět  se  zabývá  kulturou  minoritních
skupin. Zdůrazňuje transkulturní přístup sestry v ošetřovatelském procesu.
•  předmět  Komunitní  péče,  který  je  koncipován  jako  teoreticko-  praktický.  Zaměřuje
se  na  zdraví  lidí  v  komunitě.  Naučí  se  ošetřování  pacientů/klientů  ve  vlastních
sociálních podmínkách.
•  předmět Komunikace, tento předmět je koncipován jako teoreticko- praktický. Naučí
zásadám
a
dovednostem
adekvátní
komunikace
nejen
s
pacienty,
ale i se spolupracovníky, s rodinnými příslušníky a dalšími osobami.
V  rámci  postgraduálního  vzdělávání  jsou  nelékařští  zdravotničtí  pracovníci  vzdělávání
ve  vzdělávacích  programech  specializačního  vzdělávání,  které  jsou  tvořeny  základním
a odborným modulem. Základní modul obsahuje témata z oblasti pedagogiky a andragogiky,
filozofie a etiky, řízení ošetřovatelské péče apod. Obsahuje následující konkrétní předměty:
a.  „Interpersonální  dovednosti  specialisty“  –  náplní  jsou  interpersonální  dovednosti
s  ohledem  na  pacienta a  sociální  prostředí,  podpůrné  techniky ke  zvládání  pracovní
zátěže  a  komunikace  s  agresivním  pacientem,  komunikaci  se  zvláštními  skupinami
pacientů,  etickému  přístupu  k  pacientům  a  jejich  blízkým  s  ohledem  na  věk
a  charakter  onemocnění,  techniky  k  identifikaci  faktorů  ovlivňujících  kvalitu  života
pacientů.
b.  „Edukace“  –  náplní  je  mimo  jiné  vztah  mezi  zdravotnickými  pracovníky  a  pacienty
ze  sociálně  vyloučeného  prostředí,  specifiky  edukace  dětí,  seniorů,  cizinců
a zvláštních skupin nemocných
Pro  získání  zvláštní  odborné  způsobilosti  pro  úzce  vymezené  činnosti,  které  prohlubují
získanou  odbornou,  nebo  specializovanou  způsobilost  je  možné  absolvovat  certifikovaný
kurz.  Například  certifikovaný  kurz:  Edukační  činnost  sestry  v  podpoře  zdraví.  Kurz  je
koncipován jako teoreticko- praktický. Student získá znalosti z oblasti pedagogiky a didaktiky,
tak  aby  je  mohl  efektivně  využívat  v  edukaci  klientů  v  podpoře  zdraví  a  prevenci  nemocí
u komunity či jednotlivce napříč majoritní i minoritní komunitou.
Dále je možné v rámci celoživotního vzdělávání se zúčastnit celé řady vzdělávacích akcí, které
jsou  určeny  pro  všechna  nelékařská  povolání.  Například  vzdělávací  akce:  Péče
o  bezdomovce.  Náplní  vzdělávací  akce  je  představit  fenomén  bezdomovectví,  vysvětlení
zdravotních a sociálních aspektů péče o bezdomovce, dále je kladen důraz na oblast právní
problematiky a bezdomovců.
MZ  informuje  na  svých  webových  stránkách  v  rámci  náplně  výše  uvedených  kurzů
o možnosti využít při přednášce klíčové dokumenty a podklady.
84

V současné době nejsou plánovány změny ve vzdělávání nelékařských povolání, jsou zde ale
možnosti  nabídky  nových  kurzů  a  vzdělávání  v  oblasti  osvěty  zdravotnických  pracovníků
v širokém spektru témat.

Opatření: 3.6.d Zvyšovat informovanost subjektů zapojených do práce s osobami sociálně
vyloučenými  nebo  sociálním  vyloučením  ohroženými  o  možnosti  využití  programů  MZ
zaměřených na oblast prevence nemocí a podpory zdraví;
Gestor: MZ
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno částečně.

MZ  se  podílí  na  plnění  uvedeného  úkolu  tím,  že  sekretariátu  Rady  vlády  pro  záležitosti
romské  menšiny  průběžně  zasílá  informaci  o  vyhlašovaných  dotačních  programech.  Dále
zveřejňuje  na  svých  webových  stránkách  (www.mzcr.cz)  priority  jednotlivých  dotačních
programů pro daný rok a podmínky účasti v dotačním řízení.

Opatření: 3.6.e Podpora terénní sociální práce (vyhledávání a práce s ohroženými v terénu)
k  zajištění  poskytování  informací,  poradenství  a  usnadnění  vyhledání  potřebných
a odpovídajících zdravotnických či sociálních služeb;
Gestor: MPSV
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Novelou zákona č. 108/2006 Sb., v § 102 a §103 a v § 65 písmeno a) zákona č. 111/2006 Sb.
o  pomoci  v hmotné  nouzi,  byl  s účinností  od  1. 1.  2015  nově  zaveden  samostatný  dotační
titul pro činnosti sociální práce v obcích a krajských úřadech.
Při  plánované  aplikaci  pomůže  tento  účelově  vázaný  dotační  titul  rozvíjet  kompletní
spektrum činností sociální práce v nižších úrovních státní správy, včetně aktivit zaměřených
na prevenci všech forem sociálního vyloučení ohrožených osob.

85

Opatření: 3.6.f Podpora služeb na  sociálně zdravotním pomezí  s cílem zajistit dostupnost
těchto služeb.
Gestor: MPSV, MZ
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Meziresortní pracovní skupina k řešení problematiky sociálně  zdravotního pomezí funguje
od  března  2014,  členové  pracovní  skupiny  jsou  zástupci  MPSV,  MZ,  vybraných  krajských
úřadů, zástupce zdravotnického zařízení, zástupce Asociace poskytovatelů sociálních služeb
ČR, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a Gerontologického centra. Pracovní
skupina je v gesci MPSV.
Výstupem  k  únoru  2015  je  návrh  definice  dlouhodobé  péče  a  teze  k  nastavení  systému
„dlouhodobé  zdravotně  sociální  péče“,  jež  má  v  sobě  obsahovat  připravovaný  návrh
„zákona  o  dlouhodobé  péči“  (jedná  se  o  pracovní  název).  Důležitým  tématem  jednání
je financování ošetřovatelské péče v sociálních službách.
Za resort práce a sociálních věcí je třeba uvést, že prostřednictvím dotací byly podpořeny
následující služby na sociálně zdravotním pomezí, které mají podle §36 zákona č. 108/2006
Sb.,  o  sociálních  službách,  povinnost  zajišťovat  kromě  základních  činností  i  zdravotní  péči.
Jedná  se  o  domovy  pro  seniory,  domovy  se  zvláštním  režimem,  domovy  pro  osoby
se  zdravotním  postižením  a  týdenní  stacionáře.  V roce  2014  byla  poskytnuta  celková
přibližná částka 7 695 980 tis. Kč na celkem 1037 služeb.
Na  služby  hospicového  typu  byla  v roce  2014  poskytnuta  prostřednictvím  dotací  MPSV
částka 30 471 100 Kč.
MZ  se  podílí  na  plnění  úkolu  prostřednictvím  dotačního  programu  MZ  ČR  Protidrogová
politika ČR a to již více než 15 let. Řídí se „Národní strategií protidrogové politiky na období
2010  až  2018“  (Usnesení  vlády  č.  340  ze  dne  10.  5.  2010)  a  platným  „Akčním  plánem
realizace Národní strategie protidrogové politiky“ a dále „Pravidly pro vynakládání finančních
prostředků státního rozpočtu na protidrogovou politiku“ (Usnesení vlády č. 283 ze dne 18. 4.
2012).  Každoročně  je  v  rámci  dotačního  řízení  podpořeno  40  -  50  organizací,  v  každé
organizaci  je  podpořeno  minimálně  jedno  protidrogové  centrum.  V  roce  2014  byla
na  zajištění  chodu  center  alokována  částka  ve  výši  15  mil.  Kč,  v  tomto  roce  MZ  usiluje
o navýšení rozpočtu o 5 mil. Kč na celkových 20 mil. Kč.
MZ  dále  z  věcného  pohledu  garantuje  pracovní  náplň  pozice  zdravotně  sociálního
pomocníka,  což  je  pozice  zavedená  do  českého  prostředí  v  roce  2006,  a  určená  výhradně
pro uplatnění v sociálně vyloučených lokalitách.

86

1.8 Plnění opatření v oblasti zajištění slušných životních podmínek

Každý  člověk  má  v  rámci  komplexního  a  soudržného  úsilí  v  boji  proti  sociálnímu  vyloučení
právo na prostředky a sociální pomoc dostatečné pro  důstojný život6. Prvořadým faktorem,
který  má  přispívat  k  začleňování  osob  ohrožených  chudobou  nebo  sociálním  vyloučením
do  společnosti  a  zajistit  důstojný  život,  je  účast  na  trhu  práce  spolu  s  nástroji  garance
adekvátního  příjmu.  Dokladem  tohoto  závěru  je  riziko  chudoby  zaměstnaných  osob,  která
se  projevuje  též  nevhodnými  či  nekvalitními  pracovními  podmínkami  či  nejistotou
zaměstnání.
Komplementárně  s  politikou  zaměstnanosti  působí  v  těch  oblastech  chudoby  a  sociálního
vyloučení, které nelze z různých důvodů řešit nebo zcela vyřešit integrací na trhu práce, další
elementy  sociální  ochrany  –  pojistné  a  nepojistné  dávkové  systémy.  Důležitá  je  též
bezproblémová administrace systému výplaty dávek. Podpora adekvátního příjmu zahrnuje
i  pomoc  osobám  v  přístupu  k němu,  což  zdůrazňuje  význam  sociální  práce,  a  to  již
při předcházení vzniku nepříznivé sociální situace.
Strategie  upozornila  na  zvyšování  počtu  osob  v  hmotné  nouzi,  které  bylo  doprovázeno
zesílením  tlaku  na  osoby  dlouhodobě  závislé  na  dávkách,  které  tvořily  jejich  jediný  zdroj
příjmu.  Za  negativní  označila  potenciální  pokračování  politiky  fiskální  konsolidace,  jejímž
cílem  byly  v první  řadě  úspory  ve  výdajích  na  aktivní  politiku  zaměstnanosti  a  realizace
úsporných opatření v nepojistných dávkových systémech (včetně valorizačního mechanismu
u  důchodů).  Ve  vztahu  k  životním  nákladům  upozornila  na  relativně  nízkou  a  tudíž
nemotivující  úroveň  minimální  mzdy.  Za  riziko  označila  též  vysokou  úroveň  zadluženosti
domácností,  která  výrazně  oslabuje  zainteresovanost  části  nezaměstnaných/neaktivních
usilovat  o  formální  zaměstnání.  Věnovala  se  též  problému  nedostatečné  vymahatelnosti
spotřebitelských práv a nízké úrovni finanční gramotnosti v ČR.

Cíl:  Zajistit  adekvátní  příjem  a  prevenci  ztráty  příjmu  pro  osoby  sociálně  vyloučené
nebo sociálním vyloučením ohrožené

Opatření:  3.7.a  Doprovázení  politiky  fiskální  konsolidace  vhodnými  prorůstovými
opatřeními  a  posilováním  zaměstnanosti,  což  umožní  poskytování  adekvátní  podpory
ohroženým skupinám, jejich zapojení na trhu práce, vytvoření dostatečných disponibilních
zdrojů pro pasivní sociální ochranu;
Gestor: MPSV, MPO, MF
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.


6 Doporučení Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (2008/867/ES).
87

Hlavní vizí „Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012
až 2020“ (usnesení vlády ČR ze dne 27. září 2011 č. 713) s podtitulem „Zpět na vrchol“ (dále
jen  „Strategie  konkurenceschopnosti“)  je  „vysoká  a  dlouhodobě  udržitelná  životní  úroveň
občanů  České  republiky  založená  na  pevných  základech  konkurenceschopnosti“.  Tento
materiál  upozorňuje  na  to,  že  „veřejné  finance  jsou  dlouhodobě  financovány  pomocí
narůstajícího  dluhu,  který  sice  zvyšuje  agregátní  poptávku,  ovšem  na  druhou  stranu  vytváří
dlouhodobě neudržitelnou nerovnováhu“ (str. 17). Mezi cíle Strategie konkurenceschopnosti
pak patří „dlouhodobě udržitelná zaměstnanost“ nebo nastavení daní a dávek „..tak, aby byla
zajištěna  motivace  k  práci  jak  po  stránce  intenzivní  (odpracovaná  pracovní  doba),  tak
extenzivní (zvýšení míry zaměstnanosti).“ V oblasti věnované rozvoji trhu práce je vyjádřena
potřeba  „..upravit  stávající  nebo  přijmout  nová  opatření  podporující  inkluzi  specifických
skupin z trhu práce,... je třeba zefektivnit (zacílení a dopad) realizaci politiky zaměstnanosti,
především politiky aktivní, a spolu s tím rozvíjet využívání pravidel a postupů politiky založené
na evidenci (angl. evidence based policies).“
MPSV  v rámci  plnění  tohoto  opatření  odkazuje zejm.  na  kapitolu  této  Strategie  „1.2  Plnění
opatření  v  oblasti  podpory  přístupu  k  zaměstnání  a  jeho  udržení“.  Výdaje  na  nepojistné
sociální  dávky,  jimiž  jsou  podporovány  příjmy  osob  sociálně  vyloučených  nebo  sociálním
vyloučením  ohrožených,  jsou  z hlediska  MPSV  mandatorními  výdaji  státního  rozpočtu.
K dávkovým systémům též viz níže.
MPO  uvedené  opatření  plní  skrze  výše  zmíněné  programy  „Záruka  2015  až  2023“
a „Inostart“ a „Operačním programem Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 –
2020“.
MF vykonává z hlediska hospodaření státu koordinační a regulační úlohu. K plnění opatření
uvádí, že role resortu financí spočívá v garanci realizovatelnosti přijatých rozhodnutí, záměrů
a opatření (a to vč. opatření této Strategie), a v jejich propojení se státním rozpočtem.
Opatření:  3.7.b  Zvyšovat  informovanost  o  možnostech  a  mezích  pomoci,  kterou  skýtají
sociální dávkové systémy;
Gestor: MPSV, ÚP ČR
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Informace  o  sociálních  situacích,  které  řeší  nepojistné  dávkové  systémy,  o  podmínkách
nároku na dávky, řízení o žádostech atd. jsou zveřejněny na internetových stránkách MPSV
(http://www.mpsv.cz/cs/5;
http://www.mpsv.cz/cs/2;
http://www.mpsv.cz/cs/8),
na Portálu veřejné správy (http://portal.gov.cz/portal/publikujici/sc9aavg/zs.html) a na řadě
dalších specializovaných webů. MPSV tyto informace pravidelně aktualizuje.

88

Informování občanů o možnostech a mezích v oblasti dávkových systémů dále ÚP ČR provádí
prostřednictvím  tištěných  brožur,  které  jsou  dostupné  na  kterýchkoliv  pracovištích  úřadu
práce,  veškeré  novinky  v oblasti  změn  systému  dávek  jsou  prezentovány  přes  tiskové
oddělení GŘ ÚP ČR do masmédií - prostřednictvím médií - jedna z nejúčinnějších možností,
jak  dostat  informace  mezi  cílové  skupiny.  Komunikace  probíhá  jak  proaktivně  -
prostřednictvím tiskových zpráv, které ÚP ČR pravidelně vydává, tak i v podobě adekvátních
reakcí na jednotlivé dotazy novinářů. Velmi se osvědčují konkrétní příklady dobré praxe, tedy
využití vyjádření samotných účastníků jednotlivých programů.
V  případě potřeby aktuálního  sdělení  využívá  ÚP  ČR  možnosti  inzerce,  PR článků  v předem
vytipovaných  médiích  dle  cílové  skupiny,  kterou  má  dané  sdělení  zasáhnout.  Probíhají  též
kulaté  stoly,  besedy,  semináře  pro  zaměstnavatele  i  širokou  veřejnost,  burzy  práce,  účast
zástupců ÚP ČR na veletrzích, (mezinárodních) burzách práce atd.  - jedná se o cestu přímé
komunikace s klienty, zájemci o práci, lidmi, kteří jsou v hmotné nouzi apod. Zástupci ÚP ČR
jsou  jim  připraveni  podat  potřebné  informace  o  možnosti  pomoci  v  rámci  poradenství,
individuálního  přístupu,  rekvalifikacích,  nepojistných  sociálních  dávkách,  cílených
programech určených konkrétní skupině uchazečů apod.
Na  Call  centrum  se  lidé  se  mohou  obracet  v  případě,  že  budou  potřebovat  radu  týkající
se  zprostředkování  zaměstnání,  evidence  na  úřadu  práce,  vyplácení  podpory
v  nezaměstnanosti  nebo  rekvalifikace.  K  dispozici  jsou  také  informace  z  oblasti  aktivní
politiky  zaměstnanosti.  Pracovníci  kontaktního  centra  poradí  i  zaměstnancům,  jejichž
zaměstnavatel jim nevyplácí mzdu z důvodu platební neschopnosti. Zájemci získají informace
také  o  sociálních  dávkách,  způsobech,  jak  o  ně  žádat  a  o  zákonných  podmínkách  nutných
pro jejich získání. Dozví se i to, zda jim už úřad přiznanou dávku odeslal. A v neposlední řadě
i to, jak postupovat v případě, že mají zájem o vstup do konkrétního projektu zaměřeného
na podporu zaměstnanosti, a tím pádem i sociálního začleňování, konkrétní skupiny.

Opatření: 3.7.c Zkvalitnit informace o vyplácených dávkách a jejich příjemcích tak, aby se
mohly  využít  k  včasné  identifikaci  koncentrace  sociálních  problémů  a  k  formulaci  návrhů
opatření a hodnocení jejich dopadů;
Gestor: MPSV, ÚP ČR
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Údaje  o  vyplácených  dávkách  a  jejich  příjemcích  jsou  využívány  k  identifikaci  sociálních
problémů  a  k  formulaci  návrhů  opatření  a  hodnocení  jejich  dopadů.  Kvalita  a  včasnost
informací je závislá mimo jiné na informačních systémech.

89

ÚP ČR společně s MPSV a OK systémem průběžně v rámci pracovních skupin vytváří návrhy
a podporující  provázanost  všech  informačních  systémů  (OK  práce,  Ok  služby,  OK  stat,
OK  nouze)  tak,  aby  v budoucnu  bylo  možno  efektivněji  využívat  informace  o  vyplacených
dávkách / příjemcích dávek k prevenci i detekci případných sociálních problémů. Konkrétně
v oblasti  nepojistných  sociálních  dávek  je  takto  od  ledna  2014  (přechod  na  nového
provozovatele  informačního  systému)  statisticky  sledováno  například  využívání  poukázek
pro věcnou formu výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi, dávky hmotné nouze vyplácené
do  jiných  než  standardních  forem  bydlení  –  ubytovny.  V rámci  zkvalitnění  práce
s žadateli/příjemci  dávek  jsou  u dávek  pomoci  v hmotné  nouzi  sledována  sociální  šetření
a šetření v místě, a to včetně zjištěných pochybení.
ÚP ČR společně s MPSV a OK systémem průběžně v rámci pracovních skupin vytváří návrhy
a podporující  provázanost  všech  informačních  systémů  (OK  práce,  Ok  služby,  OK  stat,
OK  nouze)  tak,  aby  v budoucnu  bylo  možno  využívat  informace  o  vyplacených
dávkách/příjemcích dávek k prevenci i detekci případných sociálních problémů.
Opatření:  3.7.d  Udržovat  a  kultivovat  systém  státní  sociální  podpory  a  v  souladu
se  strategickými  cíli  v  oblasti  zaměstnanosti  zvyšovat  dostupnost  zařízení  služeb  péče
o děti;
Gestor: MPSV
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

MPSV  kultivovalo  státní  sociální  podporu  v  roce  2014  prostřednictvím  realizace
každoročního  zvýšení  příspěvku  na  bydlení  vlivem  zvýšení  normativních  nákladů
na bydlení, z nichž se dávka vypočítává. Stalo se tak s účinností od 1. ledna 2014 na základě
nařízení  vlády  č.  440/2013  Sb.,  kterým  se  pro  účely  příspěvku  na  bydlení  ze  státní  sociální
podpory  pro  rok  2014  stanoví  výše  nákladů  srovnatelných  s  nájemným,  částek,  které
se  započítávají  za  pevná  paliva  a  částek  normativních  nákladů  na  bydlení.  V  říjnu  2014  byl
přijat zákon  č.  253/2014,  kterým  se  mění  zákon č.  117/1995  Sb.,  o  státní  sociální  podpoře,
ve znění pozdějších předpisů. S účinností od 1. ledna 2015 se upravuje okruh oprávněných
osob pro nárok na dávky státní sociální podpory, zavádí porodné i na druhé dítě a rozšiřuje
okruh rodin, které mají na porodné nárok. V říjnu 2014 byl přijat rovněž zákon č. 252/2014
Sb.,  kterým  se  mění  zákon  č.  111/2006  Sb.,  o  pomoci  v  hmotné  nouzi,  ve  znění  pozdějších
předpisů, a další související zákony. Novela s účinností od 1. ledna 2015 upravuje ustanovení
ve  státní  sociální  podpoře,  která  vymezují  rozhodný  příjem  a  také  byt  a  stanovení  nákladů
na bydlení. Rovněž ruší omezení doby poskytování příspěvku na bydlení.
Informace  týkající  se  dostupnosti  služeb  péče  o  děti  jsou  uvedeny  v kapitole  „1.4  Plnění
opatření v oblasti podpory rodiny“ (zejm. viz plnění opatření 3.3.d a 3.3.g).

90

Opatření:  3.7.e  Hledat  možnosti,  jak  při  poskytování  dávek  prohlubovat  působení
aktivizačních prvků a přispívat k začlenění na trhu práce;
Gestor: MPSV, ÚP ČR
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Prohloubení  působení  aktivizačních  prvků  v systému  pomoci  v hmotné  nouzi  a  motivace
k začlenění  na  trhu  práce  v podobě  opětovného  zavedení  bonifikace  veřejné  služby
či  pracovní  aktivity  jako  takové  je  předmětem  senátního  návrhu  zákona,  kterým  se  mění
zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk
195,  sněmovní  tisk  156).  MPSV  se  k senátnímu  návrhu  na  úpravu  veřejné  služby  připojilo
a spolupracovalo již při tvorbě návrhu právní úpravy.
V oblasti  agendy  dávek  pomoci  v hmotné  nouzi  a  v souladu  s  §  63  zákona  č.  111/2006  Sb.
je  řešením například  pravidelný  kontakt  sociálního  pracovníka  s klientem  (sociální  práce),
snaha  o  integraci  a  motivace  klienta,  informovanost  klienta  o  možných  postupech  řešení
hmotné  nouze  a  zapojení  do  řešení  jeho  situace  s cílem  vést  k vlastní  odpovědnosti,  dále
aktivní  vyhledávání  osob  ohrožených  hmotnou  nouzí,  spolupráce  s obcemi,  spolupráce
s provozovateli sociálních služeb, poradenskými zařízeními a organizacemi.  Důraz je kladen
na spolupráci se sociálními pracovníky obcí.

Opatření: 3.7.f Podpora účasti uchazečů a zájemců o zaměstnání v aktivitách zaměřených
na zvýšení finanční gramotnosti;
Gestor: ÚP ČR
Termín: průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Fond  dalšího  vzdělávání  ve  spolupráci  s  ÚP  ČR  realizuje  projekt  „Vzdělávání  uchazečů
o  zaměstnání  v  oblasti  socioekonomických  kompetencí“  (SEKO).  Hlavním  cílem  projektu
je  zvýšit  šance  uchazečů  o  zaměstnání  na  získání  a  udržení  si  zaměstnání  prostřednictvím
rozvoje  socioekonomických  kompetencí,  tj.  finanční  gramotnosti  a  dalších  sociálních
dovedností. Celkem bude proškoleno 25 000 uchazečů o zaměstnání. Cílovou skupinou jsou
uchazeči  o  zaměstnání,  kteří  jsou  exekucí  či  dluhovou  pastí  ohroženi,  nebo  se  již  v  takto
tíživé  situaci  nacházejí.  Realizace  základních  školení  probíhá  prostřednictvím  dodavatelů
od  září  2014,  a  to  ve  všech  krajích  ČR.  Školení  není  realizováno  ve  Středočeském
a Jihočeském kraji, kde se nepodařilo vysoutěžit dodavatele.

