Povinný subjekt: Ústavní soud

Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

Vážená paní, vážený pane,

Prosím o zaslání těchto údajů
a) Jméno a příjmení
b) pracovní zařazení
c) základní plat
d) výše odměny

za každý jednotlivý měsíc za období srpen 2017 - září 2017 těchto osob
- Předsedové senátů
- Generální sekretář
- Vedoucí kanceláře všech soudců
- Vedoucích pracovníci dle k 8.11.2017 platnému organizačního řádu Ústavního soudu, čl. 6.

Údaje prosím zaslat ve strojově čitelném formátu dle §3 odst. 7 zákona 106/1999 Sb. na emailovou adresu odesílatele této žádosti.

S přátelským pozdravem,

Michal Blaha

Elektronicka Podatelna, Ústavní soud

0W *H
H0D1 0 +0 *H


Toto sdlen podatelny stavnho soudu je generovno zcela automaticky.

Vae datov zprva podan prostednictvm elektronick podatelny dne 8.11.2017 v ase 22:41:04 byla pijata nepodepsan elektronickm podpisem.

Jde-li o stavn stnost nebo jin nvrh na zahjen zen ped stavnm soudem, resp. nvrh ve vci sam, je podle 42 odst. 3 zkona . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, ve spojen s 63 zkona . 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve znn pozdjch pedpis, teba toto podn doplnit nejpozdji do t dn pedloenm originlu, ppadn psemnm podnm shodnho znn. Pokud by toto podn nebylo ve stanoven lht tmto zpsobem doplnno, stavn soud k nmu nebude nadle pihlet.

Toto upozornn se nevztahuje na jin typy podn podle jinch prvnch pedpis.

K Vaemu podn nebyly pipojeny dn plohy.

Pro komunikaci s stavnm soudem mete vyut tato spojen:

Adresa: stavn soud, Jotova 8, 660 83 Brno 2
Tel.: (+420) 542162111
Fax: (+420) 542161309 (zlon fax 542161169)
Elektronick podatelna: Instituce [Ústavní soud vyžaduje e-mail]
Datov schrnka: z2tadw5
Web: www.usoud.cz

S pozdravem

Eva Krtk
stavn soud R

g0_0Gq0
 *H
 0[1 0 UCZ1,0*U
#Česká pošta, s.p. [IČ 47114983]10UPostSignum Root QCA 20
100119113120Z
200119113020Z0_1 0 UCZ1,0*U
#Česká pošta, s.p. [IČ 47114983]1"0 UPostSignum Qualified CA 20"0
 *H
0
EEc(g2@ܷѽa;M׺/Ìz
ߐ"lXKJY@դ_P5=*S#H:׸
V~[7Jڥݐ J.6D1+շaX7ZBl`z߾O,XOYW'9876mSLƠ -m)M 4H.6_3eÌ\IDi,3sA/˱$ii(pB~S(0$0U 00U 00+0Tento kvalifikovany systemovy certifikat byl vydan podle zakona 227/2000Sb. a navaznych predpisu/This qualified system certificate was issued according to Law No 227/2000Coll. and related regulations0U00+007+0+http://www.postsignum.cz/crt/psrootqca2.... 0 UCZ1,0*U
#Česká pošta, s.p. [IČ 47114983]10UPostSignum Root QCA 2d0U001/-+http://www.postsignum.cz/crl/psrootqca2....>$.z'֗0
 *H
 u͕\%_U. \2BP:l 鐓X܍m3y1`J#^+mK~֏H ֓[b%H}'?q!hx<f xFdy2UN*iz_QHC`@
pHW$z:%f]M[,|WAJNǯ7[DK:՝#1~̠S&ghJ~!lL,`u`2
u/IǦ(
00#0
 *H
 0_1 0 UCZ1,0*U
#Česká pošta, s.p. [IČ 47114983]1"0 UPostSignum Qualified CA 20
170523100722Z
180523100722Z01 0 UCZ10UaNTRCZ-485136871*0(U
!Ústavní soud ČR [IČ 48513687]1C0AU :Ústavní soud, Joštova 8, 660 83 Brno, Česká republika1$0"U Elektronická pečeť - ÚS10
US302650"0
 *H
0
{4[z<' I
o
!o~Xpͫ"U[ ?R6\?@k@tzJ`Ƭ"k&2pNЅve>.mF )Ϸ
a>>` ,$Ʋe?1;ᓀpVӐ5xda a+3\1R OeNcmKM}b8#Mo 7A ݣ+Jۥn=<*'L aBK3^C^ؾd'S0O0%U0Instituce [Ústavní soud vyžaduje e-mail] U
0U 00gd00+0Tento certifikat pro elektronickou pecet byl vydan v souladu s narizenim EU c. 910/2014.This is a certificate for electronic seal according to Regulation (EU) No 910/2014.0$+http://www.postsignum.cz0#+0... F0+00;+0/http://www.postsignum.cz/crt/psqualified...<+00http://www2.postsignum.cz/crt/psqualifie...>$.z'֗0U00531/http://www.postsignum.cz/crl/psqualified... C.m0
 *H
 EjӠ%ݸVϋN-4Fz{i%-;,utcijP(ڀJ{a⍦*V2m%+H2n!g9":y<]I
3gnO+K8=ZiT֦ KS;V(+pKw(nQ!ryas@ wyKd!i<XMf Anc k!AK{hY.˪Fh100f0_1 0 UCZ1,0*U
#Česká pošta, s.p. [IČ 47114983]1"0 UPostSignum Qualified CA 2#0 +]0 *H
 1  *H
0 *H
 1
171109054341Z0# *H
 1od8E#@r0
 *H

