dotaz 23 42586 Cejpek fakturace zbozi narok na odpocet.pdf

Generální finanční ředitelství
Lazarská 15/7, 117 22  Praha 1

Odbor nepřímých daní
Oddělení daně z přidané hodnoty

Č. j.: 42586/23/7100-30116-050485
  Vyřizuje: Oddělení daně z přidané hodnoty
Tel: (+ 420) 296 852 222
E-mail: xxxxxxxxx@xx.xxxx.xx
ID datové schránky: p9iwj4f

  Radovan Cejpek

e-mail: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx@xxxxxxxxxxxxxx.xx

Dotaz k fakturaci a nároku na odpočet daně

  Vážený pane,
  k Vašemu dotazu, který došel na Generální finanční ředitelství (GFŘ) dne 12. 6. 2023 a byl
zaevidován pod č. j.: 40531/23, sdělujeme následující. Váš dotaz je vyvolán nejasnostmi
týkajícími se výkladu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o DPH“ nebo „ZDPH“).

Váš dotaz byl původně GFŘ doručen jako dotaz dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), který byl vyhodnocen
jakožto  dotaz  obecný,  o  čemž  jste  byl  vyrozuměna  písemností  zaevidovanou
pod č. j.: 41592/23/7700-50127-202098.

Ve Vašem dotaze žádáte GFŘ o posouzení práva na použití sazby daně z přidané hodnoty
a vzniku práva na odpočet daně z přidané hodnoty v situaci, kdy:

1.
Osoba  povinná  k dani  (plátce  DPH)  uzavřela  smlouvu  o  technické  správě
nemovitostí s vlastníkem nemovitosti (plátce DPH), podle níž je náplní její činnosti správa
předmětné nemovitosti.
2.
Vedle toho osoba povinná k dani (plátce DPH) uzavřela k téže nemovitosti smlouvu
nájemní. V dané nemovitosti se nacházejí jednotky v katastru nemovitostí zapsané jako „jiný
nebytový prostor“. Jednotky jsou následně žadatelem dány do podnájmu různým subjektům,
a to jak plátcům DPH pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností, tak neplátcům
DPH. K podnájmu jsou poskytovány dodatečné služby jako např. parkování v garáži.
3.
Osoba  povinná  k dani  (plátce  DPH)  nakoupí  zboží,  konkrétně  stavební  materiál
určený k rekonstrukci nemovitosti.
4.
Tento stavební materiál při splnění všech dalších podmínek následně osoba povinná
k dani  (plátce  DPH)  prodá  a  vyfakturuje  vlastníkovi  nemovitosti.  Rekonstrukce  bude
realizována.

Č. j.: 42586/23/7100-30116-050485
strana 2 (celkem 4)

Za této situace osoba povinná k dani (plátce DPH) považuje za zákonný postup:
1.
Prodej  stavebního  materiálu  vlastníkovi  nemovitosti  bude  podléhat  stejné  sazbě
daně jako nákup téhož zboží od dodavatele, tedy sazbě základní, a to s ohledem a princip
neutrality DPH.
2.
Osoba povinná k dani (plátce DPH) je oprávněn uplatnit za toto plnění odpočet daně
z  přidané  hodnoty  na  vstupu,  a  to  bez  ohledu  na  to,  zda  a  komu  jsou  jednotky  dány
do podnájmu.

Stanovisko GFŘ
Úvodem pouze předesíláme, že GFŘ nemá povědomí o konkrétních okolnostech Vašeho
případu, a proto bude odpovídat pouze na základě Vámi nastíněných podmínek v obecné
rovině. Vámi nezmíněné okolnosti mohou mít vliv na relevantnost odpovědi GFŘ.

Předně  je  nutné  připomenout,  že  správce  daně  při  dokazování  hodnotí  důkazy  podle
své úvahy,  přičemž  každý  důkaz  posuzuje  jednotlivě  a  všechny  důkazy  hodnotí  v jejich
souvislosti  [srov.  §  8  odst.  1  zákona  č.  280/2009  Sb.,  daňový  řád,  ve  znění  pozdějších
předpisů (dále jen „daňový řád“)]. Správce daně vychází ze skutečného obsahu právního
jednání nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní (srov. § 8 odst. 3 daňového řádu).