91

Dosud proškolené počty osob uvádí následující tabulka:
Tabulka 14 Podpořené osoby
Kraj
Podpořené osoby
Úspěšně podpořené osoby
Hl. m. Praha
  411
384
Středočeský
NR
  NR
Jihočeský
NR
  NR
Plzeňský
  433
403
Karlovarský
  1345
1326
Ústecký
  1707
1640
Liberecký
  1389
1373
Královéhradecký
  162
119
Pardubický kraj
  53
17
Vysočina
  1014
937
Jihomoravský
  1037
905
Olomoucký
  756
739
Moravskoslezský
  1192
  1172
Zlínský
  990
910
Celkem
10 489
9 925

Opatření: 3.7.g Podpora systému finančního vzdělávání – žáci základních a středních škol,
pedagogové, odborníci, veřejnost;
Gestor: MŠMT
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Národní ústav pro vzdělávání ve spolupráci s MŠMT provádí změny v Rámcovém vzdělávacím
programu (dále jen „RVP“), připravil standardy finanční gramotnosti, které vymezují cílový
stav  úrovně  finanční  gramotnosti  pro  základní  vzdělávání  (1.  stupeň  a  2.  stupeň;  dále  jen
„ZV“) a pro střední vzdělávání, a připravil metodická doporučení (příručky pro pedagogické
pracovníky).

1) Základní a střední školy:
Finanční gramotnost a upravený RVP ZV:
-  finanční gramotnost je od 1. 9. 2013 nově povinnou součástí základního vzdělávání;
-  očekávané  výstupy  vztahující  se  k  FG  jsou  v  upraveném  RVP  ZV  zařazeny
do  vzdělávacího  oboru  Člověk  a  jeho  svět  na  1.  stupni  ZŠ  a  Výchova  k  občanství
na 2. stupni ZŠ (finanční gramotnost musí být tedy realizována na 1. i na 2. stupni ZŠ).

92

Katalog materiálů pro rozvoj finanční gramotnosti:
Cílem katalogu je pomoci s orientací v dostupných materiálech a podpořit tak kvalitní výuku
finanční  gramotnosti  ve  školách.  Průvodce  při  přípravě  na  vyučování  i  v  dalším  vzdělávání
pedagogů.  Katalog  je  určen  především  pro  učitele  základních  a  středních  škol,  kteří  mají
realizaci  finanční  gramotnosti  na  starosti.  Katalog  mohou  využít  také  zájemci  z  řad  široké
veřejnosti.
2) Neformální vzdělávání:
Národní  ústav  pro  vzdělávání  zpracoval  několik  metodických  materiálů  pro  neformální
vzdělávání.
MŠMT dále opatření plní skrze výzvu 27. OP VK – viz plnění opatření 3.4 c.

Opatření:  3.7.ch  Vyhodnotit  a  zanalyzovat  změny  nové  právní  úpravy  týkající  se  ochrany
spotřebitele po 1. 1. 2014, oddlužení po 1. 1. 2014 a vymáhání pohledávek po 1. 1. 2013,
vyhodnotit  jejich  efektivitu  a  navrhnout  opatření  k  odstranění  zjištěných  nedostatků
nebo k zefektivnění již zavedených opatření;
Gestor: MSP
Termín: Do konce roku 2014
Stanovisko KSZ: Opatření je splněno.

MSp předložilo vládě ČR dne 12. března 2015 materiál „Vyhodnocení a analýza změny nové
právní  úpravy  týkající  se  ochrany  spotřebitele  po  1.  1.  2014,  oddlužení  po  1.  1.  2014
a  vymáhání  pohledávek  po  1.  1.  2013,  vyhodnocení  jejich  efektivity  a  navržení  opatření
k  odstranění  zjištěných  nedostatků  nebo  k zefektivnění  již  zavedených  opatření“.
Předkládaný  materiál  popisuje  platnou  právní  úpravu  týkající  se  ochrany  spotřebitele
po  1.  1.  2014,  oddlužení  po  1.  1.  2014  a  vymáhání  pohledávek  po  1.  1.  2013.  Materiál
vyhodnocuje  jejich  efektivitu  a  navrhuje  opatření  k odstranění  zjištěných  nedostatků
nebo  k  zefektivnění  již  zavedených  opatření.  Na  připomínkování  materiálu  se  podílela  též
KSZ.
Ochrana spotřebitele
Analýza se zaměřila především na úpravu nového občanského zákoníku, která je výsledkem
transpozice nové směrnice o právech spotřebitelů – směrnice Evropského parlamentu a Rady
2011/83/EU  ze  dne  25.  října  2011  o  právech  spotřebitelů,  kterou  se  mění  směrnice  Rady
93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady
85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, jež představuje podstatnou
změnu v oblasti spotřebitelského práva.

93

V oblasti ochrany spotřebitele byly učiněny závěry o nedostatcích vzniklých při transpozici
příslušných  evropským  směrnic.  MSp  bude  tuto  oblast  nadále  sledovat  a  shromažďovat
připomínky  ke  stávající  právní  úpravě.  Výsledkem  tohoto  procesu  bude  legislativní  návrh
na komplexní změnu této problematiky tak, aby byly odstraněny všechny její nedostatky.
Institut oddlužení
Analýza se zaměřila zejména změny účinné od 1. ledna 2014. Mezi nejvýznamnější změny
tak  lze  počítat  umožnění  oddlužení  fyzickým  osobám  podnikatelům,  umožnění  oddlužení
za  určitých  podmínek  i  v  případě  existence  dluhů  z  podnikání,  zavedení  společného
oddlužení  manželů,  výslovné  umožnění  dlužníku  připojit  k  návrhu  na  povolení  oddlužení
i  písemnou  darovací  smlouvu  nebo  smlouvu  o  důchodu  k  zajištění  splnění  podmínky
oddlužení, umožnění za určitých podmínek zajištěnému věřiteli také v oddlužení zpeněžením
majetkové podstaty netrvat na zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, dlužníku
tak nemusí být v průběhu oddlužení zpeněžen veškerý majetek.
Z provedené analýzy bylo zjištěno, že oddlužení je velmi využívaným institutem a od svého
zavedení  v  roce  2008  našel  své  stabilní  místo  v  procesu  řešení  nepříznivých  ekonomicko-
sociálních  situací  dlužníků.  Z  analýzy  jednoznačně  vyplynula  nutnost  vést  další  diskuze
o  otázkách,  které  se  obecně  pojí  s  insolvencemi.  Typickým  příkladem  může  být  nutnost
posílit  informovanost  dlužníků  a  tím  i  jejich  motivaci  pro  včasné  řešení  jejich  dluhové
situace, dále pak nutnost zaměřit se na ty komerční subjekty, které profitují z tíživé situace
dlužníků například tím, že jim za neúměrně vysokou úplatu nabízí „možnost oddlužení“, vést
diskuse  k  problematice  dlužníka,  který  má  na  základě  dřívějšího  postoupení  pohledávek
několika věřiteli pouze jednoho věřitele apod.
Vymáhání pohledávek
V  oblasti  vymáhání  pohledávek  byl  shrnut  dosavadní  vývoj,  kdy  byly  analyzovány  změny
od  roku  2013.  Jedná  se  jak  o  změny  vyvolané  rekodifikací  soukromého  práva,
tak i např. zavedení tzv. předžalobní výzvy a mnoho dalších. Pro informaci byl rovněž zmíněn
sněmovní  tisk  337,  který  se  týká  kromě  jiného  i  postižení  majetku  ve  společném  jmění
manželů pro dluh jednoho z manželů. Součástí analýzy jsou i podněty od soudů, exekutorské
komory či neziskových organizací.
Co  se  týče  problematiky  vymáhání  pohledávek,  přinesla  analýza  velké  množství  poznatků
z  praxe,  a  to  jak  od  soudů,  tak  i  od  Exekutorské  komory  ČR  a  neziskových  organizací.
Za  všechny  lze  jmenovat  např.  otázku  náležitostí  předžalobní  výzvy,  postižení  majetku
ve  společném  jmění  manželů,  spojování  věcí  v  exekučním  řízení,  problematiku
nepostižitelných  částek  na  účtu  u  peněžního  ústavu  a  další.  Oslovené  subjekty  rovněž
uplatnily další samostatné podněty, kterými se bude MSp dále zabývat.

94

V  analýze  nastíněné  problémy  a  navrhované  možnosti  řešení  se  však  netýkají  pouze
zákonů,  jejichž  gestorem  je  MSp,  nýbrž  zasahují  do  dalších  právních  odvětví  a  zákonů,
jež jsou též v kompetenci jiných resortů. MSp se v rámci legislativního odboru bude zabývat
i nadále předmětnou problematikou a dílčími otázkami, které vyvstaly v rámci vyhodnocení
a analýzy. V případě, že budou potřebné změny zákonů, které mají v gesci jiné resorty, bude
MSP spolupracovat na těchto otázkách s příslušnými resorty.

Opatření:  3.7.i  Implementace  směrnice  2013/11/EU  o  alternativním  řešení
spotřebitelských  sporů,  která  předpokládá,  že  členské  státy  zakomponují  do  svých
právních  řádů  mimosoudní  mechanismy  pro  řešení  spotřebitelských  sporů,  které  budou
pro spotřebitele levné, případně bezplatné;
Gestor: MPO
Termín: Do konce roku 2014
Stanovisko KSZ: Opatření je splněno.

MPO připravilo v roce 2014 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně
spotřebitele,  ve  znění  pozdějších  předpisů  a  některé  další  zákony.  Uvedeným  návrhem  je
do české legislativy implementována směrnice EP a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013
o alternativním řešení sporů a některé další právní předpisy.  Cílem návrhu je vytvořit nový
systém  mimosoudního  řešení  spotřebitelských  sporů,  který  bude  vyhovovat  požadavkům
evropské legislativy, zpřesnit právní úpravu nekalých obchodních praktik a upravit některé
pravomoci dozorových orgánů v reakci na problémy z praxe.
Zmíněný návrh zákona schválila dne 16. března 2015 vláda. Předpokládaný termín účinnosti
uvedené novely je červen 2015.

Opatření:  3.7.j  Důsledně  se  zaměřit  na  odhalování,  prověřování  a  vyšetřování  trestných
činů v oblasti lichvy;
Gestor: MV
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Ve  spolupráci  MV,  Policie  ČR  a  ASZ  začala  přípravná  fáze  pro realizaci  pilotního  kurzu
se  zaměřením  na  odhalování,  prověřování  a  vyšetřování  trestných  činů  v oblasti  lichvy.
Záměrem školení bude prostřednictvím specialistů Policie ČR proškolit kontaktní pracovníky
(sociální  pracovníci  obcí  a  NNO,  Asistenti  prevence  kriminality,  příslušníci  pořádkové
jednotky  PČR),  kteří  jsou  ve  styku  s ohroženou  cílovou  skupinou  (zejména  ze  sociálně
vyloučených  lokalit)  v oblasti  odhalování  lichvy,  jejím  prověřování  a  motivace  postižených
ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení.
95

Opatření:  3.7.k  Rozvoj  a  podpora  programů  materiální  pomoci  pro  osoby  sociálně
vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené;
Gestor: MPSV
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Podpora bude zajištěna formou přímé distribuce potravin a základního materiálního  zboží
v  rámci  Operačního  programu  potravinové  a  materiální  pomoci7.  Program  je  určen
pro  osoby  a  domácnosti  ohrožené  chudobou  a  sociálním  vyloučením.  V  rámci  programu
budou nabízena také doprovodná opatření přispívající k sociálnímu začleňování nejchudších
osob. Program má celorepublikovou působnost včetně hl. m. Prahy.
Cílové skupiny výše uvedeného programu:
-  sociálně slabé rodiny s dětmi;

-  osoby bez domova;
-  osoby ohrožené ztrátou bydlení;
-  osoby či domácnosti žijící v nevyhovujícím bydlení;
-  osoby ve vážné sociální nouzi;
-  rodiny žijící v sociálně vyloučených lokalitách.
Formy pomoci:
-  Potravinová  pomoc:  hotová  jídla  nebo  potravinové  balíčky  (včetně  dětské  stravy
a nealkoholických nápojů);
-  Materiální pomoc pro rodiny s dětmi: základní potřeby související se péčí o děti (např.
výbava  pro  novorozence  a  kojence,  dětské  pleny,  ošacení  a  obuv,  školní  potřeby,
hygienické potřeby, základní kuchyňské vybavení);
-  Materiální  pomoc  pro  osoby  bez  domova,  ohrožené  ztrátou  bydlení  a  ve  vážné
sociální nouzi: hygienické potřeby pro zajištění osobní hygieny, zdravotnické potřeby
pro  základní  ošetření  (nikoliv  léky),  deky  a  spací  pytle,  ošacení  a  obuv,  základní
kuchyňské vybavení.


7  Jedná  se  o  operační  program  pro  provádění  Fondu  evropské  pomoci  nejchudším  osobám  (FEAD),  který  je
zřízen na období 2014-2020 jako prostředek doplňující stávající nástroje sociální soudržnosti, zejména Evropský
sociální fond (ESF), tím, že se zaměří na nejhorší formy chudoby a sociálního vyloučení.
96

Opatření: 3.7.l Podpora poradenských a právních aktivit za účelem řešení zadlužení včetně
bezplatného právního poradenství na místní úrovni;
Gestor: MPSV, MSp
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Na  základě  usnesení  vlády  ČR  č.  340  ze  dne  12.  května  2014  bylo  MSP  uloženo  předložit
výstupy  pracovní  skupiny,  která  analyzovala  institut  oddlužení,  vedla  diskuse  ke  zjištěným
problémům  a  zabývala  se  navrhovanými  řešeními,  které  vyplynuly  z  vyhodnocení  institutu
oddlužení  v  rámci  zákona  č.  182/2006  Sb.,  o  úpadku  a  způsobech  jeho  řešení  (insolvenční
zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to do 31. prosince 2014.
MSP  byl  proto  v  souladu  s  usnesením  vlády  č.  340  ze  dne  12.  května  2014  a  na  základě
výstupů z jednání Pracovní skupiny pro analýzu insolvence a oddlužení vypracován materiál
„Výstupy a návrhy opatření Pracovní skupiny pro analýzu insolvence a oddlužení“. Uvedený
materiál  obsahuje  výstupy  pracovní  skupiny,  která  analyzovala  institut  oddlužení,  vedla
diskuse  ke  zjištěným  problémům,  ale  zabývala  se  také  řešením  problémů,  které  vyplynuly
z  vyhodnocení  institutu  oddlužení  v  rámci  zákona  č.  182/2006  Sb.,  o  úpadku  a  způsobech
jeho  řešení  (insolvenční  zákon),  ve  znění  pozdějších  předpisů,  které  bylo  obsaženo
v závěrečné  6.  kapitole  dokumentu  „Vyhodnocení  institutu  oddlužení  v  rámci  zákona
č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů“, který byl
předložen na základě usnesení vlády ze dne 11. prosince 2013, č. 935.
Součástí materiálu jsou detekované problematické otázky a navržené možnosti legislativního
a  nelegislativního  řešení,  mezi  nimiž  lze  uvést  například  záměr  vést  další  diskusi  ohledně
ochranných  prvků  před  „dluhovou  pastí“  (která  bývá  často  vyvolána  již  jen  z  důvodu
vymáhání  kapitalizovaných  úroků  a  dalších  smluvních  sankcí  po  úplném  splacení  jistiny)
anebo  snaha  podrobněji  se  zabývat  posílením  prevence  před  neuvážlivým  zadlužováním
formou tzv. „antireklamy“, která by ohroženým skupinám názorně ukazovala, jaké může mít
neuvážlivé zadlužování reálné dopady pro jejich život.
V materiálu (str. 7) jsou pak uvedeny konkrétně tyto závěry:
-  posílit  prevenci  před  zadlužováním  spotřebitelů  spočívající  zejména  v  jejich  větší
informovanosti;
-  bude-li  to  možné,  zvýšit  podporu  neziskových  organizací  specializujících
se na poradenství v oblasti oddlužení, finanční gramotnosti a na vzdělávání mládeže
a seniorů v uvedených oblastech.

97

Materiál dále obsahuje následující návrhy řešení (str. 9 materiálu):
-  navrhuje  se  vést  další  diskusi  ohledně  zavedení,  resp.  o  konkrétní  podobě  nové
právní  úpravy,  která  by  zpřísnila  podmínky  poskytování  poradenství  (zejména
v oblasti oddlužení) tak, aby byly placené právní služby (týkají se typicky sepisování
návrhů  na  povolení  oddlužení)  poskytovány  výlučně  kvalifikovanými  osobami
ve  smyslu  Stanoviska  představenstva  České  advokátní  komory,  a  která  povede
k předložení návrhu na možnou změnu současné právní úpravy;
-  vést diskusi ohledně možností realizace mediální kampaně proti zadlužování.
V  souvislosti  s  otázkou  možnosti  zavedení  alternativní  formy  oddlužení  je  pak  v materiálu
(str.  15)  uveden  návrh  vést  diskusi  ohledně  zřízení  poradenských  center  v  tzv.  sociálně
vyloučených lokalitách.
S  ohledem  na  výše  uvedené  lze  proto  shrnout,  že  je  uvedený  úkol  MSP  plněn.  Konkrétní
podobu  podpory  poradenských  a  právních  aktivit  je  však  třeba  v  rámci  další  diskuse
(s  ohledem  na  věcný  přesah  řešení  této  problematiky)  řešit  ve  spolupráci  s  dalšími
ministerstvy.
MPSV  podporuje  sociální  služby  se  zaměřením  i  na  tuto  problematiku.  Sociální  služby
odborné  sociální  poradenství  byly  v  roce  2014  podpořeny  částkou  244  135  370,-  Kč
z dotačního  titulu  MPSV.  Dále,  každá  sociální  služba  má  povinnost  poskytovat  základní
sociální  poradenství  podle  §  2  zákona  č.  108/2006  Sb.,  o  sociálních  službách,  ve  znění
pozdějších předpisů, které by mělo danou osobu orientovat na specializovanou službu, jež jí
poskytne příslušnou pomoc.

Opatření:  3.7.m  Podpora  programů  vzdělávání  pro  pracovníky  pracujícími  se  sociálně
vyloučenými a zadluženými osobami.
Gestor: ÚP ČR
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Podpora  programů  vzdělávání  pro  pracovníky  pracujícími  se  sociálně  vyloučenými
a  zadluženými  osobami  byla  ve  fázi  příprav  zahrnuta  mezi  podporované  aktivity  v  rámci
připravované výzvy OP Z, prioritní osa 2 „Sociální začleňování a boj s chudobou“, investiční
priorita  2.2,  specifický  cíl  1:  „Zvýšit  kvalitu  a  udržitelnost  systému  sociálních  služeb,  služeb
pro rodiny a děti a dalších navazujících služeb podporujících sociální začleňování“.
Pro  své  pracovníky  ÚP  ČR  v současnosti  umožňuje  vzdělávání  v kurzech  obsahově
zaměřených na problematiku sociálně vyloučených nebo zadlužených žadatelů či příjemců
dávek.  Konkrétně  se  jedná  např.  o  kurzy  Základy  finanční  gramotnosti,  Komunikace
s problémovým klientem, komunikace s klienty s různými zdravotními znevýhodněními apod.

98

1.9 Plnění opatření v oblasti podpory dalším začleňujícím veřejným službám

Mezi  další  nástroje  podporující  sociální  začleňování  patří  prevence  kriminality,  služby
podporující  sociální  začleňování  osob  po  výkonu  trestu  odnětí  svobody,  začleňující  služby
pro osoby závislé nebo závislostí ohrožené nebo dobrovolnická služba. Je třeba podporovat
též  nová  a  alternativní  (účinnější,  efektivnější,  udržitelnější  a  spravedlivější)  řešení,  které
naplňují aktuální společenské potřeby a zároveň vytváření nové sociální vztahy a spolupráci.
Podpora opatření v jednotlivých oblastech je však systémově roztříštěná a moderní metody
sociální práce zejm. u cílové skupiny závislých osob jsou aplikovány v nízké míře.

Cíl:  Podpora  dalších  začleňujících  služeb  (mimo  sektor  sociálních  služeb):  Integrovaný
systém  kvalitních  a  dostupných  služeb  pro  osoby  závislé  nebo  závislostí  ohrožené
postavený na stabilním systému financování; zajištění provázanosti těchto služeb s dalšími
začleňujícími  službami  a  institucemi;  aplikace  moderních  metod  sociální  práce,  zjišťování
potřebnosti, zajištění kvality, administrace a managementu.

Opatření:  3.8.a  Zajistit  podporu  organizačním  změnám  vedoucím  k  integrovanému
systému začleňujících služeb;
Gestor: ÚV v přímé spolupráci s MPSV
Termín: Průběžně.
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Vláda  ČR  na  svém  zasedání  dne  20.  10.  2014  schválila  usnesením  vlády  č.  858  rozšíření
působnosti Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (dále jen RVKPP). Protidrogová
politika  vlády  ČR,  doposud  zaměřená  na  nelegální  drogy,  je  rozšířena  o  problematiku
alkoholu,  tabáku  a  hazardního  hraní.  Jde  o  zásadní  změnu  směrem  k  integrované
protidrogové politice a koordinovanému postupu státu při prevenci a řešení důsledků užívání
návykových látek a hazardního hraní.
Současně  proběhla  revize  „Národní  strategie  protidrogové  politiky  na  období  2010–2018“,
do které byly integrovány oblasti alkoholu a hazardního hraní.
Na  konci  r.  2014  začala  příprava  „Akčního  plánu  pro  oblast  hazardního  hraní  Národní
strategie  protidrogové  politiky  na  období  2010–2018“,  pro  rok  2015  je  plánována  rovněž
příprava  Akčních  plánů  pro  oblast  alkoholu  a  tabáku  této  strategie  (v  návaznosti  na  další
strategické dokumenty, jako je Zdraví 2020).

99

Sociální,  ale  i  zdravotní  či  další  preventivní  služby  pro  uživatele  alkoholu,  tabáku
a  pro  patologické  hráče  jsou  nesystematicky  budované  a  obecně  regionálně  poměrně
nedostupné.
Dochází  proto  k postupným  úpravám  systému  koordinace  protidrogové  politiky,  který  by
obsáhnul všechny doposud parciálně řešené oblasti závislostního chování do jednoho celku.
Mění  se  náplň  práce  jednotlivých  poradních  a  pracovních  orgánů  RVKPP,  koordinační  roli
nesou také některé pracovní orgány MZ.
Sekretariát  RVKPP  a  věcně  příslušné  odbory  MPSV  spolupracují  na  přípravě  individuálního
projektu OP Z (ESF), který by tyto změny podpořil při jejich praktické realizaci.
Protidrogová  politika  se  chronicky  potýká  s problémem  nedostatku  a  nestability  finančních
prostředků  rozpočtovaných  na  různých  úrovních  veřejné  správy  –  jak  ve  státním  rozpočtu,
tak  v rozpočtech  krajů  a  obcí  dochází  ke  značným  výkyvům,  což  vede  k nestabilitě  služeb
pro osoby závislé nebo závislostí ohrožené, přičemž celkový objem dotací na tyto služby je
řádově v desítkách milionů Kč ročně. V návrhu zákona o ochraně před návykovými látkami,
jehož  předkladatelem  je  MZ  a  který  je  v současné  době  ve  fázi  po  meziresortním
připomínkovém  řízení  před  předložením  vládě,  je  návrh  na zřízení  státního  fondu,  který  by
byl  určený  na  podporu  preventivních  léčebných  a  resocializačních  programů  v oblasti
návykových  látek  a  závislostních  poruch  a  jehož  příjmy  by  systémově  tvořil  malý  (cca  1%)
podíl  ze  spotřební  daně  z alkoholu,  tabáku  (a  původní  návrh  obsahoval  také  1%  podíl
z odvodů  z hazardního  hraní),  čímž  by  se  tento  podnikatelský  segment  přímo  podílel
na prevenci a sanaci škod, které společnosti působí.
MPSV se v rámci „Projektu podpora procesů v sociálních službách“ snaží nastavit například
prostřednictvím  úpravy  druhů  služeb  takové  změny,  které  by  měly  zabezpečit  větší
provázanost  poskytování  a  řešení  nepříznivých  sociálních  situací  obyvatel.  Dále  viz  plnění
opatření 3.8.e.

