Číslo jednací: 3T 151/2010 - 136

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Šumperku rozhodl v hlavním  líčení  konaném dne 10.1.2011  předsedou
senátu      JUDr.  Milanem  Churavým  a  soudci  přísedícími  p.  Boženou  Hartenbergerovou  a  p.
Evou Rotterovou,

t a k t o :

obžalovaní

J. K. ,

nar.  xxxxx  v xxxxx,  trvale bytem xxxxx,  OSVČ  v  oboru  zámečnictví,  se  sídlem  v  místě
trvalého bydliště,

M. V.  ,

nar. xxxxx v xxxxx, trvale bytem xxxxx, nyní bytem xxxxx, bez zaměstnání,

j s o u v i n n i, ž e

společně po předchozí domluvě v době od 20.30 hodin do 21.05 hodin dne 7.5.2010 nejprve
na chodbě domu před obecním bytem v obci xxxxx na ulici xxxxx č. xxxxx, uživatele R. S.,
nar. xxxxx, trvale bytem xxxxx, kde se v současné době zdržuje i jeho bratr Z. S., nar. xxxxx,
trvale bytem xxxxx, po Z. S. požadovali vrácení dlužné finanční částky,  kdy tento před nimi
z bytu utekl v obavě před svým fyzickým napadením přes balkon v kuchyni a po hromosvodu,
když se jmenovaného nedočkali, bez svolení vnikli do bytu a po zde přítomném uživateli R.
S.  začali  vymáhat  dlužnou  částku  jeho  bratra  Z., kdy nejprve se jej ptali na bratra, když

MRAZKOVA

Pokračování
- 2 -
3T 151/2010

odpověděl,  že  neví,  kde  bratr  je,  řekli  mu  „...  dej  nám  peníze...“  a  když  jim  řekl, že  nemá
peníze, tak jej J. K. udeřil do těla i do obličeje buď pěstí nebo obuškem, který měl v ruce a
poté mu jeden z nich opět řekl „... dej nám peníze...“ , načež poškozený vytáhl peněženku a z
této jim dal částku 600,- Kč, J. K. nato řekl „... to je málo, chceme ještě...“ a opětovně jej
napadl  úderem  do  obličeje,  poté  společně  oba  prohledali  byt  a  odešli,  uživateli  bytu  R. S.
tímto jednáním způsobili zranění spočívající v pohmoždění nosu, tržné rance na kořeni nosu,
pohmoždění hrudníku, ramene a zad vlevo s následnou dobou léčení a pracovní neschopností
od 10.5.2010 do 24.5.2010,

t e d y  a)

proti  jinému  užili  násilí  v  úmyslu  zmocnit  se  cizí  věci  a  čin  spáchali  úmyslným

společným jednáním,

b)

neoprávněně vnikli do obydlí jiného a čin spáchali úmyslným společným jednáním,

t í m s p á c h a l i

a)
zločin  loupeže  podle  §  173  odst.  1  trestního  zákoníku  ve  spolupachatelství  podle  §  23
odst. 1 trestního zákoníku,

b)
přečin  porušování  domovní  svobody  podle  §  178  odst.  1  trestního  zákoníku  ve
spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku

a o d s u z u j í s e

oba obžalovaní

  podle § 173 odstavec 1 trestního zákoníku, § 43 odstavec 1 trestního zákoníku
k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků.

  Podle § 81 odstavec 1, § 82 odstavec 1 trestního zákoníku se výkon uloženého trestu
podmíněně odkládá a stanoví se zkušební doba v trvání 2 (dvou) roků.

  Podle § 67 odstavec 1  trestního  zákoníku,  §  68  odstavec  1,2,3,5  trestního  zákoníku
u k l á d á     s e    obžalovanému  J. K. peněžitý trest v počtu 10 celých denních sazeb ve
výši 1.500,- Kč (15.000,-Kč), přičemž dle § 69 odstavec 1 trestního zákoníku se pro případ,
že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, stanoví náhradní trest odnětí svobody
v trvání  5 (pěti) měsíců.

