Jednací číslo:
4T 140/2011 - 310
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Bruntále rozhodl v hlavním líčení konaném dne 6.
3. 2012 v senátě složeném z jeho předsedkyně Mgr. Jany Janečkové a
přísedících Jarmily Kročilové a Vladimíra Klecha
t a k t o :
Obžalovaný
M. V. ,
nar. XXX v XXX, svářeč, trvale bytem XXX,
j e v i n e n ,
že 1) v přesně nezjištěné době od počátku měsíce července 2007 do
konce měsíce dubna 2010 v XXX, poté, co se v měsíci lednu 2007
prostřednictvím internetu seznámil s R. D., před kterou vystupoval
jako M. W. a s níž postupně navázal blízký vztah, a poté, co R. D.
přesvědčil o tom, že budou žít ve společné domácnosti a že zajišťuje
společné bydlení, požadoval od R. D., aby mu půjčovala finanční
prostředky na platby související s výstavbou rodinného domu přesto,
že neměl příjem, z něhož by mohl tyto půjčky vrátit, přičemž dům
nestavěl a neučinil v tomto směru žádné úkony, když ani neměl
v úmyslu s R. D. partnerské soužití vést, kdy za tímto účelem mu R.
D. každý měsíc předávala finanční hotovosti v různé výši, které
získala jednak ze svých mezd, plateb výživného na své děti a
invalidního důchodu a jednak z půjček a úvěrů, které si za tímto
Pokračování
- 2 -
4T 140/2011
účelem zřídila, takže mu celkově předala částku 410.040 Kč,
zapůjčené částky použil pro svou potřebu a ničeho R. D. nevrátil,
čímž R. D. způsobil škodu ve výši 410.040 Kč,
2) v přesně nezjištěné době od počátku měsíce února 2008 do 14. 8.
2009 v XXX, okres Bruntál, poté, co se v měsíci říjnu 2007
prostřednictvím internetu seznámil s L. F., před kterou vystupoval
jako M. V. a s níž postupně navázal blízký vztah, a poté, co L. F.
přesvědčil o tom, že budou žít ve společné domácnosti a že zajišťuje
společné bydlení, požadoval od L. F., aby mu půjčovala finanční
prostředky na platby související s koupí bytu a jeho vybavením, na
opravu svého vozidla, na překlenutí dočasné finanční tísně po úraze
a na další obdobné účely přesto, že neměl příjem, z něhož by mohl
půjčky vrátit, byt ani zařízení nezakoupil a neučinil v tomto směru
žádné úkony, když ani neměl v úmyslu s L. F. partnerské soužití
vést, kdy za těmito účely mu L. F. opakovaně předávala finanční
hotovosti v různé výši, které získala jednak ze své mzdy a úspor a
jednak z půjček a úvěrů, které si za tímto účelem zřídila, takže mu
celkově předala částku 480.000 Kč, zapůjčené částky použil pro svou
potřebu a ničeho L. F., dnes M., nevrátil, čímž L. M. způsobil škodu
ve výši 480.000 Kč,
t e d y ke škodě cizího majetku sebe obohatil tím, že uvedl
někoho v omyl a způsobil tak na cizím majetku značnou
škodu,
3) dne 10. 11. 2010 v XXX, okres Olomouc, poté, co se v měsíci
červenci 2010 prostřednictvím profilu, umístěným na seznamovacím
internetovém portálu XXX, seznámil s E. S., před kterou vystupoval
jako M. V. a s níž postupně navázal prostřednictvím emailu i
osobních schůzek bližší vztah, přesvědčil E. S. o tom, že nutně
potřebuje krátkodobou půjčku pro své podnikání a na platbu
právníkovi s tím, že jí půjčku do jednoho týdne vrátí, kdy na
základě této žádosti mu E. S. zapůjčila částku 50.000 Kč, přičemž
nebyl podnikatelským subjektem, ani neměl příjem, z něhož by mohl
zapůjčenou částku vrátit, půjčku použil pro svou potřebu a ničeho E.
S. nevrátil, čímž E. S. způsobil škodu ve výši 50.000 Kč,
t e d y
sebe obohatil tím, že uvedl někoho v omyl a způsobil tak
na cizím majetku větší škodu,
č í m ž s p á c h a l
v bodě 1) a 2)
trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního
zákona,
v bodě 3)
přečin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku,
a z a t o s e o d s u z u j e
Pokračování
- 3 -
4T 140/2011
podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 2
trestního zákoníku k
souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání
4
(čtyř) roků.
Podle § 56 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku se obžalovaný
pro výkon uloženého trestu zařazuje do věznice
s ostrahou.
Podle § 43 odst. 2 trestního zákoníku se v rozsudku Okresního
soudu v Šumperku ze dne 10. 1. 2011, č.j. 3T 151/2010-136, ve
spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci,
ze dne 15. 3. 2011, č.j. 2To 44/2011-159,
zrušuje výrok o trestu
ohledně obžalovaného M. V., jakož i všechna další rozhodnutí na
tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž
došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 228 odst. 1 trestního řádu je obžalovaný povinen
zaplatit na náhradě škody poškozeným :
- R. D., nar. XXX, bytem XXX, částku
410.040 Kč,
- L. M., nar. XXX, bytem XXX, částku
480.000 Kč,
- E. S., nar. XXX, bytem XXX, částku
50.000 Kč.
O d ů v o d n ě n í :
Skutkový děj soud zjistil z výpovědi svědků R. D., M. L., L.
M., L. F., L. F., B. V. a E. S., z listinných materiálů a částečně i
z výpovědi obžalovaného.