Také je nutné uvést, že GFŘ vychází ve své odpovědi z ust. § 92 odst. 3 daňového řádu,
které zřetelně stanoví, že je to právě daňový subjekt, který prokazuje veškeré skutečnosti,
jež je povinen uvádět v daňových tvrzeních a dalších podáních. GFŘ tak není oprávněno
stanovit, jaké důkazní prostředky je povinen daňový subjekt předložit, aby unesl své důkazní
břemeno  zejména  ohledně  prokázání  správnosti  výpočtu  odpočtu  daně  v částečné  výši
ve smyslu  § 75  a  76  zákona  o  DPH.  To stejné  platí  i  pro  otázku  rozložení  důkazního
břemene  v rámci  daňového  řízení  mezi  daňovým  subjektem  a  správcem  daně.  Správce
daně může vyjádřit pochybnosti ohledně věrohodnosti, průkaznosti, správnosti či úplnosti
účetnictví a jiných povinných záznamů. Zároveň nemá povinnost doložit, že údaje o určitém
případu jsou v předložených formálních dokladech zaznamenány v rozporu se skutečností,
je  však  povinen  prokázat,  že  o  souladu  se  skutečností  existují  natolik  vážné  a  důvodné
pochyby, které činí doklady nevěrohodnými, neúplnými, neprůkaznými nebo nesprávnými
(v tomto smyslu  srov.  rozsudek  ze  dne  15.  11.  2017,  č. j.: 2 Afs  72/2017-43).
Následně přechází  důkazní  břemeno  na  daňový  subjekt,  který  má  povinnost  svá  tvrzení
prokázat jiným způsobem, než daňovým dokladem nebo svým účetnictvím (v tomto smyslu
srov. např. rozsudky ze dne 30. 1. 2008, č. j.: 2 Afs 24/2007-119, ze dne č. j.: 8 Afs 252/2019
22. 10. 2008, č. j.: 9 Afs 30/2008-86, ze dne 18. 1. 2012, č. j.: 1 Afs 75/2011-62, nebo ze dne
12. 2. 2015, č. j.: 9 Afs 152/2013-49). Neunese-li osoba povinná k dani (plátce DPH) důkazní
břemeno zejména v tom smyslu, že byl předmětný majetek použit zejména pro zdanitelná
plnění na výstupu, pak by nebyla oprávněna k uplatnění žádného nároku na odpočet daně.
Pokud by byla přijatá zdanitelná plnění použita částečně pro plnění s nárokem na odpočet
daně (zejména pro zdanitelná plnění na výstupu, osvobozená plnění s nárokem na odpočet
daně  ve  smyslu  §  63  a  násl.  zákona  o  DPH)  a pro plnění  bez  nároku  na odpočet  daně
(pro plnění mimo ekonomickou činnost plátce či pro plnění osvobozená od daně bez nároku
na odpočet daně dle § 51 a násl. zákona o DPH), pak by byla povinna postupovat ve smyslu
§ 72 odst. 6 zákona o DPH, tj. v zásadě uplatnit nárok na odpočet daně v částečné výši.
Výpočet nároku na odpočet daně v částečné výši je uveden v § 75 a § 76 zákona o DPH.

V tomto  ohledu  je  také  nutné  doplnit,  že  dle  §  76  odst.  1  ZDPH  použije-li  plátce  přijaté
zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet
daně  uvedená  v  §  72  odst.  1  ZDPH,  tak  pro  plnění  osvobozená  od  daně  bez  nároku
na odpočet  daně  s  místem  plnění  v  tuzemsku  i  mimo  tuzemsko,  s  výjimkou  plnění
uvedených v § 72 odst. 1 písm. d) ZDPH, má nárok na odpočet daně pouze v krácené výši
odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně. Příslušná výše odpočtu
daně v krácené výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění,
u kterého má plátce nárok na odpočet daně v krácené výši, a koeficientu. Dojde-li k souběhu

Č. j.: 42586/23/7100-30116-050485
strana 3 (celkem 4)

nároku  na  odpočet  daně  v  krácené  výši  podle  §  76  ZDPH  a  nároku  na  odpočet  daně
v poměrné výši podle § 75 ZDPH, použije se pro výpočet výše odpočtu daně v krácené výši
namísto částky daně na vstupu částka odpočtu daně v poměrné výši stanovená postupem
podle § 75 ZDPH. Koeficient podle § 76 odst. 2 věty první ZDPH se vypočte jako procentní
podíl,  v jehož  a) čitateli  je  součet  částek  základů  daně  nebo  hodnot  plnění  plátcem
uskutečněných  plnění  s  nárokem  na  odpočet  daně  uvedených  v  §  72  odst.  1  ZDPH,
b) jmenovateli  je  celkový  součet  hodnoty  v  čitateli  a  součtu  hodnot  plnění  plátcem
uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně. Dlužno dodat,
že do součtu částek základů daně nebo hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění se
započítávají také přijaté úplaty, pokud z těchto přijatých úplat plátci vznikla povinnost přiznat
daň  nebo  přiznat  plnění.  Vypočtený  koeficient  se  zaokrouhlí  na  celé  procento  nahoru.
Do výpočtu koeficientu se nezapočítávají a) dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku,
pokud  tento  majetek  plátce  využíval  pro  svou  ekonomickou  činnost;  to  neplatí,
je-li toto uskutečněné  plnění  nedílnou  součástí  obvyklé  ekonomické  činnosti  plátce,
b) poskytnutí  finančních  služeb,  dodání  nemovité  věci  a  nájem  nemovité  věci,
a to pouze pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně, c) plnění
podle § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH.

