Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Žádost o zaslání anonymizovaného rozhodnutí'.


č. j. 43 T 7/2019-628  
ČESKÁ REPUBLIKA 
ROZSUDEK 
JMÉNEM REPUBLIKY 
Krajský  soud  v  Brně  rozhodl  v hlavním  líčení  konaném  dne  10.  září  2019  v  senátě  složeném 
z předsedy senátu Mgr. Michala Zámečníka a přísedících Pavla Dolníčka a Jiřího Kočky,  
takto:  
Obžalovaná 
 
Z. T., nar. XXXXX v XXXXX, trvale bytem XXXXX, XXXXX, bez zaměstnání, t. č. ve vazbě 
ve Vazební věznici XXXXX, 
 
je vinna, že 
 
1.  nejméně  v období  od 16. 12. 2013  do 27. 6. 2018  na  různých  místech  –  zejména  na ulici  Na 
Kapli v XXXXX,  v  Jihlavě,  na  silnici  č.  602  u  Řehořova  a  ve  Velkém  Meziříčí,  vždy  s  cílem 
vlastního neoprávněného obohacení, postupně ve vícero případech vylákala od poškozeného P. 
P.
, nar. XXXXX, a to pod smyšlenými záminkami jako vyřízení taxikářské licence, vrácení údajně 
jemu  neoprávněné  vyplacené  podpory  v  nezaměstnanosti,  zaplacení  údajné  škody,  uhrazení 
soudních poplatků, uhrazení exekuce, zaplacení daně z příjmu, zaplacení zdravotního pojištění, a 
to s falešným příslibem zejména vyřízení licence, vrácení podpory v nezaměstnanosti, zaplacení 
poplatků  a  dluhů,  hotovost,  kdy  takto  mimo  vícero  dalších  případů  od  něho  též  vylákala 
do 23. 8. 2016 hotovost ve výši nejméně 1 848 200 Kč, a dále takto vylákala v mnoha dalších dílem 
blíže nezjištěných případech celkovou částku 9 751 800 Kč, ze kteréžto částky konkrétně takto 
vylákala:  
 
- dne 23. 8. 2016 hotovost ve výši 240 000 Kč, 
- dne 4. 9. 2016 hotovost ve výši 73 000 Kč, 
- dne 27. 9. 2016 hotovost ve výši 23 000 Kč, 
- dne 19. 10. 2016 hotovost ve výši 40 000 Kč, 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Kateřina Jedličková 


 
sp. 
zn. 
43 

7/2019 
 
- dne 4. 11. 2016 hotovost ve výši 50 000 Kč, 
- dne 7. 11. 2016 hotovost ve výši 50 000 Kč, 
- dne 15. 11. 2016 hotovost ve výši 45 000 Kč, 
- dne 23. 11. 2016 hotovost ve výši 50 000 Kč, 
- dne 14. 12. 2016 hotovost ve výši 105 000 Kč, 
- dne 19. 12. 2016 hotovost ve výši 86 000 Kč, 
- dne 21. 12. 2016 hotovost ve výši 80 000 Kč, 
- dne 22. 12. 2016 hotovost ve výši 120 000 Kč, 
- dne 27. 1. 2017 hotovost ve výši 173 000 Kč, 
- dne 7. 3. 2017 hotovost ve výši 28 000 Kč, 
- dne 28. 4. 2017 hotovost ve výši 850 000 Kč pod záminkou vrácení půjčky z "GRANDU", 
- dne 7. 7. 2017 hotovost ve výši 40 000 Kč pod záminkou úhrady "sociálního a zdravotního nebo 
doložení příjmu", 
- dne 3. 8. 2017 hotovost ve výši 40 000 Kč pod záminkou úhrady soudních poplatků, 
- dne 10. 8. 2017 hotovost ve výši 273 000 Kč pod záminkou doplatku sociálního a zdravotního 
pojištění z vrácených peněz, 
-  dne 15. 8. 2017  hotovost  ve  výši 190 000 Kč  pod  záminkou  platby  "za  úřad  práce  za  údajné 
rozkrádání", 
- dne 4. 9. 2017 hotovost ve výši 100 000 Kč pod záminkou "soudních poplatků a nějakého trestu", 
- dne 27. 10. 2017 hotovost ve výši 155 000 Kč pod záminkou doplatku sociálního a zdravotního 
pojištění z vrácených peněz, 
- dne 16. 11. 2017 hotovost ve výši 16 000 Kč pod záminkou soudních poplatků, 
- dne 20. 11. 2017 hotovost ve výši 13 000 Kč pod záminkou soudních poplatků za úřad práce, 
- dne 24. 11. 2017 hotovost ve výši 94 000 Kč pod záminkou údajného úplatku, 
- dne 5. 12. 2017 hotovost ve výši 30 000 Kč pod záminkou zaplacení "Lomisu za převoz peněz", 
- dne 20. 12. 2017 hotovost ve výši 80 000 Kč pod záminkou opětovného zaplacení exekuce, 
- dne 11. 1. 2018 hotovost ve výši 34 000 Kč pod záminkou opětovného zaplacení exekuce, 
- dne 16. 2. 2018 hotovost ve výši 73 000 Kč pod záminkou daně z příjmu z vrácených peněz, 
-  dne 16. 3. 2018  hotovost  ve  výši 105 000 Kč  pod  záminkou opětovného  zaplacení  soudních 
poplatků, 
- dne 10. 4. 2018 hotovost ve výši 14 000 Kč pod záminkou úhrady sociálního pojištění, 
- dne 17. 4. 2018 hotovost ve výši 55 000 Kč pod záminkou platby "exekuce pro S.", 
-  dne 15. 5. 2018  hotovost  ve  výši 30 000 Kč  pod  záminkou  zaplacení  "zdravotního  do  konce 
roku", 
- dne 15. 6. 2018 hotovost ve výši 56 000 Kč pod záminkou "vrácení půjčky pro ČS" a 
- dne 27. 6. 2018 hotovost ve výši 55 000 Kč pod záminkou daně z vrácených peněz,  
 
přičemž  nikdy  neměla  v  úmyslu  takto  převzatou  hotovost  použít  k  účelům  tvrzeným  jí 
poškozenému  a  tyto  prostředky  dle  svého  pravého  skrytého  záměru  použila  pro svou vlastní 
potřebu, čímž poškozeným – jmenovanému P. P. a jeho manželce J. P., nar. XXXXX, způsobila 
celkovou škodu ve výši nejméně 11 400 000 Kč,  
kdy pro  podpoření  tohoto  svého  podvodného  cíle  a  předstírání  hodnověrnosti  tohoto  jejího 
jednání, předala nejpozději  dne  4. 5. 2017  poškozenému  P. P.  záměrně zfalšovanou  listinu 
nazvanou "Vyrozumění na podanou žádost" ze dne 2. 5. 2017, kterou před tím sama neoprávněně 
vyhotovila,  nadepsala  hlavičkou  Krajského soudu v Brně  a  smyšleným  č. j. 1895674/96pvd-
2013:85/17  a  opatřila otiskem  zfalšovaného  razítka  Krajského  soudu  v  Brně  č. 38  se  zjevně 
zfalšovaným malým státním znakem, čímž tak u poškozeného P. obnovila důvěru a usnadnila si 
tak poté vylákání hotovosti ve výši nejméně 1 453 000 Kč, jak bylo uvedeno výše, 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Kateřina Jedličková 


 
sp. 
zn. 
43 

7/2019 
 
kdy  toto  padělané  razítko  Krajského  soudu  v  Brně  č. 38  si  nechala  v  blíže  nezjištěné  době  v 
předstihu pro tento účel vyrobit v Brně a i po jeho výše popsaném použití si jej ponechala a nadále 
ho přechovávala v její provozovně v Třebíči na ulici Hlavova č. p. 73, a to až do dne 9. 1. 2019, 
kdy zde bylo zajištěno policejním orgánem Policie ČR při domovní prohlídce, 
2.  v blíže  nezjištěné  době  od  ledna  2018  do  nejpozději  dne 9. 1. 2019  v  Třebíči,  v obchodě 
"Květinářství u Madly" na ulici Smila Osovského 34, vědoma si své špatné finanční situace a dluhů, 
kdy neměla žádný legální příjem, postupně s cílem vlastního neoprávněného obohacení ve vícero 
případech  vylákala  od  poškozené M.  B.,  nar. XXXXX,  a to  pod  smyšlenými  záminkami   jako 
finanční  zhodnocení  v  realitách,  vyplacení  kauce,  dodání  másla  a  hovězího  masa,  hotovost 
v celkové výši nejméně 295 000 Kč, ze kteréžto částky takto konkrétně vylákala: 
 
- v lednu 2018 částku ve výši 25 000 Kč pod záminkou zhodnocení v realitách, 
- v březnu 2018 částku ve výši 110 000 Kč pod záminkou zhodnocení v realitách a  
- v březnu 2018 částku ve výši 150 000 Kč pod záminkou vyplacení kauce za svou známou údajnou 
L. K., a dále 
 
se vydávala za zaměstnance  Grand hotelu Brno a takto od jmenované M. B. k její škodě vylákala 
zboží  -  dekorace  (zejména  dušičkovou  a  vánoční  vazbu)  pro  svého  údajného  zaměstnavatele v 
celkové hodnotě nejméně 10 700 Kč,  
přičemž nikdy neměla v úmyslu takto převzatou hotovost použít k účelům tvrzeným jí poškozené 
a tyto prostředky dle svého pravého skrytého záměru použila pro svou vlastní potřebu, stejně jako 
ony dekorace, za které nikdy nehodlala zaplatit a také nezaplatila, čímž poškozené M. B. způsobila 
celkovou škodu ve výši nejméně 305 700 Kč,  
3.  v blíže nezjištěné době nejméně od 25. 5. 2018 do 9. 1. 2019 v Třebíči, na ulici Kotlářská 122/5, 
vědoma si své špatné finanční situace a dluhů, kdy neměla žádný legální příjem, postupně s cílem 
vlastního  neoprávněného  obohacení  ve  vícero  případech  vylákala  od  poškozené   H.J.
nar. XXXXX, a to pod smyšlenými záminkami  jako nutnost úhrady léčení údajné rakoviny jejího 
otce, nutnost zaplacení výměny strojku na podporu srdeční činnosti její matky, nutnost zaplacení 
opakované operace zlomenin rukou  jejího přítele a následné zaplacení rehabilitace na soukromé 
klinice, hotovost v celkové výši nejméně 907 000 Kč, ze kteréžto částky takto konkrétně vylákala: 
 
