Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Žádost o anonymizovaný rozsudek'.


č. j. 81 T 6/2020-1569  
 
 
 
 
ČESKÁ REPUBLIKA  
ROZSUDEK 
JMÉNEM REPUBLIKY 
 
 
 
 
 
Krajský  soud  v Ostravě  -  pobočka  v Olomouci  jednal  v hlavním  líčení  konaném  v senátě 
složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Sušila a soudců přísedících Ing. Alexandry Rafajové a Ing. 
Jiřího Juřeny a dne 16. června 2020 rozhodl takto:  
 
 
Obžalovaný 
 
Michal  N.
,  narozený  xxx  v  xxx,  trvale  bytem  hlášen  xxx,  naposledy  bytem  xxx,  toho  času  ve 
vazbě ve Vazební věznici Olomouc, 
 
se podle § 226 písmena a) trestního řádu zprošťuje 
 
obžaloby  pro  skutek,  že  v  přesně  nezjištěném  období  letních  měsíců  roku  2008,  poté,  co  s 
Robertem M. donutili poškozeného Alexandra K., narozeného xxx, opustit jeho byt v xxx na ulici 
xxx,  odvezli  jej  do  xxx,  do  baru  xxx,  kde  jej  připoutali  kovovými  pouty  k  rozvodu  ústředního 
topení  a  omezovali  ho  na  jeho  osobní  svobodě,  nad  rámec  původní  dohody  s  Robertem  M., 
Michal  N.  sám  poškozeného  Alexandra  K.  v  prostorách  budovy  na  ulici  xxx  v  xxx,  přesně 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  

81 T 6/2020 
nezjištěným způsobem úmyslně usmrtil a následně tělo poškozeného zlikvidoval rozpuštěním v 
nádobě s louhem nebo kyselinou, kdy zbytky louhu či kyseliny s rozloženým tělem pak vylil do 
odpadu, 
 
čímž měl dle obžaloby Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 
30. dubna 2020, sp. zn. 2 KZV 28/2019, spáchat trestný čin vraždy dle § 219 odstavec 1 trestního 
zákona č. 140/1961 Sb., neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný 
stíhán
 
 

Odůvodnění: 
 
1.  Dne  5.  5.  2020  byla  u  Krajského  soudu  v Ostravě  -  pobočka  v Olomouci,  podána  obžaloba 
Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 30. dubna 2020, sp. zn. 
2 KZV 28/2019 na obžalovaného Michala N. pro skutek shora popsaný, kterým měl obžalovaný 
spáchat  trestný  čin  vraždy  dle  §  219  odstavec  1  trestního  zákona  č.  140/1961  Sb.,  tedy  podle 
trestního zákona platného k datu projednávaného jednání. 
 
Vyjádření obžalovaného 
 
2.  Obžalovaný  Michal  N.  vypovídal  u  hlavního  líčení  dne  2.  6.  2020  (čl.  1501  a  následující) 
v podstatě shodně jako v řízení přípravném (čl. 435-440). Uvedl, že se uvedeného trestného činu 
nedopustil. S osobou Roberta M., pokud je skutek dle obžaloby z roku 2008, se poznali tak 5 až 
10 let před tímto projednávaným skutkem. M. chodil do Xxx, který on (N.) původně hlídával a 
dělal tam vyhazovače a časem pak už M. jezdil do toho Xxx přímo za ním. Postupem času spolu 
začali dělat vymahačky, kdy M. na to měl nějakou svou firmu. Pak se dozvěděl od známého, že 
M. vykládá, že spolu mají likvidovat za prachy lidi. Také měl M. strýce policistu a nějakého feťáka 
policii předhodil a oni ho za to nechali prodávat drogy. Když se na to  M. ptal, říkal mu: „nic si 
z toho  nedělej,  mám  strejdu  a  bude  vše  v pořádku
“.  Jméno  toho  strýce  ale  nezná.  Toto  mu  M.  sdělil, 
když  na  něj  zaútočil,  že  vykládá  lidem,  že  likvidují  lidi  za  peníze,  kdy  M.  mu  odpověděl,  ať  je 
v klidu, že má strejdu na vyšším postu u policie a že mu strejda kryje záda. On mu toto i věřil, 
protože když třeba někde figuroval M. s více lidmi, tak M. z toho vyklouzl, ale ostatní zavřeli. Ty 
„vymahačky“ byly v podstatě o tom, že jezdil s M., domlouvali splátkové kalendáře a tak. Přijelo 
se za lidmi, máte dluh, byly na to papíry a vymyslel se postup, aby se to dalo splatit. S M. takto 
absolvoval ohledně vymahaček tak sto výjezdů. Vždy měl z toho provizi, pokaždé jinak vysokou 
podle vymáhané částky. Nebo třeba ani peníze nedostal, protože M. jel pro peníze sám a pak je 
prohrál. 
 
3.  Po  nějaké  době  tedy  zjistil,  že  se  M.  mění.  Začaly  se  mu  i  ztrácet  peníze  z baru  či  z bytu  nad 
barem a dále i nějaké osobní věci, jako například drahý foťák. Tyto M. krádeže ale policii nehlásil, 
bylo mu M. svým způsobem líto. Dále zjistil, že M. bere pervitin, byl čím dál agresivnější, i když 
na něj si netroufl. Nebo vybíral zálohy, ale protože hrál automaty, tak prohrával peníze, zkrátka 
co vydělal, to prohrál, proto s M. přerušil již před rokem 2008 spolupráci. Také se stalo, že byli 
s M. domluveni, že přijede k němu domů, M. tam byl zfetovaný se svými kamarády a celý jeho 
dům  byl  rozebraný,  bez  střechy,  zůstaly  jen  obvodové  zdi  a  M.  žena  s dětmi  byla  u  babičky  a 
neměly se kam vrátit. M. se mu pak začal poté mstít, když se s ním rozešel, vykládal o něm, že 
dělá drogy. Nicméně za nějaký čas jej ale M. oslovil, přijel za ním sám svým černým Mercedesem 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  

81 T 6/2020 
s tím,  že  potřebuje  s něčím  pomoct,  že  má  pro  něj  jednorázovku,  rychlou  akci  a  za  to,  že  mu 
přenechá  Škodu  Octavii,  typ  Laurin  a  Klement,  která  se  jemu  osobně  moc  líbila.  Prý  má  M. 
slečnu, se kterou má poměr a nějaký týpek jí dělá problémy. Jeli proto do Olomouce, M. mu po 
cestě říkal, že bude mít prachy, velký kšeft a proto mu tu Octávku nechá bez odstupného a on 
bude moci pokračovat v leasingu. Dohoda s M. tedy zněla tak, že za Octávku pomůže M. toho K. 
dostat z bytu. Přijeli na byt, slečna jim otevřela, tuto viděl tehdy poprvé, uvnitř zfetovaný týpek. 
Že byl zfetovaný poznal, protože seděl, byl vláčný, oči dokořán, plácal nesmysly z cesty, navíc mu 
M. na místě řekl: podívej, jak je sjetý a M. se v tom vyznal. Ten muž řval, co to má znamenat, co 
chceš, to řval na tu svou družku, útočil na ni, ne na ně. M. s H. přešel do vedlejšího pokoje a on 
využil toho jeho stavu a psychologicky ho donutil, aby s nimi odešel a on šel bez nátlaku s nimi. 
Ví  totiž,  jak  lidi  ovlivnit,  když  jsou  pod  drogami,  M.  v tom  byl  odborník,  on  byl  těžký 
manipulátor. Tím psychologickým nátlakem myslel, že začal na něj mluvit, domlouvat mu, mluvil 
o  jiných  věcech,  aby  ho  stimuloval  a  přesvědčil  ho,  aby  byl  na  jeho  straně,  že  to  s ním  myslí 
dobře, že to, co dělá, není v pořádku, že se ženské nemlátí a že s ním jeho přítelkyně už nechce 
být. Tyto informace měl přitom od M. Žádný zápas, žádný fyzický útok nebyl, ani rozbité věci na 
místě. To trvalo tak půl hodiny, než s nimi odešel. Do auta odešel sám, aniž by ho držel, nebo ho 
nutil. Myslí, že si bral i mikinu, ale je to už dlouho. Žádné své osobní věci si s sebou nebral, M. 
byl domluvený s H. (pozn. soudu - obžalovaný Kristýnu H. ve výpovědi označuje místy jako K., 
soud však v odůvodnění bude uvádět správné příjmení), že to posléze doveze. Že H. měla poměr 
s M., to bylo poznat z toho, jak se spolu přivítali, pak to vyplynulo na povrch a M. mu to nakonec 
i přiznal, ale to až poté. Poměr měli už předtím, protože M. by to nedělal jen ze zištných důvodů, 
určitě s ní něco měl, ona si mu postěžovala, tak chtěl být hrdina, navíc tam asi byla spojitost i přes 
ty drogy. M. to tak míval, že děvčata, co jim dal fet, s ním šla, ony mu tím platily. Pak čekal v autě, 
M. s tou ženou něco řešil, pak přišel a že jedou. Nevěděl, co má M. v úmyslu, myslel, že chlapa 
jen  vyhodí  z bytu  a  končí,  ale  M.  mu  řekl,  že  jedou  na  bar  a  tam  to  vyřeší.  Z Olomouce  do 
Přerova řídil M., on seděl vzadu s K., který nebyl spoutaný, byl volný, ale nic po cestě neříkal, jen 
měl svěšenou hlavu a zpytoval svědomí. Přijeli na bar a šli k němu do kanceláře. M. říkal, že tam 
toho  chlapa  nechce,  M.  řekl,  že  se  to  vše  do  rána  vyřídí.  Noc  v Xxx  přečkal  K.  v zamčené 
kanceláři v 1. patře, je to vyvýšené přízemí, je to vysoko nad zemí, neskočil by to. Myslí, že K. u 
sebe  nic  neměl,  ani  telefon  a  v kanceláři  nebyla  pevná  telefonní  linka.  V kanceláři  nebyl  K. 
připoután a okna kanceláře nebyla nijak zajištěná. On sám pak v tu noc spal ve vedlejší místnosti. 
K.,  když  se  na  něj  šel  v noci  podívat  a  zkontrolovat  ho,  tak  spal  na  sedačce.  Byli  ujednaní,  že 
kdyby K. potřeboval na WC, tak na něj zaklepe. 
 
4.  Pak ráno nebo dopoledne na druhý den přijel M. i s tou H., kdo H. do Přerova přivezl, to neví. 
Dohadovali se, on u toho byl přítomen, aby se ujistil, že ta H. řekne K., že s ním nechce být, aby 
měl jistotu, že toho K. nechtějí vyhodit jen tak. Připoután byl K. možná zpočátku, když přišla ta 
H., nechtěli totiž, aby ji napadl. Neví, kdo K. poutal, ale byl připoután pouty k topení v kanceláři 
pro provozní, je tam koupelna, tak v té koupelně. H. s ním mluvila v té koupelně, viděl, že není 
třeba ho dál poutat a tak ho odpoutal. Měl totiž klíče od pout. H. K. řekla, že s ním nechce brát 
drogy,  nechce  s ním  být.  Byla  mezi  nimi  velká  hádka,  ti  dva  spolu  řešili  své  soužití,  ale  určitě 
nedávali K. na místě nic podepisovat. Nakonec H. M. odtáhl, přišel zpět, ukázal K. drogy a K. se 
zklidnil. Už i on sám to chtěl vyřešit, zvrhlo se to, všichni byli u něj na baru, chtěl, aby M. K. i H. 
odvezl, kdy on už si své splnil. M. řekl, že se ten K. k H. už vrátit nemůže, že H. odveze sám a on 
že má K. odvézt do Ostravy. Slíbil za to  K. sáček s fetem, ukázal mu ho,  K. začal poslouchat, 
nasedl k němu do dodávky a vezl ho tedy druhý den dopoledne do Ostravy. On i M. měli auto na 
dvoře a že K. odváží, to by měli M. i H. vidět, protože oni odjížděli před ním. K. už jen zajímalo, 
jestli  mu  dá  M.  drogy.  Zavezl  tedy  K.  do  Ostravy,  kde  M.  jezdíval,  protože  M.  s Lukášem  H. 
vyráběli drogy. Ví, že u H. udělala policie razii, kde chytli i M., jak dělají drogy, nebo se stalo, že 
měli  jet  do  práce  na  vymáhání  dluhů  a  když  neměl  M.  drogy,  tak  jeli  nejdřív  do  Ostravy  pro 
drogy,  a  na  to  stejné  místo  do  Ostravy  tedy  vezl  i  toho  K.  Bylo  to  v  nějaké  chatové  oblasti  a 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  

81 T 6/2020 
parku, u zastávky, kde K. pustil z auta, on se ještě ptal po drogách, kdy mu řekl, že M. mu je asi 
dá. Byl to M. nápad K. odvézt právě do Ostravy, myslí si osobně, že to bylo záměrně, aby to bylo 
k tomu  feťáckému  doupěti,  feťáci  mají  k sobě  blíž,  když  vidí  drogy,  poznají  se  a  dají  se 
dohromady.  Jestli  to  měl  i  s někým  konkrétním  M.  domluvené,  že  si  tam  K.  třeba  někdo 
vyzvedne, to neví. Neví ani, jestli tam někdo nečekal s tím fetem. To už jsou jen jeho dohady. Za 
celou dobu se nestalo, že by jemu a M. ten K. nějak vyhrožoval. Ani jim neřekl, že je nahlásí na 
policii, spíš říkal, proč mu to H. udělala, nadával vždy jen na ni, jeho s M. do toho netahal. Pak po 
čase, asi za týden po této akci, ho M. ještě oslovil, řekl mu, že tu kurvu (H.) už nechce vidět, ať jí 
doveze prachy. Na co to mělo být, to neví, nezajímalo ho to. Odjel tedy ještě za ní do Hotelu 
Imperial  a  předal  jí  částku  100 000  Kč,  ptal  se  jí  přitom,  co  K.,  zda  jí  dělá  problémy,  ona  mu 
řekla, že už jí dal pokoj, že je někde v Ostravě. H. se ho neptala, proč jí veze těch 100 000 Kč, 
podepsala mu ale příjmový doklad, ten pak předal M. Dál už H. neviděl, ani toho K. neřešil. Když 
K. vysadil v Ostravě, tak sice měl obavu, že to nahlásí na policii, ale vysadil ho a byl rád, že to má 
za sebou. Doufal, že si to uvědomí a že to dopadne dobře.  
 
5.  Potom se stalo někdy v roce 2019, že živořil, neměl chuť do života, ale objevila se jedna slečna, 
jeho aktuální přítelkyně, se kterou začal chodit, rozuměli si, přemýšleli o založení rodiny. Našel si 
práci, začalo se mu dařit a volal mu někdo, že by s ním potřeboval mluvit, že zná M. z kriminálu a 
že  potřebuje  něco  projednat.  Spojili  se,  dotyčný  řekl,  že  má  v bance  13  mil.  Kč  a  potřebuje  je 
vytáhnout. Že měl bílého koně, kterého M. měl zpacifikovat. Zprvu nechápal, oč jde, až pak mu 
došlo, že ten bílý kůň byl ten K. Řekl mu, že o něm neví, že ho od té doby neviděl, ani neví, kde 
je  mu  konec.  Dotyčný  mu  řekl,  že  by  mu  stačilo, kdyby  mu  sehnal  jeho  občanský  průkaz  a  že 
když ty peníze vytáhne, tak mu za to dá provizi 1,3 mil Kč. Řekl si, že by to bylo dobré, že si 
všechno  pokryje,  ve  firmě  mu  navíc  nabídli  podílnictví,  kdyby  dodal  nějaké  peníze,  tak  začal 
shánět M. Ten byl dříve v Bělotíně, ale věděl, že je zavřený, že by ho měli pustit. Pokaždé, když 
mu ten člověk volal a jezdil za ním do práce, tak mu cpal prachy, zval ho do Prahy do nejdražších 
hotelů,  říkal,  ať  se  vykašle  na  práci.  Když  se  ho  pak  ptal,  co  s tou  občankou,  on  řekl,  že  si  to 
vyřeší, ale že pro něj má jinou práci, že chce někoho zlikvidovat. On mu na to řekl, že bez zálohy 
to neudělá, ale fakticky nic takového neplánoval, jen stále chtěl sehnat ten občanský průkaz K. a 
získat  tak  tu  provizi 1,3 miliony.  Pak  jednoho  dne  měli  oslavu,  s kamarádem  založili  sportovní 
klub, flámovali až do rána a ráno přijel týpek, že mu dovezl tu zálohu. Nevěřil, byl opilý, ani neví, 
co mu nakecal, provedl ho bytem, vzal si zálohu s tím, že mu pak zavolá a řekne, že je problém. 
Týpek  řekl,  že  přiveze  chlapa,  on  mu  řekl,  že  až  bude  mít  prachy,  tak  dokončí  ten  obchod 
s občankou.  Navíc  bar  Xxx  je  pod  kamerami,  je  tam  pohyb  lidí,  malé  prostory,  tam  nejde  nic 
takového zrealizovat. Ani tedy neví, co všechno navykládal, měl peníze, vyskočili na něj policajti a 
byl  zavřený.  Šlo  mu  hlavně  o  ty  peníze,  chtěl  začít  nový  život.  Když  tomu  týpkovi  opakovaně 
říkal, že K. nenajde, tak to mu sděloval z toho důvodu, aby ho udržel na své straně a dostal od něj 
tu provizi 1,3 mil. Kč. To, že K. rozpustil, to řekl z toho důvodu, protože věděl, že ho poslal M. a 
že mu určitě M. říkal, že likvidují lidi, tak chtěl, aby si to myslel, význam to ale jiný nemělo, bylo 
to jen jeho chvástání. Že pro B. míchal líh, to bylo opět z jeho strany řečeno jen proto, aby byl 
zajímavý,  protože  fakticky  nic  takového  pro  B.  nedělal.  Znal  kauzu  B.  pouze  z televize  a  chtěl 
hrát darebáčka. 
 
6.  O převodu bytové jednotky v Hranicích ze strany H. nic neví, v tom se asi angažoval jen M., s M. 
u notářky u převodu bytu osobně nebyl. Co se týče Lukáše H., tak toho zná od stejné doby, co 
zná M. Ti dva spolu byli jak bratři, M. jezdil pořád k němu na barák, kdy on sám čekával na M. 
v autě. Po nějaké době byl i u H. v tom domě. Tam se mu párkrát H. svěřil, že tam řeší s M. ty 
drogy.  H.  zkrátka  viděl  vždy  v přítomnosti  M.  Co  se  týče  užívání  drog,  tak  k drogám  přičichl, 
konkrétně  k pervitinu,  ale  neoslovilo  ho  to,  protože  viděl  M.  a  H.,  to  byl  pro  něj  odstrašující 
případ. Jak M. písknul, tak H. skákal. V roce 2008 tedy užíval pervitin jen příležitostně, když byla 
akce, oslava, zkusil to. Sám pervitin nevyráběl, neví ani, jak se vyrábí. M. mu kdysi nabídl, že má 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  

81 T 6/2020 
týpky,  kteří  mu  to  vyrábí,  zda  se  na  tom  nechce  podílet,  ale  on  to  odmítl.  Není  držitelem 
zbrojního průkazu, má sice palné zbraně, ale vzduchové, jedná se o větší sbírku, měl ji na  Xxx, 
pak  to  odvezl  k rodičům  a  otec  z toho  byl  nadšený,  tak  to  zůstalo  u  něj.  Ovšem  co  se  týče 
nevzduchových zbraní, které se našly u otce, tak neví, čí byly a ani nevěděl, že tam něco takového 
otec měl. Co se týče osob navržených obžalobou jako svědkové, tak Michaelu C. nezná, pokud C. 
uvádí, že za ní opakovaně jezdil pro louh na pervitin, tak to není pravda. Ondřeje K. nezná, ale 
M. mluvil vždy o nějakém K. a když neměl pervitin u H., jelo se do Ostravy za K. Martina M. zná 
tak 20 let, má přezdívku P. M. za ním docházel do toho baru. Že by na něj někdy M. křičel ve 
smyslu: „N., ty pičo, co tam děláš, zase někoho rozpouštíš?“, tak to si nevybavuje. M. je slušný člověk, 
ani  sprostě  nemluví.  Jméno  Michal  T.  mu  něco  říká,  neví,  byl  to  někdo  přes  M.  Radim  Č.  je 
kamarád, který občas zaskakoval u nich na baru. Č. zná M., jsou kamarádi.  
 
7.  V roce  2008  byl  ošetřován,  měl  poleptanou  nohu,  protože  jak  provozuje  bar,  jsou  tam  toalety, 
kde  jsou  problémy  s odpadem,  je  to  špatně  vyspárované  a  namontovaly  se  pisoáry  s čidlem, 
zanáší se to tam. Když se to ucpalo, řešil to s bratrem, který je instalatér, řeší s ním tyto problémy 
dodnes. Volal bratrovi, co s tím, bratr řekl, že nejjednodušší bude, když koupí Krtka a nasype ho 
tam. Protože Krtka neměli, koupil hydroxid, nasypal to tam a zalil to a ono se to zalilo do roviny, 
bublalo  to  a  nic.  Nevěděl,  co  s tím,  vzal  zvon,  že  to  protlačí,  ale  ono  to  přes  okraj  vyteklo  a 
vyteklo  mu  to  na  boty  a i  do  boty.  Jak  šel večer  do  sprchy,  viděl,  že  má  na  noze zarudlý  flek. 
Druhý  den  přijel  M.,  ani  neví  proč,  ukázal  mu  tu  nohu  a  M.,  že  ho  odveze  do  nemocnice 
v Olomouci. Doktorka mu řekla, že to je díky tomu, že mu to zaschlo na noze, umrtvilo mu to 
tkáň.  Myslí  si,  že  to  bylo  až  poté,  co  odvezli  toho  K.  Po  M.  nikdy  nechtěl,  aby  mu  pomohl 
stěhovat  sudy  v Xxx.  Jediné  sudy,  co  tam  byly,  byly  v zadním  traktu  starého  skladu,  který  se 
nepoužíval, to jen proto, že se jim podařilo pod rukou sehnat naftu. Přišli stavbaři, že mají levnou 
naftu, nosili to v kanystrech a skladovalo se to v bečkách, to tam bylo tak 2-3 měsíce.  
 