Opatření:  3.8.b  Zajistit  podporu  aplikace  moderních  metod  financování,  zjišťování
potřebnosti  a  zajištění  kvality,  dostupnosti  a  provázanosti  jako  systémových  opatření  na
všech úrovních;
Gestor: ÚV v přímé spolupráci s MPSV
Termín: Od roku 2014.
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

V oblasti  financování  v  roce  2014  započaly  práce  sekretariátu  RVKPP,  které  reflektují
možnosti  „Zásad  vlády  pro  poskytování  dotací  ze  státního  rozpočtu  České  republiky
nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy směrem k víceletému
financování“, tyto by měly být projednány v roce 2015 s účinností od roku 2016.

100

V oblasti  zajištění  kvality  byla  od  roku  2010  připravována  odbornou  pracovní  skupinou
novelizace  „Standardů  odborné  způsobilosti  pro  služby  a  programy  poskytující
adiktologické  služby“,  která  byla  v roce  2014  finalizována  do  podoby  materiálu  určeného
k projednání RVKPP na počátku roku 2015. Plánovaná účinností modernizovaných standardů
je od 1. září 2015.
V roce  2014  odbornou  debatou  procházel  materiál  „Koncepce  sítě  specializovaných
adiktologických služeb v České republice“, který byl vytvořen v rámci projektu ESF odbornými
společnostmi. Cílem koncepce je definovat síť specializovaných adiktologických služeb, jejíž
těžiště bude z jedné části spočívat jak v resortu zdravotnictví, tak v resortu práce a sociálních
věcí,  a  jejíž  jednotlivé  články  budou  poskytovat  zdravotní  a/nebo  sociální  péči  v  oboru
adiktologie  jako  hlavní  nebo  podstatnou  část  své  činnosti  v programech  definovaných
„Standardy  odborné  způsobilosti  pro  zařízení  a  programy  poskytující  adiktologické  odborné
služby“. Předpoklad předložení RVKPP je rok 2015.
Pro další uplatnění schválených změn se předpokládá možné využití  individuálního projektu
z OP Z (ESF), viz plnění opatření 3.8.a.
K větší  provázanosti  financování  a  plánování  sociálních  služeb  by  mělo  dojít  díky  vzniku
metodického  materiálu  s pracovním  názvem  „Kritéria  kvality  plánování  sociálních  služeb
na  krajské  úrovni“,  který  byl  vytvořen  na  konci  roku  2014  (začátkem  roku  2015  se  bude
ještě  ověřovat  a  perspektivně  by  měl  sloužit  jako  jeden  z podkladů  pro  přípravu  vyhlášky
k zákonu  č.  108/2006  Sb.,  o  soc.  službách).  Parametry  potřebnosti,  dostupnosti,  finanční
nákladovosti  a  kvality  soc.  služeb  jsou  zmíněny  v zatím  pracovním  podkladu  k „Metodice
pro  vytváření  krajské  sítě  sociálních  služeb  a  pro  plánování  finančních  prostředků  v rámci
procesů  vytváření  krajských  střednědobých  plánů  rozvoje  sociálních  služeb“  (bude
dopracována v průběhu roku 2015).

Opatření:  3.8.c  Zajistit  podporu  aplikace  moderních  metod  sociální  práce  s  klienty  např.
case/care  management,  zavádění  alternativních  nebo  inovativním  metod  sociální
a terapeutické práce s klienty např. zaměřených na kompenzaci nedostatečných sociálních
dovedností, self-management, udržení rodinných vazeb v průběhu léčby jedince;
Gestor: MPSV
Termín: Od roku 2014.
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Novelou zákona č. 108/2006 Sb. (dále jen ZSS), v § 102 a §103 a v § 65 písmeno a) zákona
č.  111/2006  Sb.,  o  pomoci  v hmotné  nouzi,  byl  s účinností  od  1.  1.  2015  nově  zaveden
samostatný  dotační  titul  pro  výkon  sociální  práce  obecními  a  krajskými  úřady.
Při  plánované  aplikaci  pomůže  tento  účelově  vázaný  dotační  titul  rozvíjet  kompletní
spektrum  činností  sociální  práce  v nižších  úrovních  státní  správy,  včetně  aktivit
zaměřených na prevenci všech forem sociálního vyloučení ohrožených osob.
101

V průběhu roku 2015 MPSV připraví novelu zákona o sociálních službách v ustanovení § 92
k dosažení přesnější specifikace zaměření a úrovní výstupů ve vymezených oblastech sociální
práce, která podpoří zavádění inovativních metod do praxe.
MPSV má od roku 2013 připraven projektový záměr zaměřený na podporu výkonu sociální
práce  v obcích,  který  je  zaměřen  na  rozvíjení  kompetencí  veřejné  správy  v oblasti  podpory
odborného výkonu sociální práce.
V rámci OP Z je plánována realizace projektů z ESF zaměřených na rozvíjení metod sociální
práce v legislativních podmínkách ČR.

Opatření:  3.8.e  Podpora  síťování  a  zabezpečení  spolupráce  s  návaznými  službami
a institucemi na místní úrovni;
Gestor: MPSV ve spolupráci s ÚV a MV
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

MPSV  naplňovalo  toto  opatření  prostřednictvím  realizace  projektu  „Systémová  podpora
profesionálního  výkonu  sociální  práce“.  Kompletní  informace  o  projektu  naleznete  zde:
http://www.mpsv.cz/cs/17865.
MPSV  dále  plánuje  specifikovat  koordinaci  poskytování  sociálních  služeb  v místních
podmínkách prostřednictvím činností sociální práce v obci a krajském úřadu v novele zákona
o sociálních službách a souvisejících předpisů s účinností od 1. ledna 2017.
Součástí výše uvedených „Standardů odborné způsobilosti pro služby a programy poskytující
adiktologické služby“ a také  „Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České
republice“  je  vzájemná  spolupráce  programů  ve  prospěch  klienta  zakotvena  mimo  jiné
v  principu  case-managementu  koordinujícím  kontakt  klienta  s  více  službami  současně
a  zajišťujícím  návaznost  péče.  Case-manager  je  také  „rozcestníkem“  při  prvním  kontaktu
klienta  se  systémem  a  rozhraním  mezi  sítí  adiktologických  služeb  a  sítí  jiných  sociálních,
krizových, zdravotních a dalších služeb.

102

Opatření: 3.8.f Zajišťovat podporu službám pro osoby závislé nebo závislostí ohrožené;
Gestor: ÚV v přímé spolupráci s MPSV a MZ
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Podpora  službám  ze  strany  RVKPP  je  zajišťována  v  rámci  dotačního  řízení  RVKPP
na  projekty  protidrogové  politiky.  Dotační  okruh  zaměřený  na  zajištění  základní
dostupnosti služeb pro uživatele nelegálních drog byl vyhlášen v objemu 86 631 000,- Kč.
RVKPP  také  v  r.  2014  vyhlásila  dotační  okruh  zaměřený  na  služby  pro  hazardní  hráče
v objemu 3 000 000,- Kč.
Podpora  službám  je  nadále  zajišťována  také  průběžně  v  rámci  poradenství  a  konzultací.
Zástupci  zastřešujících  organizací  služeb  jsou  členy  RVKPP  a  podílí  se  také  na  činnosti
jednotlivých výborů a pracovních skupin RVKPP.
Specifickou  formou  podpory  je  i  proces  certifikací  odborné  způsobilosti  (53  projednaných
zpráv  a  certifikačních  protokolů)  zajišťovaný  RVKPP  a  do  určité  míry  i  veřejná  finanční
kontrola (10 kontrol a návštěv na místě).
MPSV  i  v roce  2014  podporovalo  finančními  prostředky  sociální  služby  určené  osobám
závislým  (nebo  závislostí  ohroženým)  na  návykových  látkách.  Služby,  které  mají  osoby
závislé na návykových nebo psychotropních látkách jako jednu ze svých cílových skupin, byly
podpořeny částkou 337 194 814,- Kč. Služby, které mají tuto cílovou skupinu jako převažující,
byly v roce 2014 podpořeny částkou 144 901 618,- Kč.

Opatření: 3.8.g Zajistit podporu začleňujícím službám pro osoby po výkonu trestu;
Gestor: Msp (PMS) ve spolupráci s MPSV, MV, MZ a ÚV
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Vězeňská  služba  České  republiky  bude  v  „Koncepci  vězeňství  2025“,  která  bude  v červnu
2015 předložena vládě ČR, věnovat velkou pozornost problematice integrace propouštěných
odsouzených  do  občanské  společnosti.  Je  žádoucí,  aby  tyto  osoby  byly  schopny  vést
po  propuštění  samostatný  soběstačný  život  a  nepáchaly  další  trestnou  činnost,  nebo
minimálně  páchaly  trestnou  činnost  méně  závažnou.  Výchozím  momentem  integrace
je  určení  způsobu  práce  s  odsouzeným,  jejíž  zcela  zásadní  součástí  je  zaměstnávání
a vzdělávání.

103

MSp  v současné  době  usilovně  a  soustavně  pracuje  na  vytvoření  sítě  „probačních  domů“
jako  formy  účinné  postpenitenciární  podpory  a  pomoci  osobám  po  výkonu  trestu  odnětí
svobody.  V uplynulém  roce  MSP  zřídilo  pracovní  skupinu  složenou  z odborníků  z řad
Vězeňské služby České republiky, PMS, Institutu pro kriminologii a sociální prevenci a MPSV,
která  vyhodnotila  všechny  možnosti  realizace  koncepce  probačních  domů,  resp.  způsoby,
jakým  by  měly  být  v praxi  realizovány.  V současné  době  připravuje  podmínky  pro  získání
a schválení nového dotačního titulu s názvem Probační domy a činí kroky k zahájení pilotního
projektu  Probačního  domu  v působnosti  PMS.  Pracovní  skupina  se  zabývá  také  možností
využití objektů ve vlastnictví církví a jejich poskytnutí MSP právě pro účely zřízení a fungování
jako probační domy. Posledně uvedený záměr je stále v jednání.
MPSV  i  v roce  2014  podporovalo  finančními  prostředky  sociální  služby  určené  pro  osoby
po  výkonu  trestu.  Služby  pracující  s cílovou  skupinou  „pachatelé  trestné  činnosti“  byly
v roce 2014 podpořeny částkou 5 393 300,- Kč.

Opatření: 3.8.h Zajistit podporu službám prevence kriminality a rizikových jevů;
Gestor: MV
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Preventivní politika zahrnuje opatření zejména nerepresivní povahy směřující k předcházení
trestné  činnosti  a  k minimalizaci  rizik  a  následků  s kriminalitou  souvisejících.  Cílem
preventivní politiky je snižování míry a závažnosti trestné činnosti a zvyšování pocitu bezpečí
občanů.
Odpovědnost za vytváření koncepce a koordinaci preventivní politiky má meziresortní orgán
Republikový  výbor  pro  prevenci  kriminality  (dále  jen  „Republikový  výbor“).  Nese  gesci
za zpracování materiálů pro jednání vlády ČR z oblasti prevence kriminality a rozhoduje také
o přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu na programy a projekty vytvářené
v rámci  vládou  schválené  „Strategie  prevence  kriminality  v České  republice  na  léta  2012
až  2015“.  V  rámci  vybudovaného  systému  prevence  kriminality  směřovaly  v  roce  2014
priority  Republikového  výboru  k  prevenci  kriminality  dětí  a  mládeže,  k  otázkám
bezpečnostní  situace  v  sociálně  vyloučených  lokalitách  a  preventivním  projektům
zaměřeným  na  předcházení  a řešení  jejich  problémů,  prevenci  předlužování,  k  pomoci
obětem  trestné  činnosti,  zejména  obětem  domácího  násilí,  ke  zvyšování  bezpečí  seniorů
a  ke  snižování  rizik  spojených  s internetovou  kriminalitou.  Důraz  byl  kladen
na  zdokonalování  analytické  činnosti,  vyhodnocování  kvality  a  efektivity  projektů
a na vzdělávání.
MV  dlouhodobě  realizuje  Program  prevence  kriminality  v  krajích  a obcích,  jehož  hlavním
cílem  je  zvyšování  pocitu  bezpečí  občanů,  eliminace  kriminálně  rizikových  jevů  a  ochrana
lokálních komunit před kriminalitou.
104

K  zajištění  vyšší  míry  bezpečí  obyvatel  ČR  a  realizaci  preventivních  opatření  vyhlásilo  MV
v  roce  2014  v rámci  Programu  prevence  kriminality  dvě  kola  dotačního  řízení.  Podpořeno
bylo  272  projektů  prevence  kriminality  celkovou  částkou  51 735  000  Kč.  Jednalo
se  o projekty  z oblasti  sociální  prevence  (podpořeno  214  projektů  částkou  37  428  000  Kč),
které  se  týkaly  zejména  práce  s  rizikovými  skupinami  dětí  a mládeže,  zvýšení  bezpečí
v  sociálně  vyloučených lokalitách, dále byly zaměřeny na zvýšení bezpečí  seniorům a  zvlášť
zranitelných  skupin  osob,  na  eliminaci  fatálního  zadlužení  a  prevenci  zneužívání
v kyberprostoru.  Podpořeny  byly  projekty,  které  nejsou  pokryty  jinými  dotačními  tituly
ústředních orgánů státní správy.
Z  oblasti  situační  prevence  byly  podpořeny  nejčastěji  projekty  vybudování  a  rozšíření
městských kamerových dohlížecích systémů, jejich propojení mezi obecní policií a Policií ČR
a zabezpečení objektů měst a obcí (podpořeno 58 projektů částkou 14 307 000,- Kč).
Specifickým  projektem  zvyšujícím  bezpečí  v  sociálně  vyloučených  lokalitách,  působícím
preventivně  proti  extremismu  a  motivujícím  samosprávy  i  občany  k  pozitivnímu  hledání
řešení  problémů  je  projekt  „Asistent  prevence  kriminality“  (dále  jen  „APK“),  který  od roku
2009  úspěšně  realizuje  MV  v  celé  ČR  především  v  rámci  „Programu  prevence  kriminality“.
Cílem projektu je snížení počtu spáchaných trestných činů i přestupků (protiprávního jednání
obecně) v sociálně vyloučené lokalitě, zajištění vymahatelnosti práva, prevence sousedských
sporů,  bagatelní  a  latentní  protiprávní  činnosti,  kterou  Policie  ČR  a obecní  policie  v  rámci
sociálně vyloučených lokalit obtížně řeší, a změna negativního pohledu majoritní společnosti
na osoby sociálně vyloučené. Projekt APK se v roce 2014 realizoval v 53 obcích, ve kterých
působilo  celkem  170  asistentů  zaměstnaných  u  obecní  či  městské  policie  anebo  u  obce.
V každém obci je také vytvořena pozice mentora – strážník obecní policie – který asistentům
předává  úkoly,  kontroluje  jejich  plnění,  pomáhá  jim  při zvládání  úkolů  a  překonávání
problémů. Tam, kde není obecní policie zřízena, zastává roli mentora Policie ČR nebo obecní
policie  sousedního  města.  S  asistenty  i  mentory  spolupracuje  Policie  ČR  v  příslušných
lokalitách.  Projekt  APK  je  hodnocen  velmi  pozitivně,  výrazně  se  podílí  na  zvýšení  úrovně
bezpečí a dodržování veřejného pořádku a aktivizuje dlouhodobě nezaměstnané.
Projekt  APK  je  podporován  v  současné  době  ze  dvou  finančních  zdrojů.  Prvním  je  státní
rozpočet, kapitola MV, státní účelová dotace v rámci „Programu prevence kriminality 2014“
(33 obcí, 95 APK), druhým zdrojem je Evropský sociální fond, resp. OP LZZ. V rámci projektu
ESF OPL ZZ „Asistent prevence kriminality II.“ (CZ.1.04/3.3.00/C5.00001) je činnost rozšířena
do  20  obcí  celé  ČR  a  je  v  něm  zaměstnáno  75  osob  na  pozici  APK.  Tento  projekt  bude
ukončen k 30. 10. 2015.
Tříletý  projekt  ESF  OPLZZ  „Asistent  prevence  kriminality“  (CZ  1.04/  3.3.00/61.00003),
kdy působilo v 11 lokalitách 50 APK, byl úspěšně ukončen ke dni 30. 6. 2014.

105

V  roce  2014  byla  vytvořena  obsáhlá  „Metodika  výběru,  přípravy  a  činnosti  asistenta
prevence  kriminality“,  která  je  v  redukované  podobě  zveřejněna  na  internetu  MV
(http://www.mvcr.cz/clanek/seznam-metodickych-doporuceni-vyzvy-programu-prevence-
kriminality-na-rok-2015.aspx).  V  průběhu  roku  bylo  uspořádáno  několik  společných  aktivit
obcí realizujících projekt APK se zástupci MV a dalšími odborníky ke sdílení příkladů úspěšné
praxe  ve  zvyšování  bezpečí  v  sociálně  vyloučených  a problémových  lokalitách  (např.  Kulaté
stoly v Praze dne 26. 11. a v Brně dne 9. 12. 2014 za celkového počtu 200 účastníků).
Dalším  projektem,  který  reaguje  na  konkrétní  potřeby  obcí  s  cílem  zvýšit  bezpečí
v bytových  domech  a  jejich  bezprostředním  okolí,  je  preventivní  projekt  „Domovník  –
preventista“, který byl v roce 2013 pilotně odzkoušen v pěti městech ČR: Rotava, Obrnice,
Orlová,  Frýdek-Místek  a  Břeclav.  Dílčími  cíli  projektu  je  snížit  stávající  rizika  vandalismu,
pohybu  a  pobytu  nepovolaných  osob  a  rušení  nočního  klidu;  vytvořit  podmínky
pro dlouhodobé  udržení  pořádku,  společensky  žádoucích  vztahů  a  jednání;  posílit
odpovědnost  nájemníků  za  péči,  údržbu  a  užívání  svěřeného  majetku;  umožnit  alespoň
částečnou zaměstnanost osob dlouhodobě nezaměstnaných.
V  roce  2014  se  počet  obcí  realizujících  projekt  „Domovník  –  preventista“  zvýšil  na  12
a působilo v nich 26 domovníků. Jedná se o obce: Bruntál, Břeclav, Frýdek – Místek, Hodonín,
Hradec Králové, Kolín, Moravský Beroun, Ornice, Orlová, Slaný, Štětí, Vsetín (MV-II/3).
V  květnu  2014  zřídil  ministr  vnitra  meziresortní  Pracovní  skupinu  pro  řešení  problémů
sociálně vyloučených lokalit na úrovni náměstků příslušných resortů a zástupců obcí a krajů.
Pracovní  skupina  se  zabývala  potřebnými  legislativními  i nelegislativními  změnami
pro  zlepšení  situace  sociálně  vyloučených  lokalit  (např.  problematika  dávek  na  bydlení,
sociálních  služeb,  výkupu  kovů,  prevence  kriminality,  kontroly  ubytoven,  kontroly  migrace
sociálně deprivovaných osob, boje proti drogám, podpory průmyslových zón a brownfields,
podpory začleňování menšin). O její činnosti byla informována vláda ČR.

106

1.10 Plnění opatření v oblasti rovných příležitostí

Prosazování  a  podpora  sociálního  začleňování,  respektive  předcházení  či  omezování
sociálního  vyloučení  různých  zranitelných  skupin  osob,  má  v  moderním  pojetí  přístupu
k řešení problémů těchto skupin osob svoji nezastupitelnou úlohu.
K obecným cílům sociálního začleňování patří mimo jiné i zajištění rovného přístupu ke všem
zdrojům,  právům,  zboží  a  službám.  Nedílnou  součástí  sociálního  začleňování  tak  musí  být
i uplatňování zásady rovného zacházení, resp. vyrovnávání příležitostí a zákazu diskriminace,
což  vede  ke  zlepšení  podmínek  pro  aktivní  účast  dotčených  osob  a  jejich  zapojení
do společnosti.
Cíl:  Rovný  přístup  osob  sociálně  vyloučených  nebo  sociálním  vyloučením  ohrožených
ke společenským zdrojům.

Opatření:  4.1.a  Uplatňování  zásady  rovného  přístupu  ke  všem  zdrojům,  právům,  zboží
a  službám  ve  všech  politikách  týkajících  se  osob  sociálně  vyloučených  nebo  sociálním
vyloučením  ohrožených  (rozlišování  zavinění  a  nezavinění,  příp.  míry  zavinění  pro  účely
poskytnutí podpory je třeba odmítat jako protiprávní);
Gestor: ÚV a všechny resorty při navrhování opatření ve výše uvedených politikách
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

ÚP  ČR  při  poskytování  služeb  vyplývajících  ze  zákona  č.  435/2004  Sb.,  o  zaměstnanosti,
ve  znění  pozdějších  předpisů,  postupuje  v souladu  s principem  rovného  zacházení.
Uchazeči  o  zaměstnání  mají  přístup  ke  všem  službám,  tj.  ke  zprostředkování  zaměstnání
a  nástrojům  a  opatřením  aktivní  politiky  zaměstnanosti.  Podpora  v nezaměstnanosti
a  kompenzace  je  uchazeči  o  zaměstnání  poskytována  při  splnění  zákonem  stanovených
podmínek. Podpora při rekvalifikaci je poskytována uchazeči o zaměstnání, kterému je ÚP ČR
zabezpečena rekvalifikace.
„Koncepce  sociálního  bydlení  ČR  2015  –  2025“  (MPSV)  obsahuje  základní  vizi  s  cílem,
aby  důstojné  bydlení  bylo  dostupné  každému  za  rovných  podmínek,  a  to  nejen  skrze
vlastnické  bydlení.  Tuto  snahu  doplňuje  i „princip  rovnosti  a  nediskriminace“,  obsažený
v uvedené  Koncepci,  na  jehož  základě  navrhovaná  opatření  nesmí  vést  k sociálnímu
vyloučení či ho podporovat.