- dne 25. 5. 2018 částku ve výši 80 000 Kč, 
- dne 31. 5. 2018 částku ve výši 105 000 Kč, 
- dne 29. 6. 2018 částku ve výši 60 000 Kč, 
- dne 23. 7. 2018 částku ve výši 53 000 Kč, 
- dne 1. 8. 2018 částku ve výši 62 000 Kč, 
- dne 10. 8. 2018 částku ve výši 4 000 Kč, 
- dne 16. 8. 2018 částku ve výši 3 000 Kč, 
- dne 18. 8. 2018 částku ve výši 14 000 Kč, 
- dne 20. 8. 2018 částku ve výši 10 000 Kč, 
- dne 7. 9. 2018 částku ve výši 11 000 Kč, 
- dne 5. 10. 2018 částku ve výši 3 000 Kč, 
- dne 22. 10. 2018 částku ve výši 2 000 Kč, 
- dne 26. 10. 2018 částku ve výši 8 000 Kč, 
 
kdy dne 12. 11. 2018, aby tak cíleně prohloubila důvěru poškozené H.J., tedy že jí shora uvedené 
prostředky vrátí, této vrátila hotovost ve výši 50 000 Kč s tím, že zbytek jí vyplatí po odblokování 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Kateřina Jedličková 


 
sp. 
zn. 
43 

7/2019 
 
účtu,  ačkoli  si  byla  vědoma,  že  žádným  takovým  účtem  nedisponuje, a  dále  ze  shora  uvedené 
celkové částky dále konkrétně od poškozené J. vylákala:  
 
- dne 20. 11. 2018 částku ve výši 39 000 Kč, 
- dne 6. 12. 2018 částku ve výši 51 000 Kč, 
- dne 12. 12. 2018 částku ve výši 22 000 Kč, 
- dne 21. 12. 2018 částku ve výši 65 000 Kč, 
- dne 26. 12. 2018 částku ve výši 24 000 Kč, 
- dne 27. 12. 2018 částku ve výši 91 000 Kč a 
- dne 8. 1. 2019 částku ve výši 200 000 Kč, kterou dne 9. 1. 2019 od poškozené převzala a vzápětí 
byla i s touto částkou zadržena policejním orgánem,   
 
přičemž nikdy neměla v úmyslu takto převzatou hotovost použít k účelům tvrzeným jí poškozené 
a  tyto  prostředky  dle  svého  pravého  skrytého  záměru  použila  pro svou vlastní  potřebu,  čímž 
poškozené H. J. způsobila celkovou škodu ve výši nejméně 857 000 Kč,  
4.  poté, co v blíže nezjištěné době navečer dne 3. 12. 2018 v Malhostovicích č. 232, vědoma si své 
špatné finanční situace a dluhů, kdy neměla žádný legální příjem, s cílem vlastního neoprávněného 
obohacení  požádala,  a  to  s nevážně  míněným  příslibem  jejího  vrácení  do  12. 12. 2018, 
poškozeného J. K., nar. XXXXX, o půjčení hotovosti ve výši 350 000 Kč, a to pod smyšlenou 
záminkou doplacení hypotéky za účelem následného prodeje nemovitosti - veterinární kliniky v 
Hustopečích, tak v době kolem 09:30 hod. dne 4. 12. 2018 na blíže nezjištěném místě v Drásově 
převzala od jmenovaného K. hotovost ve výši 290 000 Kč, kdy takto převzatou hotovost neměla 
v úmyslu k uvedenému účelu použít a ani ji poškozenému v budoucnu vrátit, ale tuto dle svého 
pravého  skrytého  záměru  použila  pro  svou  vlastní  potřebu, čímž  poškozenému  J.  K.  způsobila 
celkovou škodu ve výši 290 000 Kč
tedy 
dílem sebe obohatila tím, že uvedla někoho v omyl a způsobila tak na cizím majetku škodu velkého 
rozsahu (ad 1. až 4.) a dílem se dopustila jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu, že se sebe 
obohatí tím, že uvede někoho v omyl a způsobí tak na cizím majetku škodu velkého rozsahu, avšak 
k dokonání trestného činu nedošlo (ad 4.), 
 
padělala  veřejnou  listinu  a  takovou  listinu  užila  jako  pravou  a  získala  takovým  činem  pro  sebe 
značný prospěch (ad 1.). 
 
Tím spáchala 
 
zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku částečně dokonaný (ad 1. 
až 4.), částečně ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku (ad 4.), 
 
zločin padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku 
(ad 1.), 
 
a odsuzuje se 
podle  §  209  odstavec  5  trestního  zákoníku,  za  použití  §  43  odst.  1  trestního  zákoníku, 
k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 8 (osmi) let. 
Podle § 56 odstavec 2 písmeno b) trestního zákoníku se obžalovaná pro výkon uloženého trestu 
zařazuje do věznice se zvýšenou ostrahou
Shodu s prvopisem potvrzuje: Kateřina Jedličková 


 
sp. 
zn. 
43 

7/2019 
 
Podle § 70 odstavec 2 písmeno a) trestního zákoníku se obžalované ukládá trest propadnutí věci
a  to  razítka  s textem  „JUDr.  V.  K.,  Vrchní  státní  soudce  pro  Brno,  k.č.  48911“,  a  kulatého  razítka 
s textem „Krajský soud Brno, *38*, malý státní znak“, které jsou přílohou spisu. 
Podle § 228 odstavec 1 trestního řádu je obžalovaná povinna zaplatit poškozeným: 
-  P.  P.,  nar.  XXXXX  a  J.  P.  nar.  XXXXX,  oba  bytem  XXXXX,  XXXXX,  škodu  ve  výši 
11 400 000 Kč, 
- M. B., nar. XXXXX, bytem XXXXX, škodu ve výši 295 700 Kč, 
- H. J., nar. XXXXX, bytem XXXXX, XXXXX, XXXXX, škodu ve výši 655 000 Kč, 
- J. K., nar. XXXXX, bytem XXXXX, škodu ve výši 290 000 Kč. 
 
Podle § 229 odstavec 2 trestního řádu se poškození J. P. a J. P. odkazují se zbytkem svého nároku 
na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 
Odůvodnění:  
Na základě dokazování provedeného v hlavním líčení vzal soud za prokázané, že se skutkový děj 
odehrál  tak,  jak  je  uvedeno  ve  výroku  tohoto  rozsudku.  K závěrům  soud  dospěl  na  základě 
částečného doznání obžalované, dále na základě svědecké výpovědi poškozených P. P. st. a J. P., 
na základě výpovědi poškozených M. B., H.J. a J. K., a dále na základě svědeckých výpovědí dalších 
svědků, v neposlední řadě také na základě listin založených ve spise a připojeného razítka a diáře.  
Obžalovaná se ke spáchání trestné činnosti z velké části doznala. Uvedla, že skutečně v letech 
2013-2018 vylákala od poškozených manželů P. celkem 11 600 000 Kč. Rovněž tak doznala, že pro 
podpoření svého podvodného cíle, a proto, aby vypadala hodnověrně před těmito poškozenými, 
vyrobila  záměrně  zfalšovanou  listinu,  kterou  nazvala  Vyrozumění  na  podanou  žádost,  opatřila  ji 
hlavičkou Krajského soudu v Brně, dále ji opatřila otiskem zfalšovaného razítka Krajského soudu 
v Brně,  které  si  nechala  vyrobit,  a  to  proto,  aby  si  usnadnila  od  poškozených  vylákání  další 
hotovosti.  Rovněž  tak  obžalovaná  doznala,  že  od  poškozené  M.  B.  vylákala  pod  různými 
záminkami  295 000 Kč,  od  poškozené  H.J.  pod  záminkami  léčení  svých  rodičů  a  svého  přítele 
907 000 Kč, a od J. K. pod záminkou doplacení hypotéky 290 000 Kč; vše v období od prosince 
2013, kdy začala vylákávat finanční prostředky od manželů P. až do 9. 1. 2019, kdy byla zadržena 
policií. K vylákání peněz od manželů P. uvedla, že se s poškozeným P. P. st. seznámila díky svému 
otci, který byl kolegou poškozeného, zjistila od otce, že poškozeného vyhodili z práce, a proto mu 
namluvila, že je manažerka v hotelu Grand, a že by zde mohl poškozený pracovat jako hotelové 
taxi, je však nutno vyřídit pro tuto práci koncesi, kterou obžalovaná zařídí, a takto od poškozeného 
vylákala první částku peněz. Pod různými dalšími záminkami, jako bylo uhrazení exekuce, uhrazení 
neoprávněně vyplacené podpory v nezaměstnanosti, uhrazení soudních poplatků, zaplacení údajné 
škody, zaplacení daně z příjmu a dalších, pak od poškozených manželů P. získávala až do prosince 
2018 finanční prostředky v řádech desetitisíců či statisíců korun. S ohledem na množství kontaktů 
s P. si již obžalovaná nepamatuje přesně záminky, které uváděla, ani místa, ani částky. Poslední 
peníze od P. převzala v létě 2018, poté ji kontaktoval P. P. st. s tím, že chtěl podepsat směnku na 
12 000 000  Kč,  aby  měl  nějakou  jistotu,  a  tu  obžalovaná  podepsala,  neboť  částka,  na  které  se 
domluvili, byla zhruba 11 600 000 Kč a těch 400 000 Kč bylo jakési navýšení. O částkách, které od 
P. získala, si vedla nejprve poznámky na papíře, který však posléze zničila, a nějaké poznámky si 
vedla i ve svém deníku. Obžalovaná uvedla, že nikdy poškozeného v žádném řízení nezastupovala, 
vše byly pouze výmysly. Jediné, co za něj zaplatila bylo zdravotní a sociální pojištění, což za dobu, 
kdy  takto  od  P.  peníze  získávala,  činí  asi  200 000 Kč.  Obžalovaná  v předmětnou  dobu  nikde 
nepracovala, měla pronajatý dům v Malhostovicích, kdy za jeho pronájem platila 18 000 Kč, dále 
měla pronajatá dvě vozidla, za jedno platila 18 000 Kč a za druhé 22 000 Kč měsíční nájem, dále 
měla pronajatou kancelář v Třebíči, kde platila 7 000 Kč později 6 000 Kč měsíčně. Doma před 
přítelem předstírala, že jde do práce, ale chodila různě po městě, nebo byla u P., a pak se večer 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Kateřina Jedličková 


