č. j. 12 C 296/2019-42
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v České Lípě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany
Lukášové a přísedících JUDr. Marie Kolínské a Jarmily Hlouškové ve věci
žalobce:
bytem
zastoupený advokátem JUDr. Jiřím Cehákem,
sídlem Nám. Míru 1, 473 01 Nový Bor,
proti
žalovanému:
Mimoňská komunální, a.s., IČO 25009133,
sídlem Mírová 76/III, 471 24 Mimoň,
zastoupený advokátem Mgr. Kamilem Štěpánkem,
sídlem Česká Lípa, Jindřicha z Lipé 113
o zaplacení 380 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I.
Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 380 000 Kč v hrubém (tj. před realizací zákonných
odvodů) s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 380 000 Kč v hrubém od 11. 5. 2019 do
zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II.
Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 62 451 Kč k rukám zástupce
žalobce JUDr. Jiřího Ceháka, advokáta se sídlem Nový Bor, Náměstí Míru 1 do tří dnů od
právní moci tohoto rozsudku.
Shodu s prvopisem potvrzuje Pavla Jeníková.
2
12 C 296/2019
Odůvodnění:
1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje odstupné sjednané
účastníky ve výši desetinásobku základní měsíční mzdy. Na odůvodnění své žaloby uvedl,
že na základě pracovní smlouvy z 18. 1. 2007 byl u žalovaného zaměstnán jako
jeho základní měsíční mzda byla stanovena na 38 000 Kč. Účastníci se dohodli na
skončení pracovního poměru ke dni 31. 12. 2018, součástí této dohody bylo ujednání o
výplatě odstupného ve výši desetinásobku základní měsíční mzdy. Následně účastníci
uzavřeli čtyři dodatky k dohodě o skončení pracovního poměru, kterými byla
prodlužována doba jeho trvání, a to až do 30. 4. 2019. Přes opakované výzvy však
žalovaný odmítl žalobci sjednané odstupné vyplatit.
2. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby, neboť jednání žalobce, potažmo představenstva
žalovaného, neodpovídalo zásadám poctivého hospodaření. Potvrdil uzavření dohody o
skončení pracovního poměru i dodatků k ní, nerozporoval výši základní žalobcovy
měsíční mzdy. Uvedl dále, že jediným akcionářem žalovaného je Město Mimoň, které
rozhodlo o přechodu jmění žalovaného na jediného akcionáře, žalovaná společnost by
měla zaniknout k 31. 12. 2019 bez likvidace. Žalobce, vědom si této skutečnosti, jednal o
odstupném s představenstvem „nemravně a úskočně“, když v programu jednání
představenstva otázka odstupného pro žalobce uvedena není, v usnesení přijatém téhož
dne představenstvem již ano. Uzavření dohody o odstupném s žalobcem nepředstavovalo
hospodaření s prostředky společnosti řádným způsobem, když k 31. 12. 2018 byl
žalovaný ve ztrátě přes 43 000 000 Kč. Žalovaný se dověděl od žalobce o existenci tohoto
závazku až 30. 4. 2019, tedy až v den skončení žalobcova pracovního poměru, což rovněž
dle žalovaného dokládá rozpornost postupu žalobce s dobrými mravy.
Pro žalobcův nárok neexistuje zákonný podklad, neboť zákoník práce stanoví, za jakých
podmínek a v jaké výši náleží zaměstnanci odstupné. Možnost sjednání vyššího
odstupného za jiných podmínek nebyla stanovena ani vnitřními předpisy žalovaného.
Pokud bude žalobci vyhověno, bude Město Mimoň vymáhat tento nárok po bývalých
členech představenstva jako škodu.
Ve snaze narovnat vztahy účastníků mimosoudně nabídl žalovaný žalobci výplatu
100 000 Kč čistého, byl však odmítnut.
Právní subjektivita žalovaného byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného
Krajským soudem v Ústí nad Labem (oddíl B, vložka 843).
3. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena účastníky 18.1.2007, dne 19. 1. 2007
nastoupil žalobce na základě ní k žalovanému jako
společnosti. Ze mzdového a
prémiového výměru byla zjištěna základní mzda žalobce částkou 38 000 Kč měsíčně.
