č. j. 81 T 6/2020-1569
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci jednal v hlavním líčení konaném v senátě
složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Sušila a soudců přísedících Ing. Alexandry Rafajové a Ing.
Jiřího Juřeny a dne 16. června 2020 rozhodl takto:
Obžalovaný
Michal N., narozený xxx v xxx, trvale bytem hlášen xxx, naposledy bytem xxx, toho času ve
vazbě ve Vazební věznici Olomouc,
se podle § 226 písmena a) trestního řádu zprošťuje
obžaloby pro skutek, že v přesně nezjištěném období letních měsíců roku 2008, poté, co s
Robertem M. donutili poškozeného Alexandra K., narozeného xxx, opustit jeho byt v xxx na ulici
xxx, odvezli jej do xxx, do baru xxx, kde jej připoutali kovovými pouty k rozvodu ústředního
topení a omezovali ho na jeho osobní svobodě, nad rámec původní dohody s Robertem M.,
Michal N. sám poškozeného Alexandra K. v prostorách budovy na ulici xxx v xxx, přesně
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
2
81 T 6/2020
nezjištěným způsobem úmyslně usmrtil a následně tělo poškozeného zlikvidoval rozpuštěním v
nádobě s louhem nebo kyselinou, kdy zbytky louhu či kyseliny s rozloženým tělem pak vylil do
odpadu,
čímž měl dle obžaloby Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne
30. dubna 2020, sp. zn. 2 KZV 28/2019, spáchat trestný čin vraždy dle § 219 odstavec 1 trestního
zákona č. 140/1961 Sb.,
neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný
stíhán.
Odůvodnění:
1. Dne 5. 5. 2020 byla u Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, podána obžaloba
Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 30. dubna 2020, sp. zn.
2 KZV 28/2019 na obžalovaného Michala N. pro skutek shora popsaný, kterým měl obžalovaný
spáchat trestný čin vraždy dle § 219 odstavec 1 trestního zákona č. 140/1961 Sb., tedy podle
trestního zákona platného k datu projednávaného jednání.
Vyjádření obžalovaného
2. Obžalovaný
Michal N. vypovídal u hlavního líčení dne 2. 6. 2020 (čl. 1501 a následující)
v podstatě shodně jako v řízení přípravném (čl. 435-440). Uvedl, že se uvedeného trestného činu
nedopustil. S osobou Roberta M., pokud je skutek dle obžaloby z roku 2008, se poznali tak 5 až
10 let před tímto projednávaným skutkem. M. chodil do Xxx, který on (N.) původně hlídával a
dělal tam vyhazovače a časem pak už M. jezdil do toho Xxx přímo za ním. Postupem času spolu
začali dělat vymahačky, kdy M. na to měl nějakou svou firmu. Pak se dozvěděl od známého, že
M. vykládá, že spolu mají likvidovat za prachy lidi. Také měl M. strýce policistu a nějakého feťáka
policii předhodil a oni ho za to nechali prodávat drogy. Když se na to M. ptal, říkal mu: „
nic si
z toho nedělej, mám strejdu a bude vše v pořádku“. Jméno toho strýce ale nezná. Toto mu M. sdělil,
když na něj zaútočil, že vykládá lidem, že likvidují lidi za peníze, kdy M. mu odpověděl, ať je
v klidu, že má strejdu na vyšším postu u policie a že mu strejda kryje záda. On mu toto i věřil,
protože když třeba někde figuroval M. s více lidmi, tak M. z toho vyklouzl, ale ostatní zavřeli. Ty
„vymahačky“ byly v podstatě o tom, že jezdil s M., domlouvali splátkové kalendáře a tak. Přijelo
se za lidmi, máte dluh, byly na to papíry a vymyslel se postup, aby se to dalo splatit. S M. takto
absolvoval ohledně vymahaček tak sto výjezdů. Vždy měl z toho provizi, pokaždé jinak vysokou
podle vymáhané částky. Nebo třeba ani peníze nedostal, protože M. jel pro peníze sám a pak je
prohrál.
3. Po nějaké době tedy zjistil, že se M. mění. Začaly se mu i ztrácet peníze z baru či z bytu nad
barem a dále i nějaké osobní věci, jako například drahý foťák. Tyto M. krádeže ale policii nehlásil,
bylo mu M. svým způsobem líto. Dále zjistil, že M. bere pervitin, byl čím dál agresivnější, i když
na něj si netroufl. Nebo vybíral zálohy, ale protože hrál automaty, tak prohrával peníze, zkrátka
co vydělal, to prohrál, proto s M. přerušil již před rokem 2008 spolupráci. Také se stalo, že byli
s M. domluveni, že přijede k němu domů, M. tam byl zfetovaný se svými kamarády a celý jeho
dům byl rozebraný, bez střechy, zůstaly jen obvodové zdi a M. žena s dětmi byla u babičky a
neměly se kam vrátit. M. se mu pak začal poté mstít, když se s ním rozešel, vykládal o něm, že
dělá drogy. Nicméně za nějaký čas jej ale M. oslovil, přijel za ním sám svým černým Mercedesem
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
3
81 T 6/2020
s tím, že potřebuje s něčím pomoct, že má pro něj jednorázovku, rychlou akci a za to, že mu
přenechá Škodu Octavii, typ Laurin a Klement, která se jemu osobně moc líbila. Prý má M.
slečnu, se kterou má poměr a nějaký týpek jí dělá problémy. Jeli proto do Olomouce, M. mu po
cestě říkal, že bude mít prachy, velký kšeft a proto mu tu Octávku nechá bez odstupného a on
bude moci pokračovat v leasingu. Dohoda s M. tedy zněla tak, že za Octávku pomůže M. toho K.
dostat z bytu. Přijeli na byt, slečna jim otevřela, tuto viděl tehdy poprvé, uvnitř zfetovaný týpek.
Že byl zfetovaný poznal, protože seděl, byl vláčný, oči dokořán, plácal nesmysly z cesty, navíc mu
M. na místě řekl:
podívej, jak je sjetý a M. se v tom vyznal. Ten muž řval, co to má znamenat, co
chceš, to řval na tu svou družku, útočil na ni, ne na ně. M. s H. přešel do vedlejšího pokoje a on
využil toho jeho stavu a psychologicky ho donutil, aby s nimi odešel a on šel bez nátlaku s nimi.
Ví totiž, jak lidi ovlivnit, když jsou pod drogami, M. v tom byl odborník, on byl těžký
manipulátor. Tím psychologickým nátlakem myslel, že začal na něj mluvit, domlouvat mu, mluvil
o jiných věcech, aby ho stimuloval a přesvědčil ho, aby byl na jeho straně, že to s ním myslí
dobře, že to, co dělá, není v pořádku, že se ženské nemlátí a že s ním jeho přítelkyně už nechce
být. Tyto informace měl přitom od M. Žádný zápas, žádný fyzický útok nebyl, ani rozbité věci na
místě. To trvalo tak půl hodiny, než s nimi odešel. Do auta odešel sám, aniž by ho držel, nebo ho
nutil. Myslí, že si bral i mikinu, ale je to už dlouho. Žádné své osobní věci si s sebou nebral, M.
byl domluvený s H. (pozn. soudu - obžalovaný Kristýnu H. ve výpovědi označuje místy jako K.,
soud však v odůvodnění bude uvádět správné příjmení), že to posléze doveze. Že H. měla poměr
s M., to bylo poznat z toho, jak se spolu přivítali, pak to vyplynulo na povrch a M. mu to nakonec
i přiznal, ale to až poté. Poměr měli už předtím, protože M. by to nedělal jen ze zištných důvodů,
určitě s ní něco měl, ona si mu postěžovala, tak chtěl být hrdina, navíc tam asi byla spojitost i přes
ty drogy. M. to tak míval, že děvčata, co jim dal fet, s ním šla, ony mu tím platily. Pak čekal v autě,
M. s tou ženou něco řešil, pak přišel a že jedou. Nevěděl, co má M. v úmyslu, myslel, že chlapa
jen vyhodí z bytu a končí, ale M. mu řekl, že jedou na bar a tam to vyřeší. Z Olomouce do
Přerova řídil M., on seděl vzadu s K., který nebyl spoutaný, byl volný, ale nic po cestě neříkal, jen
měl svěšenou hlavu a zpytoval svědomí. Přijeli na bar a šli k němu do kanceláře. M. říkal, že tam
toho chlapa nechce, M. řekl, že se to vše do rána vyřídí. Noc v Xxx přečkal K. v zamčené
kanceláři v 1. patře, je to vyvýšené přízemí, je to vysoko nad zemí, neskočil by to. Myslí, že K. u
sebe nic neměl, ani telefon a v kanceláři nebyla pevná telefonní linka. V kanceláři nebyl K.
připoután a okna kanceláře nebyla nijak zajištěná. On sám pak v tu noc spal ve vedlejší místnosti.
K., když se na něj šel v noci podívat a zkontrolovat ho, tak spal na sedačce. Byli ujednaní, že
kdyby K. potřeboval na WC, tak na něj zaklepe.
4. Pak ráno nebo dopoledne na druhý den přijel M. i s tou H., kdo H. do Přerova přivezl, to neví.
Dohadovali se, on u toho byl přítomen, aby se ujistil, že ta H. řekne K., že s ním nechce být, aby
měl jistotu, že toho K. nechtějí vyhodit jen tak. Připoután byl K. možná zpočátku, když přišla ta
H., nechtěli totiž, aby ji napadl. Neví, kdo K. poutal, ale byl připoután pouty k topení v kanceláři
pro provozní, je tam koupelna, tak v té koupelně. H. s ním mluvila v té koupelně, viděl, že není
třeba ho dál poutat a tak ho odpoutal. Měl totiž klíče od pout. H. K. řekla, že s ním nechce brát
drogy, nechce s ním být. Byla mezi nimi velká hádka, ti dva spolu řešili své soužití, ale určitě
nedávali K. na místě nic podepisovat. Nakonec H. M. odtáhl, přišel zpět, ukázal K. drogy a K. se
zklidnil. Už i on sám to chtěl vyřešit, zvrhlo se to, všichni byli u něj na baru, chtěl, aby M. K. i H.
odvezl, kdy on už si své splnil. M. řekl, že se ten K. k H. už vrátit nemůže, že H. odveze sám a on
že má K. odvézt do Ostravy. Slíbil za to K. sáček s fetem, ukázal mu ho, K. začal poslouchat,
nasedl k němu do dodávky a vezl ho tedy druhý den dopoledne do Ostravy. On i M. měli auto na
dvoře a že K. odváží, to by měli M. i H. vidět, protože oni odjížděli před ním. K. už jen zajímalo,
jestli mu dá M. drogy. Zavezl tedy K. do Ostravy, kde M. jezdíval, protože M. s Lukášem H.
vyráběli drogy. Ví, že u H. udělala policie razii, kde chytli i M., jak dělají drogy, nebo se stalo, že
měli jet do práce na vymáhání dluhů a když neměl M. drogy, tak jeli nejdřív do Ostravy pro
drogy, a na to stejné místo do Ostravy tedy vezl i toho K. Bylo to v nějaké chatové oblasti a
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
4
81 T 6/2020
parku, u zastávky, kde K. pustil z auta, on se ještě ptal po drogách, kdy mu řekl, že M. mu je asi
dá. Byl to M. nápad K. odvézt právě do Ostravy, myslí si osobně, že to bylo záměrně, aby to bylo
k tomu feťáckému doupěti, feťáci mají k sobě blíž, když vidí drogy, poznají se a dají se
dohromady. Jestli to měl i s někým konkrétním M. domluvené, že si tam K. třeba někdo
vyzvedne, to neví. Neví ani, jestli tam někdo nečekal s tím fetem. To už jsou jen jeho dohady. Za
celou dobu se nestalo, že by jemu a M. ten K. nějak vyhrožoval. Ani jim neřekl, že je nahlásí na
policii, spíš říkal, proč mu to H. udělala, nadával vždy jen na ni, jeho s M. do toho netahal. Pak po
čase, asi za týden po této akci, ho M. ještě oslovil, řekl mu, že tu kurvu (H.) už nechce vidět, ať jí
doveze prachy. Na co to mělo být, to neví, nezajímalo ho to. Odjel tedy ještě za ní do Hotelu
Imperial a předal jí částku 100 000 Kč, ptal se jí přitom, co K., zda jí dělá problémy, ona mu
řekla, že už jí dal pokoj, že je někde v Ostravě. H. se ho neptala, proč jí veze těch 100 000 Kč,
podepsala mu ale příjmový doklad, ten pak předal M. Dál už H. neviděl, ani toho K. neřešil. Když
K. vysadil v Ostravě, tak sice měl obavu, že to nahlásí na policii, ale vysadil ho a byl rád, že to má
za sebou. Doufal, že si to uvědomí a že to dopadne dobře.
5. Potom se stalo někdy v roce 2019, že živořil, neměl chuť do života, ale objevila se jedna slečna,
jeho aktuální přítelkyně, se kterou začal chodit, rozuměli si, přemýšleli o založení rodiny. Našel si
práci, začalo se mu dařit a volal mu někdo, že by s ním potřeboval mluvit, že zná M. z kriminálu a
že potřebuje něco projednat. Spojili se, dotyčný řekl, že má v bance 13 mil. Kč a potřebuje je
vytáhnout. Že měl bílého koně, kterého M. měl zpacifikovat. Zprvu nechápal, oč jde, až pak mu
došlo, že ten bílý kůň byl ten K. Řekl mu, že o něm neví, že ho od té doby neviděl, ani neví, kde
je mu konec. Dotyčný mu řekl, že by mu stačilo, kdyby mu sehnal jeho občanský průkaz a že
když ty peníze vytáhne, tak mu za to dá provizi 1,3 mil Kč. Řekl si, že by to bylo dobré, že si
všechno pokryje, ve firmě mu navíc nabídli podílnictví, kdyby dodal nějaké peníze, tak začal
shánět M. Ten byl dříve v Bělotíně, ale věděl, že je zavřený, že by ho měli pustit. Pokaždé, když
mu ten člověk volal a jezdil za ním do práce, tak mu cpal prachy, zval ho do Prahy do nejdražších
hotelů, říkal, ať se vykašle na práci. Když se ho pak ptal, co s tou občankou, on řekl, že si to
vyřeší, ale že pro něj má jinou práci, že chce někoho zlikvidovat. On mu na to řekl, že bez zálohy
to neudělá, ale fakticky nic takového neplánoval, jen stále chtěl sehnat ten občanský průkaz K. a
získat tak tu provizi 1,3 miliony. Pak jednoho dne měli oslavu, s kamarádem založili sportovní
klub, flámovali až do rána a ráno přijel týpek, že mu dovezl tu zálohu. Nevěřil, byl opilý, ani neví,
co mu nakecal, provedl ho bytem, vzal si zálohu s tím, že mu pak zavolá a řekne, že je problém.
Týpek řekl, že přiveze chlapa, on mu řekl, že až bude mít prachy, tak dokončí ten obchod
s občankou. Navíc bar Xxx je pod kamerami, je tam pohyb lidí, malé prostory, tam nejde nic
takového zrealizovat. Ani tedy neví, co všechno navykládal, měl peníze, vyskočili na něj policajti a
byl zavřený. Šlo mu hlavně o ty peníze, chtěl začít nový život. Když tomu týpkovi opakovaně
říkal, že K. nenajde, tak to mu sděloval z toho důvodu, aby ho udržel na své straně a dostal od něj
tu provizi 1,3 mil. Kč. To, že K. rozpustil, to řekl z toho důvodu, protože věděl, že ho poslal M. a
že mu určitě M. říkal, že likvidují lidi, tak chtěl, aby si to myslel, význam to ale jiný nemělo, bylo
to jen jeho chvástání. Že pro B. míchal líh, to bylo opět z jeho strany řečeno jen proto, aby byl
zajímavý, protože fakticky nic takového pro B. nedělal. Znal kauzu B. pouze z televize a chtěl
hrát darebáčka.
6. O převodu bytové jednotky v Hranicích ze strany H. nic neví, v tom se asi angažoval jen M., s M.
u notářky u převodu bytu osobně nebyl. Co se týče Lukáše H., tak toho zná od stejné doby, co
zná M. Ti dva spolu byli jak bratři, M. jezdil pořád k němu na barák, kdy on sám čekával na M.
v autě. Po nějaké době byl i u H. v tom domě. Tam se mu párkrát H. svěřil, že tam řeší s M. ty
drogy. H. zkrátka viděl vždy v přítomnosti M. Co se týče užívání drog, tak k drogám přičichl,
konkrétně k pervitinu, ale neoslovilo ho to, protože viděl M. a H., to byl pro něj odstrašující
případ. Jak M. písknul, tak H. skákal. V roce 2008 tedy užíval pervitin jen příležitostně, když byla
akce, oslava, zkusil to. Sám pervitin nevyráběl, neví ani, jak se vyrábí. M. mu kdysi nabídl, že má
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
5
81 T 6/2020
týpky, kteří mu to vyrábí, zda se na tom nechce podílet, ale on to odmítl. Není držitelem
zbrojního průkazu, má sice palné zbraně, ale vzduchové, jedná se o větší sbírku, měl ji na Xxx,
pak to odvezl k rodičům a otec z toho byl nadšený, tak to zůstalo u něj. Ovšem co se týče
nevzduchových zbraní, které se našly u otce, tak neví, čí byly a ani nevěděl, že tam něco takového
otec měl. Co se týče osob navržených obžalobou jako svědkové, tak Michaelu C. nezná, pokud C.
uvádí, že za ní opakovaně jezdil pro louh na pervitin, tak to není pravda. Ondřeje K. nezná, ale
M. mluvil vždy o nějakém K. a když neměl pervitin u H., jelo se do Ostravy za K. Martina M. zná
tak 20 let, má přezdívku P. M. za ním docházel do toho baru. Že by na něj někdy M. křičel ve
smyslu: „
N., ty pičo, co tam děláš, zase někoho rozpouštíš?“, tak to si nevybavuje. M. je slušný člověk,
ani sprostě nemluví. Jméno Michal T. mu něco říká, neví, byl to někdo přes M. Radim Č. je
kamarád, který občas zaskakoval u nich na baru. Č. zná M., jsou kamarádi.
7. V roce 2008 byl ošetřován, měl poleptanou nohu, protože jak provozuje bar, jsou tam toalety,
kde jsou problémy s odpadem, je to špatně vyspárované a namontovaly se pisoáry s čidlem,
zanáší se to tam. Když se to ucpalo, řešil to s bratrem, který je instalatér, řeší s ním tyto problémy
dodnes. Volal bratrovi, co s tím, bratr řekl, že nejjednodušší bude, když koupí Krtka a nasype ho
tam. Protože Krtka neměli, koupil hydroxid, nasypal to tam a zalil to a ono se to zalilo do roviny,
bublalo to a nic. Nevěděl, co s tím, vzal zvon, že to protlačí, ale ono to přes okraj vyteklo a
vyteklo mu to na boty a i do boty. Jak šel večer do sprchy, viděl, že má na noze zarudlý flek.
Druhý den přijel M., ani neví proč, ukázal mu tu nohu a M., že ho odveze do nemocnice
v Olomouci. Doktorka mu řekla, že to je díky tomu, že mu to zaschlo na noze, umrtvilo mu to
tkáň. Myslí si, že to bylo až poté, co odvezli toho K. Po M. nikdy nechtěl, aby mu pomohl
stěhovat sudy v Xxx. Jediné sudy, co tam byly, byly v zadním traktu starého skladu, který se
nepoužíval, to jen proto, že se jim podařilo pod rukou sehnat naftu. Přišli stavbaři, že mají levnou
naftu, nosili to v kanystrech a skladovalo se to v bečkách, to tam bylo tak 2-3 měsíce.
8. S M. se naposledy viděli tehdy s tou nohou, jak ho M. vezl do nemocnice, pak přerušili kontakty,
nechtěl se o něj zajímat. Že vezl K. do Ostravy, na to svědka nemá. Šli z kanceláře na parkoviště,
neví, jestli je někdo viděl. Plastový sud, který byl u něj nalezen, je o objemu 100 litrů, má jej na
švestky, pálil v Bochoři u známého, nevzpomene si na jméno. V Xxx se vyklízelo, když se udělal
velký bar. V souvislosti s jeho nástupem do výkonu trestu to nemělo nic společného. V Xxx
nikdy nebyla varna pervitinu, ani v prostorách nebydlel nikdy žádný člověk, který by tam vařil
pervitin. Pokud M. mluvil o likvidování sáčku s lidskými kostmi, tak určitě nic takového neřešil,
ani neví, že by něco takového mělo být.
Svědecké výpovědi
9. Soud v řízení provedl jednak osobní výslech svědků v obžalobě navržených, u zbývajících svědků
za souhlasu státní zástupkyně a obžalovaného soud četl v souladu s ustanovením § 211 odstavec
1 trestního řádu protokoly o svědeckých výpovědích z řízení přípravného.
10. Co se týče svědků
Kristýny H. (čl. 686-687),
Daniela L. (čl. 716-718) a
Otakara H. (čl. 743-
745), tak tito využili svého práva ve věci nevypovídat. Svědkyně H. se zdůvodněním, že by si
výpovědí mohla způsobit nebezpečí trestního stíhání. Dle soudu svědkyně využila svého práva
nevypovídat důvodně, jak bude dále rozvedeno. Svědek L., aktuální přítel Kristýny H. a otec
jejich společného dítěte a svědek Otakar H., otec Kristýny H., pak využili svého práva
nevypovídat s ohledem na skutečnost, že by mohli způsobit svou výpovědí trestní stíhání osobě
blízké, tedy právě Kristýně H.
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
6
81 T 6/2020
11. Svědek
Lukáš H. u hlavního líčení vypověděl v nepřítomnosti obžalovaného (soud postupoval
na žádost svědka dle § 209 odstavec 1 trestního řádu), že neměl možnost se seznámit se svou
původní výpovědí na policii v této projednávané věci před konáním tohoto hlavního líčení.
Svědek se takto vyjadřoval s ohledem na svůj dopis, který adresoval vyšetřujícímu policistovi před
konáním hlavního líčení (čl. 1485), a který byl následně postoupen do spisu, kdy k obsahu dopisu
s ohledem na zaprotokolované námitky obhajoby, dále uvedl, že byl zvyklý, když byl v minulosti
obviněn, že měl svou výpověď k dispozici, ale kdyby věděl, že jako svědek na toto nemá nárok,
ani by to nežádal. Když se o trestním řízení obžalovaného Michala N. vyjádřil v dopise policistovi
jako o
naší věci, tak protože jej vyslýchal K. a psal K., tak použil tato slova, protože do telefonu či
písemně se takto vyjadřuje vždy, když je ve vězení, protože žít ve vězení jako někdo, kdo někoho
udal za vraždu, není nic moc, nechtěl proto, aby se ve vězení dozvěděli, že jde svědčit ve věci
vraždy, proto použil slova o
naší věci. Žádnou výhodu za svou svědeckou výpověď od policie
nezískal, nebylo mu ani nic přislíbeno. Je ale pravdou, že před prvotní výpovědí byl umístěn ve
Věznici v Heřmanicích, nyní je ve Věznici v Opavě. Opava je lepší než Heřmanice, měl navíc
uloženou soudní léčbu, tu si vykonává nyní ve Věznici Opava, v Heřmanicích léčba není možná.