jV ZۛԀ%el&mS.Z4>Kĝ>'S1( :KmHx7xG994~Kj~|*2Ya)>^{Y~_ՉLfcS*~j_Pʷ0±]. ? \yYuL\8 0
fGT"`+b~ α߁j'FRIld pA2Y[j}Eaҫs͏M~a`S:~

[ Informace pro všechny Poznámka: výše uvedený text byl špatně kódován a neznámé symboly byly odstraněny. ]

Hnátková Iva, Ústavní soud

2 přílohy

Vážený pane Blaho,

 

v příloze Vám zasílám výzvu k doplnění žádosti o informace, kterou jste
dne 8. listopadu 2017 zaslal Ústavnímu soudu.

Současně Vám poskytuji některé z požadovaných informací, a to dle § 6
odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve
znění pozdějších předpisů, formou odkazu na zveřejněnou informaci.

 

Tímto Vás žádám o potvrzení přijetí této zprávy a jsem s pozdravem

 

Mgr. Iva Hnátková

právník, specialista na poskytování informací

Ústavní soud

Joštova 8, 660 83  Brno

 

Informace pro všechny o.s.,

1 příloha

-- Z PŘÍLOHY BYLY ODSTRANĚNY OSOBNÍ ÚDAJE --

Pospíšil Ivo, Ústavní soud [1]24/11/2017

Vážený pane,

v příloze Vám zasílám část informací, vyžádaných na základě žádosti ze dne
8. 11. 2017.  

S pozdravem

Ivo Pospíšil

 

JUDr. Ivo Pospíšil, Ph.D.

generální sekretář

Ústavní soud

Joštova 8, Brno

References

Visible links
1. http://www.infoprovsechny.cz/request/inf...

Povinný subjekt: Informace pro všechny o.s.

Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

Vážená paní, vážený pane,

K výzvě Ústavního soudu, aby Žadatel doplnil informace o tom, zda je „společenským hlídacím psem“ podle nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16, uvádím následující:

1. K závaznosti nálezů Ústavního soudu
1.1 Čl. 89 odst. 2 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“) sice uvádí, že vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu (dále též „ÚS“) jsou závazná pro všechny orgány i osoby, avšak v případě rozhodnutí ve věci ústavní stížnosti – tedy i v případě nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16 – je závazný toliko výrok Ústavního soudu, nikoli též jeho odůvodnění. „Odůvodnění nálezu ÚS bude sice specifické v závislosti na povaze rozhodované věci, v každém případě však zůstává pouhým odůvodněním rozhodnutí ve věci samé, jak je uvedeno ve výroku. Nemůže mít tedy už proto samostatné právní následky, nemohou z něj vyplývat práva a povinnosti (povinnost řídit se tím, co je uvedeno pouze v odůvodnění)…To všechno ovšem neznamená, že by právní názory ÚS, vyslovené v odůvodnění jeho nálezů, byly obecně závazné stejně jako právní předpis: pro takový závěr totiž není žádná právní opora. Přijetí tohoto závěru by ostatně ve svých důsledcích vedlo k tomu, že jako „zjevně neopodstatněný“ by patrně musel být odmítnut každý návrh, který by byl založen na právním názoru odlišném (i když by nešlo o věc, o které již ÚS nálezem rozhodl, a návrh by tedy nebyl podle ust. § 35 odst. 1 zákona nepřípustný). Pro ÚS by tato cesta znamenala „úlevu“ (zejména co do počtu ústavních stížností, které musí meritorně projednávat), společnosti by však z toho prospěch nevzešel: od ÚS by totiž byla oddělena pevnou zdí, kterou by bylo těžko probořit, právní názory ÚS by se zřejmě staly neúnosně rigidními…“. K obdobnému závěru dochází též Zdeněk Kühn, když uvádí, že odůvodnění nálezu Ústavního soudu nemůže ukládat jeho adresátům další povinnosti nezávisle na výroku (tedy nad rámec výroku).

1.2 Samotný výrok Ústavního soudu v nálezu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16 neobsahuje žádné požadavky, které by musel žadatel o informace o příjemcích veřejných prostředků, podřaditelné pod § 8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“) splňovat, aby mu byly informace poskytnuty; ty jsou obsaženy pouze v odůvodnění nálezu, a jako takové nejsou obecně závazné, ale vztahují se pouze ke konkrétnímu, Ústavním soudem řešenému případu.

1.3 Co se týká obecné závaznosti nálezů (resp. výroků) Ústavního soudu, tedy takové, kterou nacházíme u právních předpisů, český právní řád nepřiznává rozhodnutím soudů precedenční povahu, což výslovně potvrdil Ústavní soud již ve svém nálezu ze dne 11. 7. 1996, sp. zn. III. ÚS 127/96: „Ústavní soud je si dobře vědom, že rozhodnutí o ústavní stížnosti zavazují pouze pro daný případ a nemají precedenční povahu.“ Nicméně i pokud bychom připustili obecnou závaznost nálezů Ústavního soudu, z nálezu Ústavního soudu ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. III. ÚS 252/04 plyne, že rozsudek obecného soudu buď reflektuje, nebo nereflektuje ústavněprávní výklad vyložený v nálezu Ústavního soudu. Reflektovat znamená, že obecný soud rozhodl na základě ústavních principů prohlášených Ústavním soudem v jeho nálezech a navíc je aplikoval rozumně, přičemž aplikovat rozumně neznamená ani otrocké opakování, ani bezduché kopírování názorů Ústavního soudu. „Reflektovat“ (anebo respektovat) ústavněprávní výklad Ústavního soudu znamená následovat ho ve skutkově podobných případech, anebo přednést seriózní argumenty, které vedou k závěru, že vzhledem k relevantním skutkovým rozdílům není vhodné aplikovat již vyslovený princip v tomto dalším případě. Co platí z hlediska závaznosti nálezů Ústavního soudu vůči obecným soudům, platí tím spíše vůči státním orgánům, které jsou povinnými subjekty z hlediska § 2 odst. 1 InfZ.