 
sp. 
zn. 
43 

7/2019 
 
normálně vrátila domů. Byla si vědoma toho, že dluží P. a dalším osobám značné peníze, domnívala 
se, že by jí mohli třeba půjčit peníze rodiče, ona by začala pracovat a splácet. Pokud se pak týká 
finanční hotovosti, kterou vylákala od poškozené M. B., k této části se zcela obžalovaná doznala, 
s tím že od M. B. převzala 295 000 Kč na několikrát, přičemž uvedla, že tyto finanční prostředky 
zhodnotí, ve skutečnosti je použila pro vlastní potřebu, rovněž předstírala, že je zaměstnankyní 
hotelu Grand a nezaplatila za květinové dekorace. Obžalovaná se dále doznala i k tomu, že vylákala 
od H.J. částku 896 000 Kč pod záminkou léčení otce, že peníze potřebuje na operaci, i pod dalšími 
záminkami; bylo to na jaře a v průběhu roku 2018. Obžalovaná se rovněž doznala, že vylákala od 
J.  K.  290 000 Kč,  kdy  původně  chtěla  350 000 Kč,  které  ale  neměl,  a  bylo  to  pod  záminkou 
doplacení  hypotéky  na  smyšlenou  kliniku,  kdy  žádná  klinika  neexistovala  a  obžalovaná  použila 
finanční prostředky na zaplacení svých dluhů a na osobní potřebu. Obžalovaná se dále hájila, že 
sice od P. vylákala 11 600 000 Kč, ale není pravda, že by jim žádné peníze nevrátila. Po dobu 5 let 
P.  P.  platila  zdravotní  a  sociální  pojištění  v hodnotě  zhruba  200 000 Kč,  dále  jim  pořídila  psa, 
kterého očkovala, vozila mu krmení, to bylo zhruba v hodnotě 40 000 Kč, dále nechala opravit 
vozidla, která měla od P. půjčena, jednalo se o VW Passat a VW Transporter, kdy opravy stály 
zhruba 50 000 Kč, rovněž dodávala P. maso zhruba za 80 000 Kč, a pak rovněž P. v lednu 2018, 
konkrétně P. P., vrátila částku 5 700 000 Kč. Tyto peníze sice vylákala od P., ale měla je doma 
uschované, a když po ní P. P. požadoval peníze vrátit zpět, neboť dlužil peníze lidem ve svém 
okolí, tak mu 5 700 000 Kč vrátila, předala mu je v igelitové tašce v posledním týdnu v lednu 2018.  
Soud  ve  věci  vyslechl  několik  svědků.  Z výpovědi  poškozeného  P.  P.  st.  soud  zjistil,  že  se 
s obžalovanou seznámil, když znal jejího otce, který byl zaměstnán stejně jako poškozený ve firmě 
XXXXX. Obžalovaný byl z XXXXX propuštěn, a v půlce prosince 2013 za ním přijela obžalovaná 
domů a nabídla mu zaměstnání řidiče taxi pro hotel Grand v Jihlavě nebo v Brně, kde jak uváděla, 
měla dělat manažerku. Za vyřízení taxikářské licence požadovala 50 000 Kč, s tím že 30 000 Kč 
zaplatí poškozený a zbytek doplatí ona. S ohledem na to, že jejího otce znal jako bezproblémového 
člověka, věřil jí, že dělá manažerku v hotelu, a proto jí důvěřoval a peníze jí předal. Poškozený byl 
v předmětnou dobu nezaměstnaný a domníval se, že tedy bude pracovat pro hotel Grand. Po celou 
dobu, co k nim obžalovaná chodila, tak do žádné práce nešel, neboť ona mu tvrdila, že má smlouvu 
s Grandem, a že nemůže nastoupit do žádného jiného zaměstnání. Na podzim 2018 ale nakonec 
do  zaměstnání  nastoupil.  Poškozený  si  zpočátku  částky,  které  po  něm  obžalovaná  vyžadovala, 
nepsal. Jednalo se o částky v řádech desetitisíců korun, takže 2,5 roku si společně s manželkou 
žádné poznámky ohledně peněz nedělali, až poté si začali částky psát. Poškozený od obžalované 
vyžadoval potvrzení o převzetí částek, ale ona mu uváděla, že si snad věří, a proto tedy není nutné 
nic podepisovat. Kolik peněz takto obžalované dal, není schopen poškozený odhadnout, za celé 
období od roku 2013 do 2018 od něj a jeho manželky obžalovaná vylákala 11 600 000 Kč; zhruba 
tak to dohromady spočítali. Poškození si museli brát půjčky, kde se dalo (dcera si vzala půjčku, syn 
si vzal půjčku, dále si půjčil bratr, švagr, poškozený si půjčil od kamarádů, manželka si půjčovala i 
v práci), zrušili veškerá spoření a pojištění, prodali i nějaký majetek. Obžalovaná neustále slibovala 
nějaké věci, uváděla různé důvody, proč nemůže poškozený nastoupit do práce, a proč je třeba dál 
platit další peníze, mělo se jednat o nesrovnalosti v daních, v různých poplatcích, dále že bývalá 
firma udělala někde nějakou chybu a je to nutno doplatit, dále že se musí zaplatit soudní poplatky, 
doplatit zdravotní a sociální pojištění, že došlo k nějaké krádeži na úřadu práce apod. Obžalovaná 
uváděla, že když všechno zaplatí (finanční částky, které po nich chtěla), tak se vše urychlí a peníze 
jim posléze budou vráceny zpět. Poškozený po ní chtěl nějaké listiny, jednou mu přinesla listinu, 
kterou  poškozený  předložil  policii,  mělo  se  jednat  o  listinu,  kde  bylo  razítko  Krajského  soudu 
v Brně a měla potvrzovat, že si mohou jít vyzvednout peníze, které, jak obžalovaná vysvětlila, byly 
převedeny z Prahy do Brna, kdy poškozený nevedl žádný soudní spor v Brně, pouze v Praze byl 
stíhán pro dopravní nehodu, za kterou dostal podmínku, která již vypršela. Pro peníze k soudu do 
Brna jel, ale do budovy se ani nedostal, obžalovaná něco řešila přes telefon a dovnitř ani nešli; takto 
byli i v Praze. Proč nejdou peníze vyplatit, zdůvodňovala tím, že soudce J. nebo P., nebo advokát 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Kateřina Jedličková 


 
sp. 
zn. 
43 

7/2019 
 
P. (což byly všechno osoby, které si vymyslela) jí řekli, že jsou nějaké potíže, že se zase musí něco 
vyplatit,  doplatit,  musí  se  počkat,  že  to  bude  trvat  týden,  14  dnů,  tři  týdny.  Peníze  měly    být 
poškozeným  vyplaceny  na  pokladně  soudu.  Pokud  se  týká  zdravotního  a  sociálního,  tak  toto 
obžalovaná  pravděpodobně  skutečně  platila,  neboť  když  poškozený  nastupoval  v září  2018  do 
nového  zaměstnání,  tak  zde  byl  nějaký  nedoplatek  ve  výši  zhruba  2 000 Kč.  Měsíčně  za  něj 
obžalovaná platila něco přes 3 000 Kč, na zdravotním a sociálním pojištění dluh nebyl. Dohromady 
za  něj  mohla  zaplatit  zhruba  200 000 Kč,  což  si  ověřoval  dle  výpisu,  které  má  svědek  doma. 
K předložené  padělané  listině  krajského  soudu  svědek  uvedl,  že  s ohledem  na  to,  že  zde  bylo 
razítko,  tak  věřili  tomu,  co  zde  bylo  napsáno,  že  jsou  tady  pro  něj  připraveny  peníze.  Zhruba 
5. 6. 2017  pro  peníze  jeli,  kdy  jeli  společně  s obžalovanou,  chodili  v Brně  po  ulici,  čekali  na 
telefonát,  aby  si  pro  peníze  přišli,  ale  nakonec  jeli  bez  peněz  domů.  Obžalovaná  byla  neustále 
s poškozeným, někam telefonovala, a říkala, že se musí počkat, než jim někdo zavolá. Poškozený 
si půjčoval peníze u známých, u kamarádů, u rodiny, všem vždy uvedl, na co to je, tj. uváděl ty samé 
důvody,  které  mu  uváděla  obžalovaná,  někteří  z těchto  věřitelů  se  podivovali,  ale  všichni 
poškozenému  věřili,  že  si  potřebuje  něco  vyřídit,  aby  mohl  jít  zpět  do  práce.  V jaké  výši  má 
momentálně  dluhy  si  přesně  poškozený  není  schopen  vybavit,  ale  s ohledem  na  to,  jakým 
způsobem půjčky splácí, spočítali společně s manželkou, že by je měl splácet zhruba 30-35 let, takže 
se domnívá, že se toho ani nedožije. V současné době je zaměstnaný a společně s manželkou si 
nechávají jenom něco málo peněz na živobytí a všechny ostatní peníze používají na splátku svých 
dluhů. Pokud obžalovaná tvrdí, že poškozenému vrátila částku 5 700 000 Kč, tak je to lež, nikdy 
takové finanční prostředky nevrátila, pokud by se tak stalo, tak by poškozený okamžitě zaplatil své 
dluhy u kamarádů a zůstaly by mu akorát tak dluhy v rodině. Obžalovaná poškozenému vrátila 
nějaké finanční prostředky, mohlo se jednat však dohromady o zhruba 100 000 Kč, když už hrozilo, 
že jim odpojí elektřinu nebo plyn; pak si to však opět zase odnesla, když chtěla třeba hned za týden 
půjčit mnohem větší sumu, než vrátila. Je pravda, že jim obžalovaná pořídila psa, že jim vozila 
nějaké krmení, psa i naočkovala. Poškozený chtěl za krmení platit, ale obžalovaná to vždy odmítala. 
Poškozený  se  pak  dostal  do  zoufalé  situace  a  chtěl  po  obžalované  podepsat  směnku,  kdy  tuto 
vyčíslil  na  částku  12 000 000 Kč,  přičemž  navýšení  oproti  vylákaným  prostředkům  byly  jakési 
náklady či úroky, které s půjčkami měl, neboť sám si musel od známých půjčit, také měl s tím dost 
výdajů, když musel někam jezdit, shánět půjčky apod. Dohodli se proto společně s obžalovanou na 
takovémto navýšení. Poškozený byl bez práce od 13. 12. 2013 do 1. 8. 2018, manželka pracovala, 
ale vydělávali akorát tak na živobytí, kolikrát neměli ani na chleba a museli si půjčit; naštěstí mají 
drobné  hospodářství  (králíky,  slepice),  žili  jenom  z toho,  co  mohli.  Od  věřitelů  si  pro  osobní 
potřebu peníze nepůjčoval, pouze od rodiny. Nakonec, když vše nikam nevedlo, tak se rozhodl 
v létě 2018 podat na obžalovanou trestní oznámení.  
Z výpovědi svědkyně J. P. soud zjistil, že je manželkou poškozeného P. P. a v prosinci 2013 je 
navštívila obžalovaná. Bylo to poté, co P. P. ztratil práci, byl propuštěn ze zaměstnání a sdělila jim, 
že  pracuje  jako  manažerka  v Grand  Hotelu  Jihlava,  a  může  poškozenému  P.  zajistit  práci 
hotelového taxikáře; na to je však třeba vyřídit taxikářskou licenci, která stojí 50 000 Kč, přičemž 
30 000 Kč jí manželé dali ze svého a zbytek prý že zaplatí ona. Licence však nebyla vyřízena, a poté 
obžalovaná přišla, že manželovi zapomněli v XXXXX doplatit nějaké peníze a zaplatit sociální a 
zdravotní pojištění, a proto je nutno zaplatit další částku, aby to potom mohl úřad práce vyplatit. 
Dále pak sdělila, že je třeba vrátit podporu v nezaměstnanosti, která byla neoprávněně vyplacena, 
s tím  že  bude  později  znovu  vyplacena,  tak  jak  má  být.  Dále  vyžadovala  peníze  na  zaplacení 
poplatku u soudu, dále uváděla, že na úřadu práce došlo k nějaké zpronevěře, a že poškozenému 
P.  hrozí  vězení,  pokud  nezaplatí  další  částku.  Zpočátku  si  nezapisovali,  kolik  peněz  předali 
obžalované,  to  začali  dělat  až  s odstupem  asi  dvou  let.  Většinu  peněz  předával  obžalované 
poškozený P. P., občas svědkyně P. a někdy také jejich dcera M. L.. K předávání docházelo většinou 
u  nich  doma  v XXXXX,  popř.  i  někde  jinde.  Všechny  peníze  obžalované  předali  v hotovosti, 
přičemž  však  nebyli  schopni  sumu  pokrýt  z vlastních  finančních  prostředků,  a  proto  prodali  i 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Kateřina Jedličková 