Má u soudu aktuálně podán návrh na přeměnu léčby z formy ústavní na ambulantní. Jinak ve
výkonu trestu je podruhé, v obou případech za distribuci drog. V minulosti absolvoval neúspěšně
léčbu. S obžalovaným N. se zná přes M., kterého poznal dříve, než obžalovaného N., konkrétně
tak 3 až 5 let před rokem 2008. S M. se seznámil, když měl v Hranicích diskotéku, pak dokonce
společně oba provozovali hospodu v Bělotíně. Ohledně výslechu v této věci jej prvotně
kontaktoval policista pan K. s tím, že našli jeho otisky v nějakém autě, konkrétně v černém
sportovním mercedesu, které vlastnil M. Poprvé ho policisté oslovili, když byl na cele
předběžného zadržení v Hranicích, tak v té době a na tom místě se s nimi bavit nechtěl. Byl
zrovna zatčený, pod vlivem, vytáhli ho, něco chtěli, byl protivný a nechtěl se bavit s nikým, byl na
tom psychicky dost špatně. V Olomouci ve vazební věznici na vazbě pak už ano, pak už se s nimi
bavil. Když podával svědeckou výpověď, to již byl ve výkonu trestu. Co jej přinutilo změnit
stanovisko ohledně výpovědi, neví co, špatně se to vysvětluje. V té době docházel ke kaplanovi,
hodně se bavili a chce ve všem změnit svůj život a nějak ho to přimělo spolupracovat. K věci
samé pak uvádí, že přes Petra R. si stěžovala H., že má přítele, který ji doma bije, zamyká, ubližuje
jí, že by ho potřebovala dostat z bytu, ať se tam nedostane. Neví, jestli u toho byl M. nebo jestli
ho zkontaktovali a řekli mu to. Pak byl doma, přijel za ním M., říkal, že tam byli, chtěli ho
vyhodit, ale že chtěli sepsat polovinu toho bytu na H., ať má od něho pokoj, on ale nechtěl, tak
ho odvezli, když vyšli ven, tak K. začal řvát o pomoc a řvát, že ho unášejí a nato mu měl N. dát
jednu na krk a hodit ho na sedačky. Pak opět přijel M., řekl mu, že ho mají uvázaného u topení v
Xxx. Den, dva, tři přijel opět M. k němu s tím, že se tam jel podívat a že K. u topení nebyl a že
mu N. řekl, že se o nic nemá starat, že to dávno vyřešil, že by na ně mluvil, že ho unesli atd., že se
o to nemá starat. Pochopil to tak, že N. ho měl odstranit. Pak M. přijel s tím, že N. měl tělo
rozpustit a při tom si polil nohy a byl v nemocnici, že je teď doma, má je černé, jestli mu
nedovezou nějaké drogy. Jeli za N., dovezli mu nějaké drogy. Po nějaké době Č. nebo někdo
začal s tím, že zjistil, že je má policie sledovat. M. dostal strach a půjčil si od něj vapku, že tam
pojede uklidit, že má strach, aby tam něco nenašli. Odjeli s T., vyčistili to a dovezli mu na spálení
nějaké deky od krve, které tedy spálil na zahradě, bylo to dovezeno v pytlích. Pak T., jak to byli
řešit, byli u H. a dovezl mu věci a oblečení a pak M. řekl, že má jeho doklady a vymyslel plán, jak
přepsat byty. H. vlastnila dva byty, v Hranicích svůj a v Olomouci společně s K., M. vymyslel, jak
byt přepsat, že on (H.) se bude vydávat za K., aby přepsali olomoucký byt celý na H. a ona jim za
to přepíše ten hranický byt. Naučil se podle občanky podpis a šel to s N. přepsat. Přepsali byt a
tím to pro něj skončilo. Tu H. znal, chodila do baru a znal ji z různých akcí. H., myslí si, znala
zase jeho, zdravili se, věděli o sobě. Když si H. stěžovala u R., tak už neví přesně, jestli ona to
řekla R. a R. jemu, nebo zda u toho přímo osobně tehdy byl. Ty informace o samotném průběhu
mu pak M. říkal postupně, jak to šlo. Něco se stalo a M. mu to s odstupem řekl, pak zase a zase.
To nebylo tak, že by si sedl a M. mu povykládal ten celý příběh zpětně. Proč se mu M. s tímto
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
7
81 T 6/2020
postupně svěřoval, to neví, asi mu v té době věřil, to bylo po tom policejním zásahu, co měl
doma, našli u něj varnu, nic neřekl, nevypovídal, měli přitom s M. spolu víc trestné činností, tak
asi neměl M. důvod mu v té době nevěřit. Varnu u něj našli u toho prvního případu, dostal za to
podmínku. S M. v té době dělali všechno spolu, i vaření drog a on M. zkrátka neudal na policii.
M. mu přivezl věci, říkal, že jsou to deky od krve a že se musí spálit a zničit. Bylo to v pytlích,
musel to polít benzinem a spálil to na zahradě. Byla to hromada hader, deka, nebo dvě, on se
v tom nehrabal, rozškubl pytel, polil a zapálil, nikdo jiný u toho nebyl. Policii vydal oblečení pana
K., to mu dovezl T. Policii uváděl, že si 100% jistý není, že to bylo K., nějaké oblečení u něj jen
leželo, nenosil ho, protože to nebyl jeho styl. Možná to měl na sobě, pralo se to. O těch věcech
nemůže říct 100% ano, bylo to jeho. Že se tam nenašla DNA K. na tom vydaném oblečení, tak
znovu opakuje, že už na policii říkal, že si není jistý, jestli to bylo K. U spodního prádla a u zimní
bundy si ale byl jistý na 100%, že byly K. Ačkoli šlo o spodní prádlo K., o kterém mu bylo
řečeno, že byl zavražděn, tak přesto neměl problém ho nosit. V té době byl závislý na pervitinu a
K. ani neznal. O tom, že N. měl odpravit i jiné lidi, se M. rovněž vyjadřoval v tom smyslu, že mu
byl pomoct uklízet nějaký sud v nějaké šachtě a že si myslí, že tam měl nějaký zbytek těla, že to
potřeboval N. zlikvidovat, než šel do výkonu trestu, neví ale, v kterém roce se to mělo stát. T. zná
nějakou dobu, potkávali se, tento také bral drogy. U notářky byli on a obžalovaný N., M. je čekal
venku, nahoře u tajemnice M. nebyl, je si tím jistý. T. se neptal v tom smyslu, jestli je pravda to,
co M. uvádí, ani s Č. se o tom nebavil a ani s obžalovaným N. Nenapadlo ho toto vše oznámit na
policii, tehdy dělali různou trestnou činnost a bral drogy, měl ke všemu jiný přístup. V roce 2008
bral M. také drogy, neví, jak pravidelně, ovšem když k němu M. přijel, brali drogy, M. je
obstarával a on je prodával, oba dva je navíc užívali a dělili se o zisk z jejich prodeje. Vkladní
knížka je vyřešená, už za to seděli, neví, jestli o tom chce vypovídat. Byl za to odsouzený jeho
kamarád, který sehnal vkladní knížku, jeden, kdo to vybral na sebe a ještě pan Č. S M. se
naposledy viděli před hodně dlouhou dobou, tak 10, 9 let nazpět. Jak byly ty vkladní knížky, tak
se už spolu nebavili. Tělesně byl podobný K., padly mu jeho věci, na občanském průkazu toho
moc vidět nebylo, opatřil si brýle, nechal si knírek, bradku a šel. Ten občanský průkaz měl v ruce,
byl originální, měl ho M. i s doklady. Občanku pak vrátil M., to byly doklady K., ví, kde byly
schované, málem tam zůstaly, byly v rouře u M. doma na baráku, odnesla je voda, pomocí drátu
je vylovili. To je hledali, než šli za notářkou. Aktuálně má z nich strach, předtím strach neměl,
pracovali spolu, věděl, čeho jsou schopni a nevadilo mu to, pak už mu to nesedělo, navíc s M.
nebyl zadobře. Č. byl blízký víc s N., než s M., protože pracoval na Xxx, který měl na starosti N.
Neměl nic slíbeno a ani nic nedostal za svou pomoc při přepisu bytu. Ví, že se byt přepsal pro
M., který byl ve vztahu k M., měli spolu nějaké obchody ohledně nějakých firem, reklam atd. Co
říkal M., tak legální i nelegální obchody, třeba tahali peníze z firem za reklamu a měli z toho
provize. Byt v Hranicích měl pronajatý Lubomír P. a ještě jeden, kterého znal z Bělotína. O P.
neví, že by M. pomáhal ve věci K. Ví jen, že P. svědčil u soudu s M. v tom smyslu, jestli viděl K.,
ale neví, jestli to byla falešná svědecká výpověď, nebo ne. M. mu říkal, že má schovaný občanský
průkaz K., měl tam ještě nějaké další doklady, které se týkaly toho K., je to možné. Viděl to
zabalené, M. to vzal, zabalil do fólie a schoval do roury. Řekl, že je potřebuje schovat ty doklady,
kdyby něco, že se mohou ještě hodit. Byly tam schované, neví, jak dlouhou dobu. Ta drenážní
roura vedla kolem domu, voda to odnesla, museli vymyslet autíčko s kamerou, na kterém byl drát
a hledali to spolu s M., dalo to úsilí to hledání. Jméno Michaela C. zná od slyšení, ale v té době o
ní nevěděl. Neví, jestli M. s ní měl nějaký vztah, ale M. míval více takových vztahů. Když probíhal
soud s M., říkal mu, že chodí na soud, že mu hrozí tresty. Řekl, že H. to měla naprášit, že byl u
něj zásah policie z Prahy, že je někam odvezli, že dostali podmínky za omezování osobní
svobody. On v souvislosti s tím s M. již nic dalšího neřešil, neví nic o tom, že by M. uvažoval o
likvidaci té H. K dotazu, zda viděl někdy u obžalovaného N. zbraně, uvádí, že vždy byly nějaké
zbraně. Od nože, přes plynovky, přes krátké střelné zbraně. M. měl rovněž zbraně, ví o jedné,
nebo dvou. Většinou u sebe nosíval plynové, ty ostré měl schované. Ty ostré mu M. ukazoval, M.
má zbraně rád. V baru Xxx byl, konkrétně před rokem 2008, je to herna, byl tam za zábavou, za
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
8
81 T 6/2020
hraním. O sudu už vykládal, to bylo, když měl jít N. sedět kvůli řidičáku nebo něčemu a říkal M.,
že potřebuje zlikvidovat nějaký sud. S M. se od vkladních knížek nebavil a N. měl vztahy v r.
2018, 2019 normální. S M. má špatný vztah, protože od něj nedostal svůj podíl, s N. má normální
vztahy. M., když zjistil, že K. na Xxx není, z toho byl v šoku, byl vyděšený, že to nedopadlo, ale
vyděšený spíš z obavy z policie, než jinak. Měl strach, protože je asi viděli u zastávky, jak K.
nakládají do auta, jak K. křičel, že ho unáší, tak měl strach, že se na to přijde a půjde sedět. Neví,
jestli M. spolupracoval v minulosti s policií. Ví, že mu M. říkal, že měl dva známé u policie. Neví,
kdy to bylo, vždy se oháněl o jednom z GIBSu a o druhém mluvil, když byl u něj doma první
zásah. Jeden byl snad H. z Přerova, druhý měl být na GIBSu v Olomouci, nebo někde. Vždy se
oháněl tím, že kdyby ho policisté, nebo někdo něco, že mu může zavolat. P.? Není si jménem
jistý. U akce, když u něj našli tu varnu, mu M. řekl, že škoda, že měl vypnutý telefon, že mu přišla
SMS, že se chystá zátah v Bělotíně. M. mu neříkal, jak měl N. K. zlikvidovat. V souvislosti s tím,
že si polil N. nohy, že je měl polité od kyseliny, tak jen říkal, že N. měl K. rozpustit, jak ho ale
měl usmrtit, to mu neřekl.
12. Svědek
Robert M. vypověděl u hlavního líčení, že aktuálně je již 9 měsíců na svobodě z důvodu
podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, nemá stanoven dohled PMS a
zkušební dobu má stanovenu na dobu 2 roků. Vykonával trest pro maření výkonu úředního
rozhodnutí a pro spoluúčast na odcizení vozidla. Co se týče případného dalšího trestního stíhání,
tak mu dobíhají nějaké staré věci z roku 2015 a 2016. Řeší to jednak Okresní soud Ostrava, tam
měl někomu dát pervitin a Policie Přerov šetří zpronevěru. S obžalovaným N. se znají asi 10 let,
před rokem 2008 se znali asi rok. Obžalovaný byl provozovatel baru Xxx, kde on míval obchodní
schůzky, tak se s obžalovaným poznali. Byli kamarádi, než přišla tato situace. Dřív se vídali
pravidelně, měli spolu obchodní věci jako výkup a prodej dřeva v lesním průmyslu a tak
podobně. Do Xxx chodil soukromě i pracovně, když měl tu obchodní schůzku s klienty. S N.
dělali i reklamní činnosti a zabývali se různými věcmi. Vymáhání dluhů rovněž dělali, ale to
sháněli spíše odkupy pohledávek, dříve měl firmu na vymáhání dluhů. Neví, kdy se viděli
s obžalovaným naposledy, v letech 2010, 2011, 2012 se ještě vídali sem tam, ale už ne
v obchodních záležitostech, bylo to třeba jednou za měsíc, nebo za tři měsíce na Xxx. Nyní má
akciovou společnost, vykupuje lesy a dělá dřevo, ve společnosti je majitel, předseda
představenstva a má jednoho zaměstnance, a to Radima Č., který je ve věci rovněž předvolán
jako svědek. Co se týče věci s panem K., tak jednou mu volal známý pan R., jestli za ním může
přijet na chatu, že jeho známá, kterou také zná, má problém s přítelem. On za ním přijel, tam
seděla Kristýna H., řekla mu, že má problém s přítelem, že ji mlátí, že to dávala i na policii, kde ji
ale neměli jak pomoct, tak jestli by jí pomohl pomoct ho vystěhovat z bytu. Tehdy spolupracoval
s obžalovaným N., ten byl vyhazovač, řekl jim proto, že tam zajedou a domluvíme co a jak. H.
měla byt v Hranicích, ale také měla dluhy, ptala se ho, jestli by o někom nevěděl, kdo by jí půjčil
peníze, že by mu zastavila byt. V té době se v tom bytě nacházel jeho známý, který měl byt od ní
pronajatý, jistý pan Luboš P. Tak přes Mariana M. domluvil, že by jí půjčil 450 000 Kč za ten byt,
aby si poplatila dluhy. S H. se proto domluvili, že tam zajedou, ať sbalí K. věci. Přijeli tam, K.
tam seděl nebo ležel, bavili se s ním, ať opustí byt, že H. z něj má strach a odvezli ho do Xxx. H.
mu sbalila věci, pak přijela za nimi s nějakým známým na Xxx a dovezla část jeho věcí a chtěla si
promluvit s K., co bude a tak dál. K. na ni byl agresivní, tak N. mu dal pouta a připoutal ho
v malé místnosti vedle kanceláře, v koupelně. S K. se bavili, on H. nadával, byl asi zfetovaný,
podle toho, jak se choval. On se pak s H. domluvil, ať odjede domů, že uvidí, co se dá dělat. H.
mu řekla, že pojede pryč na týden až 14 dní s novým přítelem, řekl jí proto, ať vymění zámky, že
uvidí. Mezitím se domlouvalo něco, ať K. vypadne z toho bytu, tak jestli by jí nepodepsal
smlouvy o převodu práv na byt. Nachystaly se smlouvy, to řešili přes pana M., který nachystal
smlouvy. H. odjela, smlouvy zůstaly tam a i K. tam zůstal. Řekl, ať tam vydrží do druhého dne, že
se rozhodne, co budou dělat s K. dál, jestli půjdou na policii, a jak to budou řešit s těmi
smlouvami. Odjel domů, vrátil se na druhý den za N., bylo to asi večer. N. řekl, že vše zařídil, že
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
9
81 T 6/2020
K. smlouvy podepsal, že ho pustil, že ho odvezl do Ostravy. On mu na to řekl, že to bylo třeba
podepsat u notáře, ale N. řekl, že ho odvezl k nějakým známým do Ostravy, ať se nestará, že
podepsané smlouvy má a že to jim musí stačit. Tím se to bralo jako vyřešená věc. Jen nechápal,
proč to tak N. udělal, N. ale řekl, že se nemá o víc starat, že K. odvezl do Ostravy. Přišlo mu to
divné, pak se ozvala H., jestli mají ty smlouvy. N. jí je odvezl, ona řekla, že takto to podepsané
nestačí, že to potřebuje pořešit u notáře. Na to jí řekl, že neví, kde K. je, že ho N. odvezl pryč. H.
měla strach, že když se vrátí, že jí něco udělá, on s ní trávil nějaký čas. Ona se pak odstěhovala
k rodičům do Hranic, byli ale ve spojení. K. nebyl k nalezení, neozval se ani H., tak řekl, že pořeší
smlouvy. U N. byly kopie občanského průkazu K. a smlouvy, a že se tedy udělá přepis na falešné
doklady. Tehdy se Lukáš H. vydával za K. a podepsaly se smlouvy. Tím to bral za uzavřené.
Nešlo mu to ale do hlavy, bavili se s N., že to není normální. Pak to začala řešit policie, jemu se to
taky nezdálo, ale pak vyšlo najevo, že se začalo v Olomouci vykládat, že měl N. likvidovat lidi
v louhu a že zabil i K., že K. není k nalezení. To se k němu dostalo přes nějakou holku, ona byla
svědčit i u soudu, dala tam prohlášení, že K. měl být v Německu. Ale mezitím mu ta holka
vykládala, že to jí řekl K., ať to řekne, že by z nich za to vytáhla nějaké prachy, že oni potřebují
nutně její svědectví. Když navázal řeč s N., tak mu N. řekl, ať to neřeší, že K. odvezl do Ostravy.
K dotazu soudu, co si o tom myslí, tak uvádí, že tělo K. neviděl, ale z řečí a z toho, co se dělo na
Xxx to vypadá, že obžalovaný N. měl K. zabít. Chtěli třeba dělat diskotéku v objektu Xxx, kde
byly sklady. N. chtěl, ať to tam vyklidí a dají objekt do pořádku. Vyklízeli binec, nacházely se tam
různé předměty, byl tam sud modré barvy, kdy N. říkal, že tam je bordel, že jsou to sračky
z doby, kdy se tam vařil pervitin, že to musí ještě zlikvidovat. Když se místnost vykládala, dovezl
se tam kontejner, byly tam kusy dřeva, matračky a různé předměty. On poté zjistil, když měl od
N. půjčené auto, tak v autě byl v igelitce povlak z matrace, který byl špinavý od zaschlé krve, šlo o
povlak z jedné ze tří matrací z toho vyklízeného skladu. Nevěděl, proč to tam N. má, tak to spálil.
Nemůže tvrdit, jestli to bylo od pana K., ale bylo to v době, kdy už K. chyběl. To auto mu dovezl
N., když jel na Slovensko, nechal mu Octavii a půjčil si jeho mercedes, protože ta N. oktávka byla
ve špatném stavu, aby se mu to po cestě nepokazilo. On si potřeboval odvézt kolo a tak se díval
do kufru a tam byly tyto věci. Že to byl povlak z matrace z toho sklepa, to tedy ví, protože přesně
takovou matraci tam viděl. Ta matrace byla obalená v zeleném povlaku. Jak to tam likvidovali,
byly tam zelené matrace, ten gauč měl tři matrace a jedna byla bez povlaku, ten povlak o rozměru
90x40 pak našel v igelitové tašce v té oktávce. On to tedy vyhodil u Lukáše H. a ten to spálil. On
ještě říkal H.:
dívej, co vozí v kufru. Nevěděl v tu chvíli, že to může být v souvislosti s touto věcí, to
si vydedukoval až postupem času. H. říkal, že by tam mohla být krev a H. říkal, že to spálí a hodil
to do kamen, byl u toho, když to pálil v kamnech. Měl z N. divný pocit, strach, že by mohl něco
udělat i jemu samému. Jednou mu totiž N. říkal, že není problém mít tam osobu, kterou tam měl
půl roku a potom se jí klasicky zbavit. A když se o tom bavili s Č., co dělal na Xxx, ten řekl, že už
se tam něco řešilo, že N. už takhle zlikvidoval jednoho člověka. Měl to být nějaký vařič, co pro
něj vařil pervitin. Jméno neví, ale ví, že se po něm sháněla přítelkyně, žila v Bělotíně, když se
tehdy bavili, řekla, že hledala přítele, který měl být u N. a že se záhadně ztratil. To jsou tedy ty
jeho dedukce z toho, co lidi vykládali. Pak se stalo, že poté, co K. měl být údajně N. odvezen do
Ostravy, že N. volala policie, ať jim ukáže místo, kde ho zavezl a N. se s policií vůbec nebavil,
típal jim telefon. Nebo když tam přijel v mezidobí, tak byl N. zavřený v tom skladě, byl tam dým
a říkal mu, že tam likviduje ten sud, co tam měl být ohledně těch sraček z varu z pervitinu. A
tehdy vyšel nějaký člověk z Xxx a křičel na N.:
co tam zas děláš, to tam likviduješ zase nějakého chlapa.
Z těchto věcí si to všechno dedukoval. Na jméno toho člověka, co to na N. křičel, si
nevzpomene, ale měl to být dřívější číšník na Xxx, měl přezdívku D., nebo tak nějak. N. si popálil
nohu, volala mu jeho přítelkyně, že N. leží, že má spálenou nohu od louhu, že něco dělal ve
skladě, ať ho odveze do nemocnice. N. mu řekl, že likvidoval ten bordel, že likvidoval ten sud a
polil se, že to je dobré, že se to zahojí, ale měl to jakési špatné, tak ho tam raději odvezli. Jinak
pro toho K. jeli sami dva, respektive H. s nimi jela do Olomouce jeho černým Mercedesem, ale
zpět do Přerova už nejela. On ji od R. vezl na Xxx, ale detaily si už nepamatuje. Schůzka s R. a H.
