č. j. 29 A 70/2019-61
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců
JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., a JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., ve věci
žalobce:
a)
M. L.,
narozen XXXXX
b)
M. L.,
narozena XXXXX
oba bytem XXXXX, XXXXX
oba zastoupeni advokátkou Mgr. Alicí Kubíčkovou, LL.M.
sídlem Za Poříčskou bránou 375/22, Praha
proti
žalovanému:
Krajský úřad Zlínského kraje
sídlem
třída Tomáše Bati 21, Zlín
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2019, č. j. KUZL 12580/2019, sp. zn.
KUSP 11812/2019 ÚP-IS,
takto:
I.
Žaloba
se zamítá.
II.
Žalobci
nemají právo na náhradu nákladů řízení.
III.
Žalovanému
se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a shrnutí průběhu správních řízení
1. Žalobci brojí žalobou proti rozhodnutí žalovaného, kterým bylo částečně změněno (pokud se týká
údaje o sídle zástupkyně žalobců) a ve zbytku potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Napajedla,
odbor stavební úřad (dále jen „stavební úřad“) ze dne 16. 1. 2019, kterým stavební úřad zastavil
řízení o dodatečném povolení stavby „dřevěná stavba na pozemku u RD č.p. XXXXX“ na
pozemku p.č. XXXXX v k.ú. Napajedla (dále jen „stavba“), a to dle §66 odst. 1 písm. c) zákona č.
500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) z důvodu nedoplnění žádosti.
II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě
2
29 A 70/2019
2. Žalobci uvedli, že napadené rozhodnutí je založeno na svévolném protiprávním výkladu právních
předpisů ze strany správních orgánů obou stupňů. Žádost o dodatečné povolení stavby podali
žalobci dne 24. 7. 2018, poté, co stavební úřad na základě místního šetření označil stavbu – dřevěný
domek na hraní pro vnoučata za neoprávněnou stavbu a zahájil řízení o odstranění stavby. Dle
názoru žalobců obě rozhodnutí správních orgánů trpí vadami, pro které musí bít zrušena.
3. Stavební úřad vyžadoval v rámci řízení dokumentaci k této stavbě s ohledem na její charakter
v neadekvátním rozsahu. Subjekty ovládané Městem Napajedla žalobcům neposkytovaly
potřebnou součinnost. Rozhodnutí stavebního úřadu je odůvodněno tím, že žalobci nesplnili
podmínky stanovené §76 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,
v rozhodném znění (dále jen „stavební zákon“).
4. Od žalobců bylo vyžadováno doplnění dokumentace pro vydání územního rozhodnutí ve dvojím
vyhotovení dle §86 odst. 2 písm. e) stavebního zákona – vyznačit hranici pozemků, vzdálenost
stavby od hranice pozemků, doplnit technickou zprávu, půdorys spodní části dřevěné stavby, řez
a pohledy jihozápadní, severozápadní a severovýchodní. Tento požadavek je ryze formální, neboť
se jedná o dřevěný domeček bez napojení k sítím, veřejné infrastruktuře, nemá vliv na dopravní
požadavky na území, nevyžaduje terénní úpravy, nemá vliv na vegetaci a životní prostředí,
nevyžaduje organizovat výstavbu, nemá vliv na vody v území a nevyžaduje prvky ochrany
obyvatelstva. Jde o stavbu jednoduchou, při přípravě technické zprávy dle vyhl. MMR č. 499/2006
Sb. o dokumentaci staveb by obsahem byla pouze výše uvedená konstatování. Žalobcům je známa
praxe stavebního úřadu, že u obdobných staveb žádnou technickou zprávu nepožadují.
5. Žalovaný v napadeném rozhodnutí odkazuje na ustanovení §2 odst. 4 správního řádu, kde je
zakotvena zásada legitimního očekávání s tím, že naplňování této zásady je nutno zkoumat ve
vztahu k řízením vedeným týmž správním orgánem. S tím žalobci nesouhlasí. Skutečnost, že
žalovaný nezohlednil při svém rozhodování případ „dřevěné stavby u rodinného domu č.p.