O d ů v o d n ě n í :


Dokazováním provedeným v hlavním líčení bylo zjištěno, že obžalovaní J. K. a M. V.
společně po předchozí domluvě v době od 20.30 hodin do 21.05 hodin dne 7.5.2010 nejprve
na chodbě domu před obecním bytem v obci xxxxx na ulici xxxxx č. xxxxx, uživatele R. S.,

Pokračování
- 3 -
3T 151/2010

nar. xxxxx, trvale bytem xxxxx, kde se v současné době zdržuje i jeho bratr Z. S., nar. xxxxx,
trvale bytem xxxxx, po Z. S. požadovali vrácení dlužné finanční částky,  kdy tento před nimi
z bytu utekl v obavě před svým fyzickým napadením přes balkon v kuchyni a po hromosvodu,
když se jmenovaného nedočkali, bez svolení vnikli do bytu a po zde přítomném uživateli R.
S.  začali  vymáhat  dlužnou  částku  jeho  bratra  Z., kdy nejprve se jej ptali na bratra, když
odpověděl,  že  neví,  kde  bratr  je,  řekli  mu  „...  dej  nám  peníze...“  a  když  jim  řekl, že  nemá
peníze, tak jej J. K. udeřil do těla i do obličeje buď pěstí nebo obuškem, který měl v ruce a
poté mu jeden z nich opět řekl „... dej nám peníze...“ , načež poškozený vytáhl peněženku a z
této jim dal částku 600,- Kč, J. K. nato řekl „... to je málo, chceme ještě...“ a opětovně jej
napadl  úderem  do  obličeje,  poté  společně  oba  prohledali  byt  a  odešli,  uživateli  bytu  R. S.
tímto jednáním způsobili zranění spočívající v pohmoždění nosu, tržné rance na kořeni nosu,
pohmoždění hrudníku, ramene a zad vlevo s následnou dobou léčení a pracovní neschopností
od 10.5.2010 do 24.5.2010.

  V přípravném řízení obžalovaný J. K. trestnou činnost popřel. Uvedl, že v xxxxx společně
s V.  byli,  to  nepopírá,  ale  nesouhlasí  s  nějakou  loupeží  a  s  porušením  domovní  svobody.  V
podstatě, když přišli ke dveřím, že zazvoní, tak otevřel dveře Z. S. M. V. mu řekl, že si přišel
pro ty peníze. On je poznal dál.  Nato řekl, že se jde zeptat bratra, že jde pro peníze. Poté
čekali na té chodbě v předsíni,  přišel tam jeho bratr, oni se ho zeptali, kde má  Z., kde má
bráchu.  On  řekl,  že  neví,  kde  je,  že  se  mají  jít  podívat.  Přišel  v podnapilém stavu, on sám
chytil poškozeného za pravé rameno a přitiskl si ho k sobě, rukou se kryl, kdyby  něco chtěl
udělat.  Rozhodně  ho  tedy  nebil.  Poškozený  jim  řekl,  že  jim  peníze  dá  to  bylo  vše,  M.  dal
nějaké peníze, později se od M. dozvěděl, že to bylo 600,- Kč. Za pomoc při vymáhání dluhu
byla přislíbena provize tak, že když to z něho postupně dostanou, že bude mít 100.000,- Kč.
Rozhodně poškozenému nijak nevyhrožovali a také ho neudeřil. U hlavního líčení potvrdil, že
společně s V. jel ke S., aby splatil splátku, co dlužil, chtěli také podepsat dlužný úpis, popsal
celou záležitost tak jak v přípravném  řízení  a  dále  uvedl,  že  bratr  Z.  S.  na  ně  vyběhl,  je
pravda, že on ho zarazil rukou, avšak bez úderu, dále pak poškozený uvedl, že za bratra
zaplatí.  Pravou  je,  že  poškozeného  udeřil  do  ramene,  nevěděl  totiž  jestli  zaútočí  nebo
nezaútočí, rozhodně ho neudeřil pěstí ani žádným obuškem. Když jim dal 600,- Kč, tak se mu
řeklo, že je to málo a že Z. má platit daleko víc. Jaké zranění a proč utrpěl poškozený, neví.

