Nevíme, zda nejnovější odpovědi na tento dotaz obsahují kompletní a požadované informace – pokud jste Filip Kaštánek prosíme přihlašte se a upravte stav dotazu.

Zavážení pískovny Běleč

Čekáme, až si Filip Kaštánek přečte tuto korespondenci a aktualizuje status dotazu.

Filip Kaštánek

Povinný subjekt: Správa CHKO Český kras č.p. 85, 267 18 Karlštejn

Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

Vážený pane Veselý,
obracím se na Vás se žádostí o stanovisko k rekultivaci Pískovny
Běleč. Občanská sdružení či po novu spolky Bělč, z.s. a Nová Liteň,
z.s. vyvinuly na žádost obyvatel Bělče aktivitu, která má za cíl
změnit rekultivační plán Pískovny. Jednoznačně si nepřejeme
zatěžování obyvatel, krajiny a v tomto případě speciálně i ptactva
provozem těžkých terénních nákladních automobilů (30tun), které v
počtu až 100 denně (přes 10 za hodinu, cca 1 každou 5.-6. minutu)
projíždějí obcí Běleč a devastují silnice, cesty, poškozují domy a
v nepřípustné blízkosti projíždí kolem hnízdišť Břehule říční.

Podle mých informací není třeba Pískovnu rekultivovat zavážením a
lze ji navrátit zpět přírodě i jiným způsobem než je zavezení
zemním odpadem, který v tomto případě často obsahuje suť a asfalt
(vykopek z rekonstrukce silnice u nádraží v Řevnicích, frézování
asfaltu z opravy silnic v Litni a Zadní Třebani). Navrhujeme
Pískovnu rekultivovat pomocí stávajícího materiálu s ponecháním
částečné jámy. Prosím tedy ještě jednou o Vaše vyjádření, které
půjde použít i jako podklad pro Nový plán rekultivace. A tedy o
informaci zda je nutné či povinné Pískovnu celou zavézt?

Děkuji

S přátelským pozdravem,

Filip Kaštánek

Filip Kaštánek

Povinný subjekt: Správa CHKO Český kras č.p. 85, 267 18 Karlštejn

Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

Vážená paní, vážený pane,

Prosím předejte to poradenskému týmu v Otevřete, posoudí postup ve Vašem případě.

Rád bych požádal o přehodnocení přístupu Správa CHKO Český kras č.p. 85, 267 18 Karlštejn k vyřízení mé žádosti 'Zavážení pískovny Běleč'.

V zákonné lhůtě 15 dní (§ 14 odst. 5 písm. d) zákona č.106/1999 Sb.) mi informace nebyla poskytnuta. Tato lhůta pro poskytnutí informace nebyla řádně prodloužena, ani nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Proto podávám ve smyslu §16a odst. 1 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb. tuto stížnost. Stížnost je podána včas, při dodržení třiceti denní lhůty k jejímu podání (počítáno od marného uplynutí lhůty pro poskytnutí informací).“ Takovou stížnost můžete podat elektronicky přes stránky IPV, stačí vybrat pod vaším dotazem příslušnou možnost.

Úplná historie mé žádosti a celá korespondence s ní spojená je k dispozici zde http://infoprovsechny.cz/request/zavazen...

S přátelským pozdravem,

Filip Kaštánek

Josef Mottl, Správa CHKO Český kras č.p. 85, 267 18 Karlštejn

1 příloha

Radovan Hrubý zanechal/a poznámku ()

Odpověď CHKO je v bodech 5 a 6 nepravdivá. Druhová výjimka, kterou určilo CHKO a stanovilo v ní, že v hnízdním období nesmí rekultivační práce probíhat do vzdálenosti 50 metrů od hnízdních nor nebyla letos dodržována po řadu měsíců! Též tvrzení o tom, že posledních 10 let zde břehule nehnízdily je nepravdivé a domnívám se, že účelově. Hnízdění v dané lokalitě sleduji posledních 8 let a pouze 1x zde břehule vůbec nezahnízdily. Sama výjimka vydaná v r. 2007 na podzim konstatuje, že se zde nachází početná hnízdní populace. Lživá tvrzení ohledně nehnízdění a dodržování druhové vuýjimky směle poskytlo CHKO letos i České inspekci životního prostředí, která se s tímto spokojila, a tak může porušování zákona směle pokračovat.
Radovan Hrubý, Běleč

Filip Kaštánek zanechal/a poznámku ()

Pokud mohu přidat něco k vyjádření CHKO Cesky kras, tak je to toto: Není pravda, že by došlo k sesuvu pudy, jak píše pan Mottl. Nedošlo k sesuvu, ale k neoprávněné těžbě písku. Ani není pravda, že zde bylo na ploše 4.000m2 málo místo pro otáčení nákladních automobilů typu Tatra. Toto tvrzení je lživé a účelově se snaží omluvit fakt, že v pískovně někdo neoprávněněně těžil písek. Jen připomínám, že jsme měli nejsušší období (zimu i léto) za posledních cca 60 let. To obycejne k sesuvum nedochází :-)

