66Co 817 2022.pdf

č. j. 66 Co 817/2022-65

USNESENÍ
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Kudrnové
a soudců Mgr. Tomáše Hendrycha a Mgr. Tomáše Mičky v exekuční věci
oprávněného:  Tessile ditta a.s., IČO 27822117

sídlem Rytířská 411/4, Staré Město, 110 00 Praha 1

zastoupený advokátem JUDr. Pavlem Truxou

sídlem Josefa Knihy 177, 337 01 Rokycany
proti
povinnému:  Lukáš H., narozený dne xxx

bytem xxx
pro částku 968 Kč a 968 Kč s příslušenstvím
k  odvolání  České  republiky - Okresního  soudu  ve  Vsetíně  proti  usnesení  soudního
exekutora JUDr. Juraje Podkonického,  Ph.D.,  Exekutorský  úřad  Praha  5,  ze  dne  6. 6. 2022,
č. j. 067 EX 1184/14-55, ve věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském
Meziříčí pod sp. zn. 44 EXE 796/2014
takto:
I.  Usnesení  soudního  exekutora  se  v odstavci  I.  výroku,  vyjma  části  o  zastavení  exekuce
vedené  na  základě  elektronického  platebního  rozkazu  Okresního  soudu  ve  Vsetíně -
pobočka    ve  Valašském  Meziříčí,  ze  dne  29. 9. 2011,  pod  č. j. 116 EC 118/2011-9,
a o zastavení exekuce vedené na základě rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně - pobočka
ve  Valašském  Meziříčí  ze  dne  27. 6. 2012,  pod  č. j.  117 EC 202/2011-40,  tj.  o  přiznání
paušální  náhrady  nákladů  soudnímu  exekutorovi  ve  výši  1 270,50 Kč  a  1 270,50 Kč
k proplacení  prostřednictvím  Okresního  soudu  ve  Vsetíně - pobočka  ve  Valašském
Meziříčí, potvrzuje.
II.  Žádný z účastníků a odvolatel nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění:
1.  Napadeným  usnesením  soudního  exekutora  byla  exekuce  vedená  na  základě  elektronického
platebního  rozkazu  Okresního  soudu  ve  Vsetíně - pobočka    ve  Valašské  Meziříčí,  ze  dne
29. 9. 2011, pod č. j. 116 EC 118/2011-9, a na základě rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně -
pobočka  ve  Valašském  Meziříčí  ze  dne  27. 6. 2012,  č. j. 117 EC 202/2011-40,  zastavena
a soudnímu exekutorovi byla dle bodu 22. článku IV zákona č. 286/2021 Sb. přiznána paušální
náhrada  nákladů exekuce  ve  výši  1 270,50 Kč  včetně  DPH  a ve  výši  1 270,50 Kč  včetně  DPH
k proplacení z prostředků Okresního soudu ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí (výrok
v odstavci I.), oprávněnému byla dle bodu 21. článku IV zákona č. 286/2021 Sb. přiznána náhrada
při zastavení exekuce ve výši 580 Kč (výrok v odstavci II.) a žádnému z účastníků nebylo přiznáno
právo  na  náhradu  nákladů  řízení  o  zastavení  exekuce  (výrok  v odstavci III.).  Z odůvodnění
Shodu s prvopisem potvrzuje Anna Krupanská.