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
10
81 T 6/2020
byla u něj na chatě. Asi N. volal, že ho nabere. Bavili se asi, co a jak a on N. žádal, jestli pojede
s ním, kdyby K. byl agresivní, aby mu pomohl ho podržet. On sám měl jinak v plánu, že K.
odvezou z bytu, sbalí se mu jeho věci, a že se domluví s H., jak to bude, jestli se vystěhuje. S H.
se předem bavili, že si za to vezmou potom něco z toho prodeje bytu v Hranicích, na který si ona
půjčovala peníze. Že by jim dala 10 tis. nebo 20 tis. Kč, to byla odměna pro ně, když jí pomůžou,
ať jde K. pryč. H. jim otevřela a pak asi za 5-10 minut šli s K. ven. K. po ní vyletěl, N. ho
zklidňoval, dal mu ruku za záda, ať toho nechá, položil ho na sedačku, žádné násilí vůči K.
z jejich strany tam nebylo. K. šel s nimi, vzal si mikinu, ale před autem volal:
pomoc, pomoc, nechte
mne, ale nebylo třeba násilí, že by dostal pěstí, nebo se do něj kopalo. Během cesty řídil on, N. byl
vzadu s K., K. cestou problémy nedělal, seděl, N. mu držel ruku. Asi byl K. zfetovaný, ten byt byl
takové feťácké doupě, on snad měl K. také vařit pervitin, to se dozvěděl od H. Dovezli teda K.
do Xxx a v 1. patře, jak je kancelář, tam na záchodě byl K. připoután, bylo to v odpoledních
hodinách. H. přijela ten samý den, asi hodinu poté. To se domlouvali co a jak, dovezla K.
v taškách nějaké věci jako oblečení, ví, že potom ještě asi za týden nějaké další vyzvedával T. Bylo
to proto, že H. se věcí chtěla zbavit a K. už tam nebydlel. Z Xxx, aspoň myslí, H. vezl on, nebo
jestli ji tam dovezl ten muž a on ji odvezl, nebo odjela s tím člověkem, to už si nepamatuje. Ten
K. na Xxx zůstal přes noc. N. ho měl hlídat s tím, že na druhý den vymyslí, co bude dál. Nebyly
žádné náznaky, že by se K. měl ztratit, ani nebyl důvod, aby se něco takového dělo. Od H. dostal
tu slíbenou odměnu, jak si půjčila ty peníze, ještě byl nedoplatek bytu, on N. dal peníze a N. jí je
vezl do restaurace Olomouce, bylo to 150 000 nebo 50 000 Kč. Ty smlouvy domlouvali u Mgr.
M. v kanceláři s H. Neví, kdy to bylo, jestli to bylo týden potom, nebo tři dny předtím, než jeli
pro K. Ale myslí, že to bylo týden předtím, než jeli pro K. Je to už dlouho, nevybavuje si už, jestli
s N. byli napřed s H. za právníkem a potom jeli za K. Jinak on s H. neměl nikdy intimní vztah. Za
Lukášem H. ohledně toho převodu byl s N. H. byl kamarád jich obou. Seděli u H., bavili se a
přišla řeč, jestli by to nešlo udělat tak, že by se vydával H. za K., H. se jim sám nabídl. Než šli
podepsat smlouvy, H. měl na sobě své normální oblečení. Možná tam zůstaly ty tašky, co přivezl
T., s věcmi K. To si nepamatuje, jestli mohl mít H. oblečení od K. U notáře teda byl on, obž. N.
a Lukáš H. Ten sud v Xxx byl klasický na slivovici, z plastu, viděl tam jeden sud. Neví o tom, že
by obžalovaný N. vařil pervitin na Xxx, to se dozvěděl až potom, když tam viděli ty baňky a když
tehdy vyklízeli. Michaelu C. zná, je to přítelkyně od K., v roce 2008 se ale ještě neznali, ona
chodila s K. a přes K. se dozvěděl, že C. má K. znát a že K. je v tom Německu. Pak vyšlo najevo,
že to byl výmysl. S C. neměl nikdy intimní poměr, pokud to ona tvrdí, tak lže. Pokud C. uvádí, že
jí nabízel částku 300 000 Kč, když zabije H., tak nic takového jí neřekl. N. jeho osobně nikdy
neobvinil, že by zabil K., ani se mu nedoneslo, že by se něco takového o jeho osobě vykládalo.
Jinak Lukáše H. viděl naposledy před 3-4 lety, jsou sousedi z jedné vesnice, znají se 15 let. Neví,
jestli budou kamarádi, až se H. vrátí z vězení, on už ani v Bělotíně nebydlí, bydlí v Hranicích.
Tehdy H. užíval drogy, nyní je ve vězení za prodej pervitinu. O těchto věcech ohledně K. se bavil
s H., protože chtěl zjistit, jak to s tím K. je, nešlo mu to do hlavy, když byl ten soud. Věděl, že se
něco takového stalo, ale nebyl hmatatelný důkaz. Jen z těch řečí, co byly na Xxx, že N. měl zabít
už jednoho člověka a potom, co se ztratil K. a chování N., že ho měl odvézt do Ostravy a potom
se o tom nechtěl bavit. On sám neměl v plánu nic takového, že by se měl K. zabít. Protože začalo
to jeho trestní stíhání, tak on kolem toho začal chodit a bylo mu to divné. Že to mohl udělat N.,
to taky H. říkal. Neví, že by si půjčoval přístroje na čištění skladu, jen vapku na vystříkání
podlahy, tehdy viděl u toho kanálu nějaký flek, který napovídal tomu, že to mohla být krev. Neví
již, čí to byla vapka, není si jistý, ani jestli byla H. Není si vědom toho, že by jel za H. přímo s tím,
ať mu půjčí vapku, že potřebuje vyčistit místo po vraždě, protože ví od Č., že po něm jde policie,
ani že by měl čistit místnost po vraždě, protože žádnou vraždu neviděl. Co se týče toho povlaku
od krve, tak jen vytáhl ty igelitky z auta a nechal je u H., mohla to být třeba krev od psa. Neříkal
H., že to jsou stopy krve od K. a aby to spálil. Také se nejednalo o deky, šlo o zelený povlak
z matrace. Neříkal před H. nic o odklízení mrtvoly atd. Jinak sám H. vařil ve svém bydlišti
v Bělotíně pervitin, s tím mu ale nijak nepomáhal, znal se sice s lidmi, co drogy řešili, ale sám
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
11
81 T 6/2020
drogy nebral. V r. 2008 hrával v kasinu, prohrál možná deset nebo dvacet tisíc, ale nikdy
neprohrál statisíce. Pokud obž. N. uvedl, že mu bral osobní věci a peníze z baru a bytu nad
barem, tak to není pravda. Nevyřízené dluhy, pohledávky, závazky mezi sebou s obžalovaným
nemá. Lukáš H. tehdy byl také v tom skladě, když se to tam likvidovalo, tak to tam i čistil,
odvážel si odtud nějaké staré věci, tak je možné, že si vzal odtud i ty tašky, on už si to zkrátka
nepamatuje. Ví, že tam bylo víc lidí u toho vyklízení. Bavili se s H. i o tom, že byl K. přivázaný
pouty u radiátoru, protože měl to trestní stíhání. Tehdy to bral tak, že jsou stíháni pro normální
záležitost, ví, že se to stalo, ale potom je policie začala řešit, že K. je pořád nezvěstný, tak měl
strach. Neví o tom, že by vezl H. věci, jako oblečení pana K., aby se šel přepsat byt. Je možné, že
ty věci tam přivezl T., ale neví to jistě. Nebo jestli to zůstalo na Xxx po K. a H. si to vzal při
likvidování toho skladu, to si není jistý. Co se týče P., on bydlel v bytě H., byl jim tehdy svědčit,
že K. tam jezdil pro nájem, on ho uváděl jako svědka, aby to dosvědčil u soudu, což se stalo.
Pokud nyní P. uvádí, že nezná ani K., ani H., tak to neví, proč to říká, protože bydlel v hranickém
bytě H. ještě s kamarádem. Je pravdou, že zná jednoho člověka, který dříve pracoval u policie,
jmenuje se P. S panem M. měli pracovní záležitosti, co se týče reklamy, bratr M. Alois byl dříve
také normální policista. Nespolupracoval nikdy s policií, ale je možné, že se bavil s P., když vznikl
ten problém a P. říkal, že policie to má řešit, že K. se nevrátil a že N. na něj říkal, že ho on měl
odvézt do Ostravy, že ho zabil. To mu P. říkal, když mu vezl dřevo, on mu na to řekl, že to je
blbost. Pan Č. je jeho známý, jsou kamarádi, vozí ho autem. Pokud mu měl Č. údajně říct, že na
žádost N. Č. vyhodil do popelnice nějakou tašku s lidskými ostatky, tak to bylo trochu jinak.
Tehdy jeli do Hradce Králové a N. s sebou bral igelitový pytel, že tam má bordel, že to potřebuje
vyhodit. Jeli a Č. mu potom říkal, že to vyhazoval, že tam cítil nějaké ostatky, kosti. Vyhodil to
někde do odpadků, ale neví, jestli ten pytel fakticky vyhazoval N., nebo Č. Hodně to s Č. řešili.
To, že N. měl zlikvidovat ještě někoho jiného, to mu říkal Č., že slyšel, že obžalovaný měl
někoho zamordovat. Obžalovaný sám mu však nikdy neřekl, že K. zabil. Nechtěl se o tom bavit,
říkal, ať to neřeší, když se ptal N., kde je K., řekl, ať se nestará, bere to jako vyřešenou věc, že on
se o vše postaral. Agresivněji na to N. reagoval až později, když se ho na to ptal, bylo mu to
nepříjemné, když to zmiňoval. U notářky měl občanský průkaz, ten zůstal v kanceláři se
smlouvami u N. nahoře, ale šlo o kopii dokladu, K. tam už tehdy nebyl. Neviděl na vlastní oči
obžalovaného, že K. odváží do Ostravy. Naposledy tedy viděl K. na těch toaletách. Likvidoval se
tehdy ten sklad, protože N. měl mít nástup trestu a chtěl to tam celé zlikvidovat, byli domluvení,
že tam udělají diskotéku. Během toho, co byl K. v Xxx, nedošlo k jeho napadání, nebylo tam
zranění, když ho naposledy viděl, byl K. v pohodě. Dával mu tam jídlo, seděl s nimi, viděl na
něm, že bude spolupracovat, proto neměl podezření, když N. řekl, že ho odvezl do Ostravy a má
podepsané ty smlouvy. Jen N. říkal, jak ho mohl pustit, že teď může H. ublížit, tak ji hlídal. Ale
to, co vycházelo následně najevo, mu už pak v pořádku nepřišlo. Je pravda, že K. vyřvával, že až
ho pustí, že je nahlásí na policii, že si to odserou. Ale tam o nic nešlo, to, že byl připoután u
radiátoru, bylo proto, aby neublížil H., takže tím žádný násilný čin neudělal. Neví, jestli T. byl u
vyklízení skladu v Xxx, není si jistý, jestli tam nepřijel s tou vapkou. On H. znal z dřívějška, přišel
s ní do kontaktu, možná u ní vyzvedával zbytek věcí. Tu potřísněnou nohu měl mít N. až po tom,
co likvidoval ten sud. Osoba přezdívkou P. byl ten, co vyřvával to na tom Xxx. On ho nezná, jen
ví, že se mu tak říkalo a že něco takového tam vyřvával. Co se týče pytle s kostmi, nemůže za to,
že to Č. popírá, on říká, jak to bylo. Pokud T. popírá, že by byl u vyklízení, tak on to neovlivní,
opět to říká, jak to bylo. Co se týče občanského průkazu K., není si jistý, jestli to byla kopie, nebo
originál. Když šli řešit podpis na notářství, tak myslí, že to byla kopie zadělaná do umělého
celofánu, takový doklad stačil, takže šlo o falešnou občanku. Je možné, že mu H. volala, co je
s K., řekl jí, že neví, bylo to pouze telefonicky, pak říkal N., že se i osobně ptala na Xxx. Nijak H.
nevyhrožoval, ať se neptá, nebo se jí stane to, co K. H. se nijak nebránila převodu bytu. Viděl
zbraně na Xxx, obžalovaný tam měl kulovnici, malorážku, staré archivní zbraně, pistoli. Pokud
obžalovaný uvádí, že pod vlivem drog rozebrali střechu domu, že i manželka se bála, to je blbost,
když rozebíral střechu, tak to k němu ještě obžalovaný nejezdil, navíc šlo o rekonstrukci firmou.
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
12
81 T 6/2020
13. Svědek
Radim Č. vypověděl u hlavního líčení, že obžalovaného N. poznal nejdříve jako
ochranku na diskotékách, ale blíže se seznámili až kolem jeho 20-ti let. Poslední dobou se
navzájem vídali sporadicky. On sám pak v minulosti rovněž pracoval v Xxx a od doby, co to
převzal N. jako provozní, tak tam dělal několik let. Měl v baru na starosti skoro vše kolem
provozu a obžalovaný byl tedy jeho přímý zaměstnavatel. Aktuálně ke své osobě uvádí, že pracuje
poslední tři roky jako technický pracovník v lese, má přítelkyni, děti ale ne. Byl v minulosti
odsouzen za pokus o pojistný podvod a jako mladistvý měl odsouzení za krádeže. Nebyl nikdy
stíhán pro žádnou násilnou trestnou činnost. Roberta M. zná, je to kamarád, zná jej kratší dobu
než obžalovaného N., asi 11 – 12 let. Obžalovaný N. a M. byli přátelé, provozovali nějaké
aktivity. M. poznal, když se ukázal jako host na Xxx. Jaký byl vztah M. a N., to si není úplně jistý,
o nějakém konfliktu mezi nimi ale neví, myslí, že spolu vycházeli celkem normálně. Co se týče
jeho vztahu k obžalovanému N., tak určité osobní věci o obžalovaném věděl, ale jinak se mu
obžalovaný blíže nesvěřoval. Neví o tom, že by M. kradl obžalovanému peníze. Obžalovaný si od
určité doby zrenovoval byt v prvním patře nad Xxx a postupně tam i bydlel. Jestli tam měl nějaké
přítelkyně, to nesledoval, o té, se kterou tam bydlel déle, ale věděl, jednalo se o slečnu P., která
poté převzala provozování té herny. Ví dále, že obžalovaný měl něco s řidičským průkazem, byl
myslí půl roku ve výkonu trestu odnětí svobody. To tam v té době už pracoval. Když šel N. do
vězení, tak bar vedla P. a on se jí snažil vypomáhat. Jméno Alexandr K. slyšel jen z důvodu, že se
šetří tato věc, neznal ho. Jméno Kristýna H. mu nic neříká. Nezaregistroval, že by obžalovaný
v Xxx držel nějakou osobu, nedovede si to ani představit. On měl náhled na kamery v kanceláři,
kde v nočních hodinách ho zajímalo, co se děje na dvoře, byla tam vozidla zákazníků, a taky by
ho mohl někdo chtít přepadnout, hlídal si tedy záda. Co se týče návykových látek, tak
v projednávané době je neužíval a co se týče obžalovaného, ten možná příležitostně na nějaké
diskotéce užíval, ale není si vědom toho, že by vyráběl nebo prodával drogy. Nelikvidoval žádné
věci, které by vypadaly jako ostatky člověka. Policie se jej ptala, zda měl vyhazovat nějaký pytel,
který mu měl dát N. s tím, že posléze měl zjistit, že jsou tam lidské ostatky. Jemu to připadalo
hrozné, neví ani, jestli by poznal lidské ostatky, v jakém stavu by byly. Jediné, co mohl odpovědět
policii, že tam byl (v Xxx) problém s velikostí kontejneru a bar měl velké množství odpadu.
Číšníci tak měli za úkol po směně vzít do auta co nejvíc odpadu a vyhodit to do kontejnerů třeba
na sídlišti. On sám také hodně těch pytlů odvážel každý den po směně. Nevybavuje si, že by mu
měl dát někdo pytel a říct, vyhoď to, kdyby tam měly být kosti, to by neudělal, kdyby věděl, že
jsou tam lidské kosti. Jinak on sám neměl přístup do všech míst v objektu Xxx. Nahoře byly
mříže a deska, aby tam nechodili psi obžalovaného N., a protože to bylo přístupové schodiště do
1. patra, tak aby tam nechodili nepovolaní lidé nebo bezdomovci. Sklepní prostory to mělo snad
zasypané. Malé skladovací prostory byly pod barovou částí a velké skladovací prostory v části
dvoru, kdy tam byla pozemní a nadzemní část s rampou. Když tam pracoval, bylo tam několik
zamčených bývalých skladů, v jednom byl, ptali se ho i policisté, jestli tam viděl nějakou varnu a
sudy, ale on si nic takového nevybavuje. Není si vědom toho, že by kdy pomáhal při
vystěhovávání věcí ze skladů. V tom skladu byl jen jednou, byly tam věci pro provoz baru. Jestli
se tam dělalo nějaké vyklízení, tak to mu připomněl M. při jejich rozhovorech, když jezdili
pracovat do lesů, snažil se, aby si vzpomněl a on si vzpomněl, že něco uklízeli, byly to ale věci
spíše z bytu N., měl tam nějaké cennosti, a když šel do vězení, tak to převáželi do Čelechovic.
Byly to například kamerové systémy a takové věci, to v ten den měl směnu na baru. To registruje,
že mu vyklízeli ten byt během dne, ale on musel být na baru a občas, když potřebovali poradit,
vyběhl na dvorek a zase se musel vrátit. Není si vědom toho, že by vyklízeli nějaký sklad, neviděl
to. Co se týče běžného úklidu baru, tak na začátku se uklízelo svépomocí, uklízeli barmani, ale jak
se otevřelo kasino a zvětšil se prostor pro úklid, byla na úklid domluvená nějaká starší paní, ta
ráno vysávala, uklízela, včetně WC atd. Obžalovaný, když paní třeba nepřišla, tak uklízel také,
stejně jako i oni ostatní. Obžalovaný mu jednou říkal, že se popálil nějakým tím čističem na
odpady, nějakou kyselinou, ukazoval mu na noze nějaký flek. Jak zpočátku uvedl, aktuálně dělá
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
13
81 T 6/2020
kolem těžby lesů, zařizoval nákupy lesů, vyřizování povolení na úřadech, a když se firma, kde
pracoval, skrz kůrovce dostala do potíží, potřeboval těžaře, protože to neuměl, tak oslovil M.,
který to uměl, a začali spolu v lesích fungovat. V současné době tedy spolupracuje s M., protože
je pojí pracovní záležitosti, navíc M. nemá řidičský průkaz, proto jej vozí. Pan S. neví, jestli v baru
vyloženě pracoval, neví ani, v jaké pozici tam byl, oficiálně tam asi zaměstnaný nebyl. Bylo to
někdy v době, kdy obžalovaný nastupoval do vězení za ten řidičák. Do kdy tam S. pracoval, neví,
on tam byl i pravidelný host, nepřestal se tam vyskytovat. Není si vědom, že by v tom bytě v Xxx
S. bydlel. Byl v minulosti trestně stíhán pro skutek v podobě výběru z vkladní knížky, nakonec se
to vysvětlilo, byl v té věci zproštěn.
14. Svědek
Michal T. vypověděl u hlavního líčení, že s obžalovaným N. se párkrát viděli, neznají se
moc dobře. S Robertem M. se zná od základní školy, je to jeho kamarád, ale nyní ho pár let
neviděl. Sám ke své osobě uvádí, že aktuálně pracuje jako živnostník pro firmu, dělá podlahy.
V minulosti byl stíhán pro nějaké blbosti z mládí, dostal podmínku, bylo to většinou za rušení v
noci, za šarvátky v hospodě atd. V klubu Xxx byl jen jednou, je to už dlouho, tak 10 – 12 let
nazpět. Byl tam s panem M. na návštěvě za N. Lukáše H. zná přes pana M., párkrát se taky viděli,
kamarádi ale nikdy nebyli. Jméno Alexandr K. nezná. Kristýnu H. zná z předešlých let, když
bydlela v Hranicích a dělala číšnici v hospodě, chodila s jeho kamarádem. Když se přestěhovala,
viděl ji jednou v Olomouci a to je vše. Kde pracuje a s kým žije, to neví. Co se toho K. týče,
jméno zná od policie, jestli je to H. přítel, tak slyšel věci, že ji měl týrat, nikdy ho ale neviděl ani
neví, jak vypadá. Jeho jméno M. před ním nikdy nezmiňoval. O převodu bytu H. neví nic.
Mariana M. zná, párkrát se viděli, ale kamarád to opět není. Bavili se jako u piva, neví, že by
mluvil o bytu H. O úklidu v Xxx nic neví. U Lukáše H. byl jen popít, žádné oblečení mu nikdy
nevezl, ani žádné jiné věci. Vždy si jen u něj sedli s M. a kecali. V bytě u H. nikdy nebyl, ani žádné
věci z jejího bytu neodvážel. S M. v kontaktu není, neviděl ho tak 4-5 let, nemá na něj kontakt,
nenavštěvují se.
15. Svědek
Luděk N., bratr obžalovaného, vypověděl u hlavního líčení, že je vyučený instalatér. Jeho
bratr, tedy obžalovaný, provozoval bar Xxx. S bratrem řešil většinou, že neodtékaly odpady od
pisoárů a umyvadel, je to starý dům, byly s tím problémy. On tam z toho důvodu někdy byl,
někdy bratrovi volal, co má dělat. Poradil mu, aby to preventivně vyléval louhem, nebo aby si
koupil Krtka a preventivně prolil odpady umyvadel a pisoárů. Stalo se, že mu volal, že prý mu
neporadil dobře, protože mu to neteklo, koupil si totiž nějaký prostředek, nalil to do sifonu a zalil
studenou vodou, to mu tam ztuhlo. On mu znovu radil, ať to zalije vřelou vodou. Potom mu po
čase říkal, že když to zalil vřelou vodou, že mu to vyprsklo. Pisoár je nízko a zalil to konvicí, tak
určitě mu to vyprsklo.
16. Svědek
Marian M. vypověděl u hlavního líčení, že obžalovaného zná asi 15 let, možná déle. On
dělal obdobnou činnost jako obžalovaný, kdy pracoval pro firmu Xxx a měl na starosti hernu a
kasino v Hranicích, obžalovaný pak hernu. Zná se i s Robertem M., dělal u něj jednu dobu
ostrahu objektu v Hranicích. Od Kristýny H. kupoval družstevní byt. Bylo to tak, že M. přišel
s H., že ona potřebuje prodat byt, protože chce odejít z Hranic. Byl se tam podívat, pak šli na
družstvo a převedli družstevní podíl, zaplatil a následně byt prodal. Byt byl vystěhovaný, když
tam byl na prohlídce, byl prázdný, žádné osoby se tam nezdržovaly. Neví, kolikrát se setkal s H.
ohledně té transakce, nebylo to určitě jen jednou. Peníze jí předával na družstvu v hotovosti,
dával peníze přímo jí. Není si vědom toho, že by si peníze bral M. Už si nevzpomene, kdy to
bylo. Není si vědom toho, že by byl žádán, aby půjčil H. peníze. Nevybavuje si, že by ho žádal M.
o půjčku. Na převod toho bytu ale spěchali, H. říkala, že se chce rozejít s přítelem a odejít. Toho
jejího přítele ale nikdy neviděl, jen z doslechu. S M. již není v kontaktu, naposledy se viděli před 2
– 3 lety. Jemu připadalo, že jsou si M. s H. blízcí, ale neví jistě. Smlouvy o převodu práv
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
14
81 T 6/2020
podepisovali na bytovém družstvu, to je kousek od Xxx. Není si vědom toho, že byl podpis H.
ověřován jindy, než jeho podpis. Částka za převod bytu byla asi půl milionu a on jej následně
s odstupem prodal a vydělal na tom asi 150 000 Kč. Doklad o převzetí peněz od H. asi chtěl, měl
to v daňovém přiznání. Určitě mu podepsala doklad o převzetí finanční částky. Formulář
smlouvy o převodu bytu dostali na SBD, jen přišli a podepsali jej na místě. Jelikož se jednalo o
družstevní podíl, tak to chystalo SBD. Proč byl podpis H. legalizován na jiném místě a s jiným
datem, to neví. Byl u toho i M., ale je to dlouho, neví.
