Povinný subjekt: Obec Korolupy

Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím:

Vážená paní Malcová,

uvedla jste v rozhodnutí ze dne 15.7.2013 pod číslem 278:

„K ocenění kamen jsme došli obvyklou cenou.“

Cena obvyklá
Pojem "obvyklá cena" se v našem právním řádu vyskytuje ve více významech. Zákon o cenách a zákon o oceňování majetku pro své účely vymezují cenu obvyklou následovně:

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, v § 2 odst. 6 pro své účely rozumí obvyklou cenou cenu shodného nebo z hlediska užití porovnatelného nebo vzájemně zastupitelného zboží volně sjednávanou mezi prodávajícími a kupujícími, kteří jsou na sobě navzájem ekonomicky, kapitálově nebo personálně nezávislí na daném trhu, který není ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže. Nelze-li zjistit cenu obvyklou na trhu, určí se cena pro posouzení, zda nedochází ke zneužití výhodnějšího hospodářského postavení, kalkulačním propočtem ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku.

1. Žádám o kopii nebo jiné průkazné doložení jak byla cena nastavena. Vaše konstatování mi nestačí. Vzhledem k tomu, že kamna už byla před mým upozorněním v dílně u pana Stupky, který na sále v té době pro obec pracoval a druhá v klubovně Mysliveckého sdružení a to přesně za tu samou cenu, kterou jste si již dříve dohodli. Podle mého zjištění se mnohem starší kamna stejné značky, ale menšího výkonu, pohybují v místní inzerci kolem 10 000 Kč a jdou přímo na dračku.

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) v § 2 odst. 1 obvyklou cenou pro své účely rozumí cenu, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby.

2. Které všechny okolnosti jste zvážili a jak zodpovědně jste přistupovali k hospodaření se svěřeným obecním majetkem?

Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim.

Jana Stupku jste zaměstnala v minulém roce při opravě obecního sálu. Na moji žádost již v minulém roce jste mi nedokázala doložit, jak jste k vašemu závěru došla. Tvrdila jste, že jste se informovala na cenu práce u jedné firmy, ale jméno jste neuvedla, pak jste tvrdila, že jste někam volala, ale číslo jste také nedoložila. Pan Stupka k práci přistupoval ledabyle a často do práce ani nepřišel. Ovšem v době, kdy se předělávalo topení, byla kamna s Vaším svolením odtransportována do jeho soukromé dílny. Myslivecké sdružení také neplatí obci řádnou cenu z využívaného revíru, ale druhá kamna jste jim za pět tisíc a to bez rozhodnutí zastupitelstva, přenechala. Až po mé intervenci a intervenci některých zastupitelů se kamna stěhovala zpět, ale již ne na obecní sál, ale na dvůr obecního úřadu. Pak jste celou věc nechala uležet a znovu jste ocenila kamna na pouhých pět tisíc a aby nedošlo k velkému počtu zájemců, eliminovala jste oznámení jen na obec Korolupy.

Způsoby oceňování majetku
V souladu s § 1 odst. 1 zákona o oceňování majetku upravuje tento zákon způsoby oceňování majetku, tj. věcí, práv a jiných majetkových hodnot a služeb pro účely stanovené zvláštními předpisy. Odkazují-li tyto předpisy na cenový nebo zvláštní předpis pro ocenění majetku nebo služby k jinému účelu než pro prodej, rozumí se tímto předpisem tento zákon. Předpisy, které odkazují na zákon o oceňování majetku, jsou např. daňové předpisy (zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů).
Zákon o oceňování majetku platí i tehdy, stanoví-li tak příslušný orgán v rámci svého oprávnění (kompetence) nebo dohodnou-li se tak strany.

3. Stanovilo tedy zastupitelstvo v rámci svého oprávnění cenu pět tisíc? Nebo to byl Váš návrh nebo jste se tak již s panem Stupkou a myslivci dohodla?

Podle § 2 odst. 1 zákona o oceňování majetku se majetek a služba oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování, přičemž podle § 2 odst. 3 citovaného zákona je oním jiným způsobem oceňování nákladový způsob, výnosový způsob, porovnávací způsob, oceňování podle jmenovité hodnoty, oceňování podle účetní hodnoty, oceňování podle kurzové hodnoty a oceňování sjednanou cenou.