Obžalovaný M. V. k bodům 1) a 2) u hlavního líčení odmítl
vypovídat. Byla proto čtena jeho výpověď z přípravného řízení, kdy
uvedl, že si v roce 2007 podal inzerát na vážné seznámení na
sociální síti na internetu, kde mu odpovědělo několik žen. Mezi nimi
byly i paní D. a F.. Ohledně paní D. obžalovaný uvedl, že si
vyměnili několik sms zpráv, pak si dali schůzku a obžalovaný ihned
dospěl k závěru, že toto není partnerka pro něj. Proto jí hned řekl,
aby se nezlobila, že z toho nic nebude. Zůstali ale kamarádi a on
k ní chodil na kafe. Občas se s ní scházel a jezdil s ní i na
nákupy. Obdobně to bylo i u paní F., které řekl, že není jeho typ.
Byl u ní jednou na kafi a hned odjel. Od žádné z nich nepřevzal
žádnou finanční částku. Na dotaz, proč se ženám představoval pod
jinými jmény, obžalovaný uvedl, že nemá povinnost se na první
schůzce někomu představovat a ukazovat občanský průkaz. Rovněž
obžalovaný popřel, že by paní F. podepsal půjčku 100.000 Kč pod
jménem M. V.. Obžalovaný neměl v úmyslu zakoupit byl v XXX, o
majetek paní D. se nezajímal. Popřel, že by měl s některou s těchto
žen intimní styk. V roce 2007 užíval vozidlo XXX tmavě zelené barvy,
nyní užívá vozidlo manželky, a to XXX modré barvy. Obžalovaný uvedl,
že exekuce žádné nemá, ale bez podpory rodičů by to finančně
nezvládl. Ženám manželství nesliboval. Sms zprávou jim pouze
oznámil, že se bude ženit, aby jej nadále neobtěžovaly.
K bodu 3) obžalovaný u hlavního líčení uvedl, že si žádné
peníze od paní S. nepřevzal. Přiznal, že tuto ženu zná, neboť jej
Pokračování
- 4 -
4T 140/2011
kontaktovala na internetu, a to na stejný inzerát, jako předchozí
dvě ženy. Sešel se s ní někdy na podzim v XXX na nádraží. On sám tam
přijel vozidlem od své manželky, tedy XXX modré barvy. Asi půl
hodiny spolu byli na parkovišti a obžalovaný se snažil paní
vysvětlit, že se mu přihlásila na inzerát, který v té době již nebyl
pravdivý. Obžalovaný uvedl, že je slušnost takovou věc sdělit
osobně, a to i přesto, že předchozím dvěma ženám to sdělil formou
sms zpráv. Schůzka byla dopředu telefonicky domluvená; obžalovaný se
v XXX stavoval, když se vracel od rodičů ze XXX. Již na této první
schůzce obžalovaný paní S. sdělil, že se bude ženit, ale že mohou
být přátelé. Vzápětí se však obžalovaný opravil a uvedl, že v té
době již ženatý krátce byl. Obžalovaný byl v té době nezaměstnaný.
Paní S. uvedl, že je profesí svářeč-zámečník. Byl zaměstnaný nejprve
ve Šternberku, později v XXX v Mohelnici. Asi za týden spolu měli
další schůzku. Obžalovaný paní S. volal, protože to měl zase po
cestě. Byli na náměstí v XXX na kávě, neví, o čem si spolu povídali.
Obžalovaný znovu na schůzce zdůraznil, že je ženatý. Toto se paní S.
asi dotklo a na další schůzku se již nedomlouvali. Ona jej potom
kontaktovala sms zprávami, na které už nereagoval. Dokonce
kontaktovala i jeho ženu se sdělením, že žije s podvodníkem. Žádné
peníze si od ní nepůjčil. Na dotaz státní zástupkyně pak obžalovaný
uvedl, že paní S. o tom, že je ženatý, neřekl, protože rád poznává
nové lidi. Před schůzkou byli v telefonickém kontaktu asi 2x do
týdne.
K bodu 1):
Svědkyně R. D. soudu sdělila, že se s obžalovaným, který se jí
představil jako M. V., seznámila v roce 2007. Dostala na něj
telefonní kontakt od kamarádky, která s ním byla na kávě. Obžalovaný
přijel k ní domů, dal si kávu a povídal si s dětmi (tehdy 7 a 13
let). Dával jim hádanky a padli si do oka. Obžalovaný jí řekl, že je
mu sympatická a zajiskřilo to mezi nimi. Obžalovaný jí říkal, že
bydlí s rodiči ve XXX. Jeho matka je psychicky nemocná. Nikdy ji
nechtěl s rodiči seznámit, pořád se na něco vymlouval. Po první
schůzce měla svědkyně z obžalovaného dobrý pocit, domluvili se na
pokračování. Obžalovaný jí volal druhý i třetí den, pak zase přijel.
Jezdil autem XXX zelené barvy. Ze začátku spolu měli asi 4x nebo 5x
i intimní styk. Obžalovaný u ní přespal a po obědě odjížděl. Na
návštěvy jí obžalovaný nikdy nic nedovezl. Vždycky říkal, že jede do
práce a moc spěchal. Říkal, že dělá zámečníka ve Šternberku a
vydělává asi 30.000 Kč měsíčně. Přivydělával si ještě u nějaké
vymahačské firmy v Olomouci. Svědkyně měla v té době invalidní
důchod ve výši 4.000 Kč, přídavky také 4.000 Kč. Když si
přivydělávala, měla měsíčně 10 až 12 tisíc Kč dohromady. Na nájem
dávala 5.000 Kč měsíčně. Obžalovaný s ní začal po nějaké době
intimně žít a asi někdy v červenci 2007 ji požádal, jestli by mu
mohla finančně vypomáhat. Říkal, že pro ně staví domek v XXX, kam by
se mohli společně odstěhovat. Dům jí ale nikdy neukázal, že prý jde
o překvapení. Ke svědkyni si potom vždy jezdil pro peníze. Dávala mu
5 i 7 tisíc. V roce 2008 již měla tři brigády, dávala mu, co mohla,
i 9.000 Kč měsíčně. Brala si i půjčky a přestala platit nájem. Když
to řekla obžalovanému, řekl, že to nějak udělá, aby neměla strach.
