Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Rozsudek Městského soudu v Praze, sp. zn. 62 Co 394/2021, 8. 3. 2022'.


 
    10 C 258/2016 – 500 
 
 
 
 
 
 
ČESKÁ REPUBLIKA 
 
ROZSUDEK 
JMÉNEM REPUBLIKY 
 
 
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Fučíkovou ve věci 
žalobce:  
Společenství vlastníků jednotek Voskovcova čp. 1075 - Kaskády 
Barrandov, IČO 26689545 
sídlem Voskovcova 1075, 152 00  Praha 5-Hlubočepy 
zastoupený advokátem JUDr. Jiřím Tvrdkem 
sídlem Semická 3292/6, 143 00  Praha 4 
 
proti 
 
žalovanému:  
J. H., narozený xxx 
bytem xxx 
zastoupený advokátem Mgr. Et Mgr. Patrikem Tauerem 
                            sídlem Vinohradská 126, 130 00 Praha 3 
 
o zaplacení částky 33 667,-  Kč s příslušenstvím  
 
t a k t o: 
 
I. 
Z a  m  í  t  á    se  žaloba,  že  žalovaný  je  povinen  zaplatit  žalobci  částku  33 667,-  Kč 
s příslušenstvím. 
 
II.    Žalobce  je povinen nahradit  žalovanému    náklady řízení ve výši 76 949,10  Kč na účet jeho 
právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku 
 

O d ů v o d n ě n í: 
1.  Žalobce se žalobou podanou dne 8.1.2016 domáhal na žalovaném zaplacení částky 33 667,- 
Kč s příslušenstvím jakožto nedoplatku z  vyúčtování   služeb a příspěvku do fondu oprav 
spojené  s jednotkou      za  rok  2014.  Tvrdil,    že  žalovaný    -      jeho  člen  je   vlastníkem  xxx 
v budově č.p. xxx v xxx xxx ulici, zapsané na LV xxx v k.ú. xxx obec Praha u Katastrálního 
úřadu pro hl.m. Prahu (dále též jen „ jednotka“ ), a  náklady  na služby a příspěvek do fondu 
oprav spojené s jednotkou na základě provedeného vyúčtování za rok 2014  ( dále též jen 
„Vyúčtování „) neuhradil. Vyúčtování bylo  žalovanému zasláno doporučeně dne 29.4.2015, 
jako nedoručené se žalobci nevrátilo, nastala   dle ustanovení čl. IX. tehdy platných stanov fikce doručení  
nejpozději 10. den od uložení zásilky obsahující vyúčtování na úřadě s poštovní licencí, tj. 10. 
5.  2015.  Splatnost  vyúčtování  je  30  dnů,  a  v daném  případě      nastala  10.6.2015.  Ve  lhůtě 
stanovené k případným námitkám a reklamacím se žalovaný nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že 
Shromáždění vlastníků jednotek žalobce svolané na den 25. 11. 2013 nebylo usnášeníschopné, 
nedošlo s ohledem na  ust. § 1208 občanského zákoníku k platnému rozúčtování cen služeb a 
platnému  zvýšení  záloh  k  úhradě  jednotlivým  členům  společenství  v  režimu  závazkového 
vztahu. Vlastníci jednotek v domě tak byli povinni k úhradě nákladů spojených se službami, 
které reálně konzumovali, a k platbě poplatku do fondu oprav dle faktického stavu, tedy v 
takové výši a splatnosti, která jim byla předložena žalobcem v dokumentu „ Vyúčtování za rok 
2014“. Žalovaný služby v roce 2014 konzumoval ve výši vyplývající z  Vyúčtování  33 667,-  
Kč,  kterou  však  ani    přes  výzvu    dosud  neuhradil,  čímž  se  na  úkor  žalobce  bezdůvodně 
obohatil, neboť žalobce za něj plnil to, co měl platit sám. 
2.  Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhl její zamítnutí zejména z důvodu, že vyúčtování žalobce 
neobsahuje všechny podstatné náležitosti řádného vyúčtování, a tudíž  dosud není splatné. 
Namítal,  že  není  zřejmé,  které  z položek  vyúčtování  za  rok  2014  odpovídají  zákonným 
ustanovením § 7 odstavec 2 písmeno a), i) a g) vyhlášky 372/2001 Sb.,  že ve vyúčtování chybí 
koeficienty, a že je nesprávně stanovena započitatelná podlahová plocha ( dále též jen „ZPP“ ). 
Ta byla stanovena správně poprvé až za rok 2019. Žalobci dále vytýkal nehospodárnost při 
hospodaření s majetkem. 
3.  Rozsudkem ze dne 8. 6. 2020, č.j. 10 C 258/2016-367 soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, 
když  dovodil,  že  žalovaný  jako  vlastník  předmětné  jednotky  a  člen  společenství  vlastníků 
jednotek je ve smyslu Stanov společenství a ust. § 1180 odst.1 zák.č.89/2012 Sb., občanský 
zákoník  (  dále  jen  „o.z.“  )  povinen  přispívat    na  správu  domu  a  pozemku  v  poměru 
odpovídajícím  jeho  podílu  na  společných  částech,        žalobce  provedl  řádné  a  splatné 
vyúčtování za rok 2014, žalovanému jej prokazatelně zaslal, žalovaný se k němu ve stanovené 
lhůtě nevyjádřil, nedoplatek ve výši žalované částky řádně a včas nezaplatil, čímž se, ocitl se 
v souladu s § 1968 o.z. v prodlení s plněním peněžitého závazku   od data 9.6.2015. 
4.  Žalovaný  citovaný  rozsudek  napadl  odvoláním,  o  němž    odvolací  Městský  soud  v Praze 
rozhodl usnesením č.j.62 Co 318/2020-404 ze dne 2.prosince 2020 tak, že napadený rozsudek 
v celém rozsahu zrušil, a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Vytkl mu, že : -  
v řízení  neurčil,  koho  tíží  důkazní  břemeno  a  pokračoval  v dokazování  bez  toho,  že  by 
procesní stranu, kterou břemeno tvrzení a důkazní břemeno tížilo, poučil, v jakém směru by 
měla doplnit tvrzení a navrhnout důkazy, -  posudek (posudky) znalce JUDr. Ing. Langa nebyl 
k důkazu proveden, ačkoli mu soud v rozsudku přiznal velkou důležitost, a  skutkový stav 
zjištěný v tomto rozsahu tak nemá oporu v provedeném dokazování. Dále shledal pochybení 
v tom,  že  znalcům  soud pokládal  otázky  na  hranici  mezi  otázkami  odbornými  a  právními, 
některé  z otázek  pak  byly  otázkami  ryze  právními,  a  že  některé  sporné  skutkové  otázky, 
zejména otázka (správného) uvedení koeficientů obligatorních dle příslušného podzákonného 
předpisu  ve  vyúčtování  nebyly  spolehlivě  vyřešeny,  ani  nebyla  příslušná  procesní  strana 
poučena  o  následcích  neunesení  důkazního  břemene.    Odvolací  soud  dále  dovodil,  že 

