Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.'.


č. j. 29 A 70/2019-61 
ČESKÁ REPUBLIKA 
ROZSUDEK 
JMÉNEM REPUBLIKY 
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců 
JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., a JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., ve věci 
žalobce: 
a) M. L., narozen XXXXX 
 
b) M. L., narozena XXXXX 
 
oba bytem XXXXX, XXXXX 
 
oba zastoupeni advokátkou Mgr. Alicí Kubíčkovou, LL.M. 
 
sídlem Za Poříčskou bránou 375/22, Praha 
proti  
žalovanému: 
Krajský úřad Zlínského kraje 
 
sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín 
 
o žalobě  proti  rozhodnutí  žalovaného  ze  dne  11.  3.  2019,  č. j.  KUZL 12580/2019,  sp.  zn. 
KUSP 11812/2019 ÚP-IS, 
takto:  
I. 
Žaloba se zamítá. 
II. 
Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení. 
III. 
Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. 
Odůvodnění:  
I. Vymezení věci a shrnutí průběhu správních řízení 
1.  Žalobci  brojí žalobou proti rozhodnutí žalovaného, kterým bylo částečně změněno (pokud se týká 
údaje o sídle zástupkyně  žalobců) a ve zbytku potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Napajedla, 
odbor stavební úřad (dále jen „stavební úřad“) ze dne 16. 1. 2019, kterým stavební úřad zastavil 
řízení  o  dodatečném  povolení  stavby  „dřevěná  stavba  na  pozemku  u  RD  č.p.  XXXXX“  na 
pozemku p.č. XXXXX v k.ú. Napajedla (dále jen „stavba“), a to dle §66 odst. 1 písm. c) zákona č. 
500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) z důvodu nedoplnění žádosti.     
 
II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 
 


 
 
29 A 70/2019 
2.  Žalobci uvedli, že napadené rozhodnutí je založeno na svévolném protiprávním výkladu právních 
předpisů  ze  strany  správních  orgánů  obou  stupňů.  Žádost  o  dodatečné  povolení  stavby  podali 
žalobci dne 24. 7. 2018, poté, co stavební úřad na základě místního šetření označil stavbu – dřevěný 
domek na hraní pro vnoučata za neoprávněnou stavbu a zahájil řízení o odstranění stavby. Dle 
názoru žalobců obě rozhodnutí správních orgánů trpí vadami, pro které musí bít zrušena.  
 
3.  Stavební  úřad  vyžadoval  v rámci  řízení  dokumentaci  k této  stavbě  s ohledem  na  její  charakter 
v neadekvátním  rozsahu.    Subjekty  ovládané  Městem  Napajedla  žalobcům  neposkytovaly 
potřebnou  součinnost.  Rozhodnutí  stavebního  úřadu  je  odůvodněno  tím,  že  žalobci  nesplnili 
podmínky stanovené §76 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, 
v rozhodném znění (dále jen „stavební zákon“). 
 
4.  Od žalobců bylo vyžadováno doplnění dokumentace pro vydání územního rozhodnutí ve dvojím 
vyhotovení dle §86 odst. 2 písm. e) stavebního zákona  – vyznačit hranici pozemků, vzdálenost 
stavby od hranice pozemků, doplnit technickou zprávu, půdorys spodní části dřevěné stavby, řez 
a pohledy jihozápadní, severozápadní a severovýchodní.  Tento požadavek je ryze formální, neboť 
se jedná o dřevěný domeček bez napojení k sítím, veřejné infrastruktuře, nemá vliv na dopravní 
požadavky  na  území,  nevyžaduje  terénní  úpravy,  nemá  vliv  na  vegetaci  a  životní  prostředí, 
nevyžaduje  organizovat  výstavbu,  nemá  vliv  na  vody  v území  a  nevyžaduje  prvky  ochrany 
obyvatelstva.  Jde o stavbu jednoduchou,  při přípravě technické zprávy dle vyhl. MMR č. 499/2006 
Sb. o dokumentaci staveb by obsahem byla pouze výše uvedená konstatování. Žalobcům je známa 
praxe stavebního úřadu, že u obdobných staveb žádnou technickou zprávu nepožadují.  
 
5.  Žalovaný  v napadeném  rozhodnutí  odkazuje  na  ustanovení  §2  odst.  4  správního  řádu,  kde  je 
zakotvena  zásada  legitimního  očekávání  s tím,  že  naplňování  této  zásady  je  nutno  zkoumat  ve 
vztahu  k  řízením  vedeným  týmž  správním  orgánem.  S tím  žalobci  nesouhlasí.  Skutečnost,  že 
žalovaný  nezohlednil  při  svém  rozhodování  případ  „dřevěné  stavby  u  rodinného  domu  č.p. 
XXXXX“ umístěné na pozemku č. XXXXX v k.ú. Napajedla, o kterém rozhodoval stavební úřad 
v Otrokovicích, měla zásadní dopad na zákonnost rozhodnutí.  
 