 
sp. 
zn. 
43 

7/2019 
 
nějaký majetek a půjčili si od rodiny, od známých, svědkyně si rovněž půjčovala od kolegů v práci. 
Obžalovaná poškozeným vrátila pouze menší část peněz, když už hrozilo, že bude odpojen plyn či 
elektřina, ale poté, co jim část peněz vrátila, chtěla vzápětí zase mnohem větší peníze zpět na něco 
dalšího. Obžalovaná rovněž manželům P. předložila listinu, která vypadala jako listina ze soudu, 
kde bylo napsáno něco v tom smyslu, že má již peníze uloženy u soudu v Brně, kde by mělo být 
asi 17 000 000 Kč. Manžel pro ty peníze do Brna jel, ale nic nepřivezl. Občas posílala obžalovaná 
jménem  advokáta  P.  nebo  dalších  vymyšlených  osob  poněkud  agresivnější  SMS,  ale  sama  při 
jednání  působila  příjemně.  Společně  pak  zkoušeli  zjistit,  kolik  vlastně  obžalované  dali  peněz,  a 
shodli se na tom, že to byla částka přes 11 500 000 Kč. Obžalovaná se v osobním kontaktu chovala 
mile, svědkyni i celou rodinu ale stresovalo to, že dluží spoustu peněz, uklidňovalo je na druhé 
straně však to, že u soudu jich mělo ležet daleko více.  
Z výpovědi svědkyně M. L. soud zjistil, že je dcerou manželů P., a obžalovanou zná od doby, kdy 
je začala navštěvovat, tj. její rodiče, v době, kdy její otec ztratil práci ve firmě XXXXX. Nejdřív 
obžalovaná poškozeným nabídla práci, resp. P. P., za což ale chtěla peníze na vyřízení taxikářské 
licence. Potom chtěla peníze pod různými dalšími záminkami, s tím že jsou problémy s výplatou 
mezd a je to třeba přepočítat, pak že byly problémy na úřadu práce, je třeba vrátit nějakou podporu, 
je třeba zaplatit různé soudní poplatky a další různé podobné příběhy. Sama svědkyně předávala 
obžalované  alespoň  20krát  finanční  prostředky,  již  však  přesně  neví  kolik,  jednalo  se  o  částky 
v řádech desetitisíců korun. Obžalovaná se při přebírání peněz i při tom, když peníze požadovala, 
chovala klidně, sama svědkyně byla toho několikrát přítomna, komunikace probíhala naprosto bez 
problému, obžalovaná působila suverénně a svědkyně jí věřila, že ty peníze jsou opravdu potřeba. 
Žádné písemné potvrzení o předání peněz však nebylo vypracováno. Svědkyně půjčila rovněž svým 
rodičům finanční prostředky, zhruba 1 200 000-1 500 000 Kč, z nichž část peněz šla obžalované T. 
a část peněz svědkyně půjčila svým rodičům, aby měli z čeho žít. Půjčky si pak zapisovala do svého 
deníku, ale nejsou úplně přesně uvedena data, jsou v deníku zapsány i částky, které si půjčil její bratr 
a  předal  je  rodičům  nebo  i  ona  sama  si  půjčovala  peníze  od  bank,  protože  tolik  prostředků 
nevlastnila.  Poslední  peníze  jí  předávala  v červnu  2018,  jednalo  se  o  10 000 Kč.  O  tom,  že  by 
obžalovaná vrátila poškozeným nějaký větší obnos peněz, jí není nic známo. 
Z výpovědi svědka P. P. ml. soud zjistil, že je synem manželů  P., většinu času nežije v České 
republice,  ale  pracuje  jako  posádka  zaoceánských výletních  lodí  a  je  vždy  půl  roku  v zahraničí. 
Obžalovanou Z. T. svědek neznal, počátek jejich kontaktu s rodiči zná pouze z vyprávění rodičů. 
Svědek se do České republiky vrátil v červenci 2014 a pobýval doma rok, kdy poté opět odjížděl na 
loď. Je mu známo, že v tu dobu docházelo k nějakým platbám směrem k Z. T., jednalo se však o 
otcovy peníze. V tu dobu ještě svědek svému otci žádné peníze půjčit nemusel. Po svém návratu 
koncem roku 2015 už nějaké peníze otci půjčil, v dubnu 2016 opět odjížděl a převáděl nějaké peníze 
ze svého účtu na účet sestry, která je pak předávala otci. Peníze měla obžalovaná chtít v souvislosti 
s úřadem práce, finančním úřadem, sociálkou apod., kdy otec musel vracet nějaké peníze, které by 
měl poté dostat zpět. Podrobnosti k tomu svědkovi nejsou známy. Svědek byl i přítomen jedné 
předávce peněz ze strany otce vůči obžalované, i on sám osobně obžalované několikrát předával 
hotovost, vždy se jednalo o peníze v obálce, které mu předal otec a on je pak předal obžalované. 
Jednou jej obžalovaná vezla i k bankomatu v XXXXX, kde pro něj vybíral nějaké peníze. Celková 
částka, kterou svědek otci půjčil (byly to všechno finanční prostředky pro obžalovanou T.), činí 
zhruba  2 300 000 Kč,  ale  přesný  přehled  o  tom  svědek  nemá.  Otec  měl  podle  slibu  T.  dostat 
vyplacenou částku ve výši asi 14-15 mil. Kč. Obžalovaná dále tvrdila, že ve věci jsou zainteresováni 
nějací známí soudci z Brna, je mu známo pouze jméno P. Dále tam měla figurovat nějaká D., což 
měla být finanční či daňová poradkyně. Sama T. svědkovi nabízela práci v Grand Hotelu na pozici 
manažera hotelu, o což měl svědek zájem, ale posléze mu sdělila, že práce prozatím v této pozici 
není možná.  
Shodu s prvopisem potvrzuje: Kateřina Jedličková 


