Nevíme, zda nejnovější odpovědi na tento dotaz obsahují kompletní a požadované informace – pokud jste Filip Kaštánek prosíme přihlašte se a upravte stav dotazu.

Zavážení pískovny Běleč

Filip Kaštánek vznesl tento dotaz dotaz na Správa CHKO Český kras č.p. 85, 267 18 Karlštejn

Tento dotaz byl uzavřen pro další korespondenci od veřejnosti . Kontaktujte nás pokud si myslíte, že by měl být znovu otevřen.

Čekáme, až si Filip Kaštánek přečte tuto korespondenci a aktualizuje status dotazu.

Filip Kaštánek

Povinný subjekt: Správa CHKO Český kras č.p. 85, 267 18 Karlštejn

Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

Vážený pane Veselý,
obracím se na Vás se žádostí o stanovisko k rekultivaci Pískovny
Běleč. Občanská sdružení či po novu spolky Bělč, z.s. a Nová Liteň,
z.s. vyvinuly na žádost obyvatel Bělče aktivitu, která má za cíl
změnit rekultivační plán Pískovny. Jednoznačně si nepřejeme
zatěžování obyvatel, krajiny a v tomto případě speciálně i ptactva
provozem těžkých terénních nákladních automobilů (30tun), které v
počtu až 100 denně (přes 10 za hodinu, cca 1 každou 5.-6. minutu)
projíždějí obcí Běleč a devastují silnice, cesty, poškozují domy a
v nepřípustné blízkosti projíždí kolem hnízdišť Břehule říční.

Podle mých informací není třeba Pískovnu rekultivovat zavážením a
lze ji navrátit zpět přírodě i jiným způsobem než je zavezení
zemním odpadem, který v tomto případě často obsahuje suť a asfalt
(vykopek z rekonstrukce silnice u nádraží v Řevnicích, frézování
asfaltu z opravy silnic v Litni a Zadní Třebani). Navrhujeme
Pískovnu rekultivovat pomocí stávajícího materiálu s ponecháním
částečné jámy. Prosím tedy ještě jednou o Vaše vyjádření, které
půjde použít i jako podklad pro Nový plán rekultivace. A tedy o
informaci zda je nutné či povinné Pískovnu celou zavézt?

Děkuji

S přátelským pozdravem,

Filip Kaštánek

Filip Kaštánek

Povinný subjekt: Správa CHKO Český kras č.p. 85, 267 18 Karlštejn

Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

Vážená paní, vážený pane,

Prosím předejte to poradenskému týmu v Otevřete, posoudí postup ve Vašem případě.

Rád bych požádal o přehodnocení přístupu Správa CHKO Český kras č.p. 85, 267 18 Karlštejn k vyřízení mé žádosti 'Zavážení pískovny Běleč'.

V zákonné lhůtě 15 dní (§ 14 odst. 5 písm. d) zákona č.106/1999 Sb.) mi informace nebyla poskytnuta. Tato lhůta pro poskytnutí informace nebyla řádně prodloužena, ani nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Proto podávám ve smyslu §16a odst. 1 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb. tuto stížnost. Stížnost je podána včas, při dodržení třiceti denní lhůty k jejímu podání (počítáno od marného uplynutí lhůty pro poskytnutí informací).“ Takovou stížnost můžete podat elektronicky přes stránky IPV, stačí vybrat pod vaším dotazem příslušnou možnost.

Úplná historie mé žádosti a celá korespondence s ní spojená je k dispozici zde http://infoprovsechny.cz/request/zavazen...