17. Svědkyně
Ivana P., jejíž výpověď u hlavního líčení byla čtena postupem dle § 211 odstavec 1
trestního řádu (čl. 692-694), popsala své soužití s obžalovaným N. s tím, že v roce 2008 s ním
bydlela v bytě nad hernou Xxx. Obžalovaný jí v té době pomáhal, kdy ona vykonávala funkci
provozní baru. V té době se stýkal obžalovaný s Robertem M., třeba strávili spolu celý víkend,
jezdili do Ostravy na diskotéky a různé párty. V té době rovněž jako brigádník vypomáhal
v malém baru Radim Č. a ten ji také asi v roce 2009 vozil za Michalem N. do Věznice v Karviné
na návštěvy, když byl asi půl roku ve výkonu trestu, protože jezdil bez řidičského oprávnění, ale
rokem si již není jistá. Pokud jde o Alexandra K., toho nezná, v životě jej nepotkala. V bytě
Michala N. v roce 2008 neviděla, že by se nacházela nějaká osoba, která byla omezena na osobní
svobodě. V tomto období byly ve skladech budovy i na dvoře sudy, v obou se nacházela nafta a
jednalo se o ocelové sudy. Jeden ze sudů byl vybaven přečerpávacím zařízením. Pokud jde o
drogy, N. měl rád pivo a sem tam si zakouřil marihuanu.
18. Svědek
Lubomír P., jehož výpověď u hlavního líčení byla čtena postupem dle § 211 odstavec 1
trestního řádu (čl. 710-714), vypověděl, že měl v roce 2008 pronajatý byt od Kristýny H. v xxx.
Měl ho pronajatý společně s nějakým Honzou, za nájem platili 4 000 Kč a Honza ty peníze posílal
složenkou do Olomouce nějaké holce, její jméno nezná. Vzpomíná si, že mu Honza telefonicky
volal, že se do toho bytu dostavil kluk té holky, od které měli byt pronajatý, a chtěl, aby mu
osobně Honza vyplatili ten nájem. Honza mu tvrdil, že peníze už poslal složenkou. U soudu
vypovídal, kdy popsal tento incident ohledně nájmu. M. ho k té výpovědi nijak nepřemlouval,
pouze ho požádal, aby tyto skutečnosti uvedl u soudu. Kdy to přesně bylo, že ten přítel přišel
vybírat nájem, už přesně neví, mohlo to být někdy v létě, koncem léta, ale který rok, to už si
nepamatuje. Z toho bytu se s Honzou odstěhovali asi půl roku po tom incidentu s nájmem.
Jméno Alexandr K. mu nic neříká, Lukáš H. je jeho kamarád. Co se týká vztahu Lukáše H. a
Roberta M., ten byl takový neutrální, spíš spolu řešili různé kšefty.
19. Svědek
Ondřej K., jehož výpověď u hlavního líčení byla čtena postupem dle § 211 odstavec 1
trestního řádu (čl. 733-734),
popřel, že by znal Alexandra K. O podezření z jeho vraždy mu nic
známo není, a pokud mu byla předestřena výpověď Roberta M., týkající se okolností sepisu
prohlášení Michaely C., že K. se nachází v Německu, tak k tomu svědek uvedl, že nic takového
neproběhlo. C. má podle něj lékařem diagnostikovanou schizofrenii. Michaelu C. zná dlouho, tři
měsíce spolu byli jako druh a družka. Svědek popřel, že by mu měla Michaela C. sdělit, že viděla
na čerpací stanici v nějakém vozidle K. Dále Ondřej K. uvedl, že Michal N. k němu nejezdil a
Robert M. u něj byl možná jednou.
20. Svědkyně
Michaela C. vypověděla u hlavního líčení dne 16. 6. 2020, že aktuálně nikde nepracuje,
má muže, který si ji vydržuje. Byla v minulosti souzená, dostala asi 2x podmínku, návykové látky
neužívá, v minulosti užívala pervitin. Obžalovaného N. viděla snad jen dvakrát za celý život.
Roberta M. zná rovněž, a to od roku 2012. Alexandra K. znala, seznámili se dávno, neví kdy, ale
je to víc jak 10 let. K. prodával drogy, a to i její osobě, byl jejím dealerem. To byl prvotní impuls,
proč se s K. seznámili. K. byl dle ní nemocný, znásilňoval ženy, nasáčkoval si do domu ženy a
pak je tam zneužíval, ví to přímo od těch holek, mlátil je a zneužíval, přestala se s ním z tohoto
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
15
81 T 6/2020
důvodu stýkat, protože z něj měla strach. Pamatuje si H., dále za K. chodila i nějaká Š., ta už je
dnes vdaná. K předávkám drog K. docházelo pokaždé někde jinde, původně měl K.
v Bukovanech dům, ale stěhoval se z ubytovny na ubytovnu. Říkal jí o sobě jen to, že byl v Praze,
ale to už je 20 let, neví, jestli říkal i něco o pobytu v zahraničí, o svých příbuzných K. s její
osobou nemluvil. V Olomouci si nepamatuje, kde K. bydlel, naposledy byl v Prostějově na
ubytovně. S H. K. žil někdy v roce 2008. H. se následně dala dohromady s tím L. a ví, že
pracovala v hotelu xxx. Nebyla u nich, kde bydleli H. s K. H. si možná někdy stěžovala na K., ale
ne přímo jí. S Ondřejem K. žila v roce 2012, nejdříve mu měla uklízet na dům, tak se spolu
seznámili. K. užíval také drogy, společně je užívali rovněž a K. drogy i vyráběl, byl za to souzený.
K. znal obžalovaného N., znal i Roberta M., podle ní však byl K. kamarád s M. Co se týče roku
2012, tak K. ji seznámil s M. Jednou v noci, když byli s K. zdrogovaní, stáli na benzině, tak měla
dojem, že vidí K. On to samozřejmě nebyl K., ten pán měl stříbrnou Octavii a německou SPZ.
K. jí řekl, zda K. znala a zda by to mohla zopakovat kamarádovi, tam se seznámila s Robertem a
začalo se to řešit. Začalo se to řešit z důvodu, že toho K. údajně měli zastřelit a rozpustit v louhu,
a to konkrétně N. a M., to jí řekl K. Chtěl, aby to řešila s M., protože K. a M. byli kamarádi. S K.
šli za M., to samé mu zopakovala před jeho právníkem, jméno toho právníka neví, měl světlé
kalhoty a košili, prostory, kde ho navštívila má vyfocené v hlavě, ale neví, jak se právník
jmenoval. Vypadalo to jako kancelář v nějakém domě. Toho právníka by už nepoznala, ví o něm
jen, že byl vysoký a hubený. U právníka řekla, že K. viděla v tom autě na benzině někde
v Zábřehu. Ten právník to sepsal hned, jak to říkala a ona z kanceláře odešla. Kromě toho, že K.
viděla, také právníkovi řekla, že to byl hajzl a znásilňoval ženy. Neříkala už ale, že by toho K.
viděla ještě někde jindy a jinde. Právník ji dal podepsat to její prohlášení a řekl, že to použije u
soudu. Ona si pořád myslela, že je to nějaký blaf, protože feťáci toho moc namluví, nevěřila, že
se to doopravdy stalo, myslela si, že si vymýšlejí, že toho člověka zabili. Navíc byla v té době
zfetovaná. Ví, jak soud M. dopadl, dostal 18 měsíců za omezování osobní svobody. Svědkyni C.
pak byla předložena ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 2 T 108/2010 listina na č.l.
726 ke které uvedla, že se jedná o to její podepsané prohlášení sepsané u právníka. Když byla
soudem konfrontována s obsahem prohlášení, kde mimo jiné dále uvádí, že K. dále v měsíci
srpen či září 2008 ubytovala u své babičky, že se jí K. svěřoval z obav z albánské mafie, že mluvil
o tom, že musí zmizet, k tomu svědkyně C. uvedla, že byla mladá, nečetla to před svým
podpisem, nevybavuje si, že by něco takového u právníka říkala. Dále uvedla, že i obžalovaný N.
bral drogy. Neví nic o tom, že by si N. od K. bral nějaké věci na výrobu drog. M. se chvástal
všude, že měl N. zabít toho K., že to měli udělat oba dva. Je pravda, že ji M. žádal o likvidaci H.
Jeli v tu chvíli v autě, neví, za jakých okolností to bylo. Byl tam M. a ještě někdo, nezná tu osobu.
M. po ní chtěl, aby zabila Kristýnu H., protože si najala nájemnou vraždu toho K. a pak se
zbláznila a šla a udávala to. M. ji za to slíbil 300 000 Kč, neví, proč zrovna takovou částku. Podle
ní to ale řekl tak ležérně, že to nemělo nějakou váhu. H. udělal K. něco s okem. Ona sama pak
nemá zdravotní problémy, nikde se neléčila. Pokud pan K. uvádí, že má schizofrenii, tak ona má
posudky staré dva roky, kdy byla v léčbě, je tam uvedeno, že má problémy s impulzivitou, ale
schizofrenii nemá, neléčila se pro ni nikdy. Aktuálně ani z N. a ani z M. osobně strach nemá, má
jen strach o své děti. M. je podle ní ukecaný a on s tím nemá nic společného, že se na tom
nepodílel. Možná u toho byl, ale nevěří, že se podílel. Říkal sice, že v tom jeli oba, ale možná
machroval. Přijde ji to takové, že kdyby to udělal, tak se tím tak všude nechvástá. Je pravdou, že jí
K. řekl, že si N. od něj odváží louh, ale ona to nikdy sama neviděla. Řeč na dceru M. přišla, bylo
to v souvislosti, kdy se M. ptal N., jestli by zabil jeho dceru, kdyby šlo o peníze a N. řekl, že kšeft
je kšeft. Když odešla od K., tak měla chvíli vztah s Robertem M. N. viděla u K. a neví, proč K.
říká, že obžalovaného N. nezná. Pokud dále K. říká, že ani Alexandra K. nezná, tak fyzicky ho
nemůže znát, pokud ale říká, že ho nezná vůbec, nemá pro to vysvětlení, to je otázka na K. K.,
když vyráběl drogy, tak louh měl asi z toho, ale neví, kde si ho obstarával. M. jí neříkal, že by měl
obžalovaný N. zlikvidovat ještě jiné lidi.
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
16
81 T 6/2020
21. Svědek
Martin M., jehož výpověď u hlavního líčení byla čtena postupem dle § 211 odstavec 1
trestního řádu (čl. 735-739), uvedl, že má přezdívku „P.“. Zná Michala N. z pozice hosta baru
Xxx. Roberta M. osobně nezná. Na dvoře Xxx nikdy po Michalu N. nevolal něco v tom smyslu,
že likviduje nějakého chlapa ve skladu. Radima Č. zná od vidění, naposledy ho viděl před deseti
lety na Xxx, není mu nic známo o tom, že by Č. na Xxx pracoval. Ve skladu, který se nachází na
dvoře Xxx, byl. Je to dlouhá doba, požádal N., zda by mu ten sklad neukázal, tento ho zajímal
čistě z historického hlediska. Když v tom skladu byl s N., tak tam byl bordel, listí a staré kusy
nábytku. Není si vědom toho, že by v tom skladu viděl nějaké sudy. Žádné sudy v Xxx nikdy
neviděl.
22. Svědek
Martin Ď. vypověděl u hlavního líčení dne 16. 6. 2020, že byl přítomen domovní
prohlídce v baru Xxx, měl tehdy dvanáctihodinovou směnu od osmi od rána do osmi večera.
Proběhlo to tak, že kolem půl dvanácté dopoledne přišli policisté, že se provozovna zavírá, hosté
musí pryč a následně se začalo něco vyšetřovat. Postupně ten elán policistů upadal, kolem sedmé
večer zjistili, že je nahoře nějaká místnost, volali se hasiči, aby rozbili okno a dostali se do
místnosti, zase nic nenašli, pořád na někoho čekali, nebo se dobývali do nějakého sejfu, který ale
patří technikům, kteří obsluhují kamery. Podle jeho názoru nenašli policisté to, co chtěli, bylo na
nich vidět zklamání, že nic nenašli. Jinak on pracuje na Xxx od roku 2002. Nastoupil tam, to ještě
nebylo kasino, nejdřív byl malý bar, pak někdy v roce 2004, nebo 2005 Xxx koupil celou budovu
a udělali z nějakých bývalých prodejních prostor kasino, to začalo fungovat v roce 2005, nebo
2006, to je velký Xxx. Od té doby pracuje na tom velkém Xxx. V tu dobu byl provozní
obžalovaný a pak to dával své přítelkyni. Kamery jsou tam nainstalovány od roku 2005, včetně
přilehlých prostor a běží 24 hodin denně. Jde o kamery na ulici, na parkovišti, na vnitřním
parkovišti. Veškeré prostory patřící Xxx jsou tedy na kamerách. On jako obsluha, má kamery za
barem, a když si sedne host dobře, vidí na kamery také. Po dobu domovní prohlídky tedy byl za
barem a úzkou chodbou je to spojené se dvorem, kde byli rovněž zasahující policisté, občas
během toho šel ven. Obžalovaný tam byl také přítomný. Přístup k těm kamerám mají pouze
technici, mají to zamčené, dole je server a harddisky v takové skříni a od toho mají klíče ti
technici. Obžalovaný nemá možnost kamery vypnout. On sám pak měl přístup do jiných prostor
než jen do baru, například i do toho domu. Když na obžalovaného zaklepal, tak měl přístup i do
bytu, který užíval. I někdo jiný, když přijde a zaťuká, tak tam má také přístup, ale musí ho pustit
přes vrata. Nedostane se tam nikdo jen tak, musí přes provozovnu, musí mít nahlášenou
občanku. Zná Radima Č., pracoval tam někdy asi 7 – 8 let nazpět, šlo o N. kamaráda. Když se to
otevíralo ten bar, tak to měl obžalovaný původně se S. S. tam ale nebydlel, byl provozní a byl
obžalovanému k ruce. Dělal tam tak tři, čtyři roky, přesně neví. Proč odešel, to neví, pak už to
měla Ivanka P. a řekla, že si to bude dělat sama. V době, kdy to přešlo na P., tak odešel i S.
Roberta M. zná, jezdil tam, když se otevíral ten nový bar. Myslí, že s obžalovaným byli kamarádi.
V současné době asi nejsou kamarádi, slyšel, že jak přišli po 3 měsících na ten zásah znovu, tak
četl ten papír, kde M. N. obvinil z nějakého trestného činu. On se tam M. dříve motal dva, tři
roky, hrál automaty, pak se mu ztratil z očí. Kluci měli v budově tělocvičnu, to bylo dva roky
nazpět, chodili tam zvenku, museli zazvonit na vrata, pouštěla je obsluha. Jsou tam vrata a hned
za vraty dveře nahoru, dotyčný zazvonil, viděl, že kluci jdou s báglem, tak je pustil a oni šli
nahoru. Dál je nikdo nekontroloval, nemusí se kontrolovat, když jdou jen na dvůr.
23. Svědkyně
Michaela K. vypověděla u hlavního líčení dne 16. 6. 2020, že přišla toho 28. na noční
směnu od 8 večera do 8 rána, domovní prohlídka byla nahlášená až do ranních hodin, bylo to
nahlášeno i na celním úřadu, že policie bude mít prostor k prohledání domu až do 8 hodin ráno.
Prohlídku většinou zažil kolega Ď., za její přítomnosti byly prohledávány prostory baru, kancelář
za barem a různé dokumenty a papíry. Neřekla by, že policie našla to, co hledala, ale to je pouze
její domněnka. Usuzuje na to z toho důvodu, že policisté byli roztrpčení, že prohlídka nedopadla
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
17
81 T 6/2020
podle jejich představ. I když nic konkrétního nezaslechla, většinu času strávili na dvoře, venku,
prohledávali venkovní prostory, pak přišli dovnitř, že chtějí prohledat prostor za barem, a z
jejich poznámek, že tady nic důležitého není, sem by se to nevlezlo, ji přišlo, že to není tak, jak by
si představovali. Na Xxx pracuje od září 2018. Kamery v Xxx jedou 24 hodin denně, celý rok,
ukládá se to po dobu 5 let nazpět, kamery na provozovně nemůžou nijak obsluhovat ani vypnout,
může to vypnout jen servisák, který sídlí ve Valašském Meziříčí. Pokud se kamera porouchá, hlásí
to na servisu, ten přijede a závadu opraví. Je možné, že kamera nejede, stává se to většinou při
bouřkách.
24. Svědek
Jan O. vypověděl u hlavního líčení dne 16. 6. 2020, že
obžalovaného zná od nich z xxx.
On sám pak pracuje jako OSVČ v předmětu podnikání údržba zeleně, palivové dřevo.
Provozovnu nemá, má jen sklad v Přestavlkách, kde má i umístěné stroje. Obžalovaný N. pro něj
pracoval na dohodu asi po dobu dvou měsíců s přestávkami. Chtěl by do budoucna nakoupit
stroje pro provozovnu, bavil se o tom i s obžalovaným, například se s ním bavil nové štípačce. Je
sice pravdou, že při návštěvě policie takto nemluvil, ale pak si na to vzpomněl, že něco takového
bylo. Obžalovaný mu řekl, že by měl mít nějaké peníze, že by to koupil on. Asi by ho na tom
nechal dělat, jako že by tam mohl štípat a prodávat to, on sám by si tam jen nechal své stroje,
obžalovaný štípačku a mohl tam dělat.
Znalecké posudky a odborné vyjádření
25. V přípravném řízení byl na osobu obžalovaného zpracován znalecký posudek
z oboru
zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie ze dne 9. 3. 2020
(čl. 592-630), posudek byl
zpracován znalci MUDr. Bohumilem Navrátilem a PhDr. Adamem Suchým. Ze závěrů posudku,
které znalci v nezměněné podobě přednesli i v rámci hlavního líčení dne 2. 6. 2020
vyplývá, že
obžalovaný Michal N. netrpí duševní chorobou ve vlastním slova smyslu, tedy psychózou. Tou
netrpěl ani v době projednávaného trestného činu. Byla u něj ovšem znalci konstatována smíšená
porucha osobnosti s převahou disociálních rysů, oblast vyšších citů je u obžalovaného
nedostatečně rozvinutá, ale není zcela vymizelá. Jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti byly
v době projednávaného činu zcela zachovány. Z psychiatrického hlediska nebyl případný
motivační proces jednání obžalovaného infiltrován žádnými patologickými fenomény.
Z psychologického hlediska byl obžalovaný ovlivněn především osobnostními charakteristikami,
sníženou schopností dohlížet důsledky svých činů a prožívat vinu, jakož i sníženou schopností
respektovat sociální normy, celkově anetickými a disociálními rysy. Aktuální intelektový potenciál
obžalovaného se pohybuje v pásmu slabšího průměru, bez defektu či deteriorace. Znalci u
obžalovaného neprokázali sklon ke zneužívání návykových látek ani přítomnost závislosti na
návykových látkách, i když jak uvedli u hlavního líčení, v tomto směru vycházeli pouze z tvrzení
obžalovaného. Obžalovaný má dle znalců sklon k agresivitě, která vyplývá z jeho osobnostní
struktury, a to z impulsivity, snížené schopnosti sebeovládání a respektování sociálních norem.
Neznamená to však, že obžalovaný bude vše řešit agresivně, nebo je primárně hned agresivní, to
nejsou schopni konstatovat, jen popisují výbavu, jak je ta osobnost obžalovaného strukturovaná.
Taktéž u něj zjistili sníženou schopnost dohlížet důsledky svých činů a prožívat vinu. Agresivní
jednání obžalovaný vnímá jako běžnou součást a strategii řešení konfliktů a jiných mezilidských
situací. Vývoj jeho osobnosti je již ukončen a bude se dále měnit jen málo. Z forenzně
psychiatrického hlediska tak není pobyt obžalovaného na svobodě pro společnost nebezpečný a
znalci tedy nenavrhují uložení jakéhokoli ochranného léčení. Pravděpodobnost resocializace je
nízká a resocializační efekty lze očekávat spíše teoreticky a to vzhledem ke konstatované poruše
osobnosti a malé přístupnosti ke korektivním vlivům. Z podnětu obou výše uvedených znalců
pak byl ze strany policejního orgánu vyžádán v řízení přípravném i znalecký posudek
z oboru
zdravotnictví, odvětví sexuologie ze dne 24. 1. 2020 (čl. 645-662). K dotazu obhajoby, proč
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
18
81 T 6/2020
bylo k tomuto podnětu z jejich strany přistoupeno, znalci uvedli, že je to běžná strategie, když se
zvažuje něco násilného, tak jestli to není vedeno nějakým sexuálním deviantním chováním, aby
případně vyloučili celé možné spektrum případné motivace. Ze závěrů sexuologického posudku
pak vyplývá, že u obžalovaného N. nebyly zjištěny žádné indicie, které by svědčily pro přítomnost
sexuální deviace, či jiné poruchy sexuologického spektra.
26. Další znalecký posudek, který tentokrát soud četl za splnění podmínek ust. § 211 odstavec 5
trestního řádu, je znalecký posudek
z oboru kriminalistika, odvětví biologie, genetika a
genetika ze dne 22. 8. 2019 (čl. 491-502). Předmětem znaleckého zkoumání bylo zjistit, zda na
oděvních svršcích vydaných Lukášem H. s tím, že se jedná o svršky Alexandra K., které mu měly
být dovezeny buď Robertem M. či Michalem T., a na listinách ve vztahu k převodu bytu, tak zda
se na těchto věcech nachází biologický materiál, především krev a v kladném případě vyšetřit
profil DNA, případný profil porovnat s profilem DNA Roberta M., Marie K. (pro případ zjištění
příbuzenského vztahu v linii matka-syn), obžalovaného Michala N., případný profil porovnat
s databází DNA a dále zjistit, zda na listinách k převodu bytu se nachází daktyloskopické stopy a
tyto případně porovnat s osobou Roberta M. Ze závěrů posudku pak vyplývá, že na oděvních
svršcích nebyla nalezena krev ani jiný relevantní biologický materiál vhodný ke zkoumání.
