David Havlík

Povinný subjekt: Vrchní soud v Praze

Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

Vážená paní, vážený pane,

žádám informace o průběhu řízení ve věci 12 TO 33/2013 v rozsahu: datum zahájení trestního řízení, datum zahájení trestního stíhání konkrétní osoby /osob, názvu dozorujícího státního zastupitelství, jména a příjmení dozorujícího státního zástupce, datum podání obžaloby s uvedením spisové značky dozorovaného případu, klasifikací trestného činu / trestných činů, názvu příslušného státního zastupitelství, jména a příjmení státního zástupce, který obžalobu podal, dále pak název soudu, kterému byla obžaloba podána, jméno a příjmení soudce, kterému byl případ přidělen, datum/datumy a spisové značky všech rozhodnutí soudů v žalované věci, výsledek trestního řízení před soudem, datum pravomocného ukončení věci

S přátelským pozdravem,

David Havlík

Vrchní soud v Praze

1 příloha

Vaše podání ve věci "Žádost o informace podle dotaz - Informace o řízení
12 TO 33/2013" s evidenčním číslem 06de5773-d0dd-43b6-8576-781f13b8f31e a
s běžným číslem 1200/2015 bylo doručeno dne 01.02.2015 19:55:12.

Bylo podáno elektronicky e-mailem.

Počet zaslaných dokumentů (příloh) v obálce podání: 0

Následně bude provedena kontrola datové zprávy ve smyslu vyhlášky č.
259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby.

Vrchní soud v Praze

--------------------------------------------------------------------------

Tato datová zpráva byla automaticky vygenerována elektronickou podatelnou
organizace. Prosím neodpovídejte na tuto zprávu formou Odpovědět ve Vašem
poštovním klientovi. V případě problémů nebo dotazů se obracejte vždy na
organizaci, která tuto zprávu vygenerovala.

David Havlík

Povinný subjekt: Vrchní soud v Praze

Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

Vážená paní, vážený pane,

dne 1.2.2015 jsem vás žádal o poskytnutí informace. Ačkoliv vám byla moje zpráva úspěšně doručena a požadované informace jste měli poskytnout nejpozději do 15 dnů,nestalo se tak. Tato lhůta pro poskytnutí informace přitom nebyla řádně prodloužena, ani nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Proto podávám ve smyslu §16a odst. 1 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb. tuto stížnost. Stížnost je podána včas, při dodržení třicetidenní lhůty k jejímu podání (počítáno od marného uplynutí lhůty pro poskytnutí informací)

S přátelským pozdravem,

David Havlík

Fořt Jan, JUDr., Vrchní soud v Praze

 

 

 

                                                                                                    
12 To 33/2013 -  1814

 

 

U s n e s e n í

 

 

Vrchní soud v Praze ve veřejném zasedání konaném dne 27. ledna 2015
projednal odvolání, která proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové
ze dne 28.1.2013, č.j. 6 T 8/2012 – 1518, podali obžalovaní  1)
J.V......... nar. ................... 2) J.B..............,
nar...................., 3) Ing. M.S................
nar. ..................., a 4) J.M...............
nar. .......................,  a rozhodl t a k t o :

 

            Podle § 256 tr. řádu se odvolání obžalovaných J.V............
J.B............, Ing. M.S............ a Ing. J.M............. jako
nedůvodná   z a m í t a j í .

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

            Shora citovaným rozsudkem byli v bodě I. všichni obžalovaní (a
spolu s nimi též ods. Ing. R.S............. ohledně něhož již rozsudek
nabyl právní moci) shledání vinnými trestným činem pletichy při veřejné
soutěži a nebo dražbě (správně má být „pletichy při veřejné soutěži a
veřejné dražbě“) podle § 128a odst. 1, 2 písm. b) tr. zákona, spáchaným ve
spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zákona, ve znění účinném do
31.12.2009, jehož se měli dopustit, když

 

společně s již pravomocně odsouzeným Ing. R.S....................