107

Systém sociálního bydlení nesmí podporovat diskriminaci v přístupu ke konkrétním složkám
sociálního  bydlení.  Vždy  je  nutné  posuzovat  individuální  situaci  každé  osoby,  které  vzniká
nárok  na  vstup  do  systému,  zejm.  ve  vztahu  k  sociální  situaci  a  bytové  nouzi.  Vstupu
do  systému  nesmí  bránit  diskriminace  na  základě  rasy,  věku,  pohlaví,  sexuální  orientace
apod., ani zadluženost osoby či domácnosti.
Opatření  je  plněno  též  ve  vztahu  k  nepojistným  dávkovým  systémům.  Nepojistné  sociální
dávky respektují zásadu rovného přístupu, nárok na dávkovou pomoc mají všechny osoby,
které  se  nalézají  ve  stanovené  (nepříznivé)  sociální  situaci  a  plní  zákonem  stanovené
podmínky.
MV  vykonává  dle  příslušných  ustanovení  zákonů  o  územních  samosprávných  celcích
(o  obcích,  o  krajích  a  o hlavním  městě  Praze)  dozor  nad  vydáváním  a  obsahem  obecně
závazných vyhlášek územních samosprávných celků a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření
jejich orgánů jen v jejich samostatné působnosti a z hlediska jejich zákonnosti.
MV  v  průběhu  roku  2014  řešilo  podnět  Veřejné  ochránkyně  práv k posouzení  zákonnosti
obecně  závazných  vyhlášek  města  Litvínov  č.  3/2013,  o zabezpečení  místních  záležitostí
veřejného pořádku a zlepšení vzhledu města, a města Varnsdorf č. 2/2012,  o zabezpečení
místních  záležitostí  veřejného  pořádku  a estetického  vzhledu  města  (dále  jen  „OZV“).
Z podnětu  veřejné  ochránkyně  vyplynulo,  že  předmětné  OZV  by  mohly  být  v rozporu
s antidiskriminačním zákonem, jelikož dle jejího názoru by se regulace činností narušujících
veřejný  pořádek  mohla  dotýkat  pouze  určité  etnické  menšiny.  MV  provedlo  ve spolupráci
s Kanceláří veřejné ochránkyně práv místní šetření a uskutečnilo s městy Varnsdorf a Litvínov
osobní jednání za účelem projednání namítaných skutečností a rovněž si vyžádalo nezbytné
podklady  a vyjádření.  Na  základě  všech  zjištěných  informací  poté  provedlo  opětovně
posouzení obou obecně závazných vyhlášek. MV neshledalo obecně závazné vyhlášky města
Varnsdorf a Litvínov v rozporu se zákonem ani v rozporu se zásadou nediskriminace.
Dále  na  základě  zákona  o  obcích  MV  vykonává  dozor  nad  vydáváním  a obsahem  obecně
závazných vyhlášek obcí a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v samostatné
působnosti.  Předpokladem  uplatnění  kompetencí  MV  je  existence  dokumentu  vydaného
obcí v oblasti její samostatné působnosti. Takovým dokumentem mohou být např. Pravidla
pro  přidělování  obecních  bytů,  schválená  usnesením  zastupitelstva  či  rady  obce.  MV
při posuzování zákonnosti pravidel pro nakládání s obecním bytovým fondem mj. zejména
zkoumá,  zda  obcí  nastavená  pravidla  nemají  diskriminační  charakter.  Je-li  to  vhodné,
konzultuje  odbor  dozoru  a  kontroly  veřejné  správy  svůj  právní  názor  s Kanceláří  veřejného
ochránce práv.
V roce 2014 MV žádný podnět, který by směřoval proti pravidlům pro nakládání s obecním
bytovým fondem, neevidovalo.

108

V  oblasti  terciárního  vzdělávání  policistů  se  předmětná  problematika  promítá  do  modulů
zaměřených  na  právní  disciplíny.  Nejvýrazněji  se  však  odráží  v  modulu  Multikulturní
společnost.  V rámci  komunikace  v  multikulturním  prostředí  jsou  zmiňovány  dvě  základní,
nejvíce  zastoupené  komunity  v  ČR  –  romská  a  vietnamská  –  v  tématu:  Rasismus  a  práce
policistů  ČR  s menšinami  se  zaměřením  na  vietnamskou  a romskou  komunitu.  Cílem
je  výchova  policistů  k  respektu  a  toleranci  s  důrazem  na hodnotu  lidství.  Důraz  je  kladen
na komunikaci a jednání bez rasových a xenofobních prvků.
Zákon  o  služebním  poměru  příslušníků  bezpečnostních  sborů  je  koncipován  v celém  svém
rozsahu  antidiskriminačně.  V  přijímacím  řízení  k  Policii  ČR  jsou  průběžně  testovány
a zjišťovány sklony uchazečů k předsudkům, zejména rasovým, a to formou psychologických
testů a pohovoru. Uchazeči se sklony k rasistickým projevům jsou důsledně odmítáni. Tento
úkol plní Policie ČR průběžně.
Problematika  sociálního  začleňování  je  zakomponována  do  modulu  Komunikace  a etika
policejní práce ve výuce ZOP. Jejím obsahem je postavení policie v demokratické společnosti
a profesionalita, předsudky a metody jejich ovlivňování, minority, multikultura, viktimologie
a jednání  s  obětí  trestného  činu,  sociálně  patologické  jevy,  formy  a  prevence.  Dotčená
problematika  je  implementována  též  do modulu  Základy  práva  (v  tématech:  Ústava  ČR
a Listina základních práv a svobod).
Sociální  začleňování  a  postavení  Romů  ve  společnosti  je  nedílnou  součástí  vzdělávání
policistů  a zaměstnanců  policie  a  MV  i  v  rámci  tzv.  další  odborné  přípravy  a celoživotního
vzdělávání.
Ve  dnech  18.  až  21.  listopadu  2014  realizoval  odbor  bezpečnostní  politiky  MV  ČR
ve spolupráci  s Ředitelstvím  služby  pořádkové  policie  Policejního  prezídia  ČR  další  etapu
akreditovaného vzdělávacího programu "Kurz styčných důstojníků a členů pracovních skupin
I. a II.". Cílovou skupinou tohoto kurzu byli příslušníci policie, kteří se při plnění svých úkolů
dostávají ve zvýšené míře do kontaktu s příslušníky různých menšinových skupin. Cílem kurzu
bylo  osvojení  a zdokonalení  znalostí  a dovedností  uplatňovaných  při  kontaktu  s těmito
menšinami.  V  rámci  obou  kurzů  bylo  proškoleno  více  jak  80  policistů  včetně  40  policistů
zařazených  do  projektu  "Zavádění  policejních  specialistů  v  oblasti  policejní  práce  ve vztahu
k minoritní  skupině  Romů  v sociálně  vyloučených  lokalitách",  který  je  realizován  v období
2014-2016.  Náplní  projektu  je  vyškolení  policejních  specialistů  v  oblasti  policejní  práce
s romskou  menšinou  v sociálně  vyloučených  lokalitách  a  jejich  zavedení  do  výkonu  služby,
stejně  jako  doplnění  vzdělání  v  této  problematice  u  stávajících  styčných  důstojníků
pro menšiny  a  vybraných  policejních  manažerů.  Cílem  projektu  je  zlepšení  vzájemných
vztahů  mezi  policií  a  romskou  komunitou,  zejména  v  oblastech  se  zvýšeným  sociálním
napětím  a  dílčími  konflikty mezi  Romy  a  majoritou,  vedoucí  k  minimalizaci  trestné  činnosti
a interetnických konfliktů.

109

MD  v roce  2014  ve  své  koncepční  a  normotvorné  činnosti  postupovalo  v souladu  s touto
Strategií. Jako konkrétní příklad uvádí materiál „Zelená kniha – Koncepce veřejné dopravy“,
ve  kterém  jsou  uplatňovány  principy  rovného  zacházení,  tj.  dostupnost  veřejné  dopravy
cestujícím  bez  ohledu  na  pohlaví,  sociální  status  nebo etnickou  a  náboženskou  příslušnost,
avšak  se  zohledněním  specifických  potřeb  seniorů,  rodičů  s dětmi,  žáků  a  studentů  a  osob
se sníženou schopností pohybu a orientace. Uvedený materiál je k dispozici na internetové
stránce MD: http://www.mdcr.cz/cs/verejna-doprava/zelena+kniha/.
Rovný  přístup  a  zákaz  diskriminace  uplatňují  resorty též  ve  vztahu  ke  svým  zaměstnancům
v pracovním  i  služebním  poměru.  Jedním  ze  stěžejních  cílů  MO  je  snaha  předcházet
sociálnímu  vyloučení  válečných  veteránů  a  pomoci  tak  jejich  znovuzapojení  v civilní  sféře,
zejména pokud se jedná o možnost jejich pracovního uplatnění. V souladu s touto Strategií
jsou připravovány i projekty financované z ESF.
MK i jeho příspěvkové organice uplatňují zásadu rovného přístupu obecně, nejen ve vztahu
k osobám ohroženým sociálním vyloučením. Všechny vytvářené i připomínkové normy jsou
z  tohoto  hlediska  posuzovány.  Zároveň  MK  sleduje,  aby  v  jím  zřizovaných  příspěvkových
organizacích byl zajištěn rovný přístup občanů ke kulturním službám. Ve všech institucích
jsou poskytovány slevy držitelům průkazu ZTP. Formy garance rovnosti přístupu občanů ke
službám,  tj.  usnadnění  přístupu  znevýhodněným  společenským  skupinám,  jsou  součástí
každoročního  hodnocení  činnosti  příspěvkových  organizací.  Správy  všech  památkových
objektů  ve  správě  Národního  památkového  ústavu  poskytují  osobám  –  návštěvníkům
se zdravotním postižením, držitelům průkazů ZTP, ZTP/P zvýhodněné vstupné.
Jinou  příčinou  sociálního  vyloučení  může  být  věk.  Někteří  příjemci  dotací  proto  poskytují
seniorům různé slevy na vstupném i jiná zvýhodnění; činí tak i státní příspěvkové organizace
v  gesci  OULK/U  -  například  Národní  divadlo  poskytuje  50%  slevu  pro  seniory  ve  věku  65+
na vyhrazená místa v hledišti.
Tímto  způsobem  je  usnadněn  přístup  osob,  jež  se  nacházejí  v  nepříznivé  sociální  situaci
v důsledku  svého  nepříznivého  zdravotního  stavu  či  vyššího  věku,  k  veřejným  kulturním
službám (ve smyslu § 2 zákona č. 203/2006 Sb.).
Také  některé  z aktivit  odboru  umění,  literatury  a  knihoven,  oddělení  literatury  a  knihoven
(dále  jen  OULK/OLK),  lze  ke  zmíněné  strategii vztáhnout,  nicméně  nejsou  realizovány  jako
plnění jejích cílů.

110

Zákon  č.  257/2001  Sb.,  o  knihovnách  a  podmínkách  provozování  veřejných  knihovnických
a  informačních  služeb  (knihovní  zákon),  ve  znění  pozdějších  předpisů,  vymezuje  knihovnu
jako zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány
veřejné  knihovnické  a  informační  služby  vymezené  tímto  zákonem,  a které  je  zapsáno
v evidenci knihoven. Tento požadavek se dále opakuje v ustanovení § 4 citovaného zákona,
jímž  se  provozovateli  knihovny  ukládá  povinnost  zajistit  rovný  přístup  všem  k  veřejným
knihovnickým a informačním službám a dalším službám poskytovaným knihovnou. Splnění
tohoto  požadavku  je  ověřováno  při  zápisu  do  evidence  knihoven,  vedené  Ministerstvem
kultury.
V „Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2011 – 2015“, přijaté usnesením vlády ČR ze dne
11.  ledna  2012  č.  28,  se  problematiky  sociálního  vyloučení  týká  opatření  č.  13:  Zlepšit
dostupnost  knihoven  a  jejich  služeb,  prosadit  kritérium  bezbariérovosti  služeb  knihoven
jako  kritérium  hodnocení  kvality  služeb.  Knihovny  jsou  ve  smyslu  knihovního  zákona
(č.  257/2001  Sb.)  garanty  rovného  přístupu  k  informacím  a  vzdělávání,  jejich  služby  jsou
poskytovány  rovným  způsobem  všem  bez  rozdílu.  Rozsah  a  kvalita  VKIS  má  však
nevyrovnanou úroveň, existuje řada překážek, které brání volnému využití VKIS. Pro některé
skupiny obyvatel jsou VKIS jen omezeně dostupné.
Dále MK prostřednictvím odboru ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií (dále
jen OMG) zajišťuje plnění usnesení vlády ze dne 28. 7. 1999 č. 797, které ukládá ministrovi
kultury  zajistit  podporu  studia  a  vzdělávacích  aktivit  v  oblasti  holocaustu.  Ve  všech
materiálech,  studiích  a  dalších  aktivitách  k  této  problematice  je  spolu  s holocaustem  Židů
uváděn holocaust Romů. Problematikou se programově zabývají Památník Terezín, Muzeum
romské kultury a Památník Lidice.
Programově  se  otázkami  lidských  práv  –  zejména  z  historického  a  dokumentačního
hlediska  –  zabývají  zejména  specializovaná  muzea  Památník  Lidice  (který  má  ve  správě
od roku 2008 NKP Ležáky a od roku 2009 i Památník v Letech), Památník Terezín a Muzeum
romské  kultury  v  Brně  –  příspěvkové  organizace  zřizované  Ministerstvem  kultury
a  Židovské  muzeum  v  Praze  (sdružení  právnických  osob,  jehož  zakladateli  jsou  MK
a Federace  židovských  obcí  v  ČR),  přestože  hlavními  činnostmi  muzeí  a  galerií  je  ochrana,
systematická  tvorba,  vědecké  využití  a  prezentace  muzejních  sbírek.  Aktivity  v  oblasti
lidských práv vykazuje také Slezské zemské muzeum.
Základními  dokumenty  souvisejícími  s  využíváním  movitého  kulturního  dědictví  k výchově
k  toleranci  a  respektování  lidských  práv  s  cílem  eliminovat  řadu negativních  společenských
jevů (zejména rasismus a xenofobii) jsou:
•  Usnesení  vlády  ze  dne  28.  7.  1999  č.  797,  které  ministrovi  kultury  ukládá  zajistit
podporu studia a vzdělávacích aktivit v oblasti holocaustu;
•  Usnesení  vlády  ze  dne  3.  dubna  2002  č.  345  k  návrhu  na  vstup  České  republiky
do Mezinárodního koordinačního výboru pro spolupráci ve vzdělávání, připomínání
a výzkum v oblasti Holocaustu;
111

•  Usnesení  vlády  ČR  ze  dne  1.  prosince  2010  č.  862,  kterým  vláda  vzala  na  vědomí
Koncepci účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice na léta 2010-
2014 (Koncepce rozvoje muzejnictví).
Národní  informační  a  poradenské  středisko  pro  kulturu  (dále  jen  NIPOS)  jako  příspěvková
organizace  MK  ČR  v gesci  odboru  regionální  a  národnostní  kultury  (dále  jen  ORNK) v rámci
své činnosti také uplatňuje zásady rovného přístupu k umění, kultuře a veřejným kulturním
službám.  Právo  na  rovný  přístup  k umění,  kultuře  a  kulturnímu  bohatství  je  přiznáno
v  Ústavním  pořádku  ČR,  konkrétně  v článku  34  odst.  2  zákona  č.  2/1993  Sb.,  Listině
základních práv a svobod.
NIPOS  sestavuje  měsíční  „Kalendář  kulturních  akcí  a  výstav  podpořených  dotací  MK  ČR
v programu  podpory  kulturních  aktivit  zdravotně  postižených  občanů  a  seniorů“.  Tyto
přehledy jsou zveřejňovány na webových stránkách MK a NIPOS.
V  rámci  statistického  zjišťování  za  oblast  kultury,  které  NIPOS  provádí  na  základě  příkazní
smlouvy  s  MK,  souhrnně  za  resort  kultury  zjišťuje  ve  výkazech  o muzeích  a  galeriích  počet
vlastních  kulturně  výchovných  akcí  pro  osoby  se  zdravotním  postižením  a  bezbariérový
přístup.  Totéž  se  zjišťuje  ve  výkaze  o  divadlech,  knihovnách,  památkových  objektech,
kulturních  domech  a  uměleckých  festivalech.  Údaje  jsou  k  dispozici  na  webu  instituce.  MK
důsledně dbá na dodržování zákonných postupů na poli ochrany osobních údajů, statistická
zjišťování jsou zpracovávána v souladu s platnou legislativou.
Oddělení  přípravy,  kontroly  a  realizace  investičních  akcí  a  EDS/SMVS  (evidenční  dotační
systém/správa  majetku  ve  vlastnictví  státu)  mělo  ve  své  správě  i  v  roce  2014  podprogram
134D215 – Program mobility pro všechny, jehož cílem je plnění usnesení ze dne 26. března
2008  č.  292  o  změně  usnesení  vlády  ze  dne  14.  července  2004  č.  706,  k  návrhu  Vládního
plánu financování Národního rozvojového programu mobility pro všechny, jež ukládá členům
vlády  a  vedoucím  ostatních  ústředních  orgánů  státní  správy  vyčlenit  v  letech  2009–2015
ve  svých  rozpočtových  kapitolách  finanční  prostředky  na  zajištění  úkolů  Vládního  plánu
financování Národního rozvojového programu mobility pro všechny.
Z tohoto usnesení pro kapitolu MK tedy vyplývá povinnost spolufinancovat investiční akce
vedoucí k odstraňování bariér v budovách kulturních zařízení, tj. v budovách muzeí, galerií,
divadel,  kin  a  podobných  zařízení  ve  výši  cca  10  mil.  Kč  ročně  v  letech  2009  až  2015.
Odstraňování  bariér  je  financováno  podílově  a  příslušnými  zdroji  jsou  státní  rozpočet
a vlastní zdroje účastníka programu v poměru 70 %:30 %.
Pokud  jde  o  oblast  médií  a  audiovize,  v  oblasti  rovného  přístupu  ke  službám  lze  uvést
ustanovení  §  4  odst.  2  zákona  č.  348/2005  Sb.,  o  rozhlasových  a  televizních  poplatcích
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů:

112

Od rozhlasového a televizního poplatku je dále osvobozena fyzická osoba,
a)  jde-li  o  jednotlivce,  jehož  čistý  příjem  za  uplynulé  kalendářní  čtvrtletí  je  nižší  než
2,15násobek životního minima,
b)  žije-li  v  téže  domácnosti  s  dalšími  osobami  a  součet  jejího  čistého  příjmu  a  čistých
příjmů  těchto  osob  za  uplynulé  kalendářní  čtvrtletí  je  nižší  než  2,15násobek  životního
minima osob žijících v této domácnosti.

Co se týče operačních programů na období 2014 – 2020, dotčené resorty uvádějí, že rovný
přístup je jedním ze základních principů a bude uplatňován vždy.
Příkladem  projektu  podporujícím  rovný  přístup  osob  k uplatňování  svých  práv  je  projekt
„Pomoc  obětem  trestných  činů  v sociálně  vyloučených  lokalitách  na  území  města  Brna“.
Jde  o  projekt  příspěvkové  organizace  DROM,  romské  středisko,  v roce  2014  finančně
podpořený  MSP  částkou  ve  výši  130 107,-Kč  v rámci  dotačního  řízení.  Primárně  se  jedná
o  program  směrovaný  na  rozvoj  pomoci  obětem  trestných  činů  dle  zákona  č.  45/2013  Sb.,
o obětech trestných činů.

113

1.11 Plnění opatření v oblasti podpory sociálního začleňování na místní úrovni

V  ČR  narůstají  sociální  rozdíly  mezi  obyvatelstvem  a  vznikají  sociálně  znevýhodněné
a  vyloučené  skupiny  obyvatelstva.  Neřešení  problémů  spojených  se  sociálním  vyloučením
stimuluje  dobrovolné  separační  procesy  bohatší  části  populace  a  nedobrovolné  segregační
procesy  chudší  části  populace.  Důsledkem  je  růst  územních disparit,  a  to  jak na regionální,
tak na místní úrovni. Vznikají tak sociálně problémové regiony a sociálně problémové lokality
charakteristické dlouhodobou nezaměstnaností, předlužením, nízkým vzděláním a kvalifikací
jejich obyvatel doprovázené špatným zdravotním stavem obyvatel a zvýšenou kriminalitou.
Jejich  přítomnost  je  vyšší  v  hospodářsky  problémových  regionech,  nicméně  byly
identifikovány  i  sociálně  vyloučené  lokality  v  regionech  s  dobrými  socioekonomickými
ukazateli.  Výzvou  pro  ČR  je  nastavit  odpovídající  systém  sociálního  začleňování  na  místní
úrovni.
Cíl: Aktivní přístup lokálních aktérů k prevenci a řešení problematiky sociálního vyloučení

Opatření:  4.2.a  Zajistit  odpovídající  podporu  regionům  k  vytváření  sociálně  začleňujících
politik  –  metodickou,  personální,  finanční.  Opatření  v  oblasti  podpory  sociálního
začleňování  je  třeba  zaměřovat  na  území  ČR,  která  jsou  významně  ohrožena  zvýšenou
nezaměstnaností, nedostatkem sociálních služeb, vysokou koncentrací skupin ohrožených
chudobou a dalšími jevy konstitujícími prostředí sociálního vyloučení a tam, kde je potřeba
dále  rozvíjet  již  existující  infrastrukturu  sociálních  služeb  za  účelem  zvyšování
konkurenceschopnosti a sociálního statutu jejího obyvatelstva;
Gestor: MPSV, MMR, MŽP, MPO, MV
Termín: 2014 – 2020
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

V současné chvíli, v závěru OP LZZ, realizuje ÚP ČR prostřednictvím svých krajských poboček
výše zmíněné RIPy podporující  zaměstnatelnost dlouhodobě evidovaných osob na ÚP ČR,
tyto  projekty  se  nyní  již  chýlí  ke  konci.  Do  nového  operačního  období,  OP  Z,  se  rovněž
chystají  obdobně  zaměřené  projekty,  jak  z  centrální  úrovně  generálního  ředitelství  ÚP  ČR,
tak z krajských poboček.
Projekty  budou  zaměřeny  na  komplexní  podporu  uchazečů  o  zaměstnání  či  zájemcům
o  zaměstnání  ze  sociálně  vyloučených  lokalit,  nebo  osob  bezprostředně  ohrožených
sociálním vyloučením. Úspěšnému začlenění těchto osob zpět na trh práce bude předcházet
odstranění početných bariér, a to nejen bariér vstupu na trh práce, ale také bariér osobních
a  rodinných.  Projekty  budou  založeny  na  úzké  spolupráci  s  neziskovými  organizacemi,
Odborem  pro  sociální  začleňování  ÚV,  veřejnou  správou  a  zaměstnavateli  v regionu.
114