Z plošných stěrů pak byla izolována DNA a stanoven smíšený profil DNA, jehož majoritní
složka odpovídá osobě mužského pohlaví vhodná k dalšímu porovnání a rovněž stanoven
smíšený Y holotyp. Stanovené majoritní složky profilů DNA a Y holotypu jsou vzájemně shodné
a náleží jedné a téže osobě. Je vyloučena shoda profilu DNA se srovnávacím vzorkem DNA
Roberta M. (profily náleží dvěma různým osobám), nebyla ani nalezena shoda s profilem DNA
srovnávacího vzorku Michala N. a při srovnání s profilem DNA vzorku Marie K. byly nalezeny
takové rozdíly, které tento
biologický příbuzenský vztah jednoznačně vylučují. Uvedené
majoritní profily DNA z oděvních svršků jsou však shodné se srovnávacím profilem vzorku
DNA od osoby Lukáš H., tyto profily jsou stejné. Na listinách (smlouvách a listinách ve vztahu
k vlastnictví bytu) nebyl nalezen biologický materiál vhodný ke zkoumání. Dále na Návrhu na
zahájení řízení ze dne 16. 12. 2009 však byly zajištěny daktyloskopické stopy č. 2, 4, a 6, které jsou
vhodné ke zkoumání a byla zjištěna v dostatečném počtu charakteristika znaků nutných
k provedení individuální identifikace vzájemná shoda daktyloskopických stop – označené č. 2 a
částí otisku dlaně pravé ruky na kartě vyhotovené na jméno Robert M., s částí otisku označené č.
4 s otiskem dlaně pravé ruky na kartě na jméno Robert M. a označené č. 6 s částí otisku
prostředníku pravé ruky na kartě vyhotovené na jméno opět Robert M.
27. Další znalecký posudek, který opět soud četl za splnění podmínek ust. § 211 odstavec 5 trestního
řádu, je znalecký posudek
z oboru kriminalistika, odvětví balistika a genetika ze dne 29. 11.
2019 (čl. 510-519). Předmětem znaleckého zkoumání bylo z hlediska balistiky prověřit nalezené
zbraně v rámci domovních prohlídek na adrese xxx ve smyslu o jaké zbraně se jedná, zda jsou
zbraně způsobilé ke střelbě a zda s nimi nebyl spáchán trestný čin a z hlediska genetiky zkoumat,
zda tyto zbraně a věci zajištěné při domovní prohlídce na adrese xxx a čp. xxx (paralyzér, pouta,
mačety, nunčaky a vojenský nůž, 2 katany a koberec) na sobě nesou biologický materiál (krev
apod.), dále získat případný profil DNA a případný zajištěný profil DNA porovnat s profilem
Marie K. Ze závěrů posudku pak vyplývá, že na střelných zbraních zajištěných při domovních
prohlídkách nebyla nalezena krev a ani jiný relevantní biologický materiál, stejně tak na věcech
(paralyzér, pouta, sečné zbraně a nože, koberec). Z plošných stěrů ze zbraní a věcí pak byla
izolována DNA a stanoveny smíšené profily, jejichž majoritní složky odpovídají osobě mužského
pohlaví, vhodné k dalšímu porovnání. Jak však opět dále vyplývá, profily DNA, které by
odpovídaly DNA srovnávacího vzorku Marie K., tedy na úrovni matka - biologický syn, nebyly
nalezeny, naopak
byly nalezeny takové rozdíly, které tento biologický příbuzenský vztah
jednoznačně vylučují. Co se pak týče předložených čtyř palných zbraní, tyto jsou střelby
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
19
81 T 6/2020
schopné, žádná nevykazuje stopy znehodnocení, nepodařilo se prokázat, že by některou ze zbraní
byl spáchán některý z trestných činů evidovaných v živé části sbírky.
28. Další znalecký posudek, který opět soud četl za splnění podmínek ust. § 211 odstavec 5 trestního
řádu, je znalecký posudek
z oboru kybernetika ze dne 13. 1. 2020 (čl. 535-576). Předmětem
znaleckého zkoumání bylo posouzení mobilních telefonů vydaných obžalovaným, vydaných
svědkem M. a dále zajištěných při domovní prohlídce, provést výpisy hovorů, SMS, komunikace
přes komunikační programy (Whatsup, Viber apod.), zajistit soubory fotografií, videí, historii
webových návštěv a obdobné posouzení učinit u zajištěných počítačů a notebooků a paměťových
karet opět zajištěných při domovní prohlídce. Jak pak vyplývá z úředního záznamu na čl. 570 a
577 spisu, zajištěná data a soubory byly podrobeny hodnocení policejního orgánu, ovšem nebyla
nalezena data či informace důležité pro účely tohoto trestního řízení.
29. Poslední znalecký posudek v projednávané věci, který opět soud četl za splnění podmínek ust.
§ 211 odstavec 5 trestního řádu, je znalecký posudek
z oboru zdravotnictví, odvětví soudního
lékařství ze dne 6. 11. 2019 (čl. 673-680). Předmětem posudku bylo vyhledat zprávy ohledně
ošetření a léčby obžalovaného Michala N. v roce 2008 v FN Olomouc. Ze závěrů posudku pak
vyplývá, že dne 7. 7. 2008 byl obžalovaný Michal N. ošetřen pro odúmrtí kůže zasahující až do
škáry na hřbetní ploše prvního a druhého prstu levé nohy, odúmrtí kůže zasahující až do škáry na
přední a vnitřní ploše levého hlezna velikosti 11x8 cm a odúmrtí kůže prvního, čtvrtého a pátého
prstu pravé nohy. V lékařské zprávě ze dne 7. 7. 2008 je uvedeno, že obžalovaný Michal N. se
před 48 hodinami popálil hydroxidem sodným při čištění toalety. Tento mechanismus je pak dle
znalce plně způsobilý ke vzniku zadokumentovaných poranění. Lze dále předpokládat, že při
prvotním ošetření se nejednalo o zcela čerstvé poranění či naopak o poranění s výraznými
známkami hojení. K poranění mělo tedy dojít 5. 7. 2008 a k prvotnímu ošetření došlo ve FN
Olomouc dne 7. 7. 2008 v 14.00 hodin. Dne 23. 7. 2008 pak byl Michal N. propuštěn do
domácího léčení.
30. Z
odborného vyjádření ze dne 11. 10. 2017 z oboru kriminalistika, odvětví genetika
Kriminalistického ústavu Praha č.j. KUP-819-1/ČJ-2017-2306PL (čl. 7-8 spisu) vyplývá, že
porovnáním profilů uložených v IS CODIS databáze DNA byla dodatečně nalezena shoda
majoritní složky smíšeného profilu DNA stanoveného z dříve předloženého stěru stopa č. 1
(ohledání Mercedesu) s profilem DNA srovnávacího vzorku osoby označené H. Lukáš, r.č. xxx –
tyto profily náležejí jedné a téže osobě.
Listinné důkazy
31. Soud k důkazům provedl
spis Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 2 T 108/2010. V dané
věci byl Záznam o zahájení úkonů trestního řízení vydán dne 14. 4. 2009 s tím, že Robert M. a
Michal N. se mohli dopustit trestného činu zbavení osobní svobody dle § 232 odstavec 1,
odstavec 2 trestního zákona vztahu k poškozenému Alexandru K., narozenému xxx, který je od
té doby nezvěstný, přičemž osoby podezřelých byly v minulosti vyšetřovány orgány PČR pro
násilnou trestnou činnost. V tomto trestním řízení pak došlo dne 8. 9. 2009 k zadržení Roberta
M. i Michala N. Jako podezřelý Robert M. ve věci nevypovídal, ovšem Michal N. dne 8. 9. 2009
na Protokol o výslechu podezřelého vypovídal. V řízení byla dále provedena domovní prohlídka
v bytě Kristýny H. a Alexandra K. v xxx na ulici xxx, kdy byly zajištěny věci, které byly H.
označeny jako věci Alexandra K. (jako 3 páry bot, oblek, zimní pracovní bunda, prázdná
peněženka, pracovní smlouva, 2ks svetru), některé z věcí byly předloženy ke zkoumání
kriminalistickému ústavu v Praze. Dále byla provedena domovní prohlídka v baru Xxx, tedy
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
20
81 T 6/2020
v nemovitosti čp. xxx v xxx na ulici xxx, konkrétně prohlídka 1 poschodí tohoto domu, kde se
nachází 2 bytové jednotky, z nichž jedna je užívána jako kancelář. Tato prohlídka byla provedena
dne 9. 9. 2009. Při prohlídce byly provedeny stěry z dlaždic na podlaze koupelny, na
obkladačkách na stěně, poklopu nádržky splachovače WC, plastového poklopu mísy,
odpadového otvoru vaničky sprchového koutu, levé i pravé přívodní trubky plechového
radiátoru naproti vstupním dveřím koupelny, včetně provedené fotodokumentace bytových
jednotek a samotné nemovitosti, včetně vstupu do dvora areálu apod. Dále byla provedena
prohlídka jiných prostor, konkrétně osobního motorového vozidla Škoda Octavia Combi rz xxx
užívaného Michalem N. a proveden stěr ze zavazadlového prostoru a dále prohlídka vozidla
Mercedes Benz rz xxx užívaného Robertem M. a byly provedeny stěry ze zadního sedáku na
pravé straně a stěr ze středové opěrky. Dále došlo k zpracování odborného vyjádření
Kriminalistického ústavu Praha ze dne 23. 10. 2009 z oboru kriminalistická technika, genetika,
kdy z vyjádření, jehož úkolem bylo izolovat DNA a stanovit genetický profil z předložených
bukálních stěrů a tento porovnat se zajištěnými stopami, nevyplývají konkrétní závěry s tím, že
profily ze stopy z ohledání Mercedesu byly zařazeny do Národní databáze DNA a k datu
zpracování vyjádření nedošlo ke zjištění shody tohoto profilu s údaji uloženými v národní
databázi s tím, že v případě následného budoucího ztotožnění bude policejní orgán informován.
Součástí spisu je dopis od Kristýny H. adresovaný panu M. ze dne 22. 12. 2008 o obsahu, že dne
27. 8. 2008 na něj přepsala bytovou jednotku v xxx 2+K v ulici xxx a že do 2 měsíců od předání
na bytovém družstvu zaplatí dohodnutou cenu 700 000 Kč. Dne 27. 9. 2008 ji dovezl osobně p.
Michal N. zálohu ve výši 100 000 Kč s tvrzením, že zbytek doplatí M. osobně, ovšem do
dnešního dne se tak nestalo. Písemnost není podepsána Kristýnou H., tato ji však do spisu
doložila v souvislosti se svým výslechem na policii. V přípravném řízení proběhl výslech
s rekognicí podle fotografií s osobou Annou H., která byla tajemnicí notářky v notářské kanceláři
JUDr. Hrnčířové v Olomouci, Riegrova 4. Této byly předloženy smlouvy o převodu vlastnictví
jednotky ze dne 1. 9. 2008 s tím, že tento podpis ověřovala ona, šlo o ověření podpisu Alexandra
K., který se k nim dostavil v doprovodu jednoho či dvou mužů, ale počtem si není jistá. Poskytla
popis osoby K. a vybavila si a popsala ještě jednoho muže z jeho doprovodu a třetího, který se ale
dle ní nijak neprojevoval, jen seděl na židli a nic neříkal. V rámci rekognice pak svědkyně označila
pod fotografií č. 3 osobu Alexandra K. (kdy skutečně se jednalo o fotografii Alexandra K.) a muž
na fotografii č. 6 ji připomíná toho člověka, který s K. přinesl ty smlouvy, kdy se přitom jednalo o
fotografii Roberta M. Nikoho dalšího nepoznala, ačkoli na fotografii č. 7 se nacházela fotografie
obžalovaného Michala N. Nutno však dodat, že na předložených 16 fotografiích pouze 2 osoby
měly nasazeny brýle (K. a osoba pod č. 9), kdy brýle byly jedním z poznávacích znaků dle
svědkyně H. Dne 14. 10. 2019 pak proběhla rekognice dle fotografií, kdy poznávající osobou byla
Kristýna H., která se měla vyjádřit k osobám dvou mužů, kteří si měli přijet na pokyn Roberta M.
pro věci K. Svědkyně pak označila na fotografii pod č. 8 osobu Michala T. jako osobu
spolujezdce, který se pro věci dostavil.
32. Ačkoli tedy byly provedeny výslechy svědků, rekognice za účasti soudce, proběhlo zadržení a
výslechy podezřelých, domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor (automobilů), expertizy
Kriminalistického ústavu Praha, další osoby podaly vysvětlení a byly zajištěny i údaje o
uskutečněném telekomunikačním provozu, nepodařilo se vyvrátit obhajobu a tvrzení
podezřelého N., že K. byl následně, po svém omezení na osobní svobodě, kdy jej proti jeho vůli
násilím odvezli z místa bydliště do Přerova a zde jej minimálně 1 den zadržovali, propuštěn ze
zadržení a jím osobně odvezen do Ostravy a prokázat tedy jejich podíl na tom, že je dodnes
jmenovaný Alexandr K. nezvěstný. Proto byl dne 4. 1. 2010 veškerý spisový materiál, který do té
doby šetřila PČR, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV, Odbor násilí v Praze pod
č.j. UOOZ-32/TČ-2009 postoupen PČR, KŘP Olomouckého kraje, Územní odbor SKPV, 3.
Oddělení obecné kriminality Olomouc, č.j. KRPM-722/TČ-2010-140573, kdy usnesením ze dne
2. 3. 2010 bylo zahájeno trestní stíhání Roberta M. a Michala N. pro skutek spočívající v tom, že
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
21
81 T 6/2020
blíže neurčeného dne v měsíci srpen 2008 v době mezi 19:30 až 19:45 hodin přijeli společně s Kristýnou H. na
její žádost do bytu v 6. patře na adrese xxx, který v té době H. užívala se svým druhem Alexandrem K., který
jmenovanou fyzicky napadal a tato měla obavu z jeho dalších útoků, proto Michal N. v bytě proti jeho vůli
donutil K. k opuštění bytu, který z bytu odešel pouze v domácím oblečení bez dokladů totožnosti, dále byl donucen
k nastoupení do vozidla a byl odvezen do baru Xxx, kde byl v bytě v 1. patře v koupelně připoután kovovými
pouty k trubce ústředního topení a od uvedeného dne je nezvěstný. Tento kompletní vyšetřovací spis byl
kromě originálu, který je součástí spisu OS Olomouc sp. zn. 2 T 108/210, v kopii jednou z příloh
nyní podané a projednávané obžaloby a byl navržen k důkazům jako celek. Tímto jej tedy soud,
předložením stranám k nahlédnutí v rámci konaného hlavního líčení, k důkazům provedl.
33. Dne 19. 5. 2010 pak byla ze strany OSZ v Olomouci pod sp. zn. 5 ZT 30/2010 podána obžaloba
ze dne 18. 5. 2010 na osobu obžalovaného Michala N. a Roberta M. Po konaných hlavních
líčeních pak byli rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 21. 9. 2012, č.j. 2 T 108/2010-
767 uznáni oba obžalovaní vinnými trestným činem omezování osobní svobody dle § 231
odstavec 1 trestního zákona a byl jim oběma uložen souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody
v trvání 18 měsíců se zařazením do příslušné věznice. K odvolání obou obžalovaných pak byl
rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 18. 10. 2013 č.j. 55 To
162/2013-856 zrušen pouze výrok o trestu a oběma obžalovaným byl trest zkrácen na 8 měsíců
s tím, že se v obou případech jedná o tresty podmíněně odložené. Rozsudek tedy nabyl v této
podobě právní moci dne 18. 10. 2013. Z odůvodnění vyplývá, že hlavním usvědčujícím důkazem
v řízení byla výpověď svědkyně Kristýny H. V daném řízení svědkyně vypověděla, že:
se svěřila
kamarádovi Petru R. s fyzickými útoky a napadáním její osoby ze strany K., i na to, že má obavu, až se vrátí
domů do bytu, že ji K. zase zbije. Do Hranic odešla v období prázdnin. Najednou se u R. na zahradě, kde to
řešili, objevil M., kterého znala z doby, kdy žila v Hranicích. Začal se jí vyptávat na její život a mezitím dostala
telefonát od K., že se má vrátit domů. M. jí nabídl, že když se bojí jet domů, tak pojede s ní, aby se nebála.
V Přerově se stavili pro N. Nikdo jiný s nimi v autě nebyl a jeli do Olomouce do jejich bytu. Zpočátku po nich
jen chtěla, aby ji odvezli domů, jiné kroky v autě neřešili. V Olomouci šli nahoru, otevřela dveře od bytu a
obžalovaní šli za ní. Ona šla do ložnice a slyšela, jak vedle v obývacím pokoji obžalovaní K. bijí, následně po
jejich odchodu v pokoji byly rozházené věci, rozbité brýle K. Řekli jí, že to bude dobré a odvedli K. z bytu. Pak jí
řekli, aby mu sbalila věci, aby v bytě nic nezůstalo, čemuž poslechla, bylo toho dvě tašky a nějaký pytel a
obžalovaný poslal dva kluky, aby vzali K. věci, ty kluky nezná. Pak ví, že K. s ní chtěl mluvit, to jí volal M., do
Přerova ji vezl M., kde Sašu viděla u toho topení, pak už si nic nepamatuje. Do toho Přerova jela s odstupem 3
až 4 dnů po jeho odvezení z bytu. Od té doby se už s K. neviděla. Nepátrala po něm, M. jí řekl, že to má nechat
tak, jak to je, že si má žít podle svého. Když po určitém čase volala M., tak jí už nebral telefon. Volala i N. a
také jí řekl, aby to nechala tak, že M. má nějaké problémy a už se jí neozve, nemá telefonovat. V bytě, kde byl
K., byla v té době i nějaká paní, která mluvila slovensky. V té koupelně bylo umyvadlo, zrcadlo, sprchový kout.
K. byl připoután a jen říkal, proč mu to udělala. Byla tam tak 1 a půl minuty, pak už si nevzpomíná, do
Olomouce ji vezl na její zavolání kamarád Pavel S. Nakonec celou záležitost po několika měsících nahlásila na
policii, hnulo se v ní svědomí. Než věc nahlásila, chtěla ještě obžalovanému N. prodat byt v Hranicích. M. jí řekl,
že má kupce, který je ochoten jí dát peníze ihned, že za ni vše vyřeší a nemusí se o nic starat a nakonec jí řekl, že
když byt nepřepíše, tak pustí K. Ona proto slepě ten byt přepsala. Taky po odvedení K. z bytu na xxx ulici řešila
ten 2/3 podíl jeho vlastnictví k bytu. M. jí napsal smlouvu, kterou nepochopila, a proto mu ji vrátila zpět, na
smlouvě však byl podpis K., ale jestli to byl jeho pravý podpis, to neví. Podpis byl v razítku od notáře, kam se byla
na K. ptát, ovšem nic jí neřekli. Přiznává, že v této době brala pervitin v podstatě každý den i několikrát. Protože výpověď Kristýny H. byla jediný, byť přímý důkaz v daném řízení, byl na ni vypracován
znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie s výsledkem, že znalci
nezjistili nic, co by vedlo k závěru, že svědkyně vypovídá a její výpověď je ovlivněna záští, touhou
po pomstě, netrpí duševní poruchou či chorobou, není závislá na návykových látkách, byť
v minulosti registrují škodlivé užívání. Svědkyně má drobnou tendenci ke zkreslování, ovšem
pouze v oblasti popisu drogové problematiky a její vlastní osoby. Z nepřímých důkazů je pak
nutno zmínit výpovědi svědka Petra R., který popsal, že:
si mu H. stěžuje na druha Alexandra K., že ji
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
22
81 T 6/2020
tento týrá, mlátí, zavírá do koupelny a nemůže se do bytu vrátit, protože by ji zmlátil. Navedl ji na myšlenku,
aby ji někdo v bytě pohlídal, než si vezme své věci a tak došlo na M., který je takový vazoun a ničeho se nebojí,
kterému volal, zda by nepomohl její kamarádce. Z H. vyšlo, že navíc M. zná, ale nemá na něj číslo. Když pak
přijel M. za nimi, tak se bavil s H., u toho ale osobně nebyl. M. za nimi přijel černým Mercedesem a byl sám a
pak s H. odjeli. Muselo to být někdy o prázdninách. Jak to tehdy s H. dopadlo dál, to neví. Dále svědek
Tomáš Z. vypověděl, že:
K. dělal H. velké problémy, mlátil ji, až měla modřiny, nebo se na dva dny úplně
vypařil. Protože byl jejich soused, tak o tom ví, nebo se u nich Kristýna na bytě třeba týden schovávala před K.,
měla fialové oko a K. jí přes dveře vyhrožoval, že vyrazí dveře, že ji zabije, pokud se k němu nevrátí. U obou
hrály roli i drogy, které užívali, ale u K. trochu víc, kdy on třeba na dva či tři dny zmizel a z účtu zmizelo 10
nebo 15 tisíc Kč, pak se vrátil vzteklý a chtěl další peníze, někdy se vrátil až za týden. Kristýna od něj chtěla
několikrát utéct, ale nakonec se před ním spíše schovávala. Svědek Pavel S. vypověděl, že:
s H. měl
krátkodobý vztah, chodili spolu asi rok poté, co chodila s K. O předchozím vztahu s K. ví, že nebyl dobrý, K.
Kristýně ubližoval fyzicky i psychicky, i když stopy násilí na ní nikdy neviděl. Potvrzuje, že Kristýnu jednou
vyzvedával autem v Přerově. Jednoho dne mu zavolala, že se nemá jak dostat z Přerova domů, vyzvedával ji u
nádraží mezi 23.00 hodinou a 01:00 hodinou. Sedla do auta mlčky, neříkala, co kde dělala, chtěla mít klid a
nemluvit a dovezl ji na xxx ulici. Dále ze spisu soud upozorňuje na opis rejstříku trestů Alexandra K.
ve stavu ke dni 19. 8. 2010, kdy jmenovaný měl již 8 záznamů o odsouzení ze strany Okresního
soudu v Pelhřimově, Obvodního soudu Praha 4, Obvodní soud Praha 1, Městský soud Brno,
Okresní soud Chrudim, Okresní soud Nymburk, a nakonec Okresní soud Olomouc. Převážně se
jedná o majetkovou trestnou činnost v podobě krádeží. V rámci řízení před soudem vypovídal
Robert M., a to až u odvolacího krajského soudu dne 20. 10. 2010 ve veřejném zasedání, kdy
vypověděl, že
skutečně mu volal R., jestli by nepomohl jeho kamarádce, která se bojí jít domů, zda by ji
nedoprovodil, protože se bojí fyzického napadení od K. Ptal se, proč nejde na policii, kdy mu řekla, že už byla, ale
stáhla to. Nyní chce ochranu, kdyby ji napadl, protože chce od něj odejít a vrátit se do svého bytu v Hranicích.