Později se jejich soužití změnilo pouze na vyzvedávání peněz. Někdy
se jí i týden neozval a pak si přijel jen pro peníze, které mu
Pokračování
- 5 -
4T 140/2011
svědkyně takto dávala až do dubna 2010. Peníze pro obžalovaného si
svědkyně i půjčovala od rodičů, ale i u bank a Providentu. Celkem mu
možná půjčila více, než kolik původně uvedla. Obžalovaný se na
splácení půjček nijak nepodílel. Svědkyně mu nakonec poslala sms
zprávu, že s ním končí, protože jí lže a jenom slibuje. Přesto, že
znal její rodiče, nikdy ji nepředstavil svým rodičům. Ani dům, který
měl stavět, jí nikdy neukázal. Její tetě jednou řekl, že si ji
v květnu 2008 vezme. Svědkyně nakonec dopadla tak, že ji pro
neplacení nájmu vystěhovali z bytu. Má dluhy přesahující 100.000 Kč
a také exekuce. Je z toho špatná. S obžalovaným nikdy nesepisovala
žádné papíry o půjčených penězích. Dávala je na společné bydlení a
ústně byli dohodnuti, že pokud se rozejdou, tak jí obžalovaný peníze
vrátí.
Svědkyně M. L. soudu sdělila, že se jí obžalovaný představil
jako M. V. s tím, že je přítelem její sestry. Poprvé ho viděla na
jaře 2008, a pak ještě několikrát v domácnosti její sestry R. D..
Svědkyně věděla, že chce obžalovaný s její sestrou žít, že si ji
chtěl vzít a že stavěli rodinný dům. Sestra dávala obžalovanému
peníze, aby co nejrychleji uspíšila, že se budou stěhovat do
společného bydlení. Svěřila se jí s tím, že si vzala úvěry u České
spořitelny a u jiných bank. Třikrát jí půjčila peníze i svědkyně, a
to 39.000 Kč. Asi šestkrát nebo sedmkrát předávala obálku s penězi
obžalovanému přímo svědkyně. Bylo to někdy na podzim 2008. O svatbě
se bavili oba dva i před ní. Někdy v roce 2009 se pak její sestra
psychicky zhroutila, protože již byla vyčerpaná a neměla již jaké
peníze by obžalovanému dala. Tři měsíce pak ležela v Olomouci
v nemocnici. Finančně jí vypomáhali rodiče i druhá sestra. Její
sestra přišla i o byt, protože neměla na nájem. V jednom případě
byla svědkyně u toho, když obžalovaný přijel a po paní D. požadoval
částku 50.000 Kč na kolaudaci rodinného domu.
Z listinných materiálů soud zjistil, že svědkyně R. D.
poskytovala peníze obžalovanému od července 2007 do dubna 2010, a to
v celkové částce 410.040 Kč (přehled na č.l. 46). Kromě vlastních
zdrojů se jednalo i o půjčky Provident, České spořitelny a GE Money
bank. Při rekognici konané dne 15. 2. 2011 svědkyně R. D. bezpochyby
označila obžalovaného. Dle výpisu z České spořitelny, a.s. byl
svědkyni R. D. poskytnut úvěr ve výši 50.000 Kč dne 15. 5. 2008 a ve
stejné výši (50.000 Kč) dne 15. 3. 2009. Dne 22. 7. 2008 jí byl
schválen úvěr u GE Money Multiservis ve výši 75.000 Kč. Svědkyně R.
D. v roce 2007 pobírala částečný invalidní důchod ve výši 4.762 Kč,
od ledna 2008 ve výši 4.988 Kč, od srpna 2008 ve výši 5.458 Kč a od
ledna 2009 ve výši 5.603 Kč měsíčně. U společnosti Provident
Financial s.r.o. si svědkyně půjčila dne 20. 12. 2007 částku 24.000
Kč, dne 28. 3. 2008 částku 7.000 Kč, dne 30. 5. 2008 částku 8.000 Kč
a dne 16. 12. 2009 částku 9.000 Kč. Svědkyně D. pobírala v žalovaném
období sociální příplatek, od května do července 2008 pracovala
v XXX s průměrným měsíčním příjmem 2.551 Kč. Souběžně také pracovala
v XXX po celý rok 2008 s průměrným čistým měsíčním příjmem 2.998 Kč.
Od července do prosince 2008 byla také na dohodu zaměstnána u
společnosti XXX s čistým měsíčním příjmem 5.665 Kč.
K bodu 2):
Pokračování
- 6 -
4T 140/2011
Svědkyně L. M., dříve F., soudu sdělila, že se s obžalovaným
seznámila na internetu. Obžalovaný se s ní chtěl seznámit. Asi od
října 2007 si spolu psali a obžalovaný ji chtěl vidět. Nabídl jí, že
ji odveze po práci domů. Čekal na ni ve 22.00 hodin, představil se
jí jako M. V. a odvezl ji domů, kde si ještě nějakou dobu povídali
v autě. Obžalovaný jí řekl, že pracuje v Olomouci jako svářeč. Když
obžalovaný odjel, tak jí ještě téhož večera poslal sms, že by se
s ní rád sešel. Scházeli se potom podle toho, kdy měl obžalovaný
čas. Vždy předtím zavolal. Svědkyně za ním jezdila do XXX nebo do
XXX. Obžalovaný jí řekl, že bydlí ve XXX na XXX. Scházel se s ní
na autobusovém nádraží. Svědkyně nikdy nebyla u něj doma. Obžalovaný
měl údajně bydlet s rodiči, ale tyto jí také nikdy nechtěl
představit. Obžalovaný přitom její rodiče viděl dvakrát. Schůzky
probíhaly i na vlakovém nádraží v XXX. Jednou spolu byli na Sovinci.