6.  Stavební úřad uvedl, že mu je znám odstup od hranice pozemků, celková dispozice stavby včetně 
toho, že je bez napojení k sítím, veřejné infrastruktuře, nemá vliv na dopravní požadavky na území, 
nevyžaduje  terénní  úpravy,  nemá  vliv  na  vegetaci  a  životní  prostředí,  nevyžaduje  organizovat 
výstavbu,  nemá  vliv  na  vody  v území  a  nevyžaduje  prvky  ochrany  obyvatelstva.  Skutečný  stav 
stavby  byl zjištěn  v rámci  opakovaných  kontrolních  prohlídek,  byla  pořízena  fotodokumentace. 
Kontrolní prohlídka v rámci řízení o odstranění stavby byla naposledy 15. května 2018.  
 
7.  Žalovaný ve svém rozhodnutí uvádí údaj o vzdálenosti stavby od hranice mezi pozemky, je tedy 
zřejmé, že tuto detailní informaci věděl z projektové dokumentace již dodané žalobci. To svědčí o 
splnění povinnosti ze strany žalobců. Vhledem k tomu žalobci považují žádost o technickou zprávu 
a  zákresy  stavby  za  nadbytečné,  neodpovídající  povaze  stavby.  Je  rovněž  důležité,  že  podklady 
k žádosti o dodatečné povolení stavby byly dostačující pro vydání koordinovaného stanoviska ze 
strany Městského úřadu Otrokovice. I zde tedy žalobci odkazují na zásadu legitimního očekávání. 
Navíc  odpovědná  osoba  paní  R.  S.  poskytla  žalobců  emailové  informace  ohledně  rozsahu 
požadovaných dokumentů, kde nejsou technická zpráva ani zákresy uvedeny. Žalobci postupovali 
v dobré víře v poskytnuté informace.  
 
8.  Další  otázkou  je  povolení  výjimky  z ust.  §25  odst.  5  vyhlášky  č.  501/2006  Sb.  o  obecných 
požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška o obecných požadavcích na využívání území“). 
Žalobci se na základě žádosti o informace dozvěděli, že v jejich obci nebyla dosud žádná výjimka 
udělena. Je jim však známo, že existuje několik staveb, které by vyžadovaly souhlas žalobců nebo 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Dana Janků 


 
 
29 A 70/2019 
udělení výjimky, to se však nestalo. Požadavek stavebního úřadu na doplnění povolení výjimky je 
dle žalobců nadbytečný a nesprávný. O udělení výjimky nepožádali záměrně, jsou přesvědčeni, že 
se na jejich stavbu nevztahuje. Jejich případ se má posuzovat nikoliv podle §25 odst. 5 uvedené 
vyhlášky, ale podle §25 odst. 6. Žalovaný se sice v napadeném rozhodnutí otázkou oprávněnosti 
požadavku  na  udělení  výjimky  zabýval,  nevypořádal  se  však  s odvolací  námitkou,  že  stavba 
s ohledem na svou povahu udělení výjimky vůbec nevyžaduje.  
 
9.  Žalobci požádali dne 26. 10. 2018 stejně jako v případě všech ostatních vlastníků infrastruktury 
formou emailové zprávy společnost NTV cable, s.r.o. o stanovisko.  Pře opakované telefonické 
urgenci však doposud žádné stanovisko neobdrželi. Uvedená společnost je ze 100 % vlastněná obcí 
Napajedla a sídlí na stejné adrese jako stavební úřad. Je znepokojující, že společnost vlastněná obcí 
není  schopna  poskytnout  občanům  součinnost,  zvláště  pokud  jde  o  součinnost  vyžadovanou 
správním orgánem. Toto jednání považují žalobci za účelové a není jejich vinou, že stanovisko 
nebylo vydáno. Žalovaný uvedl, že žalobci měli možnost požádat o prodloužení lhůty k doplnění 
žádosti. Žalobci tak neučinili, protože o vydání stanoviska požádali společnost NTV cable, s.r.o. 
již  před  více  než  třemi  měsíci  a  neobdrželi  ho.  V daný  moment  tedy  splnili  všechny  rozumně 
požadované  povinnosti,  dodali  všechny  relevantní  dokumenty.  Neměli  možnost  se  domáhat 
ochrany proti nečinnosti, neboť uvedená společnost je subjektem soukromého práva. 
 