S přátelským pozdravem,

Filip Kaštánek

Josef Mottl, Správa CHKO Český kras č.p. 85, 267 18 Karlštejn

1 příloha

Radovan Hrubý zanechal/a poznámku ()

Odpověď CHKO je v bodech 5 a 6 nepravdivá. Druhová výjimka, kterou určilo CHKO a stanovilo v ní, že v hnízdním období nesmí rekultivační práce probíhat do vzdálenosti 50 metrů od hnízdních nor nebyla letos dodržována po řadu měsíců! Též tvrzení o tom, že posledních 10 let zde břehule nehnízdily je nepravdivé a domnívám se, že účelově. Hnízdění v dané lokalitě sleduji posledních 8 let a pouze 1x zde břehule vůbec nezahnízdily. Sama výjimka vydaná v r. 2007 na podzim konstatuje, že se zde nachází početná hnízdní populace. Lživá tvrzení ohledně nehnízdění a dodržování druhové vuýjimky směle poskytlo CHKO letos i České inspekci životního prostředí, která se s tímto spokojila, a tak může porušování zákona směle pokračovat.
Radovan Hrubý, Běleč

Filip Kaštánek zanechal/a poznámku ()

Pokud mohu přidat něco k vyjádření CHKO Cesky kras, tak je to toto: Není pravda, že by došlo k sesuvu pudy, jak píše pan Mottl. Nedošlo k sesuvu, ale k neoprávněné těžbě písku. Ani není pravda, že zde bylo na ploše 4.000m2 málo místo pro otáčení nákladních automobilů typu Tatra. Toto tvrzení je lživé a účelově se snaží omluvit fakt, že v pískovně někdo neoprávněněně těžil písek. Jen připomínám, že jsme měli nejsušší období (zimu i léto) za posledních cca 60 let. To obycejne k sesuvum nedochází :-)

Filip Kaštánek

Povinný subjekt: Josef Mottl

Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

Vážený pane Mottle,
rád bych se vyjádřil k Vaší odpovědi:
Není pravda, že by došlo k sesuvu pudy, jak píšete. Nedošlo k sesuvu, ale k neoprávněné těžbě písku. Ani není pravda, že zde bylo na ploše 4.000m2 málo místo pro otáčení nákladních automobilů typu Tatra. Toto tvrzení je lživé a účelově se snaží omluvit fakt, že v pískovně někdo neoprávněně těžil písek. Jen připomínám, že jsme měli nejsušší období (zimu i léto) za posledních cca 60 let. To obycejne k sesuvum nedochází. Ve stěně jsou jasně viditelné záběry lžíce bagru. K této těžbě došlo opakovaně. Po sporém dešti byly k vidění stopy po další těžbě a rozšíření místa těžby.

S pozdravem,

Filip Kaštánek

Filip Kaštánek

Povinný subjekt: Josef Mottl

Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

Vážený pane Mottle,

pan Hrubý, který sleduje Břehule říční dlouhodobě, mě upozornil na nesrovnalosti ve Vaší odpovědi: Odpověď CHKO je v bodech 5 a 6 nepravdivá. Druhová výjimka, kterou určilo CHKO a stanovilo v ní, že v hnízdním období nesmí rekultivační práce probíhat do vzdálenosti 50 metrů od hnízdních nor nebyla letos dodržována po řadu měsíců! Též tvrzení o tom, že posledních 10 let zde břehule nehnízdily je nepravdivé a domnívám se, že účelově. Hnízdění v dané lokalitě sleduji posledních 8 let a pouze 1x zde břehule vůbec nezahnízdily. Sama výjimka vydaná v r. 2007 na podzim konstatuje, že se zde nachází početná hnízdní populace. Lživá tvrzení ohledně nehnízdění a dodržování druhové výjimky směle poskytlo CHKO letos i České inspekci životního prostředí, která se s tímto spokojila, a tak může porušování zákona směle pokračovat.