Obžalovaný jezdil vozem XXX zelené barvy. Obžalovaný jí sliboval, že
si ji vezme, že spolu budou bydlet ve XXX, kde sežene byt. Poprvé si
o peníze řekl před vánocemi roku 2007 s tím, že nějaká firma staví
ve XXX bytový dům. Na byt chtěl po ní peníze, a to 410.000 Kč s tím,
že byt stojí ještě víc.Pro peníze si jezdil i do XXX po částech.
Vždy jí napsal sms, aby nachystala peníze, že přijede. Svědkyně si
vzala úvěr u Komerční banky ve výši 75.000 Kč, dvakrát u České
spořitelny ve výši 15.000 Kč a 30.000 Kč, také Home Credit. Poslední
půjčka byla 200.000 Kč u České spořitelny, z čehož 50.000 Kč použila
na zaplacení předchozích půjček. Také mu dávala peníze z výplat a
úspory. Obžalovaný si říkal i o peníze na benzín, když za ní jezdil.
Pokud šli na kafe, platila jej svědkyně. Obžalovaný se s ní setkával
v XXX, kde si převzal peníze a hned odjížděl. Intimní styk spolu
měli za celou dobu jednou. Dne 31. 8. 2009 svědkyně ukončila
pracovní poměr v XXX v XXX a odjela za obžalovaným. Sešli se
v XXX, kde mu předala odstupné z práce ve výši 24.000 Kč. Měli
společně odjet do XXX, avšak obžalovaný se vymluvil, že musí odjet
do XXX a že si ji vezme, až se vrátí. Pak se jí asi měsíc neozval.
Obžalovaný jí slíbil, že jí pomůže dluhy splácet. Nedal jí ale
dodnes žádné peníze. Když svědkyně pojala podezření, jela za
obžalovaným společně se svým otcem do XXX. Její otec chtěl vidět
byt, který se jim staví. Tento jim obžalovaný ukázal jen z dálky.
Svědkyně si nechala ve XXX podepsat obžalovaným, že jí dluží částku
100.000 Kč, které si od ní již vzal v předchozím období. Obžalovaný
se podepsal jako V.; na potvrzení sám vyplnil záhlaví i podpis. U
podpisu byl i její otec, který následně zjistil, že se obžalovaný
jmenuje jinak. Svědkyně následně zjistila, že ani nikdy nebyl v XXX
a že si ji vzít nechce. O tom, že se bude ženit, jí obžalovaný nikdy
neřekl. Chtěla po něm vysvětlení, ale on se jí neozýval. Svědkyně je
nyní nezaměstnaná, pobírá pouze podporu. Žije u rodičů a má na sebe
vyhlášen bankrot.
Svědek L. F. soudu sdělil, že obžalovaného viděl asi 5x, když
jezdil za jeho dcerou. Sám se mu představil jako M. V.. U jejich
rozhovorů býval málokdy. Věděl ale, že spolu chtějí žít. Jeho dcera
obžalovanému sháněla práci, ale žádná nevyhovovala s tím, že je za
ni málo peněz. Podle svědka obžalovaný nepracoval, snad jezdil do
XXX. Jeho dcera si dokonce pronajala byt v XXX, aby mohli bydlet
sami. Obžalovaný měl bydlet s ní a podílet se na nájmu. Obžalovaný
tam za ní přijel jen jednou, po chvíli dceři řekl, že si musí dojet
Pokračování
- 7 -
4T 140/2011
pro prášky a už nepřijel. Dcera v bytě bydlela dva nebo tři měsíce,
a pak se vrátila domů, protože z jednoho platu to nemohla utáhnout.
Svědek ví o tom, že jeho dcera dávala obžalovanému peníze. Sám si
myslí, že to muselo být aspoň 10.000 Kč každý měsíc. Dcera si
vybrala všechny úspory, stavební spoření, zrušila pojistky. Celkem
mu dala asi půl milionu korun, protože jí nasliboval, že pořídí byt
ve XXX a budou společně bydlet. Rodiče měli o obžalovaném určité
pochybnosti. jednou jel svědek s dcerou do XXX. Obžalovaný tenkrát
po dceři požadoval dalších 25.000 Kč na byt. Svědek proto chtěl byt
vidět, aby jim mohl peníze půjčit. Taky chtěl po obžalovaném vědět
jeho jméno. Ten tvrdil, že se jmenuje V., ale neukázal mu občanku,
řidičák ani pas s tím, že všechno nechal v XXX. Na schůzku přitom
dojel autem a tvrdil, že nemá žádné doklady. Pak mu nechali podepsat
dlužnou částku 150.000 Kč, kterou jim podepsal jako V., ačkoli
svědek už věděl, že se jmenuje V.. Svědek mu proto další peníze
nedal a řekl mu, že je podvodník. Svědek už potom obžalovaného nikdy
neviděl. Jeho dcera ukončila pracovní poměr, protože se měla s ním
vdávat a chtěla se za ním odstěhovat do XXX. Byla zamilovaná a
věřila mu.