XXXXX“ umístěné na pozemku č. XXXXX v k.ú. Napajedla, o kterém rozhodoval stavební úřad
v Otrokovicích, měla zásadní dopad na zákonnost rozhodnutí.
6. Stavební úřad uvedl, že mu je znám odstup od hranice pozemků, celková dispozice stavby včetně
toho, že je bez napojení k sítím, veřejné infrastruktuře, nemá vliv na dopravní požadavky na území,
nevyžaduje terénní úpravy, nemá vliv na vegetaci a životní prostředí, nevyžaduje organizovat
výstavbu, nemá vliv na vody v území a nevyžaduje prvky ochrany obyvatelstva. Skutečný stav
stavby byl zjištěn v rámci opakovaných kontrolních prohlídek, byla pořízena fotodokumentace.
Kontrolní prohlídka v rámci řízení o odstranění stavby byla naposledy 15. května 2018.
7. Žalovaný ve svém rozhodnutí uvádí údaj o vzdálenosti stavby od hranice mezi pozemky, je tedy
zřejmé, že tuto detailní informaci věděl z projektové dokumentace již dodané žalobci. To svědčí o
splnění povinnosti ze strany žalobců. Vhledem k tomu žalobci považují žádost o technickou zprávu
a zákresy stavby za nadbytečné, neodpovídající povaze stavby. Je rovněž důležité, že podklady
k žádosti o dodatečné povolení stavby byly dostačující pro vydání koordinovaného stanoviska ze
strany Městského úřadu Otrokovice. I zde tedy žalobci odkazují na zásadu legitimního očekávání.
Navíc odpovědná osoba paní R. S. poskytla žalobců emailové informace ohledně rozsahu
požadovaných dokumentů, kde nejsou technická zpráva ani zákresy uvedeny. Žalobci postupovali
v dobré víře v poskytnuté informace.
8. Další otázkou je povolení výjimky z ust. §25 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných
požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška o obecných požadavcích na využívání území“).
Žalobci se na základě žádosti o informace dozvěděli, že v jejich obci nebyla dosud žádná výjimka
udělena. Je jim však známo, že existuje několik staveb, které by vyžadovaly souhlas žalobců nebo
Shodu s prvopisem potvrzuje: Dana Janků
3
29 A 70/2019
udělení výjimky, to se však nestalo. Požadavek stavebního úřadu na doplnění povolení výjimky je
dle žalobců nadbytečný a nesprávný. O udělení výjimky nepožádali záměrně, jsou přesvědčeni, že
se na jejich stavbu nevztahuje. Jejich případ se má posuzovat nikoliv podle §25 odst. 5 uvedené
vyhlášky, ale podle §25 odst. 6. Žalovaný se sice v napadeném rozhodnutí otázkou oprávněnosti
požadavku na udělení výjimky zabýval, nevypořádal se však s odvolací námitkou, že stavba
s ohledem na svou povahu udělení výjimky vůbec nevyžaduje.
9. Žalobci požádali dne 26. 10. 2018 stejně jako v případě všech ostatních vlastníků infrastruktury
formou emailové zprávy společnost NTV cable, s.r.o. o stanovisko. Pře opakované telefonické
urgenci však doposud žádné stanovisko neobdrželi. Uvedená společnost je ze 100 % vlastněná obcí
Napajedla a sídlí na stejné adrese jako stavební úřad. Je znepokojující, že společnost vlastněná obcí
není schopna poskytnout občanům součinnost, zvláště pokud jde o součinnost vyžadovanou
správním orgánem. Toto jednání považují žalobci za účelové a není jejich vinou, že stanovisko
nebylo vydáno. Žalovaný uvedl, že žalobci měli možnost požádat o prodloužení lhůty k doplnění
žádosti. Žalobci tak neučinili, protože o vydání stanoviska požádali společnost NTV cable, s.r.o.
již před více než třemi měsíci a neobdrželi ho. V daný moment tedy splnili všechny rozumně
požadované povinnosti, dodali všechny relevantní dokumenty. Neměli možnost se domáhat
ochrany proti nečinnosti, neboť uvedená společnost je subjektem soukromého práva.