4. Nákladový způsob: Kolik stála jedny kamna nová? Doložit kopií faktury nebo jinak.

5. Výnosový způsob: Porovnat, kolik bude v přechodném období stát vytápění obecního sálu plynem, kolik v topné sezoně a kolik by stálo topení, pokud budeme topit dřevem a to ještě z obecního lesa, které nemusíme kupovat. A následně porovnat se získanou cenou za prodej kamen.

Výjimky z ceny obvyklé
Pravidlo o povinnosti obce sjednat při úplatném převodu majetku cenu ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, je spojeno se slovem "zpravidla". To znamená, že ne každý úplatný převod obecního majetku se musí realizovat za cenu obvyklou. Obecní zřízení v § 39 odst. 2 stanovuje z uvedeného pravidla výjimku, kterou je úplatný převod za cenu regulovanou státem. V této souvislosti je vhodné uvést, že obecní zřízení zmiňuje cenovou regulaci státu, kterou je třeba rozumět též regulaci cen prováděnou územními samosprávnými celky v přenesené působnosti, a to formou nařízení obce nebo kraje (viz § 10 zákona o cenách).

6. Řídilo se zastupitelstvo cenou regulovanou státem a to na základě nařízení, které obec pro tento prodej kamen vydala.?

Podle § 3 odst. 1 zákona o cenách se regulací cen rozumí stanovení cen, mezí, ve kterých mohou být sjednávány, usměrňování výše cen nebo i stanovení postupu při sjednávání, uplatňování a vyúčtování cen nemovitostí, jejich částí a služeb spojených s jejich užíváním cenovými orgány. Jednotlivé způsoby regulace cen jsou stanoveny v § 4 odst. 1 zákona o cenách, kterými jsou:

stanovení cen (tzv. úředně stanovené ceny jsou ceny určeného druhu zboží stanovené cenovými orgány jako maximální, pevné nebo minimální), usměrňování vývoje cen v návaznosti na věcné podmínky (tzv. "věcné usměrňování cen"), cenové moratorium (cenovým moratoriem, které stanoví vláda nařízením, se rozumí časově omezený zákaz zvyšování cen nad dosud platnou úroveň na trhu daného zboží; cenové moratorium lze stanovit nejdéle na dobu dvanácti měsíců).

Předpisy o regulaci cen zveřejňuje Ministerstvo financí v Cenovém věstníku, Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, Energetický regulační úřad v Energetickém regulačním věstníku a Český telekomunikační úřad v Poštovním věstníku. Jejich vydání vyhlašují ve Sbírce zákonů. Cenové rozhodnutí nabývá platnosti dnem uveřejnění v příslušném věstníku a účinnosti nabývá dnem stanoveným v cenovém rozhodnutí, nejdříve však dnem uveřejnění (§ 10 odst. 2 zákona o cenách).

Zdůvodnění odchylek
Ustanovení § 39 odst. 2 obecního zřízení ve větě druhé (nepřímo) připouští, že se lze při úplatném převodu obecního majetku (vedle případu státem regulovaných cen) obecně odchýlit od ceny obvyklé, avšak toto případné odchýlení od ceny obvyklé musí obec zdůvodnit. Obecní zřízení nestanoví formu a obsah odůvodnění odchýlení od ceny obvyklé. Zpravidla toto zdůvodnění bude přímo součástí usnesení orgánu obce, který schválil úplatný převod majetku, jenž se odchyluje od ceny obvyklé. Z povahy věci a s ohledem na zásadu účelného a hospodárného využívání obecního majetku (§ 38 odst. 1 obecního zřízení) však vyplývá, že zdůvodnění bude vyžadovat situace, kdy obec úplatně převádí majetek za cenu nižší než obvyklou. V opačném případě, kdy obec převádí svůj majetek výhodněji, tj. za cenu vyšší než obvyklou (nedochází tedy ke snížení celkového objemu obecního majetku) postrádá toto odůvodnění svůj racionální význam.

Případy, kdy obec převádí svůj majetek za cenu nižší než obvyklou, by měly být spíše výjimečné. Jde především o situace, kdy obec vystupuje v pozici "pečovatelské" a plní svoji sociální funkci ve vztahu ke svým občanům.