Svědkyně L. F. soudu sdělila, že obžalovaného viděla někdy na
podzim roku 2007. Dcera se s obžalovaným seznámil na internetu. Když
za ní přijel poprvé, tak ji jen přivezl z práce domů. Za několik dní
ho přivedla i domů a představila jej jako M.. Vždy, když byl u nich
obžalovaný na návštěvě, měl za chvíli nějaký telefon a musel odjet.
Vymlouval se na problémy v práci, tatínka a podobně. Asi jednou u
nich byl i přes noc. Pořád mluvil o XXX. Její dcera byla natěšená a
viděla s ním budoucnost.
Z listinných materiálů soud zjistil, že svědkyně L. F., dnes
M., dle seznamu peněžních částek na č.l. 65 poskytla obžalovanému
v období od března 2008 do srpna 2009 celkem 480.000 Kč. Jednalo se
o úvěry, stavební spoření, odprodej akcií, peníze od babičky,
penzijní připojištění a odstupné ze zaměstnání. Dle výpisu
z internetu na č.l. 68-69 vyplývá, že obžalovaný měl založený na
stránkách XXX profil s názvem XXX. V údajích o sobě uvedl pouze, že
je muž, rok narození XXX a bydlí ve XXX. Dne 2. 11. 2007 napsal
z tohoto profilu uživatelce „XXX“, že by se s ní rád seznámil a aby
mu odepisovala na jeho telefon XXX. Na č.l. 70 je potvrzení o
převzetí částky 100.000 Kč od L. F., kdy s úrokem z úvěru tato
částka činí 137.248 Kč. Potvrzení je vytištěno na počítači a rukou
je v něm doplněno jméno „M. V.“ a stejný je i podpis. Při rekognici
konané dne 15. 2. 2011 svědkyně L. F. bezpochyby označila
obžalovaného. Lustrací v centrální evidenci vozidel bylo zjištěno,
že vozidlo zelené barvy zn. XXX užíval od 14. 12. 2006 do 18. 5.
2009 obžalovaný M. V.. Následně obžalovaný vozidlo prodal do
autobazaru XXX v XXX. Dle výpisu z GSM soud zjistil, že mobilní
telefonní číslo XXX je vedeno na jméno obžalovaného M. V..
Svědkyně F. uzavřela dne 18. 3. 2008 smlouvu o úvěru s Českou
spořitelnou na částku 15.000 Kč, dne 3. 12. 2008 smlouvu o úvěru na
částku 200.000 Kč a v květnu 2008 smlouvu o úvěru na částku 30.000
Kč. U Komerční banky si svědkyně F. uzavřela dne 21. 1. 2008 smlouvu
o kreditní kartě s úvěrovým rámcem 10.000 Kč. Celá částka byla
vybrána z bankomatu dne 29. 1. 2008. Dále si svědkyně F. vzala úvěr
Pokračování
- 8 -
4T 140/2011
u Komerční banky ve výši 75.000 Kč dne 16. 4. 2008. Na účet svědkyně
F. byl dne 16. 6. 2008 připsán zůstatek po zrušeném stavebním
spoření ve výši 20.725,70 Kč. Z běžného účtu je patrný dne 18. 6.
2008 výběr hotovosti na pobočce ve výši 10.000 Kč a stejného dne
výběr v bankomatu ve výši 10.000 Kč. Dne 25. 2. 2009 byl paní F. na
účet připsán zůstatek penzijního připojištění ve výši 60.614 Kč,
přičemž hned dne 26. 2. 2009 dochází k výběru částky 50.000 Kč. Dne
29. 10. 2008 paní F. uzavřela smlouvu o úvěru s GE Money Multiservis
na částku 50.000 Kč, dne 21. 5. 2009 uzavřela další úvěrovou smlouvu
u společnosti Home Credit na částku 25.000 Kč. U společnosti
Provident Financial uzavřela smlouvu o půjčce ve výši 15.000 Kč dne
7. 10. 2008.
Svědkyně F. byla od 15. 5. 1991 do 31. 7. 2009 zaměstnána ve
společnosti XXX. Dne 20. 10. 2008 jí byla vyplacena touto
společností částka 15.000 Kč za prodej akcií a dne 31. 7. 2009 s ní
byl rozvázán pracovní poměr, přičemž jí bylo vyplaceno odstupné ve
výši 26.496 Kč hrubého. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne
15. 3. 2010, sp.zn. KSOS 34 INS 1798/2010, bylo povoleno oddlužení
L. F. a insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Martin Fuchsig.
Mezi závazky byly uvedeny úvěrové smlouvy (viz výše), kdy celková
suma byla vyčíslena na částku 382.925 Kč.
K bodu 3):
Svědkyně E. S. soudu sdělila, že se s obžalovaným seznámila
v létě roku 2010 na portálu XXX v sekci seznámení. Psali si
všeobecně o tom, co dělají. Obžalovaný jí poté začal nadbíhat.
Říkal, že se mu líbí a že by se s ní chtěl seznámit. První schůzku
měli 1. září. Představil se jí jako M. V.. Do té doby jí obžalovaný
pouze sdělil, že bydlí ve XXX, že mu tragicky při autohavárii
zahynuli rodiče. Také jí říkal, že je šéfem uklízecí firmy a má asi
60 zaměstnanců. Název firmy byl uveden i na vozidle, kterým za ní
jezdil, a to XXX. Říkal, že je to náročné na dojíždění, a proto
někdy přespává ve XXX a někdy v XXX, kdy by si chtěl zřídit
pobočku. Když se sešli poprvé, odjeli spolu do XXX, kde si u
pískovny v autě asi 3 hodiny povídali. Pak ji odvezl zpět. Schůzka
skončila tím, že se mu moc líbila a domluvili se na dalším setkání.