dne 23.10.2009 v Městském úřadu v Žamberku Ing. Ryan Strnad, jako
místostarosta města Žamberk, v rozporu s ust. § 38 odst. 1 zák. č.
128/2000 Sb., o obcích, podle něhož musí být majetek obce využíván účelně
a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkony vyplývajícími ze zákonem
vymezené působnosti, a současně jako předseda hodnotící komise,
J.V.........., J.B.............., M.S.............a J.M.............. jako
členové hodnotící komise pro posouzení nabídek podaných v zadávacím řízení
na výběr dodavatele stavby k veřejné zakázce „Regenerace a revitalizace
veřejného prostranství včetně veřejné zeleně a parkovacích ploch - pěší
zóna Žamberk - dodavatel stavby 11“, které bylo vyhlášeno veřejným
zadavatelem městem Žamberk na základě usnesení rady města č. 3578 ze dne
1.10.2009 formou zjednodušeného podlimitního řízení podle zákona č.
137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, do které byli jmenováni podle § 74
zák. č. 137/2006 Sb. na základě usnesení Rady města Žamberk č. 3580/09 ze
dne 1.10.2009, při jednání hodnotící komise úmyslně nedodrželi postup
stanovený v § 76 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,
když jako nepřijatelnou podle § 22 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. vyřadili
ve zprávě hodnotící komise nazvané „posouzení kvalifikace“ ekonomicky
nejvýhodnější nabídku uchazeče společnosti AGILE, spol. s r.o., Ústí nad
Orlicí, IČ: 15030741 (dále jen AGILE, spol. s r.o.) s nabízenou cenou za
dílo ve výši 10.816.868,- Kč bez DPH s tím, že nesplnila kvalifikaci, kdy
neměla její nabídka z hlediska zahájení prací zaručovat termín dokončení
díla ve stanoveném termínu, a její nabídka nebude dále posuzována a
hodnocena, i když nabídka splňovala zákonné požadavky i požadavky uvedené
zadavatelem v zadávací dokumentaci a nebyla nabídkou nepřijatelnou podle §
22 odst. 1 písm. d), zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a
umožnili ve výběrovém řízení zvítězit společnosti TESTA, s.r.o., Letohrad,
Šedivská 838, IČ: 60109360 (dále jen TESTA, s.r.o.), se kterou byl osobně
i ekonomicky provázán Ing. R.S............. prostřednictvím jediného
společníka a jednatele společnosti TĚSTA, s.r.o., Miloše Pospíšila, s
kterým ho pojily přátelské a ekonomické vztahy, neboť na základě příkazní
smlouvy vykonával pro společnost TESTA, s.r.o., od roku 2008 za úplatu
ekonomické a finanční poradenství, zpracování mzdové agendy a
personalistiky a vedl účetnictví, včetně zastupování společnosti před
orgány státní správy (a který na možnost nesplnění časového termínu
společností AGILE v komisi upozornil), přičemž nabídka společnosti TESTA,
s.r.o., s nabízenou cenou za dílo ve výši 18.151.078,- Kč bez DPH byla až
druhá ekonomicky nejvýhodnější podle předem stanovených kritérií, a poté
město Žamberk jako objednatel se společností TESTA, s.r.o., jako
dodavatelem uzavřelo dne 19.11.2009 smlouvu o dílo č. 19112009/GD/646/2,
následkem čehož umožnili získání prospěchu ve výši 5.852.128,- Kč bez DPH
společnosti TESTA, s.r.o., která dne 11.12.2009 uzavřela se
subdodavatelskou firmou společností AGILE, spol. s r.o., smlouvu o dílo č.
1911209/SUB/646/2 na realizaci předmětu veřejné zakázky za cenu
12.298.950,-Kč bez DPH.

 

            Za shora uvedený trestný čin byly všem obžalovaným shodně
uloženy tresty odnětí svobody v trvání dvou let, jejichž výkon byl u všech
jmenovaných podmíněné odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Všem byl
rovněž vysloven trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu člena
hodnotící komise ve výběrovém řízení na dobu pěti let.

 

            Rozsudek právní moci nenabyl, když jej všichni čtyři
obžalovaní  napadli odvoláními, která následně prostřednictvím svých
obhájců odůvodnili takto:

 