8.  S M. se naposledy viděli tehdy s tou nohou, jak ho M. vezl do nemocnice, pak přerušili kontakty, 
nechtěl se o něj zajímat. Že vezl K. do Ostravy, na to svědka nemá. Šli z kanceláře na parkoviště, 
neví, jestli je někdo viděl. Plastový sud, který byl u něj nalezen, je o objemu 100 litrů, má jej na 
švestky, pálil v Bochoři u známého, nevzpomene si na jméno. V Xxx se vyklízelo, když se udělal 
velký  bar.  V souvislosti  s jeho  nástupem  do  výkonu  trestu  to  nemělo  nic  společného.  V Xxx 
nikdy  nebyla  varna  pervitinu,  ani  v  prostorách  nebydlel  nikdy  žádný  člověk,  který  by  tam  vařil 
pervitin. Pokud M. mluvil o likvidování sáčku s lidskými kostmi, tak určitě nic takového neřešil, 
ani neví, že by něco takového mělo být.  
 
Svědecké výpovědi 
 
9.  Soud v řízení provedl jednak osobní výslech svědků v obžalobě navržených, u zbývajících svědků 
za souhlasu státní zástupkyně a obžalovaného soud četl v souladu s ustanovením § 211 odstavec 
1 trestního řádu protokoly o svědeckých výpovědích z řízení přípravného. 
 
10. Co se týče svědků Kristýny H. (čl. 686-687), Daniela L. (čl. 716-718) a Otakara H. (čl. 743-
745),  tak  tito  využili  svého  práva  ve  věci  nevypovídat.  Svědkyně  H.  se  zdůvodněním,  že  by  si 
výpovědí  mohla  způsobit  nebezpečí  trestního  stíhání.  Dle  soudu  svědkyně  využila  svého  práva 
nevypovídat  důvodně,  jak  bude  dále  rozvedeno.  Svědek  L.,  aktuální  přítel  Kristýny  H.  a  otec 
jejich  společného  dítěte  a  svědek  Otakar  H.,  otec  Kristýny  H.,  pak  využili  svého  práva 
nevypovídat s ohledem na skutečnost, že by mohli způsobit svou výpovědí trestní stíhání osobě 
blízké, tedy právě Kristýně H.  
 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  

81 T 6/2020 
11. Svědek Lukáš H. u hlavního líčení vypověděl v nepřítomnosti obžalovaného (soud postupoval 
na  žádost  svědka  dle  §  209  odstavec  1  trestního  řádu),  že  neměl  možnost se  seznámit  se  svou 
původní  výpovědí  na  policii  v této  projednávané  věci  před  konáním  tohoto  hlavního  líčení. 
Svědek se takto vyjadřoval s ohledem na svůj dopis, který adresoval vyšetřujícímu policistovi před 
konáním hlavního líčení (čl. 1485), a který byl následně postoupen do spisu, kdy k obsahu dopisu 
s ohledem na zaprotokolované námitky obhajoby, dále uvedl, že byl zvyklý, když byl v minulosti 
obviněn, že měl svou výpověď k dispozici, ale kdyby věděl, že jako svědek na toto nemá nárok, 
ani by to nežádal. Když se o trestním řízení obžalovaného Michala N. vyjádřil v dopise policistovi 
jako o naší věci, tak protože jej vyslýchal K. a psal K., tak použil tato slova, protože do telefonu či 
písemně se takto vyjadřuje vždy, když je ve vězení, protože žít ve vězení jako někdo, kdo někoho 
udal za vraždu, není nic moc, nechtěl proto, aby se ve vězení dozvěděli, že jde svědčit ve věci 
vraždy,  proto  použil  slova  o  naší  věci.  Žádnou  výhodu  za  svou  svědeckou  výpověď  od  policie 
nezískal, nebylo mu ani nic přislíbeno. Je ale pravdou, že před prvotní výpovědí byl umístěn ve 
Věznici  v Heřmanicích,  nyní  je  ve  Věznici  v Opavě.  Opava  je  lepší  než  Heřmanice,  měl  navíc 
uloženou soudní léčbu, tu si vykonává nyní ve Věznici Opava, v Heřmanicích léčba není možná. 
Má u soudu aktuálně podán návrh na přeměnu léčby z formy ústavní na ambulantní.  Jinak ve 
výkonu trestu je podruhé, v obou případech za distribuci drog. V minulosti absolvoval neúspěšně 
léčbu. S obžalovaným N. se zná přes M., kterého poznal dříve, než obžalovaného N., konkrétně 
tak 3 až 5 let před rokem 2008. S M. se seznámil, když měl v Hranicích diskotéku, pak dokonce 
společně  oba  provozovali  hospodu  v Bělotíně.  Ohledně  výslechu  v této  věci  jej  prvotně 
kontaktoval  policista  pan  K.  s  tím,  že  našli  jeho  otisky  v  nějakém  autě,  konkrétně  v  černém 
sportovním  mercedesu,  které  vlastnil  M.  Poprvé  ho  policisté  oslovili,  když  byl  na  cele 
předběžného  zadržení  v Hranicích,  tak  v té  době  a  na  tom  místě  se  s nimi  bavit  nechtěl.  Byl 
zrovna zatčený, pod vlivem, vytáhli ho, něco chtěli, byl protivný a nechtěl se bavit s nikým, byl na 
tom psychicky dost špatně. V Olomouci ve vazební věznici na vazbě pak už ano, pak už se s nimi 
bavil.  Když  podával  svědeckou  výpověď,  to  již  byl  ve  výkonu  trestu.  Co  jej  přinutilo  změnit 
stanovisko ohledně výpovědi, neví co, špatně se to vysvětluje. V té době docházel ke kaplanovi, 
hodně  se  bavili a  chce ve  všem  změnit  svůj  život a  nějak  ho  to  přimělo  spolupracovat.  K věci 
samé pak uvádí, že přes Petra R. si stěžovala H., že má přítele, který ji doma bije, zamyká, ubližuje 
jí, že by ho potřebovala dostat z bytu, ať se tam nedostane. Neví, jestli u toho byl M. nebo jestli 
ho  zkontaktovali  a  řekli  mu  to.  Pak  byl  doma,  přijel  za  ním  M.,  říkal,  že  tam  byli,  chtěli  ho 
vyhodit, ale že chtěli sepsat polovinu toho bytu na H., ať má od něho pokoj, on ale nechtěl, tak 
ho odvezli, když vyšli ven, tak K. začal řvát o pomoc a řvát, že ho unášejí a nato mu měl N. dát 
jednu na krk a hodit ho na sedačky. Pak opět přijel M., řekl mu, že ho mají uvázaného u topení v  
Xxx. Den, dva, tři přijel opět M. k němu s tím, že se tam jel podívat a že K. u topení nebyl a že 
mu N. řekl, že se o nic nemá starat, že to dávno vyřešil, že by na ně mluvil, že ho unesli atd., že se 
o  to  nemá  starat.  Pochopil  to  tak,  že  N.  ho  měl  odstranit.  Pak  M.  přijel  s tím,  že  N.  měl  tělo 
rozpustit  a  při  tom  si  polil  nohy  a  byl  v nemocnici,  že  je  teď  doma,  má  je  černé,  jestli  mu 
nedovezou  nějaké  drogy.  Jeli  za  N.,  dovezli  mu  nějaké  drogy.  Po  nějaké  době  Č.  nebo  někdo 
začal s tím, že zjistil, že je má policie sledovat. M. dostal strach a půjčil si od něj vapku, že tam 
pojede uklidit, že má strach, aby tam něco nenašli. Odjeli s T., vyčistili to a dovezli mu na spálení 
nějaké deky od krve, které tedy spálil na zahradě, bylo to dovezeno v pytlích. Pak T., jak to byli 
řešit, byli u H. a dovezl mu věci a oblečení a pak M. řekl, že má jeho doklady a vymyslel plán, jak 
přepsat byty. H. vlastnila dva byty, v Hranicích svůj a v Olomouci společně s K., M. vymyslel, jak 
byt přepsat, že on (H.) se bude vydávat za K., aby přepsali olomoucký byt celý na H. a ona jim za 
to přepíše ten hranický byt. Naučil se podle občanky podpis a šel to s N. přepsat. Přepsali byt a 
tím to pro něj skončilo. Tu H. znal, chodila do baru a znal ji z různých akcí. H., myslí si, znala 
zase jeho, zdravili se, věděli o sobě. Když si H. stěžovala u R., tak už neví přesně, jestli ona to 
řekla R. a R. jemu, nebo zda u toho přímo osobně tehdy byl. Ty informace o samotném průběhu 
mu pak M. říkal postupně, jak to šlo. Něco se stalo a M. mu to s odstupem řekl, pak zase a zase. 
To nebylo tak, že by si sedl a M. mu povykládal ten celý příběh zpětně. Proč se mu M. s tímto 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  

81 T 6/2020 
postupně  svěřoval,  to  neví,  asi  mu  v té  době  věřil,  to  bylo  po  tom  policejním  zásahu,  co  měl 
doma, našli u něj varnu, nic neřekl, nevypovídal, měli přitom s M. spolu víc trestné činností, tak 
asi neměl M. důvod mu v té době nevěřit. Varnu u něj našli u toho prvního případu, dostal za to 
podmínku. S M. v té době dělali všechno spolu, i vaření drog a on M. zkrátka neudal na policii. 
M. mu přivezl věci, říkal, že jsou to deky od krve a že se musí spálit a zničit. Bylo to v pytlích, 
musel to polít benzinem a spálil to na zahradě. Byla to hromada hader, deka, nebo dvě, on se 
v tom nehrabal, rozškubl pytel, polil a zapálil, nikdo jiný u toho nebyl. Policii vydal oblečení pana 
K., to mu dovezl T. Policii uváděl, že si 100% jistý není, že to bylo K., nějaké oblečení u něj jen 
leželo, nenosil ho, protože to nebyl jeho styl. Možná to měl na sobě, pralo se to. O těch věcech 
nemůže říct 100% ano, bylo to jeho. Že se tam nenašla DNA K. na tom vydaném oblečení, tak 
znovu opakuje, že už na policii říkal, že si není jistý, jestli to bylo K. U spodního prádla a u zimní 
bundy  si  ale  byl  jistý  na  100%,  že  byly  K.  Ačkoli  šlo  o  spodní  prádlo  K.,  o  kterém  mu  bylo 
řečeno, že byl zavražděn, tak přesto neměl problém ho nosit. V té době byl závislý na pervitinu a 
K. ani neznal. O tom, že N. měl odpravit i jiné lidi, se M. rovněž vyjadřoval v tom smyslu, že mu 
byl pomoct uklízet nějaký sud v nějaké šachtě a že si myslí, že tam měl nějaký zbytek těla, že to 
potřeboval N. zlikvidovat, než šel do výkonu trestu, neví ale, v kterém roce se to mělo stát. T. zná 
nějakou dobu, potkávali se, tento také bral drogy. U notářky byli on a obžalovaný N., M. je čekal 
venku, nahoře u tajemnice M. nebyl, je si tím jistý. T. se neptal v tom smyslu, jestli je pravda to, 
co M. uvádí, ani s Č. se o tom nebavil a ani s obžalovaným N. Nenapadlo ho toto vše oznámit na 
policii, tehdy dělali různou trestnou činnost a bral drogy, měl ke všemu jiný přístup. V roce 2008 
bral  M.  také  drogy,  neví,  jak  pravidelně,  ovšem  když  k němu  M.  přijel,  brali  drogy,  M.  je 
obstarával  a  on  je  prodával,  oba  dva  je  navíc  užívali  a  dělili  se  o  zisk  z jejich  prodeje.  Vkladní 
knížka je vyřešená, už za to seděli, neví, jestli o tom chce vypovídat. Byl za to odsouzený jeho 
kamarád,  který  sehnal  vkladní  knížku,  jeden,  kdo  to  vybral  na  sebe  a  ještě  pan  Č.  S M.  se 
naposledy viděli před hodně dlouhou dobou, tak 10, 9 let nazpět. Jak byly ty vkladní knížky, tak 
se už spolu nebavili. Tělesně byl podobný K., padly mu jeho věci, na občanském průkazu toho 
moc vidět nebylo, opatřil si brýle, nechal si knírek, bradku a šel. Ten občanský průkaz měl v ruce, 
byl  originální,  měl  ho  M.  i  s  doklady.  Občanku  pak  vrátil  M.,  to  byly  doklady  K.,  ví,  kde  byly 
schované, málem tam zůstaly, byly v rouře u M. doma na baráku, odnesla je voda, pomocí drátu 
je vylovili. To je hledali, než šli za notářkou. Aktuálně má z nich strach, předtím strach neměl, 
pracovali spolu, věděl, čeho jsou schopni a nevadilo mu to, pak už mu to nesedělo, navíc s M. 
nebyl zadobře. Č. byl blízký víc s N., než s M., protože pracoval na Xxx, který měl na starosti N. 
Neměl nic slíbeno a ani nic nedostal za svou pomoc při přepisu bytu. Ví, že se byt přepsal pro 
M., který byl ve vztahu k M., měli spolu nějaké obchody ohledně nějakých firem, reklam atd. Co 
říkal  M.,  tak  legální  i  nelegální  obchody,  třeba  tahali  peníze  z firem  za  reklamu  a  měli  z toho 
provize. Byt v Hranicích měl pronajatý Lubomír  P. a ještě jeden, kterého znal z Bělotína. O  P. 
neví, že by M. pomáhal ve věci K. Ví jen, že P. svědčil u soudu s M. v tom smyslu, jestli viděl K., 
ale neví, jestli to byla falešná svědecká výpověď, nebo ne. M. mu říkal, že má schovaný občanský 
průkaz  K.,  měl  tam  ještě  nějaké  další  doklady,  které  se  týkaly  toho  K.,  je  to  možné.  Viděl  to 
zabalené, M. to vzal, zabalil do fólie a schoval do roury. Řekl, že je potřebuje schovat ty doklady, 
kdyby něco, že se mohou ještě hodit. Byly tam schované, neví, jak dlouhou dobu. Ta drenážní 
roura vedla kolem domu, voda to odnesla, museli vymyslet autíčko s kamerou, na kterém byl drát 
a hledali to spolu s M., dalo to úsilí to hledání. Jméno Michaela C. zná od slyšení, ale v té době o 
ní nevěděl. Neví, jestli M. s ní měl nějaký vztah, ale M. míval více takových vztahů. Když probíhal 
soud s M., říkal mu, že chodí na soud, že mu hrozí tresty. Řekl, že H. to měla naprášit, že byl u 
něj  zásah  policie  z Prahy,  že  je  někam  odvezli,  že  dostali  podmínky  za  omezování  osobní 
svobody. On v souvislosti s tím s M. již nic dalšího neřešil, neví nic o tom, že by M. uvažoval o 
likvidaci té H. K dotazu, zda viděl někdy u obžalovaného N. zbraně, uvádí, že vždy byly nějaké 
zbraně. Od nože, přes plynovky, přes krátké střelné zbraně.  M. měl rovněž zbraně, ví o jedné, 
nebo dvou. Většinou u sebe nosíval plynové, ty ostré měl schované. Ty ostré mu M. ukazoval, M. 
má zbraně rád. V baru Xxx byl, konkrétně před rokem 2008, je to herna, byl tam za zábavou, za 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  

81 T 6/2020 
hraním. O sudu už vykládal, to bylo, když měl jít N. sedět kvůli řidičáku nebo něčemu a říkal M., 
že  potřebuje  zlikvidovat  nějaký  sud.  S M.  se  od  vkladních  knížek  nebavil  a  N.  měl  vztahy  v r. 
2018, 2019 normální. S M. má špatný vztah, protože od něj nedostal svůj podíl, s N. má normální 
vztahy. M., když zjistil, že K. na Xxx není, z toho byl v šoku, byl vyděšený, že to nedopadlo, ale 
vyděšený  spíš  z obavy  z policie,  než  jinak.  Měl  strach,  protože  je  asi  viděli  u  zastávky,  jak  K. 
nakládají do auta, jak K. křičel, že ho unáší, tak měl strach, že se na to přijde a půjde sedět. Neví, 
jestli M. spolupracoval v minulosti s policií. Ví, že mu M. říkal, že měl dva známé u policie. Neví, 
kdy to bylo, vždy se oháněl o jednom z GIBSu a o druhém mluvil, když byl u něj doma první 
zásah. Jeden byl snad H. z Přerova, druhý měl být na GIBSu v Olomouci, nebo někde. Vždy se 
oháněl tím, že kdyby ho policisté, nebo někdo něco, že mu může zavolat. P.? Není si jménem 
jistý. U akce, když u něj našli tu varnu, mu M. řekl, že škoda, že měl vypnutý telefon, že mu přišla 
SMS, že se chystá zátah v Bělotíně. M. mu neříkal, jak měl N. K. zlikvidovat. V souvislosti s tím, 
že si polil N. nohy, že je měl polité od kyseliny, tak jen říkal, že N. měl K. rozpustit, jak ho ale 
měl usmrtit, to mu neřekl. 
 
12. Svědek Robert M. vypověděl u hlavního líčení, že aktuálně je již 9 měsíců na svobodě z důvodu 
podmíněného  propuštění  z výkonu  trestu  odnětí  svobody,  nemá  stanoven  dohled  PMS  a 
zkušební  dobu  má  stanovenu  na  dobu  2  roků.  Vykonával  trest  pro  maření  výkonu  úředního 
rozhodnutí a pro spoluúčast na odcizení vozidla. Co se týče případného dalšího trestního stíhání, 
tak mu dobíhají nějaké staré věci z roku 2015 a 2016. Řeší to jednak Okresní soud Ostrava, tam 
měl někomu dát pervitin a Policie Přerov šetří zpronevěru. S obžalovaným N. se znají asi 10 let, 
před rokem 2008 se znali asi rok. Obžalovaný byl provozovatel baru Xxx, kde on míval obchodní 
schůzky,  tak  se  s obžalovaným  poznali.  Byli  kamarádi,  než  přišla  tato  situace.  Dřív  se  vídali 
pravidelně,  měli  spolu  obchodní  věci  jako  výkup  a  prodej  dřeva  v lesním  průmyslu  a  tak 
podobně.  Do  Xxx  chodil  soukromě  i  pracovně,  když  měl  tu  obchodní  schůzku  s klienty.  S N. 
dělali  i  reklamní  činnosti  a  zabývali  se  různými  věcmi.  Vymáhání  dluhů  rovněž  dělali,  ale  to 
sháněli  spíše  odkupy  pohledávek,  dříve  měl  firmu  na  vymáhání  dluhů.  Neví,  kdy  se  viděli 
s obžalovaným  naposledy,  v letech  2010,  2011,  2012  se  ještě  vídali  sem  tam,  ale  už  ne 
v obchodních záležitostech, bylo to třeba jednou za měsíc, nebo za tři měsíce na Xxx. Nyní má 
akciovou  společnost,  vykupuje  lesy  a  dělá  dřevo,  ve  společnosti  je  majitel,  předseda 
představenstva  a  má  jednoho  zaměstnance,  a  to  Radima  Č.,  který  je  ve  věci  rovněž  předvolán 
jako svědek. Co se týče věci s panem K., tak jednou mu volal známý pan R., jestli za ním může 
přijet  na  chatu,  že  jeho  známá,  kterou  také zná,  má  problém  s přítelem.  On  za  ním  přijel,  tam 
seděla Kristýna H., řekla mu, že má problém s přítelem, že ji mlátí, že to dávala i na policii, kde ji 
ale neměli jak pomoct, tak jestli by jí pomohl pomoct ho vystěhovat z bytu. Tehdy spolupracoval 
s obžalovaným N., ten byl vyhazovač, řekl jim proto, že tam zajedou a domluvíme co a jak.  H. 
měla byt v Hranicích, ale také měla dluhy, ptala se ho, jestli by o někom nevěděl, kdo by jí půjčil 
peníze, že by mu zastavila byt. V té době se v tom bytě nacházel jeho známý, který měl byt od ní 
pronajatý, jistý pan Luboš P. Tak přes Mariana M. domluvil, že by jí půjčil 450 000 Kč za ten byt, 
aby si poplatila dluhy. S H. se proto domluvili, že tam zajedou, ať sbalí  K. věci. Přijeli tam, K. 
tam seděl nebo ležel, bavili se s ním, ať opustí byt, že H. z něj má strach a odvezli ho do Xxx. H. 
mu sbalila věci, pak přijela za nimi s nějakým známým na Xxx a dovezla část jeho věcí a chtěla si 
promluvit  s K.,  co  bude  a  tak  dál.  K.  na  ni  byl  agresivní,  tak  N.  mu  dal  pouta  a  připoutal  ho 
v malé  místnosti  vedle  kanceláře,  v  koupelně.  S K.  se  bavili,  on  H.  nadával,  byl  asi  zfetovaný, 
podle toho, jak se choval. On se pak s H. domluvil, ať odjede domů, že uvidí, co se dá dělat. H. 
mu řekla, že pojede pryč na týden až 14 dní s novým přítelem, řekl jí proto, ať vymění zámky, že 
uvidí.  Mezitím  se  domlouvalo  něco,  ať  K.  vypadne  z toho  bytu,  tak  jestli  by  jí  nepodepsal 
smlouvy o převodu práv  na byt. Nachystaly se smlouvy, to řešili přes pana  M., který nachystal 
smlouvy. H. odjela, smlouvy zůstaly tam a i K. tam zůstal. Řekl, ať tam vydrží do druhého dne, že 
se  rozhodne,  co  budou  dělat  s K.  dál,  jestli  půjdou  na  policii,  a  jak  to  budou  řešit  s těmi 
smlouvami. Odjel domů, vrátil se na druhý den za N., bylo to asi večer. N. řekl, že vše zařídil, že 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  