Základním  předpokladem  úspěšné  realizace  bude  dlouhodobá  práce  s klientem,  získání  si
jeho důvěry a pozvolná příprava klientů na vstup na trh práce.
Spolupráce  ÚP  ČR  v rámci  řešení  nepříznivé  sociální  situace  osob  spočívá  zejména
ve vzájemné kooperaci s obecními úřady, obecními úřady s rozšířenou působností, újezdními
úřady, kdy dochází k vzájemnému poskytování informací potřebných pro rozhodování ve věci
řízení  o  dávkách,  taktéž  s provozovateli  sociálních  služeb,  poradenskými  organizacemi,
a  to  jednak  na  rovině  preventivní,  tak  v rovině  přímé  pomoci  klientovi  z jeho  nepříznivého
sociálního stavu a možnosti zpětné integrace do společenského začlenění.
Opatření  je  dále  plněno  skrze  dotace  ze  státního  rozpočtu,  jimiž  MPSV  každoročně
financuje neziskové organizace v oblasti podpory rodiny. Dotační program v oblasti podpory
rodiny  rozděluje  neinvestiční  dotace  na  podpůrné  aktivity  pro  rodiny,  které  mají  posilovat
rodičovské  kompetence,  rodinné  vztahy,  pomoci  ve  sladění  práce  a  rodiny  a  komplexně
podpořit rodiny s dětmi ocitající se v ohrožení nebo jsou krizí ohroženy. Program je rozdělen
do  tří  dotačních  oblastí.  V  první  oblasti  jsou  podporovány  preventivní  aktivity  směřující
k předcházení negativních jevů v rodinách, zejména pak tréninkové, poradenské a vzdělávací
aktivity zaměřené na rodiče. Cílem podpory v druhé dotační oblasti je poskytnout komplexní
pomoc rodinám s dětmi, které se mohou ocitnout nebo se ocitají v ohrožení, a předcházet
jeho případnému prohlubování. Třetí dotační oblast si klade za cíl iniciovat zavádění nových,
dosud nevyzkoušených nebo málo využívaných metod přímé práce s rodinami. V roce 2014
byla v rámci dotačního programu rozdělena částka přibližně 96,5 mil. Kč. (Z toho na oblast
I. Preventivní programy na podporu rodiny bylo určeno 72 mil. Kč, na oblast II. Podpora rodin
v agendě sociálně právní ochrany dětí bylo určeno 21 mil Kč a na oblast III. Zavádění nových
a inovovaných postupů a metod do přímé práce s rodinami, jejich pilotní ověření bylo určeno
3,5 mil Kč).
Vzhledem k nastavení současného systému dochází potenciálně ke zvýšení vnějších nákladů
(externalit)  nejen  v sociální  oblasti  a  v dalších  oblastech  sociálního  začleňování,
ale  i  ekonomického  fungování  komunit  a  regionů.  Systém  sociálního  bydlení  při  svém
optimálním  fungování  a v součinnosti  s další  politikou  sociální  integrace  by  měl  nejenom
zajistit důstojné a dostupné bydlení, ale ve výsledku i svým charakterem redukovat následky
sociálního  a  hospodářského  vyloučení.  Komplexní  politika  sociálního  bydlení  by  měla
působit  preventivně  na  bezdomovectví  a dostatečně  integrujícím  způsobem  na  sociálně
vyloučené občany.
V připravovaném Integrovaném regionálním operačním programu pro období 2015  - 2020
(dále  jen  „IROP“)  je  problematika  bydlení  řešena  v rámci  Specifického  cíle  2.1  -  Zvýšení
kvality  a  dostupnosti  služeb  vedoucí  k  sociální  inkluzi  -  rozvoj  dostupné,  kvalitní
a  udržitelné  sítě  služeb  vedoucí  k sociálnímu  začlenění  osob  sociálně  vyloučených
či ohrožených sociálním vyloučením. V rámci tohoto cíle je možné dobudovat infrastrukturu
k poskytování  sociálních  služeb  a  doprovodných  programů  na podporu  sociálního
začleňování.  Podporována  musí  být  síť  pro  poskytování  služeb  terénního  charakteru,
115

nízkoprahových  zařízení  pro  děti  a  mládež,  azylového  bydlení  a  zcela  nově  vytvořena
kapacita dostupného bydlení v obcích.
MPSV poskytuje v oblasti sociálních služeb průběžnou metodickou podporu v jednotlivých
tématech,  kterými  se  zabývá.  Jedná  se  jak  o  tematická  a  konzultační  setkání  pracovníků
krajských úřadů, zástupců obcí nebo poskytovatelů soc. služeb, tak i separátní jednání nebo
návštěvy  v jednotlivých  místech  ČR.  Dále  MPSV  poskytovalo  i  v roce  2014  dotace
na  poskytování  sociálních  služeb,  a  to  napříč  celou  ČR.  MPSV  v minulém  roce  též  provedlo
dílčí novelizaci zákona o soc. službách, v němž například kromě jiného detailněji vymezilo roli
obcí  a  krajů  v plánování  rozvoje  soc.  služeb,  jejich  spolupráci  a  předávání  potřebných
informací.
MPO  plní  průběžně  úkoly  spojené  se  zlepšením  sociálních  podmínek  občanů  jednotlivých
krajů  zejména  prostřednictvím  zmocněnce  ASZ  pro  Moravskoslezský  a  Ústecký  kraj.  Podílí
se  rovněž  na  zajišťování  podpory  regionů  (zejména  metodickou  a  finanční)  k vytváření
sociálně  začleňujících  politik.  MV  průběžně  zařazuje  do  vybraných  vzdělávacích  programů
pro úředníky územních samosprávních celků téma antidiskrimančního přístupu k občanům,
zavádění principů dobré správy a multikulturní výchovy. Institut pro veřejnou správu Praha
uspořádal následující kurzy:
-  školení pro pracovníky v oblasti integrace cizinců – cyklus kurzů na objednávku OAMP
MVČR.  Součástí  obsahu  bylo  4  hodinové  téma  „Interkulturní  komunikace“
v termínech 29. 10. 2014 (18 posluchačů) a 19. 11. 2014 (19 posluchačů);
-  téma  zavádění  principů  dobré  správy  do  praxe  je  nedílnou  součástí  volného  cyklu
kurzů průběžného a prohlubujícího vzdělávání „Správní řízení v praxi“;
-  téma  antidiskriminačního  přístupu  k  občanům,  zavádění  principů  dobré  správy
do praxe  a  multikulturní  výchovy  je  akcentováno  ve  všech  kurzech  na objednávku,
jejichž cílovou skupinou je Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra.
Od  roku  2010  Vyšší  policejní  škola  a  Střední  policejní  škola  MV  v Holešově  realizovala
projekty  „Příprava  a  výběr  žáků  z  národnostních  menšin  ke  vzdělávání  ve  VPŠ  a SPŠ  MV
v Holešově“  a  „Vzdělávání  žáků  národnostních  menšin  ve  VPŠ  a  SPŠ  MV  v Holešově“.
Oba projekty byly spolufinancovány z ESF prostřednictvím „Operačního programu Vzdělávání
pro konkurenceschopnost“ (dále jen „OP VK“) a státním rozpočtem ČR. V současné době jsou
veškeré  aktivity  v  rámci  udržitelnosti  projektu  financovány  z  rozpočtu  školy.  Oba  projekty
byly  v  roce  2014  prezentovány  na  zasedání  Rady  vlády  ČR  pro národnostní  menšiny.
Realizované  aktivity  jsou  zaměřeny  na  vytvoření  rovných  příležitostí  pro  žáky  a žákyně
z  9.  tříd  ZŠ  z  národnostních  menšin  žijících  v  ČR  při  přijímacím  řízení  a  vzdělávání  ve  VPŠ
a SPŠ  MV  v  Holešově  tak,  aby  nedocházelo  k  jejich  vyčleňování  z hlavního  vzdělávacího
proudu  a  obstáli  v  konkurenci  na  trhu  práce.  Po  úspěšném  ukončení  vzdělávání
se předpokládá  přijetí  těchto  absolventů  do  služebního  poměru  příslušníka  Policie  ČR,
popřípadě jejich uplatnění v dalších bezpečnostních sborech a ve veřejné správě.
116

Při  vytváření  operačních  programů  v novém  období  2014  -  2020  byl  respektován  princip
partnerství,  byla  dána  příležitost  širokému  spektru  různých  organizací  i  jednotlivců
k  uplatnění  připomínek.  Zástupci  neziskových  organizací,  včetně  například  odborů,  mají
příležitost  účastnit  se  implementace  programů  prostřednictvím  monitorovacích  výborů.
Veškerá podporovaná opatření jsou nediskriminačního charakteru.
Primární  cíle  „Operačního  programu  Životní  prostředí  2007-2013“  jsou  zaměřeny
na zlepšování kvality životního prostředí. Kromě toho však programy přispívají k podpoře
„dlouhodobé konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v regionech“ (Programový dokument
Operačního  programu  Životní  prostředí  2007-2013)  a  „zvýšení  ekonomické,  sociální
a  územní  koheze“  (Programový  dokument  Operačního  programu  Životní  prostředí  2014-
2020).
Podpora  regionů  (krajů,  měst,  obcí  MAS)  je  zásadní  též  v OP  Z,  prioritní  ose  2  „Sociální
začleňování a boj s chudobou“, kde dosahuje přes 50% alokace. Podpora a rozvoj sociálních
služeb je hlavním nástrojem sociálního začleňování.

Opatření:  4.2.b  Podporovat  spolupráci  sociálních  pracovníků  sociálních  služeb,  služeb
pro rodiny, mládež a děti, sociálních pracovníků obcí, sociálně právní ochrany dětí, Úřadu
práce  ČR,  Probační  a  mediační  služby  ČR,  výchovně  vzdělávacích  a  dalších  institucí
za účelem prevence i komplexního řešení nepříznivé sociální situace osob;
Gestor: MPSV, ÚP ČR, MZ, MV, MŠMT, MŽP, obce, ve spolupráci s MMR
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Sociální  práce  s  klienty je  nedílnou  součástí  pomoci  v  hmotné  nouzi.  Novým  preventivním
opatřením  navázaným  na  doplatek  na  bydlení,  které  přinesl  v  říjnu  2014  přijatý  zákon
č. 252/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění
pozdějších  předpisů,  a  další  související  zákony,  je  povinnost  ÚP  ČR  informovat  obce
o zahájení sociální práce s cílem nalézt pro  klienta v nestandardní formě bydlení vhodné
bydlení.
MPSV  převzalo  v roce  2014  od  Technologické  agentury  ČR  certifikovanou  „Metodiku
integrace  sociální  práce  s příjemci  dávek  v hmotné  nouzi“,  která  je  určena  sociálním
pracovníkům  ÚP  ČR  a  obcím  k rozvíjení  činností  sociální  práce  podle  ustanovení  §64  a  §65
zákona  č.  111/2006  Sb.  o  pomoci  v hmotné  nouzi,  v platném  znění,  k posílení  procesů
spolupráce  v případové  práci  a  sociálním  začleňování  ohrožených  osob.  V roce  2015
proběhne v 5 vytipovaných lokalitách pilotáž metodiky. MPSV v této věci úzce spolupracuje
s GŘ ÚP ČR.

117

V prosinci  roku  2014  byla  uzavřena  „Deklarace  o  spolupráci  Probační  a  mediační  služby
a Úřadu práce České republiky týkající se zaměstnávání klientů Probační a mediační služby
v  rámci  nástrojů  a  opatření  aktivní  politiky  zaměstnanosti“.  Tato  deklarace  se  týká
zaměstnávání  klientů  Probační  a  mediační  služby  (dále  jen  „PMS“)  v  rámci  nástrojů
a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, upravuje zájem a ochotu PMS a ÚP ČR systémově
spolupracovat v rámci uplatňování nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Cílem
uvedené  Deklarace  je  systémově  podpořit  postupné  uplatnění  osob  s  trestní  minulostí  -
klientů  PMS  na  trhu  práce,  a  to  klientů  PMS,  kteří  vykonali  či  vykonávají  tresty  uložené
soudem, zejména trest obecně prospěšných prací (dále jen „OPP“), kde může být realizována
možnost,  aby  poskytovatel  trestu  OPP  po  jeho  úspěšném  vykonání  vytvořil  pro  tohoto
odsouzeného  společensky  účelné  pracovní  místo  vyhrazené  (dále  jen  „SÚPM  vyhrazené“)
případně  pracovní  příležitost  v  rámci  veřejně  prospěšných  prací  (dále  jen  „VPP“)  a  klientů
PMS  podmíněně  propuštěných  s  dohledem  či  podmíněně  odsouzených  s  dohledem
probačního  úředníka,  kde  ÚP  ČR  ve  spolupráci  s  probačním  úředníkem  koordinují  plán
probačního dohledu a individuální akční plán (dále jen „IAP“) s cílem umístit tyto klienty PMS
u zaměstnavatele, který vytvoří SÚPM nebo VPP.
Spolupráce bude ze strany ÚP ČR probíhat následovně:
a) Místně příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR zaregistruje klienta PMS s trvalým bydlištěm
v místě jeho působnosti na základě jeho písemné žádosti jako uchazeče o zaměstnání.
b)  ÚP  ČR  vypracuje  v  součinnosti  s  klientem  PMS  a  místně  příslušným  střediskem  PMS
strategii  ke  zvýšení  možnosti  uplatnění  uchazeče  o  zaměstnání  na  trhu  práce  v  rámci
vypracování  IAP,  který  bude  obsahovat  postup  a  časový  harmonogram  plnění
jednotlivých opatření obou subjektů (PMS a ÚP ČR).
c) ÚP ČR ověří aktuální možnost zaměstnání u konkrétního zaměstnavatele, který má zájem
na vytvoření pracovního místa pro osobu se záznamem v rejstříku trestů.
d)  Místně  příslušné  kontaktní  pracoviště  ÚP  ČR  (zaměstnanec  útvaru  trhu  práce)
ve spolupráci s místně příslušným střediskem PMS (pracovník určený pro kontakt s ÚP
ČR)  jedná  v  tomto  ohledu  s  PMS  a  přijímá  žádosti  příslušných  zaměstnavatelů
o  vytvoření  místa  v  rámci  APZ.  Poskytování  příspěvků  APZ  bude  realizováno
dle příslušných ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů.
Opatření  4.2.b  bylo  plněno  též  s  přispěním  OP  LZZ.  V  OPZ  (v  rámci  investiční  priority  2.2)
bude  multidisciplinární  spolupráce  řešena  jak  resortními  systémovými  projekty,
tak projekty krajů.
Dále  je  plánována  realizace  projektu  „Systémová  podpora  sociální  práce  v obcích“,
zaměřeného  na  pilotní  ověření  realizace  komplexního  spektra  činností  sociální  práce
jak  v oblasti  případové  práce,  tak  i  nastavení  procesů  spolupráce  relevantních  aktérů
sociálního začleňování na místní úrovni.
118

V rámci nástrojů MŽP není a priori uplatněna přímá spolupráce či podpora osob v nepříznivé
sociální situaci, avšak tato problematika je součástí širšího uplatňování principů udržitelného
rozvoje  -  Místní  Agendy  21  (dále  jen  „MA  21“).  MA  21  je  formou  pracovní  skupiny  Rady
vlády  pro  udržitelný  rozvoj  (dále  jen  „RVUR“)  i  orgánů  MŽP  podporována  a  pravidelně
sledována.  Hlavními  prvky  je  strategické  řízení,  aktivní  a  partnerský  přístup  a  systémové
směřování k udržitelnému rozvoji.

Opatření:  4.2.c  Podpora  specifickým  programům  a  projektům  řešící  eskalaci  sociálního
napětí na místní úrovni.
Gestor: MPSV, ASZ, MV, MMR, MPO, MSp a další resorty
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

V  květnu  2014  MV  zřídilo  meziresortní  Pracovní  skupinu  pro  řešení  problémů  sociálně
vyloučených lokalit na úrovni náměstků příslušných resortů a zástupců obcí a krajů. Pracovní
skupina se zabývala potřebnými legislativními i nelegislativními změnami pro zlepšení situace
sociálně vyloučených lokalit v širokém spektru oblastí (např. problematika dávek na bydlení,
sociálních  služeb,  výkupu  kovů,  prevence  kriminality,  kontroly  ubytoven,  kontroly  migrace
sociálně deprivovaných osob, boje proti drogám, podpory průmyslových zón a brownfields,
podpory začleňování menšin).
MPSV v současné době realizuje projekt z OP LZZ „Podpora sociálního začleňování na místní
a regionální úrovni“. Cílem tohoto projektu je přispět k tomu, aby stát efektivněji zajišťoval
odpovídající  podporu  (v  tomto  příp.  zejm.  metodickou)  místním  aktérům  ve  vytváření
sociálně  začleňujících  politik.  Konkrétně  se  jedná  o  implementaci  národních  dokumentů
z  oblasti  sociálního  začleňování  na  místní  a  regionální  úrovni  (mimo  Prahu),  osvětu
v  problematice  sociálního  vyloučení  a  začleňování  na  místní  úrovni,  úspěšné  zvládnutí
negativních  jevů  ve  společnosti  spojených  se  stárnutím  populace,  zlepšení  úrovně
informovanosti  zaměstnanců  působících  v  oblasti  sociálního  začleňování  a  zpracování
střednědobé  koncepce  sociálního  začleňování  a  boje  s  chudobou  na  místní  a  regionální
úrovni (mimo Prahu).
Problematika  bude  dále  podpořena  skrze  OP  Z  v  rámci  výzev  vyhlašovaných
pro koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám v rámci Prioritní osy 2 „Sociální
začleňování a boj s chudobou“.
V rámci  projektů  budou  krajské  pobočky  GŘ  ÚP  usilovat  o  vytvoření  pozitivních  vzorů
v  jednotlivých  lokalitách,  a  to  nejen  uvnitř  těchto  lokalit,  ale  i  mimo  ně.  Projekty  zároveň
budou usilovat o rozšíření spolupráce mezi subjekty působícími v jednotlivých lokalitách tak,
aby pomoc byla cílená a výsledky dlouhodobě udržitelné. GŘ ÚP předpokládá, že zapojením
více subjektů dojde k lepší udržitelnosti výsledků projektů.
119

K plnění opatření by měla přispět též realizace projektu „Systémová podpora sociální práce
v obcích“,  zaměřeného  na  pilotní  ověření  realizace  komplexního  spektra  činností  sociální
práce.
V resortu  spravedlnosti  v  současné  době  pobíhá  výzkumný  projekt  „Regionální  rozložení
a  podmíněnost  kriminality“,  který  zahrnuje  i  problematiku  tzv.  vyloučených  lokalit.  Bude
dokončen  v  prvním  čtvrtletí  roku  2016.  Se  zařazením  projektů  souvisejících  se  sociálně
patologickými jevy spojenými se sociálním vyloučením se počítá i v dalším období.
V obcích v působnosti ASZ je podporován a realizován v rámci lokálních  partnerství vznik
formalizovaných  komunikačních  platforem,  ve  kterých  vznikají  návrhy  opatření
k  omezování  bezpečnostních  rizik  a  pro  oblast  lokální  prevence  kriminality.  Tyto  jsou
začleňovány  do  strategických  plánů  lokálních  partnerství  nebo  do  lokálních  strategií
prevence kriminality. Do činnosti pracovních skupin se přímo zapojuje lokální konzultant/ka
a v dílčích otázkách si může vyžádat podporu agenturního odborného pracovníka pro oblast
bezpečnosti.  Pracovní  skupiny  pro  bezpečnost  fungují  v  naprosté  většině  lokalit,  kde  ASZ
působí.  Existují  v  různých  obměnách,  pod  různými  názvy  a  k  základní  náplni  z  oblasti
bezpečnosti v některých případech přibírají také další související agendu.
V roce  2014  bylo  realizováno  několik  desítek  jednání  pracovníků  ASZ  v exponovaných
lokalitách,  kde  zejména  mediátor  ASZ  spolu  s místní  samosprávou  a  policií  řešil  hrozící
eskalaci sociálního napětí. Jako příklad těchto jednání lze uvést například krizovou intervenci
v  Příbrami,  která  zahrnovala  koordinační  schůzky  se  zástupci  relevantních  institucí,  včetně
Policie  ČR  a  přípravu  návrhu  dalšího  postupu  a  komunikace  s veřejností,  či  mediaci
v  Cítolibech  mezi  zástupci  samosprávy,  Policie  ČR  a  vlastníkem  objektu  využívaném  jako
ubytovna.  Na  setkání  Rady  Českých  Budějovic  také  proběhla  prezentace  výzkumné  zprávy
a  doporučení,  kterou  ASZ  nechala  vypracovat  v  reakci  na  nenávistné  protesty  ve  městě
v  roce  2013  (http://www.socialni-zaclenovani.cz/studie-agentury-priblizuje-situaci-na-
sidlisti-maj).
V dotčeném období probíhala pravidelná komunikace ASZ zejména s Odborem bezpečnostní
politiky a Odborem prevence kriminality MV.
Spolupráce místních útvarů a územních odborů s ASZ probíhala především formou konzultací
s  představiteli  obce,  obecní  policie  a  Policie  ČR  z  lokalit  v působnosti  ASZ  k  fungování
pracovních skupin pro bezpečnost a žádostem do Programu prevence kriminality.
Dne 25. září 2014 realizoval pracovník ASZ na zasedání Republikového výboru pro prevenci
kriminality  prezentaci  na  téma  „Aktuální  bezpečnostní  situace  v  SVL  z  pohledu  Agentury
pro sociální začleňování".
Jednou ze specifických aktivit v roce 2014 byla jednání ASZ s MÚ Ústí nad Labem, ÚO P ČR
a KŘ P ČR týkající se prvomájového shromáždění DSSS a následný monitoring shromáždění.

120

Prevence rizik spojených s pravicovým extremismem
Dne  20.  února  2014  realizoval  pracovník  ASZ  na  školení  velitelů  opatření  Policie  ČR
ve školicím zařízení MV v Solenicích prezentaci na téma „Aktivity PEX a Přerov jako příklad
dobré praxe“.
Dne  18.  září  2014  realizoval  pracovník  ASZ  v  budově  Magistrátu  města  Karlovy  Vary
prezentaci  na  téma  legální  formy  odporu  proti  extremismu  na  semináři  „Extremistické
pochody a legální obrana“. Seminář pořádal spolek ProVARY, Člověk v tísni, o.p.s. a MMKV.
Akce byla určena zejména policistům, úředníkům magistrátu a občanským aktivistům.
Pracovníci  ASZ  se  opakovaně  účastnili  jednání  přípravného  výboru  veřejného  slyšení
„Extremismus  a  role  elit"  v Senátu  dne  16.  září  2014,  včetně  přípravy  podkladů
a  připomínkování  výstupů  a  na  tomto  veřejném  slyšení  také  ASZ  realizovala  prezentaci
s názvem „Co mohou dělat a co dělají komunální politici PRO nebo PROTI dobrému soužití?“.
Kampaň proti násilí z nenávisti
Odbor  pro  sociální  začleňování  ÚV  je  realizátorem  dlouhodobého  projektu  „Kampaň  proti
násilí z nenávisti“. Jeho součástí je iniciativa HateFree Culture, jejímž cílem je oslovit mladé
lidi  ve  věku  15  -  25  let  a  poskytnout  jim  atraktivní  a  důvěryhodné  informace  skrze
komunikační  kanály,  které  jsou  jim  blízké  -  tedy  především  sociální  sítě.  V  rámci  projektu
se tým zaměřuje na monitoring tzv. hatespeech a snaží se na tyto projevy nenávisti aktivně
reagovat.  Projekt  byl  oficiálně  spuštěn  v  druhé  polovině  listopadu  2014  spoty  v  českých
televizích a rádiích.
Zveřejněn byl také rozsáhlý průzkum mezi mladými na téma násilí z nenávisti, který v období
5. - 19. listopadu 2014 realizovala agentura MEDIAN (http://www.socialni-zaclenovani.cz/o-
mensinach-mame-dostatek-informaci-rikaji-mladi-casto-ale-veri-nenavistnym-famam).
Za  pozornost  stojí  zejména  zjištění  ohledně  vnímání  pojmu  násilí  z nenávisti.  Z  výzkumu
vyplynulo  například  to,  že  46  %  respondentů  bylo  přístupných  argumentům,  které
zodpovědnost  za  napadení  rozkládají  mezi  útočníky  a  oběti  (mohly  si  to  zavinit  svým
oblékáním, příslušností k určité skupině apod.). Nebo to, že u nepravdivých výroků o Romech
bylo pouze 20 - 34 % respondentů schopno přímo identifikovat nepravdivost. Častěji uváděli,
že neví/nedokáží posoudit, což vytváří další potenciál pro šíření hoaxů, které mohou mladé
lidi přesvědčovat svým opakováním či přenosem do jiných forem komunikace („šeptanda“)
apod.
Na webu hatefree.cz mají návštěvníci možnost seznámit se s příběhy obětí násilí z nenávisti,
sami  kreativně  tvořit  audiovizuální  obsah  a  především  navštívit  sekci  „Hejtomat“,  kde  jsou
průběžně vyvraceny nejběžnější nenávistné hoaxy. Projekt bude dále pokračovat budováním
sítě  tzv.  HateFree  Zón,  což  jsou  kavárny,  kluby, divadla  a  další  instituce,  které  svůj  prostor
vyhlásí jako místo, kde pro násilí a nenávist není místo. Aktivity projektu budou pokračovat
až do dubna 2016. Doposud iniciativa vyvolala především pozitivní reakce.