10.  Žalobci  rovněž  poukazují  na  to,  že  v projektové  dokumentaci  byla  stavba  označena  „Dětský 
domeček u rodinného domu č. XXXXX Napajedla“, nikoliv  „dřevěná stavba na pozemku u RD 
č.p. XXXXX“, jak uvádí stavební úřad. Dle jejich názoru pojem dřevěná stavba vyvolává dojem 
podstatně  složitější  stavby,  než  je  domeček  na  hraní  pro  děti.    Prvostupňové  rozhodnutí  je 
neobjektivní, žalobci jako žadatelé o dodatečné povolení marginální stavby jsou vykresleni jako 
neaktivní a neplnící povinnosti a jejich soused Ž. je vykreslen jako poškozený, ač to neodpovídá 
skutečnosti.  
III. Vyjádření žalovaného 
11.  Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Konstatoval, že pro posouzení druhu navržené stavby 
je  rozhodující  její  skutečný  charakter,  nikoliv  označení  v projektové  dokumentaci. 
Z fotodokumentace  předložené  stavebním  úřadem  je  zřejmé,  že  stavba  slouží  i  k uskladnění 
zahradního  nářadí,  jako  je  sekačka,  hrábě,  motyky.  Lze  tedy  konstatovat,  že  stavba  souvisí 
s bydlením.  zejména  s údržbou  dvorní  části  pozemku  rodinného  domu  č.p.  XXXXX 
v Napajedlech a nejedná se pouze o herní prvek pro děti. Žalovaný citoval ustanovení §79 odst. 2 
písm.  o)  stavebního  zákona,  který  charakterizuje  stavby,  které  nevyžadují  vydání  územního 
rozhodnutí ani územního souhlasu. Jednou z podmínek je umístění stavby nejméně 2 metry od 
hranic pozemků. Vzhledem k tomu, že předmětná stavba je provedena v odstupové vzdálenosti 
menší než dva metry, lze s jistotou konstatovat, že pro umístění stavby bylo nutné buď vydání 
územního rozhodnutí o umístění stavby či alespoň územního souhlasu.  
 
12. Řízení  o  dodatečném  povolení  stavby  umožňuje  zhojení  porušených  pravidel  pro  řádné 
provádění staveb za předpokladu splnění zákonem stanovených podmínek stavebníkem, který 
se porušení dopustil. V §129 odst. 3 stavebního zákona jsou stanovena pravidla, za jakých lze 
stavbu dodatečně povolit. Jsou však stanoveny i další požadavky, které jsou oproti klasickému 
řízení  o  teprve  navrhované  stavbě  přísnější.  Patří  sem  i  předložení  dokladů  stanovených  k 
žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby. Stavební úřad postupoval správně, 
pokud požadoval i doložení dokumentace pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby 
zpracované  oprávněnou  osobou  sestávající  z průvodní  zprávy,  souhrnné  technické  zprávy, 
situačních výkresů, dokumentace objektů a dokladové části. Protože k žádosti podané žalobci 
nebyly doloženy žádné přílohy, byli žalobci vyzváni dne 20. 8. 2018, aby do 30. 11. 2018 žádost 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Dana Janků 


 
 
29 A 70/2019 
doplnili  o  dokumentaci  pro  vydání  územního  rozhodnutí  o  umístění  stavby  ve  dvojím 
vyhotovení,  koordinované  závazné  stanovisko  Městského  úřadu  Otrokovice,  stanoviska 
vlastníků sítí technické infrastruktury, rozhodnutí o povolení výjimky z ust. §25 odst. 5 vyhlášky 
o  obecných  požadavcích  na  využívání  území,  uhrazení  správního  poplatku.  Zároveň  byli 
poučeni, že v případě nedoplnění bude řízení zastaveno.  
 