Z dohody o skončení pracovního poměru ze dne 30. 10. 2018 bylo dále zjištěno, že
žalobce a žalovaný se dohodli na skončení pracovního poměru ke dni 31. 12. 2018. V
bodě 3 této dohody je sjednáno, že při skončení pracovního poměru bude žalobci
vyplaceno s ohledem na počet odpracovaných let odstupné ve výši desetinásobku
základní měsíční mzdy. Dohoda je podepsána žalobcem, opatřena otiskem razítka
žalovaného a podpisem
představenstva
a
Z dodatků k této dohodě soud zjistil, že dodatkem č. 1 ze dne 18. 12. 2018 bylo trvání
pracovního poměru účastníků prodlouženo do 31. 1. 2019, základní měsíční mzda
žalobce byla stanovena na 54 000 Kč. Dodatkem č. 2 ze dne 22.1.2019 byl pracovní
poměr prodloužen do 28.2.2019, dodatkem č.3 ze dne 22.2.2019 pak do 31.3.2019 a
konečně dodatkem č.4 ze dne 12.3.2019 do 30.4.2019.O těchto skutečnostech nebylo
mezi účastníky sporu a dne 2.5.2019 žalobce vystavil o trvání pracovního poměru
účastníků také potvrzení při změně zaměstnání.
Shodu s prvopisem potvrzuje Pavla Jeníková.
3
12 C 296/2019
4. Z korespondence účastníků vyplynulo, že žalovaný sdělil žalobci dne 24. 5. 2019,
že představenstvo žalovaného rozhodlo nevyplatit mu odstupné z důvodu rozporu se
zákoníkem práce a dobrými mravy. Na písemnou výzvu žalobce k zaplacení odstupného
z 24. 6. 2019 reagoval žalovaný dopisem z 2. 7. 2019 shodně jako dne 24. 5. 2019.
Zástupce žalobce pak vyzval žalovaného k plnění předžalobní výzvou z 22. 7. 2019,
žalovaný dne 25. 7. 2019 sdělil, že představenstvo žalovaného znovu rozhodlo
o tom, že odstupné nebude vyplaceno z důvodu jeho nezákonnosti. 1. 8. 2019 zaslal
zástupce žalobce žalovanému ještě jednu výzvu k zaplacení odstupného před podáním
žaloby.
5. Ze zápisu ze 145. zasedání představenstva žalovaného konaného dne 30. 10. 2018 soud
zjistil, že program jednání byl doplněn o bod 17, kterým bylo ukončení pracovního
poměru žalobce dohodou k 31. 12. 2018 a o bod 18, kterým bylo odstupné žalobce.
V přijatých usneseních představenstva se pak k bodu 17 uvádí, že představenstvo souhlasí
s uzavřením dohody o skončení pracovního poměru k 31. 12. 2018 a k bodu 18, že
představenstvo rozhodlo o vyplacení odstupného pro žalobce s ohledem na počet
odpracovaných let u žalovaného ve výši desetinásobku základní měsíční mzdy.
6. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalovaného soud zjistil, že k datu
30. 10. 2018 byl
představenstva a
představenstva. Z tohoto výpisu pak vyplývá, že k uvedenému datu za
žalovaného jednal statutární organ představenstvo s počtem členů 5. Za představenstvo
jedná předseda představenstva s jedním z místopředsedů. Podepisování za žalovaného se
děje tak, že k vytištěnému, otištěnému nebo napsanému názvu žalovaného připojí
předseda představenstva s jedním z místopředsedů své jméno, příjmení, funkci a svůj
podpis.
7. Z uvedených zjištění dospěl soud k následujícím závěrům: Zákoník práce upravuje
odstupné v § 67. Jedná se o úpravu odstupného, na které vzniká zaměstnanci při splnění
zde stanovených podmínek nárok ze zákona, tedy bez dohody se zaměstnavatelem, a to
ve výši nejméně v tomto ustanovení uvedené. Tato úprava však neznamená, že by
zaměstnavatel a zaměstnanec nemohli sjednat výplatu odstupného při skončení
pracovního poměru jiným způsobem, než uvádí § 67 zákoníku práce a ve výši, na které se
dohodnou. Možnost uzavření takové dohody není podmíněna ani úpravou ve vnitřních
předpisech zaměstnavatele.
8. A právě o takovou situaci se jedná v posuzovaném případě. Dohoda o odstupném byla
sjednána spolu s dohodou o skončení pracovního poměru dne 30. 10. 2018 na 145.
zasedání představenstva žalovaného, jak vyplývá z citovaného zápisu z tohoto zasedání.
Písemné vyhotovení dohody obsahuje také veškeré náležitosti z hlediska jednání
představenstva za žalovaného. Žalovaný uzavření dohody nepopírá, výplatu odstupného
dle jejího znění však odmítá se shora uvedenými argumenty, se kterými se soud
neztotožňuje.
9. Argumentaci žalovaného o tom, že žalobce jednal nemravně a úskočně, když dohoda
o skončení jeho pracovního poměru a o odstupném nebyla v původním programu
zasedání představenstva, nelze přijmout. Bylo jen věcí představenstva, zda doplní
program zasedání či nikoliv (ostatně program byl doplněn ještě o další tři body).