 
sp. 
zn. 
43 

7/2019 
 
Z výpovědi svědkyně M. B. soud zjistil, že má prodejnu květin v Třebíči a obžalovanou poznala 
jako zákaznici, která za ní chodila zhruba 2 roky, postupně vztah prodejce-zákazník přešel ve vztah 
kamarádský.  Na  konci  roku  2017  přišla  obžalovaná  s nabídkou  zúročení  peněz.  Věděla,  že 
poškozená B. bojovala v tu chvíli s dluhy a nabízela ji zúročení, s tím že se bude jednat o rychlé 
peníze.  Sdělila  jí,  že  má  kamarádku,  která  podniká  s realitami,  výhodně  kupuje  v exekuci 
nemovitosti,  a  rychle  prodává  za  lepší  peníze.  Svědkyně  však  tehdy  peníze  neměla,  a  proto 
obžalované svěřila finanční prostředky sestra poškozené L. O.; jednalo se o 80 000 Kč. V lednu 
2018 za ní obžalovaná přišla, že se jí již podařilo zhodnotit peníze od L. O., a zda pro ni samotná 
poškozená B. nemá nějaké finanční prostředky. Svědkyně měla  odložené peníze na zdravotní a 
sociální pojištění, jednalo se o 25 000 Kč, a ty jí tedy předala, s tím že svědkyni slíbila, že ještě 
v březnu 2018 ji peníze vrátí. Poté ji v březnu 2018 pod záminkou zhodnocení předala ve třech 
splátkách postupně dalších 110 000 Kč. Obžalovaná však poškozené nic nevrátila, ta se dostala do 
prodlení s platbou pojištění, a pak přišla i exekuce. Obžalovaná stále odkládala vrácení peněz, jako 
důvod uváděla, že ji svědkyně O. udala na policii, a ona má tím pádem zablokované účty. V březnu 
kolem  velikonoc  pak  obžalovaná  přišla,  že  její  kamarádka  z realit  je  ve  vazbě,  a  že  pro  tuto 
kamarádku potřebuje 150 000 Kč na vyplacení kauce. Svědkyně si šla peníze půjčit od známých, a 
150 000 Kč obžalované předala. Ta jí slibovala, že jí peníze do tří dnů vrátí a k tomu přidá dalších 
30 000 Kč  navrch.  Obžalovaná  občas  svědkyni  přivezla  na  prodej  máslo  či  maso,  toto  jí  vždy 
svědkyně zaplatila, tvrdila jí, že pracuje v hotelu Grand jako provozní. Na podzim 2018 si takto 
poškozená  od ní objednala máslo a maso za celkem 10 000 Kč, které obžalované předala, ta však 
už žádné potraviny nepřivezla. V průběhu roku 2018 obžalovaná odebírala od poškozené zboží, 
jednalo se o květinové vazby za poměrně vysoké částky, a na podzim 2018 si objednala tři vazby 
celkem  za  10 700 Kč,  které  však  už  nezaplatila.  Celkem  tak  poškozená  obžalované  předala 
305 700 Kč,  přičemž  ji  v lednu  2019  rodiče  Z.  T.  předali  10 000 Kč  jako  splátku  za  dceru, 
poškozená je tedy o částku 295 700 Kč. S obžalovanou svědkyně komunikovala průběžně, jako 
důvody nevracení půjčených peněz obžalovaná uváděla, že je nemocná matka, že musí dát úplatek 
do nemocnice, dále že je nemocný otec, že má jít na operaci apod. Sestra L. pak od obžalované 
získala peníze v září či říjnu 2018, dokonce jí snad měla obžalovaná vyhrožovat, sama svědkyně 
byla přítomna hádce její sestry s obžalovanou u ní v obchodě, kdy vše bylo velmi emotivní.  
Z výpovědi svědkyně L. O. soud zjistil, že se s obžalovanou seznámila přes svou sestru M. B. u 
ní  v obchodě,  kdy  v prosinci  2017  se  jí  sestra  zeptala  na  možnost  investice  prostřednictvím 
obžalované a svědkyně jí svěřila částku přes svou sestru 80 000 Kč; zhodnocení mělo být ve výši 
20 %, tj. 16 000 Kč; peníze měla poškozená získat zpět v březnu 2018. Žádné potvrzení o předání 
peněz sepsáno nebylo. Poté začala v době, kdy nastala splatnost půjčky, tj. kolem Velikonoc v roce 
2018,  svědkyně  urgovat  obžalovanou  o  vyplacení  peněz,  komunikace  probíhala  SMS,  kdy 
obžalovaná  byla  v SMS  i  vulgární.  V létě  2018  se  pak  sešly  v obchodě  její  sestry  M.  B.,  kdy  se 
obžalovaná vymlouvala na nemocné rodiče, a že nemá peníze. Za asi další dva měsíce se opět na 
základě SMS setkaly v obchodě M. B., a zde již svědkyně obžalované sdělila, že pokud nedostane 
své peníze, tak půjde na policii, na což začala obžalovaná svědkyni vyhrožovat, ta dostala vztek, 
došlo k hádce, a zhruba za týden měla svědkyně peníze na účtu; jednalo se o oněch 80 000 Kč, 
které obžalované svěřila.  
Z výpovědi poškozené H.J. soud zjistil, že jí obžalovaná Z. T. kontaktovala sama na podzim roku 
2017, neboť svědkyně prodává vajíčka a obžalovaná ji kontaktovala právě za účelem koupě vajec. 
Pro vajíčka pak jezdila pravidelně zhruba jednou za týden, za vajíčka pravidelně platila. Na jaře 
2018 obžalované sdělila, že může uložit peníze na výhodný účet, ale to svědkyně odmítla, na úroky 
nevěří. V květnu 2018 jí poškozená poprvé půjčila peníze, obžalovaná jí sdělila, že její otec má 
rakovinu prostaty, musí na operaci, bude muset na protonovou léčbu do Prahy, a poškozená jí 
půjčila  zhruba  200 000 Kč.  Celkem  takto  poškozená  obžalované  dala  pod  různými  záminkami 
(jednalo se např. o to, že jsou peníze potřeba na léčbu srdce maminky, dále na léčbu zlomené ruky 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Kateřina Jedličková 

10 
 
sp. 
zn. 
43 

7/2019 
 
jejího  přítele,  kterému  špatně  zlomenina  srostla)  celkem  907 000  Kč,  přičemž  50 000 Kč  jí 
v listopadu 2018 obžalovaná vrátila, ale poté od ní vymohla další peníze a naposled se jednalo o 
částku  200 000 Kč  dne  8. 1. 2019;  tato  částka  byla  8. 1. 2019  vybrána  a  9. 1. 2019  ji  poškozená 
předala obžalované, ale ještě ten den jí 200 000 Kč vrátila policie. Když poškozená obžalované 
peníze půjčovala, ta jí slíbila, že jí je vrátí po žních v roce 2018, pak říkala, že má zablokovaný účet, 
a jakmile jí ho odblokují, tak jí peníze vrátí.  
Z výpovědi poškozeného J. K. soud zjistil, že se s obžalovanou znají jako sousedé z Malhostovic. 
Obžalovaná  uváděla,  že  pracuje  v Grand  Hotelu  v Brně  jako  manažerka,  dům,  kde 
v Malhostovicích  bydleli,  uváděla,  že  si  koupili.  Byli  sousedé  přes  ulici,  vztahy  spolu  měli 
bezproblémové  a  normální.  Na  začátku  prosince  2018  poškozeného  obžalovaná  kontaktovala 
s tím, že potřebuje půjčit 350 000 Kč, s tím že je musí složit do banky, protože měla v Hustopečích 
prodávat nějakému Rakušanovi veterinární kliniku a bylo nutno vyplatit hypotéku. Poškozený jí 
tento důvod věřil, nevěděl, proč by ji věřit neměl. 350 000 Kč nakonec nesehnal, doma měl jenom 
40 000 Kč a 250 000 Kč si musel půjčit od otce; ty předal poté obžalované, tedy 4. 12.2018 jí předal 
290 000 Kč. Obžalovaná uváděla, že to zhruba do týdne vrátí. Na schůzku přijela vozem Škoda 
Kodiaq. Ve smluveném termínu mu obžalovaná peníze nevrátila, obžalovanému sdělila, že peníze 
vrátí převodem, že se platba zdržela v Rakousku. Sám poškozený obžalovanou neurgoval, neboť 
ona mu napsala vždy nějakou SMS, kde uváděla důvod, proč peníze stále nejsou zpět, poté byly 
Vánoce, to to poškozený řešit nechtěl, a že je nějaký problém zjistil až poté, co se mu ozvala policie 
z Jihlavy. Obžalovaná poškozenému žádné peníze nevrátila.  
Z výslechu  svědka  J.  P.  soud  zjistil,  že  tento  je  druhem  obžalované  a  společně  žili  v domě 
v Malhostovicích. O trestné činnosti obžalované není svědkovi vůbec nic známo, celou dobu měl 
za to, že obžalovaná normálně pracovala, ráno odcházela do práce, odpoledne se vracela, vedla ve 
svědkových očích zcela normální život. Uváděla, že pracovala v hotelu Grand, co přesně měla dělat, 
svědek  ani  nevěděl,  nezajímal  se  o  to.  Dům  v Malhostovicích,  ve  kterém  bydleli,  se  svědek 
domníval, že je v jejich vlastnictví, auta, kterými obžalovaná jezdila, měla být služební. Jaké měla 
domácnost výdaje, svědek netuší, o tyto záležitosti se vůbec nestaral, neví ani, jaký měla obžalovaná 
příjem.  
Soud za souhlasu stran přečetl výpovědi celé řady svědků, a to jak protokoly o výslechu svědka, tak 
úřední záznamy o podaném vysvětlení. Jedná se osoby P. B., P. Č., B. D., M. D., J. D., D. D., O. 
F., A. H., M. J., L. K., M. K.,  I. K., M.K., R. K., V. K., J. P., J. P., P. P., J. V., J. Z., J. B., R. B., J. 
Č., M. Č., R. D.,  Z. H., V. K.,  J. K., M. K.,  V. N., J. P., M. Š., P. T., H. V., L. V.,  J. V. a J. Z.. 
Z výpovědi  těchto  svědků  soud  zjistil,  že  drtivá  většina  z nich  nezná  obžalovanou  a  nikdy  ji 
neviděla. Naopak všichni z těchto svědků buď znají poškozeného P. P. st. nebo J. P. nebo oba dva. 
Z výpovědi těchto svědků vyplynulo, že jak P. P., tak J. P. jsou slušní bezúhonní lidé, kteří se těší 
velmi  dobré  pověsti.  Svědci  pak  těmto  poškozeným  půjčili  v průběhu  let  2014-2018  finanční 
prostředky, v drtivé většině případů bezúročně, přičemž se jednalo o částky v řádech desetitisíců 
až statisíců korun. Poškozeným peníze půjčili, protože je znali jako slušné lidi, přičemž jako důvod 
poškození uváděli, že potřebují peníze na vyřízení nějakých nesrovnalostí s úřadem práce, zaplacení 
poplatků, uhrazení exekuce apod. Jedinou výjimkou je  J. V., který uvedl, že půjčoval P. peníze na 
chod domácnosti. Většině svědků poškození finanční prostředky ještě nevrátili, nebo pokud, tak 
pouze částečně, ale nikdo ze svědků poškozené nijak neurgoval, neboť je jim známo, že se dostali 
do tíživé finanční situace, a to ne vlastní vinou, a proto na vrácení peněz nečiní žádný tlak.  
Soud ve věci rovněž provedl listinné důkazy. Z emailů, které předložil poškozený P. P. v rámci 
trestního oznámení soud zjistil, že se jedná o falešné emaily, které se tváří jako úřední emaily zaslané 
ze  soudu,  nicméně  je  na  nich  uvedeno  Nejvyšší  soud  na  Praze  4,  přičemž  žádný  takový  soud 
neexistuje, a již z toho je tedy zřejmé, že jsou emaily podvrh, v těchto emailech se píše, že se má 
poškozený  22.  9.  2015  dostavit  na  pokladnu  Nejvyššího  soudu  na  Praze  4-Pankrác  k úplnému 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Kateřina Jedličková 