10. Žalobci rovněž poukazují na to, že v projektové dokumentaci byla stavba označena „Dětský
domeček u rodinného domu č. XXXXX Napajedla“, nikoliv „dřevěná stavba na pozemku u RD
č.p. XXXXX“, jak uvádí stavební úřad. Dle jejich názoru pojem dřevěná stavba vyvolává dojem
podstatně složitější stavby, než je domeček na hraní pro děti. Prvostupňové rozhodnutí je
neobjektivní, žalobci jako žadatelé o dodatečné povolení marginální stavby jsou vykresleni jako
neaktivní a neplnící povinnosti a jejich soused Ž. je vykreslen jako poškozený, ač to neodpovídá
skutečnosti.
III. Vyjádření žalovaného
11. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Konstatoval, že pro posouzení druhu navržené stavby
je rozhodující její skutečný charakter, nikoliv označení v projektové dokumentaci.
Z fotodokumentace předložené stavebním úřadem je zřejmé, že stavba slouží i k uskladnění
zahradního nářadí, jako je sekačka, hrábě, motyky. Lze tedy konstatovat, že stavba souvisí
s bydlením. zejména s údržbou dvorní části pozemku rodinného domu č.p. XXXXX
v Napajedlech a nejedná se pouze o herní prvek pro děti. Žalovaný citoval ustanovení §79 odst. 2
písm. o) stavebního zákona, který charakterizuje stavby, které nevyžadují vydání územního
rozhodnutí ani územního souhlasu. Jednou z podmínek je umístění stavby nejméně 2 metry od
hranic pozemků. Vzhledem k tomu, že předmětná stavba je provedena v odstupové vzdálenosti
menší než dva metry, lze s jistotou konstatovat, že pro umístění stavby bylo nutné buď vydání
územního rozhodnutí o umístění stavby či alespoň územního souhlasu.
12. Řízení o dodatečném povolení stavby umožňuje zhojení porušených pravidel pro řádné
provádění staveb za předpokladu splnění zákonem stanovených podmínek stavebníkem, který
se porušení dopustil. V §129 odst. 3 stavebního zákona jsou stanovena pravidla, za jakých lze
stavbu dodatečně povolit. Jsou však stanoveny i další požadavky, které jsou oproti klasickému
řízení o teprve navrhované stavbě přísnější. Patří sem i předložení dokladů stanovených k
žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby. Stavební úřad postupoval správně,
pokud požadoval i doložení dokumentace pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby
zpracované oprávněnou osobou sestávající z průvodní zprávy, souhrnné technické zprávy,
situačních výkresů, dokumentace objektů a dokladové části. Protože k žádosti podané žalobci
nebyly doloženy žádné přílohy, byli žalobci vyzváni dne 20. 8. 2018, aby do 30. 11. 2018 žádost
Shodu s prvopisem potvrzuje: Dana Janků
4
29 A 70/2019
doplnili o dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby ve dvojím
vyhotovení, koordinované závazné stanovisko Městského úřadu Otrokovice, stanoviska
vlastníků sítí technické infrastruktury, rozhodnutí o povolení výjimky z ust. §25 odst. 5 vyhlášky
o obecných požadavcích na využívání území, uhrazení správního poplatku. Zároveň byli
poučeni, že v případě nedoplnění bude řízení zastaveno.
