1a Priloha Struktura NZIS vc.struktury ISIN.pdf

Národní zdravotnický informační systém
Národní zdravotnický informační systém (NZIS) je jednotný celostátní informační systém
veřejné správy, v němž jsou shromažďovány a zpracovány osobní a další údaje ze
základních registrů orgánů veřejné správy, ministerstev, od poskytovatelů zdravotních
služeb, případně dalších osob předávajících údaje do NZIS.
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) je na základě § 70 odst. 3
zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a jeho prováděcími předpisy,
zejména vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 373/2016 Sb., o předávání údajů do
Národního zdravotnického informačního systému, ve znění pozdějších předpisů, pověřen
správou Národního zdravotnického informačního systému (NZIS), jehož součásti jsou
popsány v témže zákoně.
Komponenty NZIS
NZIS je jednotný celostátní informační systém veřejné správy, v němž jsou
shromažďovány a zpracovány osobní a další údaje ze základních registrů orgánů
veřejné správy, ministerstev, od poskytovatelů zdravotních služeb, případně dalších
osob předávajících údaje do NZIS.
Součástí Národního zdravotnického informačního systému jsou:
•  data z rezortního Programu statistických zjišťování a ze statistických zjišťování
prováděných ministerstvem mimo program statistických zjišťování sbíraná podle
zákona o státní statistické službě,
•  národní zdravotní registry,
•  Národní registr poskytovatelů,
•  Národní registr zdravotnických pracovníků,
•  národní zdravotní registry vedené podle zákona upravujícího transplantace,
•  data přebíraná z informačních systémů infekčních nemocí vedených podle
zákona o ochraně veřejného zdraví,
•  Národní registr hrazených zdravotních služeb,
•  data z Listů o prohlídce zemřelého,
•  data o nákladovosti hospitalizací předaná poskytovateli z referenční sítě
poskytovatelů podle zákona o veřejném zdravotním pojištění,
•  data ze statistických zjišťování prováděných statistickým ústavem (ÚZIS ČR).
Správcem osobních údajů v Národním registru dárců orgánů, Národním registru osob
čekajících na transplantaci orgánů a Národním registru provedených transplantací
orgánů je Koordinační středisko transplantací. Společnými správci informačních systémů
infekčních nemocí a dalším registrů vedených podle zákona o ochraně veřejného zdraví
jsou Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice.
Platná legislativa
•  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o
ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném
pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně

osobních údajů) neboli GDPR.
Informace o zpracovávání osobních údajů vedených v našich registrech a
systémech najdete v části Ochrana osobních údajů.
•  zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů,
•  zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů,
•  prováděcí vyhláška č. 373/2016 Sb., o předávání údajů do Národního
zdravotnického informačního systému (NZIS), ve znění pozdějších
předpisů,
•  prováděcí vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické
a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí
péče, ve znění pozdějších předpisů,
•  prováděcí vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci,
•  prováděcí vyhláška č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální
personální zabezpečení zdravotních služeb, ve znění pozdějších předpisů,
•  prováděcí vyhláška č. 296/2012 Sb., o požadavcích na vybavení
poskytovatele zdravotnické dopravní služby, poskytovatele zdravotnické
záchranné služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče
dopravními prostředky a o požadavcích na tyto dopravní prostředky,
•  prováděcí vyhláška č. 297/2012 Sb., o náležitostech Listu o prohlídce
zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o
náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o
úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky (vyhláška o Listu o prohlídce
zemřelého), ve znění pozdějších předpisů,
•  zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a podmínkách jejich
poskytování (zákon o specifických zdravotních službách), ve znění pozdějších
předpisů,
•  zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších
předpisů,
•  zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a
specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního
lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů,
•  zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění
pozdějších předpisů,
•  zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních
příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o
uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů,
•  zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
•  zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk
určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských
tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů,
•  zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantaci tkání a orgánů a o
změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů,
•  prováděcí vyhláška č. 434/2004 Sb., o podrobnostech rozsahu a obsahu
povinně uváděných dat do Národního registru osob nesouhlasících s
posmrtným odběrem tkání a orgánů, ve znění pozdějších předpisů,
•  zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
•  zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, ve znění pozdějších předpisů,
•  zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších
předpisů,

•  zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve
znění pozdějších předpisů,
•  zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších
zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů,
•  zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů,
•  zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších
předpisů,
•  zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů,
•  zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů,
•  zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, ve znění pozdějších
předpisů,
•  zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
•  zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů,
•  zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů,
•  zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi
dokumentů, ve znění pozdějších předpisů,
•  zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších
předpisů,
•  zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění
pozdějších předpisů,
•  další prováděcí předpisy k výše uvedeným zákonným normám.

