*MVCRX05WJQDQ*
MVCRX05WJQDQ
prvotní identifikátor
odbor veřejné správy, dozoru a kontroly
náměstí Hrdinů 1634/3
140 21 Praha 4
Č. j. MV-146876-2/ODK-2021
Praha 16. září 2021
Vážený pan
Otto Klouda
Prostřednictvím emailu: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx@xxxxxxxxxxxxxx.xx
Odpověď
Dne 13. září 2021 jste se na Ministerstvo vnitra obrátil s podáním,
nadepsaným „Žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o
svobodném přístupu k informacím“, následujícího znění: „
Vážená paní, vážený pane,
Může být starostou města člověk který má v nájmu vodu a kanalizaci který bude sám
sobě dávat práci bez výběrového řízení jak se to dělo po dobu 20 let dál 20 let vybírá
stočné které si nechává pro sebe čištění neplatí i když čističku Kouřimi máme tak to
vede rada našeho města která ho prosadila.A neplatí nájem z pronájmu , naopak
nechává So veškeré opravy platit ,řadnė , a bez vybėroveho řízení“. Svůj dotaz jste
vznesl s využitím portál
u https://www.infoprovsechny.cz/, na který má být zaslána i
naše odpověď.
Předmětné podání je označeno jako žádost podle zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„informační zákon“), z čehož vyplývá Vaše vůle podřídit jeho vyřízení právnímu
režimu tohoto zákona. Podle ustanovení § 2 odst. 4 informačního zákona se nicméně
povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí
a vytváření nových informací. Váš přípis jsme přitom z hlediska obsahu vyhodnotili
právě jako dotaz na názor či pod tuto kategori podřaditelnou žádost o právní
výklad/stanovisko, která nesměřuje k poskytnutí konkrétní informace ve smyslu
§ 3 odst. 3 informačního zákona. I když tedy povinný subjekt, který takovou žádost
obdrží, nemá povinnost sdělovat žadatelům své názory na konkrétní záležitosti a je
oprávněn takovou žádost odmítnout, v rámci principu dobré správy Vám sdělujeme
k věci naše právně nezávazné stanovisko, a to v rozsahu, v němž se dotýká
působnosti Ministerstva vnitra. Reagujeme i z toho důvodu, že lze Vaše podání
částečně považovat za stížnost na orgány obce, popř. podnět ke kontrole výkonu
samostatné působnosti orgánů obce, který ovšem postrádá jasné vymezení jednání
rozporných se zákonem a věcnost.
1
Na základě skutečností v podání naznačených, Vašich ostatních dotazů
dostupných na portálu
https://www.infoprovsechny.cz/, informací uvedených
na internetových stránkách města Kouřim týkajících se složení zastupitelstva a rady
města, a s přihlédnutím k zápisům ze zasedání zastupitelstva města Kouřim a na
něm přijatých usnesení, jakož i k údajům ve veřejném obchodním rejstříku
dovozujeme, že předmětem Vašeho podání je problematika možného střetu zájmů v
osobě starosty města Kouřim, který je společníkem a jednatelem obchodní
společnosti ZIPR s. r. o., s níž město Kouřim jako vlastník vodohospodářské
infrastruktury uzavřela smlouvu o pachtu a provozování této infrastruktury
(zveřejněný zápis č. 7 ze zasedání ZM ze dne 25. 11. 2020, usnesení č. 86;
usnesením č. 77 na témže zasedání byla schválena cena vodného a stočného ve
městě Kouřim od 1. 1. 2021).
Co se týče možného střetu zájmů v případě členů zastupitelstva, je třeba
zmínit jednak § 83 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve
znění pozdějších předpisů, zakotvující
informační povinnost pro členy
zastupitelstva obce, kteří by se mohli svým podílem na projednávané a rozhodované
věci dostat do „střetu zájmů“. Dále je tato problematika upravena v zákoně č.
159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.