S pozdravem,

Filip Kaštánek

Josef Mottl, Správa CHKO Český kras č.p. 85, 267 18 Karlštejn

Dobrý den,
z Vaší další žádosti o informace není zřejmý žádný další vznesený dotaz.
Uvádíte pouze několik konstatování. Přesto na Vaši žádost reaguji, viz
níže:
V blízké pískovně Liteň probíhá od r. 2009 projekt Retrapping Adults for
Survival (RAS). Klade za cíl získat informace o meziročním přežívání
širokého počtu druhů v různych biotopech. Zvláště u těch, na které jsou
zaměřeny různé ochranářské programy nebo nejsou podchyceny jinymi
monitorovacími projekty (například projekt CES). Projekt je založen na
zpětnych odchytech dospělců, což při dostatečném počtu odchycenych a
kontrolovanych ptáků dovoluje vypočítat míru přežívání mezi jednotlivymi
roky. Znovu odchycení jedinci tak umožňují získat kvalitní informace o
změnách ptačích populací, které bohužel zatím v mnoha případech chybí. RAS
– je jedním z prioritních projektů Kroužkovací stanice Národního muzea
(NM). Výsledky z projektu jsou každoročně zpracovávany ve Zprávách RAS –
ročeka projektu RAS kroužkovací stanice NM.

V Českém krasu v současné době je v rámci projektu monitorována jedna
lokalita pískovna Liteň (p. Merhulíka), druhá lokalita na břehuli říční
pískovna Srbsko zanikla (břehule zde již nehnízdí). Výsledky z pískovny
Liteň jsou velmi podrobně zpracovány v článku otištěném v FRAGMENTA
IOANNEA COLLECTA 19, 2013/2014 – Břehule říční (Riparia riparia): projekt
RAS v pískovně Liteň, autoři Jaroslav Veselý, Eva Vojtěchovská, Zdeněk
Valeš, František Novák, Pavel Kolman, Jiří Hejzlar, Aleš Tenčík, Monika
Jindrová & Václav Merhulík – z nichž prvních 6 autorů jsou zkušení
kroužkovatelé, kteří se druhu věnují již delší dobu. Při akci RAS v
pískovně Liteň je každoročně (min. 1x) navštívena i pískovna Běleč, a jak
vyplývá ze zpráv kroužkovatelů (publikovaného článku, kde je podrobně
popsána hnízdní strategie břehle v širším okolí) za posledních 7 let v
pískovně Běleč k žádnému významnému vyhnízdění nedošlo.

Při výběru vhodné lokality k projektu RAS v Českém krasu zaměřeného na
druh břehule říční v roce 2007 byla navrhnuta i pískovna Běleč, ale
vzhledem k malému počtu hnízdících párů a k pravděpodobnosti nevhodnosti
lokality (břehule hnízdily v uměle vybudované části stěny, jejíž
vybudování bylo v r. 2010 financováno prostřednictvím Agentury ochrany
přírody a krajiny). Další údržba a vybudování umělých stěn již dále
neprobíhalo. Z pozorování je doloženo v nálezové databázi ochrany přírody,
že v roce vybudování umělé stěny, bylo v květnu 2010 pozorováno v pískovně
Běleč 40 párů břehule, údaje o úspěšném vyhnízdění však chybí a v r. 2011
bylo pozorováno pouze 5 párů. Bezpečně je tedu doloženo, že posledním
rokem, kdy úspěšně břehule v pískovně Běleč vyhnízdily je rok 2007.

Letos v pískovně Běleč v květnu břehule též nehnízdily, ani se k tomu
nechystaly a to vzhledem k chybějící hnízdní stěně. V minulosti uměle
vybudovaná hnízdní stěna byla již nevhodná, za čas zde došlo k sesutí a
dalším negativem bylo, že se zde usídlila liška. K zahnízdění došlo až po
tom, kdy byla vybudována příjezdová cesta a kdy došlo k odtěžení dvou
starých sesuvů písku a zeminy na severní a severozápadní stěně. Hnízdní
stěny byly ihned (začátkem června) obsazeny a břehule si zde vyhrabaly
hnízdní nory. Malá část hnízdících ptáků byla odchycena (celkem 3
jedinci). Z toho byly dvě samičky, kroužkované v roce 2014 resp. 2013 v
pískovně Liteň (to dokazuje, že část populace z pískovny Liteň, reagovala
na vytvoření vhodných hnízdních stěn a záhy se sem přesunula). Posledním
odchyceným jedincem bylo letošní již vzletné mládě. Což může potvrzovat
hnízdění v pískovně Běleč (ale také se může jednat o mládě vyvedené v
pískovně Liteň). Konstatování uvedené ve výjimce, tj. že v pískovně Běleč
se nachází početná hnízdní populace se samozřejmě může vztahovat pouze pro
období před vydáním výjimky (2007).