121

Další relevantní aktivity
V požadovaném  termínu  byla  ASZ  podávána  pololetní  „Průběžná  zpráva  o  bezpečnostních
rizicích  v sociálně  vyloučených  lokalitách“  pro  MV  a  Policii  ČR.  Na  tuto  zprávu  však,
až na výjimky, reaguje pouze MV ČR a Policejní prezidium ČR, ale odezva od místních útvarů
a územních odborů či specialistů chybí.
Proběhla jednání ASZ s OBP MV ČR ohledně rizik spojených s novým dotačním programem
Bezpečnostní  dobrovolník.  Došlo  k  vyjasnění  kontextu,  nastavení  základního  rámce
spolupráce a následné nominaci pracovníka ASZ do dotačního výboru.
ASZ v roce 2014 vydala manuál dobrých praxí „Bezpečnost, prevence a krizová intervence“,
který  obsahuje  přehled českých  i  zahraničních dobrých  praxí  v  oblasti  zajištění bezpečnosti
a  prevence  kriminality  v  SVL  a  příklady  dobrých  praxí  a  doporučených  postupů  v  oblasti
krizových  intervencí  při  eskalaci  napětí  ve  městech  a  obcích.  Ke  stažení  na  webu  ASZ:
http://www.socialni-zaclenovani.cz/metodiky-a-manualy-dobre-praxe.
ASZ  dne  13.  listopadu  2014  také  realizovala  odborný  seminář  „Bezpečnost  v  sociálně
vyloučených lokalitách a vybrané metody konceptu community policing“. Akce byla určena
zejména  lokálním  partnerům  Odboru  pro  sociální  začleňování  ÚV,  zástupcům  obcí  a  měst,
policistům a strážníkům a dále pracovníkům nestátních neziskových organizací.
Při  Radě  vlády  pro  záležitosti  romské  menšiny  byla  založena  pracovní  skupina
pro bezpečnost, do jejíž činnosti jsou kromě RVZRM zapojeni také pracovníci ASZ, OPK a OBP
MV ČR a vybraní specialisté za P ČR.
MPO  uvedené  opatření  plní  podporou  malých  a  středních  podniků  prostřednictvím
vyhlášených  programů  „Záruka  2015  až  2023“  a  „Inostart“  a  „Operačním  programem
Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 – 2020“.
MV  dlouhodobě  a  systémově  podporuje  specifické  projekty  zvyšující  bezpečí  v sociálně
vyloučených  lokalitách  a  to  jak  finanční  podporou,  tak  vydáváním  metodik,  pořádáním
seminářů  a  konferencí  (APK,  Domovník-preventista,  Bezpečná  lokalita  apod.).  Projekt
Asistent prevence kriminality (dále jen „APK“), který zvyšuje bezpečí v sociálně vyloučených
lokalitách,  působí  preventivně  proti  extremismu  a  motivuje  samosprávy  i  občany
k  pozitivnímu  hledání  řešení  problémů,  je  od roku  2009  úspěšně  realizován  Ministerstvem
vnitra v celé ČR především v rámci Programu prevence kriminality. Více k projektu  viz plnění
opatření 3.8.h.
MK vzhledem ke svému zaměření nepodporuje žádné specifické programy a projekty řešící
eskalaci  sociálního  napětí  na  místní  úrovni.  Lze  však  připustit,  že  některé  projekty
podporované ve výběrových dotačních řízeních však mohou přispívat ke zmírnění sociálního
napětí,  i  když  ne  přímo  místně,  poněvadž  většina  z nich  má  spíše  nadregionální
nebo celostátní charakter.

122

MK každoročně vyhlašuje výběrové dotační řízení na podporu kulturních aktivit zdravotně
postižených občanů a seniorů, ve kterém jsou podporovány projekty zaměřené na realizaci
„Národního  plánu  vytváření  rovných  příležitostí  pro  osoby  se  zdravotním  postižením
na  období  2010-2014“,  schváleného  usnesením  vlády  ČR  č.  253/2010,  kulturní  aktivity
zaměřené na realizaci „Národního akčního plánu podporující pozitivní stárnutí pro období let
2013  až  2017“,  schváleného  usnesením  vlády  ČR  č.  108/2013  a aktivity  směřující
k naplňování  článků  „Úmluvy  OSN  o  právech  osob  se  zdravotním  postižením“,  která  byla
ve  Sbírce  mezinárodních  smluv  uveřejněna  pod  číslem  10/1010  Sb.m.s.  V  roce  2014  byla
v  uvedeném  programu  poskytnuta  státní  dotace  v  celkové  výši  4 760 000,-  Kč  na  podporu
realizace 76 projektů.
Další  výběrová  dotační  řízení  MK  v  působnosti  odboru  regionální  a národnostní  kultury  -
Podpora rozvoje zájmových kulturních – mimouměleckých aktivit a Podpora kulturních aktivit
příslušníků  národnostních  menšin  žijících  v  České  republice  jsou  určena  pro  fyzické
a  právnické  osoby.  Všechny  subjekty,  které  splňují  podmínky,  mohou  do  výběrových  řízení
projekty předložit. Všichni mají zajištěn rovný přístup.
Do  výběrového  dotačního  řízení  v programu  na  podporu  kulturních  aktivit  příslušníků
národnostních menšin žijících v ČR, který vyhlašuje MK, mohou být předloženy též projekty,
zaměřené  na  multietnické  kulturní  akce,  směřující  mimo  jiné  např.  k potírání  negativních
projevů  extremismu,  rasové  a  národnostní  nesnášenlivosti  a  xenofobie.  V roce  2014
v tomto programu bylo podpořeno 58 projektů v celkové výši 7 942 000,- Kč.
MK každoročně také vyhlašuje v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 21. února 2007 č. 122
o nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 98/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky
a  způsob  poskytování  dotací  ze  státního  rozpočtu  na  aktivity  příslušníků  národnostních
menšin  a  na  podporu  integrace  příslušníků  romské  komunity,  ve  znění  nařízení  vlády
č.  262/2005  Sb.,  výběrové  dotační  řízení  v  programu  na  podporu  integrace  příslušníků
romské menšiny. V roce 2014 bylo v rámci tohoto programu podpořeno 23 projektů od 20
žadatelů částkou ve výši 1 516 000,- Kč. Koncem roku 2014, v lednu a únoru roku 2015 však
došlo  k  vrácení  nevyužitých  finančních  prostředků  v  částce  34 854,-  Kč  (někteří  příjemci
dotací  nevyčerpali  poskytnuté  finanční  prostředky  v  plné  výši).  Po  odečtení  vrácených
finančních prostředků byl tento program tedy podpořen částkou 1 481 146,- Kč (stav k 15. 2.
2015).
Za  významný  přínos  k posilování  společenského  povědomí  a  postavení  seniorů
ve společnosti považuje MK také udělování cen za celoživotní, významný a dlouholetý přínos
v oblasti neprofesionálního umění.
V  rámci  výběrového  dotačního  řízení  v  oblasti  kinematografie  a  audiovize  odbor  médií
a audiovize pravidelně podporuje projekty – filmové festivaly, které uvádějí mimo jiné i filmy
zabývající  se  problematikou  sociálního  vyloučení,  čímž  zejména  mezi  dětmi  a  mládeží
přispívají  k  tlumení  možného  sociálního  napětí.  Jedná  se  například  o  Mezinárodní  filmový
festival o lidských právech Jeden svět či Festival dokumentárních filmů Jihlava.
123

1.12 Plnění opatření v oblasti posilování sociální soudržnosti
Proces sociálního vyloučení se vždy dotýká celé společnosti; jedním z jeho negativních rysů
je  závažné  narušení  společenské  soudržnosti.  Sociální  soudržnost  označuje  stav  sdílené
identity,  loajality  a  solidarity  ve  společnosti.  Vyjadřuje  schopnost  společnosti  zajistit  dobré
odpovídající životní podmínky všem svým členům. Soudržnost nevzniká prostou občanskou,
prostorovou  či  teritoriální  příslušností,  nýbrž  participací  na  sociálně  ekonomické  dynamice
a správě věcí.  Důležitými tématy v této oblasti je mezigenerační solidarita, vnímání sociálně
vyloučených  osob  veřejností,  participace  sociálně  vyloučených  či  sociálním  vyloučením
ohrožených  osob  a  také  zapojení  soukromého  a  občanského  sektoru,  které  je  důležité
pro nastolení sociálního dialogu.
Cíl: Snižování sociálního napětí

Opatření:  4.3.a  Podpora  spoluúčasti  občanů  na  řízení  věcí  veřejných  včetně  zapojování
osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených;
Gestor: MPSV – metodiky a šíření dobré praxe
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

MPSV má připraven k realizaci v novém programovacím období projekt „Systémová podpora
výkonu  sociální  práce  v obcích“,  který  je  proklientsky  zaměřen  a  jehož  cíle  jsou  v souladu
se Strategií sociálního začleňování i se Strategií boje proti sociálnímu vyloučení.
MPSV  se  v  rámci  projektu  „Transformace  sociálních  služeb“  a  při  tvorbě  samotných
transformačních  plánů  v  zařízeních  usiluje  o  zapojení  uživatelů  těchto  služeb
do jednotlivých procesů.
Participace  cílové  skupiny  je  zohledňována  také  při  čerpání  prostředků  z  ESF.  Např.
v Prioritní  ose  3  OP  Z  „Sociální  inovace  a  mezinárodní  spolupráce“  je  aktivní  zapojování
cílové  skupiny  do  navrhovaného  inovačního  řešení  zahrnuto  mezi  hodnotící  kritéria
(pro  první  kolo  hodnocení  musí  žadatelé  v  projektovém  záměru  navrhnout  alespoň
minimální  relevantní  úroveň  zapojení  cílové  skupiny  ve  všech  fázích  projektu,  což  bude
posouzeno  hodnotící  komisí,  v  druhém  kole  hodnocení  budou  bodově  zvýhodněny
ty projekty, kde je navržena nejvyšší reálná míra zapojení. Podle charakteru projektu a cílové
skupiny  může  být  pro  zapojení  cílové  skupiny  optimální  jedna  (nebo  více)  z  následujících
přístupů:
•  Sdílení informací s uživateli služeb – uživatel nemá žádný vliv;
•  Konzultace – poskytovatelé se ptají uživatelů, co si myslí o dané službě či směrnicích –
uživatelé mají omezený vliv;
124

•  Participace  –  posilování  uživatelů  k  tomu,  aby  se  podíleli  na  rozvoji  služeb,  směrnic
či vnímání služeb. Uživatelé mohou formovat doporučení a ovlivnit výstupy;
•  Sdílení  pravomocí  –  sdílené  rozhodování  a  zodpovědnost,  také  na  státní  úrovni.
Uživatelé mohou ovlivnit a předurčit výstupy;
•  Plná kontrola – uživatelé služeb mají nad rozhodovacím procesem kontrolu.
Ve  dnech  26.  a  27.  listopadu  2014  se  v  prostorách  Poslanecké  sněmovny  uskutečnila
„Konsensuální  konference  o  bezdomovectví  v  České  republice“,  jakožto  jedno  z opatření
„Koncepce  prevence  a  řešení  problematiky  bezdomovectví  v České  republice  do  roku  2020“
(usnesení  vlády  ze  dne  28.  srpna  2013  č.  666).  Konsensuální  konferenci  lze  popsat  jako
veřejný  průzkum,  v  jehož  středu  stojí  porota,  která  má  posoudit  společensky  kontroverzní
téma.  Odborníci  předloží  porotě  důkazní  materiály,  ta  může  nejprve  klást  otázky  a  poté
posuzuje důkazy v soukromí, z čehož vzejde její výsledné stanovisko. Cílem je rozpoutat mezi
odborníky  a  zainteresovanými  skupinami  debatu  na  kontroverzní  téma,  a  přispět  tak
k posouzení tématu za účelem dalšího rozhodování. Slovo i příležitost k dialogu zde dostali
tvůrci  politik,  poskytovatelé  sociálních  služeb,  představitelé  nevládních  organizací  i  lidé
se zkušeností života bez domova, a to jak v Přípravném výboru uvedené Konference, tak jako
experti hovořící k porotě v rámci jednotlivých panelů. Příspěvky všech expertů a rozhodnutí
poroty  byly  zveřejněny  ve  sborníku  z Konference  dne  8.  dubna  2014,  a  to  i  elektronicky
na webu www.bezdomovectvi.info. Výstupy konference ve formě sborníku směřují ke všem
relevantním  aktérům  včetně  MPSV,  které  přijalo  konsenzuální  stanovisko  poroty  jako
podklad  pro  další  strategické  směřování  v oblasti  politiky  prevence  a  řešení
bezdomovectví.

Opatření: 4.3.b Zapojování občanského a soukromého sektoru do tvorby a implementace
opatření  na  podporu  sociální  soudržnosti,  včetně  posilování  společenské  odpovědnosti
zaměstnavatelů nebo rozvoje sociální ekonomiky;
Gestor: MPSV – metodiky a šíření dobré praxe
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

V závěru roku 2014 započalo MPSV s realizací výše zmíněného projektu „Podpora sociálního
začleňování  na  místní  a  regionální  úrovni“.  Cílem  uvedeného  projektu  je  přispět  k  tomu,
aby stát efektivněji zajišťoval odpovídající podporu (v tomto příp. zejm. metodickou) místním
aktérům  ve  vytváření  sociálně  začleňujících  politik.  Jednu  z klíčových  aktivit  projektu
je  organizace  kulatých  stolů  ve  všech  krajích,  které  se  budou  zabývat  osvětou  v oblasti
sociálního  začleňování  a  představením  Metodiky  tvorby  strategií  sociálního  začleňování
na  místní  úrovni.  Kulatých  stolů  se  budou  účastnit  zástupci  příslušných  odborů  městských
a krajských úřadů, ale také zástupci neziskových organizací či soukromého sektoru.

125

Opatření  je  plněno  také  v rámci  přípravy  legislativních  opatření  v oblasti  nepojistných
dávkových  systémů.  Obecným  požadavkem  na  tvorbu  právních  předpisů  je  zhodnocení
dopadů změny právního stavu, při kterém se postupuje dle Obecných zásad pro hodnocení
dopadů regulace (RIA). RIA je dle Legislativních pravidel vlády součástí legislativního procesu
u všech obecně závazných právních předpisů připravovaných ministerstvy uloženým s cílem
přispět  mimo  jiné  formou  konzultací  k lepší  informovanosti  občanů  a  organizací  z řad
odborné,  profesní  a  zájmové  veřejnosti  o  podobě  připravované  regulace.  Konzultace
s dotčenými subjekty jsou povinnou součástí RIA. S reprezentanty občanského a soukromého
sektoru probíhají konzultace a vyjednávání velmi silně zejména v případě právních předpisů,
které se dotýkají situace osob se zdravotním postižením. Jednotlivci a organizace zastupující
zájmy  osob  se  zdravotním  postižením  se  aktivně  podílely  na  zpracování  zákon  č.  313/2013
Sb.,  kterým  se  mění  zákon  č.  108/2006  Sb.,  o  sociálních  službách,  ve  znění  pozdějších
předpisů,  a  další  související  zákony.  Novela  s účinností  od  1.  ledna  2014  změnila  způsob
posuzování  zdravotního  stavu  pro  splnění  zdravotní  podmínky  pro  nárok  na  průkaz  osoby
se  zdravotním  postižením,  zasáhla  i  do  příspěvku  na  mobilitu  a  příspěvku  na  zvláštní
pomůcku. Dalším příkladem zapojení občanského sektoru je zákon č. 329/2014 Sb., kterým
se  mění  zákon  č.  329/2011  Sb.,  o  poskytování  dávek  osobám  se  zdravotním  postižením
a  o  změně  souvisejících  zákonů,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  který  řeší  přechod  nároku
z průkazu mimořádných výhod a průkazu osoby se zdravotním postižením.
V rámci oblasti podpory 1.2 OP LZZ Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných
podniků  probíhala  v  roce  2014  realizace  6  projektů  zaměřených  na  podporu  zaměstnanců
ve  výpovědi  z  důvodu  restrukturalizace  podniků.  Projekty  byly  realizovány  hospodářskými
komorami a lze je tak do jisté míry považovat za formu podpory společenské odpovědnosti
zaměstnavatelů.
V roce 2014 byla na MZe ustavena Pracovní komise sociálního zemědělství. Jejími členy byli
jmenováni  zástupci  MZe,  MPSV,  Podpůrného  a  garančního  rolnického  a  lesnického  fondu,
a.s.,  Centra  pro  komunitní  práci  a  další  odborníci  hlavně  z regionů,  kteří  mají  zkušenosti
s řešením  problematiky  sociálního  začleňování  na  venkově.  Náplní  práce  této  pracovní
skupiny jsou především následující činnosti:
  Zpracování  koncepce  propojení  poskytovatelů  sociálních  služeb  a  zemědělských
subjektů;
  příprava organizačních, legislativních a faktických opatření týkajících se života osob
ohrožených diskriminací na venkově;
  předkládání návrhů na realizaci podpor z dotačních resortních titulů a dalších zdrojů;
  ostatní  činnosti  směřující  k řešení  sociálních  podmínek  lidí  žijících  ve  venkovských
oblastech.
126

Cílem  MZe  je  za  účasti  hlavních  aktérů  (zemědělci  a  místní  komunity)  podporovat
nebo  vytvářet  sociální  služby  ve  venkovských  oblastech,  které  přispívají  sociálnímu
začleňování.  Důležitou  přidanou  hodnotou  je  možnost  integrovat  znevýhodněné  osoby
do  prostředí,  které  především  ve  venkovských  oblastech  umožňuje  flexibilitu,  blízkost
a  neformálnost  širokého  spektra  vztahů  při  jejich  začleňování,  a  to  především
za předpokladu, že budou vykonávat smysluplnou činnost  – práci – vedoucí k posílení jejich
osobnostních  a  profesních  dovedností  a  schopností,  ale  také  větší  nezávislosti  a  lepšímu
sociálnímu  postavení.  Sociální  zemědělství  v současné  době  získává  pozornost  na  základě
pozitivního  vnímání  zemědělství  a  venkovských  zdrojů,  kdy  se  přirozenou  cestou  zvyšuje
i zájem o příznivé účinky přírodních prostor a zemědělských činností pro sociální, zdravotní
a  duševní  pohodu  zúčastněných  osob.  V tomto  kontextu  představuje  koncept  sociálního
zemědělství  novou  šanci  pro  zemědělce  zavádět  a  vytvářet  nové  alternativní  služby,
rozšířit a diverzifikovat své činnosti a jejich roli ve společnosti.

Opatření: 4.3.c V rámci probíhající důchodové reformy zohledňovat udržení mezigenerační
spravedlnosti;
Gestor: MPSV
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Při  rozhodování  o  změnách  v rámci  důchodového  systému  MPSV  vždy  systematicky
a komplexně zvažuje dopady jednotlivých opatření na seniory. Je vyvíjena maximální snaha
o  zabezpečení  na  jedné  straně  adekvátnosti/přiměřenosti  dávek  a  na  druhé  straně
dlouhodobé finanční udržitelnosti důchodového systému, který je základním předpokladem
pro  stabilitu,  funkčnost  důchodového  systému  a  v neposlední  řadě  pro  důvěru  veřejnosti.
V roce  2014  byla  založena  Odborná  komise  pro  důchodovou  reformu,  která  se  ve  svém
mandátu  „zavazuje  provést  zhodnocení  stavu  českého  důchodového  systému
v interdisciplinárním pohledu a připravit široce sdílený návrh pokračování důchodové reformy
v  ČR  tak,  aby  byl  zabezpečen  důstojný  příjem  důchodců  a  zajištěno  dlouhodobě  stabilní
uspořádání  a  finanční  udržitelnost  důchodového  systému  ve  výhledu  budoucích  desetiletí“.
Odborná  komise  vzniká  za  účelem  nalezení  široké  shody  o  budoucím  směřování
důchodového  systému  a  předpokládá  se,  že  její  návrhy  budou  dobrým  doporučujícím
podkladovým  materiálem  pro  strategické  rozhodování  vlády  o  budoucnosti  důchodové
reformy v ČR.

127

Opatření: 4.3.d Rozvoj potenciálu a rolí starších lidí v rodině, ekonomice a celé společnosti.
Gestor: MPSV
Termín: Průběžně
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

MPSV  je  gestorem  a  koordinátorem  opatření  obsažených  v  národní  strategii  přípravy
na stárnutí "Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017"
(dále  jen  "NAP").  Na  základě  usnesení  vlády  ze  dne  14.  července  2014  č.  584  ke  „Zprávě
o  plnění  Národního  akčního  plánu  podporujícího  pozitivní  stárnutí  pro  období  let  2013
až 2017 za rok 2013“ byla schválena aktualizovaná verze NAP (usnesení vlády ze dne 30. 3.
2015  č.  218  o  Národním  akčním  plánu  podporujícího  pozitivní  stárnutí  pro  období  let  2013
až 2017 (aktualizovaná verze ke dni 31. prosince 2014). NAP je mezirezortním dokumentem,
obsahující  opatření,  která  se  týkají  problematiky  stárnutí  populace  a  která  je  třeba
prosazovat  horizontálně  napříč  sektory  a  na  všech  úrovních  veřejné  správy.  K hlavním
oblastem NAP patří: Realizace politiky přípravy na stárnutí, zajištění a ochrana práv starších
osob,  celoživotní  učení,  zaměstnávání  starších  pracovníků  a  seniorů,  dobrovolnictví
a  mezigenerační  spolupráce,  kvalitní  prostředí  pro  život  seniorů,  zdravé  stárnutí  a  péče
o seniory s omezenou soběstačností. Hlavním cílem je změna přístupu lidí a celé společnosti
ke  stárnutí,  zlepšení  zapojení  starších  občanů  do  života  společnosti  a  podpora  aktivního
stárnutí jako prevence sociálního vyloučení a zdravotních problémů.
V oblasti  podpory  zvýšení  zaměstnanosti  starších  lidí  byl  realizován  projekt  „Pracujme
společně“,  v jehož  rámci  bylo  pilotně  ověřeno  sdílené  pracovní  místo  (starší  a  mladší
pracovník  sdílí  jednu  pracovní  pozici).  Projekt  proběhl  postupně  ve  třech  krajích  -
v  Ústeckém,  Karlovarském  a  Libereckém  kraji,  kde  ve  spolupráci  s pobočkami  úřadu  práce
probíhal  nábor  účastníků  projektu.  Účastníci  potom  prošli  „Vstupním  modulem“
a  „Individuálním  vzděláváním“.  Zároveň  byla  účastníkům  průběžně  poskytována  „Podpora
při hledání pracovního uplatnění“. Na základě výstupů z bilanční a pracovní diagnostiky byly
zpracovány plány osobního rozvoje účastníků.
S cílem  podpory  zaměstnanosti  starších  lidí  je  ÚP  ČR  realizován  další  projekt  „Generační
tandem“,  který  je  zaměřen  na  zajištění  generační  výměny  a  podpory  mezigenerační
solidarity  na
trhu
práce
prostřednictvím
udržení
v
zaměstnání
pracovníků
v předdůchodovém věku a posílení souladu mezi kvalifikační nabídkou a poptávkou na trhu
práce  u  osob  na  trh  práce  nově  vstupujících.  Projekt  je  pilotně  realizován  v  Olomouckém,
Karlovarském a Středočeském kraji.  Projekt podpoří přenos pracovních zkušeností na osoby
vstupující na trh práce a to bez předchozích pracovních zkušeností (max. do dvou let praxe).
Projekt si také slibuje podporu delší zaměstnatelnosti starších osob v předdůchodovém věku,
kdy dochází ke snížení produktivity nebo aktivity v rámci pracovní činnosti.

128

Cílem  Generačního  tandemu  je  zvýšit  jistotu  starších  zaměstnanců  v  zaměstnání
prostřednictvím  mezigeneračního  přenosu  pracovních  zkušeností  ve  vztahu  k  mladším
zaměstnancům,  jejich  zapracováním,  a  to  i  za  pomoci  investic  do  jejich  vzdělání  a  dalšího
rozvoje.
Od  roku  2012  je  MPSV  autorizačním  orgánem  profesní  kvalifikace  (PK)  Chůva  pro  děti
do zahájení povinné školní docházky a Chůva pro dětské koutky (podle zákona č. 179/2006
Sb.).  Profesní  kvalifikace  umožní  větší  zapojení  osob  50+  na  trhu  práce  v  rámci  zajištění
služeb péče o děti (dětská skupina, služby péče o děti na základě živnostenského oprávnění).
V  roce  2014  bylo  MPSV  uděleno  celkem  24  autorizací,  z  toho  14  pro  profesní  kvalifikaci
Chůva  pro  děti  do  zahájení  povinné  školní  docházky  a  10  pro  profesní  kvalifikaci  Chůva
pro  dětské  koutky.  Osvědčení  o  způsobilosti  k  těmto  profesním  kvalifikacím  získalo  235
uchazečů  (227  PK  Chůva  pro  děti  do  zahájení  povinné  školní  docházky  a  8  PK  Chůva
pro dětské koutky).

129

1.13 Plnění opatření v oblasti mainstreamingu sociálního začleňování

Mainstreaming  sociálního  začleňování  znamená  zahrnutí  této  agendy  nejen  do  sociální
politiky,  ale  i  do  politik  vzdělávání,  zdravotnictví,  regionálního  rozvoje,  v oblasti  kultury,
spravedlnosti, financí, bezpečnosti a prevenci kriminality. Jeho nejvýraznější charakteristikou
je  změna  přístupu,  která  usiluje  o  nadhled  a  širší  chápání  daného  problému.  Při  plánování
politik  cílených  na  osoby  ohrožené  sociálním  vyloučením  a  sociálně  vyloučené  do  popředí
vystupuje význam tzv. evidence based policy (politiky založené na důkazech). Mainstreaming
vytváří proces tvorby politik založený na lepších informacích, v procesu politiky vede k větší
transparentnosti  a  otevřenosti  a  prostřednictvím  účinných  konzultačních  mechanismů
podněcuje  jak  širší  individuální  a  skupinovou  participaci,  tak  synergický  potenciál
relevantních politik.