odůvodnění rozsudku je  nepřezkoumatelné, když soud provedené důkazy zhodnotil velmi 
povrchně, skutkový závěr   neopřel o podrobné odborné závěry znalce, z nichž by bylo možno 
usoudit na řádnost vyúčtování,   vyhnul se vypořádání s námitkami žalovaného  odkazem na 
obdobnost této soudní pře s jinými řízeními mezi  stejnými účastníky, odkazoval na závěry 
znalce JUDr. Ing. Langa, aniž by upřesnil, o které posudky se jedná a zejména aniž by tyto 
listinné důkazy byly v tomto řízení k důkazu provedeny,  s ostatními znaleckými posudky a 
dalšími  listinami  se  vypořádal  obecným  prohlášením,  že  z dalších  důkazů  neučinil  žádná 
skutková zjištění, a proto je nehodnotí. V rozsudku tak není vyjádřena úvaha soudu, kterou 
dospěl k závěru, že vyúčtování zaslané žalobcem žalovanému za rok 2014 je skutečně řádné, a 
stalo  se  splatným.    Uzavřel,  že  ani  po  opakovaném  provedení  znaleckého  posudku  Ing. 
Kroluppera nemohl dospět ke skutkovému zjištění, zda žalobce ve vyúčtování tepla vycházel 
ze správně vypočtené započitatelné plochy Jednotky. Odvolací soud  ve vyúčtování nenalezl 
výpočet započitatelné podlahové plochy Jednotky v m2 ve smyslu § 7 odst. 2 písm. d) vyhlášky 
č. 372/2001 Sb., nebylo možno zjistit, zda žalobce užil k výpočtu ZPP koeficienty stanovené 
v příloze 1 bod A citované vyhlášky, nebyl ani proveden důkaz zjištěním, které z místností bez 
otopného tělesa sousedí s místností s otopným tělesem a kolika stěnami, aby bylo lze určit 
koeficient, kterým je třeba vynásobit podlahovou plochu místností bez otopného tělesa. Dále 
odvolací soud neshledal Ve vyúčtování podíly nákladů připadajících na konečné spotřebitele 
s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť pro 
teplo a zvlášť pro teplou užitkovou vodu ve smyslu § 7 odst. 2 písm. f) a přílohy 2 citované 
vyhlášky.  Rozúčtování  některých  nákladových  položek  „podle  podílu  na  majetku  2“  je  dle 
odvolacího soudu v rozporu s ust. § 1180 odst. 2 o. z., žalobce ani nevysvětlil, jak k tomuto 
způsobu rozúčtování dospěl. Dovodil, že za tohoto stavu je právní posouzení věci soudem I. 
stupně   nesprávné, resp. minimálně je předčasné. 
5.  Odvolací soud uložil soudu I. stupně,  aby žalobce poučil o následcích neunesení břemene 
tvrzení  a důkazního  břemene  ohledně  skutečnosti,  že  posuzované  vyúčtování  obsahuje 
veškeré obligatorní náležitosti, vypořádal se  s důkazními návrhy účastníků,    právní otázky 
posoudil sám,    a jen s otázkami odbornými se obrátil buď na již ve věci provedené znalecké 
posudky, nebo na jiného (revizního) znalce z příslušného oboru.    
6.  V návaznosti na závěry odvolacího soudu se tedy soud nadále posuzoval,   zda Vyúčtování 
obsahuje  a) výpočet započitatelné podlahové plochy Jednotky v m2 ve smyslu § 7 odst. 2 písm. 
d)  vyhlášky  č.  372/2001 Sb.  (  dále  jen „Vyhláška“  ),  tedy zda žalobce  užil k výpočtu  ZPP 
koeficienty stanovené v příloze 1 bod A citované vyhlášky,   b) podíly nákladů připadajících na 
konečné spotřebitele s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů 
v Kč, a to zvlášť pro teplo a zvlášť pro teplou užitkovou vodu ve smyslu § 7 odst. 2 písm. f) a 
přílohy 2 citované vyhlášky. 
7.  Vázán právním názorem odvolacího soudu usnesením ze dne 5.1.2021 soud  poučil žalobce, 
že  břemeno  tvrzení  a  břemeno  důkazní    ohledně  skutečnosti,  že  posuzované  vyúčtování 
obsahuje  veškeré  obligatorní  náležitosti,  leží  na  něm,  a  podle  ust.  §  118a  odst.  3  o.s.ř.  jej  
vyzval,  aby  v intencích  odůvodnění    rozhodnutí  odvolacího  soudu  62Co  318/2020-404 
označil,  resp.předložil  důkazy  k prokázání skutečnosti, že vyúčtování obsahuje veškeré 
obligatorní  náležitosti.  Současně  byl  poučen,  že  nevyhoví-li  výzvě  ve  stanovené  lhůtě, 
vystavuje se procesnímu neúspěchu ve věci. 
8.  Žalobce v reakci na uvedenou výzvu podáním ze dne 15.1.2021 setrval na své žalobě v plném 
rozsahu a 
 -    označil  důkazy  k  prokázání  správnosti  vyúčtování  -    znalecký  posudek  znalce  Ing. 
Martina  Škopka,  PhD,  jež mu zadal, a znalec přislíbil vypracování ZP ve věci do konce 
února 2021.    