81 T 6/2020 
K. smlouvy podepsal, že ho pustil, že ho odvezl do Ostravy. On mu na to řekl, že to bylo třeba 
podepsat  u  notáře,  ale  N.  řekl,  že  ho  odvezl  k nějakým  známým  do  Ostravy,  ať  se  nestará,  že 
podepsané smlouvy má a že to jim musí stačit. Tím se to bralo jako vyřešená věc. Jen nechápal, 
proč to tak N. udělal, N. ale řekl, že se nemá o víc starat, že K. odvezl do Ostravy. Přišlo mu to 
divné, pak se ozvala H., jestli mají ty smlouvy. N. jí je odvezl, ona řekla, že takto to podepsané 
nestačí, že to potřebuje pořešit u notáře. Na to jí řekl, že neví, kde K. je, že ho N. odvezl pryč. H. 
měla strach, že když se vrátí, že jí něco udělá, on s ní trávil nějaký čas. Ona se pak odstěhovala 
k rodičům do Hranic, byli ale ve spojení. K. nebyl k nalezení, neozval se ani H., tak řekl, že pořeší 
smlouvy. U N. byly kopie občanského průkazu K. a smlouvy, a že se tedy udělá přepis na falešné 
doklady.  Tehdy  se  Lukáš  H.  vydával  za  K.  a  podepsaly  se  smlouvy.  Tím  to  bral  za  uzavřené. 
Nešlo mu to ale do hlavy, bavili se s N., že to není normální. Pak to začala řešit policie, jemu se to 
taky nezdálo, ale pak vyšlo najevo, že se začalo v Olomouci vykládat, že měl  N. likvidovat lidi 
v louhu a že zabil i K., že K. není k nalezení. To se k němu dostalo přes nějakou holku, ona byla 
svědčit  i  u  soudu,  dala  tam  prohlášení,  že  K.  měl  být  v Německu.  Ale  mezitím  mu  ta  holka 
vykládala, že to jí řekl K., ať to řekne, že by z nich za to vytáhla nějaké prachy, že oni potřebují 
nutně její svědectví. Když navázal řeč s N., tak mu N. řekl, ať to neřeší, že K. odvezl do Ostravy. 
K dotazu soudu, co si o tom myslí, tak uvádí, že tělo K. neviděl, ale z řečí a z toho, co se dělo na 
Xxx to vypadá, že obžalovaný N. měl K. zabít. Chtěli třeba dělat diskotéku v objektu Xxx, kde 
byly sklady. N. chtěl, ať to tam vyklidí a dají objekt do pořádku. Vyklízeli binec, nacházely se tam 
různé  předměty,  byl  tam  sud  modré  barvy,  kdy  N.  říkal,  že  tam  je  bordel,  že  jsou  to  sračky 
z doby, kdy se tam vařil pervitin, že to musí ještě zlikvidovat. Když se místnost vykládala, dovezl 
se tam kontejner, byly tam kusy dřeva, matračky a různé předměty. On poté zjistil, když měl od 
N. půjčené auto, tak v autě byl v igelitce povlak z matrace, který byl špinavý od zaschlé krve, šlo o 
povlak z jedné ze tří matrací z toho vyklízeného skladu. Nevěděl, proč to tam N. má, tak to spálil. 
Nemůže tvrdit, jestli to bylo od pana K., ale bylo to v době, kdy už K. chyběl. To auto mu dovezl 
N., když jel na Slovensko, nechal mu Octavii a půjčil si jeho mercedes, protože ta N. oktávka byla 
ve špatném stavu, aby se mu to po cestě nepokazilo. On si potřeboval odvézt kolo a tak se díval 
do kufru a tam byly tyto věci. Že to byl povlak z matrace z toho sklepa, to tedy ví, protože přesně 
takovou  matraci  tam  viděl.  Ta  matrace  byla  obalená  v zeleném  povlaku.  Jak  to  tam  likvidovali, 
byly tam zelené matrace, ten gauč měl tři matrace a jedna byla bez povlaku, ten povlak o rozměru 
90x40 pak našel v igelitové tašce v té oktávce. On to tedy vyhodil u Lukáše H. a ten to spálil. On 
ještě říkal H.: dívej, co vozí v kufru. Nevěděl v tu chvíli, že to může být v souvislosti s touto věcí, to 
si vydedukoval až postupem času. H. říkal, že by tam mohla být krev a H. říkal, že to spálí a hodil 
to do kamen, byl u toho, když to pálil v kamnech. Měl z N. divný pocit, strach, že by mohl něco 
udělat i jemu samému. Jednou mu totiž N. říkal, že není problém mít tam osobu, kterou tam měl 
půl roku a potom se jí klasicky zbavit. A když se o tom bavili s Č., co dělal na Xxx, ten řekl, že už 
se tam něco řešilo, že N. už takhle zlikvidoval jednoho člověka. Měl to být nějaký vařič, co pro 
něj  vařil  pervitin.  Jméno  neví,  ale  ví,  že  se  po  něm  sháněla  přítelkyně,  žila  v Bělotíně,  když  se 
tehdy bavili, řekla, že hledala přítele, který měl být u N. a že se záhadně ztratil. To jsou tedy ty 
jeho dedukce z toho, co lidi vykládali. Pak se stalo, že poté, co K. měl být údajně N. odvezen do 
Ostravy, že N. volala policie, ať jim ukáže místo, kde ho zavezl a N. se s policií vůbec nebavil, 
típal jim telefon. Nebo když tam přijel v mezidobí, tak byl N. zavřený v tom skladě, byl tam dým 
a  říkal  mu,  že  tam  likviduje  ten  sud,  co  tam  měl být  ohledně  těch  sraček z varu  z pervitinu. A 
tehdy vyšel nějaký člověk z Xxx a křičel na N.: co tam zas děláš, to tam likviduješ zase nějakého chlapa
Z těchto  věcí  si  to  všechno  dedukoval.  Na  jméno  toho  člověka,  co  to  na  N.  křičel,  si 
nevzpomene, ale měl to být dřívější číšník na Xxx, měl přezdívku D., nebo tak nějak. N. si popálil 
nohu,  volala  mu  jeho  přítelkyně,  že  N.  leží,  že  má  spálenou  nohu  od  louhu,  že  něco  dělal  ve 
skladě, ať ho odveze do nemocnice. N. mu řekl, že likvidoval ten bordel, že likvidoval ten sud a 
polil se, že to je dobré, že se to zahojí, ale měl to jakési špatné, tak ho tam raději odvezli. Jinak 
pro toho K. jeli sami dva, respektive H. s nimi jela do Olomouce jeho černým Mercedesem, ale 
zpět do Přerova už nejela. On ji od R. vezl na Xxx, ale detaily si už nepamatuje. Schůzka s R. a H. 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
10 
81 T 6/2020 
byla u něj na chatě. Asi N. volal, že ho nabere. Bavili se asi, co a jak a on N. žádal, jestli pojede 
s ním,  kdyby  K.  byl  agresivní,  aby  mu  pomohl  ho  podržet.  On  sám  měl  jinak  v plánu,  že  K. 
odvezou z bytu, sbalí se mu jeho věci, a že se domluví s H., jak to bude, jestli se vystěhuje. S H. 
se předem bavili, že si za to vezmou potom něco z toho prodeje bytu v Hranicích, na který si ona 
půjčovala peníze. Že by jim dala 10 tis. nebo 20 tis. Kč, to byla odměna pro ně, když jí pomůžou, 
ať  jde  K.  pryč.  H.  jim  otevřela  a  pak  asi  za  5-10  minut  šli  s K.  ven.  K.  po  ní  vyletěl,  N.  ho 
zklidňoval,  dal  mu  ruku  za  záda,  ať  toho  nechá,  položil  ho  na  sedačku,  žádné  násilí  vůči  K. 
z jejich strany tam nebylo. K. šel s nimi, vzal si mikinu, ale před autem volal: pomoc, pomoc, nechte 
mne
, ale nebylo třeba násilí, že by dostal pěstí, nebo se do něj kopalo. Během cesty řídil on, N. byl 
vzadu s K., K. cestou problémy nedělal, seděl, N. mu držel ruku. Asi byl K. zfetovaný, ten byt byl 
takové feťácké doupě, on snad měl K. také vařit pervitin, to se dozvěděl od H. Dovezli teda K. 
do  Xxx  a  v 1.  patře,  jak  je  kancelář,  tam  na  záchodě  byl  K.  připoután,  bylo  to  v  odpoledních 
hodinách.  H.  přijela  ten  samý  den,  asi  hodinu  poté.  To  se  domlouvali  co  a  jak,  dovezla  K. 
v taškách nějaké věci jako oblečení, ví, že potom ještě asi za týden nějaké další vyzvedával T. Bylo 
to proto, že H. se věcí chtěla zbavit a K. už tam nebydlel. Z Xxx, aspoň myslí, H. vezl on, nebo 
jestli ji tam dovezl ten muž a on ji odvezl, nebo odjela s tím člověkem, to už si nepamatuje. Ten 
K. na Xxx zůstal přes noc. N. ho měl hlídat s tím, že na druhý den vymyslí, co bude dál. Nebyly 
žádné náznaky, že by se K. měl ztratit, ani nebyl důvod, aby se něco takového dělo. Od H. dostal 
tu slíbenou odměnu, jak si půjčila ty peníze, ještě byl nedoplatek bytu, on N. dal peníze a N. jí je 
vezl do restaurace Olomouce, bylo to 150 000 nebo 50 000 Kč. Ty smlouvy domlouvali u Mgr. 
M. v kanceláři s H. Neví, kdy to bylo, jestli to bylo týden potom, nebo tři dny předtím, než jeli 
pro K. Ale myslí, že to bylo týden předtím, než jeli pro K. Je to už dlouho, nevybavuje si už, jestli 
s N. byli napřed s H. za právníkem a potom jeli za K. Jinak on s H. neměl nikdy intimní vztah. Za 
Lukášem  H. ohledně toho převodu byl s N. H. byl kamarád jich obou. Seděli u  H., bavili se a 
přišla řeč, jestli by to nešlo udělat tak, že by se vydával  H. za K., H. se jim sám nabídl. Než šli 
podepsat smlouvy, H. měl na sobě své normální oblečení. Možná tam zůstaly ty tašky, co přivezl 
T., s věcmi K. To si nepamatuje, jestli mohl mít H. oblečení od K. U notáře teda byl on, obž. N. 
a Lukáš H. Ten sud v Xxx byl klasický na slivovici, z plastu, viděl tam jeden sud. Neví o tom, že 
by obžalovaný N. vařil pervitin na Xxx, to se dozvěděl až potom, když tam viděli ty baňky a když 
tehdy  vyklízeli.  Michaelu  C.  zná,  je  to  přítelkyně  od  K.,  v  roce  2008  se  ale  ještě  neznali,  ona 
chodila s K. a přes K. se dozvěděl, že C. má K. znát a že K. je v tom Německu. Pak vyšlo najevo, 
že to byl výmysl. S C. neměl nikdy intimní poměr, pokud to ona tvrdí, tak lže. Pokud C. uvádí, že 
jí  nabízel  částku  300 000 Kč,  když  zabije  H.,  tak  nic  takového  jí  neřekl.  N.  jeho  osobně  nikdy 
neobvinil, že by zabil K., ani se mu nedoneslo, že by se něco takového o jeho osobě vykládalo. 
Jinak Lukáše H. viděl naposledy před 3-4 lety, jsou sousedi z jedné vesnice, znají se 15 let. Neví, 
jestli  budou  kamarádi,  až  se  H.  vrátí  z vězení,  on  už  ani  v Bělotíně  nebydlí,  bydlí  v Hranicích. 
Tehdy H. užíval drogy, nyní je ve vězení za prodej pervitinu. O těchto věcech ohledně K. se bavil 
s H., protože chtěl zjistit, jak to s tím K. je, nešlo mu to do hlavy, když byl ten soud. Věděl, že se 
něco takového stalo, ale nebyl hmatatelný důkaz. Jen z těch řečí, co byly na Xxx, že N. měl zabít 
už jednoho člověka a potom, co se ztratil K. a chování N., že ho měl odvézt do Ostravy a potom 
se o tom nechtěl bavit. On sám neměl v plánu nic takového, že by se měl K. zabít. Protože začalo 
to jeho trestní stíhání, tak on kolem toho začal chodit a bylo mu to divné. Že to mohl udělat N., 
to  taky  H.  říkal.  Neví,  že  by  si  půjčoval  přístroje  na  čištění  skladu,  jen  vapku  na  vystříkání 
podlahy, tehdy viděl u toho kanálu nějaký flek, který napovídal tomu, že to mohla být krev. Neví 
již, čí to byla vapka, není si jistý, ani jestli byla H. Není si vědom toho, že by jel za H. přímo s tím, 
ať mu půjčí vapku, že potřebuje vyčistit místo po vraždě, protože ví od Č., že po něm jde policie, 
ani že by měl čistit místnost po vraždě, protože žádnou vraždu neviděl. Co se týče toho povlaku 
od krve, tak jen vytáhl ty igelitky z auta a nechal je u H., mohla to být třeba krev od psa. Neříkal 
H.,  že  to  jsou  stopy  krve  od  K. a aby  to  spálil.  Také  se  nejednalo  o  deky, šlo  o  zelený  povlak 
z matrace.  Neříkal  před  H.  nic  o  odklízení  mrtvoly  atd.  Jinak  sám  H.  vařil  ve  svém  bydlišti 
v Bělotíně  pervitin,  s tím  mu  ale  nijak  nepomáhal,  znal  se  sice  s lidmi,  co  drogy  řešili,  ale  sám 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
11 
81 T 6/2020 
drogy  nebral.  V r.  2008  hrával  v kasinu,  prohrál  možná  deset  nebo  dvacet  tisíc,  ale  nikdy 
neprohrál  statisíce.  Pokud  obž.  N.  uvedl,  že  mu  bral  osobní  věci  a  peníze  z baru  a  bytu  nad 
barem,  tak  to  není  pravda.  Nevyřízené  dluhy,  pohledávky,  závazky  mezi  sebou  s obžalovaným 
nemá.  Lukáš  H.  tehdy  byl  také  v  tom  skladě,  když  se  to  tam  likvidovalo,  tak  to  tam  i  čistil, 
odvážel si odtud nějaké staré věci, tak je možné, že si vzal odtud i ty tašky, on už si to zkrátka 
nepamatuje. Ví, že tam bylo víc lidí u toho vyklízení. Bavili se s H. i o tom, že byl K. přivázaný 
pouty u radiátoru, protože měl to trestní stíhání. Tehdy to bral tak, že jsou stíháni pro normální 
záležitost, ví, že se to stalo, ale potom je policie začala řešit, že  K. je pořád nezvěstný, tak měl 
strach. Neví o tom, že by vezl H. věci, jako oblečení pana K., aby se šel přepsat byt. Je možné, že 
ty věci tam přivezl T., ale neví to jistě. Nebo jestli to zůstalo na Xxx po K. a H. si to vzal při 
likvidování toho skladu, to si není jistý. Co se týče P., on bydlel v bytě H., byl jim tehdy svědčit, 
že  K.  tam  jezdil  pro  nájem,  on  ho  uváděl jako  svědka, aby  to  dosvědčil  u soudu,  což  se  stalo. 
Pokud nyní P. uvádí, že nezná ani K., ani H., tak to neví, proč to říká, protože bydlel v hranickém 
bytě H. ještě s kamarádem. Je pravdou, že zná jednoho člověka, který dříve pracoval u policie, 
jmenuje se P. S panem M. měli pracovní záležitosti, co se týče reklamy, bratr M. Alois byl dříve 
také normální policista. Nespolupracoval nikdy s policií, ale je možné, že se bavil s P., když vznikl 
ten problém a P. říkal, že policie to má řešit, že K. se nevrátil a že N. na něj říkal, že ho on měl 
odvézt do Ostravy, že ho zabil. To mu P. říkal, když mu vezl dřevo, on mu na to řekl, že to je 
blbost. Pan Č. je jeho známý, jsou kamarádi, vozí ho autem. Pokud mu měl Č. údajně říct, že na 
žádost  N.  Č.  vyhodil  do  popelnice  nějakou  tašku  s lidskými  ostatky,  tak  to  bylo  trochu  jinak. 
Tehdy jeli do Hradce Králové a N. s sebou bral igelitový pytel, že tam má bordel, že to potřebuje 
vyhodit. Jeli a Č. mu potom říkal, že to vyhazoval, že tam cítil nějaké ostatky, kosti. Vyhodil to 
někde do odpadků, ale neví, jestli ten pytel fakticky vyhazoval N., nebo Č. Hodně to s Č. řešili. 
To,  že  N.  měl  zlikvidovat  ještě  někoho  jiného,  to  mu  říkal  Č.,  že  slyšel,  že  obžalovaný  měl 
někoho zamordovat. Obžalovaný sám mu však nikdy neřekl, že K. zabil. Nechtěl se o tom bavit, 
říkal, ať to neřeší, když se ptal N., kde je K., řekl, ať se nestará, bere to jako vyřešenou věc, že on 
se  o  vše  postaral.  Agresivněji  na  to  N.  reagoval  až  později,  když  se  ho  na  to  ptal,  bylo  mu  to 
nepříjemné,  když  to  zmiňoval.  U  notářky  měl  občanský  průkaz,  ten  zůstal  v kanceláři  se 
smlouvami u N. nahoře, ale šlo o kopii dokladu,  K. tam už tehdy nebyl. Neviděl na vlastní oči 
obžalovaného, že K. odváží do Ostravy. Naposledy tedy viděl K. na těch toaletách. Likvidoval se 
tehdy ten sklad, protože N. měl mít nástup trestu a chtěl to tam celé zlikvidovat, byli domluvení, 
že  tam  udělají  diskotéku.  Během  toho,  co  byl  K.  v Xxx,  nedošlo  k jeho  napadání,  nebylo  tam 
zranění,  když  ho  naposledy  viděl,  byl  K.  v pohodě.  Dával  mu  tam  jídlo,  seděl  s nimi,  viděl  na 
něm, že bude spolupracovat, proto neměl podezření, když N. řekl, že ho odvezl do Ostravy a má 
podepsané ty smlouvy. Jen N. říkal, jak ho mohl pustit, že teď může H. ublížit, tak ji hlídal. Ale 
to, co vycházelo následně najevo, mu už pak v pořádku nepřišlo. Je pravda, že K. vyřvával, že až 
ho  pustí,  že  je  nahlásí  na  policii,  že  si  to  odserou.  Ale  tam  o  nic  nešlo,  to,  že  byl  připoután  u 
radiátoru, bylo proto, aby neublížil H., takže tím žádný násilný čin neudělal. Neví, jestli T. byl u 
vyklízení skladu v Xxx, není si jistý, jestli tam nepřijel s tou vapkou. On H. znal z dřívějška, přišel 
s ní do kontaktu, možná u ní vyzvedával zbytek věcí. Tu potřísněnou nohu měl mít N. až po tom, 
co likvidoval ten sud. Osoba přezdívkou P. byl ten, co vyřvával to na tom Xxx. On ho nezná, jen 
ví, že se mu tak říkalo a že něco takového tam vyřvával. Co se týče pytle s kostmi, nemůže za to, 
že to Č. popírá, on říká, jak to bylo. Pokud T. popírá, že by byl u vyklízení, tak on to neovlivní, 
opět to říká, jak to bylo. Co se týče občanského průkazu K., není si jistý, jestli to byla kopie, nebo 
originál.  Když  šli  řešit  podpis  na  notářství,  tak  myslí,  že  to  byla  kopie  zadělaná  do  umělého 
celofánu, takový doklad stačil, takže šlo o falešnou občanku. Je možné, že mu  H. volala, co je 
s K., řekl jí, že neví, bylo to pouze telefonicky, pak říkal N., že se i osobně ptala na Xxx. Nijak H. 
nevyhrožoval, ať se neptá, nebo se jí stane to, co K. H. se nijak nebránila převodu bytu. Viděl 
zbraně na  Xxx, obžalovaný tam měl kulovnici, malorážku, staré archivní zbraně, pistoli. Pokud 
obžalovaný uvádí, že pod vlivem drog rozebrali střechu domu, že i manželka se bála, to je blbost, 
když rozebíral střechu, tak to k němu ještě obžalovaný nejezdil, navíc šlo o rekonstrukci firmou.   
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
12 
81 T 6/2020 
 