            Obžalovaný J. V............. své odvolání směřuje do výroku o
vině i trestu. Soudu prvního stupně vytýká velmi stručné hodnocení důkazů
ve vztahu ke všem obžalovaným v předmětné věci, je názoru, že soud
pochybil, pokud se soustředil výlučně na splnění podmínek zadavatele, aniž
by se zabýval zjištěními hodnotící komise, zejména o skutečnosti, že
nebude splněn termín dokončení díla (zadání zadavatele), což se negativně
projeví ve ztrátě evropských dotací. Z těchto důvodů odůvodnění závěrů
soudu o vině své a spoluobžalovaných B........... S.............
a M............ má za nepřesvědčivé a současně i nesprávné. Chybně je též
vycházeno ze společného úmyslného jednání se
spoluobžalovaným R.S.............., o jehož osobním a ekonomickém
propojení se společností Testa, s.r.o., neměl žádné povědomí, přičemž tato
skutečnost prokázána nebyla a napadený rozsudek to ani netvrdí. Připomíná,
že vzal na vědomí písemné prohlášení DS............. o jeho nepodjatosti.
Nebylo prokázáno ani žádné jiné jednání, které by mohlo vést k závěru o
manipulaci s výsledky veřejné soutěže. Důvodem vyřazení s.r.o. Agile bylo
zjištění, že nesplní podmínky stanovené zadavatelem, zejména včasné
dokončení předmětu veřejné zakázky. V této souvislosti zmiňuje i pochybení
zadavatele, který zřejmě měl přesněji specifikovat reálný termín zahájení
plnění veřejné zakázky s ohledem na očekávaný časový průběh zadávacího
řízení a příslušné zákonné lhůty. Toto nelze přičíst k tíži hodnotící
komise. Pokud jde o pochybení ze strany s.r.o. Agile, toto připustil i
prokurista a společník této Ing. M. Hospůdka, který ve věci vypovídal jako
svědek. Dále uvedl, že svým vzděláním i podnikatelským zaměřením je
odborníkem v instalatérství, topenářství, výrobě a rozvodech vody, není
však odborníkem na budování pěší zóny ani na samotné výběrové řízení.
V dané věci šlo a stále jde o složitý i právní problém, o čemž svědčí
rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i Krajského soudu v Brně,
která jsou založena ve spise. Je přesvědčen, že výběrovou komisí učiněné
rozhodnutí není v rozporu s povinností účelně a hospodárně nakládat
s majetkem obce. Společnost Agile, s.r.o., podmínky zadavatele
nesplňovala, naopak tyto mohla splnit s.r.o. Testa, takže nelze uzavřít,
že by tato byla vybrána bezdůvodně, jak plyne zejména z výpovědi svědka
Ing. Šmoka. Je přesvědčen, že za vinu mu kladeného jednání se nedopustil,
proto navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a sám ve věci
rozhodl tak, že jej  obžaloby zprostí.

 

            Taktéž obž. J.B.............svým opravným prostředkem napadá
výrok o vině i trestu. Je přesvědčen, že jako člen hodnotící komise jednal
podle svého nejlepšího svědomí a nevěděl o tom, že by svým jednáním
jinému, natož konkrétně s.r.o. Testa, opatřoval neoprávněný prospěch,
natož aby byl s tímto následkem srozuměn. Byl pro vyřazení nabídky s.r.o.
Agile z veřejné soutěže pro podstatný a zjevný nedostatek spočívající
v tom, že jmenovaná nebyla schopna předmět veřejné zakázky zhotovit v čase
nezbytném pro čerpání dotací zadavatelem. Dodnes věc vnímá tak, že nemohl
dopustit, aby město Žamberk nesplnilo podmínky pro čerpání dotace a muselo
tak celou veřejnou zakázku financovat z vlastních zdrojů. Pokud bylo
řečeno, že hodnotící komise mohla požádat s.r.o. Agile o vysvětlení
nejasností nebo o doplnění podkladů, šlo by podle jeho názoru o porušení
ustanovení a zásad zákona o veřejných zakázkách o transparentnosti, rovném
zacházení a zákazu diskriminace, přičemž s takovýmto řešením se podle
svého svědomí neztotožňuje. I sám svědek Ing. Hospůdka ve své výpovědi
potvrdil, že termín dokončení zakázky v jejich nabídce byl uveden chybně,
z tohoto důvodu ani s.r.o. Agile proti vyřazení z veřejné soutěže nepodala
námitky. O vztazích či vazbách Ing. Strnada na s.r.o. Testa nic nevěděl,
konkrétnější informace zjistil až z trestního spisu. Předtím neměl důvod
pochybovat o pravdivosti prohlášení jmenovaného o nepodjatosti. Navrhl,
aby napadený rozsudek byl zrušen a nově rozhodnuto zprošťujícím výrokem.