Další schůzka byla asi za týden, byl to pátek. Iniciátorem schůzky
byl obžalovaný, který jí na internetu psal, že se mu po ní stýská,
že ji chce vidět a že by si mohli zajít někam na večeři. Sešli se
pak zase v XXX, šli na večeři a poté k ní do bytu. Obžalovaný
odjížděl až v noci. Obžalovaný svědkyni neřekl, že by si psal na
internetu s více ženami, či dokonce plánoval svatbu. Kdyby to
napsal, svědkyně by další seznamování ukončila. Na schůzce se jí ani
nesvěřil, že se právě oženil. Pak se sešli ještě asi třikrát,
přičemž dvakrát u ní i přespal. Začal jí pak posílat zprávy, že
potřebuje založit, že má nějaké finanční potíže a potřebuje zaplatit
právníka. Taky neměl peníze na čistící prostředky do firmy. Asi
dvakrát jí psal o penězích na internetu a sms zprávami se ujišťoval,
jestli může s penězi počítat. Svědkyně mu totiž neprozřetelně
předtím prozradila, že její rodiče prodali byt a ona nyní disponuje
částkou 270.000 Kč. Domluvili se spolu na zapůjčení částky 50.000 Kč
s tím, že ji obžalovaný svědkyni do týdne vrátí. Nesepisovali o tom
žádný papír. U předání peněz byla pouze dcera svědkyně, která má 15
Pokračování
- 9 -
4T 140/2011
let. Jinak o půjčce nikdo další nevěděl. Obžalovaný peníze
v dohodnutém termínu nevrátil. Naopak po tom, co od ní s penězi
odjel, tak jí asi do 2 minut poslal sms zprávu, že se rozhodl zůstat
s manželkou. O její existenci svědkyně vůbec nevěděla. Peníze jí
obžalovaný nevrátil a na urgence ani telefony neodpovídal. Svědkyně
pak zjišťovala na internetu, jak to bylo s firmou obžalovaného a
zjistila, že činnost byla ukončena v červenci 2010. Firma patřila
jeho ženě. Svědkyně pak vyhledala manželku obžalovaného na XXX a
napsala jí, co se stalo. Ta jí odepsala, že se o tom s ní nechce
bavit, že je to věc mezi svědkyní a obžalovaným, pokud jí dluží
nějaké peníze.
Svědkyně B. V. soudu sdělila, že se s obžalovaným seznámila na
internetu, někdy v únoru nebo březnu 2008. Prvnímu setkání
předcházely mejly a sms zprávy. Svědkyně se o něm dozvěděla, že
pracuje jako svářeč ve XXX. Víc nezjišťovala. První schůzka proběhla
v XXX, v motorestu XXX. Obžalovaný v té době žil střídavě u rodičů
ve XXX a v XXX u přítelkyně. Jeho současný vztah neviděl jako
perspektivní a hledal někoho dalšího. Mělo se jednat o rozvedenou
ženu se dvěma dětmi. Byli spolu asi třičtvrtě roku. Svědkyni
nepřišlo divné, že obžalovaný žije s ženou, kterou zná jen velmi
krátce, a současně si hledá ženu další. Po první schůzce se scházeli
asi 3 až 4 měsíce nepravidelně v XXX. Poprvé k ní přijel před nebo
po prázdninách 2008. Pořád přitom měl ten vztah v XXX. Obžalovaný se
jí nesvěřil, že by v té době hledal ještě další ženu, nebo že by se
dokonce ještě s dalšími ženami scházel. Když ji začal obžalovaný
navštěvovat, jezdil k ní jednou za 10 až 14 dní. Dělali i společné
výlety. Svědkyně v té době obžalovaného nenavštěvovala, protože
ještě stále bydlel u té paní v XXX. Od počátku roku 2009 již se mezi
nimi dalo hovořit o vztahu. Navštěvoval ji každý týden, býval s ní i
o víkendu. Pokud nebyl s ní, svědkyně neví, kde byl. Prý hodně
cestoval a měl kamarády. S bývalou partnerkou se rozešel kolem vánoc
roku 2009. Od nového roku 2010 pak měl už u svědkyně i trvalé
bydliště a začal s ní bydlet denně. Přesto měl stále svoje aktivity,
jezdil do XXX. Na jaře 2010 se svědkyně seznámila s otcem
obžalovaného. Obžalovaný nejprve hodně měnil práci, ona sama mu
hledala práci i v XXX. Pokud neměl práci, byl veden na úřadu práce.
Asi měsíc jí vypomáhal v její úklidové firmě na dohodu o provedení
práce. O peníze jí nikdy neříkal. Svědkyně neměla žádné podezření,
že by měl obžalovaný ještě další vztahy. Ani po svatbě (10. 9. 2010)
neměla žádný přehled o tom, zda se schází s dalšími ženami. Ona sama
tomu ale nevěří. Svědkyně podnikala do června 2010, kdy pozastavila
činnost, a to v úklidových službách. Neměla žádné zaměstnance, jenom
brigádníky. Příjmy byly minimální a na podnikání padly veškeré její
úspory. Obžalovaný před manželstvím neměl se svědkyní společné
finance, do manželství nevnesl žádný majetek. Svědkyně ví o tom, že
byl obžalovaný v XXX souzen pro loupež.
Z listinných materiálů soud zjistil, že svědkyně E. S. dne 8.
11. 2010 vybrala ze svého účtu u GE Money Bank částku 60.000 Kč.
Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich
vzájemné souvislosti. Obžalovaný doznal, že uvedené tři poškozené
zná, a to v souvislosti s inzerátem za účelem seznámení. Snažil se
však soud přesvědčit, že uvedené ženy se mu vůbec nelíbily, což
Pokračování
-
10 -
4T 140/2011
zjistil hned na první schůzce. Protože však na něj naléhaly, rozhodl
se s nimi scházet. Všem ženám však řekl, že je to pouze
z kamarádství. Obžalovaný popřel, že by někdy od jakékoli
z uvedených žen převzal nějakou finanční částku. Naproti tomu je tu
ovšem svědectví tří poškozených, které se vzájemně vůbec neznají.