Výjimka vydaná SCHKO ČK má platnost do 31.12.2015 a zatím nebylo zjištěno
její porušování. V podmínce je podmínka zákazu pohybu těžké mechanizace
50m od hnízdní stěny, ale vzhledem k tomu, že zde břehule nehnízdily
(začaly hnízdit až po vybudování těžební cesty a tím pádem i hnízdních
stěn), nelze mluvit o porušení této podmínky.

Ve svých dotazech se obracíte ohledně Vámi nazývané "nelegální těžby
písku" na Agenturu ochrany přírody a krajiny, která je orgánem státní
správy ochrany přírody a může konat pouze v rámci kompetencí daných jí
příslušným zákonem tj. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny (dále jen
„zákon"). Těžit nerosty a humolity je zakázáno na území 1. zóny CHKO (§26
odst.2 písm e) zákona) a případný další zákonný zákaz - provádět terénní
úpravy značného rozsahu (§ 26 odst. 3 zákona) platí pro 1. a 2. zónu
ochrany. Území pískovny Běleč je součástí 3. zóny odstupňované ochrany
CHKO Český kras a tudíž zde v tomto směru nedochází k porušení zákona. K
porušení by docházelo v případě negativních zásahů do biotopu zvláště
chráněného ohroženého druhu břehule říční. Vhodným usměrňováním těžby
písku však naopak dochází k tvorbě vhodných hnízdních možností a prostoru
k budování nových hnízdních nor, které je důležité pro úspěšné a
dlouholeté hnízdění druhu na jedné lokalitě.

S pozdravem

JOSEF MOTTL
Vedoucí Správy CHKO
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Regionální pracoviště střední Čechy
Správa CHKO Český kras
267 18 Karlštejn 85

Od:        Filip Kaštánek <[FOI #4504 e-mail] ??>
Komu:        Josef Mottl <[email address]>
Datum:        04.11.2015 23:20
Předmět:        Re: odpověď na dotaz zavážení pískovny Běleč

--------------------------------------------------------------------------

Povinný subjekt: Josef Mottl

Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k
informacím.

Vážený pane Mottle,

pan Hrubý, který sleduje Břehule říční dlouhodobě, mě upozornil na
nesrovnalosti ve Vaší odpovědi: Odpověď CHKO je v bodech 5 a 6 nepravdivá.
Druhová výjimka, kterou určilo CHKO a stanovilo v ní, že v hnízdním období
nesmí rekultivační práce probíhat do vzdálenosti 50 metrů od hnízdních nor
nebyla letos dodržována po řadu měsíců! Též tvrzení o tom, že posledních
10 let zde břehule nehnízdily je nepravdivé a domnívám se, že účelově.
Hnízdění v dané lokalitě sleduji posledních 8 let a pouze 1x zde břehule
vůbec nezahnízdily. Sama výjimka vydaná v r. 2007 na podzim konstatuje, že
se zde nachází početná hnízdní populace. Lživá tvrzení ohledně nehnízdění
a dodržování druhové výjimky směle poskytlo CHKO letos i České inspekci
životního prostředí, která se s tímto spokojila, a tak může porušování
zákona směle pokračovat.

S pozdravem,

Filip Kaštánek

ukázat citované pasáže

Nevíme, zda nejnovější odpovědi na tento dotaz obsahují kompletní a požadované informace – pokud jste Filip Kaštánek prosíme přihlašte se a upravte stav dotazu.