Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Daňové přiznání ČR a NL'.



 
 
GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ 
Lazarská 15/7,117 22 Praha 1 
 
Sekce metodiky daní 
Odbor daní z příjmů II 
Oddělení mezinárodního zdaňování – přímé daně 
 
 
 
Č. j.: 14194/24/7100-20113-208351 
 
 
Vážený pan 
Martin Sýkora 
Jana Kreisla 865 
267 16  Vysoký Újezd 
e-mail: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx@xxxxxxxxxxxxxx.xx 
 
 
 
Dotaz k podání daňového přiznání 

  
Vážený pane Sýkoro, 
 
dne  15.  února  2024  nám  byl  doručen  Váš  dotaz,  zaevidovaný  pod  č.j.  11379/24.  Týká  se 
podání Vašeho daňového přiznání za zdaňovací období 2023, kdy jste se po 15ti letech vrátil 
z Nizozemska, kde jste do 15. 8. 2023 bydlel, byl zaměstnán a platil daně. Od 16. 8. 2023 
žijete v České republice, jste zaměstnancem české firmy v Praze a Vaše děti zde chodí do 
školy a školky. K Vašemu dotazu sdělujeme následující: 
 
Způsob  stanovení  základu  daně  a  daňové  povinnosti  k  dani  z  příjmů  v  České  republice  je 
dán  zákonem  č.  586/1992  Sb.,  o  daních  z  příjmů,  ve  znění  pozdějších  předpisů  (dále  jen 
„zákon“) a poplatník je povinen postupovat v souladu s jeho ustanoveními. V případě, že jste 
pobýval  a  pracoval  ve  státě,  s  nímž  má  Česká  republika  uzavřenu  mezinárodní  smlouvu 
upravující  zamezení  dvojímu  zdanění  všech  druhů  příjmů,  která  je  prováděna,  je  kromě 
zákona potřeba postupovat i v souladu s příslušnou smlouvou o zamezení dvojímu zdanění 
(dále  jen  „SZDZ“).  Ve  Vašem  případě  se  jedná  o  Smlouvu  o  zamezení  dvojího  zdanění  a 
zabránění  daňovému  úniku  v oboru  daní  z příjmu  a  z majetku  mezi  Československou 
socialistickou  republikou  a  Nizozemským  královstvím,  Sb. zákonů č. 138/1974.  Uvedenou 
SZDZ  naleznete  na  následujících  internetových  stránkách  Ministerstva  financí  České 
republiky: 
Přehled platných smluv | Ministerstvo financí ČR (mfcr.cz) 
 
U mezinárodního zdanění příjmu je prvořadé určení daňové rezidence poplatníka. Daňová 
rezidence  poplatníka  se  určí  prvotně  podle  vnitrostátních  právních  předpisů.  Pokud  je 
poplatník  podle  vnitrostátních  předpisů  považován  za  daňového  rezidenta  i  v jiném  státě, 
určí se daňová rezidence podle SZDZ.  
 
Obecně platí, že daňový rezident České republiky (ustanovení § 2 odst. 2 zákona) zdaňuje v 
České republice své celosvětové příjmy. Daňový nerezident České republiky (ustanovení § 2 
odst. 3 zákona) zdaňuje v České republice pouze příjmy ze zdrojů na území České republiky 
(ustanovení  §  22  zákona),  a  to  vždy  v  míře,  v  jaké  jejich  zdanění  v  České  republice 
umožňuje příslušná SZDZ. 
 

Č. j.: 14194/24/7100-20113-208351 
 
 
Stránka 2 z 2 
 
 
Daňovým rezidentem České republiky je podle ustanovení § 2 zákona poplatník, který má na 
území České republiky bydliště nebo se na území České republiky obvykle zdržuje.  
Bydlištěm se podle § 2 odst. 4 zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, 
z nichž lze usuzovat na jeho úmysl se v tomto bytě zdržovat. Za stálý byt se nepovažuje jen 
byt  ve  vlastnictví  poplatníka,  může  to  být  jakýkoliv  byt,  který  je  poplatníkovi  kdykoliv  k 
dispozici podle jeho potřeb, tedy i např. byt pronajatý (k tomu viz též Pokyn GFŘ D-59 v části 
k § 2 zákona).  
Obvyklým  zdržováním  se  na  území  České  republiky  se  dle  stejného  ustanovení  zákona 
rozumí pobývání na území České republiky alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce 
(souvisle  i  v  několika  obdobích,  započítává  se  každý  den  pobytu).  Poplatník,  který  se  na 
území České republiky sice obvykle zdržuje, avšak výhradně za účelem studia nebo léčení 
zůstává daňovým nerezidentem. 
 