11 
 
sp. 
zn. 
43 

7/2019 
 
ukončení soudního řízení a vyplacení peněžité částky přesahující 21 mil. Kč. Ze soupisu odevzdané 
hotovosti a z přehledu půjček soud zjistil, že poškození P. od jisté doby začali sepisovat, kolik peněz 
obžalované odevzdali, nicméně tento soupis vznikl zpětně, a rovněž je zde soupis půjček, které si 
poškození vzali od svých známých či příbuzných. Z různých smluv o půjčkách a uznání závazku 
soud zjistil, že skutečně tak, jak vypověděli svědci z řad známých, kamarádů a rodinných příslušníků 
poškozených  P.,  jim  tito  půjčovali  finanční  prostředky  v řádech  desetitisíců  až  statisíců  korun 
v průběhu let 2015-2018. Ze směnky pak soud zjistil, že v Třebíči dne 6. 12. 2018 byla vystavena 
směnka,  kterou  se  obžalovaná  zavázala zaplatit  poškozenému  P.  P.  12 000 000 Kč,  směnka  má 
splatnost 23. 1. 2019. Z SMS komunikace mezi poškozenou Marií Blažkovou a obžalovanou soud 
zjistil  průběh  urgování  poškozené  vůči  obžalované  o  vrácení  finančních  prostředků,  které  ji 
obžalovaná měla vrátit. Z listiny označené jako Vyrozumění na podanou žádost soud zjistil, že touto 
listinou bylo poškozenému P. P. sdělováno, že je celá věc vyřízena a skončena a finanční obnos mu 
bude vyplacen dne 5. 6. 2017 v hotovosti na pokladně našeho soudu v Brně. Tato listina je opatřena 
razítkem Krajský soud Brno, s malým státním znakem a číslem 38, a dále razítkem JUDr. V. K., vrchní státní 
soudce  pro  Brno,  k.č.  48911  a  podpisem.  Z odborného  vyjádření  z oboru  kriminalistika,  odvětví 
technické  zkoumání  dokladů  a  písemností  soud  zjistil,  že  se  jedná  o  razítka,  která  měla  u  sebe 
obžalovaná,  a  která  byla  zajištěna  v rámci  domovní  prohlídky,  těmito  razítky  byla  tato  listina 
oražena, přičemž v případě kulatého razítka Krajský soud Brno, č. 38, s malým státním znakem, se jedná 
o  otisk  vymyšleného  padělku  razítka.  Ze  sdělení  Krajského  soudu  v Brně  soud  zjistil,  že  výše 
uvedená listina nikdy nebyla Krajským soudem v Brně vyhotovena, takovýto typ označení listin se 
nepoužívá, na listině je uveden nesprávný emailový kontakt, osoba JUDr. V. K. u krajského soudu 
nikdy nebyla zaměstnána, a razítko Krajského soudu v Brně s č. 38 vypadá v originále zcela jinak a 
je  užíváno  pobočkou  Krajského  soudu  v Brně  ve  Zlíně.  Ze  sdělení  Úřadu  práce  ČR,  Krajská 
pobočka v Jihlavě soud zjistil, že poškozený P. P. byl v evidenci uchazečů o zaměstnání od 12. 12. 
2013  do  19.  10.  2014.  Dále  z úředního  záznamu  vyhledávání  advokátů  jménem  P.  či  P.  bylo 
zjištěno, že žádný takový advokát není Českou advokátní komorou evidován. Z SMS zpráv pak 
vyplývá,  že  tímto  jménem  z čísla  720 333 179  s poškozeným  P.  komunikovala  osoba,  která  se 
vydávala za osobu jménem P., přičemž mu sděloval, že se může dostavit na podatelnu Krajského 
soudu v Brně k vyplacení finančních prostředků. Ze sdělení Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště 
Třebíč, soud zjistil, že obžalovaná Z. T. byla v evidenci uchazečů o zaměstnání od 18. 5. 2012 do 
2. 7. 2017. Podporu nepobírala, evidence byla ukončena sankčně, když se obžalovaná nedostavila 
na stanovený termín za účelem zprostředkování zaměstnání.  
Soud  po  takto  provedeném  dokazování  zhodnotil  všechny  důkazy  jednotlivě  i  ve  vzájemných 
souvislostech,  a  vzal  po  zhodnocení  těchto  důkazů  za  prokázané,  že  obžalovaná  v období  od 
16. 12. 2013 do 27. 6. 2018 na různých místech, zejména v ulici Na Kapli v XXXXX, dále v Jihlavě 
a jinde, vždy s cílem vlastního neoprávněného obohacení postupně ve vícero případech vylákala 
od  poškozeného  P.  P.  pod  smyšlenými  záminkami  jako  vyřízení  taxikářské  licence,  vrácení 
neoprávněně vyplacené podpory v nezaměstnanosti, zaplacení údajné škody, uhrazení soudních 
poplatků, uhrazení exekuce, zaplacení daně z příjmů, zaplacení zdravotního pojištění, s falešným 
příslibem  vyřízení  licence,  vrácení  podpory  v nezaměstnanosti,  zaplacení  poplatku  a  dluhu, 
hotovost v celkové výši 11 600 000 Kč, přičemž nikdy neměla v úmyslu takto převzatou hotovost 
použít  k účelům,  které  poškozenému  tvrdila,  tyto  prostředky  použila  pro  vlastní  potřebu,  a 
poškozeným  P.  a  J.  P.  způsobila  celkovou  škodu  ve  výši  nejméně  11 400 000 Kč,  kdy  pro 
podpoření tohoto svého cíle a předstírání hodnověrnosti jejího jednání předala nejpozději 4. 6. 
2017 poškozenému P. P. záměrně zfalšovanou listinu nazvanou Vyrozumění na podanou žádost ze dne 
2. 5. 2017, kterou předtím sama neoprávněně vyhotovila, nadepsala hlavičkou Krajského soudu 
v Brně  a  smyšleným  číslem  jednacím  a  opatřila  otiskem  zfalšovaného  razítka  Krajského  soudu 
v Brně č. 38, se zjevně zfalšovaným malým státním znakem, čímž u poškozeného P. P. obnovila 
důvěru a usnadnila si tak poté vylákání další hotovosti ve výši nejméně 1 453 000 Kč. Padělané 
razítko si nechala v blíže nezjištěné době v předstihu vyrobit v Brně a i po popsaném použití si jej 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Kateřina Jedličková 

12 
 
sp. 
zn. 
43 

7/2019 
 
ponechala a držela jej ve své provozovně v Třebíči na ulici Hlavova 73 a to až do 9. 1. 2019, kdy 
bylo zajištěno policií. Dále obžalovaná v době od ledna 2018 do ledna 2019 v Třebíči v obchodě 
Květinářství u Madly, vědoma si špatné finanční situace a dluhů, kdy neměla žádný legální příjem, 
s cílem vlastního neoprávněného obohacení, postupně ve více případech vylákala od poškozené 
M. B. celkem 305 700 Kč, kdy jednak z ní vylákala finanční prostředky 10 000 Kč na dodání másla 
a hovězího masa, které nedodala, dále z ní vylákala další finanční prostředky ve výši 135 000 Kč 
pod záminkou zhodnocení v realitách, dále 150 000 Kč pod záminkou vyplacení kauce za svou 
známou, údajnou L. K., a rovněž nezaplatila za zboží, za dekoraci (dušičkovou a vánoční vazbu), 
kdy se vydávala za zaměstnance hotelu Grand a nechala tuto vazbu v hodnotě 10 700 Kč pro svého 
údajného zaměstnavatele vyrobit. Způsobila tak celkovou škodu 305 700 Kč.  
Dále vzal soud za prokázané, že od 25. 5. do 9. 1. 2019 v Třebíči na ulici Kotlářská, vědoma si 
špatné  situace  a  dluhů,  vylákala  od  poškozené  H.J.  nejméně  907 000 Kč  pod  smyšlenými 
záminkami,  jako  nutnost  úhrady  léčení  údajné  rakoviny  jejího  otce,  nutnost  zaplacení  výměny 
strojku na podporu srdeční činnosti její matky, nutnost zaplacení opakované operace zlomeniny 
rukou  jejího  přítele,  přičemž  aby  prohloubila  důvěru  poškozené  H.J.,  tak  12. 1. 2018  jí  vrátila 
hotovost 50 000 Kč, ale poté až do ledna 2019 z ní vylákala další peníze, a způsobila jí celkovou 
škodu ve výši nejméně 857 000 Kč.  
Konečně vzal soud za prokázané, že obžalovaná, vědoma si své špatné finanční situace a dluhu, 
s cílem neoprávněného obohacení, požádala s nevážně míněným příslibem vrácení finanční částky, 
dne  3. 12.  poškozeného  J.  K.  o  350 000 Kč  pod  smyšlenou  záminkou  doplacení  hypotéky  za 
účelem následného prodeje veterinární kliniky v Hustopečích, finanční prostředky měla vrátit do 
12. 12. 2018, poškozený předal obžalované 290 000 Kč, neboť celou požadovanou finanční částku 
nesehnal, obžalovaná poškozenému finanční prostředky nevrátila, ani vrátit nechtěla.  
Obžalovaná se ke spáchání trestné činnosti částečně doznala. Obžalovaná nijak nepopírala jednání, 
kterého se dopustila vůči poškozeným M. B., H. J. a J. K., kdy v těchto třech bodech se obžalovaná 
zcela a plně doznala, když uvedla, že skutečně finanční prostředky tak, jak jsou uvedeny ve výroku 
tohoto  rozsudku  od  poškozených  vylákala,  rovněž  potvrdila  smyšlené  záminky,  které  těmto 
poškozeným uváděla, přičemž zároveň uvedla, že tyto finanční prostředky poškozeným nevrátila, 
a jelikož neměla v tu dobu žádný legální příjem, tak vlastně ani neměla z čeho. Toto její doznání je 
pak v souladu se svědeckými výpověďmi všech těchto tří poškozených, tj. M. B., H.J. a J. K., když 
i z jejich výpovědí zcela jednoznačně vyplynul skutkový děj tak, jak je uveden ve výroku tohoto 
rozsudku pod body 2.-4. Jednání pod bodem 3. je rovněž prokázáno i z protokolu o zadržení, když 
policie  zadržela  obžalovanou  dne  9.  1.  2019  a  obžalovaná  u  sebe  měla  finanční  hotovost 
200 000 Kč, kterou jí téhož dne předala H. J..  
Pokud se týká bodu 1., a to podvodu vůči manželům P., tak zde se nejprve obžalovaná rovněž 
bezvýhradně doznala, když uvedla, že si sice není schopna vybavit úplně přesnou částku, kterou od 
poškozených převzala, ale částka 11 600 000 Kč odpovídá realitě. Při svém prvotním výslechu tedy 
obžalovaná  uvedla,  že  skutečně  od  manželů  P.  vylákala  v průběhu  let  2013-2018  celkem 
11 600 000 Kč, kdy tyto finanční prostředky nepoužila pro účely, které tvrdila, přičemž zároveň se 
obžalovaná  doznala,  že  nikdy  nebyla  zaměstnankyní  hotelu  Grand,  v předmětnou  dobu  nikde 
nepracovala,  a  finanční  prostředky,  které  od  poškozených  P.  vylákala,  použila  pro  svou  vlastní 
potřebu.  V následujících  výpovědích  pak  obžalovaná  začala  uvádět,  že  určitou  část  finančních 
prostředků poškozeným P. vrátila, zejména že za poškozeného P. P. hradila zdravotní a sociální 
pojištění, dále že jim koupila psa, kterému hradila krmivo, očkování, odčervení, dále že jim vozila 
maso  a  další  věci  jako  např.  oprava  motorových  vozidel,  které  užívala.  V neposlední  řadě  pak 
obžalovaná  začala  tvrdit,  že  poškozenému  P.  P.  vrátila  v lednu  (někdy  uváděla  v únoru)  2018 
finanční  prostředky  ve  výši  5 700 000 Kč,  přičemž  o  žádném  vrácení  finančních  prostředků  se 
obžalovaná ve své prvotní výpovědi vůbec nezmínila. Tato obhajoba obžalované je jednoznačně 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Kateřina Jedličková 