Koncepce rozvoje NZIS
V roce 2014 započala v souvislosti s novými úkoly vyplývajícími z Programového
prohlášení vlády ČR a vedení resortu zdravotnictví zásadní rekonstrukce NZIS. Bez
těchto změn by nemohl ÚZIS převzít a dále rozvíjet klíčové agendy resortu zdravotnictví,
jako je informační základna systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění, sledování
kapacit zdravotnického personálu, modelování stavu a kapacity sítě poskytovatelů
zdravotních služeb apod. Zatímco běžná agenda resortní statistické služby spočívá se
sběru a publikaci statistických dat, nové úkoly ÚZIS mají značný přesah do oblasti řízení
a optimalizace zdravotní péče v ČR a rovněž do oblasti hodnocení její kvality.
Cílový stav
Cílovým stavem je moderní a plně elektronizovaný národní zdravotnický informační
systém, jehož agendy a komponenty mají legislativní oporu v novelizovaném z. 372/2011
Sb. (zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování). Hlavní
charakteristiky a klíčové benefity cílového stavu lze shrnout zejména v následujících
bodech:
•  Plně funkční elektronický systém sběru a validace dat v resortních statistických
šetřeních; systém přizpůsobený kapacitním a technologickým možnostem různě
velkých poskytovatelů zdravotních služeb. Minimalizovaný rozsah administrativně
zatěžujících sběrů dat, s nulovým redundantním překryvem.
•  Moderní NZIS vybudovaný s respektem k ustanovením zákonů a nařízení
k ochraně osobních dat a budující svoje datová úložiště podle pravidel
eGovernmentu. NZIS pracující dominantně s bezvýznamovými identifikátory
jedince místo s osobními daty.

•  NZIS zajišťující regionálně dostupnou metodickou podporu poskytovatelům
zdravotních služeb a dalším hlásícím jednotkám; funkční síť regionálních
metodiků NZIS.
•  NZIS spravující plně funkční klíčové referenční registry resortu, zejména Národní
registr zdravotnických pracovníků a Národní registr poskytovatelů zdravotních
služeb. Rozvoj těchto registrů musí být v souladu se strategií elektronizace
zdravotnictví.
•  NZIS v maximální možné míře využívající již existující sběry administrativních dat
v systému a minimalizující tak administrativní zátěž poskytovatelů a nadbytečná
opakovaná šetření. V tomto smyslu je strategickým atributem rozvoje zpřístupnění
administrativních dat zdravotních pojišťoven.
•  NZIS reprezentativně pokrývající všechny segmenty péče z existujících
administrativních dat, již hlášených jako součást vykazování zdravotních služeb.
•  NZIS schopný generovat krátkodobé i dlouhodobé prediktivní modely pro klíčové
ukazatele zdravotního stavu populace a zdravotnického sytému, zejména
personální kapacity lékařů a zdravotnického personálu, dostupnost péče,
nemocnost, incidence a mortalita u závažných chronických onemocnění.
•  NZIS spolupracující s významnými správními úřady resortu a s regiony. Systémy
NZIS budou pro tyto klíčové partnery vyvíjet specifický informační servis a
prediktivní modely.
•  NZIS podporující plně reprezentativní sledování zdravotního stavu populace
podle mezinárodních pravidel. Základem těchto systémů budou dostupná data
zdravotních pojišťoven a dále plánovitě organizované průzkumy typu
observačních prevalenčních studií.
•  NZIS budující moderní datovou a informační základnu pro hodnocení
ekonomických ukazatelů zdravotnického systému, včetně ukazatelů výkonnosti
poskytovatelů a nákladové efektivity aplikovaných postupů a technologií.

Klíčové benefity
Nově budovaný NZIS zásadně přispěje ke standardizaci v oblasti vykazování, hodnocení
a ekonomického oceňování zdravotní péče v ČR a napomůže tak napravit mnohé
nedostatky, které v této oblasti v minulosti kumulativně vznikaly. Základními obecnými
charakteristikami nového datového skladu NZIS budou:
•  bezpečnost – nový NZIS je budován dle pravidel eGovernmentu a nebude
primárně pracovat s citlivými osobními údaji;
•  reprezentativnost – nový NZIS nebude sbírat dat pouze z vybraných segmentů
péče, ale plošně reprezentativní údaje dostupné z již existujících databází;
•  komplexnost – reprezentativnost NZIS bude krýt nejen epidemiologické a klinické
parametry, ale i parametry systému úhrad a personální parametry zdravotnického
systému;
•  flexibilita – reprezentativní škála parametrů a sledování všech hlavních dimenzí
zdravotní péče umožní flexibilní generování reportů a informačního systému,
např. pro jednotlivé regiony ČR;
•  šetrnost k poskytovatelům zdravotních služeb – důraz na vytěžování již centrálně
sbíraných dat v systému umožní zásadně redukovat zátěž hlásících jednotek.
Jako strategické benefity, které rekonstruovaný NZIS přinese pro resort zdravotnictví, lze
uvést především:

•  Vznikne referenční datová základna eHealth, zejména v podobě Národního
registru zdravotnických pracovníků a Národního registru poskytovatelů. Tyto řídicí
systémy jsou minimální podmínkou efektivní elektronizace zdravotnického
systému.
•  Dojde ke standardizaci sběru dat z velmi heterogenních informačních systémů
poskytovatelů zdravotních služeb, zejména nemocnic. Přetrvávající heterogenita
brání zavedení transparentních systémů kontroly.
•  Vznikne reprezentativní datová základna umožňující plošné, regionální i lokální
hodnocení kvality zdravotní péče na základě kvantifikovatelných indikátorů
zdravotní péče; základním přínosem této o agendy bude možnost
„sebehodnocení“ jednotlivých poskytovatelů.
•  Vznikne zcela nová informační agenda sledující dostupnost péče, systém bude
disponovat daty plně mapujícími pohyb pacienta v systému primární i lůžkové
péče. NZIS bude schopen přesně určit, kolik osob a s jakými onemocněními je
léčeno v jednotlivých zařízeních, a bude schopen predikovat potřebnou kapacitu
služeb.
•  NZIS vybuduje základnu umožňující plánování personálních kapacit v českém
zdravotnictví, a to na základě referenčních a centrálně spravovaných dat.
•  Bude vybudována datová základna pro zavedení hodnocení zdravotnických
technologií na bázi metodiky HTA (Health Technology Assessment)
•  Výběrová šetření a observační studie budou organizovány prostřednictvím
referenčních sítí poskytovatelů, bez nadbytečné zátěže celého systému.
•  Data nového NZIS umožní transparentní hodnocení nákladů a úhrad za zdravotní
péči.
•  Dojde k redukci administrativní zátěže lékařů a pracovníků ve zdravotnictví.
Výstupy NZIS
Statistické, analytické a publikační výstupy z NZIS jsou k dispozici v sekci Statistické
výstupy.

Informační systém infekční nemoci (ISIN)
O registru
Účelem zjišťování je získávání informací o výskytu infekčních onemocnění k posouzení
vývoje epidemiologické situace na území ČR, ke sledování zdravotního stavu
obyvatelstva a k řízení poskytovaní zdravotní péče.
K zajištění povinného hlášení, evidence a analýzy výskytu infekcí byl v roce 1991
vypracován program EPIDAT, který navazuje na ISPO (Informační systém přenosných
onemocnění). Od roku 1993 do roku 2017 byl EPIDAT celostátně používán na všech
hygienických stanicích jako základ místní, regionální a národní surveillance infekčních
nemocí.

Statistická jednotka zjišťování
Statistickou jednotkou je vybraná infekční nemoc. Hlásí se potvrzené onemocnění,
podezření z onemocnění, nosičství, úmrtí. Jednotlivé případy jsou statisticky sledovány
dle MKN-10. Předmětem hlášení nejsou některá závažná infekční onemocnění
sledovaná jinými samostatnými informačními systémy a registry. Jedná se o onemocnění
tuberkulózou (dg. A15–A19), infekce přenášené převážně sexuálním stykem (dg. A50–
A64) a onemocnění virem lidské imunodeficience HIV (dg. B20–B24). Samostatný
informační systém mají také akutní respirační infekce (ARI) a chřipce podobná
onemocnění (ILI). V informačním systému EPIDAT jsou dále sledována některá
onemocnění uvedená v jiných kapitolách IV., X. a XX. MKN-10, která s infekčními
nemocemi souvisí.
Okruh zpravodajských jednotek
Zpravodajskou jednotkou je každý lékař (zdravotnické zařízení), který zjistil infekční
onemocnění podléhající hlášení.
Legislativa
•  Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů
•  Vyhláška č. 306/2012 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a
šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických
zařízení a ústavů sociální péče
•  Vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané
infekce ve znění pozdějších předpisů (vyhláška č. 275/2010 Sb. a  vyhláška č.
233/2011 Sb.)