- navrhl k důkazu provedení   znaleckých posudků  znalce Langa č. 1/2017  za rok 2013,  
č. 1/2018 za rok 2012 a č. 4/2018 za rok 2015, z nichž dle něj vyplývá, že daná vyúčtování 
jsou  provedena  v  souladu  s  příslušnou  vyhláškou  a  zákonem  a  jsou  správná,  přičemž 
vyúčtování za rok 2014 i vyúčtování za ostatní roky byly dělány stejným způsobem.  
 - tvrdil, že koeficienty  jsou součástí řádně schválených pravidel pro rozúčtování a jsou mimo 
jiné i součástí ZP znalce Kroluppera, který jasně uvedl, že koeficienty jsou součástí vyúčtování.  
- tvrdil, že započitatelná podlahová plocha   jednotky činí 84,8 m2 a vychází z Prohlášení  V. 
Z.  z  roku  2006,  které  je  podkladem  pro  vyúčtování,    a  z nějž  jasně  vyplývá,  jak  bylo 
postupováno  při  výpočtu  ZPP  a  jaká  je  ZPP  jednotky  žalovaného  (viz  příloha  tohoto 
prohlášení Z., H. položka 201, str. 4), a navrhl toto Prohlášení  k důkazu         
- tvrdil, že Vyúčtování je zákonné, což dokládal vysvětlením I. RTN s.r.o. k rozúčtování 
topných nákladů, které prokazuje, že  Vyúčtování  obsahuje náležitosti dle § 7 odst. 2 písm. a) 
– g) vyhlášky č. 372/2001 Sb., a tento dokument   navrhl  k důkazu    
- předložil k důkazu Prohlášení vlastníka  ohledně vymezení jednotek v domě 
- namítl podjatost znalce Ing.Fialy s tím, že k jím vypracovanému posudku by z toho důvodu 
nemělo být přihlíženo 
8.   Žalovaný v této fázi setrval na svém stanovisku. 
9.   Za použití ust. § 132 o.s.ř. soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:  
10. Žalovaný je vlastníkem xxx v budově č.p. xxx xxx ulici, zapsané na LV xxx v k.ú. xxx, obec 
Praha u Katastrálního úřadu pro hl.m. Prahu. Žalobce jako právnická osoba  - společenství 
vlastníků  jednotek  je  oprávněno  vymáhat  vlastním  jménem  plnění  povinností  uložených 
vlastníkům jednotek k tomu příslušným orgánem společenství  ( prokázáno výpisem z katastru 
nemovitostí, výpisem z obchodního rejstříku, Stanovami žalobce ). Shromáždění společenství vlastníků 
konané  dne  25  11.2013  nebylo  usnášeníschopné,  a  z toho  důvodu  nebyla  stanovena  nová 
pravidla pro rozúčtování nákladů na rok 2014.  Uvedené  je mezi stranami nesporné + srovnej  zápis ze 
shromáždění vlastníků z uvedeného data.  Mezi stranami je dále nesporné,
 že na zálohách na rok 2014 
žalovaný neuhradil nic. Vyúčtování za předmětnou jednotku za rozhodné období  - rok 2014 
činí 33 667,- Kč a je tvořena následujícími položkami: pojištění domu 383,- Kč, revize a údržba 
výtahů 1 001,- Kč, úklid společných prostor a mytí oken 1868,-Kč, úklid vnějších prostor letní 
a  zimní  92,-  Kč,  údržba  zeleně  a  sekání  trávy  105,-Kč,  odvoz  tuhého  odpadu  2048,-Kč, 
elektřina  společných  částí  domu  220,-Kč,  elektřina  výměníkové  stanice  653,-  Kč,  teplo  a 
topení 10 203,- Kč, vodné a stočné1455,- Kč, správa domu a účetnictví 1642,- Kč, revize a 
údržba výměníkové stanice 303,- Kč, ostatní revize 66,- Kč, ostatní opravy a údržba 987,- Kč, 
náklady na odečet spotřeby 149,- Kč, náklady společenství 2166,- Kč, odměna výboru a KK 
1183,- Kč, fond oprav 4392,- Kč, teplo a TUV 4030,- Kč, vodné a stočné a TUV 549 Kč, 
výměna kalorimetrů 11,- Kč, kamerový systém 71,- Kč.  ( viz citované vyúčtování). 
11.    Soudu  je  z úřední  činnosti  známo,  že  mezi  týmiž  účastníky  probíhala  u  zdejšího  soudu 
obdobná řízení, kdy předmětem byl vždy nedoplatek z vyúčtování za předchozí či následující 
roky, konkrétně sp.zn. 34C 293/2016  za roky 2010 a 2011, sp.zn. 13C 27/2018  za rok 2013, 
42C  16/2018    za  rok  2015  a  42C  60/2018  za  rok  2016.  Všechna  uvedená  řízení  byla 
pravomocně skončena vyhověním žalobě v plném rozsahu  (za roky 2010,2011,2013 za použití  
zákona č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů,  za roky 2015,2016 za použití zák.č. 89/2012 Sb., 