Volal N., jeli za ním na Xxx a domlouvali se, co a jak a odtud jeli do bytu v Olomouci jeho vozidlem Mercedes.
V bytě však nikdo nebyl, jen bordel a špína. Řekl jí, ať si vezme věci, že ji odveze do Hranic. Teprve poté jí
pomáhal s převodem bytu. Osobu Alexandra K. tak nikdy neviděl. Na tom notářství byl, ale ne s panem K. a ne
v souvislosti s ověřováním podpisu. Obžalovaný Michal N. pak uvedl v rámci možnosti se opětovně
vyjádřit jako obžalovaný k věci, že
souhlasí s výpovědí M., sám však opět nebude vypovídat. Nakonec je
součástí spisu zpráva od sestry Alexandra K. Mgr. Kateřiny B., která k žádosti soudu sepsala své
poznatky o svém bratrovi tak, že je jeho nevlastní sestrou (mají společnou matku). Ve svých 18-ti
letech odešel Alexandr z domova a na dlouhou dobu přerušil styky. V roce 2004 se dozvěděla, že
leží v nemocnici v Jihlavě se žloutenkou po dlouhodobém užívání drog a z Jihlavy odjel do
terapeutické komunity v Podcestném Mlýně u Dačic, kde ho jednou s matkou navštívili a on je
rovněž také, aby se vztahy obnovily. Po 9 měsících odjel do Olomouce, kde si našel práci a
docházel do doléčovacího centra a s rodinou se pravidelně stýkal, později jezdil i se svou
přítelkyní Kristýnou H. Rodiče jim dokonce přispěli na koupi bytu a zařízení domácnosti.
Postupně se opět kolem Alexandra začaly vynořovat problémy, hlavně finanční, opět vzal drogu a
jel pak zase na krátkodobé léčení. Naposledy se viděli v září 2007, kde se všemi sourozenci a
jejich partnery šli na zábavu, kde se Alexandr popral, druhý den odjel a od té doby u nich nebyl.
V kontaktu s ním byla naposledy v únoru 2008, kdy za ní přijel a od té doby jej neviděla.
34. Dále soud k důkazům provedl listiny ve vztahu k bytům ve vlastnictví Kristýny H. (Hranice) a ve
spoluvlastnictví H. a Alexandra K. (Olomouc). Z dokladů založených ve spisovém materiálu
vyplývá, že v roce 2007 zakoupili Alexandr K. a Kristýna H. byt o velikosti 2+kk v Olomouci,
kdy vlastnický podíl Alexandra K. na uvedené nemovitosti činil 2/3 a Kristýny H. 1/3. Dne 16.
12. 2009 byl Katastrálnímu úřadu v Olomouci doručen návrh na vklad vlastnického práva k 2/3
uvedené bytové jednotky, kdy prodávajícím byl Alexandr K. a kupujícím Kristýna H. Tento návrh
na vklad vlastnického práva k 2/3 nemovitosti byl podepsán pouze Kristýnou H. K tomuto
návrhu byla doložena kupní smlouva, na níž figurují podpisy H. (ověřovací doložka ze dne
16. 12. 2009) a Alexandra K. (ověřovací doložka ze dne 1. 9. 2008). Pokud jde o byt Kristýny H.,
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
23
81 T 6/2020
který vlastnila v Hranicích, bylo zjištěno, že tento byt získala na základě smlouvy o převodu
členských práv a povinností ze dne 7. 7. 2003 (jednalo se o byt Stavebního bytového družstva
v Hranicích). Členská práva k uvedenému bytu na H. převedl Otakar H. (otec). Členská práva
k bytu pak H. převedla smlouvou ze dne 27. 8. 2008 na Mariána M. Marian M. členská práva
k předmětnému převedl na další osobu již dne 3. 12. 2008.
35. Z opisu rejstříku trestů obžalovaného Michala N. vyplývá, že v tomto má celkem 9 záznamů o
odsouzení pro různou trestnou činnost. Naposledy byl odsouzen Okresním soudem v Přerově
dne 22. 8. 2017 pod sp. zn. 3 T 86/2017 pro pokus přečinu ublížení na zdraví podle § 146
odstavec 1 trestního zákoníku a přečin poškození cizí věci podle § 228 odstavec 1 trestního
zákoníku k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 10-ti měsíců. Pro přestupek byl
oznamován dvakrát, přičemž obě řízení byla zastavena.
36. Co se týče vyslechnutých svědků, i na tyto soud vyžádal opisy rejstříku trestů, ze kterých vyplývá,
že svědek Robert M. k datu 12. 5. 2020 má celkem 12 záznamů o odsouzení od roku 2001,
převážně majetkového charakteru, ale i pro maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání,
podílnictví. Aktuálně je podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody se zkušební dobou
do 17. 9. 2021. Svědek Radim Č. má 5 záznamů o odsouzení od roku 1997. Byl ve výkonu trestu
odnětí svobody pro zločin pojistného podvodu dle § 210 odstavec 2, odstavec 5 písmeno c)
trestního zákoníku, kdy z výkonu trestu byl podmíněně propuštěn v době od 23. 3. 2017 do 23. 3.
2020. Svědek Marian M. má 1 záznam o odsouzení z roku 1994, kdy pro vydírání dle § 235
odstavec 1, 2 zákona č. 140/1961 Sb. mu byl uložen nepodmíněný trest. Svědek Michal T. má
v rejstříku trestů od roku 1995 celkem 6 záznamů o odsouzení, a to pro například vydírání,
výtržnictví, poškození cizí věci, maření výkonu úředního rozhodnutí a řízení motorového vozidla
bez řidičského oprávnění, poslední záznam je však z roku 2009. Michaela C. má 4 záznamy o
odsouzení od roku 2006 do 2018, naposledy za úvěrový podvod, ale i pro drogovou trestnou
činnost. Svědek Lukáš H. má pak od roku 2007 do 2018 celkem 4 záznamy o odsouzení. Všechny
záznamy jsou pro drogové trestné činy. První podmíněný trest odnětí svobody mu byl uložen
dne 19. 4. 2007. Druhé odsouzení v pořadí, kdy mu byl původně podmíněně odložený trest
odnětí svobody nařízen a zařazen do příslušné věznice, vykonal 20. 9. 2016 s tím, že mu bylo
uloženo i ambulantní protitoxikomanické léčení. Třetím odsouzením v pořadí mu byl uložen již
nepodmíněný trest odnětí svobody, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn, ovšem došlo
následně k nařízení výkonu zbytku trestu. Poslední záznam je aktuálně vykonávaný trest odnětí
svobody ve výměře 5 roků spolu s ústavním léčením protitoxikomanickým.
37. Ze zprávy PČR (čl. 1556-1557) pak vyplývá, že co se týče plastového modrého sudu, který byl
nalezen při prohlídce baru Xxx, jedná se o sud o objemu 220 litrů.
38. Soud dále k důkazům provedl protokol o sledování osob a věcí dle § 158d odstavec 7 trestního
řádu (čl. 1132-1137), jehož obsahem je průběh sledování na podkladě povolení vydaného
Okresním soudem v Přerově ze dne 13. 9. 2018, č.j. V 82/2018-1 Nt 29005/2018 včetně dalších
povolení o prodloužení sledování, celkem šlo o dobu od 13. 9. 2018 do 8. 7. 2019, kdy byly
sledovány vnitřní prostory motorového vozidla Škoda Octavia rz: xxx registrovaného na osobu
Daniela L. a fakticky užívaného svědkyní Kristýnou H., bývalou přítelkyní Alexandra K. Dále
k důkazům provedl protokol o sledování osob a věcí dle § 158d odstavec 7 trestního řádu (čl.
1138-1165), jehož obsahem je průběh sledování na podkladě povolení vydaného Okresním
soudem v Přerově ze dne 5. 12. 2018, č.j. V 102/2018-1 Nt 29008/2018, včetně prodloužení,
fakticky tak v době od 5. 12. 2018 do 8. 7. 2019, kdy byla sledována bytová jednotka č. 627/8 na
ulici xxx v xxx, kterou fakticky ve sledované době užívali Kristýna H. a Daniel L.
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
24
81 T 6/2020
39. Dále soud k důkazům provedl vyhodnocení použití agentů Policie ČR ze dne 5. 8. 2019 týkající se
vyhodnocení za celé období působení v rámci akce „BEČVA“ za časové období od 7. 12. 2018
do 28. 7. 2019, jejichž použití bylo povoleno opatřením soudce Vrchního soudu v Olomouci pod
č.j. Nt 2003/2018 a Nt 2001/2019 (vše čl. 1166-1177). Dne 5. 2. 2019 obžalovaný sděluje
policejnímu agentovi, že měl problém s louhem, kdy byl při čištění odpadů popálen na obličeji a
jednou málem přišel díky louhu o nohu, kdy louh mu zatekl do boty a byl popálen až do masa a
byl nucen vyhledat lékařské ošetření. Dne 12. 3. 2019 se obžalovaný před agentem vyjadřuje
v tom smyslu, že se zúčastnil míchání lihu v lihové aféře, někde na území Přerovska čistil
znehodnocený líh, který dále distribuoval, měl kontrolovat kvalitu lihu, chlubil se tím, že věděl,
kdo za touto aférou stojí. Dne 4. 4. 2019 před agentem uvádí při prohlídce objektu v majetku
rodiny u dvou plastových dvousetlitrových sudů, že je používají na uskladnění kvasu na výrobu
pálenky, a dodal, že do sudu se vejde člověk, když agent reagoval nevěřícně, dodal obžalovaný, že
tam již člověka měl. Také měl v minulosti se svým bratrem vyrábět tlumiče hluku na zbraně, po
kterých však dnes již není poptávka a už se tím nezabývají. Dne 23. 4. 2019 k osobě K. uvádí
druhému policejnímu agentu, že K. se již neobjeví, on už hodně fetoval a odvezl jsem ho do
Ostravy, ty doklady zůstaly u Lukyho. Po návratu do vozidla k prvnímu agentu uvádí k osobě K.,
že byl drogově závislý a on ho odvezl do Ostravy do gheta, kde si asi píchnul tzv. zlatou dávku a
je už asi po smrti. Dále potvrdil, že měli místo K. jednoho člověka, který vypadal stejně, a tohoto
používali na úřadech namísto K., ten umí K. podpis napodobit a v době, kdy byl K. pohřešovaný,
použili tohoto člověka na matrice, ale úřednice pak u soudu potvrdila, že šlo o K. Ten člověk je
asi aktuálně zavřený. Dne 26. 4. 2019 uvádí obžalovaný k osobě K., že se k tomu dostal tak, že
dělal problém té ženské, fetoval, vařil tam u ní doma, ona se ho nedokázala zbavit, tak tam
naběhnul, sbalil mu věci a vyjebal ho v Ostravě, vyhodil ho z toho baráku. Toto opakuje s tím, že
ho vyhodil v Ostravě ve feťáckém doupěti. Dne 3. 5. 2019 obžalovaný N. k osobě K. uvádí, že si
agent může být jistý, že se K. neobjeví, prostě už není a nikdy se neobjeví, ví, co říká. Nikdo ho
nenajde, neexistuje .. když to řekne blbě, tak ho spláchnul do kanálu … prostě ho nikdo nenajde.
Od 29. a 30. 5 2019 pak s ohledem na skutečnost, že obžalovaný policejním agentům již ohledně
Alexandra K. a jeho zapojení do jeho zmizení již vyjadřoval vyhýbavě (tématu se vyhýbal), byla
připravena operativní kombinace, která by jej k detailnějšímu popisu přiměla, její podstatou bylo
navození situace, v rámci které byla obžalovanému předestřena možnost podílet se na likvidaci
nepohodlné osoby za odměnu. Cílem nebylo potvrdit ochotu obžalovaného podílet se na typově
podobném trestném činu, ale navést jej díky této kombinaci k tomu, aby se vrátil k popisu detailů
prověřovaného trestného činu. Jak dále z protokolů vyplývá, byl obžalovaný takovým návrhem
nejdříve zaskočen, po chvilce uvedl, že do toho jde a představuje si za takovou práci „jedničku“,
konkrétně 500 před a 500 po. Dotyčného se zbaví ihned, jakmile mu bude přivezen, nikde ho
nenajdou, dá ho do sudu, rozpustí a vyleje do kanálu, má to vyzkoušené, ještě ten den nebude.
Dne 20. 6. 2019 k dotazu agenta, zda by se nedaly najít nějaké ostatky K., uvedl obžalovaný, že
z něho nezbylo vůbec nic. Dne 20. 6. 2019 obžalovaný agentovi uvedl k dotazu, jak to bude
s kostmi, že kosti nebudou, zůstanou jen zuby, které se zahodí. Dne 28. 6. 2019 mělo dojít
k realizaci zakázky, agent přiveze peníze a odpoledne proběhne plánovaná likvidace muže. Došlo
ke schůzce agenta a obžalovaného, došlo k předání finanční částky 500 tis. Kč obžalovanému.
Obžalovaný pak provedl agenta objektem v xxx na adrese xxx. Na dotaz agenta, zda má
připravenou pistoli s tlumičem obžalovaný uvádí, že nemá nic připravené a že by chtěl, aby muže
zabil sám agent, a ukazuje agentovi, jak to má prakticky provést (smyčka a uškrcení). V průběhu
hovoru byla opět na dotaz agenta, že je mu jasné, jak to se Sašou dopadlo, uvedl obžalovaný, že
už to nešlo, že to bylo vyhrocené, že se to muselo ukončit. Následně došlo k zadržení
obžalovaného.
Právní a skutkové hodnocení
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
25
81 T 6/2020
40. V rámci dokazování tedy soud postupoval v souladu s ust. § 2 odstavec 5 trestního řádu tak, aby
byl zjištěn skutkový stav věcí, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu nezbytném
pro své rozhodnutí. Provedené důkazy soud hodnotil v souladu s ustanovením § 2 odstavec 6
trestního řádu, na základě svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech
okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Po provedeném hodnocení důkazů soud dospěl
k závěru, že obžalovaného nelze uznat vinným ze spáchání skutku, který je předmětem žalobního
návrhu.
41. Podepsaný soud má ještě potřebu obecně konstatovat, že každé trestní stíhání v sobě bezpochyby
zahrnuje střet mezi základními právy obžalovaného a veřejným zájmem reprezentovaným
pravomocí státní moci označit škodlivá jednání pro společnost jako celek a pravomocí trestat
pachatele takových jednání. Vzhledem k tomu, že samotné trestní stíhání a z něho vzešlý trest
představují vážný zásah do osobní svobody jednotlivce, a vyvolávají i další důsledky pro osobní
život a životní osud jednotlivce, musí být pro takový zásah do základních práv a života
jednotlivce
dostatečně silné ospravedlnění, a to zejména v daném projednávaném případě, kdy
je obžalovanému kladeno za vinu spáchání toho nejzávažnějšího trestného činu vůbec, tedy
trestného činu vraždy. Veřejný zájem na zjištění viny a na uložení trestu sloužící skrze působení
individuální i generální prevence legitimuje omezení osobní svobody řádnou aplikací hmotného i
procesního trestního práva. Z hlediska materiálně právního musí takové zakázané jednání
představovat dostatečně závažnou hrozbu pro společnost jako celek a jeho jednotlivé znaky
musejí být jednoznačně stanoveny zákonem. Z hlediska procesně právního pak je třeba, aby
bylo
přesvědčivě a nesporně zjištěno a prokázáno, že se takové jednání objektivně stalo, že
představuje skutečně závažnou hrozbu pro společnost jako celek a že odsouzená osoba je
skutečně tou osobou, která toto jednání spáchala nebo se na jeho páchání podílela. Tyto
skutečnosti se přitom zjišťují a osvědčují skrze důkazní prostředky v trestním řízení (viz nález sp.
zn. I. ÚS 1095/15).
42. Princip presumpce neviny vyžaduje, aby to byl stát, kdo nese konkrétní důkazní břemeno;
existují-li jakékoliv rozumné pochybnosti, nelze je vyložit v neprospěch obžalovaného, ale
naopak je nutno je vyložit v jeho prospěch. Pravidla trestního řízení jsou proto primárně
zaměřena na zjištění a potvrzení toho, zda je to skutečně obžalovaný, který je zakázaným
jednáním vinen. Z principu presumpce neviny plyne pravidlo in dubio pro reo, dle kterého je
nutno rozhodnout ve prospěch obžalovaného, není-li v důkazním řízení dosaženo
praktické
jistoty o existenci relevantních skutkových okolností, tj. jsou-li přítomny důvodné
pochybnosti ve vztahu ke skutku či osobě pachatele, jež nelze odstranit ani provedením dalšího
důkazu (srov. nález sp. zn. I. ÚS 733/01 ze dne 24. 2. 2004). Ani vysoký stupeň podezření sám o
sobě není s to vytvořit zákonný podklad pro odsuzující výrok (srov. nález sp. zn. III. ÚS 398/97
ze dne 4. 6. 1998). Trestní řízení proto vyžaduje v tomto ohledu ten nejvyšší možný stupeň
jistoty, který je možno od lidského poznání požadovat, alespoň tedy na úrovni obecného pravidla
„prokázání mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost“. Soud proto veškeré shora provedené
důkazy hodnotil právě optikou těchto základních pravidel.
43. Dle názoru soudu je v projednávaném trestní věci nutno začít při odůvodňování tohoto
zprošťujícího výroku od počátku prověřování okolností zmizení poškozeného Alexandra K.,
narozeného xxx. Jak vyplývá ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 2 T 108/2010 a
rovněž z vyšetřovací části spisu, tak v dané věci byl Záznam o zahájení úkonů trestního řízení
vydán dne 14. 4. 2009. Celou věc v té době šetřila PČR, Útvar pro odhalování organizovaného
zločinu SKPV, Odbor násilí v Praze pod č.j. UOOZ-32/TČ-2009 s tím, že osoby Robert M. a
nyní obžalovaný Michal N., se mohli dopustit trestného činu zbavení osobní svobody dle § 232
odstavec 1, odstavec 2 trestního zákona ve vztahu k poškozenému Alexandru K. Byl prošetřován
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
26
81 T 6/2020
skutek spočívající v tom, že podezřelé osoby Robert M. a nyní obžalovaný Michal N. měli
blíže
neurčeného dne v měsíci srpnu 2008 v době mezi 19:30 hodin až 19:45 hodin z bytu v 6 patře na adrese xxx,
na žádost Kristýny H., která v té době předmětný byt užívala spolu se svým druhem Alexandrem K., proti jeho
vůli donutit Alexandra K. k opuštění jeho bytu pouze v domácím oblečení bez dokladů, aby tento byl dále proti
své vůli odvezen do baru Xxx, kde byl v bytě v 1 patře v koupelně připoután kovovými pouty k trubce ústředního
topení a od této doby, tedy srpna 2008, je Alexandr K. nezvěstný.
44. Již od dubna 2009 tedy probíhalo šetření okolo od cca srpna 2008 stále nezvěstného Alexandra
K., již od této doby bylo pracováno s variantou, že na jeho zmizení mají podíl právě osoby
Robert M. a nyní obžalovaný Michal N. Ačkoli v rámci tohoto šetření byla provedena domovní
prohlídka jednak ve společném bytě Alexandra K. a Kristýny H. v xxx na ulici xxx, dále dne 9. 9.
2009 domovní prohlídka v baru Xxx, ačkoli došlo k zajištění stop v podobě stěrů a následného
vyhodnocení DNA v rámci koupelny v bytu nad Xxx, kde měl být Alexandr K. následně viděn
Kristýnou H. po svém násilném odvlečení z bytu připoutaný pouty k trubce ústředního topení,
ačkoli byla rovněž provedena prohlídka jiných prostor, konkrétně osobního motorového vozidla
Škoda Octavia Combi rz xxx užívaného Michalem N. (kterýmžto vozidlem měl N. vézt K. do
Ostravy) a dále prohlídka vozidla Mercedes Benz rz xxx užívaného Robertem M. (kterýmžto
vozidlem vezli M. s N. K. z Olomouce do Přerova), v rámci obou prohlídek byly opět provedeny
stěry ze zavazadlového prostoru, popřípadě stěry ze zadního sedáku a izolována DNA, ačkoli
byly dále rovněž provedeny výslechy svědků, dále byly provedeny rekognice za účasti soudce,
proběhlo rovněž zadržení a výslechy obou osob podezřelých (M. a N.) a i další osoby podaly
v šetřené věci vysvětlení a konečně byly zajištěny i údaje o uskutečněném telekomunikačním
provozu, nepodařilo se vyvrátit obhajobu a tvrzení podezřelého N., že Alexandr K. byl následně,
po svém omezení na osobní svobodě, propuštěn z jejich zadržení a N. osobně odvezen do
Ostravy a prokázat tedy jejich případný podíl na tom, že ani tehdy a v podstatě dodnes je
jmenovaný Alexandr K. nezvěstný.
45. Proto byl dne 4. 1. 2010 veškerý spisový materiál následně postoupen PČR, KŘP Olomouckého
kraje, Územní odbor SKPV, 3. Oddělení obecné kriminality Olomouc, č.j. KRPM-722/TČ-2010-
140573, kdy usnesením ze dne 2. 3. 2010 bylo zahájeno trestní stíhání Roberta M. a Michala N. a
dne 19. 5. 2010 pak byla ze strany OSZ v Olomouci pod sp. zn. 5 ZT 30/2010 podána obžaloba
k Okresnímu soudu v Olomouci na osobu obžalovaného Michala N. a Roberta M. Po konaných
hlavních líčeních pak byli rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 21. 9. 2012, č.j. 2 T
108/2010-767 ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 18.
10. 2013 č.j. 55 To 162/2013-856 uznáni oba obžalovaní vinnými trestným činem omezování
osobní svobody dle § 231 odstavec 1 trestního zákona ve vztahu k poškozenému Alexandru K.
Skutek byl z časového hlediska vymezen poměrně široce, kdy se nepodařilo prokázat bližší a
konkrétnější termín jednání, a to konkrétně jako
blíže neurčeného dne v měsíci srpnu 2008. Jak pak se
spisu OS Olomouc sp. zn. 2 T 108/2010 a z rejstříku trestů obž. N. a svědka M. vyplývá, ve
zkušební době se oba jmenovaní osvědčili dle § 83 odstavec 3 trestního zákoníku, a to současně
k datu 18. 10. 2016.
46. Již v tomto řízení tedy byly, jak ze spisu vyplývá, činěny dotazy a šetření k osobě Alexandra K.,
k jeho aktuálnímu pobytu, byly činěny dotazy na jeho rodinné příslušníky ve smyslu, zda s ním
tito nebyli od jeho posledního známého pobytu, tedy zřejmě v srpnu 2008 v kontaktu, vše
s výsledkem, že jmenovaný poškozený Alexandr K. je již v té době více než 4 roky nezvěstný a
nejsou o něm žádné informace.