 

            Obžalovaný M.S............... ve svém odvolání namítá, že soud
prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým závěrům. V průběhu trestního
řízení, stejně jako jeho spoluobžalovaní, zcela jasně a věrohodně
vysvětlil a objasnil, z jakého důvodu byl a dodnes je bez vnitřních
pochybností přesvědčen o tom, že nabídku s.r.o. Agile bylo nezbytné
vyřadit, když tato fakticky ani reálně nemohla počítat s tím, že bude
možné v navrženém termínu 2.11.2009 zahájit stavební práce. Tento názor
členům hodnotící komise při jejím jednání ostatně potvrdil i svědek Ing.
Šmok, který na MÚ Žamberk působil fakticky jako garant přes veřejné
zakázky, nadto i vyřazená společnost Agile rozhodnutí hodnotící komise
akceptovala jako správné a námitky proti vyloučení své nabídky nepodala.
Dále uvádí, že aplikace zákona o veřejných zakázkách je poměrně složitou
problematikou, přitom on není osobou právnicky vzdělanou. Připomíná a
cituje rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6.12.2012, č.j. 62 Af
66/2011 – 91, z něhož neplyne, že by členové hodnotící komise úmyslně
porušili zákon o veřejných zakázkách. I kdyby bylo autoritativně a
s konečnou platností konstatováno, že postup hodnotící komise byl
nesprávný a zákonný důvod pro vyřazení nabídky s.r.o. Agile nebyl splněn,
lze závěr komise zdůvodnit právě nejasně vymezenou zadávací dokumentací,
nikoli však úmyslným jednáním členů hodnotící komise, kterým by došlo
k porušení zákona o veřejných zakázkách. Nebyl proveden jediný důkaz,
z něhož by bylo možno dovodit úmysl obžalovaného porušit postup předvídaný
zákonem o veřejných zakázkách při výběru nejvhodnějšího uchazeče a při
vyřazení nabídky společnosti Agile. Soud ani nijak nezdůvodnil, z jakých
důvodů a na základě jakých skutečností dovodil nepřímý úmysl obžalovaného
porušit či ohrozit zájem chráněný zákonem. Striktně odmítá, že by v rámci
své činnosti jednal v úmyslu opatřit s.r.o. Testa v rámci výběrového
řízení jakýkoliv prospěch. Při působení v rámci hodnotící komise neměl
jakoukoliv povědomost o případném vztahu Ing. Strnada se společností
Testa, respektive jejím jednatelem a společníkem, a z žádných provedených
důkazů nevyplývá, že by tomu mělo být jinak. Navrhl, aby odvolací soud
napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně, případně aby
sám rozhodl tak, že bude dle § 226 písm. c) tr. řádu zproštěn obžaloby.

 

            Konečně obž. J.M........... napadá svým opravným prostředkem
rozsudek krajského soudu ve výrocích o vině i trestu. Konstatuje, že
nabídka s.r.o. Agile nesplňovala podmínky článku 3 zadávací dokumentace,
tedy veškeré požadavky zadavatele na dobu plnění veřejné zakázky, proto
byla vyloučena. Dodává, že s ohledem na skutečnosti, které vypověděl
zástupce uvedené společnosti Ing. Hospůdka, vyplývá i nereálnost ceny,
takže v úvahu přicházelo vyřazení jejich nabídky i pro mimořádně nízkou
cenu. Úkolem hodnotící komise bylo posoudit nabídky společností, zda
odpovídají zadávacím podmínkám, a doporučit nejlepší nabídku na realizaci
veřejné zakázky radě města Žamberk. Tohoto se komise zhostila s řádnou
péčí, když vyřazení nabídky s.r.o. Agile bylo konzultováno i
s poskytovatelem dotace, Regionální radou. Je přesvědčen, že jako řadový
člen hodnotící komise se za vinu mu kladeného trestného činu nedopustil.
Skutečnost, že předseda komise S.............mohl být v zhledem ke své
úzké osobní a obchodní vazbě ke statutárnímu orgánu vybraného uchazeče
podjatý, nezakládá zavinění obž. M............, a to ani ve formě
nepřímého úmyslu. Proto navrhl, aby vrchní soud napadený rozsudek zrušil a
sám ohledně něj ve věci rozhodl podle     § 226 písm. a) tr. řádu
zprošťujícím výrokem.