Příkladem nesprávného postupu obce může být např. prodej obecního bytového fondu za symbolickou cenu stávajícím nájemcům, kdy se tito občané mohou doslova "ze dne na den" stát velmi bohatými (mají-li např. velké byty v lukrativních částech velkých měst), a to však na úkor těch občanů (také daňových poplatníků), kteří tuto možnost "spravedlivé privatizace" neměli. Obec by si při těchto postupech měla být velmi dobře vědoma možných komplikací, které ji hrozí např. z hlediska možné nedovolené veřejné podpory, a to ze strany Evropské komise, která nad veřejnými podporami vyvíjí dohled.

7. Vzhledem k tomu, že jste stanovila při výběrovém řízení počáteční cenu velmi nízkou, neuvedla jste mimo značky obou kamen žádné jiné informace, které by zájemci mohly přiblížit obecní majetek, nezveřejnila jste inzerát nikde jinde než na obecní vývěsce a webu obce, který jistě není při nákupu starších kamen zájemci z jiných obcí nebo měst navštěvován, neposkytla jste mě osobně informace tak, abych si mohla udělat o kamnech úsudek nebo se poradit s odborníkem, požaduji odůvodnění takto nízké a v místě neobvyklé ceny. Pokud tedy místem nerozumíte pouze obec Korolupy a pana Stupku s Mysliveckým sdružením.

Míra neprůhlednosti zadávání veřejných zakázek je v ČR vysoká (jak vyplývá například z hodnocení Transparency International). Účelem zákona o zadávání veřejných zakázek je právě jejich „veřejné zadávání“. Veřejnost nelze uskutečnit jinak, než že občané mají přístup k informacím, které dostatečně rozsáhle zobrazí postup zadání zakázky. Povinný subjekt musí v souladu s Listinou základních práv a svobod, mezinárodními smlouvami poskytnout všechny informace, které má, vyjma zákonem stanovených. Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, žádné omezení nestanoví. Pouze počítá s tím, že není dotčena ochrana informací chráněných jinými přepisy (osobní údaje, obchodní tajemství).

8. Požaduji informaci, kdo a kolik občanů ČR se přihlásilo do výběrového zřízení a jejich jména. Jaké cenové nabídky byly nabídnuty, kdo výběrové řízení vyhrál a s kým budou sepsány písemné smlouvy. V případě, že smlouvy byly sepsány, požaduji jejich kopie a s ohledem na osobní údaje také tyto přímo v kopii začerněné.

9. V případě pronájmu hostince Korolupy požaduji kopii nabídky pana Moravce a pana Trojana, následně kopii smlouvy s panem Trojanem a taktéž začernění osobních údajů.

Pasáž, týkající se zprávy o hodnocení nabídek, § 63 odst. 2, zní: „Zadavatel je povinen umožnit do uzavření smlouvy všem uchazečům, pokud nebyli ze zadávacího řízení vyloučeni, na jejich žádost do zprávy nahlédnout a pořídit si z ní výpis nebo opis.“ Nelze ji vyložit jako omezovací ustanovení. Jde naopak o rozšiřovací ustanovení, které pro účastníky soutěže představuje tři nadstandardní možnosti: mohou nahlédnout bez jakéhokoliv formalizovaného postupu, jako podávání žádosti apod., mohou nahlédnout bezprostředně, tj. bez nějaké lhůty pro vyřízení žádosti, a mohou přímo nahlédnout do originálu zprávy, neboli nemohou být odkázáni například na kopii či jen výtah. Neznamená to tedy, že „do zprávy o hodnocení a posouzení veřejné zakázky jsou oprávněni nahlížet pouze uchazeči této zakázky“, a vůbec to neznamená, že by informace z této zprávy bylo možné odepřít jakémukoli žadateli.

Příklad
Ze stejného důvodu je vyloučené a právně neúčinné, pokud by si zadavatel ve svém vnitřním předpisu určil, „že zpráva z komise pro posouzení a hodnocení nabídek je přístupna pouze žadatelům“. Lze charakterizovat některé konkrétní typy žádaných informací: Výsledky hlasování o nejvýhodnější nabídce jsou typickou veřejnou informací a mají být žadateli poskytnuty. Jinak veřejná soutěž ztrácí povahu veřejné soutěže.