  Obžalovaný  J. K.  v přípravném  řízení  uvedl,  že  S.  dlužil paní K.  nějakou  částku,  byli
domluveni,  že  měsíčně  jí  bude  splácet  600,-  Kč.  Poslední  dva  měsíce  tu  částku  nesplatil.
Obžalovaný jí tedy nabídl, že za S.  pojede osobně a vzal si na pomoc svého známého  Jiřího
K. Uvedl, že Z. S. otevřel dveře,  ptali se ho jak  to bude s těmi  splátkami, on říkal, že  nemá
peníze, že se domluví s bratrem. Čekali asi minutu a půl nebo dvě minuty venku na té chodbě
před dveřmi do bytu. Mezitím pan S. asi využil toho času a utekl přes balkon ven pryč.  Lituje
toho, že pak on následoval pana K. do bytu, tam vyšel na chodbu bratr pana S., ptali se ho tam
tento zmizel a v ten moment pan K.  zaútočil na poškozeného, opřel ho ke zdi, kde ho udeřil
asi  pěstí  do  obličeje.    Potom  obžalovaný  po  něm    požadoval peníze co náleží paní K., a
poškozený  vytáhl z peněženky  částku 600,- Kč. V ten moment  pan K. zařval, že to nestačí,
že to je málo, přičemž obžalovaný mu říkal, ať to nechá být, že se vrátí zpět, pak byt opustili.
Skutečně viděl, že K. opřel poškozeného o zeď, držel ho u zdi a viděl také ránu pěstí, určitě
tam nějaká rána padla. U hlavního líčení pak uvedl, že skutečně šli chodbou do kuchyně bytu,
nenašli tam Z.  S.,  pak  tam  bylo  nějaké  žduchání  mezi  R. S.  a obžalovaným K.  K.  držel  S.
v kravatě, úder neviděl. To je pak v rozporu s tím, co uváděl v přípravném řízení.

Pokračování
- 4 -
3T 151/2010

  Obžalovaní jsou tak provedeným dokazováním plně usvědčeni. Svědkyně B. K. uvedla za
jakých okolností  půjčila  S.  peníze, že tento jí odmítal peníze vracet, proto se obrátila na
obžalovaného, aby se pokusil z něj peníze nějak vymoci. Svědek Z. S. uvedl, že ten večer byl
doma, jeho bratr přišel po práci, měl něco vypito, pak uviděl na chodbě dvě osoby, byli to
obžalovaní, s tím, že jdou pro peníze, které dluží K.  On šel do pokoje bratra, tam se s ním
poradil, že neví co se děje, že ho jdou asi zbít, a proto z bytu utekl. Přivolal na místo policii.
Svědek R. S. uvedl, že přišel z práce, popíjel před tím, byl dost unavený, šel do pokoje, díval
se na televizi, pak slyšel zvonek, nikam nešel, bratr byl doma tak asi otevřel, pak byl najednou
klid, šel se podívat do kuchyně, tam byli obžalovaní, ptali se ho kde je bratr, pak dostal jednu
ránu přes nos, chtěli po něm peníze, co má u sebe, tak jim je dal. Když už po něm chtěli další
peníze, tak žádné neměl, jeden z nich začal lítat po bytě, hledal bratra, jestli není schovaný,
dostal  potom  ještě  další  ránu  na  rameno,  je  pravda,  že  krvácel  z nosu.  Svědkyně  M. M.
uvedla, že ten den slyšela nějaký hluk, ale víc se o to nezajímala. Naopak svědek L. M. uvedl,
že  slyšel  rány,  jako  bouchání,  pes  hodně  štěkal,  proto  vyšel  na  chodbu,  viděl  R.  S.  jak je
opřený u zdi, byl od krve a spolu zavolali policii. R. S. mu řekl, že byl napaden v bytě, viděl
na něm, že je krvavý, a proto policii zavolal. Soud vyslechl rovněž i policisty, kteří zasahovali
na  místě  samotném,  z výpovědi  svědka  S. S.  bylo  zjištěno,  že  byli  vysláni  do  xxxxx, byl
problém setkal se s tím, který je volal, protože  ten  čekal  v poli,  bál  se,  přijeli  s ním potom
domů, viděli tam jeho bratra, který byl zraněný, tekla mu krev z obličeje, a dozvěděli, že do
bytu přišli dva muži, že chtěli peníze a když jim dal nějaké peníze, vzali si je, řekli, že je to
málo a zbili ho.  Svědek  A. G.  rovněž  potvrdil,  že  jim  poškozený  řekl,  že  přišli  vymáhat
pohledávku od pana S.,  toho  nezastihli,  protože  utekl,  vyrazili  dveře,  měli  ho  napadnout
obuškem někde v prostorách chodbičky a poté utekli. Chtěli po něm peníze, vyhrožovali mu,
aby jim peníze dal, on to nechápal, proč po něm peníze chtěli, pak ho zbili a odnesli si částku,
kterou jim dal. Rozsah zranění je pak dokumentován lékařskými zprávami, místo, kde došlo
k popsanému protiprávnímu jednání obžalovanými   vůči  poškozenému  je doloženo v
protokole o ohledání místa činu, náčrtkem místa činu a pořízenou fotodokumentací.