13 
 
sp. 
zn. 
43 

7/2019 
 
vyvrácena svědeckými výpověďmi poškozených P. P. a J. P., rovněž svědkyně M. L., je vyvrácena 
i svědeckými výpověďmi z řad osob, které manželům P. půjčovaly finanční prostředky. Z výpovědi 
těchto osob jednoznačně vyplynulo, že manželé P. jsou slušní a bezúhonní lidé, kteří se v obci těší 
dobré pověsti. Jestliže tedy tito slušní a bezúhonní manželé P. v pozici svědka shodně uvedli, že 
jim  obžalovaná  nikdy  žádný  finanční  obnos  ve  výši  5 700 000 Kč  nevrátila,  pak  soud  nemá 
nejmenšího důvodu těmto svědkům nevěřit. Naopak výpovědi obou dvou těchto svědků jsou zcela 
věrohodné,  soud  v nich  nezaznamenal  žádné  nesrovnalosti  či  protimluvy.  Je  naprosto 
pochopitelné, že se v některých drobných detailech výpovědi svědků rozcházejí, když vypovídali 
k událostem, které prožili jednak před delší dobou, a také četnost návštěv obžalované byla značná, 
a  půjček  bylo  řádově  desítky,  nicméně  z výpovědi  poškozených  jednoznačně  vyplynulo,  že  jim 
obžalovaná  5 700 000 Kč  v žádném  případě  nevrátila.  Soud  nemá  nejmenšího  důvodu 
poškozeným  v tomto  směru  nevěřit.  Pokud  by  takové  finanční  prostředky  zpět  získali,  tak 
s ohledem na to, že se jedná o slušné a bezúhonné lidi, by je zcela nepochybně okamžitě použili na 
úhradu svých dluhů, které v roce 2018 už byly v řádech miliónů korun. Obhajoba obžalované, že 
poškozenému P. P. předala v lednu či únoru 2018 v igelitové tašce 5 700 000 Kč v hotovosti, je 
tedy zcela vyvrácena výpověďmi poškozených P., a nic na tom nemohla změnit ani konfrontace, 
kterou soud na návrh státního zástupce v rámci hlavního líčení provedl, když od této konfrontace 
si koneckonců soud ani nic moc nesliboval vzhledem k tomu, že obžalovaná je protřelá lhářka. 
Nedalo se předpokládat, že by tváří v tvář k poškozenému P. P., kterému několik let předtím lhala, 
a  tzv.  jej  vodila  za  nos,  najednou  ztratila  svou  suverenitu  a  přiznala  se  ke  lži.  Z provedeného 
dokazování  tedy  byla  jednoznačně  obhajoba  obžalované  spočívající  ve  vrácení  5 700 000 Kč 
vyvrácena.  
Obžalovaná se také hájila, že za poškozeného P. P. po uvedenou dobu hradila zdravotní a sociální 
pojištění.  Tato  její  obhajoba  je  pak  v souladu  s výpovědí  poškozeného  P.  P.,  který  uvedl,  že 
skutečně za předmětné období bylo zdravotní a sociální pojištění hrazeno, přičemž v době, kdy on 
v srpnu 2018 konečně nastoupil do zaměstnání, zde byl nedoplatek ve výši zhruba 2 000 Kč. Za 
předmětné období, tj. za roky 2014-2018 obžalovaná uvedla, že za poškozeného P. P. zaplatila na 
zdravotním a sociálním zhruba 200 000 Kč, přičemž na této částce se s ní shodl i poškozený. Soud 
tedy  ponížil  škodu,  která  obžalovaná  poškozeným  způsobila  o  částku  200 000 Kč,  a  dospěl 
k závěru,  že  svým  jednáním  obžalovaná  manželům  P.  způsobila  škodu  ve  výši  nejméně 
11 400 000 Kč. Jak vyplynulo i z písemných poznámek manželů P., obžalovaná několikrát přišla se 
záminkou potřeby finančních prostředků na zaplacení zdravotního pojištění, nicméně ty částky, 
které od poškozených P. pod touto legendou získala, výrazně převyšují sumu, kterou obžalovaná 
na zdravotním a sociálním pojištění za P. P. zaplatila. Nelze tedy konstatovat, že veškeré finanční 
prostředky, které obžalovaná pod záminkou zaplacení zdravotního a sociálního od poškozených 
získala, jsou částky, které je nutno odečíst od celkové škody. Od celkové škody je nutno odečíst 
pouhých 200 000 Kč, neboť to je částka, na které se shodla jak obžalovaná, tak poškozený P. P.. 
Ostatní finance, které obžalovaná poškozeným vracela ať již v hotovosti nebo v naturáliích soud 
od způsobené škody neodečetl. Pokud obžalovaná poškozeným něco málo vrátila, tak v zápětí od 
nich vylákala další, mnohem větší částky. To jednoznačně vyplynulo z výpovědí manželů P.. Navíc 
částka 11,6 mil. Kč, na které se poškození s obžalovanou shodli, již s těmito částkami operovala a 
byly v ní započítány. 
Obžalovaná  jednoznačně  vůči  poškozeným  P.  spáchala  zločin  podvodu.  Celou  dobu  je  pod 
různými  záminkami  udržovala  v nejistotě,  a  celou  dobu  od  nich  získávala  finanční  prostředky. 
Veškeré informace, které jim sdělovala, byly smyšlené, obžalovaná nikdy nebyla manažerkou hotelu 
Grand, nikdy neměla v úmyslu zajistit pro obžalovaného taxikářskou licenci, a veškeré finanční 
prostředky,  které  od  poškozených  získala,  použila  pro  svoji  vlastní  potřebu,  když  její  životní 
náklady byly značně vysoké. Jenom za pronájem domu v Malhostovicích, kde žila se svým přítelem, 
pronájem motorových vozidel a pronájem nebytových prostor v Třebíči obžalovaná měsíčně platila 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Kateřina Jedličková 