1.4 Žadatel je přesvědčen o tom, že jeho případ je skutkově i právně odlišný od případu, který byl posuzován v nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16. V daném případě Ústavní soud nesouhlasil se závěrem Nejvyššího správního soudu, že „test proporcionality není třeba provádět při posuzování jednotlivých konkrétních případů, protože takový text prý provedl již zákonodárce při formulaci ustanovení § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím. Žádným zákonem nelze abstraktně vyloučit ochranu základních práv a svobod zaručenou ústavním pořádkem. V každém jednotlivém případě střetu ústavně zaručených práv, musí soudy a správní orgány zvážit význam a intenzitu dotčených práv. V posuzované věci spočívalo pochybení statutárního města Zlín v tom, že při rozhodování o žádosti žadatele neprovedlo nezbytný test proporcionality.“ Ústavnímu soudu však v nyní posuzovaném případě nic nebrání použít test proporcionality při zvažování, zda požadované informace Žadateli poskytne či nikoliv.
Nadto Žadatel uvádí níže uvedené právní argumenty, které Ústavní soud v uvedeném nálezu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16 opomenul, a ze kterých dle názoru Žadatele vyplývá nutnost postupovat v jeho případě odlišně, aniž by to znamenalo rozpor s uvedeným nálezem Ústavního soudu.

2. Výzva k doplnění informací o osobě Žadatele je neoprávněná
2.1 Samotná výzva je povinným subjektem učiněna v rozporu s § 14 odst. 5 InfZ, neboť povinný subjekt může žadatele vyzvat k doplnění žádosti o informace jen v případě, že:
• žádost o informace nelze vyřídit podle InfZ, neboť tomu brání nedostatek údajů o žadateli ve smyslu § 14 odst. 2 InfZ (je tedy třeba odmítnout výklad, podle něhož by „nedostatkem údajů o žadateli“ byly nově také Ústavním soudem požadované informace kvalifikující žadatele coby „společenského hlídacího psa“), pak povinný subjekt ve lhůtě 7 dní ode dne podání žádosti vyzve žadatele k doplnění těchto údajů;
• žádost o informace je nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, pak povinný subjekt ve lhůtě 7 dní ode dne podání žádosti vyzve žadatele k upřesnění.

2.2 Žádné ustanovení InfZ neopravňuje povinný subjekt k odmítnutí žádosti o informace pouze proto, že žadatel neuvedl důvod své žádosti, anebo že v minulosti nevystupoval jako „společenský hlídací pes“ (ať už to znamená cokoliv). Pokud je samotná výzva povinného subjektu učiněna v rozporu s právními předpisy, nemůže být na základě marného uplynutí v ní uvedené lhůty žádost o informace rozhodnutím povinného subjektu odmítnuta, neboť takové rozhodnutí povinného subjektu by bylo podle § 77 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, nicotné, neboť k jeho vydání není povinný subjekt věcně oprávněn.

2.3 Rovněž s ohledem na čl. 2 odst. 3 Listiny žadatel nemůže být – pod protiprávní pohrůžkou odmítnutí žádosti – nucen k něčemu, co mu neukládá zákon, totiž k odůvodňování jím podané žádosti o informace a k uvádění dalších informací o své osobě nad rámec § 14 odst. 2 InfZ.

3. Nelze požadovat odůvodnění žádosti, tj. co vede žadatele k jejímu podání
3.1 Informace je požadována na základě čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listiny“), podle které je právo na informace zaručeno. Toto právo je následně konkretizováno v čl. 17 odst. 5 Listiny, podle něhož jsou státní orgány (a orgány územní samosprávy) povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení tohoto práva na informace stanoví zákon, konkrétně zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), podle jehož § 13 an. byla žádost o informace Ústavnímu soudu podána.