13. Svědek  Radim  Č.  vypověděl  u  hlavního  líčení,  že  obžalovaného  N.  poznal  nejdříve  jako 
ochranku  na  diskotékách,  ale  blíže  se  seznámili  až  kolem  jeho  20-ti  let.  Poslední  dobou  se 
navzájem  vídali  sporadicky.  On  sám  pak  v minulosti  rovněž  pracoval  v Xxx  a  od  doby,  co  to 
převzal  N.  jako  provozní,  tak  tam  dělal  několik  let.  Měl  v  baru  na  starosti  skoro  vše  kolem 
provozu a obžalovaný byl tedy jeho přímý zaměstnavatel. Aktuálně ke své osobě uvádí, že pracuje 
poslední  tři  roky  jako  technický  pracovník  v lese,  má  přítelkyni,  děti  ale  ne.  Byl  v  minulosti 
odsouzen za pokus o pojistný podvod a jako mladistvý měl odsouzení za krádeže. Nebyl nikdy 
stíhán pro žádnou násilnou trestnou činnost. Roberta M. zná, je to kamarád, zná jej kratší dobu 
než  obžalovaného  N.,  asi  11  –  12  let.  Obžalovaný  N.  a  M.  byli  přátelé,  provozovali  nějaké 
aktivity. M. poznal, když se ukázal jako host na Xxx. Jaký byl vztah M. a N., to si není úplně jistý, 
o nějakém konfliktu mezi nimi ale neví, myslí, že spolu vycházeli celkem normálně. Co se týče 
jeho  vztahu  k obžalovanému  N.,  tak  určité  osobní  věci  o  obžalovaném  věděl,  ale  jinak  se  mu 
obžalovaný blíže nesvěřoval. Neví o tom, že by M. kradl obžalovanému peníze. Obžalovaný si od 
určité doby zrenovoval byt v prvním patře nad Xxx a postupně tam i bydlel. Jestli tam měl nějaké 
přítelkyně, to nesledoval, o té, se kterou tam bydlel déle, ale věděl, jednalo se o slečnu P., která 
poté převzala provozování té herny. Ví dále, že obžalovaný měl něco s řidičským průkazem, byl 
myslí půl roku ve výkonu trestu odnětí svobody. To tam v té době už pracoval. Když šel N. do 
vězení, tak bar vedla P. a on se jí snažil vypomáhat. Jméno Alexandr K. slyšel jen z důvodu, že se 
šetří  tato  věc,  neznal  ho. Jméno  Kristýna  H.  mu  nic  neříká.  Nezaregistroval,  že  by  obžalovaný 
v Xxx držel nějakou osobu, nedovede si to ani představit. On měl náhled na kamery v kanceláři, 
kde v nočních hodinách ho zajímalo, co se děje na dvoře, byla tam vozidla zákazníků, a taky by 
ho  mohl  někdo  chtít  přepadnout,  hlídal  si  tedy  záda.  Co  se  týče  návykových  látek,  tak 
v projednávané  době  je  neužíval  a co  se  týče  obžalovaného,  ten  možná  příležitostně  na  nějaké 
diskotéce užíval, ale není si vědom toho, že by vyráběl nebo prodával drogy. Nelikvidoval žádné 
věci, které by vypadaly jako ostatky člověka. Policie se jej ptala, zda měl vyhazovat nějaký pytel, 
který mu měl dát N. s tím, že posléze měl zjistit, že jsou tam lidské ostatky. Jemu to připadalo 
hrozné, neví ani, jestli by poznal lidské ostatky, v jakém stavu by byly. Jediné, co mohl odpovědět 
policii,  že  tam  byl  (v  Xxx)  problém  s velikostí  kontejneru  a  bar  měl  velké  množství  odpadu. 
Číšníci tak měli za úkol po směně vzít do auta co nejvíc odpadu a vyhodit to do kontejnerů třeba 
na sídlišti. On sám také hodně těch pytlů odvážel každý den po směně. Nevybavuje si, že by mu 
měl dát někdo pytel a říct, vyhoď to, kdyby tam měly být kosti, to by neudělal, kdyby věděl, že 
jsou  tam  lidské  kosti.  Jinak  on  sám  neměl  přístup  do  všech  míst  v objektu  Xxx.  Nahoře  byly 
mříže a deska, aby tam nechodili psi obžalovaného N., a protože to bylo přístupové schodiště do 
1. patra, tak aby tam nechodili nepovolaní lidé nebo bezdomovci. Sklepní prostory to mělo snad 
zasypané.  Malé  skladovací  prostory  byly  pod  barovou  částí  a  velké  skladovací  prostory  v části 
dvoru, kdy tam byla pozemní a nadzemní část s rampou. Když tam pracoval, bylo tam několik 
zamčených bývalých skladů, v jednom byl, ptali se ho i policisté, jestli tam viděl nějakou varnu a 
sudy,  ale  on  si  nic  takového  nevybavuje.  Není  si  vědom  toho,  že  by  kdy  pomáhal  při 
vystěhovávání věcí ze skladů. V tom skladu byl jen jednou, byly tam věci pro provoz baru. Jestli 
se  tam  dělalo  nějaké  vyklízení,  tak  to  mu  připomněl  M.  při  jejich  rozhovorech,  když  jezdili 
pracovat do lesů, snažil se, aby si vzpomněl a on si vzpomněl, že něco uklízeli, byly to ale věci 
spíše z bytu N., měl tam nějaké cennosti, a když šel do vězení, tak to převáželi do Čelechovic. 
Byly to například kamerové systémy a takové věci, to v ten den měl směnu na baru. To registruje, 
že mu vyklízeli ten byt během dne, ale on musel být na baru a občas, když potřebovali poradit, 
vyběhl na dvorek a zase se musel vrátit. Není si vědom toho, že by vyklízeli nějaký sklad, neviděl 
to. Co se týče běžného úklidu baru, tak na začátku se uklízelo svépomocí, uklízeli barmani, ale jak 
se otevřelo kasino a zvětšil se prostor pro úklid, byla na úklid domluvená nějaká starší paní, ta 
ráno  vysávala,  uklízela,  včetně  WC  atd.  Obžalovaný,  když  paní  třeba  nepřišla,  tak  uklízel  také, 
stejně  jako  i  oni  ostatní.  Obžalovaný  mu  jednou  říkal,  že  se  popálil  nějakým  tím  čističem  na 
odpady, nějakou kyselinou, ukazoval mu na noze nějaký flek. Jak zpočátku uvedl, aktuálně dělá 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
13 
81 T 6/2020 
kolem  těžby  lesů,  zařizoval  nákupy  lesů,  vyřizování  povolení  na  úřadech,  a  když  se  firma,  kde 
pracoval,  skrz  kůrovce  dostala  do  potíží,  potřeboval  těžaře,  protože  to  neuměl,  tak  oslovil  M., 
který to uměl, a začali spolu v lesích fungovat. V současné době tedy spolupracuje s M., protože 
je pojí pracovní záležitosti, navíc M. nemá řidičský průkaz, proto jej vozí. Pan S. neví, jestli v baru 
vyloženě  pracoval,  neví  ani,  v jaké  pozici  tam  byl,  oficiálně  tam  asi  zaměstnaný  nebyl.  Bylo  to 
někdy v době, kdy obžalovaný nastupoval do vězení za ten řidičák. Do kdy tam S. pracoval, neví, 
on tam byl i pravidelný host, nepřestal se tam vyskytovat. Není si vědom, že by v tom bytě v Xxx 
S. bydlel. Byl v minulosti trestně stíhán pro skutek v podobě výběru z vkladní knížky, nakonec se 
to vysvětlilo, byl v té věci zproštěn.  
 
14. Svědek Michal T. vypověděl u hlavního líčení, že s obžalovaným N. se párkrát viděli, neznají se 
moc  dobře.  S Robertem  M.  se  zná  od  základní  školy,  je  to  jeho  kamarád,  ale  nyní  ho  pár  let 
neviděl.  Sám  ke  své  osobě  uvádí,  že  aktuálně  pracuje  jako  živnostník  pro  firmu,  dělá  podlahy. 
V minulosti byl stíhán pro nějaké blbosti z mládí, dostal podmínku, bylo to většinou za rušení v 
noci,  za  šarvátky  v hospodě  atd.  V klubu  Xxx  byl  jen  jednou,  je  to  už  dlouho,  tak  10  –  12  let 
nazpět. Byl tam s panem M. na návštěvě za N. Lukáše H. zná přes pana M., párkrát se taky viděli, 
kamarádi  ale  nikdy  nebyli.  Jméno  Alexandr  K.  nezná.  Kristýnu  H.  zná  z předešlých  let,  když 
bydlela v Hranicích a dělala číšnici v hospodě, chodila s jeho kamarádem. Když se přestěhovala, 
viděl  ji  jednou  v Olomouci  a  to  je  vše.  Kde  pracuje  a  s kým  žije,  to  neví.  Co  se  toho  K.  týče, 
jméno zná od policie, jestli je to H. přítel, tak slyšel věci, že ji měl týrat, nikdy ho ale neviděl ani 
neví,  jak  vypadá.  Jeho  jméno  M.  před  ním  nikdy  nezmiňoval.  O  převodu  bytu  H.  neví  nic. 
Mariana  M.  zná,  párkrát  se  viděli,  ale  kamarád  to  opět  není.  Bavili  se  jako  u  piva,  neví,  že  by 
mluvil o bytu H. O úklidu v Xxx nic neví. U Lukáše H. byl jen popít, žádné oblečení mu nikdy 
nevezl, ani žádné jiné věci. Vždy si jen u něj sedli s M. a kecali. V bytě u H. nikdy nebyl, ani žádné 
věci z jejího bytu neodvážel. S M. v kontaktu není, neviděl ho tak 4-5 let, nemá na něj kontakt, 
nenavštěvují se. 
 
15. Svědek Luděk N., bratr obžalovaného, vypověděl u hlavního líčení, že je vyučený instalatér. Jeho 
bratr, tedy obžalovaný, provozoval bar  Xxx. S bratrem řešil většinou, že neodtékaly odpady od 
pisoárů  a  umyvadel,  je  to  starý  dům,  byly  s tím  problémy.  On  tam  z toho  důvodu  někdy  byl, 
někdy  bratrovi  volal,  co má  dělat.  Poradil  mu,  aby  to  preventivně  vyléval  louhem,  nebo  aby  si 
koupil Krtka a preventivně prolil odpady umyvadel a pisoárů. Stalo se, že mu volal, že prý mu 
neporadil dobře, protože mu to neteklo, koupil si totiž nějaký prostředek, nalil to do sifonu a zalil 
studenou vodou, to mu tam ztuhlo. On mu znovu radil, ať to zalije vřelou vodou. Potom mu po 
čase říkal, že když to zalil vřelou vodou, že mu to vyprsklo. Pisoár je nízko a zalil to konvicí, tak 
určitě mu to vyprsklo.  
 
16. Svědek Marian M. vypověděl u hlavního líčení, že obžalovaného zná asi 15 let, možná déle. On 
dělal obdobnou činnost jako obžalovaný, kdy pracoval pro firmu Xxx a měl na starosti hernu a 
kasino  v Hranicích,  obžalovaný  pak  hernu.  Zná  se  i  s Robertem  M.,  dělal  u  něj  jednu  dobu 
ostrahu  objektu  v Hranicích.  Od  Kristýny  H.  kupoval  družstevní  byt.  Bylo  to  tak,  že  M.  přišel 
s H., že ona potřebuje prodat byt, protože chce odejít z Hranic. Byl se tam podívat, pak šli na 
družstvo  a  převedli  družstevní  podíl,  zaplatil  a  následně  byt  prodal.  Byt  byl  vystěhovaný,  když 
tam byl na prohlídce, byl prázdný, žádné osoby se tam nezdržovaly. Neví, kolikrát se setkal s H. 
ohledně  té  transakce,  nebylo  to  určitě  jen  jednou.  Peníze  jí  předával  na  družstvu  v hotovosti, 
dával peníze přímo jí. Není si vědom toho, že by si peníze bral  M. Už si nevzpomene, kdy to 
bylo. Není si vědom toho, že by byl žádán, aby půjčil H. peníze. Nevybavuje si, že by ho žádal M. 
o půjčku. Na převod toho bytu ale spěchali, H. říkala, že se chce rozejít s přítelem a odejít. Toho 
jejího přítele ale nikdy neviděl, jen z doslechu. S M. již není v kontaktu, naposledy se viděli před 2 
–  3  lety.  Jemu  připadalo,  že  jsou  si  M.  s H.  blízcí,  ale  neví  jistě.  Smlouvy  o  převodu  práv 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
14 
81 T 6/2020 
podepisovali na bytovém družstvu, to je kousek od Xxx. Není si vědom toho, že byl podpis H. 
ověřován  jindy,  než  jeho podpis.  Částka  za  převod  bytu  byla  asi  půl  milionu  a  on  jej  následně 
s odstupem prodal a vydělal na tom asi 150 000 Kč. Doklad o převzetí peněz od H. asi chtěl, měl 
to  v daňovém  přiznání.  Určitě  mu  podepsala  doklad  o  převzetí  finanční  částky.  Formulář 
smlouvy o převodu bytu dostali na SBD, jen přišli a podepsali jej na místě. Jelikož se jednalo o 
družstevní podíl, tak to chystalo SBD. Proč byl podpis H. legalizován na jiném místě a s jiným 
datem, to neví. Byl u toho i M., ale je to dlouho, neví.  
 
17. Svědkyně Ivana P., jejíž výpověď u hlavního líčení byla čtena postupem dle § 211 odstavec 1 
trestního řádu (čl. 692-694), popsala své soužití s obžalovaným  N. s tím, že v roce 2008 s ním 
bydlela  v  bytě  nad  hernou  Xxx.  Obžalovaný  jí  v  té  době  pomáhal,  kdy  ona  vykonávala  funkci 
provozní baru. V té době se stýkal obžalovaný s Robertem  M., třeba strávili spolu celý víkend, 
jezdili  do  Ostravy  na  diskotéky  a  různé  párty.  V  té  době  rovněž  jako  brigádník  vypomáhal 
v malém baru Radim Č. a ten ji také asi v roce 2009 vozil za Michalem N. do Věznice v Karviné 
na návštěvy, když byl asi půl roku ve výkonu trestu, protože jezdil bez řidičského oprávnění, ale 
rokem  si  již  není  jistá.  Pokud  jde  o  Alexandra  K.,  toho  nezná,  v životě  jej  nepotkala.  V  bytě 
Michala N. v roce 2008 neviděla, že by se nacházela nějaká osoba, která byla omezena na osobní 
svobodě. V tomto období byly ve skladech budovy i na dvoře sudy, v obou se nacházela nafta a 
jednalo  se  o  ocelové  sudy.    Jeden  ze  sudů  byl  vybaven  přečerpávacím  zařízením.  Pokud  jde  o 
drogy, N. měl rád pivo a sem tam si zakouřil marihuanu. 
 
18. Svědek Lubomír P., jehož výpověď u hlavního líčení byla čtena postupem dle § 211 odstavec 1 
trestního řádu (čl. 710-714), vypověděl, že měl v roce 2008 pronajatý byt od Kristýny H. v xxx. 
Měl ho pronajatý společně s nějakým Honzou, za nájem platili 4 000 Kč a Honza ty peníze posílal 
složenkou do Olomouce nějaké holce, její jméno nezná. Vzpomíná si, že mu Honza telefonicky 
volal,  že  se  do  toho  bytu  dostavil  kluk  té  holky,  od  které  měli  byt  pronajatý,  a  chtěl,  aby  mu 
osobně  Honza  vyplatili  ten  nájem.  Honza  mu  tvrdil,  že  peníze  už  poslal  složenkou.  U  soudu 
vypovídal,  kdy  popsal  tento  incident  ohledně  nájmu.  M.  ho  k  té  výpovědi  nijak  nepřemlouval, 
pouze ho požádal, aby tyto skutečnosti uvedl u soudu. Kdy to přesně bylo, že ten přítel přišel 
vybírat  nájem,  už  přesně  neví,  mohlo  to  být  někdy  v  létě,  koncem  léta,  ale  který  rok,  to  už  si 
nepamatuje.  Z  toho  bytu  se  s  Honzou  odstěhovali  asi  půl  roku  po  tom  incidentu  s  nájmem. 
Jméno  Alexandr  K.  mu  nic  neříká,  Lukáš  H.  je  jeho  kamarád.  Co  se  týká  vztahu  Lukáše  H.  a 
Roberta M., ten byl takový neutrální, spíš spolu řešili různé kšefty.  
 
19. Svědek Ondřej K., jehož výpověď u hlavního líčení byla čtena postupem dle § 211 odstavec 1 
trestního řádu (čl. 733-734), popřel, že by znal Alexandra K. O podezření z jeho vraždy mu nic 
známo  není,  a  pokud  mu  byla  předestřena  výpověď  Roberta  M.,  týkající  se  okolností  sepisu 
prohlášení Michaely C., že K. se nachází v Německu, tak k tomu svědek uvedl, že nic takového 
neproběhlo. C. má podle něj lékařem diagnostikovanou schizofrenii. Michaelu C. zná dlouho, tři 
měsíce spolu byli jako druh a družka. Svědek popřel, že by mu měla Michaela C. sdělit, že viděla 
na čerpací stanici v nějakém vozidle K. Dále Ondřej K. uvedl, že Michal N. k němu nejezdil a 
Robert M. u něj byl možná jednou.  
 
20. Svědkyně Michaela C. vypověděla u hlavního líčení dne 16. 6. 2020, že aktuálně nikde nepracuje, 
má muže, který si ji vydržuje. Byla v minulosti souzená, dostala asi 2x podmínku, návykové látky 
neužívá,  v minulosti  užívala  pervitin.  Obžalovaného  N.  viděla  snad  jen  dvakrát  za  celý  život. 
Roberta M. zná rovněž, a to od roku 2012. Alexandra K. znala, seznámili se dávno, neví kdy, ale 
je to víc jak 10 let. K. prodával drogy, a to i její osobě, byl jejím dealerem. To byl prvotní impuls, 
proč se s K. seznámili. K. byl dle ní nemocný, znásilňoval ženy, nasáčkoval si do domu ženy a 
pak je tam zneužíval, ví to přímo od těch holek, mlátil je a zneužíval, přestala se s ním z tohoto 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
15 
81 T 6/2020 
důvodu stýkat, protože z něj měla strach. Pamatuje si H., dále za K. chodila i nějaká Š., ta už je 
dnes  vdaná.  K předávkám  drog  K.  docházelo  pokaždé  někde  jinde,  původně  měl  K. 
v Bukovanech dům, ale stěhoval se z ubytovny na ubytovnu. Říkal jí o sobě jen to, že byl v Praze, 
ale  to  už  je  20  let,  neví,  jestli  říkal  i  něco  o  pobytu  v zahraničí,  o  svých  příbuzných  K.  s její 
osobou  nemluvil.  V Olomouci  si  nepamatuje,  kde  K.  bydlel,  naposledy  byl  v Prostějově  na 
ubytovně.  S H.  K.  žil  někdy  v roce  2008.  H.  se  následně  dala  dohromady  s tím  L.  a  ví,  že 
pracovala v hotelu xxx. Nebyla u nich, kde bydleli H. s K. H. si možná někdy stěžovala na K., ale 
ne  přímo  jí.  S Ondřejem  K.  žila  v roce  2012,  nejdříve  mu  měla  uklízet  na  dům,  tak  se  spolu 
seznámili. K. užíval také drogy, společně je užívali rovněž a K. drogy i vyráběl, byl za to souzený. 
K. znal obžalovaného N., znal i Roberta M., podle ní však byl K. kamarád s M. Co se týče roku 
2012, tak K. ji seznámil s M. Jednou v noci, když byli s K. zdrogovaní, stáli na benzině, tak měla 
dojem, že vidí K. On to samozřejmě nebyl K., ten pán měl stříbrnou Octavii a německou SPZ. 
K. jí řekl, zda K. znala a zda by to mohla zopakovat kamarádovi, tam se seznámila s Robertem a 
začalo se to řešit. Začalo se to řešit z důvodu, že toho K. údajně měli zastřelit a rozpustit v louhu, 
a to konkrétně N. a M., to jí řekl K. Chtěl, aby to řešila s M., protože K. a M. byli kamarádi. S K. 
šli  za  M.,  to  samé  mu  zopakovala  před  jeho  právníkem,  jméno  toho  právníka  neví,  měl  světlé 
kalhoty  a  košili,  prostory,  kde  ho  navštívila  má  vyfocené  v  hlavě,  ale  neví,  jak  se  právník 
jmenoval. Vypadalo to jako kancelář v nějakém domě. Toho právníka by už nepoznala, ví o něm 
jen,  že  byl  vysoký  a  hubený.  U  právníka  řekla,  že  K.  viděla  v tom  autě  na  benzině  někde 
v Zábřehu. Ten právník to sepsal hned, jak to říkala a ona z kanceláře odešla. Kromě toho, že K. 
viděla,  také  právníkovi  řekla,  že  to  byl  hajzl  a znásilňoval  ženy.  Neříkala  už  ale, že  by  toho  K. 
viděla ještě někde jindy a jinde. Právník ji dal podepsat to její prohlášení a řekl, že to použije u 
soudu. Ona si pořád myslela, že je to nějaký blaf, protože feťáci toho moc namluví, nevěřila, že 
se  to  doopravdy  stalo,  myslela  si,  že  si  vymýšlejí,  že  toho  člověka  zabili.  Navíc  byla  v té  době 
zfetovaná. Ví, jak soud M. dopadl, dostal 18 měsíců za omezování osobní svobody. Svědkyni C. 
pak byla předložena ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 2 T 108/2010 listina na č.l. 
726  ke  které uvedla,  že  se  jedná  o  to  její  podepsané  prohlášení  sepsané  u právníka.  Když  byla 
soudem  konfrontována  s obsahem  prohlášení,  kde  mimo  jiné  dále  uvádí,  že  K.  dále  v měsíci 
srpen či září 2008 ubytovala u své babičky, že se jí K. svěřoval z obav z albánské mafie, že mluvil 
o  tom,  že  musí  zmizet,  k tomu  svědkyně  C.  uvedla,  že  byla  mladá,  nečetla  to  před  svým 
podpisem, nevybavuje si, že by něco takového u právníka říkala. Dále uvedla, že i obžalovaný N. 
bral drogy. Neví nic o tom, že by si  N. od K. bral nějaké věci na výrobu drog.  M. se chvástal 
všude, že měl N. zabít toho K., že to měli udělat oba dva. Je pravda, že ji M. žádal o likvidaci H. 
Jeli v tu chvíli v autě, neví, za jakých okolností to bylo. Byl tam M. a ještě někdo, nezná tu osobu. 
M.  po  ní  chtěl,  aby  zabila  Kristýnu  H.,  protože  si  najala  nájemnou  vraždu  toho  K.  a  pak  se 
zbláznila a šla a udávala to. M. ji za to slíbil 300 000 Kč, neví, proč zrovna takovou částku. Podle 
ní to ale řekl tak ležérně, že to nemělo nějakou váhu. H. udělal K. něco s okem. Ona sama pak 
nemá zdravotní problémy, nikde se neléčila. Pokud pan K. uvádí, že má schizofrenii, tak ona má 
posudky  staré  dva  roky,  kdy  byla  v léčbě,  je  tam  uvedeno,  že  má  problémy  s impulzivitou,  ale 
schizofrenii nemá, neléčila se pro ni nikdy. Aktuálně ani z N. a ani z M. osobně strach nemá, má 
jen  strach  o  své  děti.  M.  je  podle  ní  ukecaný  a  on  s tím  nemá  nic  společného,  že  se  na  tom 
nepodílel.  Možná  u  toho  byl,  ale  nevěří,  že  se  podílel.  Říkal  sice,  že  v tom  jeli  oba,  ale  možná 
machroval. Přijde ji to takové, že kdyby to udělal, tak se tím tak všude nechvástá. Je pravdou, že jí 
K. řekl, že si N. od něj odváží louh, ale ona to nikdy sama neviděla. Řeč na dceru M. přišla, bylo 
to v souvislosti, kdy se M. ptal N., jestli by zabil jeho dceru, kdyby šlo o peníze a N. řekl, že kšeft 
je kšeft. Když odešla od K., tak měla chvíli vztah s Robertem M. N. viděla u K. a neví, proč K. 
říká, že obžalovaného N. nezná. Pokud dále K. říká, že ani Alexandra K. nezná, tak fyzicky ho 
nemůže znát, pokud ale říká, že ho nezná vůbec, nemá pro to vysvětlení, to je otázka na K. K., 
když vyráběl drogy, tak louh měl asi z toho, ale neví, kde si ho obstarával. M. jí neříkal, že by měl 
obžalovaný N. zlikvidovat ještě jiné lidi.  
 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
16 
81 T 6/2020 
21. Svědek Martin M., jehož výpověď u hlavního líčení byla čtena postupem dle § 211 odstavec 1 
trestního řádu (čl. 735-739), uvedl, že má přezdívku „P.“. Zná Michala  N. z pozice hosta baru 
Xxx. Roberta M. osobně nezná. Na dvoře Xxx nikdy po Michalu N. nevolal něco v tom smyslu, 
že likviduje nějakého chlapa ve skladu. Radima Č. zná od vidění, naposledy ho viděl před deseti 
lety na Xxx, není mu nic známo o tom, že by Č. na Xxx pracoval. Ve skladu, který se nachází na 
dvoře Xxx, byl. Je to dlouhá doba, požádal N., zda by mu ten sklad neukázal, tento ho zajímal 
čistě z historického hlediska. Když v tom skladu byl s  N., tak tam byl bordel, listí a staré kusy 
nábytku.  Není  si  vědom toho,  že  by  v  tom  skladu  viděl  nějaké  sudy. Žádné  sudy  v  Xxx  nikdy 
neviděl. 
 
