Vrchní státní zastupitelství v Olomouci

sekretariát

Tř. 17. listopadu 44, 771 11  Olomouc

tel. 585 202 – 111(fax – 198), e-mail: [1]Instituce [Vrchní státní zastupitelství v Olomouci vyžaduje e-mail]

datová schránka: ryhaa8a

 

 

                                                                              
               Olomouc dne 14.09.2015

                                                                              
               SIN 24/2015

 

 

Rozhodnutí

 

 

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci jako povinný subjekt ve smyslu § 2
odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve
znění pozdějších předpisů, rozhodlo podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 11
odst. 4 písm. a) citovaného zákona o žádosti Davida Havlíka, nar.
09.10.1976, bytem Alejní 2410/3, 415 01 Teplice, ze dne 10.09.2015, která
byla elektronickou poštou doručena Vrchnímu státnímu zastupitelství
v Olomouci téhož dne o poskytnutí informace podle citovaného zákona,

 

takto:

 

 

Žádost Davida Havlíka ze dne 10.09.2015 o poskytnutí informace formou
poskytnutí kopie obžaloby Vrchního státního zastupitelství v Olomouci,
pobočky v Ostravě, sp. zn. 4 VZV 4/2013 projednávané u Krajského soudu
v Ostravě pod sp. zn. 54 T 11/2014

 

 

se odmítá.

 

 

Odůvodnění

 

 

Dne 10.09.2015 byla elektronickou poštou na Vrchní státní zastupitelství
v Olomouci doručena žádost Davida Havlíka podle zákona č. 106/1999 Sb., o
svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které
žádá o poskytnutí kopie obžaloby ve věci vedené u Vrchního státního
zastupitelství v Olomouci, pobočky v Ostravě, pod sp. zn. 4 VZV 4/2013.

 

Ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/1993 Sb., o státním
zastupitelství, v platném znění (dále jen zákon o státním zastupitelství),
je státní zastupitelství v rozsahu, za podmínek a způsobem stanoveným
zákonem, orgánem veřejné žaloby v trestním řízení a plní další úkoly
vyplývající z trestního řádu [zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení
soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen trestní řád)]. Podle § 23
odst. 1 zákona o státním zastupitelství, státní zástupce výkonem své
funkce zajišťuje působnost státního zastupitelství; jím provedené úkony
jsou považovány za úkony státního zastupitelství. Podle § 12 odst. 1
trestního řádu státní zástupce patří mezi orgány činné v trestním řízení,
trestním řízením se podle § 12 odst. 10 tr. řádu, rozumí řízení podle
trestního řádu.

 

Podle § 11 odst. 4 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím,
povinné subjekty neposkytnou informace o probíhajícím trestním řízení.
Zmíněné ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím tedy brání
poskytování informací o probíhajícím trestním řízení a dále o činnosti
orgánů činných v trestním řízení v případech, kdy by mohla být ohrožena
práva třetích osob nebo schopnost orgánů činných v trestním řízení při
prevenci nebo potírání trestné činnosti nebo při zajišťování bezpečnosti
státu. V rámci trestního řízení totiž dochází k zásahu do práv řady osob,
a to nejen osob, proti nimž je trestní stíhání vedeno, ale i dalších osob,
které se trestního řízení, či jeho části nějakým způsobem účastní nebo
jejichž zájmu se trestní řízení určitým způsobem dotýká. V průběhu
trestního řízení se nutně shromažďuje řada informací i o všech uvedených
osobách, a proto je také uloženo v § 8a odst. 1 tr. řádu, že při
poskytování informací o své činnosti veřejnosti, orgány činné v trestním
řízení mj. dbají na to, aby neohrozily objasnění skutečností důležitých
pro trestní řízení a aby nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním
řízení údaje, které přímo nesouvisí s trestnou činností. Právo nahlížet do
spisu je vymezeno v § 65 tr. řádu, účinná právní úprava vymezuje osoby,
které sice zásadně mají právo nahlížet do spisu, ale jimž je možné toto
právo ze závažných důvodů odepřít, a dále osoby, které mohou do spisu
nahlédnout jen se souhlasem orgánů činných v trestním řízení
z kvalifikovaných důvodů.