3.2 Ustanovení § 13 odst. 1 a 14 odst. 2 InfZ stanovuje náležitosti, jaké žádost o informace musí splňovat: musí být podána písemně nebo ústně (přípustné je i podání žádosti prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací), musí z ní být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Pokud je žadatelem fyzická osoba (tak je tomu i v tomto případě), pak musí v žádosti uvést jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu (eventualita nepřihlášení k trvalému pobytu není v tomto případě relevantní). V žádném z těchto ustanovení není žadateli uloženo dokládat důvod jím podané žádosti, tj. svou žádost o informace jakkoli odůvodňovat. Žadatel podotýká, že se jedná o jeden z elementárních principů zákona o svobodném přístupu k informacím, jehož existenci dovodila konstantní judikatura Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 23. 10. 2007, sp. zn. 2 As 27/2007-87, rozsudek ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 6 As 79/2006-58, rozsudek ze dne 24. 9. 2015, sp. zn. 10 As 112/2015, nebo rozsudek ze dne 11. 7. 2013, sp. zn. 1 Ans 4/2013). Povinný subjekt, v tomto případě Ústavní soud, se proto důvodem, který žadatele vede k žádosti o poskytnutí informací, vůbec nemůže zabývat, a to ani v případě, že by žadatel sám dobrovolně tento důvod v žádosti uvedl. Jedinou možnou výjimkou jsou případy zjevného zneužití zákona o svobodném přístupu k informacím, kdy je faktický důvod podávání žádosti o informace relevantní (ani v takovém případě však po žadateli nelze požadovat jeho uvedení).

3.3 Ustanovení § 14 odst. 5 InfZ pak obsahuje taxativní výčet důvodů, pro které může povinný subjekt žádost o informace odložit nebo odmítnout z důvodu obsahových nedostatků žádosti:
• pokud žadatel i přes výzvu povinného subjektu nedoplní žádost o informace o údaje o své osobě ve smyslu § 14 odst. 2 InfZ a dojde k marnému uplynutí lhůty 30 dní podle § 14 odst. 5 písm. a) InfZ, pak lze žádost odmítnout;
• pokud žadatel i přes výzvu povinného subjektu neupřesní svou žádost a dojde k marnému uplynutí lhůty 30 dní podle § 14 odst. 5 písm. b) InfZ, pak lze žádost odmítnout;
• pokud se požadované informace nevztahují k působnosti povinného subjektu, pak povinný subjekt žádost odloží (§ 14 odst. 5 písm. c) InfZ).

3.4 Ustanovení § 15 odst. 1 InfZ pak umožňuje povinnému subjektu vydat rozhodnutí o odmítnutí celé žádosti či její části, pokud žádosti o informace nemůže vyhovět. S ohledem na čl. 17 odst. 4 Listiny přitom platí, že se musí jednat o zákonné stanovení důvodu pro neposkytnutí požadované informace, přičemž dále musí být dán některý z důvodů uvedených v čl. 17 odst. 4 Listiny, tj. musí se jednat o opatření v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. Důvod pro odmítnutí žádosti pak musí v daném případě obstát z hlediska testu proporcionality, což Ústavní osud potvrdil i v citovaném nálezu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16.

3.5 Samotný test proporcionality (resp. jeho komponenty) sice nejsou v judikatuře Ústavního soudu dosud jednoznačně vymezeny, avšak jeho základem je nález Ústavního soudu ze dne 12. 10. 1994, sp. zn. Pl. ÚS 4/94, obsahující tři kritéria: kritérium vhodnosti, kritérium potřebnosti a kritérium poměřování. Uvedený test proporcionality se přitom používá při konfliktu dvou základních práv – v tomto případě základního práva žadatele na informace podle čl. 17 Listiny a základního práva příjemců veřejných prostředků na ochranu osobních údajů podle čl. 10 Listiny. Žadatel na základě dosud uvedeného konstatuje, že výčet kritérií (dovozených zcela arbitrárně, protože bez jakékoli opory v platné a účinné právní úpravě, toliko založené na jediném rozsudku Velkého senátu ESLP ze dne 8. 11. 2016 ve věci Magyar Helsinki Bizottság proti Maďarsku, č. 18030/11) Ústavním soudem v nálezu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16, která musí být kumulativně splněna proto, aby byly žadateli poskytnuty informace o určitých příjemcích veřejných prostředků, nenahrazuje test proporcionality a nemůže být ani jeho součástí.