13. Žalobci následně žádost dne 2. 11. 2018 částečně doplnili o výkres půdorysu s pohledem a 
některá vyjádření, a přislíbili doplnění dalších podkladů. Stavební úřad jim dne 26. 11. 2018 
sdělil,  že  projektová  dokumentace  byla  doplněna  neúplně,  neboť  v předloženém  výkresu 
nejsou  vyznačeny  hranice  pozemků  ani  vzdálenost  od  hranic  pozemků,  a  dále  mají  doplnit 
textové  zprávy  dokumentace  a  další  výkresovou  dokumentaci.  Rovněž  mají  doložit 
koordinované závazné stanovisko Městského úřadu Otrokovice, stanovisko společnosti NTV 
Cable  s.r.o.  a  rozhodnutí  o  povolení  výjimky  z ust.  §25  odst.  5  vyhlášky  o  obecných 
požadavcích  na  využívání  území.  Žalobci  dne  29.  11.  2018  doplnili  koordinované  závazné 
stanovisko  Městského  úřadu  Otrokovice.  Stavební  úřad  jim  dne  14.  12.  2018  sdělil,  jaké 
podklady  doloženy  byly  a  jaké  nikoliv  a  zároveň  poskytl  další  lhůtu  10  dnů  k doložení 
chybějících  podkladů  s tím,  že  pokud  doplněny  nebudou,  bude  řízení  zastaveno.  Vzhledem 
k tomu, že chybějící podklady doplněny nebyly, bylo řízení zastaveno. 
 
14.  Pokud  se  týká  námitky  ohledně  nenaplnění  zásady  legitimního  očekávání,  dle  názoru 
žalovaného je nutno zkoumat naplnění této zásady ve vztahu k postupu v řízeních vedených 
týmž  správním  orgánem,  nemá  smysl  se  tedy  zabývat  tím,  jak  postupoval  stavební  úřad 
v Otrokovicích.  Obdobně  jako  u  žalobce  postupoval  stavební  úřad  i  v případě  řízení  o 
dodatečném povolení stavby zahradní udírny u rodinného domu č.p. XXXXX v Napajedlech, 
kdy  po  stavebníkovi  Ž.  bylo  mimo  jiné  požadováno  rovněž  předložení  projektové 
dokumentace. Stavební úřad tedy volí postup souladný s §129 odst. 2 stavebního zákona a §2 
odst. 4 správního řádu. 
 
15. V řízení  o  výjimce  je  obecně  nutno  postupovat  podle  §169  stavebního  zákona, 
v odůvodněných případech je možno žádat o povolení výjimky dle §25 odst. 5 a 6 vyhlášky o 
obecných  požadavcích  na  využívání  území.  V daném  případě  je  zřejmé,  že  stavba  slouží  i 
k uskladnění  zahradního  nářadí,  lze  tedy  konstatovat,  že  souvisí  s bydlením.  Z předložené 
dokumentace vyplývá, že je umístěna 26 cm od oplocení. Není zřejmé, zda dokumentace byla 
zpracována osobou oprávněnou dle zákona č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných 
architektů  a  o  výkonu  povolání  autorizovaných  inženýrů  a  techniků  činných  ve  výstavbě. 
Přitom ale projektant dle § 159 odst. 2 stavebního zákona odpovídá za stavbu v jejím komplexu. 
Není-li projektová dokumentace úplná a není-li zpracována k tomu oprávněnou osobou, nelze 
přisvědčit názoru žalobců, že povolení výjimky z §25 odst. 5 vyhlášky o obecných požadavcích 
na využívání území není nutné, neboť projektant je již v souhrnné technické zprávě povinen 
zhodnotit, zda jsou pro stavbu vyžadována výjimková řešení či nikoli.   
 
16.  Dle žalovaného bylo přiléhavější, aby stavební úřad v případě doplnění rozhodnutí o výjimce vydal 
usnesení o přerušení řízení pro předběžnou otázku, tedy zvolil postup podle §57 odst. 1 písm. b) a 
§64 odst. 1 písm. c) bodu 2 správního řádu. Bylo také v rozporu s §5 odst. 2 zákona č. 634/2004 
Sb. o správních poplatcích směšovat výzvu k zaplacení poplatku s výzvou k doplnění žádosti. Tato 
pochybení však neměla vliv na správnost a zákonnost odvoláním napadeného rozhodnutí, neboť 
žádost o dodatečné povolení stavby neposkytovala podklady pro meritorní posouzení.  
IV. Ústní jednání 
17.  Během  ústního  jednání  konaného  dne  22.  6.  2021  za  účasti  obou  žalobců  i  žalovaného  strany 
setrvaly na svých návrzích prezentovaných již v rekapitulovaných podáních. Žalobci zdůraznili, že 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Dana Janků 


 
 
29 A 70/2019 
vzhledem k charakteru stavby dle jejich názoru ani nebylo třeba o stavební povolení žádat. Během 
ústního jednání byl rekapitulován průběh řízení před soudem a před správními orgány. Soud si pro 
účely rozhodnutí ve věci vyžádal rovněž správní spis vedený v řízení.  
V. Posouzení věci soudem 
18.  Krajský soud v Brně ve smyslu § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, 
v rozhodném  znění  (dále  jen  „soudní  řád  správní“),  přezkoumal  v  mezích  žalobních  bodů 
napadená rozhodnutí žalovaného, jakož i předcházející rozhodnutí stavebního úřadu včetně řízení 
předcházejících jejich vydání, a shledal, že žaloba není důvodná
 
