Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve věci 29 A 180/2020'.

Č. j. 29 A 180/2020-46 
 
 
 

USNESENÍ 
 
 
Krajský  soud  v Brně  rozhodl  v senátě  složeném  z předsedkyně  senátu  JUDr.  Zuzany  Bystřické 
a soudců JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D. a JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D. v právní věci  
žalobců: 
a) M.L 
b) M.L 
oba bytem XXXX, XXXX 
 
právně zastoupených advokátkou Mgr. Alicí Hejzlarovou, LL.M., MBA 
 
sídlem Za Poříčskou bránou 375/22, 182 00 Praha 8   
proti 
žalovanému: 
Krajský úřad Zlínského kraje 
sídlem třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín 
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 9. 2020, č. j. KUZL 57861/2020, sp. zn. KUSP 
48852/2020 ÚP-Vác, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, 
takto: 
I. 
Žalobě se přiznává odkladný účinek. 
II. 
Žalobce a) je povinen zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku 
žalobě ve výši 1 000 Kč ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení. 
III.  Žalobkyně b) je povinna zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného 
účinku žalobě ve výši 1 000 Kč ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení. 
 
Odůvodnění: 
1.  Žalobci se podanou žalobou domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 9. 2020, č. j. KUZL 
57861/2020, sp. zn. KUSP 48852/2020 ÚP-Vác (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo 
zamítnuto jejich odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Otrokovice, odboru stavebního (dále 
jen „stavební úřad“) ze dne 10. 6. 2020, č. j. SÚ/23950/2020/TKA. Tímto rozhodnutím stavební 
úřad  nařídil  žalobcům  odstranění  stavby  „Dřevěná  stavba  na  pozemku  u  RD  č.  p.  XXXX“  na 
pozemku  parc.  č.  XXXX  (ostatní  plocha)  v katastrálním  území  XXXX,  stanovil  podmínky  pro 
odstranění stavby a uložil žalobcům coby vlastníkům uvedené stavby povinnost nahradit náklady 
správního řízení. 
2.  Žalobci  v  podané žalobě  současně  požádali  o  přiznání  odkladného  účinku  žalobě  a  svůj  návrh 
odůvodnili pravděpodobnou újmou, kterou by pro ně znamenal výkon napadeného rozhodnutí. 
Odstranění stavby by vedlo k jejímu znehodnocení a k nemožnosti žalobců uložit své zahradnické 
nářadí, aby vlivem deště a větru nedošlo k jejich znehodnocení. Tuto možnou újmu žalobci shledali 

 

29 A 
180/2020 
 
 
 
 
  