občanský zákoník), a zcela potvrzena odvolacím soudem. Ve všech uvedených řízeních žalovaný 
vznášel  stejné  výhrady,  které  nebyly  shledány  oprávněnými,  a  to  zejména  na  základě 

znaleckých  posudků  vypracovaných  znalcem  Langem.  Mezi  stranami  není  sporu,  že 
Vyúčtování za zmíněné  roky včetně předmětného jsou vypracována tímtéž subjektem, mají  
shodnou strukturu, a obsahují totožné údaje o započitatelné podlahové ploše ( 84,80 m2 ) a o 
použitých  koeficientech  (  1,43   ). Viz tvrzení žalobce a protokol o jednání z 8.6.2020 – „Zástupce 
žalovaného přednáší, že …všechna předchozí vyúčtování záloh na služby mají obdobnou strukturu, včetně toho 

jakým způsobem je tam označena započitatelná plocha…“  ).   
12.  Oproti  jmenovaným  řízením  je  v dané  věci  dán    rozdíl  spočívající  v   tom,    že  nedošlo   
k platnému  schválení  Rozúčtování  cen  služeb  a  platnému  zvýšení  záloh        na  rok  2014 
rozhodnutím  Shromáždění vlastníků jednotek žalobce, když toto na schůzi svolané pro ten 
účel na den 25. 11. 2013 nebylo usnášeníschopné.    Dle soudu však nedojde-li ke změně 
pravidel  pro  rozúčtování,  je  namístě  aplikovat  předchozí,  když  nadto  v daném  případě  na 
Shromáždění dne 22. 11. 2011 byl návrh usnesení o pravidlech pro rozúčtování schválen na 
rok 2012 a následující roky.  Viz zjištění v rozsudku 13C 27/2018-391 ( Na shromáždění dne 22. 
11. 2011 byli přítomni vlastníci s 50,97 % hlasů, tedy v dostatečném počtu k tomu, aby shromáždění bylo 
usnášeníschopné, návrh usnesení o pravidlech pro rozúčtování na rok 2012 a následující roky byl schválen 100 

% hlasů přítomných vlastníků.¨).  S ohledem  na  to  je  i  předmětný  nárok  třeba  posuzovat  jako 
smluvní založený členstvím ve společenství vlastníků jednotek,  vyplývající ze stanov žalobce v 
souladu  s ust.  §  1180  odst.  1)  o.  z.,  nikoli  jako  nárok  z bezdůvodného  obohacení,  jak  se 
domnívá žalobce.    
13.    K posouzení  náležitostí  Vyúčtování  byl  soudem  zadán  znalecký  posudek,    vypracován  byl 
znalcem Ing.Fialou,   k námitce žalobce usnesením ze dne 7.5.2021  č.j.10 C 258/2016 – 444 
soud  pravomocně    rozhodl,  že  uvedený  znalec  je  podjatý  (  viz citované rozhodnutí ),  a  proto 
k němu soud nepřihlížel. 
14.  Soud dále doplnil řízení o znalecký posudek znalce Ing.Kroluppera,  v  němž tento ohledně 
sporných  otázek  učinil  závěr,  že    údaj  o  ZPP  a    údaj  o  koeficientech  je  uveden  v listině 
označené  jako  „I.RTN  s.r.o.“,      (  jedná se o  položky tam označeným jako „koeficient“, konkrétně 
„koef.polo, koef.svět.str. a ostatní koef.“)
 a jednak v listině označené jako Pravidla pro rozúčtování  ( 
jedná se o  tam označenou položku „koeficient“). Znalec uzavřel, že   údaje o koeficientech 
vyúčtování  obsahuje,
 nicméně   mohlo být provedeno přehledněji. Při své výpovědi pak 
uvedl, že údaj o započitatelné podlahové ploše ve vyúčtování nemůže nalézt. Ohledně podílů 
nákladů znalec neučinil žádný závěr. 
15.  Žalovaný k důkazu předložil znalecký posudek znalce Šlechty, který ohledně sporných položek 
dovodil,  že  ve  vyúčtování  chybí      : a)    údaje  o  započitatelné  podlahové  ploše  -  dle  znalce 
místnosti  bez  radiátoru  nejsou  zahrnuty  v ZPP  příslušným  koeficientem  ve  smyslu  vyhl.č. 
372/2001 příl. 1 odst.A bod 2, i když musí s vytápěnou místností sousedit minimálně jednou 
stěnou,  a  proto  by  se  měl  její  rozměr  upravený  příslušným  koeficientem    započítávat  do 
celkové  ZPP,    a  koeficienty  a  součinitele  použité  pro  přepočty  podlahové  plochy  nebo 
započitatelné  podlahové  plochy  konkrétního  bytu  či  nebytového  prostoru  a  pro  přepočty 
odečtů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění u konečného spotřebitele ( § 7 odst.2 
písm.g) vyhlášky ), b)   položky, které patří do rozúčtování nákladů na vytápění a dodávku teplé 
vody. 
16.  Žalobce k důkazu předložil znalecký posudek znalce Ing.Pajgrta  z oboru ekonomika, odvětví 
ceny a odhady, specializace MOV elektroniky, elektrotechniky a výpočetní techniky ( viz údaje 
z Evidence znalců
  ).    Žalovaný  s poukazem  na  §  1  odst.  3  zák.  č.  254/2019  Sb.  o  znalcích, 
znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech ( Znalec  je  povinen vykonávat znaleckou činnost pouze 
v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, 

nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době. )  vznesl  námitku, že znalec nemá odpovídající 
kvalifikaci k zodpovězení sporných otázek. Zde soud žalovanému přisvědčuje, když je zřejmé, 

že specializace znalce ( oceňování movitých věcí )  je obsahově  zcela odlišná posuzované 
problematice.  Výklad  žalobce,  že  postačuje,  má-li  znalec  kvalifikaci  v oboru  a  odvětví    ( 
v daném případě ekonomika – ceny a odhady ), soud neshledává správným. Má-li totiž znalec 
určitou specializaci, pak dle soudu ve smyslu citovaného ustanovení je nejen povinen, ale též 
oprávněn  vykonávat  znaleckou  činnost  právě  jen  v konkrétní  specializaci,  má-li  mít  jeho 
znalecký posudek potřebnou relevanci.   Nicméně  soud si je vědom omezeného počtu znalců 
s potřebnou  specializací,  a  proto  důkaz  předloženým  znaleckým  posudkem  provedl,  aby 
předešel určité nerovnosti stran, byť má za to, že bylo lze nalézt znalce s bližší specializací ( 
např.  účetní  evidence  ).  Provedením  důkazu  tímto  znaleckým  posudkem  se  řízení  nijak 
neprotáhne, a nadto ilustruje, jak žalobce přistupuje k plnění své důkazní povinnosti. Posudek 
byl žalobcem zadán k posouzení toho, zda Vyúčtování je v souladu s platnou právní úpravou a 
zda je tedy správné. Znalec do bodu 4.2.1. posudku jen opisuje, co zjistil z pokladů a cituje 
právní úpravu. V bodě 4.2.2.1. b) – teplo na TUV – znalec konstatuje, že údaj o  podlahové 
ploše  101,47  m2  obsahuje  listina  Vyúčtování  I.RTN    -  označené  jako  „  plocha  pro  TV“.  
V bodě 4.2.2.1. c) Teplo na vytápění – znalec konstatuje, že údaj o  započitatelné podlahové 
ploše 84,4 m2  a koeficient tepelných ztrát 1.43  obsahuje Vyúčtování I.RTN – označené jako „ 
plocha  pro  ÚT“.  Dále  znalec  konstatuje,  že  rozúčtování  podílů  nákladů  připadajících  na 
konečné spotřebitele s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů 
v Kč, a to zvlášť pro teplo a zvlášť pro teplou užitkovou vodu ve smyslu § 7 odst. 2 písm. f) a 
přílohy  2  citované  vyhlášky    přepočítal,  a  že  SVJ  v otázce    ZPP  vychází  z „Posouzení 
provedeného výpočtu“, a uzavírá, že Vyúčtování je v souladu s právní úpravou, byť obsahuje 
menší  nepřesnosti,  které  ovšem  nemají  vliv  na  citace  “  navýšení  nákladů  posuzované 
Vyúčtování  jednotky  201“.    Zde  soud  poukazuje  na  to,  že  ačkoli  ze  zrušovacího  usnesení 
odvolacího soudu zcela jednoznačně vyplývá, které sporné otázky zůstaly předmětem řízení, 
kdo ohledně nich má důkazní povinnost ( o čemž byli účastníci poučeni i při jednání dne 
28.6.2021)    a  že znalci  nepřísluší  zabývat  se  právními  otázkami, žalobce  předložil  důkaz  – 
znalecký posudek Ing.Pajgrta, který na tyto  otázky vůbec neodpovídá, a naopak se zabývá 
otázkami právními. K tíži žalobce pak musí jít skutečnost, že znalci nezadal znalecký úkol, 
který by na sporné otázky odpovídal, a to i s přihlédnutím k tomu, že žalobce   je  kvalifikovaně 
zastoupen,    a  jeho  právní  zástupce    „profesionál“    si  měl    být  vědom  toho,  jaký  důkaz  je 
relevantní,  když  soud  jej  o  rozsahu  sporných  otázek  informoval  a  poskytl  mu  dostatečný 
prostor  pro  to,  aby  na  to      relevantními  důkazy  reagoval  (  viz  např.  I.ÚS  1264/11  ). 
Z uvedeného  pak  plyne  závěr,  že  žalobcem  předložený  znalecký  posudek  pro  posouzení 
sporných  otázek  nemá  žádnou  důkazní  hodnotu,  a  to  i  s přihlédnutím  k pochybnostem  o 
odborné kvalifikaci znalce ( viz shora ), které jsou podpořeny i tím, že   znalec zaměňuje pojmy   
„Vyúčtování“ a „Rozúčtování“ ( viz bod 4.2.2.1 posudku ), a je tedy otázkou, zda uvedeným 
pojmům a rozdílům mezi nimi dostatečně rozumí.  Z uvedeného pak plyne další závěr, že 
neshledal  důvody  pro  jakékoli  doplňování  znaleckého  zkoumání,  ať  již  doplňkem  ZP 
Ing.Pajgrta,  jeho  výslechem,  či  revizním  posudkem  ve  smyslu  ust.  §  127  odst.2  o.s.ř.,  jak 
navrhoval žalobce, když nadto má za to, že uvedeným postupem by postupoval v rozporu se 
zásadou  rovnosti  stran,  když  ve  svém  důsledku  by  tento  znamenal  suplování  žalobcovy 
důkazní povinnosti, když znalci by musel položit jinou znaleckou otázku, než která mu byla 
položena zadavatelem – žalobcem. Proto posledně zmíněný důkazní návrh zamítl. 
17.  Při posuzování merita věci soud postupoval dle § 1158 a násl. zák.č.89/2012 Sb. občanský 
zákoník  (  dle  jen  „o.z.“  ),  Stanov  žalobce  citovaných  výše  a  vyhl.č.372/2001  Sb.  účinné 
v rozhodném období ( dále jen „Vyhláška“ ) 
18.  Dle § 1176 o.z. vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost 
řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly 
seznámen nebo pokud je měl  a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž 
umožnil přístup do domu nebo bytu. 