14 
 
sp. 
zn. 
43 

7/2019 
 
75 000 Kč.  Pokud  se  tedy  obžalovaná  hájila  tím,  že  za  dobu,  kdy  vůči  poškozeným  P.  páchala 
trestnou činnost, měla finanční prostředky našetřeny pro to, aby jednak vyplatila exekuci, jednak 
aby si pořídila dům, tak s ohledem na to, jakých vysokých finančních nákladů dosahoval její životní 
styl, je vyloučeno, aby si takovou finanční částku našetřila, zejména za situace, kdy neměla žádné 
jiné zaměstnání a živila se pouze podvody. Obžalovaná zároveň věděla, že se manželé P. dostávali 
do tíživé finanční situace, neboť ji několikrát prosili, že potřebují peníze zpět, např. za situace, kdy 
jim  hrozilo  odpojení  elektřiny  či  plynu,  a  jenom  v těchto  případech  se  obžalovaná  uvolila 
poškozeným určitý finanční obnos vrátit, jednalo se o částky v řádech desetitisíců, poškozený P. to 
vyčíslil na maximálně 100 000 Kč za celou dobu, avšak obratem si od nich další a další a mnohem 
větší finanční prostředky odvážela. Jak vyplynulo z výpovědi svědků manželů P. i svědkyně M. L., 
která  rovněž  několikrát  finanční  prostředky  obžalované  předávala,  tato  vystupovala  vždy  velmi 
sebejistě, suverénně, velmi uvěřitelně, a proto manželé  P. jejím výmyslům věřili. Obžalovaná si 
záměrně  vyhlédla  lidi,  kteří  jsou  důvěřiví  a  zjevně  naivní,  a  proto  také  mohla  tolik  let  od 
poškozených získávat finanční prostředky v tak obrovské výši, i za situace, kdy poškození již tyto 
finanční  prostředky  neměli  a  museli  si  půjčovat,  kde  se  dalo.  Svým  věřitelům  však  nikdy  pravý 
důvod půjček netajili - tedy pravý důvod tak, jak se oni domnívali, že existuje, tj. ty důvody, které 
jim uváděla obžalovaná T.; oni těmto důvodům plně věřili, mysleli si, že to odpovídá skutečnosti, 
a  takto  tyto  důvody  jako  důvody  půjček  sdělovali  i  svým  věřitelům.  Manželé  P.  jsou  tedy 
poškozenými  v této  věci,  své  věřitele  oni  nijak  neoklamali,  naopak  sami  byli  oklamáni,  když 
obžalovaná zneužila jejich naivity a důvěry, kterou v ní měli.  
Soud  po  takto  provedeném  dokazování  dospěl  k jednoznačnému  závěru,  že  obžalovaná  se 
jednáním uvedeným ve výroku tohoto rozsudku, a to všech bodech, dopustila zločinu podvodu 
podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaného a dílem ve stádiu pokusu podle 
§ 21 odst. 1 tr. zákoníku, když v bodě 4. se pokusila od poškozeného J. K. vylákat 350 000 Kč, ten 
však  sehnal  pouze  290 000 Kč,  a  v částce  60 000 Kč  tak  zůstalo  jednání  obžalované  ve  stádiu 
pokusu.  Jedná  se  však  s ohledem  na  celkovou  škodu,  která  se  blíží  13 000 000 Kč  pouze  o 
drobnost.  
Soud  rovněž  dospěl  k závěru,  že  jednáním,  které  obžalovaná  páchala  vůči  poškozeným  P.  se 
dopustila rovněž zločinu padělání a pozmění veřejné listiny podle § 348 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. 
zákoníku. K tomuto jednání se obžalovaná zcela bez výhrady doznala, když uvedla, že si nechala 
vyrobit kulaté razítko s nápisem Krajský soud v Brně, č. 38, a napodobeninou malého státního znaku, a dále 
že si nechala vyrobit razítko  JUDr. V. K., vrchní státní soudce pro Brno, poté doma vytiskla listinu 
nazvanou Vyrozumění na podanou žádost, ze které vyplývalo, že se má poškozený P. P. dostavit na 
Krajský soud v Brně, kde mu na pokladně bude vyplacena finanční hotovost, tuto listinu opatřila 
falešným číslem jednacím a zejména falešným otiskem kulatého razítka a falešným otiskem razítka 
JUDr. V. K.. Tuto listinu pak předložila poškozenému P. P., aby v něm utvrdila dojem, že skutečně 
jednání obžalované se zakládá na realitě, že pro poškozeného jsou připraveny finanční prostředky 
na Krajském soudě v Brně, dokonce, jak vyplynulo z jeho výpovědi, do Brna pro tyto finanční 
prostředky jeli, ale do budovy soudu se nedostali, neboť obžalovaná neustále někam telefonovala, 
a  poté  poškozenému  sdělila,  že  peníze  prostě  nejsou  a  budou  si  pro  ně  muset  přijet  později. 
Obžalovaná se doznala, že tuto falešnou listinu s falešnými otisky razítka vyhotovila, poškozenému 
P. předložila (to vyplývá i z jeho výpovědi), a poté co tato listina byla poškozenému předložena, 
z něj vylákala dalších nejméně 1 453 000 Kč, když jak vyplynulo z výpovědi poškozeného P. P., po 
předložení této listiny se domníval, a byl dokonce utvrzen ve svém přesvědčení, že celá věc, tak jak 
ji obžalovaná podává, odpovídá skutečnosti.  
Pokud se týče formy zavinění, pak soud hodnotí jednání obžalované jako jednoznačně úmysl přímý 
ve smyslu § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kdy chtěla způsobem v trestním zákoně uvedeným 
porušit  nebo  ohrozit  zájem  chráněný  tímto  zákonem.  O  vůli  obžalované  spáchat  čin  svědčí  ta 
skutečnost, že se jednak vydávala za manažerku hotelu Grand, přičemž takto vystupovala před 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Kateřina Jedličková 

15 
 
sp. 
zn. 
43 

7/2019 
 
veškerým svým okolím včetně svého přítele, který neměl ani ponětí o tom, že obžalovaná nikde 
nepracuje, dále od všech poškozených vylákávala finanční prostředky pod smyšlenými záminkami, 
nikomu z nich nesdělila pravý důvod, na co peníze potřebuje, tj. na své živobytí, (zcela logicky, 
neboť ti by ji takové peníze nedali), obžalovaná neměla žádné příjmy, naopak měla dluhy, a věděla, 
že peníze poškozeným nebude moct vrátit a ani jim je vracet nechtěla. Při domovní prohlídce a při 
zadržení obžalované byla zajištěna částka pouhých 200 000 Kč, které předala obžalované dne 9. 1. 
poškozená H. J., žádné další finanční prostředky zajištěny u obžalované nebyly, z toho je zřejmé, 
že obžalovaná veškeré finanční prostředky, které od poškozených získala, použila pro svou vlastní 
potřebu, a tzv. je spotřebovala.  
Při úvaze o druhu a výši trestu vyšel soud ze všech kritérií ust. § 39 tr. zákoníku o účelu a ukládání 
trestu.  K osobě  obžalované  soud  zjistil,  že  byla  v minulosti  sedmkrát  trestána  pro  trestný  čin 
podvodu,  přičemž  jí  byl  uložen  i  nepodmíněný  trest  odnětí  svobody.  Obžalovaná  je  bez 
zaměstnání, trestnou činností, pro kterou je nyní stíhána, se živila. Trestné činnosti se dopouštěla 
po  dobu  několika  let  vůči  několika  poškozeným,  škodu,  kterou  obžalovaná  trestným  činem 
způsobila, výrazně přesahuje hranici škody velkého rozsahu. Trestný čin spáchala ze ziskuchtivosti, 
páchala jej s rozmyslem, a soud rovněž přihlédl k tomu, že minimálně pro poškozené manžele P. 
měla trestná činnost fatální důsledky, když se dostali do takových dluhů, které nebudou již schopni 
do konce svého života splatit. Jako polehčující pak soud zhodnotil tu okolnost, že se obžalovaná 
k části  trestné  činnosti  doznala.  Obžalované  byl  za  podmínek  stanovených  v  §  43  odst.  1  tr. 
zákoníku ukládán úhrnný trest, neboť jí je ukládán trest za dva trestné činy, a přísněji trestným je 
zločin podvodu podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku. Obžalované hrozil trest odnětí svobody od 5 do 
10 let. Soud pouze s ohledem na částečné doznání obžalované uložil obžalované trest pouze mírně 
nad polovinou trestní sazby § 209 odst. 5 tr. zákoníku, tj. trest odnětí svobody v trvání 8 let. Pouze 
proto,  že  se  obžalovaná  částečně  k trestné  činnosti  doznala,  neukládal  trest  soud  vyšší,  neboť 
obžalovaná má za sebou bohatou trestní minulost, vždy byla odsouzena pro podvody, byla dokonce 
ve výkonu trestu, z toho si však žádné ponaučení nevzala, soud tedy vážně pochybuje, že by mohl 
mít  trest  na  obžalovanou  výchovný  účinek,  a  jediným  účelem  trestu  bude  v podstatě  chránit 
společnost před obžalovanou. S ohledem na převahu přitěžujících okolností byl tedy obžalované 
uložen  osmiletý  trest  odnětí  svobody,  tj.  trest  v horní  polovině  rozpětí  sazby  §  209  odst.  5  tr. 
zákoníku. S ohledem na výši trestu pak byla obžalovaná podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku 
zařazena do věznice se zvýšenou ostrahou.  
Obžalované byl zároveň dle ust. § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci, a 
to razítek, které jsou přílohou spisu, jedná se o výše uvedená padělaná razítka Krajského soudu 
v Brně a JUDr. V. K.. Jedná se o věci, které jsou nástrojem k trestné činnosti, jsou ve vlastnictví 
obžalované, a proto soud uložil trest propadnutí těchto věcí. 
Soud dále rozhodl o náhradě škody. K trestnímu řízení se s nárokem na náhradu škody řádně a 
včas připojili všichni poškození. Škoda vznikla v příčinné souvislosti s jednáním obžalované, ta za 
ni tedy nese plnou odpovědnost. Pokud se týká poškozených manželů P., provedeným dokazování 
bylo zjištěno, že škoda je o 200 000 Kč menší, a proto bylo rozhodnuto, že těmto poškozeným se 
přiznává škoda ve výši 11 400 000 Kč. Je pravdou, že obžalovaná podepsala poškozenému P. P. 
směnku  na  12 000 000 Kč,  ten  však  tuto  směnku  nikde  neuplatnil,  a  proto  nic  nebránilo  tomu 
rozhodnout  o  jeho  nároku  na  náhradu  škody.  S ohledem  na  to,  že  se  manželé  P.  připojili 
k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody větší, než jak byla dokazováním nakonec zjištěna, 
soud tyto poškozené podle § 229 odst. 2 tr. řádu odkázal se zbytkem svého nároku na náhradu 
škody na řízení ve věcech občanskoprávních.  
Poučení: 
 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Kateřina Jedličková 

16 
 
sp. 
zn. 
43 

7/2019 
 
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do osmi dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu 
v  Olomouci  prostřednictvím  Krajského  soudu  v  Brně.  Rozsudek  může  odvoláním  napadnout 
státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoliv výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se 
ho dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci a poškozený, který uplatnil 
nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. 
Osoba, oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku, může jej napadat 
také  proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro  porušení ustanovení o řízení předcházejícím  
rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit,  že výrok je nesprávný nebo, že chybí (§ 246 odst.  
1, odst. 2 tr. řádu). 
Odvolání musí být v zákonné lhůtě případně v další lhůtě určené předsedou senátu odůvodněno 
tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou rozsudku nebo řízení 
které mu předcházelo vytýkány. Státní zástupce je povinen uvést, zda odvolání podává ve prospěch 
či neprospěch obžalovaného. (§ 249 odst. 1, 2  tr. řádu) 
Odvolacím soudem bude odmítnuto odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání. (§ 253 
odst. 3 tr. řádu) 
 
 
Brno 10. září 2019 
 
 
Mgr. Michal Zámečník v. r. 
předseda senátu 
 
 
 
 
 
 
 
 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Kateřina Jedličková