47. Nové vyšetřování pak začalo probíhat poté, co se podařilo ztotožnit profil DNA, který byl
zajištěn v rámci prohlídky jiných prostor v osobním motorovém vozidle Mercedes svědka
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
27
81 T 6/2020
Roberta M., původně patřící neznámé osobě a proto byl tento následně zařazený do Národní
databáze DNA. Jak pak vyplývá z odborného vyjádření ze dne 11. 10. 2017 (čl. 7-8 spisu), tehdy
zajištěný profil DNA odpovídá vzorku DNA poskytnutého osobou Lukáše H. Jmenovaný Lukáš
H. byl vyslechnut v řízení přípravném a na podkladě jeho svědectví pak po dalším šetření byla
podána nyní projednávaná obžaloba, tentokrát již na osobu obžalovaného Michala N.
48. Soud však musí konstatovat, že důkazní situace se oproti původnímu šetření v letech 2009 až
2012 příliš nezměnila. Obžalovaný Michal N. v tomto probíhajícím řízení pak vypovídal a vyjádřil
se k okolnostem týkající se poškozeného Alexandra K. Ačkoli v původním šetření v procesním
postavení obviněného a následně obžalovaného využil svého práva nevypovídat, pouze uvedl, že
souhlasí s vyjádřením spoluobviněného M., že K. v bytě nezastihli, nyní jako obžalovaný ve věci
vypovídá, ovšem toliko v tom rozsahu, že popisuje jednání, pro které již byl soudem pravomocně
odsouzen, navíc určité skutečnosti uvádí rozporně, než jak svědkyně Kristýna H. vypovídala
v původní věci. Obžalovaný Michal N. tedy popřel, že by se dopustil jednání, které je mu nyní
kladeno za vinu. Popsal a toliko doznal, že skutečně poškozeného Alexandra K. po domluvě s M.
a na žádost H. z bytu v letních měsících roku 2008 vyvedl bez násilí (sv. H. popsala, že k násilí
došlo), naložil K. do auta, odvezl do baru Xxx, zde jej držel přes noc v zamčené v místnosti
v prvním patře v prostorách kanceláře, druhý den dopoledne v rámci návštěvy H. a M. z důvodu,
aby nenapadal H., byl K. někým z nich připoután pouty k trubce topení v koupelně, zda to byl on
či M. již neví, následně jej však odpoutal on osobně, měl u sebe klíče od pout a po hádce mezi K.
a H., na sdělení M., že se K. nesmí vrátit do společného bytu k H., samotného K. opět na žádost
M. a bez použití násilí odvezl do Ostravy, kde jej vysadil. Sám obžalovaný tedy do šetřené věci
nové poznatky nepřinesl.
49. Obžaloba státní zástupkyně pak byla podána zejména s ohledem na výpověď svědka Lukáše H.,
který v původním šetření ve věci OS Olomouc sp. zn. 2 T 108/2010 nebyl ztotožněn a nebyl tedy
vyslýchán. Sama obžaloba si je vědoma důkazní situace, vědoma toho, že výpověď svědka H. je
navíc důkazem nepřímým a na vinu je usuzováno jednak s poukazem na obsah této výpovědi,
dále s ohledem na situaci, za jaké došlo k násilnému odvlečení poškozeného K. z jeho bydliště
proti jeho vůli, spolu s dalším nepřímým důkazem v podobě poranění nohy obžalovaného N. na
počátku měsíce červenec 2008 od hydroxidu sodného a v kontextu toho, jak fakticky vyznívají
hovory mezi obžalovaným a policejním agentem, kdy se obžalovaný N. opakovaně vyjadřuje
v tom smyslu, že se K. už nikdy neobjeví, nemůže se už nikdy objevit.
50. Soud již nyní konstatuje, že takto ve zkratce shrnuté shromážděné důkazy nedávají soudu
přesvědčivé a nesporné závěry o tom, že skutek spáchal obžalovaný a v podstatě ani o tom, že se
vůbec skutek stal.
51. Výpověď svědka Lukáše H. v hlavním líčení je obsahově totožná, jako jeho výpověď v řízení
přípravném. Svědek Lukáš H. vypověděl, že v předmětné době byl blízkým kamarádem Roberta
M., doznal, že spolu s M. páchali různorodou trestnou činnost, zejména pak drogového
charakteru, kdy společně vařili drogy u něj v Bělotíně a protože neudal M., když u něj našla
policie tu první varnu (což dle rejstříku trestů muselo předcházet prvnímu záznamu o jeho
odsouzení, tj. dubnu 2007), tak mu M. důvěřoval. Co se pak týče Alexandra K., svědek uvedl, že
H. si stěžovala přes Petra R., že má přítele, který ji doma bije, zamyká a jinak ubližuje, že ho
potřebuje dostat z bytu. Jak o tom ví on osobně, zda tomu byl přítomen, či mu to sděloval R., to
již neví. Taktéž neví, jestli u toho byl M. osobně přítomen (stěžování si H. R.), nebo ho
zkontaktovali a řekli mu to. Pak se však stalo, že k němu domů jednou přijel M. a říkal mu, že
tam byli, chtěli K. vyhodit, ale chtěli po něm současně, aby podepsal převod poloviny toho bytu
na H., ať má od něj pokoj a protože K. nechtěl, tak jej z bytu odvezli. Když venku před domem
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
28
81 T 6/2020
K. řval, tak mu měl N. dát ránu na krk a hodit ho na sedačky auta. Pak opět přijel M. s tím, že
mají K. uvázaného u topení na Xxx a pak opět za den, dva až tři přijel M. s tím, že se tam jel
podívat a K. u topení nebyl a že mu N. řekl, že se o nic nemá starat, že to dávno vyřešil, že by na
ně K. mluvil, že ho unesli. Pochopil z toho, že měl K. N. odstranit. Pak přijel M. s tím, že N. měl
tělo K. rozpustit a polil si přitom nohy a byl v nemocnici, teď je doma, má nohy černé a jel s M.
za N. a vezli mu drogy. Pak M. dostal strach, že je sleduje policie, což M. řekl Č., půjčil si od něj
vapku, že pojede s T. na Xxx uklidit, aby tam něco policisté nenašli. Odjeli od něj i s T. a dovezli
mu zpět kromě vrácené vapky ještě v pytlích na spálení nějaké deky od krve, které spálil na
zahradě. Následně M. vymyslel plán, aby se on vydával za K. a přepsali byt v Hranicích.
52. Zejména na základě této výpovědi je pak dovozováno spáchání trestného činu v obžalobě
popsaného obžalovaným Michalem N. K výpovědi svědka H. je nutno uvést, že je jeho osoba
pro soud problematická, když se jednak jedná o svědka, který byl dosud již 4x odsouzen, ve všech
případech pro drogovou trestnou činnost, tedy za distribuci drog. Aktuálně se svědek nachází
podruhé ve výkonu trestu, v minulosti neúspěšně absolvoval protitoxikomanickou léčbu, kterou
má aktuálně rovněž v ústavní formě soudem nařízenou. O jeho osobnosti dále vypovídá
skutečnost, že svědek byl schopen, jak sám uvádí, nosit spodní prádlo po osobě, o které tedy měl
vědět, že byla tato údajně obžalovaným N. zlikvidována. Ačkoli měl mít tyto poznatky, sám
v době, kdy se vedlo původní vyšetřování, tyto nenahlásil případně OČTŘ, naopak poté, co věděl
o údajné likvidaci K., vydával se za osobu Alexandra K. na žádost M. a opatřil smlouvy o
převodu bytu falešným podpisem v notářské kanceláři. O náhlém procitnutí svědka ve výkonu
trestu a snaze vést řádný život po několika rozhovorech s kaplanem, jiný život, má soud rovněž
své pochybnosti. Svědek sám uvedl, že navíc v té době, o které nyní s odstupem v podstatě 12-ti
let vypovídá, byl osobou závislou na návykových látkách, konkrétně na pervitinu. Dále je nutno
uvést, že výpověď svědka Lukáše H. je nutno dle teorie trestního práva procesního označit jako
důkaz odvozený a nepřímý. Svědek sám neviděl událost, neviděl, že by obžalovaný N.
poškozeného Alexandra K. usmrtil, například jakým způsobem, na jakém místě a jak se případně
zbavil těla poškozeného, pouze slyšel vyprávět svědka M. o tom, že N. měl usmrtit K. (ovšem
kdy a jak neví ani svědek Robert M.) a jeho tělo pak rozpustit v nádobě s louhem či s jinou
kyselinou a zbytky pak vylít do odpadu. Výpověď Lukáše H. navíc čerpá ze skutečností sdělených
mu další více než problematickou osobou, a to svědkem Robertem M. Opět, jedná se o osobu,
která má aktuálně v opisu rejstříku trestů 12 záznamů o odsouzení, o němž svědek Lukáš H. dále
uvádí, že spousta drogové trestné činnosti, kterou společně páchali, mu ani nebyla prokázána, kdy
M. sháněl drogy (což tvrdí i obž. N.), on je prodával a o zisk se dělili a společně i drogy užívali
(což opět tvrdí ve své výpovědi i obž. N.). Sám svědek Robert M. doznal při svém výslechu, že
má aktuálně další dvě trestní stíhání, byť se vyjadřoval v tom smyslu, že v těchto případech
trestný čin nespáchal a aktuálně se nachází ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu
trestu odnětí svobody. Ačkoli svědek H. uvádí, že mu M. v podstatě okolnosti ohledně likvidace
K. obžalovaným N. (a dále podstatně detailněji a podrobněji popsaný způsob následné likvidace
těla K.), popisoval M. jako faktickou věc, jako skutečnost, v podstatě s jen krátkým časovým
odstupem od popisovaných událostí, tak naopak svědek M. vypověděl, že zpočátku bral tvrzení
N., že K. odvezl do Ostravy jako hotovou věc, až postupem času si dával dohromady, že N. K.
asi neodvezl, ale že ho asi zabil, na což jak soudu vysvětlil ve své výpovědi, usuzuje na to
z postupně se mu ukazujících skutečností. Například, když si N. půjčil jeho Mercedes na cestu na
Slovensko a nechal mu k užívání svoji Škodu Octavii, tak v kufru auta našel v igelitce povlak
z matrace (matrace před tím vyklízeli ze sklepa Xxx, když tam dělali pořádek), tento povlak byl
špinavý od krve, to bylo v době, kdy už K. chyběl, tak povlak vyhodil u Lukáše H. a ten jej spálil
v kamnech, byl osobně u toho spalování. H. ale pouze říkal, podívej, co vozí N. v kufru a asi je to
krev, v tu chvíli ale ještě nevěděl, že to může mít souvislost s K., to si vydedukoval až docela
později. Zde je tedy podstatný rozdíl ve výpovědích obou svědků, protože H. tvrdí, že mu M.
dovezl deky poté, co si krátce před tím půjčoval od něj vapku, aby výslovně dle svého tvrzení
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
29
81 T 6/2020
uklidili po vraždě v Xxx a nešlo o povlak, ale o deky a pálil je sám, bez M., na své zahradě. Dále
svědek M. vypověděl, že jednou mu N. říkal, že není problém mít v Xxx osobu půl roku, protože
tam již takovou osobu měl a pak se té osoby zbavil. Pak mu Č. říkal, že N. už takhle zlikvidoval
nějakého vařiče drog, kdy přítelkyně toho vařiče jej pak hledala. Toto se o N. povídalo. Pak ho
k závěru o likvidaci K. obžalovaným N. vedlo to, že když policie chtěla po N., aby je odvezl na
místo, kde K. vysadil v Ostravě, tak N. policistům típal telefon, vůbec to s nimi neřešil. Pak se
stalo, že když N. likvidoval nějaký sud obsahující sračky z výroby pervitinu, tak N. byl zavřený
v tom skladě, všude byl dým, pak vyšel nějaký člověk z Xxx, šlo o číšníka a tento křičel na N., co
tam dělá, zda tam nelikviduje nějakého člověka. Z těchto věcí si tedy svědek M. jak uvedl, osobně
vydedukoval, že N. K. zabil a pak s jeho tělem naložil tak, že jej rozpustil v sudu. Osobně ale
Robert M. neviděl, že by N. Alexandra K. zavraždil, neví, jakým způsobem, osobně likvidaci těla
K. N. také neviděl a N. mu to osobně nikdy nepotvrdil, že by K. zabil. Dále oproti H. uvedl
svědek M., že když byl K. z bytu jimi odváděn, tak nedostal ránu pěstí od N., jen měl ruku za
zády, připustil, že K. volal o pomoc. Oproti H. svědek M. neuváděl, že by se snažili v bytě
donutit K. podepsat převod bytu na H. Ačkoli M. uvádí, že u notáře byl on s N. a H., Lukáš H.
účast M. u notáře v kanceláři razantně popírá. Přitom v řízení u OS v Olomouci sp. zn. 2 T
108/2010 byla provedena rekognice s notářskou tajemnicí H., která na fotografiích označila M.
jako osobu, která mohla být u ověření podpisu, ačkoli na fotografiích byla i osoba nejen M., ale i
obž. N. A nakonec svědek M. právě uvedl, že o těchto věcech ohledně K. se bavil s Lukášem H.,
probíhal totiž jeho soud a chtěl se dopátrat, k čemu došlo, věděl, že se asi něco takového stalo,
ale chyběl hmatatelný důkaz, proto tyto skutečnosti s H. skutečně probírali. H. tedy říkal, že to asi
udělal N. Popírá ale, že by jel za H., aby mu tento půjčil vapku, že potřebuje vyčistit místo vraždy,
protože žádnou vraždu neviděl a také H. neříkal, že na povlaku, nešlo totiž o žádné deky, jsou
stopy od krve po vraždě K. a aby je spálil. Neříkal ani H. nic o odklízení mrtvoly K. Říkal ale dále
H., že K. byl připoután pouty, protože v té době měl to své trestní stíhání. Další rozpor mezi
výpovědí H. a M. je v tom, že svědek M. uvádí, že u notářky použil H., převlečen a vydávající se
za K., falešnou občanku, tak H. uvádí, že šlo o pravou občanku, kterou měl M. schovanou u
svého domu i s dalšími doklady asi toho K. a popsal, jak ji museli složitě vytahovat z odpadní
roury.
53. Zkráceně řečeno, svědek Lukáš H. vypovídá ve smyslu, že mu M. průběžně s krátkým odstupem
po proběhlých událostech, vykládá v podstatě v reálu, obavu, že N. K. zlikvidoval a že dále mu
nesl věci, pocházející po uklízení místa vraždy, sám svědek však na vlastní oči nic neviděl, kdežto
svědek M. připouští, že s H. mluvil o tom, že má obavu, že N. K. zlikvidoval, popírá však, že by
toto sděloval jako fakt, jen tlumočil své obavy a poznatky, popírá, že by vezl vědomě pozůstatky
po likvidaci K., popírá čištění údajného místa činu. Oba dva svědkové jsou pak pro soud
svědkové značně nevěrohodní, svědek M. navíc v minulosti odsouzen za násilné jednání vůči
poškozenému K. a jeho podíl na celé věci dosud není dle soudu věrohodně prokázán. Svědek M.
se totiž nadále v podstatných věcech rozchází s původní výpovědí H. v řízení ve věci OS
Olomouc sp. zn. 2 T 108/2010 a navíc jej soud hodnotí jako toho hlavního pachatele původní
věci, který celou věc od počátku naplánoval, realizoval a osobu obžalovaného hodnotí spíše jako
pomocníka, či vykonavatele vůle Roberta M. Není potom dále ani logické, aby obž. N. sám o
vlastním uvážení během poměrně krátké chvíle od zadržení K. tohoto zavraždil, navíc jak bude
dále rozvedeno, bez většího motivu. Není dle soudu dále logické, aby obžalovaný N. předával
někomu třetímu igelitovou tašku či igelitový pytel s ostatky lidského těla jen tak na vyhození do
popelnice při cestě, jak rovněž tvrdil svědek M., popřípadě aby si bral svědek M. další osobu
sebou za účelem uklízení na místě činu vraždy (Michala T.), aby tak dávaly dalším osobám
možnost proti nim vypovídat.
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
30
81 T 6/2020
54. Co se týče zbývajících svědků, svědek Radim Č. (5x soudně trestaný) uvedl, že nikdy nelikvidoval
žádné věci, které by vypadaly jako lidské ostatky, už se jej na to ptala policie. Jak dále Č. uvedl,
měl jako všichni číšníci za úkol po směně vzít pytle s odpadky produkované v baru Xxx, kterých
bylo hodně a tyto rozvážet po městě do cizích popelnic, ale nevybavuje si, že by kdykoliv
vyhazoval pytel s nějakými lidskými kostmi. Svědek tak popírá tvrzení svědka M., který uváděl, že
další věc, proč si vydedukoval, že obžalovaný N. poškozeného K. zavraždil, je ta, že toto mu měl
právě svědek Č. říkat, že když jel s N. autem a N. sebou bral igelitový pytel na vyhození, že tam
má bordel, tak mu Č. pak říkal, že to on vyhazoval a že tam cítil nějaké ostatky, asi kosti.
Současně tak měl svědek Č. eventuálně nepřímo usvědčovat N. minimálně z likvidace těla.
Svědek Michal T. (6x soudně trestaný) popřel, že by věděl cokoli o úklidu skladu v Xxx společně
s M., popírá, že by Lukáši H. vezl jakékoliv věci, ani oblečení mu nevezl, v bytě u H. nikdy nebyl
a žádné věci z jejího bytu neodvážel. Rozporuje tak skutečnosti uváděné svědek Lukášem H. o
jeho aktivitách v projednávané věci, stejně jako skutečnosti tvrzené svědkem M. Je však nutno
poukázat na skutečnost, že Kristýna H. v rámci rekognicí ve věci vedené u OS Olomouc sp. zn. 2
T 108/2010 označila osobu Michala T. jako osobu spolujezdce, který se pro věci K. dostavil a
vyzvedl, a svědek M. uvedl, že asi za týden po odvezení K. z bytu jel T. a vyzvedával z bytu H.
ještě další věci K., protože H. se těch jeho věcí chtěla zbavit. Opět jde tedy o svědka, na jehož
výpověď se nelze s jistotou spolehnout. Svědek Martin M., přezdívaný „P.“, pak popřel, že by
kdy volal na obžalovaného N. slova ve smyslu, že tam likviduje nějakého chlapa, čemuž měl být
M. osobně přítomen, což opět mělo vést svědka M. k domněnkám o likvidaci K. obžalovaným N.
Svědkyně Michaela C. (4x soudně trestaná) sice uvedla, že jí měl její tehdejší přítel Ondřej K.
sdělit, že K., který byl její dealer pervitinu, měl M. s N. zlikvidovat, M. se pak s tím i chvástal, ale
dle ní je to všechno blaf, nevěří tomu, feťáci toho moc namluví, nevěřila, že se to doopravdy
stalo, myslela si, že si vymýšlejí, že toho člověka zabili. Navíc ohledně této svědkyně soud
poukazuje na jí podepsané prohlášení, které bylo použito v řízení ve věci původní, které bylo již
tehdy soudem vyhodnoceno s ohledem na osobu svědkyně jako nevěrohodné a které jak se nyní
ukázalo, obsahovalo nepravdivé údaje. Svědek Ondřej K. pak popřel, že by vůbec věděl cokoli o
podezření z vraždy K. a obžalovaný Michal N. k němu nikdy nejezdil pro žádné věci, natož pro
louh na výrobu pervitinu. Svědkyně C. ještě dokonce uvedla o osobě svědka M., že ji měl M.
žádat o likvidaci H. za částku 300 000 Kč, protože si měla objednat nájemní vraždu K. a pak je
udávat, toto však opět popřel svědek M. Je nutno dát za pravdu obžalobě, že v řízení se nenašli
dvě svědecké výpovědi, které by mezi sebou nějakým způsobem korelovaly, nebyly mezi sebou
v rozporu apod. a osoby těchto označených svědků soud hodnotí, ostatně jak i obžaloba, jako
značně nevěrohodné osoby. Ve vztahu k projednávanému skutku a ve vztahu k jednání obž. N.
však svědectví nepřinesla nové poznatky.
55. Co se týče dalšího dokazování, v řízení bylo provedeno několik znaleckých posudků,
vyhodnocujících nyní nově zajištěné důkazy a stopy. Ani tyto důkazy však nepřinesly do šetřené
věci nové poznatky. Jedná se konkrétně o znalecký posudek z oboru kriminalistika, odvětví
biologie a genetika ze dne 22. 8. 2019, kdy předmětem znaleckého zkoumání bylo zjistit, zda se
na oděvních svršcích vydaných Lukášem H. (jím vydané s tím, že se jedná o svršky Alexandra
K.), a na listinách ve vztahu k převodu bytu, nachází biologický materiál a v kladném případě
vyšetřit profil DNA, případný profil porovnat s profilem DNA Roberta M., Marie K. (pro případ
zjištění příbuzenského vztahu v linii matka-syn) a dále s profilem obžalovaného Michala N. a dále
zjistit, zda se na listinách k převodu bytu nachází daktyloskopické stopy. Ze závěrů posudku pak
vyplývá, že na oděvních svršcích nebyla nalezena krev ani jiný relevantní biologický materiál
vhodný ke zkoumání. Toto je další okolnost, která dle soudu znevěrohodňuje osobu svědka
Lukáše H. Ten vydává polici údajné věci K., a ačkoli uvádí, že ve věcech nechodil, nešlo totiž o
jeho styl, tak na všech věcech byla nalezena jen jeho DNA, nikoli DNA K. Že by svědek
nepoznal své věci, své oblečení a toto vydal policii, je pro soud těžko uchopitelné. Z plošných
stěrů z oděvů pak byla izolována DNA, byla vyloučena shoda profilu DNA se srovnávacím
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
31
81 T 6/2020
vzorkem DNA Roberta M., vzorku DNA Michala N. a při srovnání s profilem DNA vzorku
Marie K. byly dokonce nalezeny takové rozdíly, které tento
biologický příbuzenský vztah
jednoznačně vylučují. Na oblečení, které tedy vydal korunní svědek Lukáš H. s tím, že by se
mohlo jednat o oblečení poškozeného K., zcela jistě tak hovoří o spodním prádle a zimní bundě,
tak na všech kusem oděvů je nalezena toliko a jen DNA samotného Lukáše H., ačkoli tvrdí, že
některé věci ani nenosil, nebyl to jeho styl. Je také otázka, proč by se měl H. oblékat do oděvů K.,
když na OP je maximálně fotka obličeje a notářka neznala osobu K., aby se museli nějak
přizpůsobovat jeho šatníku v té době. Na listinách (smlouvách a listinách ve vztahu k vlastnictví
bytu) nebyl nalezen biologický materiál vhodný ke zkoumání. Na Návrhu na zahájení řízení ze
dne 16. 12. 2009 však byly zajištěny daktyloskopické stopy a byla zjištěna vzájemná shoda
daktyloskopických stop a částí otisku dlaně pravé ruky a prostředníku pravé ruky svědka Roberta
M., nikoli obžalovaného N. Co se týče zkoumání posudku z oboru kriminalistika, odvětví
balistika a genetika ze dne 29. 11. 2019, tak z jeho závěrů vyplývá, že na zbraních a věcech
zajištěných při domovní prohlídce na adrese xxx čp. xxx a čp. xxx, konkrétně věcech jako
paralyzér, pouta, mačety, nunčaky a vojenský nůž, 2 katany a koberec, nebyla nalezena krev a ani
jiný relevantní biologický materiál. Z plošných stěrů ze zbraní a věcí pak byla izolována DNA a
stanoveny smíšené profily, jehož majoritní složky odpovídají osobě mužského pohlaví. Jak však
opět dále vyplývá, profily DNA, které by odpovídaly DNA srovnávacího vzorku Marie K., tedy
na úrovni matka - biologický syn, nebyly nalezeny, naopak
byly nalezeny takové rozdíly, které
tento biologický příbuzenský vztah opět jednoznačně vylučují. Z dalšího posudku z oboru
kybernetika ze dne 13. 1. 2020, kdy předmětem znaleckého zkoumání bylo posouzení mobilních
telefonů vydaných obžalovaným, vydaných svědkem M. a dále zajištěných při domovní prohlídce,
provést výpisy hovorů, SMS, komunikace přes komunikační programy (Whatsup, Viber apod.),
zajistit soubory fotografií, videí, historii webových návštěv a obdobné posouzení učinit u
zajištěných počítačů a notebooků a paměťových karet opět zajištěných při domovní prohlídce.