Členové
zastupitelstva, kteří jsou současně veřejnými funkcionáři pro účely tohoto
zákona [§ 2 odst. 1 písm. o) a p) tohoto zákona: v zásadě starosta a členové
rady, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, a členové
zastupitelstva, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni] musí plnit
povinnosti (např.
oznámení o osobním zájmu obdobné výše uvedené informační
povinnosti, oznámení o majetku, oznámení o činnosti), které jim z tohoto zákona
jakožto speciální úpravy vůči zákonu o obcích vyplývají, a za jejichž nesplnění
stanovuje zmíněný zákon sankce. Starostou byl dotyčný
zvolen do funkce na
zasedání zastupitelstva dne 8. září 2021. Předtím byl v postavení člena
zastupitelstva, a to dlouhodobě neuvolněného (dle příslušných zápisů ze
zasedání).
Na tomto místě bychom však rádi zdůraznili, že
ministerstvem příslušným
k výkladu zákona o střetu zájmů je Ministerstvo spravedlnosti a s touto
výhradou je třeba přistupovat i k tomu, co v této odpovědi k zákonu o střetu
zájmů sdělujeme. Činíme tak v zájmu přehlednějšího objasnění problematiky.
Podotýkáme, že zákon o obcích ani zákon o střetu zájmů neumožňuje člena
zastupitelstva z hlasování vyloučit. Zastupitelstvo obce je oprávněno toliko
konstatovat okolnosti naplňující střet zájmů v podobě prohlášení, ale o vyloučení a
odejmutí práva hlasovat a rozhodnout nemůže (člen zastupitelstva získal svůj
mandát na základě rozhodnutí voličů a jeho prostřednictvím se voliči podílejí na
správě věcí veřejných). Člen zastupitelstva se může dobrovolně zdržet hlasování, ale
pokud by přesto hlasoval,
nelze tím pro (údajný) střet zájmů jednoho
2
z hlasujících zpochybnit zákonnost rozhodnutí zastupitelstva. Ze zápisu z
dotčeného zasedání přitom vyplývá, že stávající starosta (v té době „řadový“ člen
zastupitelstva) o střetu zájmů před hlasováním informoval a v případě rozhodování o
výši vodného a stočného se hlasování zdržel; smlouva o pachtu pak byla schválena
většinou 12 členů zastupitelstva včetně současného starosty. Nelze opomenout ani
skutečnost, že zastupitelstvo je nejvyšším orgánem obce v samostatné působnosti
a
kolektivním orgánem, který rozhoduje nadpoloviční většinou všech členů
zastupitelstva, nestanoví-li zvláštní zákon jinak (§ 87 zákona o obcích), a to na
veřejných zasedáních. Upozorňujeme, že zákon o obcích dává občanům obce
oprávnění, která mají vazbu právě na zásadu veřejnosti zasedání zastupitelstva
(zejména vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem
svá stanoviska k projednávaným věcem, či požadovat projednání určité záležitosti
v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce - viz § 16
odst. 2 zákona o obcích). Tímto způsobem je možno vyjádřit výhrady či prodiskutovat
záležitosti, které rozporujete. Občan obce má rovněž právo podávat orgánům obce
návrhy, připomínky a podněty.
Veřejní funkcionáři obce,
na které se zákon o střetu zájmů vztahuje (viz výše),
jsou nicméně vyňati ze zákonem o střetu zájmů stanoveného zákazu vykonávat
zákonem stanovené činnosti (podnikat nebo provozovat jinou samostatnou
výdělečnou činnost, být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu,
řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby; § 4 odst.
1). Uvedený zákaz se vztahuje pouze na veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1
písm. c) až m) tohoto zákona, a to zejména na
členy vlády. V souvislosti s možností
obchodních společností, v nichž je zainteresován člen zastupitelstva obce, účastnit
se zadávacích řízení vypsaných obcí je dále namístě citovat ustanovení § 4b zákona
o střetu zájmů: „
Obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2
odst. 1 písm. c) [tedy
člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v
jehož čele není člen vlády]
nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující
alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit
zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako
účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci.
Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení.
Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou
zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné.
Dodáváme, že
ze zákona o střetu zájmů nicméně vyplývají členům
zastupitelstva, na které se tento zákon vztahuje, určitá omezení. Podle § 5 odst.