Smlouva o zamezení dvojího zdanění, jak bylo napsáno výše, může stanovit jinak v případě, 
že  je  poplatník  považován  současně  za  daňového  rezidenta  i  jiného  (smluvního)  státu. 
V takovém  případě se  daňová  rezidence  poplatníka  určí  podle této  SZDZ,  a to  na  základě 
kritérií  uvedených  v článku  4  Daňový  domicil.  V takovém  případě  prvotně  rozhoduje,  ve 
kterém  státě  má  poplatník  k dispozici  stálý  byt,  má-li  ho  v obou  státech,  pak  je  daňovým 
rezidentem ve státě, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních 
zájmů).  Pokud  se  ani  zde  nedá  určit  rezidence,  rozhoduje  další  kritérium,  a  to  je  místo 
obvyklého zdržování se. V případě, že ani podle těchto kritérií daňovou rezidenci nelze určit, 
aplikují se další kritéria uvedená v tomto článku SZDZ. 
 
Pro  úplnost  uvádíme,  že  může  dojít  i  k  situaci,  že  se  daňové  rezidenství  změní  v  průběhu 
zdaňovacího  období  (tzv.  dělená  rezidence).  Dojde-Ii  u  poplatníka  ke  změně  daňové 
rezidence z důvodu změny bydliště v průběhu zdaňovacího období, každá část zdaňovacího 
období  se  pro  tento  účel  posuzuje  samostatně,  tzn.  za  část  zdaňovacího  období,  kdy  byl 
poplatník  daňovým  rezidentem  České  republiky,  jsou  u  něho  předmětem  daně  v  České 
republice  jeho  celosvětové  příjmy,  jejichž  zdanění  zde  je  v  souladu  se  SZDZ,  a  za  část 
období, kdy byl v České republice daňovým nerezidentem, jsou u něho předmětem zdanění 
v  České  republice  jen  příjmy  zdrojů  na  území  České  republiky  uvedené  v  §  22  zákona, 
jejichž zdanění v České republice je možné i dle SZDZ. 
 
Pokud  jste  se  stal  daňovým  rezidentem  ČR  (dle  §  2  zákona  a  dle  čl.  4  SZDZ)  až  od 
16. 8. 2023, tak budete podávat daňové přiznání za celé zdaňovací období (kalendářní rok), 
ale  zahrnete  do  něho  jen  příjmy,  na  které  se  vztahuje  Vaše  daňová  povinnost  v  ČR  (od 
16. 8. 2023 celosvětová daňová povinnost, před tímto datem daňová povinnost jen ve vztahu 
k  příjmům  ze  zdrojů  na  území  ČR,  pokud  jste  takové  pobíral).  Příjmy,  které  nejsou 
předmětem daně v České republice (včetně příjmů nerezidenta jiných, než ze zdrojů v České 
republice)  se  v  daňovém  přiznání  neuvádí  a  pro  účely  samotného  zdanění  příjmu  je  tedy 
není  třeba  dokládat.  V  tomto  ohledu  je  třeba  doložit  pouze  změnu  daňové  rezidence 
potvrzením zahraničního správce daně o daňovém domicilu v zahraničí ve vztahu k příslušné 
části zdaňovacího období. 
 
Při posuzování Vámi předloženého dotazu vycházelo Generální finanční ředitelství výhradně 
z  údajů  uvedených  ve  Vašem  podání  bez  podrobných  znalostí  konkrétních  informací  a 
souvislostí, které se k předmětnému problému vztahují. Dále si Vás dovolujeme upozornit na 
skutečnost, že Generální finanční ředitelství není oprávněno k závaznému výkladu právních 
předpisů a rovněž k poskytování právního poradenství v individuálních záležitostech.  
 
 
 
Ing. Lenka Jehličková  
vedoucí oddělení 
Elektronicky podepsáno
29.02.2024
Ing. Lenka Jehličková
vedoucí oddělení