Na  Vámi  položený  dotaz  je  také  nutné  sdělit,  že  Vámi  uvedený  postup  je  za  určitých
okolností možný, nicméně ve Vašem případě má GFŘ za to, že by takto býti postupováno
nemělo.

Uzavře-li  společnost  s vlastníkem  nemovité  věci  smlouvu  o  správě  nemovité  věci
a současně s tím i nájemní smlouvu nemovité věci, která obsahuje i nebytovou jednotku,
včetně  možnosti  jejího  podnájmu  jiným  plátcům,  přičemž  společnost  uskutečňuje
rekonstrukci nemovité věci včetně nákupu materiálu, pak se může jevit, že Vámi naznačené
právní  jednání  neodpovídá  ekonomické  a  obchodní  realitě,  která  je  základní  okolností
při uplatňování DPH. Z Vámi popsaných okolností spíše plyne, že společnost uskutečňuje
rekonstrukci nemovité věci, jejíž je současně správcem i pronajímatelem. GFŘ tak má za to,
že skutečným příjemcem stavebních prací a nakoupeného materiálu je pouze společnost
a nikoli vlastník nemovité věci. Vlastník nemovité věci za těchto okolností nemůže stavební
práce  včetně  zabudovaného  stavebního  materiálu  spojené  s rekonstrukcí  nemovité  věci
nebo samotný stavební materiál v zásadě žádným způsobem využívat ke své ekonomické
činnosti  po  dobu  existence  spravování  nemovité  věci  včetně  pronajímání  společností,
neboť skutečným  uživatelem  je  právě  společnost,  jež nemovitou  věc  dále  pronajímá
podnájemcům.

Ve vztahu k fakturaci stavebního materiálu je nutné připomenout, že aby se jednalo o dodání
zboží, musí být ke zboží převedeno právo nakládat se zbožím jako vlastník ve smyslu § 13
odst. 1 zákona o DPH, což v případě rekonstrukce stavby nebývá splněno. V tomto ohledu
je nutné připomenout, že stavební materiál bude zpravidla vedlejším plněním k poskytnutým
stavebním pracím spočívajících v rekonstrukci stavby, jelikož s přihlédnutím k § 36 odst. 3
písm.  d)  zákona  o  DPH  základ  daně  u  stavebních  prací  zahrnuje  stavební  materiál
zabudovaný  do  stavby,  a  tudíž  jejich  samostatné  dodání  nebude  možné.  Vámi  uvedený
postup by tak rozdělil jedno plnění, jehož hlavním plněním jsou stavební a montážní práce
v rámci rekonstrukce stavby, na několik samostatných plnění, což neodpovídá pojetí zákona
o DPH.

Co  se  týče  nároku  na  odpočet  daně,  pak  je  nutné  upozornit  na  skutečnost,  že  bude-li
společnost pronajímat stavbu nebo její část, která bude splňovat podmínky § 56a odst. 3
písm. a) až d) zákona o DPH, pak takovýto pronájem bude povinně osvobozen od daně
bez nároku  na  odpočet  daně,  čímž  nebude  možné  u  souvisejících  přijatých  zdanitelných
plnění  uplatnit  nárok  na  odpočet  daně.  Nicméně  budou-li  stavební  a  montážní  práce
poskytnuty  ve společné  části  nemovité  věci  a  pouze  část  stavby  bude  pronajímána
osvobozeně od daně bez nároku na odpočet daně, pak by mělo být postupováno v souladu

Č. j.: 42586/23/7100-30116-050485
strana 4 (celkem 4)

s § 76 zákona o DPH. Budou-li stavební a montážní práce uskutečněny ve stavbě, která je
pronajímána  jako  zdanitelné  plnění,  pak  bude  společnost  oprávněna  uplatnit  nárok
na odpočet daně.

Dovolujeme si upozornit na skutečnost, že Generální finanční ředitelství není až na výjimky
oprávněno  k závaznému  výkladu  právních  předpisů  a  rovněž  ani k poskytnutí  právního,
daňového  a jiného  poradenství  v individuálních  záležitostech.  Posouzení  konkrétní  věci
v daňovém  řízení  je  plně  v kompetenci  příslušného  správce  daně.  Proto  doporučujeme
obrátit  se  na certifikovaného  daňového  poradce,  který  Vaše  případy  posoudí  s náležitou
péčí a odborností.

  S pozdravem


Ing. Zdeněk Červený

vedoucí oddělení a zástupce ředitelky odboru

Elektronicky podepsáno
28.07.2023
Ing. Zdeněk Červený
vedoucí oddělení a
zástupce ředitelky odboru