 

            Věc byla dne 10.6.2013 předložena Vrchnímu soudu v Praze,
který rozsudkem ze dne 16.7.2013, č.j. 12 To 33/2013 – 1599, k odvolání
všech obžalovaných (včetně výše již zmíněného obž. Ing. R. Strnada)
napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a sám nově ohledně nynějších
odvolatelů  rozhodl tak, že je podle § 226 písm. b) tr. řádu zprostil
obžaloby, když naznal, že v žalobním návrhu označený skutek, jmenovaným
kladený za vinu, není trestným činem.    

            Z podnětu dovolání, podaného nejvyšším státním zástupcem
v neprospěch obž. J..V........ J. B............, Ing. M. S........... a
Ing. J. M..........Nejvyšší soud ČR v Brně podle § 265k odst. 1, 2 tr.
řádu výše označený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 16.7.2013
ohledně jmenovaných zrušil a podle § 265l odst. 1 tr. řádu vrchnímu soudu
přikázal, aby věc těchto obviněných v potřebném rozsahu znovu projednal a
rozhodl. (Dovolání obv. Ing. R. S............... bylo podle § 265i odst. 1
písm. e) tr. řádu odmítnuto.)

 

            V odůvodnění svého rozhodnutí Nejvyšší soud připomněl, že u
skutkové podstaty trestného činu pletichy při veřejné soutěži a veřejné
dražbě podle § 128a odst. 1 tr. zákona je nezbytné prokázat úmyslné
zavinění pachatele, zahrnující jednak zjednání přednosti jednomu ze
soutěžitelů na úkor soutěžitelů jiných v souvislosti s veřejnou dražbou,
jednak úmysl způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch.
Z hlediska kvalifikované skutkové podstaty podle odst. 2 písm. b) cit.
ustanovení tr. zákona pak postačí k přičtení těžšího následku zavinění
z nedbalosti. Závěr o zavinění pachatele je závěrem právním, musí však mít
opodstatnění ve skutkových zjištěních soudu, vyplývajících z provedeného
dokazování. Okolnosti subjektivního charakteru lze přitom zpravidla
dokazovat jen nepřímo, z okolností objektivní povahy, z nichž se dá
usuzovat (podle zásad správného myšlení) na vnitřní vztah pachatele
k porušení nebo ohrožení zájmů chráněných trestním zákonem.

 

Zrušenému rozsudku pak vytkl především skutečnost, že v něm absentuje
poukaz na konkrétní okolnosti případu, pro které odvolací soud oproti
soudu prvního stupně dospěl k jinému právnímu závěru o formě zavinění
obviněných J.V..........., J.B............., Ing. M.S.............. a
Ing. J.M................ ke škodlivému následku. V odůvodnění rozhodnutí
nebylo také blíže vysvětleno, v čem se jeho skutkových zjištění liší od
zjištění, učiněných soudem prvního stupně, když navíc na jiném místě
vrchní soud uvedl, že soud prvního stupně provedl důkazy v potřebném
rozsahu a zjistil skutkový stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti,
a v odsuzující části, týkající se spoluobviněného Ing. R.S.............
popis skutkových zjištění doslova odpovídá výrokové části rozsudku soudu
prvního stupně, včetně popisu jednání a formy zavinění u zbylých
obviněných.

 

Připomněl rovněž obsah ustanovení § 259 odst. 3 tr. řádu jako limit pro
vlastní meritorní rozhodování odvolacího soudu, podle něhož tento může sám
rozhodnout ve věci jen tam, kde může učinit nové rozhodnutí na podkladě
správně zjištěného skutkového stavu, popř. na podkladě skutkového stavu,
který byl změněn na základě důkazů provedených přímo před odvolacím
soudem, který přitom nenahrazuje a ani nesmí nahrazovat činnost soudu
prvního stupně. Ustanovení § 263 odst. 6, 7 tr. řádu pak výslovně stanoví,
že odvolací soud je vázán hodnocením těch důkazů, které provedl soud
prvního stupně v hlavním líčení, sám může hodnotit jen ty důkazy, které
znovu nebo nově provedl ve veřejném zasedání.

 

Pokud odvolací soud ve veřejném zasedání znovu provedl jen důkaz listinou
– přečtením rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6.12.2012, sp.zn. 62 Af
66/2011, nebyla správnost skutkových zjištění nalézacího soudu rozhodně
zpochybněna a za tohoto stavu věci nebyl oprávněn vrchní soud vytvářet
vlastní závěry o skutkovém stavu věci jen na základě toho, že jinak
hodnotil důkazy provedené nižším soudem a v návaznosti na to činit odlišné
blíže neodůvodněné závěry o subjektivní stránce posuzovaného trestného
činu. V této souvislosti připomněl Nejvyšší soud i své rozhodnutí,
publikované pod č. 53/1992 – I. Sb. rozh. tr.