19.  Dle § 1177 odst.1 o.z. kdo nabyl jednotku do vlastnictví, oznámí to včetně své adresy a počtu 
osob,  které  budou  mít  v  bytě  domácnost,  vlastníkům  jednotek  prostřednictvím  osoby 
odpovědné za správu domu nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se dozvěděl nebo 
mohl  dozvědět,  že  je  vlastníkem.  To  obdobně  platí  i  v  případě  změny  údajů  uvedených v 
oznámení. 
20.  Dle  § 1180 odst.1, věta prvá o.z. nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu 
domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech.   
21.   Dle § 1180 odst.2 o.z. příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů 
jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou 
na každou jednotku stejně. 
22.    Dle  §  1181  odst.1  o.z.  vlastník  jednotky  platí  zálohy  na  plnění  spojená  nebo  související  s 
užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas 
vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. 
23.  Dle § 1181 odst.2 o.z. není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou 
splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 
24.   Dle § 7 odst.1 Vyhlášky náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na poskytování teplé 
užitkové  vody  připadající  na  konečné  spotřebitele  v  zúčtovací  jednotce  se  vyúčtovávají 
nejméně  jednou  ročně, a to  nejpozději  do  4  kalendářních  měsíců  po  uplynutí  zúčtovacího 
období.  V  tomto  termínu  vlastník  zajistí,  aby  s  konkrétním  vyúčtováním  byl  písemně 
seznámen konečný spotřebitel. 
25.  Dle § 7 odst.2 Vyhlášky  ve vyúčtování vlastník uvede 
a)  za  zúčtovací  jednotku  odděleně  spotřebu  tepelné  energie  na  vytápění,  spotřebu  tepelné 
energie na ohřev užitkové vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé 
užitkové vody,  
b)  za  zúčtovací  jednotku  odděleně  jednotkové  ceny  tepelné  energie  na  vytápění  a  tepelné 
energie spotřebované na ohřev užitkové vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování 
teplé užitkové vody v Kč/m3,  
c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na tepelnou energii na vytápění a na 
tepelnou  energii  spotřebovanou  na  ohřev  užitkové  vody  a  na  vodu  spotřebovanou  na 
poskytování teplé užitkové vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na tepelnou 
energii na vytápění a nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody v % a 
Kč, 
d)  podlahovou  plochu  a  započitatelnou  podlahovou  plochu  zúčtovací  jednotky  a  bytu  či 
nebytového prostoru konečného spotřebitele v m2, v případě poskytování teplé užitkové vody 
průměrný počet osob užívajících byt či nebytový prostor konečného spotřebitele a za celou 
zúčtovací  jednotku  v  zúčtovacím  období,  součet  skutečných  a  přepočtených  náměrů 
instalovaných měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění zúčtovací jednotky a bytu či 
nebytového  prostoru  konečného  spotřebitele,  součet  náměrů  instalovaných  vodoměrů  za 
zúčtovací jednotku a náměr instalovaného vodoměru (vodoměrů) teplé užitkové vody v bytě či 
nebytovém prostoru konečného spotřebitele a ve společných prostorách zúčtovací jednotky 
rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé konečné spotřebitele podle evidence spotřeb v m3, 