Filip Kaštánek

Povinný subjekt: Josef Mottl

Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

Vážený pane Mottle,
rád bych se vyjádřil k Vaší odpovědi:
Není pravda, že by došlo k sesuvu pudy, jak píšete. Nedošlo k sesuvu, ale k neoprávněné těžbě písku. Ani není pravda, že zde bylo na ploše 4.000m2 málo místo pro otáčení nákladních automobilů typu Tatra. Toto tvrzení je lživé a účelově se snaží omluvit fakt, že v pískovně někdo neoprávněně těžil písek. Jen připomínám, že jsme měli nejsušší období (zimu i léto) za posledních cca 60 let. To obycejne k sesuvum nedochází. Ve stěně jsou jasně viditelné záběry lžíce bagru. K této těžbě došlo opakovaně. Po sporém dešti byly k vidění stopy po další těžbě a rozšíření místa těžby.

S pozdravem,

Filip Kaštánek

Filip Kaštánek

Povinný subjekt: Josef Mottl

Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

Vážený pane Mottle,

pan Hrubý, který sleduje Břehule říční dlouhodobě, mě upozornil na nesrovnalosti ve Vaší odpovědi: Odpověď CHKO je v bodech 5 a 6 nepravdivá. Druhová výjimka, kterou určilo CHKO a stanovilo v ní, že v hnízdním období nesmí rekultivační práce probíhat do vzdálenosti 50 metrů od hnízdních nor nebyla letos dodržována po řadu měsíců! Též tvrzení o tom, že posledních 10 let zde břehule nehnízdily je nepravdivé a domnívám se, že účelově. Hnízdění v dané lokalitě sleduji posledních 8 let a pouze 1x zde břehule vůbec nezahnízdily. Sama výjimka vydaná v r. 2007 na podzim konstatuje, že se zde nachází početná hnízdní populace. Lživá tvrzení ohledně nehnízdění a dodržování druhové výjimky směle poskytlo CHKO letos i České inspekci životního prostředí, která se s tímto spokojila, a tak může porušování zákona směle pokračovat.

S pozdravem,

Filip Kaštánek

Josef Mottl, Správa CHKO Český kras č.p. 85, 267 18 Karlštejn

Dobrý den,
z Vaší další žádosti o informace není zřejmý žádný další vznesený dotaz.
Uvádíte pouze několik konstatování. Přesto na Vaši žádost reaguji, viz
níže:
V blízké pískovně Liteň probíhá od r. 2009 projekt Retrapping Adults for
Survival (RAS). Klade za cíl získat informace o meziročním přežívání
širokého počtu druhů v různych biotopech. Zvláště u těch, na které jsou
zaměřeny různé ochranářské programy nebo nejsou podchyceny jinymi
monitorovacími projekty (například projekt CES). Projekt je založen na
zpětnych odchytech dospělců, což při dostatečném počtu odchycenych a
kontrolovanych ptáků dovoluje vypočítat míru přežívání mezi jednotlivymi
roky. Znovu odchycení jedinci tak umožňují získat kvalitní informace o
změnách ptačích populací, které bohužel zatím v mnoha případech chybí. RAS
– je jedním z prioritních projektů Kroužkovací stanice Národního muzea
(NM). Výsledky z projektu jsou každoročně zpracovávany ve Zprávách RAS –
ročeka projektu RAS kroužkovací stanice NM.

V Českém krasu v současné době je v rámci projektu monitorována jedna
lokalita pískovna Liteň (p. Merhulíka), druhá lokalita na břehuli říční
pískovna Srbsko zanikla (břehule zde již nehnízdí). Výsledky z pískovny
Liteň jsou velmi podrobně zpracovány v článku otištěném v FRAGMENTA
IOANNEA COLLECTA 19, 2013/2014 – Břehule říční (Riparia riparia): projekt
RAS v pískovně Liteň, autoři Jaroslav Veselý, Eva Vojtěchovská, Zdeněk
Valeš, František Novák, Pavel Kolman, Jiří Hejzlar, Aleš Tenčík, Monika
Jindrová & Václav Merhulík – z nichž prvních 6 autorů jsou zkušení
kroužkovatelé, kteří se druhu věnují již delší dobu. Při akci RAS v
pískovně Liteň je každoročně (min. 1x) navštívena i pískovna Běleč, a jak
vyplývá ze zpráv kroužkovatelů (publikovaného článku, kde je podrobně
popsána hnízdní strategie břehle v širším okolí) za posledních 7 let v
pískovně Běleč k žádnému významnému vyhnízdění nedošlo.

Při výběru vhodné lokality k projektu RAS v Českém krasu zaměřeného na
druh břehule říční v roce 2007 byla navrhnuta i pískovna Běleč, ale
vzhledem k malému počtu hnízdících párů a k pravděpodobnosti nevhodnosti
lokality (břehule hnízdily v uměle vybudované části stěny, jejíž
vybudování bylo v r. 2010 financováno prostřednictvím Agentury ochrany
přírody a krajiny). Další údržba a vybudování umělých stěn již dále
neprobíhalo. Z pozorování je doloženo v nálezové databázi ochrany přírody,
že v roce vybudování umělé stěny, bylo v květnu 2010 pozorováno v pískovně
Běleč 40 párů břehule, údaje o úspěšném vyhnízdění však chybí a v r. 2011
bylo pozorováno pouze 5 párů. Bezpečně je tedu doloženo, že posledním
rokem, kdy úspěšně břehule v pískovně Běleč vyhnízdily je rok 2007.