4. Nepřípustnost diskriminace žadatele při přístupu k informacím
4.1 Žadatel podotýká, že čl. 17 odst. 4 Listiny ani § 15 odst. 1 InfZ neumožňuje odmítat poskytnutí informací pouze z toho důvodu, že o ně žádá konkrétní osoba, která není nositelem určitých osobních vlastností, přičemž pokud by o ty samé informace žádala jiná osoba (v daném případě osoba, která splňuje povinným subjektem zcela arbitrárně stanovené podmínky, tj. která je společenským hlídacím psem), byly by jí poskytnuty.

4.2 Uvedená ustanovení umožňují odmítnout poskytnutí informací pouze v případě, že pro jejich neposkytnutí existuje některý z výše uvedených důvodů, totiž že takové informace chrání jiné ustanovení zákona (viz čl. 4 odst. 2 Listiny), které splňuje v čl. 17 odst. 4 Listiny stanovená kritéria (např. z důvodu ochrany utajovaných informací, ochrany osobnostních práv třetích osob, obchodního tajemství apod.). Pouze tehdy se tyto informace neposkytují a žádost se zcela či zčásti odmítá, a to bez jakéhokoli ohledu na to, kdo je žadatelem o informace. Dokonce i v případě, že by žadatel žádal o ty samé, již poskytnuté, informace opakovaně či šikanózním způsobem, by důvod pro odmítnutí žádosti nespočíval v osobních vlastnostech žadatele (totiž, zda je či není „společenským hlídacím psem“), ale v jeho právním jednání, které je zjevným zneužitím práva na informace. Důvodem pro odmítnutí poskytnutí informací pak nemůže být ani věk žadatele o informace (tj. nelze odmítnout poskytnutí informaci nezletilému žadateli) či jiná osobní vlastnost žadatele.

4.3 Pokud by totiž právní úprava svobodného přístupu k informacím umožňovala poskytovat ty samé informace pouze některým subjektům a jiným nikoli, a to s ohledem na jejich osobní vlastnosti, pak by se jednalo o právní úpravu zjevně protiústavní, protože v rozporu s čl. 17 odst. 1 Listiny, podle něhož se právo na informace zaručuje všem, a dále v rozporu s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny, garantující základní práva (včetně práva na informace) všem bez rozdílu „pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení (zdůrazněno žadatelem).“ Podle čl. 3 odst. 1 Listiny má tedy obsahově stejné právo na informace podle čl. 17 Listiny jak žadatel, který je „společenským hlídacím psem“, tak žadatel, který jím není. S oběma skupinami žadatelů musí být zacházeno zásadně stejně, a to i při posuzování žádostí o informace o příjemcích veřejných prostředků ve smyslu § 8b InfZ. Opačný postup, kdy by s určitou skupinou žadatelů o informace bylo zacházeno odlišně, aniž by k tomu byl dán zákonný důvod, by byl diskriminační, a to i s ohledem na čl. 4 odst. 3 Listiny, podle něhož musí zákonná omezení základních práv – tedy i práva na informace – platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky, v tomto případě podmínky v čl. 17 odst. 4 Listiny.

S pozdravem,

Michal Blaha

Kiliánová Milada, Ústavní soud

Vážený pane,

sdělujeme Vám, že do Vaší datové schránky bylo odesláno rozhodnutí o
částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informací, kterou jste Ústavnímu
soudu zaslal dne 8. listopadu 2017. S ohledem na povinné náležitosti
správního rozhodnutí, zejména uvedení Vašich osobních údajů, zvolil
povinný subjekt uvedenou formu doručení.

S pozdravem

 

JUDr. Ivo Pospíšil, Ph.D., v. r.

generální sekretář

Ústavní soud

Joštova 8, Brno

Tel.: +420 542 161 074

 

 

Mgr. Milada Kiliánová

vedoucí kanceláře generálního sekretáře Ústavního soudu