Zajištěná data a soubory byly podrobeny hodnocení policejního orgánu, ovšem nebyla nalezena
data či informace důležitá pro účely tohoto trestního řízení. Ze všech shora provedených důkazů
nebylo nalezeno nic, co by spojovalo obžalovaného N. se skutkem vraždy poškozeného K. a
prokazovalo jeho účast na projednávaném skutku.
56. Obžalobou bylo dále dovozováno, že výpověď svědka H. je potvrzována tím, že krátce poté, co
z řeči M. pochopil, že N. K. odstranil, tak mu M. po nějaké době říkal, že N. tělo M. rozpustil a
polil si přitom nohy a byl s tímto zraněním v nemocnici, pak skutečně ze znaleckého posudku z
oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství
ze dne 6. 11. 2019 vyplývá, že dne 7. 7. 2008 byl
obžalovaný Michal N. ošetřen pro odúmrtí kůže pravé nohy. V lékařské zprávě ze dne 7. 7. 2008
je uvedeno, že obžalovaný Michal N. se před 48 hodinami popálil hydroxidem sodným při čištění
toalety. K těmto závěrům je nutno uvést, že i sám znalec uvedl, že mechanismus vzniku poranění
uvedený samotným obžalovaným při přijetí je plně způsobilý ke vzniku zadokumentovaných
poranění. Navíc na žádost obhajoby byl jako svědek vyslechnut bratr obžalovaného Luděk N.,
který obžalovanému dosvědčil, že bratrovi, tedy obžalovanému, který měl v baru problémy
s odtokem u pisoárů a umyvadel, poradil, aby to preventivně vyléval louhem a pak se mu
obžalovaný svěřil, že když tak jednou činil, že mu to vyprsklo. Nakonec i svědek Radim Č.
vypověděl, že se mu jednou obžalovaný svěřil, že si popálil nohu nějakým čističem a dával toto
do souvislosti s tím, že když jim nepřišla paní na uklízení do baru, tak obžalovaný také sám
uklízel. Je dále nutno poukázat na skutečnost, že k popálení došlo zřejmě dne 5. 7. 2008, kdežto
v původním šetření byl skutek týkající se poškozeného Alexandra K. datován na měsíc srpen
2008.
57. Co se nakonec týče přepisů rozhovorů mezi obžalovaným Michalem N. a policejní agentem, tak
obžalovaný N. se opakována sice vyjadřuje ve smyslu, že poškozený K. se již neobjeví, ví to zcela
jistě. Asi nejzávažnější věta, kterou pronese je toho znění, že: „
když to řekne blbě, tak ho spláchnul do
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
32
81 T 6/2020
kanálu“. Na straně druhé, se stejnou jistotou opakoval agentovi, že K. odvezl do Ostravy, do
feťáckého doupěte, popřípadě také tvrdí, že byl zapleten do lihové kauzy ve věci B., kdy z úřední
činnosti soudu je zřejmé, že zapleten nebyl, že jeho jméno touto kauzou vůbec neprochází. Nelze
dále odhlédnout od toho, že když byla provedena bezprostředně po zadržení obžalovaného N.
prohlídka v baru Xxx, kdy obžalovaný policejnímu agentu tvrdil, že je na likvidaci těla připraven,
nebyla žádná kyselina či louh nalezen, což se zřejmě projevilo v nespokojenosti zasahujících
policistů, jak o tom podali svědectví svědkové K. a Ď., kteří dále uváděli, že bar Xxx je pod
neustálým kamerovým dohledem celníků, monitorování se nedá jimi (ani obžalovaným) vypnout,
což rovněž nenahrává jako ideálnímu místu pro navezení osoby k likvidaci.
58. Nakonec dle soudu možný motiv pro vraždu by na straně obžalovaného N. (ale potažmo i na
straně svědka Roberta M.) mohl soud zvažovat takový, jak byl nastíněn obžalobou v závěrečném
návrhu, tedy že poškozený Alexandr K. by v případě svého propuštění na svobodu jmenovanými
mohl jejich jednání nahlásit na policii a v tomto kontextu tedy obava z možného trestního stíhání,
případně následujícího soudního postihu. Je také pravdou, že obžalovaný Michal N. má
v rejstříku trestů 9 záznamů o odsouzení a nemá tedy evidentně problémy s porušováním zákona.
Ovšem co se týče těchto odsouzení, tak pouze jedenkrát, a to až v roce 2017, byl obžalovaný
pravomocně odsouzen pro jednání násilné povahy, a to za ublížení na zdraví dle § 146 odstavec 1
trestního zákoníku, navíc ve stádiu pokusu. Všechna předchozí odsouzení jsou pro trestnou
činnost toliko majetkového charakteru, popřípadě za ohrožení pod vlivem návykové látky či za
maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Co se týče jeho osobnosti, tak byl zkoumán
znalci z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie, kdy znalci MUDr. Bohumil
Navrátil a PhDr. Adam Suchý dospěli k závěru, že obžalovaný N. netrpí a netrpěl duševní
chorobou ve vlastním slova smyslu, tedy psychózou. Pouze u něj znalci konstatují smíšenou
poruchu osobnosti s převahou disociálních rysů. Tudíž ani motiv pro případné jednání nebyl
infiltrován žádnými patologickými fenomény v osobnosti obžalovaného. Obžalovaný má sice
sníženou schopnost dohlížet důsledky svých činů a prožívat vinu, jakož i sníženou schopnost
respektovat sociální normy, ale opět soud podotýká, že se jedná o sníženou schopnost, nikoli o
její úplné vymizení. Obžalovaný má dle znalců sice sklon k agresivitě, neznamená to však a priori,
že obžalovaný bude vše řešit vždy agresivně, nebo je primárně hned agresivní, jak rovněž znalci
dodali. Z forenzně psychiatrického hlediska neshledali znalci pobyt obžalovaného na svobodě
pro společnost vůbec nebezpečný. Aby znalci vyloučili jako případnou motivaci k jednání
obžalovaného sexuálně deviantní chování, byl přibrán i znalec z odvětví sexuologie, kdy ani tento
znalec neshledal u obžalovaného žádné indicie, které by svědčily pro přítomnost sexuální deviace,
či jiné poruchy sexuologického spektra. Za tohoto stavu usuzovat na motiv vraždy pouze z obavy
z vyzrazení policii není pro soud úplně dostatečným motivem k vraždě, navíc takto rychle a
krátce po odvezení poškozeného K. z jeho bytu.
59. K osobě Kristýny H., která v řízení využila svého práva nevypovídat, je nutno uvést, když soud
shora uváděl, že její odepření vypovídat musel vyhodnotit jako důvodné, následující. Soud si je
vědom toho, že její osoba a její výpověď byla v řízení u OS Olomouc pod sp. zn. 2 T 108/2010
shledána jako výpověď věrohodná, jmenovaná jako svědkyně dokonce podstoupila soudem
nařízené vyšetření znalci, kteří ji rovněž vyhodnotili jako věrohodnou osobnost s tím, že její
výpověď není motivována záští apod. Její věrohodnost soud dovodil i z toho, že jmenovaná
nahlásila nakonec na policii, že pohřešuje svého druha Alexandra K., a jak dále z výpovědí
vyplynulo, byla se i osobně ptát u notářky, kde proběhlo ověření podpisu na smlouvě, zda se tam
její druh skutečně osobně dostavil, což vedlo soud k úvahám v tom smyslu, že její svědecká
výpověď, že po M. a N. skutečně chtěla jen, aby ji jmenovaní doprovodili do bytu, aby ji její druh
Alexandr K. fyzicky nenapadl, aby si eventuálně sbalila své věci a od K. z bytu odešla, je
věrohodná. Svědek Lukáš H. však nyní uvedl, že H. naopak chtěla dostat K. z bytu, popřípadě, že
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
33
81 T 6/2020
dokonce v samotném bytě chtěli od K. přepsat polovinu bytu na H. Svědek M. uváděl, že
smlouvy na převod spoluvlastnického podílu K. k olomouckému bytu na H. snad mohly být
vyhotoveny jeho právníkem M. možná již týden před tím, než šli do bytu K. Uvedl, že do bytu šli,
aby z bytu K. dostali, nikoli jen proto, aby H. doprovodili a dohlídli na její bezproblémový
odchod. Svědkyně Michaela C. pak dokonce uvedla, že M. ji nabádal, zda pro něj za odměnu
nezabije H. a k dotazu soudu, proč by měl mít M. zájem na její likvidaci uvedla, že jí M. říkal, že si
H. u nich objednala vraždu K. a pak se zbláznila a šla to nahlásit. Ačkoli tedy dle obsahu
protokolu o sledování osob a věcí, který monitoroval osobu Kristýny H. v rozhovorech zejména
s jejím druhem Danielem L. v jejich společném bytě, svědkyně H. převážně opakuje před druhem
svoji původní verzi učiněnou před soudem, je nutno připustit, že její role v prvopočátku
odvlečení druha K. ze společného bytu mohla být větší, než sama uvedla v původním řízení.
Navíc je zvláštní, že ačkoli jak tvrdí, nedostala za převod bytu v Hranicích celou kupní cenu, tak
přesto nepodala civilní žalobu a ani jinak soudně nevymáhala zbytek částky po svědkovi M. Navíc
práva k družstevnímu bytu v Hranicích skutečně převedla až v srpnu 2008, tedy až poté, co mělo
dojít již k odvlečení K. z bytu a svědek M. dále například uvedl, že za tuto službu (zbavení jí K.)
dostali s N. od H. odměnu 10 tis. či 20 tis. Kč. Nelze dále odhlédnout od poměrně dlouhé doby,
než Kristýna H. učinila na policii ohlášení, že postrádá svého druha. A nakonec také v hovorech
s druhem L. jmenovaný uvádí a vyjadřuje se ve smyslu, že se mu měla H. kdysi svěřit v noci u
kojeňáku na mostu o závažných věcech, které zůstanou jen mezi nimi (viz čl. 1145 verte), a to
právě v souvislosti s jejím druhem K. a okolnostmi jeho zmizení, jak vyplývá dále z této části
vzájemného rozhovoru. Soud proto dovozuje důvodné odepření výpovědi z její strany, potažmo
ze strany jejich blízkých.
60. V souvislosti s hodnocením důkazní situace je třeba opět připomenout judikaturu obecných
soudů a Ústavního soudu, podle níž, důkazní situace, při níž v trestním řízení existuje pouze
jediný usvědčující důkaz, je z poznávacího hlediska nesnadná a obsahuje v sobě riziko možných
chyb a omylů. V takových případech musí být věnována mimořádná pozornost důkladnému
prověření tohoto jediného přímého usvědčujícího důkazu a takový důkaz musí být mimořádně
pečlivě hodnocen. Orgány činné v trestním řízení jsou povinny vyvinout všemožné úsilí, aby
tento jediný usvědčující důkaz byl pokud možno doplněn jinými, byť třeba nepřímými důkazy
(viz např. IV.ÚS 37/03). V případě, že ve věci existují pouze nepřímé důkazy, jako je tomu
jednoznačně v této projednávané věci obžalovaného N., je možné obžalovaného uznat vinným
jen za předpokladu, že
tyto důkazy tvoří ve svém souhrnu logickou, ničím nenarušenou a
uzavřenou soustavu nepřímých důkazů, vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících,
které v celku shodně a spolehlivě dokazují skutečnost, přičemž jsou v takovém příčinném
vztahu k dokazované skutečnosti, že je z nich možné dovodit pouze jediný závěr a
současně vyloučit možnost jiného závěru. Jestliže nepřímé důkazy vedou jen k důvodnému
podezření vůči obžalovanému, ale nevylučují reálnou možnost, že pachatelem by mohla být i jiná
osoba, nemohou být nepřímé důkazy dostatečným podkladem pro uznání viny obžalovaného
(viz. R 38/1970-I, R 29/1971).
61. Výpověď svědka Lukáše H. je pak důkazem, dle teorie trestního práva procesního, jednak
důkazem odvozeným a nikoli původním, svědek sám neviděl událost, neviděl, že by obžalovaný
N. poškozeného Alexandra K. usmrtil, jakým způsobem, kdy, na jakém místě a jak se případně
zbavil těla poškozeného, pouze mu svědek M. říkal o tom, že N. měl usmrtit K. a jeho tělo pak
rozpustit a jednak je důkazem nepřímým a nikoli přímým ve vztahu k projednávanému skutku
vraždy. Žádný přímý důkaz se v řízení nepodařilo zajistit a provést. Mezi další nepřímé důkazy lze
případně zařadit zjištění o poleptání pravé nohy obžalovaného hydroxidem sodným dne 5. 7.
2008, kdy jednak nelze toto bez pochybností časově propojit a navázat na dobu, kdy měl být
poškozený Alexandr K. z bytu odvlečen obžalovaným N. a svědkem M. (skutek původně popsán
jako skutek ze srpna 2008), kdy sice obžalovaný N. sám uvedl, že se poleptal až poté, co odvezli
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
34
81 T 6/2020
K. z bytu, ovšem současně obžalovaný soudu doložil poměrně přesvědčivé vysvětlení, jak
k tomuto poleptání jeho nohy došlo, kdy jeho tvrzení podpořil svědecky jeho bratr Luděk N.,
dále svědek Radim Č. a i před policejním agentem se obžalovaný vyjádřil v tom smyslu, že si
poleptal nohu, když čistil odpady, což uváděl v době, kdy nevěděl, že proti němu je již vedeno
prošetřování a že mluví s agentem. V rámci rozhovorů s policejním agentem obžalovaný ani
jednou výslovně nepřiznal, že by poškozeného K. zavraždil, naopak opakovaně tvrdil z počátku
navázání kontaktu, že K. odvezl do Ostravy. Soud tedy shrnuje, že v řízení byl proveden jediný
nepřímý důkaz, jiné nepřímé důkazy rovněž absentují a na základě tohoto nepřímého důkazu
nelze bez důvodných pochybností dovodit, že se stal skutek, jak je popsán v žalobním návrhu.
Nepodařilo se prokázat, k čemu přesně v inkriminované době došlo, kdy si lze představit několik
variant skutkové děje, aniž by bylo možno určit, která z nich je variantou odpovídající realitě, kdy
zejména osoba Roberta M., který byl jak z dokazování plyne, zejména hlavním a původním
aktérem, na jehož popud došlo k v podstatě k únosu poškozeného K. z jeho bytu, jeho převozu
do Přerova a následně se zejména angažoval v prodeji bytové jednotky v xxx i v ověřování
podpisu na smlouvě u bytu v Olomouci, kde zajistil osobu svědka H., který se vydával za
Alexandra K. a lze si představit, že i tento svědek (Robert M.) dával vědomě již tehdy nesprávné
údaje svědkovi H., aby případně zastřel svůj podíl na celé věci. Navíc to byl dle Lukáše H. M.,
kdo měl u sebe doklady K. a jeho občanku, byl to dle H. M. kdo měl rád zbraně a měl k dispozici
i ostré zbraně. Byl to de facto dle H. M., kdo mu vezl deky s tím, že jsou od krve po likvidaci K.
Soud uznává, že důkazy provedené vedou sice k důvodnému podezření vůči obžalovanému
Michalu N., aniž by však současně vylučovaly reálnou možnost, že trestný čin spáchala jiná
osoba, či dokonce, zda vůbec došlo ke spáchání trestného činu.
62. Podle § 226 písmeno a) trestního řádu totiž soud zprostí obžalovaného obžaloby, jestliže na
základě důkazů předložených v hlavním líčení státním zástupcem a případně doplněných soudem,
a to i k návrhům ostatních stran, nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný
stíhán. Tento obecně pro obžalovaného nejvýhodnější důvod zproštění obžaloby má místo tehdy,
pokud soud poté, co provedl veškeré reálně dosažitelné důkazy mající význam pro rozhodnutí ve
věci a tyto pečlivě vyhodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu má za prokázané, že skutek vymezený
obžalobou se nestal nebo má stále důvodné pochybnosti o skutkovém ději nebo o skutkových
okolnostech důležitých pro zavinění (viz R 22/1968-II a R 13/1982).
63. Soud pak na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že jsou stále důvodné pochybnosti o
skutkovém ději ve smyslu, zda se vůbec stal zločin vraždy. Pokud státní zástupkyně v závěrečném
návrhu poukazovala na okolnost, že v případě, že nedošlo k nálezu těla poškozeného Alexandra
K., neznamená to nutně, že nelze rozhodnout i tak o trestném činu vraždy a poukazovala na
obdobný případ ve věci poškozené nezletilé K. P., pak bez znalosti této trestní věci soud uvádí,
že je rozdíl, pokud je pátráno po pohřešované nezletilé dívce, na rozdíl, kdy je pátráno po
pohřešované dospělé osobě, jako v tomto případě. Lze totiž důvodně předpokládat, že pokud
dojde k pohřešování osoby nezletilého dítěte, které se o sebe není schopno samo postarat a do té
doby například žilo řádný život u svých rodičů, lze s určitou pravděpodobností předvídat, že
došlo k násilnému trestnému činu. Ke stejnému závěru však již automaticky nelze dospět,
pohřešuje-li se osoba dospělá, samostatná, jako v tomto projednávaném případě.
64. Předně je nutno uvést, že žádné pozůstatky těla poškozeného Alexandra K. nebyly nalezeny a
zajištěny ani v rámci šetření v roce 2009 a ani následně v tomto projednávaném případě. Nebyly
nalezeny stopy jeho krve, která by byla ztotožněna znaleckým posudkem prostřednictvím DNA.
Není jediný svědek, který by vypověděl, že buď viděl samotnou vraždu, či by viděl samotnou
likvidaci těla poškozeného. Co se navíc osoby poškozeného Alexandra K. týče, k němu bylo
zjištěno, zejména v prvotním šetření ve spise OS Olomouc sp. zn. 2 T 108/2010, že byl osobou,
která užívala návykové látky, podstoupila léčbu závislosti na návykových látkách, prostředky
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
35
81 T 6/2020
k obživě si v minulosti obstarával i krádežemi. Dále je asi bez pochybností, že se jmenovaný
choval nejen ke své družce Kristýně H. agresivně a fyzicky jí ubližoval, kdy v tomto smyslu
vypovídala v řízení před okresním soudem opakovaně jeho tehdejší družka Kristýna H. (ale i
svědek Tomáš Z. a svědek Pavel S.), k tomu v tomto řízení vypovídala i svědkyně Michaela C.
Stejně tak z protokolu o sledování osoby Kristýny H. (čl. 1138-1165) vyplývá, že jmenovaná H. si
v rámci běžného hovoru se svým partnerem Danielem L. v situaci, kdy spolu doma rozebírají
nové trestní stíhání a její účast jako svědkyně na tomto novém procesu (konkrétně například na
čl. 1143, 1144 spisu), vyjadřuje velmi negativně o chování K. k její osobě v době, kdy spolu žili.
Stejně se pak vyjadřuje v těchto hovorech i sám L., který jak z protokolu vyplývá, rovněž znal
osobu Alexandra K. V rejstříku trestů k datu srpen 2010 měl Alexandr K. celkem 8 záznamů o
odsouzení, šlo přitom o záznamy o odsouzení různými soudy v České republice (Praha,
Pelhřimov, Brno, Chrudim, Nymburk, Olomouc), je tedy zřejmé, že poškozený Alexandr K. byl v
minulosti tzv. „na pohybu“.
65. V původním řízení pod sp. zn. 2 T 108/2010 byla dokonce vyžádána zpráva od nevlastní sestry
poškozeného Kateřiny B. Tato uvedla mimo jiné, že poškozený K. odešel v 18-ti letech z domova
a na dlouhou dobu přerušil s rodinou styky a znovu se o obžalovaném dozvěděla až v roce 2004.
Pokud je poškozený ročník xxx, tak 18 let věku dosáhl v roce xxx a znamená to fakticky, že
poškozený již v minulosti přerušil styky s rodinou (včetně matky) na dobu 12-ti let! Dále uvedla,
že okolo nevlastního bratra se točily problémy, problémy finančního rázu.
66. To vše vede soud k závěru, že nelze bez dalšího uzavřít bez pochybností, že poškozený Alexandr
K. se vůbec stal obětí trestného činu vraždy, a to ani za situace, kdy se nezajímal o svůj
spoluvlastnický podíl na bytové jednotce (o který následně přišel v rámci exekucí) a ani za situace,
kdy bylo prokázáno, že svůj byt neopustil dobrovolně, ale násilím ze strany obžalovaného
Michala N. a Roberta M., za kteréžto jednání však již oba jmenovaní byli pravomocně odsouzeni.
67. S ohledem na vše výše uvedené dospěl soud k závěru, že je nutno postupovat dle § 226 písmena
a) trestního řádu a obžalovaného zprostit podané obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že se stal
skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do osmi dnů ode dne doručení písemného
vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci.
O odvolání přísluší rozhodovat Vrchnímu soudu v Olomouci.
Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku,
obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro
nesprávnost výroku o zabrání věci a poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody pro
nesprávnost výroku o náhradě škody.
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
link to page 1
36
81 T 6/2020
Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může jej napadat
také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím
rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný, nebo že chybí.
Odvolání musí být odůvodněno tak, aby z něj bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek
napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní
zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo neprospěch
obžalovaného.
Odvolání nemůže účinně podat ten, kdo se jej výslovně vzdal.
Jestliže byl obžalovaný odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a přiznává-li se
poškozenému alespoň zčásti nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo
na vydání bezdůvodného obohacení, poškozený může požádat o vyrozumění o konání veřejného
zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává soudu,
který rozhodoval v prvním stupni.
Olomouc 16. 6. 2020
Mgr. Petr Sušil v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.