2 tohoto zákona
veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. o) a p), který je
krajem, hlavním městem Prahou,
obcí, městskou částí nebo městským obvodem
územně členěného statutárního města nebo městskou částí hlavního města Prahy
určen, aby vykonával funkci člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu
podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj, hlavní město Praha,
obec, městská
3
část nebo městský obvod územně členěného statutárního města nebo městská část
hlavního města Prahy nebo jimi ovládaná právnická osoba
má podíl nebo hlasovací
práva, nenáleží za tuto činnost odměna, podíl na zisku nebo jiné plnění,
s výjimkami v tomto ustanoveními uvedenými. Ve společnosti ZIPR s. r. o. přitom
město zjevně podíl nemá.
Další omezení pro tyto veřejné funkcionáře vyplývá
z ustanovení § 6 odst. 1 zákona o střetu zájmů, podle kterého „
se nesmí po dobu
1 roku od skončení výkonu funkce stát společníkem anebo působit v orgánech
podnikající právnické osoby, anebo uzavřít pracovněprávní vztah se
zaměstnavatelem vykonávajícím podnikatelskou činnost, pokud taková právnická
osoba nebo zaměstnavatel v posledních 3 letech přede dnem skončení funkce
veřejného funkcionáře uzavřeli smlouvu se státem, územním samosprávným celkem
nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo zřízenou či založenou státem nebo
územním samosprávným celkem, jednalo-li se o nadlimitní veřejnou zakázku, a
pokud veřejný funkcionář nebo orgán, ve kterém veřejný funkcionář působil, o takové
smlouvě rozhodoval“.
Lze tak uzavřít, že situace, kdy je členem zastupitelstva obce osoba
podnikající v dané obci/regionu, není ojedinělá a zákon dle našeho názoru
nevylučuje, aby se obchodní společnost, v níž je společníkem či statutárním
orgánem člen zastupitelstva/starosta, účastnila zadávacích řízení organizovaných
obcí či se ucházela o uzavření smlouvy s obcí a následně s obcí z toho vyplývající
smlouvy uzavřela. Často se navíc bude jednat o zájem na věci, který je obecně
známý.
Opakovaně však zdůrazňujeme, že příslušné k výkladu zákona o střetu
zájmů je Ministerstvo spravedlnosti.
K pravomocem Ministerstva vnitra lze v obecné rovině uvést, že zákon o
obcích svěřuje Ministerstvu vnitra kontrolu výkonu samostatné působnosti, při které
ministerstvo posuzuje, zda orgány obcí při výkonu samostatné působnosti dodržují
zákony a jiné právní předpisy
. Dále vykonává dozor ve vztahu ke konkrétním
existujícím rozhodnutím obce v samostatné působnosti, a to dozor nad jejich
vydáváním a obsahem, kdy posuzuje soulad se zákonem a jinými právními předpisy.
Ministerstvo posuzuje pouze soulad s právními předpisy veřejného práva
(zejména zákonem o obcích), a není tedy oprávněno posuzovat zákonnost
soukromoprávní smlouvy uzavřené obcí [§ 124 odst. 6 a § 129 odst. 3 písm. a)
zákona o obcích], např. zmíněné smlouvy o pachtu, tak může činit pouze soud.
Současně je třeba zdůraznit ústavní zásadu, podle které stát může zasahovat do
činnosti územních samosprávných celků pouze, vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen
způsobem stanoveným zákonem (článek 101 Ústavy České republiky).
Máte-li nějaké konkrétní dotazy související se zákonem č. 274/2001 Sb.
o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tj. ve věci provozování vodovodů a
4
kanalizací či nastavení vztahu mezi vlastníkem a provozovatelem, je třeba
konkrétní a věcný dotaz směřovat na věcně příslušné Ministerstvo zemědělství.
Závěrem si dovolujeme poznamenat, že výše uvedený názor není právně
závazný, neboť závazný výklad právních předpisů může poskytnout pouze příslušný
soud.
Ing. Bc. Miroslav Veselý
ředitel odboru
v z.
Mgr. Jan Roneš
vedoucí oddělení vzdělávání
územní veřejné správy
Vyřizuje: Mgr. Luďka Hadroušková
tel. č.:
974816483
5
e-mail: xxxxx@xxxx.xx
Elektronický podpis - 17.9.2021
6
Certifikát autora podpisu :
Jméno : Mgr. Jan Roneš
Vydal : PostSignum Qualified CA 4
Platnost do : 7.2.2022 14:37:21-000 +01:00