Také tvrzení žalovaného o tom, že žalobce o existenci svého nároku na odstupné
Shodu s prvopisem potvrzuje Pavla Jeníková.
4
12 C 296/2019
informoval nové představenstvo žalovaného až v den skončení svého pracovního
poměru 30. 4. 2019, nemůže mít vliv na povinnost žalovaného splnit závazek z dohody o
odstupném. Navíc toto tvrzení dle názoru soudu vyvrací již 1. dodatek k této dohodě,
podepsaný za žalovaného 18. 12. 2018 již současnou předsedkyní a současným
místopředsedou představenstva žalovaného. Ti se jistě před podpisem dodatku seznámili
(či tak alespoň měli učinit)s obsahem dohody, která je tímto dodatkem měněna.
To, že žalovaný byl k 31. 12. 2018 ve ztrátě v řádech desítek milionů korun (o tom mezi
účastníky nebylo sporu),nemá rovněž na platnost dohody o odstupném žádný vliv.
Má- li žalovaný za to, že tehdejší členové představenstva pochybili při výkonu svých
funkcí, je na něm, aby toto pochybení řešil právě s nimi.
Zcela bez významu pro projednávanou věc je skutečnost, že jediným akcionářem
žalovaného je Město Mimoň a že žalovaná společnost (dle tvrzení žalovaného)má
k 31. 12. 2019 zaniknout bez likvidace.
10. Z uvedených důvodů se tedy žalobce právem domáhá po žalovaném plnění z platně
uzavřené dohody účastníků a jeho žalobě bylo zcela vyhověno.
11. Podle § 67 odst. 4 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit
odstupné po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u
zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně se zaměstnancem
nedohodne na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na
pozdějším termínu výplaty. Z pracovní smlouvy účastníků byl zjištěn výplatní termín
10. den následujícího kalendářního měsíce.
Uvedené ustanovení se vztahuje jak na zákonné odstupné, tak na odstupné, vyplývající z
dohody účastníků. Proto ve smyslu § 1970 občanského zákoníku byly žalobci
z přisouzené částky přiznány také zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením
vlády č.351/2013 Sb. Žalovaný se dostal s výplatou odstupného do prodlení den po
výplatním termínu v měsíci následujícím po skončení pracovního poměru,
tedy dne 11. 5. 2019.
12. Vzhledem k těmto závěrům soud nerealizoval účastnický výslech žalobce ani
současného představenstva, neboť ke spornému nároku byly provedeny
listinné důkazy, obě strany sporu dostaly dostatečný prostor v rámci přednesů svých
tvrzení a účastnické výslechy by již nepřinesly k věci žádná další zjištění. Z těchto důvodů
také nebyla žalovanému poskytnuta lhůta k doplnění skutkových tvrzení, neboť ta byla
s ohledem na předmět řízení již úplná (ostatně sám zástupce žalovaného odůvodnil svou
žádost o poskytnutí lhůty tím, že majetek žalovaného přejde na Město Mimoň).
13. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu
nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady jsou zde tvořeny
zaplaceným soudním poplatkem 19 000 Kč, odměnou advokáta žalobce za tři úkony
právní služby podle § 7 vyhl. č. 177/96 Sb. po 9 820 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby
a účast při jednání soudu dne 4.12.2019) a za jeden úkon právní služby podle § 11
odst.2,písm.h/ vyhl.č. 177/96 Sb. za 4 910 Kč (jednoduchá předžalobní výzva k plnění).
K těmto úkonům náleží advokátu čtyři paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3
vyhl. č. 177/96 Sb. po 300 Kč.
Součástí nákladů je také náhrada za ztrátu času na cestě ze sídla advokáta k soudu za dvě
započaté půlhodiny po 100 Kč podle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. a cestovné
z Nového Boru do České Lípy a zpět. Advokát cestoval na trase dlouhé celkem 24 km
osobním automobilem
reg. zn.
průměrnou spotřebou
Shodu s prvopisem potvrzuje Pavla Jeníková.
5
12 C 296/2019
motorové nafty 5,2 litrů na 100 km. Podle vyhlášky č.333/2018 Sb. činí náhrada za jeden
ujetý kilometr 4,10 Kč a cena uvedené pohonné hmoty za jeden litr je 33,60 Kč (cestovné
je tedy 140 Kč).
Konečně advokátu náleží DPH ve výši 21 % z částky 35 910 Kč, tj. 7 541 Kč. Celkem
takto vypočtené náklady činí přiznaných 62 451 Kč.
Poučení
:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke
Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec prostřednictvím zdejšího soudu, a
to ve trojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný
podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( § 251o.s.ř. ).
Česká Lípa 4. prosince 2019
JUDr. Ivana Lukášová v. r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Pavla Jeníková.