Bylo tak nepochybně  prokázáno,  že  oba  obžalovaní    předmětného  dne  vnikli
neuzamčenými  dveřmi  do  bytu  poškozeného  R. S., po kterém za užití fyzického násilí
požadovali vrácení dlužné finanční částky od jeho bratra R. S. Tohoto zbili, požadovali po
něm  peníze,  je  nepochybné,  že  bez  oprávnění  do  bytu  vstoupili,  a  je  také  nepochybné,  že
požadovali násilím vydáním věci. Jejich jednání je tak nutno kvalifikovat jednak jako přečin
porušování domovní svobody podle § 178 odstavec 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle
§  23  a  dále  jako  zločin  loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku ve spolupachatelství
podle § 23 trestního zákoníku.

  K osobě obžalovaného  J. K. bylo zjištěno, že byl v roce 2009 postižen pro přestupek proti
občanskému soužití. V opise rejstříku trestů má jeden záznam o předchozím odsouzení z roku
2009 za násilnou trestnou činnost, k tomuto odsouzení dne již nelze přihlížet, neboť se na nej
hledí, jako by nebyl odsouzen.

K  osobě  obžalovaného    M.  V.  z  místa  trvalého  bydliště  nebyly  zjištěny  žádné  negativní
poznatky, dosud nebyl projednáván pro přestupek, nemá záznam v rejstříku trestů. Polehčuje
mu tedy jeho dosavadní bezúhonnost ve smyslu § 41 písm. o) trestního zákoníku.

Při úvaze o trestu soud zhodnotil všechny podstatné okolnosti týkající se trestné činnosti i
osob samotných obžalovaných. Vzal v úvahu zejména stupeň společenské škodlivost jednání
obžalovaných,  přihlédl  ke  způsobu  provedení,  pohnutce,  následku,  osobním  poměrům

Pokračování
- 5 -
3T 151/2010

obžalovaných. Oba obžalovaní nepopírají, že vstoupili do bytu, spíše vyhýbavě se vyjadřují
k užití násilí ve vztahu k poškozenému.  Polehčuje  jim  dosavadní  žádný  život,  přitěžujících
okolností soud neshledal. Na základě všech uvedených skutečností pak soud dospěl k závěru,
že v daném  případě  postačí  uložení  výchovných  trestů,  oběma  obžalovaným  uložil  podle  §
173 odstavec 1 trestního zákoníku, § 43 odstavec 1 trestního zákoníku  úhrnné  tresty  odnětí
svobody v trvání 2 roků, výkon tohoto trestu pak podmíněně odložil a stanovil zkušební dobu
v trvání  2  roků.  Pokud jde o obžalovaného J.  K.,  tento  se  předmětného  jednání  dopustil  ve
snaze získat majetkový prospěch, když měl přislíbenou provizi ve výši 100.000,- Kč, a zde
soud dospěl k závěru, že je nutno uložit ještě peněžitý trest, a tento také obžalovanému podle
§ 67 odstavec 1 trestního zákoníku, § 68 odstavec 1,2,3,5 trestního zákoníku uložil v počtu
10-ti celých denních sazeb ve výši 1.500,-  Kč  (15.000,-Kč),  přičemž  dle  §  69  odstavec  1
trestního  zákoníku  pak  pro  případ,  že  by  ve  stanovené  lhůtě  nebyl  peněžitý  trest  vykonán,
stanovil náhradní trest odnětí svobody v trvání 5 (pěti) měsíců.

P  o  u  č  e  n  í  :      Proti tomuto rozsudku  lze  podat  do  osmi  dnů  od  doručení  písemného
vyhotovení odvolání ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka Olomouc,
prostřednictvím podepsaného soudu. Odvolání musí být odůvodněno tak,
aby z něj  bylo  patrno,  ve  kterých  výrocích  je  rozsudek  napadán,  jaké
vady  jsou  rozsudku  vytýkány  nebo  řízení,  které  rozsudku  předcházelo.
Odvolání lze opřít i o nové skutečnosti i nové důkazy. Státní zástupce je
povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i z části, ve prospěch nebo
neprospěch  obžalovaného.  Poškozený  má  právo  podat odvolání do
výroku o náhradě škody, nebo že tento učiněn nebyl.

Okresní soud v Šumperku
dne 10.1.2011

JUDr. Milan Churavý

předseda senátu

Document Outline