22. Svědek  Martin  Ď.  vypověděl  u  hlavního  líčení  dne  16.  6.  2020,  že  byl  přítomen  domovní 
prohlídce  v baru  Xxx,  měl  tehdy  dvanáctihodinovou  směnu  od  osmi  od  rána  do  osmi  večera. 
Proběhlo to tak, že kolem půl dvanácté dopoledne přišli policisté, že se provozovna zavírá, hosté 
musí pryč a následně se začalo něco vyšetřovat. Postupně ten elán policistů upadal, kolem sedmé 
večer  zjistili,  že  je  nahoře  nějaká  místnost,  volali  se  hasiči,  aby  rozbili  okno  a  dostali  se  do 
místnosti, zase nic nenašli, pořád na někoho čekali, nebo se dobývali do nějakého sejfu, který ale 
patří technikům, kteří obsluhují kamery. Podle jeho názoru nenašli policisté to, co chtěli, bylo na 
nich vidět zklamání, že nic nenašli. Jinak on pracuje na Xxx od roku 2002. Nastoupil tam, to ještě 
nebylo kasino, nejdřív byl malý bar, pak někdy v roce 2004, nebo 2005 Xxx koupil celou budovu 
a  udělali  z nějakých  bývalých  prodejních  prostor  kasino,  to  začalo  fungovat  v roce  2005,  nebo 
2006,  to  je  velký  Xxx.  Od  té  doby  pracuje  na  tom  velkém  Xxx.  V tu  dobu  byl  provozní 
obžalovaný a pak to dával své přítelkyni. Kamery jsou tam nainstalovány od roku 2005, včetně 
přilehlých  prostor  a  běží  24  hodin  denně.  Jde  o  kamery  na  ulici,  na  parkovišti,  na  vnitřním 
parkovišti. Veškeré prostory patřící Xxx jsou tedy na kamerách. On jako obsluha, má kamery za 
barem, a když si sedne host dobře, vidí na kamery také. Po dobu domovní prohlídky tedy byl za 
barem  a  úzkou  chodbou  je  to  spojené  se  dvorem,  kde  byli  rovněž  zasahující  policisté,  občas 
během  toho  šel  ven.  Obžalovaný  tam  byl  také  přítomný.  Přístup  k těm  kamerám   mají  pouze 
technici,  mají  to  zamčené,  dole  je  server  a  harddisky  v takové  skříni  a  od  toho  mají  klíče  ti 
technici. Obžalovaný nemá možnost kamery vypnout. On sám pak měl přístup do jiných prostor 
než jen do baru, například i do toho domu. Když na obžalovaného zaklepal, tak měl přístup i do 
bytu, který užíval. I někdo jiný, když přijde a zaťuká, tak tam má také přístup, ale musí ho pustit 
přes  vrata.  Nedostane  se  tam  nikdo  jen  tak,  musí  přes  provozovnu,  musí  mít  nahlášenou 
občanku. Zná Radima Č., pracoval tam někdy asi 7 – 8 let nazpět, šlo o N. kamaráda. Když se to 
otevíralo ten bar, tak to měl obžalovaný původně se  S. S. tam ale nebydlel, byl provozní a byl 
obžalovanému k ruce. Dělal tam tak tři, čtyři roky, přesně neví. Proč odešel, to neví, pak už to 
měla  Ivanka  P.  a  řekla,  že  si  to  bude  dělat  sama.  V době,  kdy  to  přešlo  na  P.,  tak  odešel  i  S. 
Roberta M. zná, jezdil tam, když se otevíral ten nový bar. Myslí, že s obžalovaným byli kamarádi. 
V současné době asi nejsou kamarádi, slyšel, že jak přišli po 3 měsících na ten zásah znovu, tak 
četl ten papír, kde  M. N. obvinil z nějakého trestného činu. On se tam  M. dříve motal dva, tři 
roky,  hrál  automaty,  pak  se  mu  ztratil  z očí.  Kluci  měli  v  budově  tělocvičnu,  to  bylo  dva  roky 
nazpět, chodili tam zvenku, museli zazvonit na vrata, pouštěla je obsluha. Jsou tam vrata a hned 
za  vraty  dveře  nahoru,  dotyčný  zazvonil,  viděl,  že  kluci  jdou  s báglem,  tak  je  pustil  a  oni  šli 
nahoru. Dál je nikdo nekontroloval, nemusí se kontrolovat, když jdou jen na dvůr.  
 
23. Svědkyně Michaela K. vypověděla u hlavního líčení dne 16. 6. 2020, že přišla toho 28. na noční 
směnu od 8 večera do 8 rána, domovní prohlídka byla nahlášená až do ranních hodin, bylo to 
nahlášeno i na celním úřadu, že policie bude mít prostor k prohledání domu až do 8 hodin ráno. 
Prohlídku většinou zažil kolega Ď., za její přítomnosti byly prohledávány prostory baru, kancelář 
za barem a různé dokumenty a papíry. Neřekla by, že policie našla to, co hledala, ale to je pouze 
její domněnka. Usuzuje na to z toho důvodu, že policisté byli roztrpčení, že prohlídka nedopadla 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
17 
81 T 6/2020 
podle jejich představ. I když nic konkrétního nezaslechla, většinu času strávili na dvoře, venku, 
prohledávali  venkovní  prostory,  pak  přišli  dovnitř,  že  chtějí  prohledat  prostor  za  barem,  a  z 
jejich poznámek, že tady nic důležitého není, sem by se to nevlezlo, ji přišlo, že to není tak, jak by 
si představovali. Na  Xxx pracuje od září 2018. Kamery v Xxx jedou 24 hodin denně, celý rok, 
ukládá se to po dobu 5 let nazpět, kamery na provozovně nemůžou nijak obsluhovat ani vypnout, 
může to vypnout jen servisák, který sídlí ve Valašském Meziříčí. Pokud se kamera porouchá, hlásí 
to na servisu, ten přijede a závadu opraví. Je možné, že kamera nejede, stává se to většinou při 
bouřkách.  
 
24. Svědek Jan O. vypověděl u hlavního líčení dne 16. 6. 2020, že obžalovaného zná od nich z xxx. 
On  sám  pak  pracuje  jako  OSVČ  v předmětu  podnikání  údržba  zeleně,  palivové  dřevo. 
Provozovnu nemá, má jen sklad v Přestavlkách, kde má i umístěné stroje. Obžalovaný N. pro něj 
pracoval  na  dohodu  asi  po  dobu  dvou  měsíců  s přestávkami.  Chtěl  by  do  budoucna  nakoupit 
stroje pro provozovnu, bavil se o tom i s obžalovaným, například se s ním bavil nové štípačce. Je 
sice pravdou, že při návštěvě policie takto nemluvil, ale pak si na to vzpomněl, že něco takového 
bylo. Obžalovaný mu řekl, že by měl mít nějaké peníze, že by to koupil on. Asi by ho na tom 
nechal dělat, jako že by tam mohl štípat a prodávat to, on sám by si tam jen nechal své stroje, 
obžalovaný štípačku a mohl tam dělat.  
 
Znalecké posudky a odborné vyjádření 
 
25. V přípravném  řízení  byl  na  osobu  obžalovaného  zpracován  znalecký  posudek  z  oboru 
zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie ze dne 9. 3. 2020 (čl. 592-630), posudek byl 
zpracován znalci MUDr. Bohumilem Navrátilem a PhDr. Adamem Suchým. Ze závěrů posudku, 
které znalci v nezměněné podobě přednesli i v rámci hlavního líčení dne 2. 6. 2020 vyplývá, že 
obžalovaný Michal N. netrpí duševní chorobou ve vlastním slova smyslu, tedy psychózou. Tou 
netrpěl ani v době projednávaného trestného činu. Byla u něj ovšem znalci konstatována smíšená 
porucha  osobnosti  s převahou  disociálních  rysů,  oblast  vyšších  citů  je  u  obžalovaného 
nedostatečně  rozvinutá,  ale  není  zcela  vymizelá.  Jeho  ovládací  a  rozpoznávací  schopnosti  byly 
v době  projednávaného  činu  zcela  zachovány.  Z psychiatrického  hlediska  nebyl  případný 
motivační  proces  jednání  obžalovaného  infiltrován  žádnými  patologickými  fenomény. 
Z psychologického hlediska byl obžalovaný ovlivněn především osobnostními charakteristikami, 
sníženou schopností dohlížet důsledky svých činů a prožívat vinu, jakož i sníženou schopností 
respektovat sociální normy, celkově anetickými a disociálními rysy. Aktuální intelektový potenciál 
obžalovaného  se  pohybuje  v pásmu  slabšího  průměru,  bez  defektu  či  deteriorace.  Znalci  u 
obžalovaného  neprokázali  sklon  ke  zneužívání  návykových  látek  ani  přítomnost  závislosti  na 
návykových látkách, i když jak uvedli u hlavního líčení, v tomto směru vycházeli pouze z tvrzení 
obžalovaného.  Obžalovaný  má  dle  znalců  sklon  k agresivitě,  která  vyplývá  z jeho  osobnostní 
struktury,  a  to  z impulsivity,  snížené  schopnosti  sebeovládání  a  respektování  sociálních  norem. 
Neznamená to však, že obžalovaný bude vše řešit agresivně, nebo je primárně hned agresivní, to 
nejsou schopni konstatovat, jen popisují výbavu, jak je ta osobnost obžalovaného strukturovaná. 
Taktéž u něj zjistili sníženou schopnost dohlížet důsledky svých činů a prožívat vinu. Agresivní 
jednání obžalovaný vnímá jako běžnou součást a strategii řešení konfliktů a jiných mezilidských 
situací.  Vývoj  jeho  osobnosti  je  již  ukončen  a  bude  se  dále  měnit  jen  málo.  Z forenzně 
psychiatrického hlediska tak není pobyt obžalovaného na svobodě pro společnost nebezpečný a 
znalci  tedy  nenavrhují  uložení  jakéhokoli  ochranného  léčení.  Pravděpodobnost  resocializace  je 
nízká a resocializační efekty lze očekávat spíše teoreticky a to vzhledem ke konstatované poruše 
osobnosti  a  malé  přístupnosti  ke  korektivním  vlivům.  Z podnětu  obou  výše  uvedených  znalců 
pak  byl  ze  strany  policejního  orgánu  vyžádán  v řízení  přípravném  i  znalecký  posudek  z  oboru 
zdravotnictví,  odvětví  sexuologie  ze  dne  24.  1.  2020  (čl.  645-662).  K dotazu  obhajoby,  proč 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
18 
81 T 6/2020 
bylo k tomuto podnětu z jejich strany přistoupeno, znalci uvedli, že je to běžná strategie, když se 
zvažuje něco násilného, tak jestli to není vedeno nějakým sexuálním deviantním chováním, aby 
případně vyloučili celé možné spektrum případné motivace. Ze závěrů sexuologického posudku 
pak vyplývá, že u obžalovaného N. nebyly zjištěny žádné indicie, které by svědčily pro přítomnost 
sexuální deviace, či jiné poruchy sexuologického spektra.  
 
26. Další  znalecký  posudek,  který  tentokrát  soud  četl  za  splnění  podmínek  ust.  §  211  odstavec  5 
trestního  řádu,  je  znalecký  posudek  z  oboru  kriminalistika,  odvětví  biologie,  genetika  a 
genetika
 ze dne 22. 8. 2019 (čl. 491-502). Předmětem znaleckého zkoumání bylo zjistit, zda na 
oděvních svršcích vydaných Lukášem H. s tím, že se jedná o svršky Alexandra K., které mu měly 
být dovezeny buď Robertem M. či Michalem T., a na listinách ve vztahu k převodu bytu, tak zda 
se  na  těchto  věcech  nachází  biologický  materiál,  především  krev  a  v kladném  případě  vyšetřit 
profil DNA, případný profil porovnat s profilem DNA Roberta M., Marie K. (pro případ zjištění 
příbuzenského  vztahu  v  linii  matka-syn),  obžalovaného  Michala  N.,  případný  profil  porovnat 
s databází DNA a dále zjistit, zda na listinách k převodu bytu se nachází daktyloskopické stopy a 
tyto  případně  porovnat  s osobou  Roberta  M.  Ze  závěrů  posudku  pak  vyplývá,  že  na  oděvních 
svršcích  nebyla  nalezena  krev  ani  jiný  relevantní  biologický  materiál  vhodný  ke  zkoumání. 
Z plošných  stěrů  pak  byla  izolována  DNA  a  stanoven  smíšený  profil  DNA,  jehož  majoritní 
složka  odpovídá  osobě  mužského  pohlaví  vhodná  k dalšímu  porovnání  a  rovněž  stanoven 
smíšený Y holotyp. Stanovené majoritní složky profilů DNA a Y holotypu jsou vzájemně shodné 
a  náleží  jedné  a  téže  osobě.  Je  vyloučena  shoda  profilu  DNA  se  srovnávacím  vzorkem  DNA 
Roberta M. (profily náleží dvěma různým osobám), nebyla ani nalezena shoda s profilem DNA 
srovnávacího vzorku Michala N. a při srovnání s profilem DNA vzorku Marie K. byly nalezeny 
takové  rozdíly,  které  tento  biologický  příbuzenský  vztah  jednoznačně  vylučují.  Uvedené 
majoritní  profily  DNA  z oděvních  svršků  jsou  však  shodné  se  srovnávacím  profilem  vzorku 
DNA od osoby Lukáš H., tyto profily jsou stejné. Na listinách (smlouvách a listinách ve vztahu 
k vlastnictví  bytu)  nebyl  nalezen  biologický  materiál  vhodný  ke  zkoumání.  Dále  na  Návrhu  na 
zahájení řízení ze dne 16. 12. 2009 však byly zajištěny daktyloskopické stopy č. 2, 4, a 6, které jsou 
vhodné  ke  zkoumání  a  byla  zjištěna  v dostatečném  počtu  charakteristika  znaků  nutných 
k provedení individuální identifikace vzájemná shoda daktyloskopických stop  – označené č. 2 a 
částí otisku dlaně pravé ruky na kartě vyhotovené na jméno Robert M., s částí otisku označené č. 
4  s otiskem  dlaně  pravé  ruky  na  kartě  na  jméno  Robert  M.  a  označené  č.  6  s částí  otisku 
prostředníku pravé ruky na kartě vyhotovené na jméno opět Robert M. 
 
27. Další znalecký posudek, který opět soud četl za splnění podmínek ust. § 211 odstavec 5 trestního 
řádu, je znalecký posudek z oboru kriminalistika, odvětví balistika a genetika ze dne 29. 11. 
2019 (čl. 510-519). Předmětem znaleckého zkoumání bylo z hlediska balistiky prověřit nalezené 
zbraně v rámci domovních prohlídek na adrese xxx ve smyslu o jaké zbraně se jedná, zda jsou 
zbraně způsobilé ke střelbě a zda s nimi nebyl spáchán trestný čin a z hlediska genetiky zkoumat, 
zda tyto zbraně a věci zajištěné při domovní prohlídce na adrese xxx a čp. xxx (paralyzér, pouta, 
mačety,  nunčaky  a  vojenský  nůž,  2  katany  a  koberec)  na  sobě  nesou  biologický  materiál  (krev 
apod.),  dále  získat  případný  profil  DNA  a  případný  zajištěný  profil  DNA  porovnat  s profilem 
Marie  K.  Ze  závěrů  posudku  pak  vyplývá,  že  na  střelných  zbraních  zajištěných  při  domovních 
prohlídkách nebyla nalezena krev a ani jiný relevantní biologický materiál, stejně tak na věcech 
(paralyzér,  pouta,  sečné  zbraně  a  nože,  koberec).  Z plošných  stěrů  ze  zbraní  a  věcí  pak  byla 
izolována DNA a stanoveny smíšené profily, jejichž majoritní složky odpovídají osobě mužského 
pohlaví,  vhodné  k dalšímu  porovnání.  Jak  však  opět  dále  vyplývá,  profily  DNA,  které  by 
odpovídaly DNA srovnávacího vzorku Marie K., tedy na úrovni matka - biologický syn, nebyly 
nalezeny,  naopak  byly  nalezeny  takové  rozdíly,  které  tento  biologický  příbuzenský  vztah 
jednoznačně  vylučují.  Co  se  pak  týče  předložených  čtyř  palných  zbraní,  tyto  jsou  střelby 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
19 
81 T 6/2020 
schopné, žádná nevykazuje stopy znehodnocení, nepodařilo se prokázat, že by některou ze zbraní 
byl spáchán některý z trestných činů evidovaných v živé části sbírky. 
 
28. Další znalecký posudek, který opět soud četl za splnění podmínek ust. § 211 odstavec 5 trestního 
řádu,  je  znalecký  posudek  z oboru  kybernetika  ze  dne  13.  1.  2020  (čl.  535-576).  Předmětem 
znaleckého  zkoumání  bylo  posouzení  mobilních  telefonů  vydaných  obžalovaným,  vydaných 
svědkem M. a dále zajištěných při domovní prohlídce, provést výpisy hovorů, SMS, komunikace 
přes  komunikační  programy  (Whatsup,  Viber  apod.),  zajistit  soubory  fotografií,  videí,  historii 
webových návštěv a obdobné posouzení učinit u zajištěných počítačů a notebooků a paměťových 
karet opět zajištěných při domovní prohlídce. Jak pak vyplývá z úředního záznamu na čl. 570 a 
577 spisu, zajištěná data a soubory byly podrobeny hodnocení policejního orgánu, ovšem nebyla 
nalezena data či informace důležité pro účely tohoto trestního řízení. 
 
29. Poslední  znalecký  posudek  v projednávané  věci,  který  opět  soud  četl  za  splnění  podmínek  ust. 
§ 211 odstavec 5 trestního řádu, je znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví soudního 
lékařství  ze  dne  6.  11.  2019  (čl.  673-680).  Předmětem  posudku  bylo  vyhledat  zprávy  ohledně 
ošetření a léčby obžalovaného Michala N. v roce 2008 v FN Olomouc. Ze závěrů posudku pak 
vyplývá, že dne 7. 7. 2008 byl obžalovaný Michal N. ošetřen pro odúmrtí kůže zasahující až do 
škáry na hřbetní ploše prvního a druhého prstu levé nohy, odúmrtí kůže zasahující až do škáry na 
přední a vnitřní ploše levého hlezna velikosti 11x8 cm a odúmrtí kůže prvního, čtvrtého a pátého 
prstu pravé nohy. V lékařské zprávě ze dne 7. 7. 2008 je uvedeno, že obžalovaný Michal  N. se 
před 48 hodinami popálil hydroxidem sodným při čištění toalety. Tento mechanismus je pak dle 
znalce  plně  způsobilý  ke  vzniku  zadokumentovaných  poranění.  Lze  dále  předpokládat,  že  při 
prvotním  ošetření  se  nejednalo  o  zcela  čerstvé  poranění  či  naopak  o  poranění  s výraznými 
známkami  hojení.  K  poranění  mělo  tedy  dojít  5.  7.  2008  a  k  prvotnímu  ošetření  došlo  ve  FN 
Olomouc  dne  7. 7. 2008  v  14.00  hodin.  Dne  23.  7.  2008  pak  byl  Michal  N.  propuštěn  do 
domácího léčení.  
 
30. Z odborného  vyjádření  ze  dne  11.  10.  2017  z oboru  kriminalistika,  odvětví  genetika 
Kriminalistického  ústavu  Praha  č.j.  KUP-819-1/ČJ-2017-2306PL  (čl.  7-8  spisu)  vyplývá,  že 
porovnáním  profilů  uložených  v IS  CODIS  databáze  DNA  byla  dodatečně  nalezena  shoda 
majoritní  složky  smíšeného  profilu  DNA  stanoveného  z dříve  předloženého  stěru  stopa  č.  1 
(ohledání Mercedesu) s profilem DNA srovnávacího vzorku osoby označené H. Lukáš, r.č. xxx – 
tyto profily náležejí jedné a téže osobě. 
 