13. Žalobci následně žádost dne 2. 11. 2018 částečně doplnili o výkres půdorysu s pohledem a
některá vyjádření, a přislíbili doplnění dalších podkladů. Stavební úřad jim dne 26. 11. 2018
sdělil, že projektová dokumentace byla doplněna neúplně, neboť v předloženém výkresu
nejsou vyznačeny hranice pozemků ani vzdálenost od hranic pozemků, a dále mají doplnit
textové zprávy dokumentace a další výkresovou dokumentaci. Rovněž mají doložit
koordinované závazné stanovisko Městského úřadu Otrokovice, stanovisko společnosti NTV
Cable s.r.o. a rozhodnutí o povolení výjimky z ust. §25 odst. 5 vyhlášky o obecných
požadavcích na využívání území. Žalobci dne 29. 11. 2018 doplnili koordinované závazné
stanovisko Městského úřadu Otrokovice. Stavební úřad jim dne 14. 12. 2018 sdělil, jaké
podklady doloženy byly a jaké nikoliv a zároveň poskytl další lhůtu 10 dnů k doložení
chybějících podkladů s tím, že pokud doplněny nebudou, bude řízení zastaveno. Vzhledem
k tomu, že chybějící podklady doplněny nebyly, bylo řízení zastaveno.
14. Pokud se týká námitky ohledně nenaplnění zásady legitimního očekávání, dle názoru
žalovaného je nutno zkoumat naplnění této zásady ve vztahu k postupu v řízeních vedených
týmž správním orgánem, nemá smysl se tedy zabývat tím, jak postupoval stavební úřad
v Otrokovicích. Obdobně jako u žalobce postupoval stavební úřad i v případě řízení o
dodatečném povolení stavby zahradní udírny u rodinného domu č.p. XXXXX v Napajedlech,
kdy po stavebníkovi Ž. bylo mimo jiné požadováno rovněž předložení projektové
dokumentace. Stavební úřad tedy volí postup souladný s §129 odst. 2 stavebního zákona a §2
odst. 4 správního řádu.
15. V řízení o výjimce je obecně nutno postupovat podle §169 stavebního zákona,
v odůvodněných případech je možno žádat o povolení výjimky dle §25 odst. 5 a 6 vyhlášky o
obecných požadavcích na využívání území. V daném případě je zřejmé, že stavba slouží i
k uskladnění zahradního nářadí, lze tedy konstatovat, že souvisí s bydlením. Z předložené
dokumentace vyplývá, že je umístěna 26 cm od oplocení. Není zřejmé, zda dokumentace byla
zpracována osobou oprávněnou dle zákona č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných
architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
Přitom ale projektant dle § 159 odst. 2 stavebního zákona odpovídá za stavbu v jejím komplexu.
Není-li projektová dokumentace úplná a není-li zpracována k tomu oprávněnou osobou, nelze
přisvědčit názoru žalobců, že povolení výjimky z §25 odst. 5 vyhlášky o obecných požadavcích
na využívání území není nutné, neboť projektant je již v souhrnné technické zprávě povinen
zhodnotit, zda jsou pro stavbu vyžadována výjimková řešení či nikoli.
16. Dle žalovaného bylo přiléhavější, aby stavební úřad v případě doplnění rozhodnutí o výjimce vydal
usnesení o přerušení řízení pro předběžnou otázku, tedy zvolil postup podle §57 odst. 1 písm. b) a
§64 odst. 1 písm. c) bodu 2 správního řádu. Bylo také v rozporu s §5 odst. 2 zákona č. 634/2004
Sb. o správních poplatcích směšovat výzvu k zaplacení poplatku s výzvou k doplnění žádosti. Tato
pochybení však neměla vliv na správnost a zákonnost odvoláním napadeného rozhodnutí, neboť
žádost o dodatečné povolení stavby neposkytovala podklady pro meritorní posouzení.
IV. Ústní jednání
17. Během ústního jednání konaného dne 22. 6. 2021 za účasti obou žalobců i žalovaného strany
setrvaly na svých návrzích prezentovaných již v rekapitulovaných podáních. Žalobci zdůraznili, že
Shodu s prvopisem potvrzuje: Dana Janků
5
29 A 70/2019
vzhledem k charakteru stavby dle jejich názoru ani nebylo třeba o stavební povolení žádat. Během
ústního jednání byl rekapitulován průběh řízení před soudem a před správními orgány. Soud si pro
účely rozhodnutí ve věci vyžádal rovněž správní spis vedený v řízení.