19. Ze správního spisu soud zjistil, že předmětná  stavba byla vybudována bez povolení. Bylo zahájeno 
řízení  o  odstranění  stavby  podle  §129  stavebního  zákona.  Toto  bylo  přerušeno,  neboť  žalobci 
požádali  dne  24.  7.  2018  o  dodatečné  povolení  stavby.  Již  v této  žádosti  se  vyjádřili  k obsahu 
sdělení, které jim zaslala referentka stavebního úřadu (a které není součástí správního spisu). Dle 
rekapitulace žalobců v jejich podání byli referentkou informováni o tom,  jaké podklady je nezbytné 
doložit k žádosti, mimo jiné zde byla uvedena i projektová dokumentace. Žalobci zpochybňovali 
nutnost předložit požadované podklady, konstatovali, že při jiném řízení, které vedl stavební úřad 
v Otrokovicích  o  obdobné  stavbě  v sousedství  žalobců,  takové  podklady  vyžadovány  nebyly. 
V této  souvislosti  poukázali  na  porušení  zásady  legitimního  očekávání.  Stavební  úřad  následně 
přípisem ze dne 20. 8. 2018 žalobce vyzval k předložení nezbytných příloh k žádosti o dodatečné 
povolení. Konkrétně vyžadoval dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby 
v souladu s §86 odst. 2 písm. e) stavebního zákona, koordinované závazné stanovisko Městského 
úřadu Otrokovice, stanoviska vlastníků technické infrastruktury, rozhodnutí o povolení výjimky z 
ust. §25 odst. 5 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území. Zároveň žalobce poučil o 
zastavení řízení v případě nedoplnění požadovaných podkladů ve stanovené lhůtě, do 30. 11. 2018. 
Žalobci  následně  požadované  doklady  zčásti  dne  2.  11.  2018  doplnili  s  tím,  že  ostatní  zašlou 
následně. Stavební úřad jim přípisem ze dne 26. 11. 2018 sdělil,  že dokumentace dosud není úplná, 
v  předloženém  výkrese  nejsou  vyznačeny  hranice  pozemků.  Byli  rovněž  výslovně  vyzváni 
k doložení  technické  zprávy  dokumentace  a  další  výkresové    dokumentace,  která  byla  přesně 
specifikována. Opětovně byli vyzvání o doplnění o koordinované závazné stanovisko Městského 
úřadu Otrokovice, stanovisko společnosti NTV cable s.r.o. a o rozhodnutí o povolení výjimky z 
ust. §25 odst. 5 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území. Z požadovaných dokladů 
žalobci předložili pouze koordinované závazné stanovisko Městského úřadu Otrokovice. Následně 
stavební úřad žalobcům opětovně sdělil dne 14. 12. 2018, které podklady pro rozhodnutí stále chybí 
a k jejich předložení stanovil dodatečnou lhůtu 10 dnů. Protože ani v dodatečné lhůtě doklady 
předloženy nebyly, stavební úřad řízení usnesením ze dne 16. 1 2019 zastavil dle §66 odst. 1 písm. 
c) správního řádu.  
 
20. Proti tomuto usnesení žalobci podali odvolání, které bylo svým obsahem blízké podané žalobě. 
Poukázali na charakter předmětné stavby, s tím, že jde o dětský dřevěný domeček bez napojení k 
sítím, nemá dopravní požadavky, nevyžaduje terénní úpravy, nemá vliv na vegetaci, vody a životní 
prostředí,  nevyžaduje  organizovat  výstavbu  ani  prvky  ochrany  obyvatelstva.  Z  tohoto  důvody 
považují  žalobci  požadavky  na  doplnění  projektové  dokumentace  o  textovou  část  za  formální. 
Žalobci předložili výkresovou část, která postačovala i pro vydání koordinovaného stanoviska. Z 
elektronické  komunikace  s  referentkou  stavebního  úřadu  nevyplynula  nutnost  textové  části 
předložit.  Zmínili  také,  že  u  obdobných  staveb  v  okolí  nebyla  textová  část  vyžadována,    dle 
poskytnutých informací nebylo v okolí řešeno udělení výjimky z odstupových vzdáleností.  
 