Jejich svědectví popisuje stejný způsob seznámení s obžalovaným,
který minimálně v případě poškozené D. a M. s nimi navázal
dlouhodobý vztah. Obžalovaný získal náklonnost těchto žen i
prostřednictvím jejich dětí. Obžalovaného znali rodinní příslušníci
a nejen že v nich vyvolal dojem, že je partnerem, ale dokonce
s rodinnými příslušníky hovořil o tom, že si danou ženu vezme za
manželku. Za tím účelem slíbil ženám vybudovat vlastní bydlení (dům
v XXX, byt ve XXX), na které však měly ženy rovněž přispívat.
Obžalovaný jim uvedl, že sám si vzít půjčku již nemůže, protože
splácí poměrně vysokou hypotéku (asi 17.000 Kč měsíčně). Poškozené
po celou dobu žili v přesvědčení, že úmysly obžalovaného jsou čisté,
předaly mu veškeré své úspory, výdělky a dále se i zadlužovaly
uzavíráním nových úvěrů. Tímto způsobem mu poškozené D. i M. každá
předali částku větší než 400.000 Kč. Peníze předávali obžalovanému
v hotovosti, často bez žádného svědka. S ohledem na okolnosti je
zřejmé, že si nenechávaly předání peněz podepisovat, neboť měli
dojem, že investují peníze do vlastního bydlení a obžalovanému
bezmezně věřily. Obžalovaný však tyto peníze ani v jednom případě
neinvestoval do společného bydlení. Dům v XXX ani byt ve XXX žádný
nezajišťoval (neučinil žádný krok) a peníze použil pro své vlastní
potřeby. Vztahy s uvedenými ženami udržoval pouze po tu dobu, pokud
mu mohly ještě nějaké peníze přinést. V situaci, kdy si ženy začaly
stěžovat na špatnou finanční situaci a hrozící exekuce, vztah vždy
formou sms zprávy ukončil a na další jejich telefonáty vůbec
neodpovídal. V případě paní S. s ní obžalovaný navázal krátký vztah
v srpnu 2010. Obžalovaný jí tvrdil, že je majitelem XXX se 60
zaměstnanci a poté, co zjistil, že svědkyně disponuje větší finanční
částkou, požádal ji o zapůjčení částky 50.000 Kč na jeden týden.
Důvodem mělo být zaplacení firemního právníka a čistících
prostředků. Ani tyto důvody však nebyly pravdivé, což potvrdila
svědkyně V. když uvedla, že obžalovaný do její firmy nikdy nic
neinvestoval a žádné zaměstnance neměla. Obžalovaný prakticky ihned
po převzetí peněz od poškozené S., této sdělil, že jí je hned tak
nevrátí a že je ženatý, ačkoli předtím tvrdil, že je úplně sám,
dokonce sirotek. Ani v tomto případě již na žádné další telefonáty
nereagoval a zapíral se.
Podvodný úmysl soud spatřuje nejen v nepravdivosti účelu, pro
který obžalovaný peníze od žen požadoval, avšak i v samotném jednání
obžalovaného. Ten se každé ženě představil jiným jménem – V., V.,
V.. Žádné ženě nesdělil skutečné bydliště, ani je po dobu jejich
dlouhého vztahu k sobě domů nikdy nevzal a nepředstavil je rodičům.
Obžalovaný tedy jednal od počátku tak, aby v případě prozrazení jeho
nekalých úmyslů, neměly ženy žádnou indicii, kde by jej měly hledat.
Potvrzení na č.l. 70 rovněž podepsal pod smyšleným jménem, aby
nemohlo dojít k žádnému vymáhání poskytnutých peněz. Za zmínku jistě
stojí i ta skutečnost, že ani city obžalovaného zřejmě nebyly
upřímné, když minimálně v období od února 2008 do srpna 2009
udržoval paralelní vztah s paní D., F. i s jeho současnou manželkou,
ještě do dubna 2010 pak měl vztah se svojí současnou manželkou i
Pokračování
-
11 -
4T 140/2011
s paní F.. S paní S. se úmyslně seznámil těsně před svojí svatbou a
je otázkou, zda svatební noc strávil s manželkou, či s paní S., když
se ženil dne 10. 9. 2010, tedy v pátek. Ve stejný den měl být dle
tvrzení paní S. v podvečerních a nočních hodinách v U.. O tom, že je
čerstvě ženatý, se však ani náznakem nezmínil.
Obžalovaný tedy od počátku jednal v úmyslu získat pod záminkou
partnerského soužití od poškozených finanční prostředky čistě pro
svoji potřebu. Soud jeho jednání posoudil jako úmyslné ve smyslu §
15 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku.
Poškozený v bodech 1) a 2) vznikla jednáním obžalovaného škoda
v celkové výši 890.040 Kč. Ve smyslu § 89 odst. 11 trestního zákona
se jedná o značnou škodu (nejméně 500.000 Kč). V bodě 3) obžalovaný
způsobil škodu ve výši 50.000 Kč, což je ve smyslu § 138 odst. 1
trestního zákoníku větší škoda.