V. Posouzení věci soudem
18. Krajský soud v Brně ve smyslu § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
v rozhodném znění (dále jen „soudní řád správní“), přezkoumal v mezích žalobních bodů
napadená rozhodnutí žalovaného, jakož i předcházející rozhodnutí stavebního úřadu včetně řízení
předcházejících jejich vydání, a shledal, že žaloba
není důvodná.
19. Ze správního spisu soud zjistil, že předmětná stavba byla vybudována bez povolení. Bylo zahájeno
řízení o odstranění stavby podle §129 stavebního zákona. Toto bylo přerušeno, neboť žalobci
požádali dne 24. 7. 2018 o dodatečné povolení stavby. Již v této žádosti se vyjádřili k obsahu
sdělení, které jim zaslala referentka stavebního úřadu (a které není součástí správního spisu). Dle
rekapitulace žalobců v jejich podání byli referentkou informováni o tom, jaké podklady je nezbytné
doložit k žádosti, mimo jiné zde byla uvedena i projektová dokumentace. Žalobci zpochybňovali
nutnost předložit požadované podklady, konstatovali, že při jiném řízení, které vedl stavební úřad
v Otrokovicích o obdobné stavbě v sousedství žalobců, takové podklady vyžadovány nebyly.
V této souvislosti poukázali na porušení zásady legitimního očekávání. Stavební úřad následně
přípisem ze dne 20. 8. 2018 žalobce vyzval k předložení nezbytných příloh k žádosti o dodatečné
povolení. Konkrétně vyžadoval dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby
v souladu s §86 odst. 2 písm. e) stavebního zákona, koordinované závazné stanovisko Městského
úřadu Otrokovice, stanoviska vlastníků technické infrastruktury, rozhodnutí o povolení výjimky z
ust. §25 odst. 5 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území. Zároveň žalobce poučil o
zastavení řízení v případě nedoplnění požadovaných podkladů ve stanovené lhůtě, do 30. 11. 2018.
Žalobci následně požadované doklady zčásti dne 2. 11. 2018 doplnili s tím, že ostatní zašlou
následně. Stavební úřad jim přípisem ze dne 26. 11. 2018 sdělil, že dokumentace dosud není úplná,
v předloženém výkrese nejsou vyznačeny hranice pozemků. Byli rovněž výslovně vyzváni
k doložení technické zprávy dokumentace a další výkresové dokumentace, která byla přesně
specifikována. Opětovně byli vyzvání o doplnění o koordinované závazné stanovisko Městského
úřadu Otrokovice, stanovisko společnosti NTV cable s.r.o. a o rozhodnutí o povolení výjimky z
ust. §25 odst. 5 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území. Z požadovaných dokladů
žalobci předložili pouze koordinované závazné stanovisko Městského úřadu Otrokovice. Následně
stavební úřad žalobcům opětovně sdělil dne 14. 12. 2018, které podklady pro rozhodnutí stále chybí
a k jejich předložení stanovil dodatečnou lhůtu 10 dnů. Protože ani v dodatečné lhůtě doklady
předloženy nebyly, stavební úřad řízení usnesením ze dne 16. 1 2019 zastavil dle §66 odst. 1 písm.
c) správního řádu.
20. Proti tomuto usnesení žalobci podali odvolání, které bylo svým obsahem blízké podané žalobě.
Poukázali na charakter předmětné stavby, s tím, že jde o dětský dřevěný domeček bez napojení k
sítím, nemá dopravní požadavky, nevyžaduje terénní úpravy, nemá vliv na vegetaci, vody a životní
prostředí, nevyžaduje organizovat výstavbu ani prvky ochrany obyvatelstva. Z tohoto důvody
považují žalobci požadavky na doplnění projektové dokumentace o textovou část za formální.
Žalobci předložili výkresovou část, která postačovala i pro vydání koordinovaného stanoviska. Z
elektronické komunikace s referentkou stavebního úřadu nevyplynula nutnost textové části
předložit. Zmínili také, že u obdobných staveb v okolí nebyla textová část vyžadována, dle
poskytnutých informací nebylo v okolí řešeno udělení výjimky z odstupových vzdáleností.