2
66 Co 817/2022
vydaného  rozhodnutí  vyplývá,  že  soudní  exekutor  rozhodla  dle  bodu  18.  čl. IV  přechodných
ustanovení zákona č. 286/2021 Sb. Uvedl, že oprávněný byl vyzván ke složení zálohy na náklady
exekuce. Protože zálohu nesložil, rozhodl soudní exekutor o zastavení exekuce, dále o nárocích
oprávněného  dle  bodu  21.  uvedeného  předpisu,  a  dále  o  paušální  náhradě  nákladů  soudního
exekutora dle bodu 22. a čl. IV. bodu 23 uvedeného předpisu, když zastaví-li více exekucí proti
témuž povinnému, náleží mu náhrada podle bodu 22. nejvýše za 5 exekucí.
2.  Včasným  odvoláním,  směřujícím  toliko  do  výroku  v odstavci I.  (vyjma  rozhodnutí  o  zastavení
exekuce), napadla toto rozhodnutí Česká republika prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně-
pobočka Valašské Meziříčí a namítala, že pochybení soudního exekutora spatřuje v tom, že exekuci
zastavil dle bodu 18. až 24. čl. IV zákona č. 286/2021 Sb. za situace, kdy vymáhaná pohledávka
oprávněného  převyšuje  částku  1 500 Kč  bez  příslušenstvím,  tedy  nejedná  se o tzv. bagatelní
exekuci. Předmětem exekuce jsou od počátku řízení dvě jistiny v celkové výši 1 936 Kč (968 Kč a
968  Kč),  když  exekuce  byla  nařízena  a  je  vedena  podle  dvou  vykonatelných  exekučních  titulů
spojených do jednoho návrhu na nařízení exekuce, podaným oprávněným u soudu prvního stupně
dne  4.  2.  2014  (viz  elektronický  platební  rozkaz  Okresního  soudu  ve Vsetíně - pobočka    ve
Valašské Meziříčí, ze dne 29. 9. 2011, pod č. j. 116 EC 118/2011-9, a rozsudek Okresního soudu
ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí ze dne 27. 6. 2012, č. j. 117 EC 202/2011-40).
3.  Odvolatel  navrhl,  aby  usnesení  soudního  exekutora  bylo  v odvoláním  napadeném  rozsahu,
tj. v části výroku v odstavci I. o přiznání paušální náhrady nákladů exekuce soudnímu exekutorovi,
změněno tak, že soudnímu exekutorovi se náhrada nákladů exekuce spojená se zastavením exekuce
nepřiznává. Dále uvedl, že je osobou subjektivně legitimovanou k podání odvolání, neboť je mu
ukládána platební povinnost a činí tak včas, když napadené rozhodnutí nebylo odvolateli dosud
doručeno.
4.  Krajský soud přezkoumal usnesení soudního exekutora, jakož i řízení, které mu předcházelo, to vše
v mezích podaného odvolání, to je toliko ve výroku v odstavci I. napadeného rozhodnutí (vyjma
výroku o zastavení exekuce), a poté, aniž by bylo potřeba nařídit jednání (§ 254 odst. 8, část věty
před středníkem o. s. ř.), dospěl k závěru, že podané odvolání důvodné není.
5.  Odvolací  soud  se  nejprve  zabýval  posouzením,  zda  stát  je  oprávněn  podat  odvolání  proti
předmětnému  výroku  rozhodnutí  soudního  exekutora  za  situace,  kdy  není  účastníkem  tohoto
exekučního  řízení.  Tato  skutečnost  však,  sama  o  sobě,  neznamená,  že  by  stát  nebyl  oprávněn
odvolání  podat.  Lze  dovodit,  že pokud  níže  citovaný  předpis  (konkrétně  čl.  IV,  bod  22.
přechodných  ustanovení  zákona  č. 286/2021 Sb.)  stanoví,  že  soudnímu  exekutorovi  za  úkony
spojené se zastavením exekuce náleží paušální náhrada nákladů v tam určené výši, která je vyplacena
státem prostřednictvím exekučního soudu, pak nepochybně shora vydaným rozhodnutím (bez ohledu
na formulaci, která byla ve vydaném rozhodnutí ve vztahu k této náhradě zvolena) je stát dotčen
na svých právech (dochází k zásahu do jeho majetkové sféry a je osobou zúčastněnou na řízení pro
rozhodnutí o náhradě nákladů řízení náležejících soudnímu exekutorovi), a proto má právo podat
proti (předmětné části výroku) rozhodnutí soudního exekutora odvolání.
6.  Z obsahu  spisu  vyplývá,  že  soudní  exekutor  byl  v této  věci  pověřen  provedením  exekuce
na majetek povinného (srov. usnesení Okresního soudu ve Vsetíně - pobočka Valašské Meziříčí ze
dne 6. 2. 2014, č. j. 44 EXE 796/2014-21) k uspokojení pohledávky oprávněné na jistině 968 Kč
přiznané vykonatelným elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu ve Vsetíně -pobočka
ve Valašské Meziříčí, ze dne 29. 9. 2011, pod č. j. 116 EC 118/2011-9, a na jistině 968 Kč přiznané
rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí ze dne 27. 6. 2012, č. j.
117 EC 202/2011-40.
7.  Podle  čl.  IV,  bodu  18.  přechodných  ustanovení  zákona  č. 286/2021 Sb.  (dále  jen  „zákona“)
v exekučních řízeních vedených podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční
činnosti (exekuční řád), ve kterých usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci nebo ve kterých
nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 1 písm. a) a b) ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
Shodu s prvopisem potvrzuje Anna Krupanská.