Za tohoto stavu vzal soud za prokázáno, že obžalovaný v bodech
1) a 2) ke škodě cizího majetku sebe obohatil tím, že uvedl někoho
v omyl a způsobil tak na cizím majetku značnou škodu a v bodě 3)
sebe obohatil tím, že uvedl někoho v omyl a způsobil tak na cizím
majetku větší škodu, čímž po všech stránkách naplnil zákonné znaky
skutkové podstaty v bodech 1) a 2) trestného činu podvodu podle §
250 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákona a v bodě 3) přečinu podvodu
podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Soud posuzoval trestnost
jednání obžalovaného v bodech 1) a 2) podle trestního zákona
účinného v době spáchání trestné činnosti, neboť je toto posouzení
dle § 2 odst. 1 trestního zákoníku pro obžalovaného příznivější.
Soud také hodnotil osobu obžalovaného M. V., který je ženatý,
bezdětný a nyní zaměstnán jako svářeč. V žalovaném období byl veden
v evidenci úřadu práce od 21. 11. 2008 do 3. 5. 2009 a dále od 9. 9.
2009 do 9. 11. 2009, kdy byl sankčně vyřazen. Následně byl
v evidenci uchazečů o zaměstnání od 10. 2. 2010 do 8. 8. 2010. Nyní
od 24. 3. 2011 pracuje ve společnosti XXX. V místě současného
bydliště (v XXX) k němu nejsou negativní zprávy. V opise trestního
rejstříku má obžalovaný jeden záznam, a to odsouzení Okresním soudem
v Šumperku rozsudkem ze dne 10. 1. 2011, č.j. 3T 151/2010-136, kdy
byl ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka
v Olomouci, ze dne 15. 3. 2011, č.j. 2To 44/2011-159, a usnesením
Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 11. 2011, č.j. 6Tdo
1376/2011-16, uznán vinným ze spáchání zločinu loupeže podle § 173
odst. 1 trestního zákoníku a přečinu porušování domovní svobody
podle § 178 odst. 1 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství
dle § 23 trestního zákoníku a byl mu uložen trest odnětí svobody
v trvání dvou roků s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání
dvou roků. Rozsudek nabyl právní moci dne 15. 3. 2011. K tomuto
rozhodnutí přichází v úvahu uložení souhrnného trestu.
Při úvahách o uložení trestu soud hodnotil všechny okolnosti
spáchaného trestného činu a přečinu a konstatoval, že obžalovaný
svým jednáním významným způsobem porušil zájem společnosti na
ochraně majetku fyzických osob. Obžalovanému přitěžovalo, že
trestnou činnost páchal dlouhodobě a třemi skutky. Soud přihlédl i
k výši způsobené škody a k tomu, že obžalovaným svým jednáním dostal
do neřešitelné finanční situace dvě ženy, v jednom případě dokonce
Pokračování
-
12 -
4T 140/2011
ženy zdravotně postižené, která situaci nezvládla, zhroutila se a
byla po delší dobu následně léčena. K tomu přišla o svůj byt a
vzniklé dluhy bude splácet po řadu dalších let. Druhá žena je již
v důsledku jednání obžalovaného v insolvenci. Rovněž ona přišla o
veškeré své úspory a majetek a je předlužena. Soud u obžalovaného
neshledal žádnou okolnost polehčující.
Soud ukládal obžalovanému souhrnný trest podle § 173 odst. 1
trestního zákoníku, kde je trestní sazba v rozmezí od dvou do deseti
let.
Po zvážení všech výše uvedených skutečností dospěl soud
k závěru, že účelu trestu bude v daném případě dosaženo uložením
trestu odnětí svobody v dolní čtvrtině trestní sazby, tedy ve výměře
čtyř roků. S ohledem na osobu obžalovaného a zejména s přihlédnutím
k výši způsobené škody a k dopadům jeho trestné činnosti, kdy
v podstatě zničil život nejen poškozeným ženám, ale i jejich
nejbližší rodině, a také vzhledem k výši uloženého trestu, má soud
za to, že účelu trestu nelze dosáhnout jinak, než jeho přímým
výkonem. Pro výkon uloženého trestu byl obžalovaný zařazen do
věznice s ostrahou, neboť se dopustil úmyslné trestné činnosti a
délka trestu převyšuje tři léta.
Soud neukládal obžalovanému peněžitý trest, neboť s ohledem na
poměry obžalovaného, který je často bez zaměstnání, nebo má
oficiálně pouze nízký příjem, by tento trest byl obtížně
vymahatelný. Soud rovněž přihlédl k tomu, že by částečně zmařil
uspokojení pohledávek poškozených, což by nebylo na prospěch věci.
K trestnímu řízení se řádně a včas připojily poškozené R. D.
s částkou 410.040,- Kč, L. M. s částkou 480.000 Kč a E. S. s částkou
50.000 Kč. V průběhu hlavního líčení bylo prokázáno, že všem
poškozeným vznikla škoda právě v této nárokované výši, škodu
způsobil
obžalovaný
a
škoda
je
v příčinné
souvislosti
s projednávanou trestnou činností. Soud proto zavázal obžalovaného,
aby poškozeným tuto škodu v plné výši nahradil. Poškozené mají
možnost požádat zdejší soud o vyrozumění o konání veřejného zasedání
o podmíněném propuštění obžalovaného z trestu odnětí svobody.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do osmi dnů
ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě
prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále, a to buď ústně
do protokolu nebo písemně ve dvojím vyhotovení.
Podané odvolání musí být odůvodněno tak, aby bylo patrno,
v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou
vytýkány rozsudku či řízení předcházejícímu.
Poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo
nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení
může odvoláním napadnout rozsudek pro nesprávnost výroku
o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o
vydání bezdůvodného obohacení.
V Bruntále dne 6. března 2012
Pokračování
-
13 -
4T 140/2011
Mgr. Jana Janečková, v.r.
-předsedkyně senátu-
Za správnost vyhotovení:
J. Brisudová
Document Outline