Listinné důkazy 
 
31. Soud  k důkazům  provedl  spis  Okresního  soudu  v Olomouci  sp.  zn.  2  T  108/2010.  V dané 
věci byl Záznam o zahájení úkonů trestního řízení vydán dne 14. 4. 2009 s tím, že Robert M. a 
Michal  N.  se  mohli  dopustit  trestného  činu  zbavení  osobní  svobody  dle  §  232  odstavec  1, 
odstavec 2 trestního zákona vztahu k poškozenému Alexandru K., narozenému xxx, který je od 
té  doby  nezvěstný,  přičemž  osoby  podezřelých  byly  v minulosti  vyšetřovány  orgány  PČR  pro 
násilnou trestnou činnost. V tomto trestním řízení pak došlo dne 8. 9. 2009 k zadržení Roberta 
M. i Michala N. Jako podezřelý Robert M. ve věci nevypovídal, ovšem Michal N. dne 8. 9. 2009 
na Protokol o výslechu podezřelého vypovídal. V řízení byla dále provedena domovní prohlídka 
v bytě  Kristýny  H.  a  Alexandra  K.  v xxx  na  ulici  xxx,  kdy  byly  zajištěny  věci,  které  byly  H. 
označeny  jako  věci  Alexandra  K.  (jako  3  páry  bot,  oblek,  zimní  pracovní  bunda,  prázdná 
peněženka,  pracovní  smlouva,  2ks  svetru),  některé  z věcí  byly  předloženy  ke  zkoumání 
kriminalistickému  ústavu  v Praze.  Dále  byla  provedena  domovní  prohlídka  v baru  Xxx,  tedy 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
20 
81 T 6/2020 
v nemovitosti čp. xxx v xxx na ulici xxx, konkrétně prohlídka 1 poschodí tohoto domu, kde se 
nachází 2 bytové jednotky, z nichž jedna je užívána jako kancelář. Tato prohlídka byla provedena 
dne  9.  9.  2009.  Při  prohlídce  byly  provedeny  stěry  z dlaždic  na  podlaze  koupelny,  na 
obkladačkách  na  stěně,  poklopu  nádržky  splachovače  WC,  plastového  poklopu  mísy, 
odpadového  otvoru  vaničky  sprchového  koutu,  levé  i  pravé  přívodní  trubky  plechového 
radiátoru  naproti  vstupním  dveřím  koupelny,  včetně  provedené  fotodokumentace  bytových 
jednotek  a  samotné  nemovitosti,  včetně  vstupu  do  dvora  areálu  apod.  Dále  byla  provedena 
prohlídka jiných prostor, konkrétně osobního motorového vozidla Škoda Octavia Combi rz xxx 
užívaného  Michalem  N.  a  proveden  stěr  ze  zavazadlového  prostoru  a  dále  prohlídka  vozidla 
Mercedes  Benz  rz  xxx  užívaného  Robertem  M.  a  byly  provedeny  stěry  ze  zadního  sedáku  na 
pravé  straně  a  stěr  ze  středové  opěrky.  Dále  došlo  k zpracování  odborného  vyjádření 
Kriminalistického  ústavu  Praha  ze  dne  23.  10.  2009  z oboru  kriminalistická  technika,  genetika, 
kdy  z vyjádření,  jehož  úkolem  bylo  izolovat  DNA  a  stanovit  genetický  profil  z předložených 
bukálních stěrů a tento porovnat se zajištěnými stopami, nevyplývají konkrétní závěry s tím, že 
profily  ze  stopy  z ohledání  Mercedesu  byly  zařazeny  do  Národní  databáze  DNA  a  k datu 
zpracování  vyjádření  nedošlo  ke zjištění  shody  tohoto  profilu  s údaji  uloženými  v národní 
databázi s tím, že v případě následného budoucího ztotožnění bude policejní orgán informován. 
Součástí spisu je dopis od Kristýny H. adresovaný panu M. ze dne 22. 12. 2008 o obsahu, že dne 
27. 8. 2008 na něj přepsala bytovou jednotku v xxx 2+K v ulici xxx a že do 2 měsíců od předání 
na bytovém družstvu zaplatí dohodnutou cenu 700 000 Kč. Dne 27. 9. 2008 ji dovezl osobně p. 
Michal  N.  zálohu  ve  výši  100 000 Kč  s tvrzením,  že  zbytek  doplatí  M.  osobně,  ovšem  do 
dnešního  dne  se  tak  nestalo.  Písemnost  není  podepsána  Kristýnou  H.,  tato  ji  však  do  spisu 
doložila  v souvislosti  se  svým  výslechem  na  policii.  V přípravném  řízení  proběhl  výslech 
s rekognicí podle fotografií s osobou Annou H., která byla tajemnicí notářky v notářské kanceláři 
JUDr. Hrnčířové v Olomouci, Riegrova 4. Této byly předloženy smlouvy o převodu vlastnictví 
jednotky ze dne 1. 9. 2008 s tím, že tento podpis ověřovala ona, šlo o ověření podpisu Alexandra 
K., který se k nim dostavil v doprovodu jednoho či dvou mužů, ale počtem si není jistá. Poskytla 
popis osoby K. a vybavila si a popsala ještě jednoho muže z jeho doprovodu a třetího, který se ale 
dle ní nijak neprojevoval, jen seděl na židli a nic neříkal. V rámci rekognice pak svědkyně označila 
pod fotografií č. 3 osobu Alexandra K. (kdy skutečně se jednalo o fotografii Alexandra K.) a muž 
na fotografii č. 6 ji připomíná toho člověka, který s K. přinesl ty smlouvy, kdy se přitom jednalo o 
fotografii Roberta M. Nikoho dalšího nepoznala, ačkoli na fotografii č. 7 se nacházela fotografie 
obžalovaného Michala N. Nutno však dodat, že na předložených 16 fotografiích pouze 2 osoby 
měly  nasazeny  brýle  (K.  a  osoba  pod  č.  9),  kdy  brýle  byly  jedním  z poznávacích  znaků  dle 
svědkyně H. Dne 14. 10. 2019 pak proběhla rekognice dle fotografií, kdy poznávající osobou byla 
Kristýna H., která se měla vyjádřit k osobám dvou mužů, kteří si měli přijet na pokyn Roberta M. 
pro  věci  K.  Svědkyně  pak  označila  na  fotografii  pod  č.  8  osobu  Michala  T.  jako  osobu 
spolujezdce, který se pro věci dostavil. 
 
32. Ačkoli  tedy  byly  provedeny  výslechy  svědků,  rekognice  za  účasti  soudce,  proběhlo  zadržení  a 
výslechy  podezřelých,  domovní  prohlídky  a  prohlídky  jiných  prostor  (automobilů),  expertizy 
Kriminalistického  ústavu  Praha,  další  osoby  podaly  vysvětlení  a  byly  zajištěny  i  údaje  o 
uskutečněném  telekomunikačním  provozu,  nepodařilo  se  vyvrátit  obhajobu  a  tvrzení 
podezřelého N., že K. byl následně, po svém omezení na osobní svobodě, kdy jej proti jeho vůli 
násilím odvezli z místa bydliště do Přerova a zde jej minimálně 1 den zadržovali, propuštěn ze 
zadržení  a  jím  osobně  odvezen  do  Ostravy  a  prokázat  tedy  jejich  podíl  na  tom,  že  je  dodnes 
jmenovaný Alexandr K. nezvěstný. Proto byl dne 4. 1. 2010 veškerý spisový materiál, který do té 
doby šetřila PČR, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV, Odbor násilí v Praze pod 
č.j.  UOOZ-32/TČ-2009  postoupen  PČR,  KŘP  Olomouckého  kraje,  Územní  odbor  SKPV,  3. 
Oddělení obecné kriminality Olomouc, č.j. KRPM-722/TČ-2010-140573, kdy usnesením ze dne 
2. 3. 2010 bylo zahájeno trestní stíhání Roberta M. a Michala N. pro skutek spočívající v tom, že 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
21 
81 T 6/2020 
blíže neurčeného dne v měsíci srpen 2008 v době mezi 19:30 až 19:45 hodin přijeli společně s Kristýnou H. na 
její žádost do bytu v 6. patře na adrese xxx, který v té době H. užívala se svým druhem  Alexandrem K., který 
jmenovanou  fyzicky  napadal  a  tato  měla  obavu  z jeho  dalších  útoků,  proto  Michal  N.  v bytě  proti  jeho  vůli 

donutil K. k opuštění bytu, který z bytu odešel pouze v domácím oblečení bez dokladů totožnosti, dále byl donucen 
k nastoupení do vozidla a byl odvezen do baru Xxx, kde byl v bytě v 1. patře v koupelně připoután kovovými 

pouty  k trubce  ústředního  topení  a  od  uvedeného  dne  je  nezvěstný.  Tento  kompletní  vyšetřovací  spis  byl 
kromě originálu, který je součástí spisu OS Olomouc sp. zn. 2 T 108/210, v kopii jednou z příloh 
nyní podané a projednávané obžaloby a byl navržen k důkazům jako celek. Tímto jej tedy soud, 
předložením stranám k nahlédnutí v rámci konaného hlavního líčení, k důkazům provedl. 
 
33. Dne 19. 5. 2010 pak byla ze strany OSZ v Olomouci pod sp. zn. 5 ZT 30/2010 podána obžaloba 
ze  dne  18.  5.  2010  na  osobu  obžalovaného  Michala  N.  a  Roberta  M.  Po  konaných  hlavních 
líčeních pak byli rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 21. 9. 2012, č.j. 2 T 108/2010-
767  uznáni  oba  obžalovaní  vinnými  trestným  činem  omezování  osobní  svobody  dle  §  231 
odstavec 1 trestního zákona a byl jim oběma uložen souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody 
v trvání  18  měsíců  se  zařazením  do  příslušné  věznice.  K odvolání  obou  obžalovaných  pak  byl 
rozsudkem  Krajského  soudu  v Ostravě,  pobočka  v Olomouci  ze  dne  18. 10.  2013  č.j.  55  To 
162/2013-856 zrušen pouze výrok o trestu a oběma obžalovaným byl trest zkrácen na 8 měsíců 
s tím,  že  se  v obou  případech  jedná  o  tresty  podmíněně  odložené.  Rozsudek  tedy  nabyl  v této 
podobě právní moci dne 18. 10. 2013. Z odůvodnění vyplývá, že hlavním usvědčujícím důkazem 
v řízení  byla  výpověď  svědkyně  Kristýny  H.  V daném  řízení  svědkyně  vypověděla,  že:  se  svěřila 
kamarádovi Petru R. s fyzickými útoky a napadáním její osoby ze strany K., i na to, že má obavu, až se vrátí 
domů do bytu, že ji K. zase zbije. Do Hranic odešla v období prázdnin. Najednou se u R. na zahradě, kde to 

řešili, objevil M., kterého znala z doby, kdy žila v Hranicích. Začal se jí vyptávat na její život a mezitím dostala 
telefonát od K., že se má vrátit domů.  M. jí nabídl, že když se bojí jet domů, tak pojede s ní, aby se nebála. 

V Přerově se stavili pro N. Nikdo jiný s nimi v autě nebyl a jeli do Olomouce do jejich bytu. Zpočátku po nich 
jen  chtěla,  aby  ji  odvezli  domů,  jiné  kroky  v autě  neřešili.  V Olomouci  šli  nahoru,  otevřela  dveře  od  bytu  a 

obžalovaní šli za ní. Ona šla do ložnice a slyšela, jak vedle v obývacím pokoji obžalovaní K. bijí, následně po 
jejich odchodu v pokoji byly rozházené věci, rozbité brýle K. Řekli jí, že to bude dobré a odvedli K. z bytu. Pak jí 

řekli,  aby  mu  sbalila  věci,  aby  v bytě  nic  nezůstalo,  čemuž  poslechla,  bylo  toho  dvě  tašky  a  nějaký  pytel  a 
obžalovaný poslal dva kluky, aby vzali K. věci, ty kluky nezná. Pak ví, že K. s ní chtěl mluvit, to jí volal M., do 

Přerova ji vezl M., kde Sašu viděla u toho topení, pak už si nic nepamatuje. Do toho Přerova jela s odstupem 3 
až 4 dnů po jeho odvezení z bytu. Od té doby se už s K. neviděla. Nepátrala po něm, M. jí řekl, že to má nechat 

tak, jak to je, že si má žít podle svého. Když po určitém čase volala M., tak jí už nebral telefon. Volala i N. a 
také jí řekl, aby to nechala tak, že M. má nějaké problémy a už se jí neozve, nemá telefonovat. V bytě, kde byl 

K., byla v té době i nějaká paní, která mluvila slovensky. V té koupelně bylo umyvadlo, zrcadlo, sprchový kout. 
K.  byl  připoután  a  jen  říkal,  proč  mu  to  udělala.  Byla  tam  tak  1  a  půl  minuty,  pak  už  si  nevzpomíná,  do 

Olomouce ji vezl na její zavolání kamarád Pavel S. Nakonec celou záležitost po několika měsících nahlásila na 
policii, hnulo se v ní svědomí. Než věc nahlásila, chtěla ještě obžalovanému N. prodat byt v Hranicích. M. jí řekl, 

že má kupce, který je ochoten jí dát peníze ihned, že za ni vše vyřeší a nemusí se o nic starat a nakonec jí řekl, že 
když byt nepřepíše, tak pustí K. Ona proto slepě ten byt přepsala.
 Taky po odvedení K. z bytu na xxx ulici řešila 
ten 2/3 podíl jeho vlastnictví k bytu. M. jí napsal smlouvu, kterou nepochopila, a proto mu ji vrátila zpět, na 
smlouvě však byl podpis K., ale jestli to byl jeho pravý podpis, to neví. Podpis byl v razítku od notáře, kam se byla 

na  K.  ptát,  ovšem  nic  jí  neřekli.  Přiznává,  že  v této  době  brala  pervitin  v podstatě  každý  den  i  několikrát. 
Protože výpověď Kristýny H. byla jediný, byť přímý důkaz v daném řízení, byl na ni vypracován 
znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie s výsledkem, že znalci 
nezjistili nic, co by vedlo k závěru, že svědkyně vypovídá a její výpověď je ovlivněna záští, touhou 
po  pomstě,  netrpí  duševní  poruchou  či  chorobou,  není  závislá  na  návykových  látkách,  byť 
v minulosti  registrují  škodlivé  užívání.  Svědkyně  má  drobnou  tendenci  ke  zkreslování,  ovšem 
pouze  v oblasti  popisu  drogové  problematiky  a  její  vlastní  osoby.  Z nepřímých  důkazů  je  pak 
nutno zmínit výpovědi svědka Petra R., který popsal, že: si mu H. stěžuje na druha Alexandra K., že ji 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
22 
81 T 6/2020 
tento týrá, mlátí, zavírá do koupelny a nemůže se do bytu vrátit, protože by ji zmlátil. Navedl ji na myšlenku, 
aby ji někdo v bytě pohlídal, než si vezme své věci a tak došlo na M., který je takový vazoun a ničeho se nebojí, 
kterému volal, zda by nepomohl její kamarádce. Z H. vyšlo, že navíc M. zná, ale nemá na něj číslo. Když pak 

přijel M. za nimi, tak se bavil s H., u toho ale osobně nebyl. M. za nimi přijel černým Mercedesem a byl sám a 
pak  s H.  odjeli.  Muselo  to  být  někdy  o  prázdninách.  Jak  to  tehdy  s H.  dopadlo  dál,  to  neví.  
Dále  svědek 
Tomáš Z. vypověděl, že: K. dělal H. velké problémy, mlátil ji, až měla modřiny, nebo se na dva dny úplně 
vypařil. Protože byl jejich soused, tak o tom ví, nebo se u nich Kristýna na bytě třeba týden schovávala před  K., 

měla fialové oko a K. jí přes dveře vyhrožoval, že vyrazí dveře, že ji zabije, pokud se k němu nevrátí. U obou 
hrály roli i drogy, které užívali, ale u K. trochu víc, kdy on třeba na dva či tři dny zmizel a z účtu zmizelo 10 

nebo 15 tisíc Kč, pak se vrátil vzteklý a chtěl další peníze, někdy se vrátil až za týden. Kristýna od něj chtěla 
několikrát  utéct,  ale  nakonec  se  před  ním  spíše  schovávala.
  Svědek  Pavel  S.  vypověděl,  že:  s H.  měl 
krátkodobý vztah, chodili spolu asi rok poté, co chodila s K. O předchozím vztahu s K. ví, že nebyl dobrý, K. 
Kristýně  ubližoval  fyzicky  i  psychicky,  i  když  stopy  násilí  na  ní  nikdy  neviděl.  Potvrzuje,  že  Kristýnu  jednou 

vyzvedával autem v Přerově. Jednoho dne mu zavolala, že se nemá jak dostat z Přerova domů, vyzvedával ji u 
nádraží mezi 23.00 hodinou a 01:00 hodinou. Sedla do auta mlčky, neříkala, co kde dělala, chtěla mít klid a 

nemluvit a dovezl ji na xxx ulici. Dále ze spisu soud upozorňuje na opis rejstříku trestů Alexandra K. 
ve stavu ke dni 19. 8. 2010, kdy jmenovaný měl již 8 záznamů o odsouzení ze strany Okresního 
soudu  v Pelhřimově,  Obvodního  soudu  Praha  4,  Obvodní  soud  Praha  1,  Městský  soud  Brno, 
Okresní soud Chrudim, Okresní soud Nymburk, a nakonec Okresní soud Olomouc. Převážně se 
jedná  o  majetkovou  trestnou  činnost  v podobě  krádeží.  V rámci  řízení  před  soudem  vypovídal 
Robert  M.,  a  to  až  u  odvolacího  krajského  soudu  dne  20.  10.  2010  ve  veřejném  zasedání,  kdy 
vypověděl,  že  skutečně  mu  volal  R.,  jestli  by  nepomohl  jeho  kamarádce,  která  se  bojí  jít  domů,  zda  by  ji 
nedoprovodil, protože se bojí fyzického napadení od K. Ptal se, proč nejde na policii, kdy mu řekla, že už byla, ale 

stáhla to. Nyní chce ochranu, kdyby ji napadl, protože chce od něj odejít a vrátit se do svého bytu v Hranicích. 
Volal N., jeli za ním na Xxx a domlouvali se, co a jak a odtud jeli do bytu v Olomouci jeho vozidlem Mercedes. 

V bytě však nikdo nebyl, jen bordel a špína. Řekl jí, ať si vezme věci, že ji odveze do Hranic. Teprve poté jí 
pomáhal s převodem bytu. Osobu Alexandra K. tak nikdy neviděl. Na tom notářství byl, ale ne s panem K. a ne 

v souvislosti  s ověřováním  podpisu.  Obžalovaný  Michal  N.  pak  uvedl  v rámci  možnosti  se  opětovně 
vyjádřit jako obžalovaný k věci, že souhlasí s výpovědí M., sám však opět nebude vypovídat. Nakonec je 
součástí spisu zpráva od sestry Alexandra K. Mgr. Kateřiny B., která k žádosti soudu sepsala své 
poznatky o svém bratrovi tak, že je jeho nevlastní sestrou (mají společnou matku). Ve svých 18-ti 
letech odešel Alexandr z domova a na dlouhou dobu přerušil styky. V roce 2004 se dozvěděla, že 
leží  v nemocnici  v Jihlavě  se  žloutenkou  po  dlouhodobém  užívání  drog  a  z Jihlavy  odjel  do 
terapeutické komunity v Podcestném Mlýně u Dačic, kde ho jednou s matkou navštívili a on je 
rovněž  také,  aby  se  vztahy  obnovily.  Po  9  měsících  odjel  do  Olomouce,  kde  si  našel  práci  a 
docházel  do  doléčovacího  centra  a  s rodinou  se  pravidelně  stýkal,  později  jezdil  i  se  svou 
přítelkyní  Kristýnou  H.  Rodiče  jim  dokonce  přispěli  na  koupi  bytu  a  zařízení  domácnosti. 
Postupně se opět kolem Alexandra začaly vynořovat problémy, hlavně finanční, opět vzal drogu a 
jel  pak  zase  na  krátkodobé  léčení.  Naposledy  se  viděli  v září  2007,  kde  se  všemi  sourozenci  a 
jejich partnery šli na zábavu, kde se Alexandr popral, druhý den odjel a od té doby u nich nebyl. 
V kontaktu s ním byla naposledy v únoru 2008, kdy za ní přijel a od té doby jej neviděla. 
 
34. Dále soud k důkazům provedl listiny ve vztahu k bytům ve vlastnictví Kristýny H. (Hranice) a ve 
spoluvlastnictví  H.  a  Alexandra  K.  (Olomouc).  Z dokladů  založených  ve  spisovém  materiálu 
vyplývá, že v roce 2007 zakoupili Alexandr  K. a Kristýna  H. byt o velikosti 2+kk v Olomouci, 
kdy vlastnický podíl Alexandra K. na uvedené nemovitosti činil 2/3 a Kristýny H. 1/3. Dne 16. 
12. 2009 byl Katastrálnímu úřadu v Olomouci doručen návrh na vklad vlastnického práva k 2/3 
uvedené bytové jednotky, kdy prodávajícím byl Alexandr K. a kupujícím Kristýna H. Tento návrh 
na  vklad  vlastnického  práva  k 2/3  nemovitosti  byl  podepsán  pouze  Kristýnou  H.  K tomuto 
návrhu  byla  doložena  kupní  smlouva,  na  níž  figurují  podpisy  H.  (ověřovací  doložka  ze  dne 
16. 12. 2009) a Alexandra K. (ověřovací doložka ze dne 1. 9. 2008). Pokud jde o byt Kristýny H., 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
23 
81 T 6/2020 
který  vlastnila  v Hranicích,  bylo  zjištěno,  že  tento  byt  získala  na  základě  smlouvy  o  převodu 
členských práv a povinností ze dne 7. 7. 2003 (jednalo se o byt Stavebního bytového družstva 
v Hranicích).  Členská  práva  k uvedenému  bytu  na  H.  převedl  Otakar  H.  (otec).  Členská  práva 
k bytu  pak  H.  převedla  smlouvou  ze  dne  27.  8.  2008  na  Mariána  M.  Marian  M.  členská  práva 
k předmětnému převedl na další osobu již dne 3. 12. 2008. 
 