 

Vrchnímu soudu bylo uloženo vypořádat se s rozhodnými skutečnostmi a
právními závěry, na které dovolací soud poukázal, a ve věci znovu
rozhodnout, současně i pečlivě zvážit, zda případné nově zjištěné
nedostatky skutkových zjištění rozsudku soudu prvního stupně jsou či
nejsou odstranitelné doplněním dokazování ve veřejném zasedání (přičemž
bylo odkázáno i na související judikaturu).

 

Ve věci, která se po zrušujícím rozhodnutí Nejvyššího soudu ocitla opět ve
stadiu po podání odvolání obžalovanými (s výjimkou již pravomocně
odsouzeného Ing. R.S............) do rozsudku soudu prvního stupně, tudíž
bylo nařízeno nové veřejné zasedání.

 

V tomto všichni čtyři obžalovaní setrvali na argumentaci podaných
opravných prostředků, jak jsou rekapitulovány shora.

 

            Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze
vyslovil přesvědčení, že soud prvního stupně postupoval v souladu
s ustanoveními § 2 odst. 5 a 6 tr. řádu, když zajistil dostatečný důkazní
materiál, aby mohl bez dalších pochybností ve věci rozhodnout, a provedené
důkazy řádně vyhodnotil. Poukázal na rozsudek KS v Brně ze dne 6.12.2012,
z něhož plyne, že hodnotící komise nedodržela postup stanovený v § 76
odst. 1 zákona o veřejných zakázkách. Když pak i obžalovaným uložené
tresty shledal odpovídajícími zákonným požadavkům, navrhl odvolání všech
obžalovaných jako nedůvodná postupem podle § 256 tr. řádu zamítnout.

 

            Vrchní soud v Praze postupem podle § 254 odst. 1 tr. řádu, 
znovu pečlivě přezkoumal odvoláními obžalovaných napadené výroky
předmětného rozsudku, přezkumu podrobil také řízení, které jeho vydání
předcházelo, a učinil závěr, že opravným prostředkům obžalovaných není
namístě přisvědčit.

 

            Je třeba mít za to, že soud prvního stupně provedl ve věci
dostatečné množství důkazů, tedy zjistil skutkový stav věci, o němž nejsou
důvodné pochybnosti, v rozsahu nezbytném pro své rozhodnutí, čímž vyhověl
požadavkům ustanovení § 2 odst. 5 tr. řádu. Provedené důkazy pak v souladu
s ustanovením § 2 odst. 6 tr. řádu vyhodnotil jednotlivě i v jejich
souhrnu a vzájemných a vazbách a učinil skutkové a právní závěry, které je
namístě označit za logické a odůvodněné.

 

Další dokazování odvolací soud neshledává důvodným, když ostatně již
v odůvodnění svého předchozího rozhodnutí uzavřel, že shromážděné důkazy
odpovídají požadavkům ustanovení § 2 odst. 5 tr. řádu a umožňují krajskému
soudu učinit rozhodnutí bez důvodných pochybností. Ani odvolatelé
nepožadovali provedení důkazů nových, jejich návrhy směřovaly
k opakovanému provedení důkazů již realizovaných, které by případně
odvolacímu soudu umožnilo důkazy nově hodnotit a učinit rozhodnutí, jímž
by jejich opravným prostředkům bylo vyhověno. Uvedené návrhy byly shledány
nedůvodnými a jako takové zamítnuty.

 