Cíl:  Využívání  evidence  based  přístupu  při  tvorbě  politik  a  posilování  informovanosti
o problematice sociálního vyloučení

Opatření (všechny resorty; průběžně): 4.4.a Zvyšování analytické kapacity ve státní správě
a  samosprávě,  ale  i  v  neziskovém  sektoru,  zavedení  stálé  spolupráce  státní  správy
a  samosprávy  s  akademickou  a  výzkumnou  sférou,  realistické  informování  a  posilování
informovanosti  o  problematice  sociálního  vyloučení  ve  státní  správě  a  samosprávě
prostřednictvím vzdělávání pracovníků veřejné správy;
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

V rámci MPSV funguje Vědecká rada pro sociální práci, která je poradním orgánem ministra
práce  a  sociálních  věcí  pro  aplikaci  vědeckých  poznatků  z  oboru  sociální  práce  při  řešení
odborných problémů souvisejících s realizací sociální politiky státu.
V  rámci  přípravy  legislativních  opatření  v oblasti  nepojistných  dávkových  systémů  MPSV
spolupracuje s akademickou a výzkumnou sférou. Dokladem je např. zapracování připomínek
z diskuse s představiteli akademické sféry (CERGE-EI) na půdě Legislativní rady vlády k právní
úpravě  porodného  při  zpracování  návrhu  zákona  č.  253/2014,  kterým  se  mění  zákon
č.  117/1995  Sb.,  o  státní  sociální  podpoře,  ve  znění  pozdějších  předpisů.  Při  přípravě  nové
právní úpravy doplatku na bydlení, kterou obsahoval zákon č. 252/2014 Sb., kterým se mění
zákon  č.  111/2006  Sb.,  o  pomoci  v hmotné  nouzi,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  a  další
související  zákony,  byly  využity  výsledky  z projektu  „Analýzy  socioekonomické  situace
příjemců sociálních dávek na ubytovnách“, kterou pro MPSV v roce 2014 zpracoval Deloitte
Advisory s.r.o.
130

Odborníci  z akademické  a  výzkumné  sféry  se  pravidelně  podílí  na  přípravě  i  monitorování
plnění  strategických  materiálů  MPSV  z oblasti  sociálního  začleňování  (KSZ  a  její  expertní
skupiny,  např.  Expertní  skupina  pro  řešení  problematiky  bezdomovectví).  Experti  byli
a  nadále  budou  zapojeni  i  do  příprav  nového  programového  období  (příprava  OPZ,
projektových záměrů).
MPO  dlouhodobě  věnuje  největší  pozornost  problematice  výzkumné  a  analytické  činnosti
formou  účelové  podpory,  která  v roce  2014  dosahovala  desítek  milionů  korun.  Podpora
se  týkala  konkrétních  projektů  příslušných  ústavů  Akademie  věd  ČR  a  univerzit  i  dalších
vysokých škol.
MSp  trvale  využívá  výzkumné  poznatky;  je  zřizovatelem  organizace  specializované
na kriminologický výzkum (Institut pro kriminologii a sociální prevenci), v jejímž výzkumném
programu  jsou  zařazovány  také  úkoly,  týkající  se  problematiky  sociálně  patologických  jevů,
majících  souvislost  se  sociálním  vyloučením.  S  předmětnou  problematikou  konkrétně
souvisel  výzkumný  úkol  „Současná  situace  v  oblasti  extremistických  hnutí  v  ČR  s  důrazem
na jejich potenciální podporu u mladistvých a na šíření extremistických ideologických obsahů
po  Internetu“.  Úkol  byl  řešen  v  rámci  „Programu  bezpečnostního  výzkumu“,  byl  dokončen
v  roce  2013  a  úspěšně  obhájen.  Jeho  výsledky  byly  využity  ve  „Zprávě  o  situaci  v  oblasti
vnitřní  bezpečnosti  a  veřejného  pořádku  na  území  České  republiky  v  roce  2013“  a  „Zprávě
o  extremismu  na  území  ČR  v  roce  2013“,  které  byly  dány  k  dispozici  mj.  Republikovému
výboru pro prevenci kriminality, resortům školství a práce a sociálních věcí.
MV ohledně plnění tohoto opatření odkazuje na informace uvedené u plnění opatření 4.2.a.
Poznatky  a  praktické  zkušenosti  krajských  koordinátorů  pro  romské  záležitosti,  romských
poradců  na  úrovni  obcí  v  přenesené  působnosti  a  poskytovatelů  sociálních  služeb
příslušníkům  romských  komunit  jsou  navíc  průběžně  začleňovány  do  celoživotního
vzdělávání  příslušníků  a  zaměstnanců  Policie  ČR.  Tyto  informace  jsou  pravidelně
zobecňovány  a  zařazovány  do  vzdělávacích  aktivit  příslušníků  a  zaměstnanců  Policie  ČR,
zejména vykonávajících činnosti na úseku menšin. Styční důstojníci pro menšiny jednotlivých
krajských  ředitelství  policie  a  členové  jejich  pracovních  skupin  jsou  ve  stálém  kontaktu
s uvedenými koordinátory, poradci a dalšími osobami, činnými v této problematice.

131

Opatření:  4.4.b  Zavedení  systematického  posuzování  potenciálních  dopadů  nově
přijímaných  opatření  na  osoby  ohrožené  sociálním  vyloučením  včetně  identifikace  rizik
a přijetí odpovídajících opatření;
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno.

Opatření je plněno v rámci přípravy legislativních opatření v oblasti nepojistných dávkových
systémů. Obecným požadavkem na tvorbu právních předpisů je zhodnocení dopadů změny
právního  stavu,  při  kterém  se  postupuje  dle  Obecných  zásad  pro  hodnocení  dopadů
regulace  (RIA).  RIA  je  dle  Legislativních  pravidel  vlády  součástí  legislativního  procesu
při  zpracování  všech  obecně  závazných  právních  předpisů  připravovaných  ministerstvy.
Závěrečná  zpráva  RIA  je  součástí  návrhu  právního  předpisu  a  posuzování  relevantních
sociálních dopadů nově přijímaných opatření zejména na specifické sociální skupiny obyvatel
a  jejich  práva,  např.  na  sociálně  slabé,  osoby  se  zdravotním  postižením,  národnostní
menšiny,  sociálně  vyloučené,  nebo  hodnocení  okolností  majících  dopad  např.  na  zhoršení
sociální  rovnosti,  sociální  začleňování,  práva  menšin,  ochranu  osobních  údajů,  včetně
identifikace a eliminace rizik, je její povinnou součástí.  Viz např. RIA k zákonu č. 252/2014
Sb.,  kterým  se  mění  zákon  č.  111/2006  Sb.,  o  pomoci  v  hmotné  nouzi,  ve  znění  pozdějších
předpisů,  a  další  související  zákony.  Návrh  nové  právní  úpravy doplatku  na  bydlení  zvažuje
sociální  dopady  na  osoby  v  hmotné  nouzi,  jimž  garantuje  nárok  na  hmotné  zabezpečení
a  zabraňuje  vytlačování  sociálně  ohrožených  skupin  obyvatel  do  substandardních  forem
bydlení.
I  v rámci  roku  2014  byl  realizován  „Projekt  podpora  procesů  v sociálních  službách“,  který
se  snaží  nastavit  monitoring  a  evaluaci  efektivity  sociálních  služeb.  Efektivita  systému
by měla být nastavena v návaznosti na nepříznivou sociální situaci.

Opatření:  4.4.c  Pravidelné  sledování  a  vyhodnocování  vazeb  mezi  přijímanými
strategickými dokumenty v oblastech souvisejícími se sociálním začleňováním;
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno částečně

KSZ  (MPSV)  se  podílí  na  tvorbě  a  připomínkování  zásadních  dokumentů  z oblastí
souvisejících se sociálním začleňováním, což přispívá k lepší provazbě opatření a plnění cílů
v oblasti sociálního začleňování. KSZ má zejména poradní roli. Je žádoucí hledat další řešení
pro lepší koordinaci průřezové agendy sociálního začleňování.
I v rámci roku 2014 MPSV realizovalo „Projekt podpora procesů v sociálních službách“, jehož
cílem  je  nastavení  monitoringu  a  evaluace  efektivity  sociálních  služeb.  Efektivita  systému
by měla být nastavena v návaznosti na nepříznivou sociální situaci.

132

Opatření: 4.4.d Podpora zavádění monitoringu a evaluace efektivity opatření;
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno částečně

I v rámci roku 2014 MPSV realizovalo "Projekt podpora procesů v sociálních službách“, který
se  snaží  nastavit  monitoring  a  evaluaci  efektivity  sociálních  služeb.  Efektivita  systému
by měla být nastavena v návaznosti na nepříznivou sociální situaci.
Ke zvýšení efektivity ve sledování pokroku v oblasti boje s chudobou a sociálním vyloučením
ve  vztahu  ke  Strategii  je  a  nadále  pravidelně  bude  využívána  certifikovaná  a  oponovaná
metodika VÚPSV „Indikátory strategie potlačování chudoby a sociálního vyloučení v České
republice“.
Opatření  je  dále  plněno  v rámci  přípravy  legislativních  opatření  v oblasti  nepojistných
dávkových  systémů.  Dokladem  je  např.  využití  poznatků  o  právních  úpravách  porodného
v členských zemích Evropské unie při zpracování návrhu zákona č. 253/2014, kterým se mění
zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Opatření: 4.4.e Podpora využívání výzkumných závěrů a zkušeností ze zahraničí, podpora
výzkumných  činností  dlouhodobého  charakteru,  včetně  predikce  trendů  budoucnosti,
podpora výzkumných záměrů sledujících regionální dimenzi sociálního vyloučení.
Stanovisko KSZ: Opatření je plněno

V  roce  2014  bylo  formulováno  několik  výzkumných  potřeb  MPSV,  které  byly  přijaty
a v roce 2015 vyhlášeny TAČR. Jedná se např. o:
1)  Využití kapacit pobytových sociálních služeb s ohledem na řešení potřeb jejich uživatelů;
2)  Výkon  sociální  práce  z hlediska  prevence  a  řešení  situací  sociálního  vyloučení  v rámci
veřejné správy, poskytovatelů sociálních služeb a ostatních organizací.
MPSV pravidelně spolupracuje s VÚPSV na prohlubování a zkvalitňování informací o oblasti
sociálního  začleňování.  VÚPSV  v roce  2014  pro  MPSV  zpracoval  několik  analýz,  např.
„Chudoba, deprivace a sociální vyloučení v České republice s důrazem na děti a domácnosti
vychovávající děti“, „Role lokálních vlád při řešení problémů sociálního začleňování“ nebo
„Analýzu  problému  rizika  ztráty  bydlení  a  vyhodnocení  existujících  mechanizmů  v České
republice“.  V rámci  další  činnosti  VÚPSV  bylo  zadáno  mj.  další  „Zhodnocení  vývoje  situace
v  oblasti  sociálního  vyloučení  a  Strategie  sociálního  začleňování  2014-20  za  rok  2014  podle
soustavy indikátorů“.

133

MV  (OBVPV)  je  gestorem  národního  bezpečnostního  výzkumu,  vývoje  a inovací  (dále  jen
„bezpečnostní výzkum“). Plní všechny úkoly poskytovatele státní podpory ve výzkumu vývoji
na základě zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu
a  vývoje),  ve  znění  pozdějších  předpisů.  Bezpečnostní  výzkum  je  realizován  na  základě
„Meziresortní  koncepce  bezpečnostního  výzkumu  a  vývoje  ČR  do  roku  2015“,  která  byla
schválena  usnesením  vlády  č.  743/2008.  Koncepce  stanovila  3  základní  priority
bezpečnostního  výzkumu  v  ČR  –  Bezpečnost  občanů,  Bezpečnost  kritických  infrastruktur,
Krizový  management  a  5  priorit  podpůrných.  V rámci  priority  „Bezpečnost  občanů“
je  zahrnuta  mimo  jiné  i  tematická  oblast  „Ochrana  proti  kriminalitě,  protispolečenskému
jednání a sociopatologickým jevům“.
V roce  2014  byl  podpořen  projekt  „Analýza  přirozeného  jazyka  v  prostředí  internetu“
(č.  projektu  VF20102014003)  realizovaný  Masarykovou  univerzitou  v Brně  v období
od 1. 10. 2010 do 31. 12. 2014. Předmětem je vyvinout a implementovat techniky zpracování
přirozeného  jazyka  umožňující  analyzovat  jazykové  projevy  na  Internetu,  které  spadají
do působnosti  českých  bezpečnostních  orgánů  (neonacismu,  anarchismu,  rasismu,
terorismu)  s  důrazem  na  určování  pravděpodobnosti  autorství  textů.  Předmětem  zájmu
bude veškerý webový obsah produkovaný domácími i mezinárodními zájmovými skupinami
nebo jednotlivci.
V  rámci  programu  „Zavádění  policejních  specialistů  pro  práci  s  romskou  menšinou
v sociálně  vyloučených  lokalitách“,  financovaného  z  Norských  fondů,  bude  realizován
rozsáhlý výzkum veřejného mínění na téma vnímání policejní práce touto menšinou a jeho
následná analýza, sloužící k nastavení parametrů policejní práce.
Policie  ČR  ad  hoc  podporuje  a  účastní  se  výzkumů  mapujících  strukturu  a  dynamiku
kriminality,  která  je  spojena  s  životem  menšinových  komunit.  V  současné  době  Policie  ČR
takový průzkum sama nerealizuje.
V souladu s plněním „Strategie pro práci Policie ČR ve vztahu k menšinám pro období 2013-
2014“  MV  spolupracuje  na  realizaci  výzkumu,  který  je  zaměřený  na  zjištění  hlavních  typů
zátěžových situací, se kterými se setkávají příslušníci Policie ČR při kontaktu s menšinami.
Výzkum  je  součástí  klíčové  aktivity  „Zpracování  odborného  obsahu  výukových  seminářů
pro  příslušníky  Policie  ČR  na téma  interkulturní  kompetence  –  zvládání  psychické  zátěže
při kontaktu s obyvateli sociálně vyloučených lokalit či nositeli sociálních, kulturních a jiných
zvláštností  včetně  výukových  videospotů“  v  rámci  projektu  „Efektivní  rozvoj  a posilování
kompetencí  lidských  zdrojů“,  který  je  spolufinancovaný  z  OP  LZZ.  Na  základě  uvedeného
výzkumu budou následně zpracovány výukové materiály pro lektory Policie ČR, které budou
sloužit  pro  výuku  příslušníků  Policie  ČR.  Cílem  aktivity  je  především  snížení  konfliktních
situací při kontaktu policie s příslušníky menšin včetně romské menšiny a posílení odborných
dovedností příslušníků Police ČR při kontaktu s menšinami.
134

„Národní informační a poradenské středisko pro kulturu“ (NIPOS), příspěvková organizace
MK, v současné době připravuje výzkumný projekt týkající se vlivu amatérských uměleckých
aktivit na kvalitu života obyvatel v regionech. Záměrem projektu je postihnout všechny
sociální skupiny obyvatel ve vybraných krajích ČR.

135

2  Vyhodnocení  obecné  situace  podle  metodiky  „Indikátory  strategie
potlačování chudoby a sociálního vyloučení v České republice“

Na  konci  roku  2014  a  počátku  roku  2015  bylo  provedeno  vyhodnocení  větší  části  soustavy
„Indikátorů  strategie  potlačování  chudoby  a  sociálního  vyloučení  v České  republice“
dle stejnojmenné metodiky (podklad navržený VÚPSV v roce 2013).
Jedná se zejména, jak předpokládal Implementační plán výše uvedené metodiky, o okruh 1
(dobře dostupné a snadno zpracovatelné indikátory). Rovněž byla v této fázi zahrnuta velká
část  indikátorů  okruhu  2  (dostupné,  ale  na  zpracování  náročnější  indikátory).  V  další  fázi
bude  okruh  2  dopracován  a  bude  řešena  dostupnost  dat  okruhu  3.  Účelem  tohoto
vyhodnocení je podat fakta o vývoji širšího okruhu indikátorů, jež charakterizují vývoj situace
i  vývoj  opatření  v  oblasti  sociálního  začleňování  a  mohu  být  podkladem  k  další  diskusi
o prioritách a dalších opatřeních v této oblasti.
Období,  za  které  jsou  indikátory  sledovány, je  období  let 2010  -  2013 tak,  aby bylo  možné
sledovat vývojovou tendenci v posledních letech.  Podklady (data) a zpracování údajů podle
metodiky soustavy indikátorů zajistili: Český statistický úřad, MPSV (odbor statistik a analýz,
odbor  sociálních  služeb),  MŠMT,  ČNB  a  VÚPSV.    Metodika  bude  na  základě  zkušeností
se  zpracováním,  dostupností  dat  a  ověření  dalších  možností  v  průběhu  roku  2014
aktualizována.
Zhodnocení  soustavy  indikátorů  srovnáním  roku  2013  (případně  roku  2014,  pokud  byla
data  dostupná)  s  rokem  2012,  stejně  jako  v  dlouhodobém  vývoji  od  roku  2010,  ukázalo
spíše příznivý trend, zejména pokud jde o indikátory vztažené k národním cílům  Strategie
Evropa 2020 a řadu dalších klíčových indikátorů v oblasti sociálního začleňování.
Přestože  ještě  zcela  neodezněly  dopady  krize,  stále  citelné  zejména  na  trhu  práce,
a přestože byla provedena řada úsporných opatření v oblasti veřejných výdajů s dopadem
na sociální systém, došlo k růstu životních nákladů, zejména v oblasti bydlení a růstu počtu
lidí  závislých  na  podpoře  ve  formě  dávek  hmotné  nouze,  složený  indikátor  sociálního
vyloučení v roce 2013 svou hodnotou předchází národní cíl a podobně míra rizika chudoby
je nejnižší v Evropě. Příznivé jsou indikátory vývoje míry zaměstnanosti a celá řada dalších
indikátorů  zaznamenala  mírné  zlepšení;  často  šlo  navíc  o  výraznější  zlepšení  u  kategorií
populace, u nichž tyto indikátory dlouhodobě naznačují vyšší rizika sociálního vyloučení.
Indikátory  také  ukazují  na  následující  skutečnosti:  úsporná  opatření  neznamenala  zásadní
dopad  na  sociální  systém,  ať  už  v  dávkové  oblasti  či  v  oblasti  sociálních  služeb,  i  když  je
zřejmé,  že  v  některých  oblastech  došlo  ke  stagnaci  a  zaostávání  veřejných  politik
za  narůstajícím  potřebami.  Deficit  je  patrný  zejména  v  oblasti  aktivní  politiky
zaměstnanosti.

136

Zaznamenáváme  vysoké  zatížení  pracovníků  v  přímé  práci  s  klienty  a  stále  relativně  nízké
podíly  účastníků  opatření  aktivní  politiky  zaměstnanosti  či  programů  celoživotního
vzdělávání  –  projevuje  se  to  i  v  neplnění  národních  cílů  snížení  nezaměstnanosti  mladých
osob a osob s nízkým vzděláním či v relativně vysokém podílu dlouhodobé nezaměstnanosti.
Problém  prohlubuje  i  zvyšující  se  podíl  mladých  osob  předčasně  opouštějících  vzdělávací
systém.  U  specifických  skupin  žáků  se  speciálními  vzdělávacími  potřebami  však  systém
zároveň  prokazuje  jistý  progres  směrem  k  inkluzivnímu  vzdělávání,  ten  však  zatím  není
potvrzen  adekvátnější  podporou  poradenských  služeb,  které  tento  způsob  vzdělávání
implikuje.
Přetrvávají nedostatečné možnosti předškolní péče o děti, zejména ve věku do 3 let, které
implikují  nízké  možnosti  zaměstnání  rodičů  pečujících  o  děti  v  předškolním  věku.
Za potřebami zaostává také vývoj v oblasti služeb péče o staré lidi.
Podobně slabá je zatím reálná politika v oblasti podpory bydlení skupin, pro které je bydlení
hůře cenově dostupné, či rozsah krizových intervencí ve vztahu k bezdomovectví.
V neposlední řadě jsou nedostačující i kapacity sociální práce, jež negativně ovlivňují řadu
oblastí – například individuální práci v oblasti zaměstnávání, inkluzívní vzdělávání, prevenci
bezdomovectví, terénní práci v sociálně vyloučených lokalitách a další.
Efektivnost sociálních transferů v eliminaci chudoby je trvale relativně vysoká, avšak horší
je právě v případě specifických kategorií populace, jako jsou neúplné domácnosti s dětmi,
dílem  i  domácnosti  jednotlivců,  ale  především  nezaměstnaní.  Nepříznivý  je  rychlý  nárůst
počtu  osob  závislých  na  dávkách  hmotné  nouze,  zejména  doplatku  na  bydlení  v  průběhu
posledních let.
Lze říci, že tyto deficity se nejeví být jako výrazné, s fatálními následky. Přesto ale indikátory
upozorňují na řadu skutečností, jež s těmito deficity souvisejí.
Nepřiměřeně  vysoká  je  míra  nezaměstnanosti  osob  do  25  let,  osob  s  nejvýše  základním
vzděláním,  extrémně  vysoký  je  dopad  mateřství  a  péče  o  děti  do  6  let  na  zaměstnanost
žen,  nízké  jsou  míry  pracovní  intenzity  v  neúplných  domácnostech  a  v  domácnostech
jednotlivců.
Prohlubuje  se  rozsah  a  intenzita  sociálního  vyloučení  v  oblasti  bydlení.  Obecně  je
problémem přelidněnost bytů (trpí jí až třetina domácností se závislými dětmi). Čtvrtina až
třetina domácností jednotlivců či neúplných domácností s dětmi má náklady na bydlení vyšší
než  40%  jejich  příjmu  a  jejich  počet  spíše  roste.  V  neposlední  řadě,  během  let  2010-13
výrazně narostl počet osob v hmotné nouzi bydlících ve formě bydlení „jiná“ (jde především
o  ubytovny).  To  vše  souvisí  s  nedostatkem  dostupného  nájemního  (sociálního)  bydlení.
Naproti tomu se zhoršují indikace poměrů neuspokojených žadatelů o krizové formy bydlení,
jako jsou noclehárny a azylové domy, a jejich deficit narůstá v konfrontaci s potřebou. To vše
se stává faktorem, jenž ovlivňuje nepříznivě další oblasti sociálního vyloučení.
137

Dlouhodobě dochází ke koncentraci rizik nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení
do  určitých  kategorií  populace,  která  je  doprovázena  koncentrací  prostorovou  (což  zatím
data soustavy indikátorů neukazují, nicméně je potvrzeno jinými zdroji).
Sociální  vyloučení,  materiální  deprivace,  chudoba  a  nezaměstnanost  dopadají  neúměrně
silně  (v porovnání  s  ostatní  populací) na  nezaměstnané,  na  neúplné domácnosti s dětmi,
na  domácnosti  s  třemi  a  více  dětmi,  na  domácnosti  jednotlivců  (které  velice  tíží  náklady
na bydlení).
Prostorově  se  jedná  o  koncentraci  problémů  v  regionech  Severozápad  a  Moravskoslezsko,
v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji.
Obecné  indikátory  sociální  soudržnosti  jsou  mírně  pod  průměrem  zemí  EU  a  spíše  se
zhoršují,  zatímco  evropský  trend  naznačuje  spíše  zlepšování.  Může  to  souviset  právě
s koncentrací sociálního vyloučení v určitých kategoriích populace a v určitých prostorech.
Situace v oblasti sociálního začleňování bude v průběhu roku 2015 dále vyhodnocována, což
bude směřovat k lepšímu a efektivnějšímu nastavení cílů opatření Strategie.