35. Z opisu rejstříku trestů obžalovaného Michala N. vyplývá, že v tomto má celkem 9 záznamů o 
odsouzení pro  různou trestnou činnost. Naposledy byl odsouzen Okresním  soudem v Přerově 
dne  22.  8.  2017  pod  sp.  zn.  3  T  86/2017  pro  pokus  přečinu  ublížení  na  zdraví  podle  §  146 
odstavec  1  trestního  zákoníku  a  přečin  poškození  cizí  věci  podle  §  228  odstavec  1  trestního 
zákoníku  k  podmíněnému  trestu  odnětí  svobody  v  trvání  10-ti  měsíců.  Pro  přestupek  byl 
oznamován dvakrát, přičemž obě řízení byla zastavena. 
 
36. Co se týče vyslechnutých svědků, i na tyto soud vyžádal opisy rejstříku trestů, ze kterých vyplývá, 
že  svědek  Robert  M.  k datu  12.  5.  2020  má  celkem  12  záznamů  o  odsouzení  od  roku  2001, 
převážně  majetkového  charakteru,  ale  i  pro  maření  výkonu  úředního  rozhodnutí  a  vykázání, 
podílnictví. Aktuálně je podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody se zkušební dobou 
do 17. 9. 2021. Svědek Radim Č. má 5 záznamů o odsouzení od roku 1997. Byl ve výkonu trestu 
odnětí  svobody  pro  zločin  pojistného  podvodu  dle  §  210  odstavec  2,  odstavec  5  písmeno c) 
trestního zákoníku, kdy z výkonu trestu byl podmíněně propuštěn v době od 23. 3. 2017 do 23. 3. 
2020.  Svědek  Marian  M.  má  1  záznam  o  odsouzení  z roku  1994,  kdy  pro  vydírání  dle  § 235 
odstavec 1, 2 zákona č. 140/1961 Sb. mu byl uložen nepodmíněný trest. Svědek Michal  T. má 
v rejstříku  trestů  od  roku  1995  celkem  6  záznamů  o  odsouzení,  a  to  pro  například  vydírání, 
výtržnictví, poškození cizí věci, maření výkonu úředního rozhodnutí a řízení motorového vozidla 
bez  řidičského  oprávnění,  poslední  záznam  je  však  z roku  2009.  Michaela  C.  má  4  záznamy  o 
odsouzení  od  roku  2006  do  2018,  naposledy  za  úvěrový  podvod,  ale  i  pro  drogovou  trestnou 
činnost. Svědek Lukáš H. má pak od roku 2007 do 2018 celkem 4 záznamy o odsouzení. Všechny 
záznamy  jsou  pro  drogové  trestné  činy.  První  podmíněný  trest  odnětí  svobody  mu  byl  uložen 
dne 19.  4.  2007.  Druhé  odsouzení  v pořadí,  kdy  mu  byl  původně  podmíněně  odložený  trest 
odnětí  svobody  nařízen  a  zařazen  do  příslušné  věznice,  vykonal  20. 9. 2016  s tím,  že  mu  bylo 
uloženo i ambulantní protitoxikomanické léčení. Třetím odsouzením v pořadí mu byl uložen již 
nepodmíněný  trest  odnětí  svobody,  z jehož  výkonu  byl  podmíněně  propuštěn,  ovšem  došlo 
následně k nařízení výkonu zbytku trestu. Poslední záznam je aktuálně vykonávaný trest odnětí 
svobody ve výměře 5 roků spolu s ústavním léčením protitoxikomanickým. 
 
37. Ze zprávy PČR (čl. 1556-1557) pak vyplývá, že co se týče plastového modrého sudu, který byl 
nalezen při prohlídce baru Xxx, jedná se o sud o objemu 220 litrů. 
 
38. Soud dále k důkazům provedl protokol o sledování osob a věcí dle § 158d odstavec 7 trestního 
řádu  (čl.  1132-1137),  jehož  obsahem  je  průběh  sledování  na  podkladě  povolení  vydaného 
Okresním soudem v Přerově ze dne 13. 9. 2018, č.j. V 82/2018-1 Nt 29005/2018 včetně dalších 
povolení  o  prodloužení  sledování,  celkem  šlo  o  dobu  od  13.  9.  2018  do  8.  7.  2019,  kdy  byly 
sledovány vnitřní prostory motorového vozidla Škoda Octavia rz: xxx registrovaného na osobu 
Daniela  L. a  fakticky  užívaného  svědkyní Kristýnou  H.,  bývalou  přítelkyní  Alexandra  K.    Dále 
k důkazům  provedl  protokol  o  sledování  osob  a  věcí  dle §  158d  odstavec  7  trestního  řádu  (čl. 
1138-1165),  jehož  obsahem  je  průběh  sledování  na  podkladě  povolení  vydaného  Okresním 
soudem  v  Přerově  ze  dne  5.  12.  2018,  č.j.  V 102/2018-1  Nt  29008/2018,  včetně  prodloužení, 
fakticky tak v době od 5. 12. 2018 do 8. 7. 2019, kdy byla sledována bytová jednotka č. 627/8 na 
ulici xxx v xxx, kterou fakticky ve sledované době užívali Kristýna H. a Daniel L. 
 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
24 
81 T 6/2020 
39. Dále soud k důkazům provedl vyhodnocení použití agentů Policie ČR ze dne 5. 8. 2019 týkající se 
vyhodnocení za celé období působení v rámci akce „BEČVA“ za časové období od 7. 12. 2018 
do 28. 7. 2019, jejichž použití bylo povoleno opatřením soudce Vrchního soudu v Olomouci pod 
č.j.  Nt  2003/2018  a  Nt  2001/2019  (vše  čl.  1166-1177).  Dne  5.  2.  2019  obžalovaný  sděluje 
policejnímu agentovi, že měl problém s louhem, kdy byl při čištění odpadů popálen na obličeji a 
jednou málem přišel díky louhu o nohu, kdy louh mu zatekl do boty a byl popálen až do masa a 
byl  nucen  vyhledat  lékařské  ošetření.  Dne  12.  3.  2019  se  obžalovaný  před  agentem  vyjadřuje 
v tom  smyslu,  že  se  zúčastnil  míchání  lihu  v lihové  aféře,  někde  na  území  Přerovska  čistil 
znehodnocený líh, který dále distribuoval, měl kontrolovat kvalitu lihu, chlubil se tím, že věděl, 
kdo  za  touto  aférou  stojí.  Dne  4.  4.  2019  před  agentem  uvádí  při  prohlídce  objektu  v majetku 
rodiny u dvou plastových dvousetlitrových sudů, že je používají na uskladnění kvasu na výrobu 
pálenky, a dodal, že do sudu se vejde člověk, když agent reagoval nevěřícně, dodal obžalovaný, že 
tam již člověka měl. Také měl v minulosti se svým bratrem vyrábět tlumiče hluku na zbraně, po 
kterých však dnes již není poptávka a už se tím nezabývají. Dne 23. 4. 2019 k osobě  K. uvádí 
druhému  policejnímu  agentu,  že  K.  se již  neobjeví,  on  už  hodně  fetoval  a  odvezl  jsem  ho  do 
Ostravy, ty doklady zůstaly u Lukyho. Po návratu do vozidla k prvnímu agentu uvádí k osobě K., 
že byl drogově závislý a on ho odvezl do Ostravy do gheta, kde si asi píchnul tzv. zlatou dávku a 
je už asi po smrti. Dále potvrdil, že měli místo K. jednoho člověka, který vypadal stejně, a tohoto 
používali na úřadech namísto K., ten umí K. podpis napodobit a v době, kdy byl K. pohřešovaný, 
použili tohoto člověka na matrice, ale úřednice pak u soudu potvrdila, že šlo o K. Ten člověk je 
asi aktuálně zavřený. Dne 26. 4. 2019 uvádí obžalovaný k osobě K., že se k tomu dostal tak, že 
dělal  problém  té  ženské,  fetoval,  vařil  tam  u  ní  doma,  ona  se  ho  nedokázala  zbavit,  tak  tam 
naběhnul, sbalil mu věci a vyjebal ho v Ostravě, vyhodil ho z toho baráku. Toto opakuje s tím, že 
ho vyhodil v Ostravě ve feťáckém doupěti. Dne 3. 5. 2019 obžalovaný N. k osobě K. uvádí, že si 
agent může být jistý, že se K. neobjeví, prostě už není a nikdy se neobjeví, ví, co říká. Nikdo ho 
nenajde, neexistuje .. když to řekne blbě, tak ho spláchnul do kanálu … prostě ho nikdo nenajde. 
Od 29. a 30. 5 2019 pak s ohledem na skutečnost, že obžalovaný policejním agentům již ohledně 
Alexandra K. a jeho zapojení do jeho zmizení již vyjadřoval vyhýbavě (tématu se vyhýbal), byla 
připravena operativní kombinace, která by jej k detailnějšímu popisu přiměla, její podstatou bylo 
navození  situace,  v rámci  které  byla  obžalovanému  předestřena  možnost  podílet  se  na  likvidaci 
nepohodlné osoby za odměnu. Cílem nebylo potvrdit ochotu obžalovaného podílet se na typově 
podobném trestném činu, ale navést jej díky této kombinaci k tomu, aby se vrátil k popisu detailů 
prověřovaného  trestného  činu.  Jak  dále z protokolů  vyplývá,  byl  obžalovaný  takovým  návrhem 
nejdříve zaskočen, po chvilce uvedl, že do toho jde a představuje si za takovou práci „jedničku“, 
konkrétně  500  před  a  500  po.  Dotyčného  se zbaví  ihned, jakmile  mu  bude  přivezen,  nikde  ho 
nenajdou, dá ho do sudu, rozpustí a vyleje do kanálu, má to vyzkoušené, ještě ten den nebude. 
Dne 20. 6. 2019 k dotazu agenta, zda by se nedaly najít nějaké ostatky K., uvedl obžalovaný, že 
z něho  nezbylo  vůbec  nic.  Dne  20.  6.  2019  obžalovaný  agentovi  uvedl  k dotazu,  jak  to  bude 
s kostmi,  že  kosti  nebudou,  zůstanou  jen  zuby,  které  se  zahodí.  Dne  28.  6.  2019  mělo  dojít 
k realizaci zakázky, agent přiveze peníze a odpoledne proběhne plánovaná likvidace muže. Došlo 
ke  schůzce  agenta  a  obžalovaného,  došlo  k předání  finanční  částky  500  tis.  Kč  obžalovanému. 
Obžalovaný  pak  provedl  agenta  objektem  v xxx  na  adrese  xxx.  Na  dotaz  agenta,  zda  má 
připravenou pistoli s tlumičem obžalovaný uvádí, že nemá nic připravené a že by chtěl, aby muže 
zabil sám agent, a ukazuje agentovi, jak to má prakticky provést (smyčka a uškrcení). V průběhu 
hovoru byla opět na dotaz agenta, že je mu jasné, jak to se Sašou dopadlo, uvedl obžalovaný, že 
už  to  nešlo,  že  to  bylo  vyhrocené,  že  se  to  muselo  ukončit.  Následně  došlo  k zadržení 
obžalovaného. 
 
Právní a skutkové hodnocení 
 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
25 
81 T 6/2020 
40. V rámci dokazování tedy soud postupoval v souladu s ust. § 2 odstavec 5 trestního řádu tak, aby 
byl zjištěn skutkový stav věcí, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu nezbytném 
pro  své  rozhodnutí.  Provedené  důkazy  soud  hodnotil  v souladu  s ustanovením  §  2  odstavec  6 
trestního  řádu,  na  základě  svého  vnitřního  přesvědčení  založeného  na  pečlivém  uvážení  všech 
okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Po provedeném hodnocení důkazů soud dospěl 
k závěru, že obžalovaného nelze uznat vinným ze spáchání skutku, který je předmětem žalobního 
návrhu.  
 
41. Podepsaný soud má ještě potřebu obecně konstatovat, že každé trestní stíhání v sobě bezpochyby 
zahrnuje  střet  mezi  základními  právy  obžalovaného  a  veřejným  zájmem  reprezentovaným 
pravomocí  státní  moci  označit  škodlivá  jednání  pro  společnost  jako  celek  a  pravomocí  trestat 
pachatele takových jednání. Vzhledem k tomu, že samotné trestní stíhání a z něho vzešlý trest 
představují vážný zásah do osobní svobody jednotlivce, a vyvolávají i další důsledky pro osobní 
život  a  životní  osud  jednotlivce,  musí  být  pro  takový  zásah  do  základních  práv  a  života 
jednotlivce dostatečně silné ospravedlnění, a to zejména v daném projednávaném případě, kdy 
je  obžalovanému  kladeno  za  vinu  spáchání  toho  nejzávažnějšího  trestného  činu  vůbec,  tedy 
trestného činu vraždy. Veřejný zájem na zjištění viny a na uložení trestu sloužící skrze působení 
individuální i generální prevence legitimuje omezení osobní svobody řádnou aplikací hmotného i 
procesního  trestního  práva.  Z  hlediska  materiálně  právního  musí  takové  zakázané  jednání 
představovat  dostatečně  závažnou  hrozbu  pro  společnost  jako  celek  a  jeho  jednotlivé  znaky 
musejí být jednoznačně stanoveny zákonem. Z hlediska procesně právního pak je třeba, aby bylo 
přesvědčivě  a  nesporně  zjištěno  a  prokázáno,  že  se  takové  jednání  objektivně  stalo,  že 
představuje skutečně závažnou hrozbu pro společnost jako celek a že odsouzená osoba je 

skutečně tou osobou, která toto jednání spáchala nebo se na jeho páchání podílela. Tyto 
skutečnosti se přitom zjišťují a osvědčují skrze důkazní prostředky v trestním řízení (viz nález sp. 
zn. I. ÚS 1095/15).  
 
42. Princip  presumpce  neviny  vyžaduje,  aby  to  byl  stát,  kdo  nese  konkrétní  důkazní  břemeno; 
existují-li  jakékoliv  rozumné  pochybnosti,  nelze  je  vyložit  v  neprospěch  obžalovaného,  ale 
naopak  je  nutno  je  vyložit  v  jeho  prospěch.  Pravidla  trestního  řízení  jsou  proto  primárně 
zaměřena  na  zjištění  a  potvrzení  toho,  zda  je  to  skutečně  obžalovaný,  který  je  zakázaným 
jednáním  vinen.  Z  principu  presumpce  neviny  plyne  pravidlo  in  dubio  pro  reo,  dle  kterého  je 
nutno  rozhodnout  ve  prospěch  obžalovaného,  není-li  v  důkazním  řízení  dosaženo  praktické 
jistoty  o  existenci  relevantních  skutkových  okolností,  tj.  jsou-li  přítomny  důvodné 
pochybnosti ve vztahu ke skutku či osobě pachatele, jež nelze odstranit ani provedením dalšího 
důkazu (srov. nález sp. zn. I. ÚS 733/01 ze dne 24. 2. 2004). Ani vysoký stupeň podezření sám o 
sobě není s to vytvořit zákonný podklad pro odsuzující výrok (srov. nález sp. zn. III. ÚS 398/97 
ze  dne  4.  6.  1998).  Trestní  řízení  proto  vyžaduje  v  tomto  ohledu  ten  nejvyšší  možný  stupeň 
jistoty, který je možno od lidského poznání požadovat, alespoň tedy na úrovni obecného pravidla 
„prokázání  mimo  jakoukoliv  rozumnou  pochybnost“.  Soud  proto  veškeré  shora  provedené 
důkazy hodnotil právě optikou těchto základních pravidel. 
 
43. Dle  názoru  soudu  je  v projednávaném  trestní  věci  nutno  začít  při  odůvodňování  tohoto 
zprošťujícího  výroku  od  počátku  prověřování  okolností  zmizení  poškozeného  Alexandra  K., 
narozeného  xxx.  Jak  vyplývá  ze  spisu  Okresního  soudu  v Olomouci  sp.  zn.  2  T  108/2010  a 
rovněž  z vyšetřovací  části  spisu,  tak  v dané  věci  byl  Záznam  o  zahájení  úkonů  trestního  řízení 
vydán dne 14. 4. 2009. Celou věc v té době šetřila PČR, Útvar pro odhalování organizovaného 
zločinu SKPV, Odbor násilí v Praze pod č.j. UOOZ-32/TČ-2009 s tím, že osoby Robert  M. a 
nyní obžalovaný Michal N., se mohli dopustit trestného činu zbavení osobní svobody dle § 232 
odstavec 1, odstavec 2 trestního zákona ve vztahu k poškozenému Alexandru K. Byl prošetřován 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
26 
81 T 6/2020 
skutek spočívající v tom, že podezřelé osoby Robert M. a nyní obžalovaný Michal N. měli blíže 
neurčeného dne v měsíci srpnu 2008 v době mezi 19:30 hodin až 19:45 hodin z bytu v 6 patře na adrese xxx, 
na žádost Kristýny H., která v té době předmětný byt užívala spolu se svým druhem Alexandrem K., proti jeho 

vůli donutit Alexandra K. k opuštění jeho bytu pouze v domácím oblečení bez dokladů, aby tento byl dále proti 
své vůli odvezen do baru Xxx, kde byl v bytě v 1 patře v koupelně připoután kovovými pouty k trubce ústředního 

topení a od této doby, tedy srpna 2008, je Alexandr K. nezvěstný.  
 
44. Již od dubna 2009 tedy probíhalo šetření okolo od cca srpna 2008 stále nezvěstného Alexandra 
K.,  již  od  této  doby  bylo  pracováno  s variantou,  že  na  jeho  zmizení  mají  podíl  právě  osoby 
Robert M. a nyní obžalovaný Michal N. Ačkoli v rámci tohoto šetření byla provedena domovní 
prohlídka jednak ve společném bytě Alexandra K. a Kristýny H. v xxx na ulici xxx, dále dne 9. 9. 
2009 domovní prohlídka v baru Xxx, ačkoli došlo k zajištění stop v podobě stěrů a následného 
vyhodnocení DNA v rámci koupelny v bytu nad Xxx, kde měl být Alexandr K. následně viděn 
Kristýnou H. po svém násilném odvlečení z bytu připoutaný pouty k trubce ústředního topení, 
ačkoli byla rovněž provedena prohlídka jiných prostor, konkrétně osobního motorového vozidla 
Škoda  Octavia Combi  rz  xxx  užívaného  Michalem  N.  (kterýmžto vozidlem  měl  N.  vézt  K.  do 
Ostravy)  a  dále  prohlídka  vozidla  Mercedes  Benz  rz  xxx  užívaného  Robertem  M.  (kterýmžto 
vozidlem vezli M. s N. K. z Olomouce do Přerova), v rámci obou prohlídek byly opět provedeny 
stěry  ze  zavazadlového  prostoru,  popřípadě  stěry  ze  zadního  sedáku  a  izolována  DNA,  ačkoli 
byly  dále  rovněž  provedeny  výslechy  svědků,  dále  byly  provedeny  rekognice  za  účasti  soudce, 
proběhlo  rovněž  zadržení  a  výslechy  obou  osob  podezřelých  (M.  a  N.)  a  i  další  osoby  podaly 
v šetřené  věci  vysvětlení  a  konečně  byly  zajištěny  i  údaje  o  uskutečněném  telekomunikačním 
provozu, nepodařilo se vyvrátit obhajobu a tvrzení podezřelého N., že Alexandr K. byl následně, 
po  svém  omezení  na  osobní  svobodě,  propuštěn  z jejich  zadržení  a  N.  osobně  odvezen  do 
Ostravy  a  prokázat  tedy  jejich  případný  podíl  na  tom,  že  ani  tehdy  a  v podstatě  dodnes  je 
jmenovaný Alexandr K. nezvěstný.  
 
45. Proto byl dne 4. 1. 2010 veškerý spisový materiál následně postoupen PČR, KŘP Olomouckého 
kraje, Územní odbor SKPV, 3. Oddělení obecné kriminality Olomouc, č.j. KRPM-722/TČ-2010-
140573, kdy usnesením ze dne 2. 3. 2010 bylo zahájeno trestní stíhání Roberta M. a Michala N. a 
dne 19. 5. 2010 pak byla ze strany OSZ v Olomouci pod sp. zn. 5 ZT 30/2010 podána obžaloba 
k Okresnímu soudu v Olomouci na osobu obžalovaného Michala N. a Roberta M. Po konaných 
hlavních líčeních pak byli rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 21. 9. 2012, č.j. 2 T 
108/2010-767 ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 18. 
10.  2013  č.j.  55  To  162/2013-856  uznáni  oba  obžalovaní  vinnými  trestným  činem  omezování 
osobní svobody dle § 231 odstavec 1 trestního zákona ve vztahu k poškozenému Alexandru K. 
Skutek  byl  z časového  hlediska  vymezen  poměrně  široce,  kdy  se nepodařilo  prokázat  bližší  a 
konkrétnější termín jednání, a to konkrétně jako blíže neurčeného dne v měsíci srpnu 2008. Jak pak se 
spisu  OS  Olomouc  sp.  zn.  2  T  108/2010  a  z  rejstříku  trestů  obž.  N.  a  svědka  M.  vyplývá,  ve 
zkušební době se oba jmenovaní osvědčili dle § 83 odstavec 3 trestního zákoníku, a to současně 
k datu 18. 10. 2016. 
 
46. Již v tomto řízení tedy byly, jak ze spisu vyplývá, činěny dotazy a šetření k osobě Alexandra K., 
k jeho aktuálnímu pobytu, byly činěny dotazy na jeho rodinné příslušníky ve smyslu, zda s ním 
tito  nebyli  od  jeho  posledního  známého  pobytu,  tedy  zřejmě  v srpnu  2008  v kontaktu,  vše 
s výsledkem, že jmenovaný poškozený Alexandr K. je již v té době více než 4 roky nezvěstný a 
nejsou o něm žádné informace.  
 