Letos v pískovně Běleč v květnu břehule též nehnízdily, ani se k tomu
nechystaly a to vzhledem k chybějící hnízdní stěně. V minulosti uměle
vybudovaná hnízdní stěna byla již nevhodná, za čas zde došlo k sesutí a
dalším negativem bylo, že se zde usídlila liška. K zahnízdění došlo až po
tom, kdy byla vybudována příjezdová cesta a kdy došlo k odtěžení dvou
starých sesuvů písku a zeminy na severní a severozápadní stěně. Hnízdní
stěny byly ihned (začátkem června) obsazeny a břehule si zde vyhrabaly
hnízdní nory. Malá část hnízdících ptáků byla odchycena (celkem 3
jedinci). Z toho byly dvě samičky, kroužkované v roce 2014 resp. 2013 v
pískovně Liteň (to dokazuje, že část populace z pískovny Liteň, reagovala
na vytvoření vhodných hnízdních stěn a záhy se sem přesunula). Posledním
odchyceným jedincem bylo letošní již vzletné mládě. Což může potvrzovat
hnízdění v pískovně Běleč (ale také se může jednat o mládě vyvedené v
pískovně Liteň). Konstatování uvedené ve výjimce, tj. že v pískovně Běleč
se nachází početná hnízdní populace se samozřejmě může vztahovat pouze pro
období před vydáním výjimky (2007).

Výjimka vydaná SCHKO ČK má platnost do 31.12.2015 a zatím nebylo zjištěno
její porušování. V podmínce je podmínka zákazu pohybu těžké mechanizace
50m od hnízdní stěny, ale vzhledem k tomu, že zde břehule nehnízdily
(začaly hnízdit až po vybudování těžební cesty a tím pádem i hnízdních
stěn), nelze mluvit o porušení této podmínky.

Ve svých dotazech se obracíte ohledně Vámi nazývané "nelegální těžby
písku" na Agenturu ochrany přírody a krajiny, která je orgánem státní
správy ochrany přírody a může konat pouze v rámci kompetencí daných jí
příslušným zákonem tj. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny (dále jen
„zákon"). Těžit nerosty a humolity je zakázáno na území 1. zóny CHKO (§26
odst.2 písm e) zákona) a případný další zákonný zákaz - provádět terénní
úpravy značného rozsahu (§ 26 odst. 3 zákona) platí pro 1. a 2. zónu
ochrany. Území pískovny Běleč je součástí 3. zóny odstupňované ochrany
CHKO Český kras a tudíž zde v tomto směru nedochází k porušení zákona. K
porušení by docházelo v případě negativních zásahů do biotopu zvláště
chráněného ohroženého druhu břehule říční. Vhodným usměrňováním těžby
písku však naopak dochází k tvorbě vhodných hnízdních možností a prostoru
k budování nových hnízdních nor, které je důležité pro úspěšné a
dlouholeté hnízdění druhu na jedné lokalitě.

S pozdravem

JOSEF MOTTL
Vedoucí Správy CHKO
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Regionální pracoviště střední Čechy
Správa CHKO Český kras
267 18 Karlštejn 85

Od:        Filip Kaštánek <[FOI #4504 e-mail] ??>
Komu:        Josef Mottl <[email address]>
Datum:        04.11.2015 23:20
Předmět:        Re: odpověď na dotaz zavážení pískovny Běleč

--------------------------------------------------------------------------

Povinný subjekt: Josef Mottl

Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k
informacím.

Vážený pane Mottle,

pan Hrubý, který sleduje Břehule říční dlouhodobě, mě upozornil na
nesrovnalosti ve Vaší odpovědi: Odpověď CHKO je v bodech 5 a 6 nepravdivá.
Druhová výjimka, kterou určilo CHKO a stanovilo v ní, že v hnízdním období
nesmí rekultivační práce probíhat do vzdálenosti 50 metrů od hnízdních nor
nebyla letos dodržována po řadu měsíců! Též tvrzení o tom, že posledních
10 let zde břehule nehnízdily je nepravdivé a domnívám se, že účelově.
Hnízdění v dané lokalitě sleduji posledních 8 let a pouze 1x zde břehule
vůbec nezahnízdily. Sama výjimka vydaná v r. 2007 na podzim konstatuje, že
se zde nachází početná hnízdní populace. Lživá tvrzení ohledně nehnízdění
a dodržování druhové výjimky směle poskytlo CHKO letos i České inspekci
životního prostředí, která se s tímto spokojila, a tak může porušování
zákona směle pokračovat.

S pozdravem,

Filip Kaštánek

ukázat citované pasáže

Nevíme, zda nejnovější odpovědi na tento dotaz obsahují kompletní a požadované informace – pokud jste Filip Kaštánek prosíme přihlašte se a upravte stav dotazu.