e)  spotřebu  tepelné  energie  na  vytápění  za  zúčtovací  jednotku  vyjádřenou  v  GJ  na  m2 
započitatelné podlahové plochy, 
f)  podíly  nákladů  připadající  na  konečné  spotřebitele  s  uvedením  základních  složek, 
spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na tepelnou energii na vytápění, na 
tepelnou  energii  na  ohřev  užitkové  vody  a  na  vodu  spotřebovanou  na  poskytování  teplé 
užitkové vody, 
g)  koeficienty  a  součinitele  použité  pro  přepočty  podlahové  plochy  nebo  započitatelné 
podlahové  plochy  konkrétního  bytu  či  nebytového  prostoru  a  pro  přepočty  odečtů  měřičů 
tepelné energie nebo indikátorů vytápění u konečného spotřebitele, 
h)  výši  a  součet  zaplacených  záloh  konečným  spotřebitelem  a  vyčíslení  rozdílu  mezi 
zaplacenými zálohami a náklady připadajícími na konečného spotřebitele, 
i)  lhůtu  a  způsob  uplatnění  reklamací  proti  vyúčtování  konečným  spotřebitelem;  tato  lhůta 
nesmí být kratší než 21 dnů, 
j) způsob finančního vypořádání nedoplatku nebo přeplatku vypočteného podle písmena h). 
26.  Dle § 7 odst.2  Vyhlášky  vlastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady, 
ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou energii 
na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní konečné spotřebitele v 
zúčtovací jednotce. 
27.  Sporné otázky tedy soud posuzoval zhodnocením tří výše popsaných znaleckých posudků, 
přičemž uzavírá, že všechny   ( viz body 12.,13.,14. ) shledaly, že Vyúčtování neobsahuje  údaj o 
ZPP a  údaj o koeficientech, ty  jsou uvedeny v listině označené jako „Rozúčtování I.RTN 
s.r.o.“.  Ohledně  otázky,  zda  vyúčtování  obsahuje  b)      položky,  které  patří  do  rozúčtování 
nákladů  na  vytápění  a  dodávku  teplé  vody  znalec  Šlechta  uzavírá,  že  tyto  položky  ve 
vyúčtování chybí, znalec Krolupper  ohledně  podílů  nákladů     neučinil  žádný  závěr,  znalec 
Pajgrt uvádí, že podíly nákladů připadajících na konečné spotřebitele s uvedením základních 
složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť pro teplo a zvlášť pro teplou 
užitkovou vodu ve smyslu § 7 odst. 2 písm. f) a přílohy 2 citované vyhlášky přepočítal, nikoli 
však že podíly jsou ve vyúčtování uvedeny.    Posouzením obsahu   Vyúčtování pak soud činí 
shodný závěr, jako soud odvolací, tedy že podíly nákladů připadajících na konečné spotřebitele 
s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť pro 
teplo  a  zvlášť  pro  teplou  užitkovou  vodu  ve  smyslu  § 7 odst.  2  písm.  f)  a  přílohy  2  toto 
neobsahuje, a to ani v oddílu „Rozúčtování“. Z uvedeného pak soud činí další závěr, že ani po 
doplněném dokazování nelze mít za prokázané, že Vyúčtování obsahuje údaj o započitatelné 
podlahové ploše a o způsobu jejího výpočtu včetně uvedení koeficientů stanovených v příloze 
1  bod  A    Vyhlášky,  ani    podíly  nákladů  připadajících  na  konečné  spotřebitele  s uvedením 
základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť pro teplo a zvlášť 
pro teplou užitkovou vodu ve smyslu § 7 odst. 2 písm. f) a přílohy 2., a je tedy třeba   uzavřít, že 
tyto  položky    ve  vyúčtování  absentují.  Vzhledem  k tomu  pak,  že  uvedené  položky  jsou 
obligatorními  náležitostmi  Vyúčtování,  nelze  než  dovodit,  že  nebylo  způsobilé  přivodit 
splatnost tam uvedeného nedoplatku. Na uvedeném závěru nemění nic ani skutečnost, že údaj 
o  ZPP  a    údaj  o  koeficientech  jsou  uvedeny  v listině  označené  jako  „Rozúčtování  I.RTN 
s.r.o.“,  když  uvedené  není  obligatorní  náležitostí  vyúčtování,  je  pouze  jeho  podkladem, 
přičemž povinnost předložit podklady má pronajímatel tehdy, pokud jej o to nájemce požádá 
( viz  § 2252 odst.1 o.z., § 7 odst.2 Vyhlášky ). Zde soud vyšel z. právních názorů vyslovených 
v rozhodnutích NS ČR :26 Cdo 1261/2015 ( Podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, 
že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen. 