 

Ustálená soudní praxe při výkladu § 11 odst. 4 písm. a) zákona o svobodném
přístupu k informacím, dospěla k závěru, že povinné subjekty neposkytnou
informace o probíhajícím trestním řízení pouze poté, co zváží, nakolik je
důvod neposkytnutí informace vskutku ospravedlněn naléhavou společenskou
potřebou. Tou bude zpravidla zájem státu na tom, aby poskytnuté informace
neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení,
nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo
nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud
pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho,
proti němuž se vede trestní řízení, hledět jako by byl vinen. Povinný
subjekt vezme v potaz také ochranu práv a svobodu druhých, např. obětí
trestného činu.

 

V daném případě státní zástupce Vrchního státního zastupitelství
v Olomouci, pobočky v Ostravě, podal obžalobu u Krajského soudu v Ostravě.
Označený soud pak dosud nepravomocně svým rozhodnutím věc vrátil státnímu
zástupci k došetření. Státní zástupce si proti tomuto rozhodnutí podal
stížnost, o které zatím nebylo rozhodnuto.

 

V této konkrétní věci byl proveden test proporcionality, kdy byla srovnána
příslušná ustanovení trestního řádu a ustanovení zákona o svobodném
přístupu k informacím a bylo dospěno k těmto závěrům.

 

V současné době nelze předjímat, jak rozhodne nadřízený soud o stížnosti,
nicméně pokud by této bylo vyhověno a následovalo řízení před soudem, pak
by zveřejněním obžaloby před jejím konečným projednáním u příslušného
krajského soudu došlo k závažnému zásahu do práv všech obžalovaných, jakož
i poškozených osob nebo osob zúčastněných na trestním řízení.

 

Při úvahách, zda je možno žadateli za této situace obžalobu poskytnout,
bylo vzato v úvahu i ustanovení § 209 odst. 1 tr. řádu, které stanoví, že
předseda senátu dbá o to, aby svědek ještě nevyslechnutý nebyl přítomen
při výslechu obžalovaných a jiných svědků. Smyslem tohoto ustanovení je,
aby výpověď svědka a tím i jeho důkazní hodnota nebyla nepříznivě
ovlivněna předchozím průběhem hlavního líčení. Uvedené ustanovení je tedy
třeba vyložit tak, že svědci před svým výslechem u hlavního líčení nemají
mít možnost seznámit se s výslechem obžalovaného či dalších svědků. Jde
tedy o to, aby svědci u hlavního líčení vypovídali bez jakýchkoliv
vnějších vlivů, jimiž mohou být i výpovědi jiných obžalovaných či svědků.

 

Poskytnutí obžaloby žadateli by šlo proti smyslu výše uvedeného ustanovení
trestního řádu, kdy by hrozilo nebezpečí, že veřejnosti a tedy i svědkům
v předmětné věci mohou být zpřístupněny nejen svědecké výpovědi svědků a
výpovědi obžalovaných analyzované v odůvodnění obžaloby, ale i další
důkazy. To pak v konečném důsledku může vést k ohrožení objasnění
skutečností důležitých pro trestní řízení. A právě objasnění těchto
skutečností je naléhavou společenskou potřebou, která ospravedlňuje
neposkytnutí informací ve smyslu § 11 odst. 4 písm. a) zákona o svobodném
přístupu k informacím.

 

Pokud by naopak stížnostní soud potvrdil rozhodnutí krajského soudu a věc
byla vrácena státnímu zástupci k došetření, pak by se pokračovalo ve
vyšetřování, ve kterém by zřejmě byly prováděny další úkony a případně
objasňovány nové okolnosti a poskytnutím kopie obžaloby by mohlo být
ohroženo objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení a mohl by být
zmařen předmět a účel trestního řízení.

 

Ze shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto o odmítnutí poskytnutí informace
žadateli.

 

 

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podle § 16 odst. 1 zákona o svobodném
přístupu k informacím podat odvolání. Odvolání se podává Nejvyššímu
státnímu zastupitelství v Brně prostřednictvím Vrchního státního
zastupitelství v Olomouci do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení
tohoto rozhodnutí.

 

 

 

           JUDr. Ivo Ištvan v. r.

                                                                        
                               vrchní státní zástupce

 

Za správnost vyhotovení: Jitka Zbořilová

 

 

References

Visible links
1. mailto:Instituce [Vrchní státní zastupitelství v Olomouci vyžaduje e-mail]