 
nepoměrně větší než újmu, která by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. 
Žalobci rovněž neshledali rozpor s důležitým veřejným zájmem. 
3.  Žalovaný s přiznáním odkladného účinku nesouhlasil. Uvedl, že žalobci požadují náhradu nákladů 
řízení, v důsledku  čehož se v případě přiznání odkladného účinku náklady zvýší.  
4.  Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě je důvodný
5.  Podle § 73 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), podání žaloby 
nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce 
po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné 
právní  následky  rozhodnutí  znamenaly  pro  žalobce  nepoměrně  větší  újmu,  než  jaká  přiznáním 
odkladného  účinku  může  vzniknout  jiným  osobám,  a jestliže  to  nebude  v rozporu  s důležitým 
veřejným zájmem. 
6.  Z uvedeného ustanovení vyplývá, že zákon stanoví dvě podmínky, které musí být současně splněny 
k tomu,  aby  žalobě  bylo  možné  odkladný  účinek  přiznat:  1/  výkon  nebo  jiné  právní  následky 
rozhodnutí  by  znamenaly  pro  žalobce  nepoměrně  větší  újmu,  než  jaká  přiznáním  odkladného 
účinku  může  vzniknout  jiným  osobám,  a  2/  přiznání  odkladného  účinku  nebude  v rozporu 
s důležitým veřejným zájmem.  
7.  Při  rozhodování  o odkladném  účinku  žaloby  soud zjišťuje  kumulativní  splnění  výše  uvedených 
zákonných předpokladů, tj. 1) výrazné disproporcionality újmy způsobené žalobci v případě, že 
účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, 
pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Je-
li  odkladný  účinek  přiznán,  pozastavují  se  ty  účinky  napadeného  správního  rozhodnutí,  které 
z povahy věci pozastavit lze (tzn. uložené právní povinnosti nelze vynucovat, přiznaná oprávnění 
nelze uplatňovat, odejmutá oprávnění zůstávají zachována, atd.). 
8.  Pokud jde o hledisko újmy způsobené žalobci právními následky napadeného rozhodnutí, důvody 
jeho možného vzniku jsou vždy individuální, závislé pouze na osobě a situaci žalobce. Povinnost 
tvrdit a prokázat možný vznik újmy má proto žalobce. Žalobce musí konkretizovat, jakou újmu by 
pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností to 
vyvozuje a specifikovat její intenzitu. Vylíčení podstatných skutečností o újmě musí svědčit tomu, 
že negativní následek, jehož se žalobce v souvislosti s napadeným rozhodnutím správního orgánu 
obává, by pro něj byla zásadním zásahem. Hrozící újma musí přitom být reálná a závažná, nikoliv 
pouze hypotetická a bagatelní. 
9.  V otázce  splnění  druhého  zákonného  předpokladu,  tj.  že  přiznání  odkladného  účinku  není 
v rozporu  s důležitým  veřejným  zájmem,  soud  vychází  z povahy  věci  a z obsahu  soudního 
a případně správního spisu, včetně eventuálního vyjádření žalovaného správního orgánu. 
10.  Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobci tvrzená újma nastane, pokud účinky napadeného 
rozhodnutí nebudou odloženy. Dospěl přitom k závěru, že tomu tak může být, neboť pokud dojde 
před  rozhodnutím o předmětné žalobě k odstranění stavby, žaloba tak pozbyde smyslu.  Stavba, 
o které se vede soudní řízení, již déle stojí. Soud se domnívá, že zájem na její okamžité odstranění 
není naléhavý.  
11.  Na  základě  výše  uvedeného  soud  shledal,  že  není  důvodu  odepřít  žalobcům  dobrodiní  zákona 
a odkladný účinek žalobě nepřiznat. Současně však upozorňuje, že podle § 73 odst. 5 s. ř. s. může 
soud usnesení o přiznání odkladného účinku i bez návrhu zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že 
pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly. 
12.  Pokud jde o výroky II. a III. tohoto usnesení, tedy o otázku soudního poplatku za návrh na přiznání 
odkladného účinku žalobě, vzniká v daném případě poplatková povinnost dle § 4 odst. 1 písm. h) 
zákona  č. 549/1991  Sb.,  o soudních  poplatcích,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  per  analogiam,  až 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Dana Janků 

 

29 A 
180/2020 
 
 
 
 
  
 
dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena 
povinnost soudní poplatek zaplatit (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, 
č. j.  1  As  27/2012-32,  www.nssoud.cz).  Návrh  na  přiznání  odkladného  účinku  ve  správním 
soudnictví je dle položky 20 Sazebníku soudních poplatků zpoplatněn částkou 1 000 Kč. Splatnost 
poplatku byla stanovena podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. 
Soudní poplatek lze zaplatit: 
- vylepením kolků na přiloženém tiskopisu nebo 
- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 5720621/0710, vedený u České národní 
banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 5392918000. 
 
Poučení: 
Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. 
 
Brno 7. prosince 2020 
 
 
 
JUDr. Zuzana Bystřická v.r.  
předsedkyně senátu 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Dana Janků 

 

29 A 
180/2020 
 
 
 
 
  
 
 
 
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek. 
 
 
 
podpis  ................................................. 
 
 
 
Místo pro nalepení kolkových známek: 
 
 
 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Dana Janků