3
66 Co 817/2022
zákona před více než 3 lety přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž předmětem byla ke
dni nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce nebo dni, ke kterému nastaly skutečnosti podle
§ 52 odst. 1 písm. a) a b) ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pohledávka
oprávněného  nepřevyšující  částku  1 500 Kč  bez příslušenství,  a  ve  kterých  v  posledních  třech
letech přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo nic vymoženo, exekutor do tří měsíců
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vyzve oprávněného ke složení zálohy na náklady exekuce
ve výši stanovené prováděcím právním předpisem, kterou oprávněný složí  ve lhůtě 30 dnů od
doručení  výzvy.  Nesloží-li  oprávněný  ve stanovené  lhůtě  zálohu  na  náklady  exekuce,  exekutor
exekuci zastaví. Složí-li oprávněný zálohu na náklady exekuce podle věty první, soud po dobu 3 let
od složení zálohy na náklady exekuce nerozhodne o zastavení exekuce pro nemajetnost bez návrhu
a návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost podaný před složením zálohy na náklady exekuce
podle  věty  první,  o kterém  do  složení  zálohy  na  náklady  exekuce  podle  věty  první  nebylo
rozhodnuto, nebo podaný po dobu 3 let od složení zálohy na náklady exekuce podle věty první
zamítne. Pro účely ustanovení bodů 18 až 24 se na řízení spojená ke společnému řízení hledí, jako
by ke spojení řízení ke společnému řízení nedošlo. Podle čl. IV. bodu 23 uvedeného předpisu se
stanoví, že zastaví-li soudní exekutor více exekucí proti témuž povinnému, náleží mu náhrada podle
bodu 22. nejvýše za 5 exekucí.
8.  Podle čl. IV, bodu 22. zákona za úkony spojené se zastavením exekuce podle bodů 18 až 21 náleží
exekutorovi paušální náhrada nákladů ve výši 30 % paušálních hotových výdajů podle § 13 odst. 1
vyhlášky č. 330/2001 Sb., hrazená státem. Je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, náleží
mu k náhradě nákladů podle věty první částka odpovídající této dani, kterou je exekutor povinen
odvést podle zvláštního právního předpisu. Tuto náhradu vyplatí exekutorovi stát prostřednictvím
exekučního soudu. O přiznání náhrady rozhodne exekutor v usnesení o zastavení exekuce. Další
náklady exekuce není možné povinnému uložit.
9.  Zastává-li  odvolatel  gramatický  výklad  příslušných  ustanovení  zákona  č.  286/2021  Sb.,
tj. že na exekuční řízení, ve kterých jsou vymáhány jednotlivé exekuční tituly nepřevyšující jistinu
1 500 Kč, avšak jejich součet je vyšší než horní zákonná hranice 1 500 Kč bez příslušenství, norma
dopadat nebude, pak jde o výklad v rozporu s legislativním záměrem zastavit co největší množství
tzv.  marných  bagatelních  exekucí.  Je  tedy  namístě  spíše  zaujmout  vyklad  largo  sensu  (tzv.
rozšiřující).
10.  Jeho podstatou je zkoumání splnění podmínek předmětu řízení podle jednotlivých titulů, byť byly
oprávněným navrženy v jednom exekučním návrhu a to ke dni právní moci usnesení o nařízení
exekuce, respektive uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6 ex. ř. Tento výklad má odvolací soud za
spravedlivější  při  současném  zachování  rovnosti  mezi  věřiteli  drobných  pohledávek.  Nelze  ani
odhlédnout od ustanovení bodu 18. čl. IV části druhé zákona č. 286/2021 Sb., in fine, které přímo
podporuje tezi podlužnickosti této novely.
11.  Z hlediska aplikace čl. IV, bodu 18. přechodných ustanovení zákona je nutno uvést, že zákonné
podmínky  pro  zastavení  exekuce  v uvedeném  právním  režimu  v projednávané  věci  /z  důvodu
splnění shora uvedeného požadavku na výši vymáhané pohledávky (žádná z nich nepřekročila částku
1 500 Kč) a zároveň nesložení zálohy oprávněným k výzvě soudního exekutora/, splněny byly, a
stát je povinen vyplatit soudnímu exekutorovi jím vypočtenou paušální náhradu nákladů.
12.  Odvolací  soud  proto  rozhodl  podle  ustanovení  § 55c  odst. 5  exekučního  řádu  a  § 219  o. s. ř.
a usnesení  soudního  exekutora  v odvoláním  napadeném  rozsahu,  tj.  ve  výroku  v odstavci I.
vymezené shora., potvrdil.
13.  Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn tím, že (podle obsahu spisu) účastníkům
řízení, ani odvolateli, žádné takové náklady nevznikly.

Shodu s prvopisem potvrzuje Anna Krupanská.

4
66 Co 817/2022
Poučení:
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
Ostrava 12. října 2022
JUDr. Ivana Kudrnová v. r.
předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Anna Krupanská.