21. Žalovaný,  jak  je  již  uvedeno,  rozhodnutí  stavebního  úřadu  v žalobou  napadeném  rozhodnutí 
částečně změnil v údaji o sídle zástupkyně žalobců a ve zbytku potvrdil.  
 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Dana Janků 


 
 
29 A 70/2019 
22. Předmětem posouzení je rozhodnutí o zastavení řízení o dodatečném povolení stavby. Je pravdou, 
že se jedná o stavbu jednoduchou. Stavbu však není možno vzhledem k odstupové vzdálenosti od 
hranic  pozemků,  která  je  pouze  26  cm,    podřadit  pod  stavby  uvedené  v  §79  odst.  2  písm.  o) 
stavebního  zákona.  Podle  tohoto  ustanovení  totiž  „Rozhodnutí  o  umístění  stavby  ani  územní  souhlas 
nevyžadují stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše 
do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje 

bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o 
úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderné zařízení, nebo stavbu pro 

podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od 
hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 

50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.“ 
 
23. Je tedy zřejmé, že pro umístění a provedení předmětné stavby jsou nezbytné územní rozhodnutí 
nebo územní souhlas.  Protože stavba byla vybudována bez nich, bylo zahájeno řízení o odstranění 
stavby podle §129 stavebního zákona. Toto bylo přerušeno, neboť žalobci požádali dne 24. 7. 2018 
o  dodatečné  povolení  stavby.  Již  v této  žádosti  žalobci  vyslovili  nesouhlas  s  nutností  předložit 
přílohy, které stavební úřad požadoval. Vzhledem k tomu, že šlo o stavbu, která vyžaduje pouze 
územní rozhodnutí, bylo povinností žadatelů předložit podklady předepsané k žádosti o územní 
rozhodnutí. O tom byli žadatelé stavebním úřadem řádně poučeni. 
 
24. Podle §86 odst. 2 stavebního zákona „k žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí  
a) souhlas k umístění stavebního záměru podle § 184a,  
b) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů 
nebo tohoto zákona, nevydává-li se koordinované závazné stanovisko podle § 4 odst. 7 nebo závazné stanovisko 
vydávané správním orgánem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí, anebo nepostupuje-li se podle § 96b odst. 
2,  

c)  stanoviska  vlastníků  veřejné  dopravní  a  technické  infrastruktury  k  možnosti  a  způsobu  napojení  nebo  k 
podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem,  
d) smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury, vyžaduje-li záměr vybudování nové 
nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury,  
e) dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, 
situační výkresy, dokumentaci objektů a dokladovou část; u souboru staveb v areálu jaderného zařízení, stanovuje 
souhrnná technická zpráva základní vlastnosti a limitní požadavky na vstupy a výstupy nezbytné pro jeho umístění, 
dokumentace objektů se nezpracovává; u výrobku plnícího funkci stavby může být výkresová část dokumentace 

nahrazena  technickou  dokumentací  výrobce  nebo  dovozce,  nebo  jiným  dokladem  podle  zvláštního  právního 
předpisu39),  z  něhož  je  možné  ověřit  dodržení  technických  požadavků  na  stavby  a  technických  požadavků 

zabezpečujících bezbariérové užívání stavby“.  
 
 
25.  Žalobci  v žalobě  namítali,  že  stavební  úřad  požadoval  předložení  stavební  dokumentace 
v neadekvátním  rozsahu  s ohledem  na  její  charakter.    Soud  tuto  námitku  shledal  nedůvodnou. 
Stavební  úřad  požadoval  dokumentaci  v rozsahu  stanoveném  ve  výše  citovaném  ustanovení. 
Žalobce poučil o tom,  co musí dokumentace obsahovat a opakovaně je poučil o dosud chybějících 
částech.  Žalobci  však  kompletní  dokumentaci  stavby  nepředložili.    Přitom  právě  dokumentace 
představuje významnou přílohu žádosti o územní rozhodnutí. Musí být zpracovaná autorizovanou 
osobou,  způsobem, který je upraven vyhláškou o dokumentaci staveb. Přímo z §86 odst. 2 písm. 
e)  stavebního  zákona  vyplývá,  že  dokumentace  pro  vydání  územního  rozhodnutí  obsahuje 
průvodní  zprávu,  souhrnnou  technickou  zprávu,  situační  výkresy,  dokumentaci  objektů  a 
dokladovou  část.  Podrobnosti  pak  stanoví  vyhláška  č.  499/2006  Sb.  o  dokumentaci  staveb. 
Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby je upravena v příloze č. 1. Zde 
je také stanoveno, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Dana Janků 


 
 