            Zde je totiž namístě zmínit, že Nejvyšší soud při svém
rozhodování (hodnocení postupu vrchního soudu jako soudu odvolacího) plně
akceptoval skutkový stav věci, jak byl zjištěn krajským soudem. Ten
uzavřel, že obžalovaní  J. V............... J. B.........., Ing. M.
S........... a Ing. J.M............... byli dne 1.10.2009 veřejným
zadavatelem – městem Žamberk jmenováni do hodnotící komise pro posouzení
nabídek podaných ve zjednodušeném podlimitním řízení na výběr dodavatele
stavby k veřejné zakázce, týkající se regenerace a revitalizace pěší zóny
města. Při jednání této komise dne 23.10.2009 všichni úmyslně označili za
nepřijatelnou ekonomicky nejvýhodnější nabídku obchodní společnosti AGILE,
s.r.o., ačkoli jmenovaný uchazeč splnil veškeré zadavatelem stanovené
požadavky, a umožnili tím zvítězit ve výběrovém řízení společnosti TESTA,
s.r.o., která by jinak skončila podle hledisek daných zadavatelem až na
druhém místě. S touto uzavřelo město Žamberk dne 19.11.2009 smlouvu o
dílo, a to za částku 18,151.078,- Kč, uvedená společnost však následně
uzavřela dne 11.12.2009 na realizaci celého předmětu zakázky smlouvu
s neoprávněně vyřazenou společností AGILE, s.r.o., jež stavbu realizovala
v zadavatelem stanoveném termínu, tedy do 15.12.2010 (přestože zahájila
práce až po 11.12.2009), nadto za cenu 12,298.950,- Kč. Obchodní
společnost TESTA, s.r.o., tak v příčinné souvislosti s jednáním obviněných
pro sebe bezpracně získala finanční prospěch ve výši 5,852.128,- Kč.
Obhajobu obžalovaných, že spol. AGILE nevyřadili s cílem prospět jinému
uchazeči (spol. TESTA, s.r.o.), o jehož propojení s obž. Ing. Strnadem ani
nevěděli, ale výlučně z obavy, že nedodrží zadavatelem stanovený termín
dodání díla do 15.12.2010 a město tak bude muset vracet peníze
z evropských dotačních prostředků, z nichž měla být stavba primárně
hrazena, krajský soud odmítl. Poukázal na to, že všichni jmenovaní měli
již z dřívějška četné zkušenosti s prací v hodnotící komisi a v hlavním
líčení připustili, že měli k dispozici celou zadávací dokumentaci i
kompletní nabídku všech uchazečů, takže měli možnost si samostatně utvořit
názor na to, zda vyřazení spol. AGILE, s.r.o., je v souladu se zákonem o
veřejných zakázkách. Pro posouzení subjektivní stránky jednání
obžalovaných je pak podstatná skutečnost, že pokud by nahlíželi stejnou
optikou na nabídku obchodní společnosti TESTA, s.r.o., pozdějšího vítěze
soutěže, museli by dojít k závěru, že ani tato nesplňuje podmínku včasného
dokončení stavby. V jejím případě však zvažovali pouze příznivější
variantu (tedy že k podání námitek neúspěšných uchazečů o zakázku
nedojde). Soud nalézací poukázal i na argumentaci, užitou v rozhodnutích
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a rozsudku Krajského soudu v Brně ze
dne 6.12.2012, sp.zn. 62 Af 66/2011, a s touto se ztotožnil. Z těchto
jasně vyplývá, že nabídl-li vyloučený uchazeč zahájení plnění ke dni
2.11.2009, byl to termín, odpovídající podmínkám zadavatele a uchazeč
tudíž neměl být vyloučen.

 

            Nad rámec uvedeného Nejvyšší soud na podporu principu
vázanosti odvolacího soudu skutkovými zjištěními soudu prvního stupně
upozornil na znění bodu 3. Výzvy k podání nabídky a k prokázání splnění
kvalifikace k předmětné veřejné zakázce, z něhož jasně plyne, že město
Žamberk jako zadavatel mělo právo změnit termín zahájení plnění veřejné
zakázky, ovšem pouze tak, aby byl dodržen limitní termín pro dokončení
předmětu veřejné zakázky a pro její předání. Připomíná, že jako limitní
termín pro dokončení zakázky zadavatel stanovil den 15.12.2010, jako
limitní termín pro předání zakázky den 23.12.2010, a podle návrhů na
smlouvu o dílo vyřazená AGILE, s.r.o. (i vítězná TESTA, s.r.o.) shodně
plánovaly počátek přípravných a bouracích prací na listopad 2009,
dokončení prací na den 15.12.2010 a předání díla na 23.12.2010. Významným
v uvedené souvislosti shledal i znění bodu 5.11. citované Výzvy, v němž
zadavatel požaduje, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval ty části
veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat subdodavateli, a uvedl
identifikační číslo tohoto subdodavatele. V návrhu smlouvy o dílo,
zpracovaném společností TESTA, s.r.o., však není o tom, že v podstatě celý
předmět zakázky bude realizován subdodavatelem (nadto konkrétně dalším
uchazečem o veřejnou zakázku – společností AGILE, s.r.o.) sebemenší
zmínka.