21. Žalovaný, jak je již uvedeno, rozhodnutí stavebního úřadu v žalobou napadeném rozhodnutí
částečně změnil v údaji o sídle zástupkyně žalobců a ve zbytku potvrdil.
Shodu s prvopisem potvrzuje: Dana Janků
6
29 A 70/2019
22. Předmětem posouzení je rozhodnutí o zastavení řízení o dodatečném povolení stavby. Je pravdou,
že se jedná o stavbu jednoduchou. Stavbu však není možno vzhledem k odstupové vzdálenosti od
hranic pozemků, která je pouze 26 cm, podřadit pod stavby uvedené v §79 odst. 2 písm. o)
stavebního zákona. Podle tohoto ustanovení totiž „
Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas
nevyžadují stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše
do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje
bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o
úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderné zařízení, nebo stavbu pro
podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od
hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně
50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.“
23. Je tedy zřejmé, že pro umístění a provedení předmětné stavby jsou nezbytné územní rozhodnutí
nebo územní souhlas. Protože stavba byla vybudována bez nich, bylo zahájeno řízení o odstranění
stavby podle §129 stavebního zákona. Toto bylo přerušeno, neboť žalobci požádali dne 24. 7. 2018
o dodatečné povolení stavby. Již v této žádosti žalobci vyslovili nesouhlas s nutností předložit
přílohy, které stavební úřad požadoval. Vzhledem k tomu, že šlo o stavbu, která vyžaduje pouze
územní rozhodnutí, bylo povinností žadatelů předložit podklady předepsané k žádosti o územní
rozhodnutí. O tom byli žadatelé stavebním úřadem řádně poučeni.
24. Podle §86 odst. 2 stavebního zákona „
k žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí
a) souhlas k umístění stavebního záměru podle § 184a,
b) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů
nebo tohoto zákona, nevydává-li se koordinované závazné stanovisko podle § 4 odst. 7 nebo závazné stanovisko
vydávané správním orgánem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí, anebo nepostupuje-li se podle § 96b odst.
2,
c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k
podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem,
d) smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury, vyžaduje-li záměr vybudování nové
nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury,
e) dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu,
situační výkresy, dokumentaci objektů a dokladovou část; u souboru staveb v areálu jaderného zařízení, stanovuje
souhrnná technická zpráva základní vlastnosti a limitní požadavky na vstupy a výstupy nezbytné pro jeho umístění,
dokumentace objektů se nezpracovává; u výrobku plnícího funkci stavby může být výkresová část dokumentace
nahrazena technickou dokumentací výrobce nebo dovozce, nebo jiným dokladem podle zvláštního právního
předpisu39), z něhož je možné ověřit dodržení technických požadavků na stavby a technických požadavků
zabezpečujících bezbariérové užívání stavby“.
25. Žalobci v žalobě namítali, že stavební úřad požadoval předložení stavební dokumentace
v neadekvátním rozsahu s ohledem na její charakter. Soud tuto námitku shledal nedůvodnou.
Stavební úřad požadoval dokumentaci v rozsahu stanoveném ve výše citovaném ustanovení.
Žalobce poučil o tom, co musí dokumentace obsahovat a opakovaně je poučil o dosud chybějících
částech. Žalobci však kompletní dokumentaci stavby nepředložili. Přitom právě dokumentace
představuje významnou přílohu žádosti o územní rozhodnutí. Musí být zpracovaná autorizovanou
osobou, způsobem, který je upraven vyhláškou o dokumentaci staveb. Přímo z §86 odst. 2 písm.
e) stavebního zákona vyplývá, že dokumentace pro vydání územního rozhodnutí obsahuje
průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a
dokladovou část. Podrobnosti pak stanoví vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb.
Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby je upravena v příloze č. 1. Zde
je také stanoveno, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby
Shodu s prvopisem potvrzuje: Dana Janků
7
29 A 70/2019
a podmínkám v území. V předmětné věci je zřejmé, že se jednalo o stavbu jednoduchou. To ale
neznamená, že by bylo možno některé z částí zcela vynechat. Je jednoznačně povinností
stavebníka, aby předložil úplnou dokumentaci. Této povinnosti se nelze zprostit s odkazem na to,
že se jedná o stavbu jednoduchou a stavební úřad ji zná z kontrolních prohlídek. V daném případě
se jedná o dodatečné povolení stavby. Na stavebním úřadu je, aby v rámci kontrolní prohlídky
porovnal stavbu s předloženou projektovou dokumentací, posoudil její správnost a ne aby sám
aktivně zjišťoval a doplňoval náležitosti projektové dokumentace. Předložit úplnou projektovou
dokumentaci je i v zájmu stavebníků, aby v případě potřeby mohli brojit proti možnému
negativnímu rozhodnutí stavebního úřadu. V předmětném řízení zcela absentovala souhrnná
technická zpráva a část výkresové dokumentace, přičemž žalobci byli instruováni, jak mají
výkresovou dokumentaci doplnit.
26. Žalobci dále poukazovali na nedodržení zásady legitimního očekávání, poukazovali přitom na
řízení týkající se obdobné stavby v jejich sousedství, o které rozhodoval stavební úřad
v Otrokovicích. Zásada legitimního očekávání je definována v § 2 odst. 4 správního řádu
následovně: „
Správní orgán dbá, aby (…) při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů
nevznikaly nedůvodné rozdíly.“ Soud souhlasí s názorem žalovaného, že se není možno dovolávat
rozhodovací praxe jiného správního orgánu. Účastník správního řízení se může dovolávat
obdobného zacházení v obdobných případech u stejného správního orgánu. Žalobci netvrdili, že
by bylo vedeno obdobné řízení u stavebního úřadu v Napajedlích, ve kterém by tento stavební úřad
postupoval odlišně.
27. Žalobci namítali, že v jejich případě je neoprávněný požadavek na doplnění rozhodnutí o povolení
výjimky z odstupové vzdálenosti. Žalobci o udělení výjimky nežádali záměrně, neboť dle jejich
názoru ne jejich stavbu není třeba. Jejich případ má být posuzován dle §25 odst. 6, nikoliv podle
odst. 5 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, jak činil stavební úřad. Navíc se
v jejich obci dosud nevedlo žádné řízení o udělení výjimky z ust. §25 odst. 5, i když zde existuje
několik staveb, které by udělení výjimky vyžadovaly. Rovněž tyto námitky soud shledal
neoprávněnými. Nelze argumentovat tím, že se v obci nevedla žádná řízení o udělení výjimky z
odstupové vzdálenosti. Relevantní by bylo pouze, pokud by se tato řízení vedla a v případě žalobců
bylo postupováno odlišně.
28. Pokud se týká námitky, který odstavec §25 uvedené vyhlášky měl být použit, soud nejprve
konstatuje, že dle odst. 5 „
Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení
umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m. “ Podle odst.
6 „
S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby
a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné
stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby
na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.“
29. Z odst. 5 plyne, že pravidlem pro umísťování obdobných staveb, jako je stavba předmětná, je
umístění minimálně 2 metry od hranic pozemků. Pokud jde o vzdálenost menší, je nutno žádat o
udělení výjimky. Z postupu stavebního úřadu je zřejmé, že zastával názor, že je v daném případě
nutné předložit rozhodnutí o udělení z výjimky z odstupové vzdálenosti. Nedodržení stanovené
vzdálenosti je však bez dalšího možní u staveb dle odst. 6, kdy záleží na charakteru okolní zástavby.
Pokud to tedy charakter zástavby umožňuje, je možno stavbu umístit až na hranici pozemku za
splnění dalších podmínek uvedených v tomto ustanovení.