29 A 70/2019 
a podmínkám v území. V předmětné věci je zřejmé, že se jednalo o stavbu jednoduchou. To ale 
neznamená,  že  by  bylo  možno  některé  z částí  zcela  vynechat.  Je  jednoznačně  povinností 
stavebníka, aby předložil úplnou dokumentaci. Této povinnosti se nelze zprostit s odkazem na to, 
že se jedná o stavbu jednoduchou a stavební úřad ji zná z kontrolních prohlídek. V daném případě 
se jedná o dodatečné povolení stavby.  Na stavebním úřadu je, aby v rámci kontrolní prohlídky 
porovnal stavbu s předloženou projektovou dokumentací, posoudil  její správnost a ne aby sám 
aktivně zjišťoval a doplňoval náležitosti projektové dokumentace. Předložit úplnou projektovou 
dokumentaci  je  i  v zájmu  stavebníků,  aby  v případě  potřeby  mohli  brojit  proti  možnému 
negativnímu  rozhodnutí  stavebního  úřadu.    V předmětném  řízení  zcela  absentovala  souhrnná 
technická  zpráva  a  část  výkresové  dokumentace,  přičemž  žalobci  byli  instruováni,  jak  mají 
výkresovou dokumentaci doplnit.  
 
26. Žalobci  dále  poukazovali  na  nedodržení  zásady  legitimního  očekávání,  poukazovali  přitom  na 
řízení  týkající  se  obdobné  stavby  v jejich  sousedství,  o  které  rozhodoval  stavební  úřad 
v Otrokovicích.    Zásada  legitimního  očekávání  je  definována  v  §  2  odst.  4  správního  řádu 
následovně:  „Správní  orgán  dbá,  aby  (…)  při  rozhodování  skutkově  shodných  nebo  podobných  případů 
nevznikaly  nedůvodné  rozdíly.“  Soud  souhlasí  s názorem  žalovaného,  že  se  není  možno  dovolávat 
rozhodovací  praxe  jiného  správního  orgánu.  Účastník  správního  řízení  se  může  dovolávat 
obdobného zacházení v obdobných případech u stejného správního orgánu. Žalobci netvrdili, že 
by bylo vedeno obdobné řízení u stavebního úřadu v Napajedlích, ve kterém by tento stavební úřad 
postupoval odlišně.  
 
27. Žalobci namítali, že v jejich případě je neoprávněný požadavek na doplnění rozhodnutí o povolení 
výjimky z odstupové vzdálenosti.  Žalobci o udělení výjimky nežádali záměrně, neboť dle jejich 
názoru ne jejich stavbu není třeba. Jejich případ má být posuzován dle §25 odst. 6, nikoliv podle 
odst. 5 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, jak činil stavební úřad. Navíc se 
v jejich obci dosud nevedlo žádné řízení o udělení výjimky z ust. §25 odst. 5, i když zde existuje 
několik  staveb,  které  by  udělení  výjimky  vyžadovaly.    Rovněž  tyto  námitky  soud  shledal 
neoprávněnými. Nelze argumentovat tím, že se v obci nevedla žádná řízení o udělení výjimky z 
odstupové vzdálenosti.  Relevantní by bylo pouze, pokud by se tato řízení vedla a v případě žalobců 
bylo postupováno odlišně.  
 
28. Pokud  se  týká  námitky,  který  odstavec  §25  uvedené  vyhlášky  měl  být  použit,  soud  nejprve 
konstatuje, že dle odst. 5 „Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení 
umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m. “ Podle odst. 
6  „S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby 
a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné 
stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby 

na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.“  
 
29. Z odst.  5  plyne,  že  pravidlem  pro  umísťování  obdobných  staveb,  jako  je  stavba  předmětná,  je 
umístění minimálně 2 metry od hranic pozemků.  Pokud jde o vzdálenost menší, je nutno žádat o 
udělení výjimky. Z postupu stavebního úřadu je zřejmé, že zastával názor, že je v daném případě 
nutné předložit rozhodnutí o udělení z výjimky z odstupové vzdálenosti. Nedodržení stanovené 
vzdálenosti je však bez dalšího možní u staveb dle odst. 6, kdy záleží na charakteru okolní zástavby. 
Pokud to tedy charakter zástavby umožňuje, je možno stavbu umístit až na hranici pozemku za 
splnění dalších podmínek uvedených v tomto ustanovení.  
 