9. Mám právo seznámit se s obsahem zprávy, která musí být o výběrovém řízení vyhotovena
(§ 9 odst. 5 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků). Proto požaduji kopii zprávy o výběrovém řízení a to jak nyní při prodeji obecního majetku, tak i kopii zprávy u pronájmu hostince.

Podle mého popisu by mohlo jít z Vaší strany nebo ze strany jiného pracovníka nebo zastupitele o porušení ustanovení:

„§ 41 Společná ustanovení o komisích (2) Členy komise nesmějí být fyzické osoby, u nichž se zřetelem na jejich vztah k některému ze zájemců ve výběrovém řízení nebo k žadateli o akreditaci nebo k úředníkovi vykonávajícímu zkoušku jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Člen komise je povinen bezprostředně po tom, co se dozví o skutečnostech nasvědčujících jeho podjatosti, oznámit to tomu, kdo jej jmenoval. Uchazeč, účastník řízení nebo úředník oznámí osobě, která jmenuje členy komise, skutečnosti nasvědčující podjatosti člena komise, jakmile se o těchto skutečnostech dozví. O podjatosti člena komise rozhodne bez zbytečného odkladu osoba, která jmenuje členy komise. Shledá-li, že je člen komise podjatý, odvolá jej a na jeho místo jmenuje jinou osobu.“

10. Proto v případě, že jste rozhodovala vy nebo paní Křenková, se jedná o jasnou podujatost z Vaší strany. Zajímá mne, kdy jste obdrželi na obec doporučený dopis s mojí nabídkou nebo kdy vám byla místní poštou doručena oznámenka o doporučené zásilce.

Dále jste v rozhodnutí uvedla: „Kopii usnesení zasílám v příloze.“
Bohužel jsem požadovala kopii zápisu ze zasedání, proto jste zde mé žádosti nevyhověla.

Dále mě seznamujete: „Parametry kamen – velikost: h/š/v: 120/70/100cm, výhřevnost 2 -15 kW, stáří z roku 1992. „

Parametry kamen jsem obdržela až po uzavření veřejné nabídky, i když jste mohla a nic Vám v tom nebránilo, mne tímto z možnosti účastnit se výběrového řízení takto diskriminovala. K diskriminaci mohlo dojít i v případě, že jste moji nabídku obdržela včas, ale moje nabídnutá cena rozhodně neodpovídala kvalitě a stáří kamen. Dokonce zde bych mohla již hovořit o vědomém podvodu. Požadovala jsem i fotografii, kterou jsem neobdržela, a proto jste zde vyhověla jen části mé žádosti o informaci.

Dnes je možné pořídit fotografii každým průměrným mobilem. Navíc obec vlastní fotoaparát. Je zcela jasné, že jste se tímto snažila moji účast na prodeji veřejného majetku záměrně brzdit nebo mě aspoň neumožnit rovné zacházení. Okolnost, že jsem zaměstnaná ve Vídni, je Vám známá a tedy bylo zcela jasné, že si kamna nemohu osobně prohlédnout. Takto jste samozřejmě postavila do nerovného zacházení i všechny ostatní zájemce, kteří se na základě neúplného inzerátu ani nepřihlásili.

Celý Váš postoj hodnotím jako diskriminaci, která se v obci z Vaší strany neobjevuje poprvé. Dodnes po půl roce nemá požadované informace z mnoha žádostí o informaci, které pro jistotu již ani neuvádíte na webu obce a záměrně uvádíte občany obce v omyl. Vaši práci na obci hodnotím jako silně klientelistickou, zejména ve vztahu k paní Křenkové – úřednici obce a potažmo k jejím velmi blízkým - rodině Stupkové. Není to tak dávno, kdy si paní Křenková, její matka paní Kadlecová a velmi dobrá kamarádka paní Stupková udělaly z obecních prostor kuřárnu, soukromou stanici internetu a nakonec musela zasáhnout kontrola z odboru školství, jelikož zakouřené prostředí přímo navazuje na lehárnu MŠ a ani Vám, paní starostko, vůbec tato záležitost nevadila. Ba jste jí podporovala.

S přátelským pozdravem,

LENKA LYALIKOFF