Pronajímatel bytu splní povinnost předložit nájemci doklady, z nichž vycházel při vyúčtování služeb, tehdy, 
jestliže je předloží za podmínek umožňujících je řádně prostudovat, resp. pořídit si opisy či kopie. Může též 
předložit  kopie  dokladů (a náklady na jejich pořízení zahrnout do vyúčtování); v tomto případě však 
musí umožnit porovnání kopií s originály dokladů. Nájemci bytu nelze upřít právo žádat po pronajímateli 
předložení dokladů, z nichž vycházelo příslušné vyúčtování služeb; toto právo lze uplatnit u soudu v případě, že 

pronajímatel jeho žádosti nevyhoví.) a 21 Cdo 803/2002 ( 1. O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s 
užíváním bytů (cen a záloh za dodávku tepla a teplé užitkové vody) lze hovořit a vyúčtování může přivodit 

splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li 
v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. 2. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných 

náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost 
nedoplatku  plynoucího  z  vyúčtování.  Aby  se  tak  mohlo  stát,  musel  by  pronajímatel  vystavit  nové  úplné 

vyúčtování znějící na cenu ve správné výši. ). 
28.  Stejně tak by na uvedeném závěru nezměnily nic ani skutečnosti vyplývající z dalších důkazů 
předložených  žalobcem,  a  proto  je  soud  jako  irelevantní  zamítl.  Ve  vztahu  k posudkům 
znalce  Langa  
soud  s ohledem  na  závěry  odvolacího  soudu  vyslovené  v bodech  20  a  21 
zrušovacího rozhodnutí dovozuje, že ( ačkoli  se odvolací  k tomuto hodnocení  nijak výslovně nevyjádřil 
)   aplikace ust. §   13 o.z. není namístě, a nelze než dovodit, že uvedené posudky ani závěry 
soudů činěné na základě těchto posudků v obdobných řízeních mezi účastníky  nejsou pro 
soud    závazné.  Prohlášení  Ing.  V.  Z.,  energetického  inženýra,  ohledně    ZPP  týkající  se 
jednotek v domě je  z roku 2006, a i kdyby bylo aktuální, není způsobilé prokázat, že výpočet 
ZPP  je  ve  Vyúčtování  obsažen.  Totéž  pak  platí  i  o  důkazu  „Vysvětlení  I.IRTN  s.r.o.“  
k rozúčtování topných nákladů ze dne 12.5.2014 a  Prohlášení vlastníka (žalobce). 
29.  Pro úplnost soud dodává, že rozúčtování týkající se správy domu, minimálně nákladové položky 
17 a 24 „podle podílu na majetku 2“ je v rozporu s platnou legislativou, konkrétně s ust. § 
1180 odst. 2 o. z., dle nějž příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo 
členů  jejích  orgánů,  na  vedení  účetnictví  a  na  podobné  náklady  vlastní  správní  činnosti  se 
rozvrhnou  na  každou  jednotku  stejně,  tedy  bez  ohledu  na  druh  jednotky  (  byt,  nebytový 
prostor, garáž ), přičemž pocitové hodnocení znalce o „spravedlnosti vyúčtování“ ohledně 
těchto položek nemá ve světle  citované judikatury žádnou relevanci.  Dle soudu tedy již jen 
tato skutečnost má za následek, že Vyúčtování jako celek není způsobilé přivodit splatnost 
nedoplatku. 
30. Soud  tedy  uzavírá,  že vyúčtování služeb za rok 2014 nemá všechny zákonem požadované 
náležitosti,  tudíž  nemůže  přivodit  splatnost  nedoplatku,  žaloba  je  z uvedeného  důvodu 
předčasná, a  nelze  jí vyhovět. Proto soud rozhodl, jak je ve výroku I. uvedeno. 
31.  O  nákladech  řízení  bylo  rozhodnuto  podle  ust.  §  142  odst.  1  o.s.ř..  Žalovaný  byl  ve  věci  
úspěšný a vznikly mu  náklady vynaložené  na soudní poplatek z odvolání ve výši 1 683,- Kč, 
na právní zastoupení spočívající v  : -  13  úkonech právní služby podle § 11 odst.1  vyhl. 
177/1996 Sb. (2x převzetí a příprava zastoupení,     3x vyjádření  ve věci samé,  6x  účast na 
soudním jednání z toho jedenkrát   v trvání více než dvou hodin, 1x odvolání ) každý ve výši 2 
460,- Kč podle § 7 téže vyhlášky,  - 1 úkonu právní služby á 1 230,- Kč podle § 11 odst.2 , 
písm.c) vyhl. 177/1996 Sb.,  - v 14 režijních paušálech á 300 Kč dle § 13 odst.4 téže vyhlášky, 
+ 21% DPH z částky 37 410,-Kč ve výši 7 856,10 Kč ( § 47 odst.1 písm.a) zák.č. 235/2004 Sb. 
o dani z přidané hodnoty ),  +    náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši 10 000,- 
Kč + zálohy na provedení důkazu ve výši 20 000,- Kč. Náklady v celkové výši 76 949,10 Kč 
byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě ( § 160 odst.1, část věty před středníkem o.s.ř. ), když 
pro stanovení lhůty jiné než obecné soud neshledal důvody,  a na zákonné platební místo ( § 
149 odst.1 o.s.ř. ).  

Poučení: 
Proti  tomuto  rozsudku    l  z  e    podat  odvolání  do  15  dnů  ode  dne  doručení  jeho  písemného 
vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.   
Nesplní-li  povinný  ve  stanovených  lhůtách  dobrovolně,  co  mu  ukládá  vykonatelné  rozhodnutí, 
může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí či exekuce.  
Praha 6.září 2021 
Mgr.Lenka  F u č í k o v á 
předsedkyně senátu