30. Je na žadateli, který zastává názor, že o povolení výjimky z odstupové vzdálenosti není nutno žádat,
aby tuto skutečnost nejen tvrdil, ale aby i předložil kompletní dokumentaci, na základě které by
bylo možno posoudit, zda se v daném případě jedná o stavbu, na kterou má být aplikován odst. 6
Shodu s prvopisem potvrzuje: Dana Janků
8
29 A 70/2019
uvedeného ustanovení. K tomu slouží i souhrnná technická správa jako součást dokumentace pro
vydání rozhodnutí o umístění stavby. Jak je již výše uvedeno, tuto zprávu žalobci nepředložili.
Z předložených dokladů pouze vyplývá, že stavba je umístěna 26 cm od oplocení, není však zřejmé,
že toto umístění bylo zvoleno s ohledem na charakter okolní zástavby a že jsou splněny další
podmínky uvedené v §25 odst. 6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území. Jak správně
uvedl žalovaný ve svém rozhodnutí, projektant je již v souhrnné technické zprávě povinen
zhodnotit, zda jsou pro stavbu vyžadována výjimková řešení či nikoliv.
31. Pokud se týká absence stanoviska NTV Cable jako vlastníka infrastruktury, soud konstatuje, že
žalobci měli možnost, jak uvedl i žalovaný, požádat v této souvislosti o prodloužení lhůty k jeho
předložení. Za podstatné však soud pokládá, že žalobci nijak nedoložili, že by kvalifikovaným
způsobem o toto stanoviska požádali.
32. Žalobci rovněž namítali, že v projektové dokumentaci byla stavba označena „Dětský domeček u
rodinného domu č. XXXXX Napajedla“, nikoliv „dřevěná stavba na pozemku u RD č.p.
XXXXX“, jak uvádí stavební úřad. Označení používané stavebním úřadem budí dojem složité
stavby. I tato námitka je nedůvodná. Podle §2 stavebního zákona, který vymezuje základní pojmy,
odst. 3 „
Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele
na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu
trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje
také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu. “ Z uvedeného
je zřejmé, že stavební úřad zvolil označení v souladu se stavebním zákonem.
33. Žalobní body vznesené žalobci jsou tedy nedůvodné. Správní úřady postupovaly správně, pokud
řízení bylo zastaveno. Soud okazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 9. 2014,
čj. 6 As 136/2013-56, podle kterého „
Zastavit řízení pro neodstranění vad žádosti podle § 66 odst. 1 písm.
c) správního řádu z roku 2004 lze pouze, pokud předcházející výzva k doplnění náležitostí žádosti byla formulována
natolik určitě a srozumitelně, aby z ní žadatel mohl zjistit, zda listiny, které k žádosti již přiložil, požadavku
správního orgánu vyhovují, nevyhovují či vyhovují jen částečně, a v jakém směru tedy mají být dle správního orgánu
doplněny. Prostá citace právního předpisu obsahujícího výčet povinných příloh žádosti bez zohlednění skutečnosti, že
žadatel již některé z požadovaných listin předložil, není dostačující.“ Soud dodává, že jak je již výše uvedeno,
že žalobci byli správně poučeni o náležitostech žádosti a opakovaně vyzváni k doplnění o přesně
specifikované údaje.
VI. Závěr a náklady řízení
34. Při přezkumu napadených rozhodnutí ve smyslu § 75 odst. 2 věta první soudního řádu správního
soud shledal podanou žalobu jako nedůvodnou. Proto ji podle § 78 odst. 7 soudního řádu
správního zamítl.
35. O náhradě nákladů soudního řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 1 soudního řádu
správního, podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch,
právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve
věci úspěch neměl. Žalobci neměli v řízení o žalobě úspěch. Žalovanému nevznikly náklady
přesahující jeho běžnou administrativní činnost.
VII. Poučení:
36. Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.
Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být
stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za
Shodu s prvopisem potvrzuje: Dana Janků
9
29 A 70/2019
něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno dne 29. června 2021
JUDr. Zuzana Bystřická v.r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: Dana Janků