 

Za daných okolností pak nezbylo než uzavřít, že vrchní soud jako soud
odvolací pochybil, když na základě svých pochybností o tom, zda
obžalovaní  skutečně svým jednáním, byť ve formě úmyslu eventuálního,
reálně naplnili skutkovou podstatu trestného činu pletichy při veřejné
soutěži a veřejné dražbě podle § 128a odst. 1 tr. zákona i po subjektivní
stránce (když k přičtení těžšího následku kvalifikované skutkové podstaty
podle odst. 2 písm. b) cit. ustanovení tr. zákona pak samozřejmě postačí i
zavinění z nedbalosti), skutkový stav znovu hodnotil toliko po provedení
důkazu listinou - rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 6.12.2012,
sp.zn. 62 Af 66/2011, a dospěl k závěru od rozsudku nalézacího soudu
rozdílnému.

 

  Nyní, po opětovném pečlivém vyhodnocení rozhodných skutečností, jsa
navíc vázán ve smyslu ustanovení § 265s tr. řádu právním názorem, který
vyslovil ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud, vrchní soud zaujal stanovisko,
že nezbývá než akceptovat závěry nalézacího soudu, když ani vrácení věci
tomuto soudu nelze mít za důvodné, pro toto není dán vážný důvod a bylo by
krokem ryze formálním. Své závěry totiž učinil krajský soud na podkladě
úplně zjištěného skutkového stavu, proces hodnocení důkazů proběhl řádným
způsobem, přičemž z hlediska formální logiky jeho výsledkům ničeho
podstatného vytknout.

 

Odvolací soud totiž není oprávněn dávat soudu prvního stupně závazné
pokyny, k jakým závěrům má ve věci dojít (viz R 57/1984). Jestliže soud
prvního stupně postupoval při hodnocení důkazů důsledně podle § 2 odst. 6
tr.ř. a učinil logicky odůvodněná úplná skutková zjištění, nemůže odvolací
soud napadený rozsudek zrušit jen proto, že na základě svého přesvědčení
hodnotí tytéž důkazy s jiným v úvahu přicházejícím výsledkem. V takovém
případě totiž napadenému rozsudku nelze vytknout žádnou vadu ve smyslu §
258 odst. 1 písm. b) tr.ř. (viz R 53/1992-I., jenž, jak vyplývá ze shora
uvedeného, byl výslovně zmíněn i v rozhodnutí Nejvyššího soudu).

 

V podrobnostech je tak možno, a to včetně úvah o volbě druhu ukládaných
trestů a stanovení jejich výměry, odkázat na odůvodnění napadeného
rozsudku. Tresty odnětí svobody, vyměřené na samé spodní hranici zákonné
trestní sazby, jejichž výkon byl všem obžalovaným podmíněně odložen na
zkušební dobu, stanovenou v jedné čtvrtině zákonného rozpětí, včetně
současně uložených trestů zákazu činnosti, spočívajících v zákazu výkonu
funkce člena hodnotící komise ve výběrovém řízení na dobu pěti let, tedy
lehce pod polovinou výměry, lze totiž mít za zcela náležité a adekvátní.

 

            Na základě všech výše konstatovaných a blíže rozebraných
skutečností vrchní soud shledal odvolání obžalovaných J.V............,
J.B.............. Ing.  M.S................a Ing. J.M..................
nedůvodnými a jako taková je postupem podle § 256 tr. řádu zamítl.

 

 

P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení  n e n  í  další řádný opravný
prostředek přípustný.                                        

                      

Proti pravomocnému rozhodnutí  l z e  podat dovolání. Nejvyšší státní
zástupce je může podat pro nesprávnost kteréhokoli výroku a to ve prospěch
i neprospěch obviněného, obviněný pro nesprávnost výroku toho rozhodnutí,
které se ho bezprostředně dotýká. Obviněný může podat dovolání pouze
prostřednictvím obhájce, jinak se takové podání nepovažuje za dovolání,
byť bylo takto označeno. Dovolání se podává u soudu, který ve věci rozhodl
v prvém stupni do  dvou měsíců  od doručení toho rozhodnutí, proti kterému
dovolání směřuje. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud ČR. Nutný obsah
dovolání je vymezen v ustanovení § 265f tr.ř.

 

 

V Praze dne 27. ledna 2015

 

 

 

 

                             

                                                                                      
         JUDr. Milan Krejčiřík

                                
                                                                 předseda senátu