30. Je na žadateli, který zastává názor, že o povolení výjimky z odstupové vzdálenosti není nutno žádat, 
aby tuto skutečnost nejen tvrdil, ale aby i předložil kompletní dokumentaci, na základě které by 
bylo možno posoudit, zda se v daném případě jedná o stavbu, na kterou má být aplikován odst. 6 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Dana Janků 


 
 
29 A 70/2019 
uvedeného ustanovení. K tomu slouží i souhrnná technická správa jako součást dokumentace pro 
vydání  rozhodnutí  o  umístění  stavby.  Jak  je  již  výše  uvedeno,  tuto  zprávu žalobci  nepředložili. 
Z předložených dokladů pouze vyplývá, že stavba je umístěna 26 cm od oplocení, není však zřejmé, 
že  toto  umístění  bylo  zvoleno  s ohledem  na  charakter  okolní  zástavby  a  že  jsou  splněny  další 
podmínky uvedené v §25 odst. 6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území. Jak správně 
uvedl  žalovaný  ve  svém  rozhodnutí,  projektant  je  již  v souhrnné  technické  zprávě  povinen 
zhodnotit, zda jsou pro stavbu vyžadována výjimková řešení či nikoliv.  
 
31. Pokud se týká absence stanoviska NTV Cable jako vlastníka infrastruktury, soud konstatuje, že 
žalobci měli možnost, jak uvedl i žalovaný, požádat v této souvislosti o prodloužení lhůty k jeho 
předložení.  Za  podstatné  však  soud  pokládá,  že  žalobci  nijak  nedoložili,  že  by  kvalifikovaným 
způsobem o toto stanoviska požádali.  
 
32. Žalobci rovněž namítali, že v projektové dokumentaci byla stavba označena „Dětský domeček u 
rodinného  domu  č.  XXXXX  Napajedla“,  nikoliv    „dřevěná  stavba  na  pozemku  u  RD  č.p. 
XXXXX“,  jak  uvádí  stavební  úřad.  Označení  používané  stavebním  úřadem  budí  dojem  složité 
stavby.  I tato námitka je nedůvodná. Podle §2 stavebního zákona, který vymezuje základní pojmy, 
odst. 3 „Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele 
na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu 
trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje 

také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu. “ Z uvedeného 
je zřejmé, že stavební úřad zvolil označení v souladu se stavebním zákonem.  
 
33. Žalobní body vznesené žalobci jsou tedy nedůvodné.  Správní úřady postupovaly správně, pokud 
řízení bylo zastaveno. Soud okazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 9. 2014, 
čj. 6 As 136/2013-56, podle kterého „Zastavit řízení pro neodstranění vad žádosti podle § 66 odst. 1 písm. 
c) správního řádu z roku 2004 lze pouze, pokud předcházející výzva k doplnění náležitostí žádosti byla formulována 
natolik určitě a srozumitelně, aby z ní žadatel mohl zjistit, zda listiny, které k žádosti již přiložil, požadavku 

správního orgánu vyhovují, nevyhovují či vyhovují jen částečně, a v jakém směru tedy mají být dle správního orgánu 
doplněny. Prostá citace právního předpisu obsahujícího výčet povinných příloh žádosti bez zohlednění skutečnosti, že 

žadatel již některé z požadovaných listin předložil, není dostačující.“ Soud dodává, že jak je již výše uvedeno, 
že žalobci byli správně poučeni o náležitostech žádosti a opakovaně vyzváni k doplnění  o přesně 
specifikované údaje.    
                                               VI. Závěr a náklady řízení 
34.  Při přezkumu napadených rozhodnutí ve smyslu § 75 odst. 2 věta první soudního řádu správního 
soud  shledal  podanou  žalobu  jako  nedůvodnou.  Proto  ji  podle  §  78  odst.  7  soudního  řádu 
správního zamítl. 
 
35.  O  náhradě  nákladů  soudního  řízení  bylo  rozhodnuto  v  souladu  s  §  60  odst.  1  soudního  řádu 
správního, podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, 
právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve 
věci  úspěch  neměl.  Žalobci  neměli  v  řízení  o  žalobě  úspěch.  Žalovanému  nevznikly  náklady 
přesahující jeho běžnou administrativní činnost. 
 
 
                                                            VII. Poučení: 
 

36.  Proti  tomuto  rozsudku  lze  podat  kasační  stížnost  ve  lhůtě  dvou  týdnů  ode  dne  jeho  doručení. 
Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být 
stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Dana Janků 


 
 
29 A 70/2019 
něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů 
vyžadováno pro výkon advokacie. 
Brno dne 29. června  2021 
 
 
 
JUDr. Zuzana Bystřická v.r.  
předsedkyně senátu 
 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Dana Janků