138

Příloha č. 1: Seznam plnění cílů a opatření
139

Plnění opatření Strategie v roce 2014
Cíl: Nastavení a rozvoj sociální práce:
Opatření:
Termín plnění:
Gesce:
Plněno (ano/ne/částečně)
MPSV ve spolupráci s MV, kraji,
2.a Zajistit a podporovat vzájemnou spolupráci aktérů veřejné správy a ostatních subjektů při výkonu sociální práce
průběžně
ano
obcemi
2.b Zabezpečit odpovídající metodickou a finanční podporu sociální práce
od roku 2014
MPSV
ano
2.f Podpora sociální práce na obcích, slaďování metod sociální práce a spolupráce s ÚP ČR, NNO a sociálních služeb
průběžně
MPSV
ano
2.g Podpora péče poskytované v co největší míře v přirozeném prostředí klienta (komunitní péče)
průběžně
MPSV
ano
2.h Podporovat alternativní přístupy v sociální práci
průběžně
MPSV
ano
2.ch Zvyšování prestiže sociální práce prostřednictvím osvěty a informování
průběžně
MPSV
ano
Cíl: Vytvářet podmínky pro vstup a udržení se na trhu práce pro osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené:
Opatření:
Termín plnění:
Gesce:
Plněno (ano/ne/částečně)
3.1.a Zabezpečit odpovídající poradenské, motivační a podpůrné služby pro vstup a udržení se na trhu práce včetně tvorby
individuálních akčních plánů (programy personální, technické, metodické a motivační podpory), i prostřednictvím zapojení
průběžně
MPSV, ÚP ČR
ano
nestátních neziskových organizací do poskytování komplexních poradenských služeb
3.1.d Zajistit podporu odpovídajících služeb pracovní rehabilitace, podpora programům sociální rehabilitace
průběžně
MPSV, ÚP ČR
ano
3.1.e Zajištění koordinačních aktivit podporujících vstup a udržení se na trh práce na místní úrovni, zaměstnavatel – ÚP – NNO,
průběžně
MPSV, ÚP ČR
ano
personální posílení asistentů, služeb zaměstnanosti – nastavení metodik procesu koordinace a vzájemné spolupráce
MPSV, ÚP ČR ve spolupráci s
3.1.f Ve spolupráci s dalšími aktéry (zejm. motivovaní zaměstnavatelé) zajistit regionální zaměřování programů zaměstnanosti  do konce roku 2014
Agenturou pro sociální začleňování  částečně
s možností jejich neprodleného nasazení ve vyloučených lokalitách
(ASZ)
3.1.h Zavedení profilace uchazečů o zaměstnání na základě vzdálenosti od trhu práce za účelem lepšího zacílení opatření APZ
do konce roku 2014
MPSV, ÚP ČR
částečně
3.1.i Zajištění návaznosti jednotlivých opatření APZ ve smyslu prostupného zaměstnávání
do konce roku 2014
MPSV, ÚP ČR
částečně
3.1.j Podporovat vytváření lokálních sítí zaměstnanosti (viz Evropská strategie zaměstnanosti:
http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=104&langId=cs) se zapojením všech relevantních aktérů, tj. zaměstnavatelů, územní  průběžně
MPSV, ÚP ČR
ano
veřejné správy a neziskového sektoru;
3.1.k Šířeji prosazovat princip společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek/motivovat podniky s účastí státu při
Agentura pro sociální začleňování
vytváření pracovních míst pro znevýhodněné osoby na trhu práce (například České dráhy, Lesy ČR, správy povodí apod.),
od roku 2014
(ASZ) ve spolupráci s MMR, MPSV a  ano
seznamovat veřejné zadavatele s metodikou společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek
dalšími resorty
3.1.l Vzhledem k demografickým predikcím ohledně stárnutí populace dále rozvíjet koncept Age managementu na podporu
průběžně
MPSV
ano
zaměstnávání starších osob
3.1.m Podporovat rozvoj sociálního podnikání formou osvěty, poradenství, finanční podpory i after care (následné podpory),
průběžně
MPSV, MPO, MŽP
ano
včetně zvážení nutnosti přijetí specifické právní úpravy sociálního podnikání
MPSV ve spolupráci s MPO a dalšími
3.1.n Zavedení systémové podpory přístupu osob k mikrofinancování
do konce roku 2014
částečně
aktéry
3.2.o Podpora rozvoje sociálně aktivizačních služeb za účelem podpory osoby k přístupu a udržení na trhu práce
od roku 2014
MPSV
ano
3.2.p Podpora rozvoje sociální práce ve službách zaměstnanosti (např. využití metody case managementu apod.) 140
od roku 2014
MPSV, ÚP ČR
ano
3.2.q Podpora rozvoje sociálně terapeutických dílen vzájemně prostupných s integračním sociálním podnikáním a
od roku 2014
MPSV
ano
zaměstnáváním znevýhodněných, propojování činnosti sociálně terapeutických dílen s potřebami obce, města, regionu

Cíl: Zajistit dostatečně rozvinutý systém sociálních služeb pro potřeby osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožené reagující na jejich individuální potřeby v
Opatření:
Termín plnění:
Gesce:
Plněno (ano/ne/částečně)
3.2.e Podporovat vznik modelů měření efektivity služeb sociální prevence, aktivizačních a začleňujících služeb, včetně služeb
do konce roku 2014
MPSV
ano
částečně
sociálního poradenství s důrazem na aktivity sociálního začleňování
3.2.f Optimalizovat systém financování sociálních služeb, který bude reflektovat demografický vývoj, nároky uživatelů a
od roku 2014
MPSV
ano
rostoucí náklady poskytovatelů
3.2.i Zvyšování prestiže sociálních služeb a sociální práce prostřednictvím osvěty a informování
průběžně
MPSV
ano
Cíl: Zajistit dostupné, provázané a kvalitní služby pro rodiny, děti a mládež. Posílení ekonomické stability rodin a jejich samostatnost s důrazem na svobodu volby rodinné
Opatření:
Termín plnění:
Gesce:
Plněno (ano/ne/částečně)
3.3.b Zajištění systémových změn v oblasti náhradní rodinné péče
průběžně
MPSV
ano
3.3.c Zajištění systémové podpory rodin při výchově dětí se specifickými potřebami
průběžně
MPSV
ano
3.3.d Zajištění odpovídající a standardy garantované kvality širokého spektra služeb pro rodiny, děti a mládež
průběžně
MPSV
ano
3.3.f Realizace opatření k podpoře flexibilních forem práce a dalších opatření v oblasti slaďování profesního, rodinného a
průběžně
MPSV
ano
osobního života (motivovat zaměstnavatele k realizaci pro-rodinných opatření, včetně flexibilních forem práce);
3.3.g Rozvoj služeb péče o děti, jejich dostatečné kapacity a místní dostupnosti
průběžně
MPSV
ano
3.3.h Rozvoj nízkoprahových služeb na podporu rodin ohrožených sociálním vyloučením, jako jsou kluby matek, mateřská
průběžně
MŠMT ve spolupráci s MPSV
ano
centra, předškolní kluby nebo rodičovské skupiny založené na principu svépomoci
3.3.ch Realizovat dotační podporu prorodinných organizací poskytujících služby pro rodiny, včetně rodin se specifickou
průběžně
MPSV
ano
potřebou
3.3.i Zajištění a podpora komunikace se všemi aktéry v oblasti rodinné politiky (rozvíjet spolupráci s územními samosprávnými průběžně
MPSV
ano
celky při zajištění regionální rodinné politiky)
3.3.j Zajištění účinných mechanismů spolupráce všech aktérů v systému sociálně-právní ochrany dětí, podpora mechanismů
průběžně, evaluace v roce 2016
MPSV
ano
průběžného a dlouhodobého vyhodnocování situace ohrožených rodin a dětí, tvorby individuálních plánů a jejich naplňování
3.3.k Realizace programů a opatření v péči o děti v postavení obětí či pachatelů trestné činnosti
průběžně
MSp, spolupráce MV
ano
3.3.l Průběžné vzdělávání a odborná podpora všech aktérů systému sociálně-právní ochrany dětí
průběžně
MPSV
ano
průběžně, kampaň Právo na dětství
3.3.m Realizace a rozvíjení osvěty v oblasti opatření v rodinné politice
MPSV
ano
2014/2015
3.3.n Podporovat zvyšování kvality činnosti OSPOD ve vztahu k ohroženým dětem nebo rodinám včetně dětí a rodin v sociálně průběžně
MPSV
ano
vyloučených lokalitách nebo rodin ohrožených vyloučením z bydlení

141

Cíl: Zajistit rovný přístup ke vzdělání pro všechny
Opatření:
Termín plnění:
Gesce:
Plněno (ano/ne/částečně)
3.4.a Zajistit podmínky (materiální, technické, finanční, personální) pro vzdělávání ve školách hlavního vzdělávacího proudu pro  průběžně
MŠMT
ano
všechny děti, žáky a studenty
3.4.b Zkvalitnění a rozvoj poradenského systému za účelem zajištění rovného přístupu ve vzdělávání (od předškolního po
průběžně
MŠMT
ano
vyokoškolské, vč. prevence rizikového chování)
3.4.c Zajištění podpory rovného přístupu ve vzdělávání prostřednictvím mimoškolních aktivit (podpora efektivního zájmového  průběžně
MŠMT
ano
a neformálního vzdělávání)
3.4.d Minimalizace rizik spojených s rizikovým chováním u dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
prostřednictvím podpory standardizovaných a certifikovaných služeb v oblasti primární prevence rizikového chování ve
průběžně
MŠMT
ano
vzdělávání, ve spolupráci s rodinou a sociálními službami;
3.4.e Podpora rozvoje a tvorby místních strategií rozvoje výchovně vzdělávací soustavy a systematické sociálně pedagogické
průběžně
MŠMT ve spolupráci s MPSV a ASZ
ano
intervence v domácnostech ohrožených sociálním vyloučením
3.4.f Podpora poradenských, intervenčních a aktivizačních služeb v činnosti vzdělávacích institucí
průběžně
MŠMT ve spolupráci s MPSV
ano
3.4. g Podpůrné služby k získání a dokončení vzdělání pro osoby ze sociálně znevýhodňujícího prostředí podporujících jednak
průběžně
MŠMT ve spolupráci s MPSV
ano
samotné žáky a studenty ve studiu, tak jejich rodiče v podpoře svých studujících dětí
3.4. h Propojení a spolupráce škol, rodin, sociálních služeb a orgánů sociálně právní ochrany dítěte
průběžně
MŠMT ve spolupráci s MPSV
ano
Cíl: Zvýšení dostupnosti bydlení pro osoby ohrožené vyloučením z bydlení nebo po jeho ztrátě
Opatření:
Termín plnění:
Gesce:
Plněno (ano/ne/částečně)
3.5.a Zajištění místní dostupnosti standardního nesegregovaného bydlení (v bytech) pro osoby ohrožené vyloučením z bydlení
nebo po jeho ztrátě (prostřednictvím legislativního vymezení rolí státu a obcí a návazného zajištění financování pořízení,
rekonstrukce a provozu sociálního bydlení). Mělo by jít jednak o zajištění využití stávajícího bytového fondu (prostřednictvím
rekonstrukcí, možnosti výhodného odkupu obcemi či neziskovými organizacemi) a nástrojů zvyšujících dostupnost bydlení na
průběžně
MPSV, MMR
ano
volném trhu s byty znevýhodněným jednotlivcům a rodinám (např. prostřednictvím garancí nebo sociálních nájemních
agentur), jednak o zajištění podpory výstavby standardních nájemních bytů zvláště tam, kde nejsou k dispozici nevyužité byty,
kde však existuje potřeba takového bydlení.
3.5.c Podpora programů prevence ztráty bydlení (prevence vyloučení z bydlení), jako je protidluhové poradenství, programy
průběžně
MPSV ve spolupráci s MSp
ano
podporující slaďování intervencí a nástrojů, personální zajištění apod.
3.5.d Podpora koordinace aktivit na místní úrovni za účelem udržení nebo zprostředkování odpovídající formy sociálního
průběžně
MPSV ve spolupráci s MMR
ano
bydlení pro osoby vyloučené z bydlení nebo po ztrátě bydlení
3.5.f V jednotlivých opatřeních zohledňovat princip odmítnutí prostorové segregace znevýhodněných obyvatel
průběžně
MMR, MPSV
ano
3.5.g Rozvoj a podpora sociální práce jako nástroje zprostředkujícího přístup k adekvátnímu bydlení a jeho udržení
průběžně
MPSV
ano
Cíl: Zlepšit přístup osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených ke zdravotní péči
Opatření:
Termín plnění:
Gesce:
Plněno (ano/ne/částečně)
3.6.a Podpora osvětových, preventivních a informačních programů na podporu zdravého životního stylu u osob sociálně
průběžně
MZ ve spolupráci s MPSV
ano
vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených
3.6.b Provádět deinstitucionalizaci psychiatrické péče v souladu s principy schválené Strategie reformy psychiatrické péče
průběžně
MZ ve spolupráci s MPSV
částečně
3.6.c Zajišťovat osvětu a vzdělávání zdravotnických i nezdravotnických pracovníků v oblasti přístupu k osobám sociálně
vyloučeným nebo sociálním vyloučením ohroženým a v dodržování právních předpisů upravujících přístup těchto1
o 4
s 2
ob   ke
průběžně
MZ ve spolupráci s MPSV
ano
zdravotním službám včetně zákazu diskriminace;
3.6.d Zvyšovat informovanost subjektů zapojených do práce s osobami sociálně vyloučenými nebo sociálním vyloučením
průběžně
MZ
částečně
ohroženými o možnosti využití programů MZ zaměřených na oblast prevence nemocí a podpory zdraví
3.6.e Podpora terénní sociální práce (vyhledávání a práce s ohroženými v terénu) k zajištění poskytování informací, poradenství  průběžně
MPSV
ano
a usnadnění vyhledání potřebných a odpovídajících zdravotnických či sociálních služeb
3.6.f Podpora služeb na sociálně zdravotním pomezí s cílem zajistit dostupnost těchto služeb
průběžně
MPSV, MZ
ano

Cíl: Zajistit adekvátní příjem a prevenci ztráty příjmu pro osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené
Opatření:
Termín plnění:
Gesce:
Plněno (ano/ne/částečně)
3.7.a Doprovázení politiky fiskální konsolidace vhodnými prorůstovými opatřeními a posilováním zaměstnanosti, což umožní
poskytování adekvátní podpory ohroženým skupinám, jejich zapojení na trhu práce, vytvoření dostatečných disponibilních
průběžně
MPSV, MPO, MF
ano
zdrojů pro pasivní sociální ochranu
3.7.b Zvyšovat informovanost o možnostech a mezích pomoci, kterou skýtají sociální dávkové systémy
průběžně
MPSV, ÚP ČR
ano
3.7.c Zkvalitnit informace o vyplácených dávkách a jejich příjemcích tak, aby se mohly využít k včasné identifikaci koncentrace
průběžně
MPSV, ÚP ČR
ano
sociálních problémů a k formulaci návrhů opatření a hodnocení jejich dopadů
3.7.d Udržovat a kultivovat systém státní sociální podpory a v souladu se strategickými cíli v oblasti zaměstnanosti zvyšovat
průběžně
MPSV
ano
dostupnost zařízení služeb péče o děti
3.7.e Hledat možnosti, jak při poskytování dávek prohlubovat působení aktivizačních prvků a přispívat k začlenění na trhu práce průběžně
MPSV, ÚP ČR
ano
3.7.f Podpora účasti uchazečů a zájemců o zaměstnání v aktivitách zaměřených na zvýšení finanční gramotnosti
průběžně
ÚP ČR
ano
3.7.g Podpora systému finančního vzdělávání – žáci základních a středních škol, pedagogové, odborníci, veřejnost
průběžně
MČMT
ano
3.7.ch Vyhodnotit a zanalyzovat změny nové právní úpravy týkající se ochrany spotřebitele po 1. 1. 2014, oddlužení po 1. 1. 2014
a vymáhání pohledávek po 1. 1. 2013, vyhodnotit jejich efektivitu a navrhnout opatření k odstranění zjištěných nedostatků
do konce roku 2014
MSp
ano
nebo k zefektivnění již zavedených opatření
3.7.i Implementace směrnice 2013/11/EU o alternativním řešení spotřebitelských sporů, která předpokládá, že členské státy
zakomponují do svých právních řádů mimosoudní mechanismy pro řešení spotřebitelských sporů, které budou pro spotřebitele do konce roku 2014
MPO
ano
levné, případně bezplatné
3.7.j Důsledně se zaměřit na odhalování, prověřování a vyšetřování trestných činů v oblasti lichvy
průběžně
MV
ano
3.7.k Rozvoj a podpora programů materiální pomoci pro osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené
průběžně
MPSV
ano
3.7.l Podpora poradenských a právních aktivit za účelem řešení zadlužení včetně bezplatného právního poradenství na místní
průběžně
MPSV, MSp
ano
úrovni
3.7.m Podpora programů vzdělávání pro pracovníky pracujícími se sociálně vyloučenými a zadluženými osobami
průběžně
ÚP ČR
ano
Cíl: Podpora dalších začleňujících služeb: Integrovaný systém kvalitních a dostupných služeb pro osoby závislé nebo závislostí ohrožené postavený na stabilním systému
Opatření:
Termín plnění:
Gesce:
Plněno (ano/ne/částečně)
3.8.a Zajistit podporu organizačním změnám vedoucím k integrovanému systému služeb
průběžně
ÚV v přímé spolupráci s MPSV
ano
3.8.b Zajistit podporu aplikace moderních metod financování, zjišťování potřebnosti a zajištění kvality, dostupnosti a
průběžně
ÚV v přímé spolupráci s MPSV
ano
provázanosti jako systémových opatření na všech úrovních
3.8.c Zajistit podporu aplikace moderních metod sociální práce s klienty např. case/care management, zavádění alternativních
nebo inovativním metod sociální a terapeutické práce s klienty např. zaměřených na kompenzaci nedostatečných sociálních
od roku 2014
MPSV
ano
dovedností, self-management, udržení rodinných vazeb v průběhu léčby jedince
3.8.e Podpora síťování a zabezpečení spolupráce s návaznými službami a institucemi na místní úrovni
průběžně
MPSV ve spolupráci s ÚV a MV
ano
3.8.f Zajišťovat podporu službám pro osoby závislé nebo závislostí ohrožené
průběžně
ÚV v přímé spolupráci s MPSV a MZ ano
MSp (PMS) ve spolupráci s MPSV,
3.8.g Zajistit podporu začleňujícím službám pro osoby po výkonu trestu
průběžně
ano
MV, MZ a ÚV
3.8.h Zajistit podporu službám prevence kriminality a rizikových jevů
průběžně
MV
ano

143

Cíl: Rovný přístup osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených ke společenským zdrojům.
Opatření:
Termín plnění:
Gesce:
Plněno (ano/ne/částečně)
4.1.a Uplatňování zásady rovného přístupu ke všem zdrojům, právům, zboží a službám ve všech politikách týkajících se osob
ÚV a všechny resorty při navrhování
sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených (rozlišování zavinění a nezavinění, příp. míry zavinění pro účely
průběžně
opatření ve výše uvedených
ano
poskytnutí podpory je třeba odmítat jako protiprávní)
politikách
Cíl: Aktivní přístup lokálních aktérů k prevenci a řešení problematiky sociálního vyloučení
Opatření:
Termín plnění:
Gesce:
Plněno (ano/ne/částečně)
4.2.a Zajistit odpovídající podporu regionům k vytváření sociálně začleňujících politik – metodickou, personální, finanční.
Opatření v oblasti podpory sociálního začleňování je třeba zaměřovat na území ČR, která jsou významně ohrožena zvýšenou
nezaměstnaností, nedostatkem sociálních služeb, vysokou koncentrací skupin ohrožených chudobou a dalšími jevy
průběžně
MPSV, MMR, MŽP, MPO, MV
ano
konstitujícími prostředí sociálního vyloučení a tam, kde je potřeba dále rozvíjet již existující infrastrukturu sociálních služeb za
účelem zvyšování konkurenceschopnosti a sociálního statutu jejího obyvatelstva
4.2.b Podporovat spolupráci sociálních pracovníků sociálních služeb, služeb pro rodiny, mládež a děti, sociálních pracovníků
MPSV, ÚP ČR, MZ, MV, MŠMT, MŽP,
obcí, sociálně právní ochrany dětí, Úřadu práce ČR, Probační a mediační služby ČR, výchovně vzdělávacích a dalších institucí za
průběžně
ano
obce, ve spolupráci s MMR
účelem prevence i komplexního řešení nepříznivé sociální situace osob
MPSV, ASZ, MV, MMR, MPO, MSp a
4.2.c Podpora specifickým programům a projektům řešící eskalaci sociálního napětí na místní úrovni
průběžně
ano
další resorty
Cíl: Snižování sociálního napětí
Opatření:
Termín plnění:
Gesce:
Plněno (ano/ne/částečně)
4.3.a Podpora spoluúčasti občanů na řízení věcí veřejných včetně zapojování osob sociálně vyloučených nebo sociálním
průběžně
MPSV
ano
vyloučením ohrožených
4.3.b Zapojování občanského a soukromého sektoru do tvorby a implementace opatření na podporu sociální soudržnosti,
průběžně
MPSV
ano
včetně posilování společenské odpovědnosti zaměstnavatelů nebo rozvoje sociální ekonomiky
4.3.c V rámci probíhající důchodové reformy zohledňovat udržení mezigenerační spravedlnosti
průběžně
MPSV
ano
4.3.d Rozvoj potenciálu a rolí starších lidí v rodině, ekonomice a celé společnosti.
průběžně
MPSV
ano
Cíl: Využívání evidence based přístupu při tvorbě politik a posilování informovanosti o problematice sociálního vyloučení
Opatření:
Termín plnění:
Gesce:
Plněno (ano/ne/částečně)
4.4.a Zvyšování analytické kapacity ve státní správě a samosprávě, ale i v neziskovém sektoru, zavedení stálé spolupráce státní
správy a samosprávy s akademickou a výzkumnou sférou, realistické informování a posilování informovanosti o problematice
průběžně
všechny resorty
ano
sociálního vyloučení ve státní správě a samosprávě prostřednictvím vzdělávání pracovníků veřejné správy
4.4.b Zavedení systematického posuzování potenciálních dopadů nově přijímaných opatření na osoby ohrožené sociálním
průběžně
všechny resorty
ano
vyloučením včetně identifikace rizik a přijetí odpovídajících opatření
4.4.c Pravidelné sledování a vyhodnocování vazeb mezi přijímanými strategickými dokumenty v oblastech souvisejícími se
průběžně
všechny resorty
částečně
sociálním začleňováním
4.4.d Podpora zavádění monitoringu a evaluace efektivity opatření
průběžně
všechny resorty
částečně
4.4.e Podpora využívání výzkumných závěrů a zkušeností ze zahraničí, podpora výzkumných činností dlouhodobého charakteru, průběžně
všechny resorty
ano
včetně predikce trendů budoucnosti, podpora výzkumných záměrů sledujících regionální dimenzi sociálního vyloučení

144

Příloha č. 2: Seznam zkratek

ASZ
Agentura pro sociální začleňování
ESF
Evropský sociální fond
GŘ ÚP ČR
Generální ředitelství Úřadu práce České republiky
IOP
Integrovaný operační program 2007 - 2013
IROP
Integrovaný regionální operační program 2014 - 2020
KSZ
Komise pro sociální začleňování
MD

Ministerstvo dopravy
MK

Ministerstvo kultury
MLP

ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu
MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj
MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu
MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí
MSp

Ministerstvo spravedlnosti
MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MV

Ministerstvo vnitra
MZ

Ministerstvo zdravotnictví
MZe

Ministerstvo zemědělství
MZV

Ministerstvo zahraničních věcí
OP LZZ

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 – 2013
OP VK

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost 2007 – 2013
OP VVV

Operační program Věda, výzkum, vzdělávání 2014 – 2020
OP Z

Operační program Zaměstnanost 2014 - 2020
ÚV
Úřad Vlády ČR
ÚP ČR
Úřad práce České republiky
VÚPSV
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

145