47. Nové  vyšetřování  pak  začalo  probíhat  poté,  co  se  podařilo  ztotožnit  profil  DNA,  který  byl 
zajištěn  v rámci  prohlídky  jiných  prostor  v osobním  motorovém  vozidle  Mercedes  svědka 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
27 
81 T 6/2020 
Roberta  M.,  původně  patřící  neznámé  osobě  a  proto  byl  tento  následně  zařazený  do  Národní 
databáze DNA. Jak pak vyplývá z odborného vyjádření ze dne 11. 10. 2017 (čl. 7-8 spisu), tehdy 
zajištěný profil DNA odpovídá vzorku DNA poskytnutého osobou Lukáše H. Jmenovaný Lukáš 
H. byl vyslechnut v řízení přípravném a na podkladě jeho svědectví pak po dalším šetření byla 
podána nyní projednávaná obžaloba, tentokrát již na osobu obžalovaného Michala N.  
 
48. Soud  však  musí  konstatovat,  že  důkazní  situace  se  oproti  původnímu  šetření  v letech  2009  až 
2012 příliš nezměnila. Obžalovaný Michal N. v tomto probíhajícím řízení pak vypovídal a vyjádřil 
se k okolnostem týkající se poškozeného Alexandra  K. Ačkoli v původním šetření v procesním 
postavení obviněného a následně obžalovaného využil svého práva nevypovídat, pouze uvedl, že 
souhlasí s vyjádřením spoluobviněného M., že K. v bytě nezastihli, nyní jako obžalovaný ve věci 
vypovídá, ovšem toliko v tom rozsahu, že popisuje jednání, pro které již byl soudem pravomocně 
odsouzen,  navíc  určité  skutečnosti  uvádí  rozporně,  než  jak  svědkyně  Kristýna  H.  vypovídala 
v původní věci. Obžalovaný Michal N. tedy popřel, že by se dopustil jednání, které je mu nyní 
kladeno za vinu. Popsal a toliko doznal, že skutečně poškozeného Alexandra K. po domluvě s M. 
a na žádost H. z bytu v letních měsících roku 2008 vyvedl bez násilí (sv. H. popsala, že k násilí 
došlo),  naložil  K.  do  auta,  odvezl  do  baru  Xxx,  zde  jej  držel  přes  noc  v  zamčené  v místnosti 
v prvním patře v prostorách kanceláře, druhý den dopoledne v rámci návštěvy H. a M. z důvodu, 
aby nenapadal H., byl K. někým z nich připoután pouty k trubce topení v koupelně, zda to byl on 
či M. již neví, následně jej však odpoutal on osobně, měl u sebe klíče od pout a po hádce mezi K. 
a H., na sdělení M., že se K. nesmí vrátit do společného bytu k H., samotného K. opět na žádost 
M. a bez použití násilí odvezl do Ostravy, kde jej vysadil. Sám obžalovaný tedy do šetřené věci 
nové poznatky nepřinesl.  
 
49. Obžaloba státní zástupkyně pak byla podána zejména s ohledem na výpověď svědka Lukáše H., 
který v původním šetření ve věci OS Olomouc sp. zn. 2 T 108/2010 nebyl ztotožněn a nebyl tedy 
vyslýchán. Sama obžaloba si je vědoma důkazní situace, vědoma toho, že výpověď svědka H. je 
navíc  důkazem  nepřímým  a  na  vinu  je  usuzováno  jednak  s poukazem  na  obsah  této  výpovědi, 
dále  s ohledem  na  situaci,  za  jaké  došlo  k násilnému  odvlečení  poškozeného  K.  z jeho  bydliště 
proti jeho vůli, spolu s dalším nepřímým důkazem v podobě poranění nohy obžalovaného N. na 
počátku měsíce  červenec  2008  od  hydroxidu  sodného  a  v kontextu  toho,  jak  fakticky  vyznívají 
hovory  mezi  obžalovaným  a  policejním  agentem,  kdy  se  obžalovaný  N.  opakovaně  vyjadřuje 
v tom smyslu, že se K. už nikdy neobjeví, nemůže se už nikdy objevit. 
 
50. Soud  již  nyní  konstatuje,  že  takto  ve  zkratce  shrnuté  shromážděné  důkazy  nedávají  soudu 
přesvědčivé a nesporné závěry o tom, že skutek spáchal obžalovaný a v podstatě ani o tom, že se 
vůbec skutek stal.  
 
51. Výpověď  svědka  Lukáše  H.  v hlavním  líčení  je  obsahově  totožná,  jako  jeho  výpověď  v řízení 
přípravném. Svědek Lukáš H. vypověděl, že v předmětné době byl blízkým kamarádem Roberta 
M.,  doznal,  že  spolu  s M.  páchali  různorodou  trestnou  činnost,  zejména  pak  drogového 
charakteru,  kdy  společně  vařili  drogy  u  něj  v Bělotíně  a  protože  neudal  M.,  když  u  něj  našla 
policie  tu  první  varnu  (což  dle  rejstříku  trestů  muselo  předcházet  prvnímu  záznamu  o  jeho 
odsouzení, tj. dubnu 2007), tak mu M. důvěřoval. Co se pak týče Alexandra K., svědek uvedl, že 
H.  si  stěžovala  přes  Petra  R.,  že  má  přítele,  který  ji  doma  bije,  zamyká  a  jinak  ubližuje,  že  ho 
potřebuje dostat z bytu. Jak o tom ví on osobně, zda tomu byl přítomen, či mu to sděloval R., to 
již  neví.  Taktéž  neví,  jestli  u  toho  byl  M.  osobně  přítomen  (stěžování  si  H.  R.),  nebo  ho 
zkontaktovali a řekli mu to. Pak se však stalo, že k němu domů jednou přijel M. a říkal mu, že 
tam byli, chtěli K. vyhodit, ale chtěli po něm současně, aby podepsal převod poloviny toho bytu 
na H., ať má od něj pokoj a protože K. nechtěl, tak jej z bytu odvezli. Když venku před domem 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
28 
81 T 6/2020 
K. řval, tak mu měl N. dát ránu na krk a hodit ho na sedačky auta. Pak opět přijel M. s tím, že 
mají K. uvázaného u topení na Xxx a pak opět za den, dva až tři přijel  M. s tím, že se tam jel 
podívat a K. u topení nebyl a že mu N. řekl, že se o nic nemá starat, že to dávno vyřešil, že by na 
ně K. mluvil, že ho unesli. Pochopil z toho, že měl K. N. odstranit. Pak přijel M. s tím, že N. měl 
tělo K. rozpustit a polil si přitom nohy a byl v nemocnici, teď je doma, má nohy černé a jel s M. 
za N. a vezli mu drogy. Pak M. dostal strach, že je sleduje policie, což M. řekl Č., půjčil si od něj 
vapku, že pojede s T. na Xxx uklidit, aby tam něco policisté nenašli. Odjeli od něj i s T. a dovezli 
mu  zpět  kromě  vrácené  vapky  ještě  v pytlích  na  spálení  nějaké  deky  od  krve,  které  spálil  na 
zahradě. Následně M. vymyslel plán, aby se on vydával za K. a přepsali byt v Hranicích. 
 
52. Zejména  na  základě  této  výpovědi  je  pak  dovozováno  spáchání  trestného  činu  v  obžalobě 
popsaného  obžalovaným Michalem  N.  K výpovědi  svědka  H.  je  nutno  uvést,  že  je  jeho  osoba 
pro soud problematická, když se jednak jedná o svědka, který byl dosud již 4x odsouzen, ve všech 
případech  pro  drogovou  trestnou  činnost,  tedy  za  distribuci  drog.  Aktuálně  se  svědek  nachází 
podruhé ve výkonu trestu, v minulosti neúspěšně absolvoval protitoxikomanickou léčbu, kterou 
má  aktuálně  rovněž  v ústavní  formě  soudem  nařízenou.  O  jeho  osobnosti  dále  vypovídá 
skutečnost, že svědek byl schopen, jak sám uvádí, nosit spodní prádlo po osobě, o které tedy měl 
vědět,  že  byla  tato  údajně  obžalovaným  N.  zlikvidována.  Ačkoli  měl  mít  tyto  poznatky,  sám 
v době, kdy se vedlo původní vyšetřování, tyto nenahlásil případně OČTŘ, naopak poté, co věděl 
o  údajné  likvidaci  K.,  vydával  se  za  osobu  Alexandra  K.  na  žádost  M.  a  opatřil  smlouvy  o 
převodu  bytu  falešným  podpisem  v notářské  kanceláři.  O  náhlém  procitnutí  svědka  ve  výkonu 
trestu a snaze vést řádný život po několika rozhovorech s kaplanem, jiný život, má soud rovněž 
své pochybnosti. Svědek sám uvedl, že navíc v té době, o které nyní s odstupem v podstatě 12-ti 
let vypovídá, byl osobou závislou na návykových látkách, konkrétně na pervitinu. Dále je nutno 
uvést, že výpověď svědka Lukáše H. je nutno dle teorie trestního práva procesního označit jako 
důkaz  odvozený  a  nepřímý.  Svědek  sám  neviděl  událost,  neviděl,  že  by  obžalovaný  N. 
poškozeného Alexandra K. usmrtil, například jakým způsobem, na jakém místě a jak se případně 
zbavil těla poškozeného, pouze slyšel vyprávět svědka  M. o tom, že N. měl usmrtit  K. (ovšem 
kdy  a  jak  neví  ani  svědek  Robert  M.)  a  jeho  tělo  pak  rozpustit  v nádobě  s louhem  či  s jinou 
kyselinou a zbytky pak vylít do odpadu. Výpověď Lukáše H. navíc čerpá ze skutečností sdělených 
mu další více než problematickou osobou, a to svědkem Robertem M. Opět, jedná se o osobu, 
která má aktuálně v opisu rejstříku trestů 12 záznamů o odsouzení, o němž svědek Lukáš H. dále 
uvádí, že spousta drogové trestné činnosti, kterou společně páchali, mu ani nebyla prokázána, kdy 
M. sháněl drogy (což tvrdí i obž. N.), on je prodával a o zisk se dělili a společně i drogy užívali 
(což opět tvrdí ve své výpovědi i obž. N.). Sám svědek Robert M. doznal při svém výslechu, že 
má  aktuálně  další  dvě  trestní  stíhání,  byť  se vyjadřoval  v tom  smyslu,  že  v těchto  případech 
trestný čin nespáchal a aktuálně se nachází ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu 
trestu odnětí svobody. Ačkoli svědek H. uvádí, že mu M. v podstatě okolnosti ohledně likvidace 
K. obžalovaným N. (a dále podstatně detailněji a podrobněji popsaný způsob následné likvidace 
těla  K.),  popisoval  M.  jako  faktickou  věc,  jako  skutečnost,  v podstatě  s jen  krátkým  časovým 
odstupem od popisovaných událostí, tak naopak svědek M. vypověděl, že zpočátku bral tvrzení 
N., že K. odvezl do Ostravy jako hotovou věc, až postupem času si dával dohromady, že N. K. 
asi  neodvezl,  ale  že  ho  asi  zabil,  na  což  jak  soudu  vysvětlil  ve  své  výpovědi,  usuzuje  na  to 
z postupně se mu ukazujících skutečností. Například, když si N. půjčil jeho Mercedes na cestu na 
Slovensko  a  nechal  mu  k užívání  svoji  Škodu  Octavii,  tak  v kufru  auta  našel  v igelitce  povlak 
z matrace (matrace před tím vyklízeli ze sklepa Xxx, když tam dělali pořádek), tento povlak byl 
špinavý od krve, to bylo v době, kdy už K. chyběl, tak povlak vyhodil u Lukáše H. a ten jej spálil 
v kamnech, byl osobně u toho spalování. H. ale pouze říkal, podívej, co vozí N. v kufru a asi je to 
krev,  v tu  chvíli  ale  ještě  nevěděl,  že  to  může  mít  souvislost  s K.,  to  si  vydedukoval  až  docela 
později. Zde je tedy podstatný rozdíl ve výpovědích obou svědků, protože  H. tvrdí, že mu  M. 
dovezl deky poté, co si krátce před tím půjčoval od něj vapku, aby výslovně dle svého tvrzení 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
29 
81 T 6/2020 
uklidili po vraždě v Xxx a nešlo o povlak, ale o deky a pálil je sám, bez M., na své zahradě. Dále 
svědek M. vypověděl, že jednou mu N. říkal, že není problém mít v Xxx osobu půl roku, protože 
tam již takovou osobu měl a pak se té osoby zbavil. Pak mu Č. říkal, že N. už takhle zlikvidoval 
nějakého vařiče drog, kdy přítelkyně toho vařiče jej pak hledala. Toto se o N. povídalo. Pak ho 
k závěru o likvidaci K. obžalovaným N. vedlo to, že když policie chtěla po N., aby je odvezl na 
místo, kde K. vysadil v Ostravě, tak N. policistům típal telefon, vůbec to s nimi neřešil. Pak se 
stalo, že když N. likvidoval nějaký sud obsahující sračky z výroby pervitinu, tak N. byl zavřený 
v tom skladě, všude byl dým, pak vyšel nějaký člověk z Xxx, šlo o číšníka a tento křičel na N., co 
tam dělá, zda tam nelikviduje nějakého člověka. Z těchto věcí si tedy svědek M. jak uvedl, osobně 
vydedukoval,  že  N.  K.  zabil  a  pak  s jeho  tělem  naložil  tak,  že  jej  rozpustil  v sudu.  Osobně  ale 
Robert M. neviděl, že by N. Alexandra K. zavraždil, neví, jakým způsobem, osobně likvidaci těla 
K.  N.  také  neviděl  a  N.  mu  to  osobně  nikdy  nepotvrdil,  že  by  K.  zabil.  Dále  oproti  H.  uvedl 
svědek M., že když byl K. z bytu jimi odváděn, tak nedostal ránu pěstí od  N., jen měl ruku za 
zády,  připustil,  že  K.  volal  o  pomoc.  Oproti  H.  svědek  M.  neuváděl,  že  by  se  snažili  v bytě 
donutit K. podepsat převod bytu na H. Ačkoli M. uvádí, že u notáře byl on s N. a H., Lukáš H. 
účast  M.  u  notáře  v kanceláři  razantně  popírá.  Přitom  v řízení  u  OS  v Olomouci  sp.  zn.  2  T 
108/2010 byla provedena rekognice s notářskou tajemnicí H., která na fotografiích označila M. 
jako osobu, která mohla být u ověření podpisu, ačkoli na fotografiích byla i osoba nejen M., ale i 
obž. N. A nakonec svědek M. právě uvedl, že o těchto věcech ohledně K. se bavil s Lukášem H., 
probíhal totiž jeho soud a chtěl se dopátrat, k čemu došlo, věděl, že se asi něco takového stalo, 
ale chyběl hmatatelný důkaz, proto tyto skutečnosti s H. skutečně probírali. H. tedy říkal, že to asi 
udělal N. Popírá ale, že by jel za H., aby mu tento půjčil vapku, že potřebuje vyčistit místo vraždy, 
protože žádnou vraždu neviděl a také  H. neříkal, že na povlaku, nešlo totiž o žádné deky, jsou 
stopy od krve po vraždě K. a aby je spálil. Neříkal ani H. nic o odklízení mrtvoly K. Říkal ale dále 
H.,  že  K.  byl  připoután pouty,  protože  v té  době  měl  to  své  trestní  stíhání.  Další  rozpor  mezi 
výpovědí H. a M. je v tom, že svědek M. uvádí, že u notářky použil H., převlečen a vydávající se 
za  K.,  falešnou  občanku,  tak  H.  uvádí,  že  šlo  o  pravou  občanku,  kterou  měl  M.  schovanou  u 
svého domu i  s dalšími doklady asi toho  K. a popsal, jak ji museli složitě vytahovat z odpadní 
roury. 
 
53. Zkráceně řečeno, svědek Lukáš H. vypovídá ve smyslu, že mu M. průběžně s krátkým odstupem 
po proběhlých událostech, vykládá v podstatě v reálu, obavu, že N. K. zlikvidoval a že dále mu 
nesl věci, pocházející po uklízení místa vraždy, sám svědek však na vlastní oči nic neviděl, kdežto 
svědek M. připouští, že s H. mluvil o tom, že má obavu, že N. K. zlikvidoval, popírá však, že by 
toto sděloval jako fakt, jen tlumočil své obavy a poznatky, popírá, že by vezl vědomě pozůstatky 
po  likvidaci  K.,  popírá  čištění  údajného  místa  činu.  Oba  dva  svědkové  jsou  pak  pro  soud 
svědkové  značně  nevěrohodní,  svědek  M.  navíc  v minulosti  odsouzen  za  násilné  jednání  vůči 
poškozenému K. a jeho podíl na celé věci dosud není dle soudu věrohodně prokázán. Svědek M. 
se  totiž  nadále  v podstatných  věcech  rozchází  s původní  výpovědí  H.  v řízení  ve  věci  OS 
Olomouc sp. zn. 2 T 108/2010 a navíc jej soud hodnotí jako toho hlavního pachatele původní 
věci, který celou věc od počátku naplánoval, realizoval a osobu obžalovaného hodnotí spíše jako 
pomocníka,  či  vykonavatele  vůle  Roberta  M.  Není  potom  dále  ani  logické,  aby  obž.  N.  sám  o 
vlastním uvážení během poměrně krátké chvíle od zadržení K. tohoto zavraždil, navíc jak bude 
dále  rozvedeno,  bez  většího  motivu.  Není  dle  soudu  dále  logické,  aby  obžalovaný  N.  předával 
někomu třetímu igelitovou tašku či igelitový pytel s ostatky lidského těla jen tak na vyhození do 
popelnice  při  cestě,  jak  rovněž  tvrdil  svědek  M.,  popřípadě  aby  si  bral  svědek  M.  další  osobu 
sebou  za  účelem  uklízení  na  místě  činu  vraždy  (Michala  T.),  aby  tak  dávaly  dalším  osobám 
možnost proti nim vypovídat.  
 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
30 
81 T 6/2020 
54. Co se týče zbývajících svědků, svědek Radim Č. (5x soudně trestaný) uvedl, že nikdy nelikvidoval 
žádné věci, které by vypadaly jako lidské ostatky, už se jej na to ptala policie. Jak dále  Č. uvedl, 
měl jako všichni číšníci za úkol po směně vzít pytle s odpadky produkované v baru Xxx, kterých 
bylo  hodně  a  tyto  rozvážet  po  městě  do  cizích  popelnic,  ale  nevybavuje  si,  že  by  kdykoliv 
vyhazoval pytel s nějakými lidskými kostmi. Svědek tak popírá tvrzení svědka M., který uváděl, že 
další věc, proč si vydedukoval, že obžalovaný N. poškozeného K. zavraždil, je ta, že toto mu měl 
právě svědek Č. říkat, že když jel s N. autem a N. sebou bral igelitový pytel na vyhození, že tam 
má  bordel,  tak  mu  Č.  pak  říkal,  že  to  on  vyhazoval  a  že  tam  cítil  nějaké  ostatky,  asi  kosti. 
Současně  tak  měl  svědek  Č.  eventuálně  nepřímo  usvědčovat  N.  minimálně  z likvidace  těla. 
Svědek Michal T. (6x soudně trestaný) popřel, že by věděl cokoli o úklidu skladu v Xxx společně 
s M., popírá, že by Lukáši H. vezl jakékoliv věci, ani oblečení mu nevezl, v bytě u H. nikdy nebyl 
a žádné věci z jejího bytu neodvážel. Rozporuje tak skutečnosti uváděné svědek Lukášem  H. o 
jeho  aktivitách  v projednávané  věci,  stejně  jako  skutečnosti  tvrzené  svědkem  M.  Je  však  nutno 
poukázat na skutečnost, že Kristýna H. v rámci rekognicí ve věci vedené u OS Olomouc sp. zn. 2 
T 108/2010 označila osobu  Michala T. jako osobu spolujezdce, který se pro věci  K. dostavil a 
vyzvedl, a svědek M. uvedl, že asi za týden po odvezení K. z bytu jel T. a vyzvedával z bytu H. 
ještě další věci K., protože H. se těch jeho věcí chtěla zbavit. Opět jde tedy o svědka, na jehož 
výpověď  se nelze  s jistotou  spolehnout.  Svědek  Martin  M.,  přezdívaný  „P.“,  pak  popřel,  že  by 
kdy volal na obžalovaného N. slova ve smyslu, že tam likviduje nějakého chlapa, čemuž měl být 
M. osobně přítomen, což opět mělo vést svědka M. k domněnkám o likvidaci K. obžalovaným N. 
Svědkyně  Michaela  C.  (4x  soudně  trestaná)  sice  uvedla,  že  jí  měl  její  tehdejší  přítel  Ondřej  K. 
sdělit, že K., který byl její dealer pervitinu, měl M. s N. zlikvidovat, M. se pak s tím i chvástal, ale 
dle  ní  je  to  všechno  blaf,  nevěří  tomu,  feťáci  toho  moc  namluví,  nevěřila,  že  se  to  doopravdy 
stalo,  myslela  si,  že  si  vymýšlejí,  že  toho  člověka  zabili.  Navíc  ohledně  této  svědkyně  soud 
poukazuje na jí podepsané prohlášení, které bylo použito v řízení ve věci původní, které bylo již 
tehdy soudem vyhodnoceno s ohledem na osobu svědkyně jako nevěrohodné a které jak se nyní 
ukázalo, obsahovalo nepravdivé údaje. Svědek Ondřej K. pak popřel, že by vůbec věděl cokoli o 
podezření z vraždy K. a obžalovaný Michal N. k němu nikdy nejezdil pro žádné věci, natož pro 
louh  na  výrobu  pervitinu.  Svědkyně  C.  ještě  dokonce  uvedla  o  osobě  svědka  M.,  že  ji  měl  M. 
žádat o likvidaci H. za částku 300 000 Kč, protože si měla objednat nájemní vraždu K. a pak je 
udávat, toto však opět popřel svědek M. Je nutno dát za pravdu obžalobě, že v řízení se nenašli 
dvě svědecké výpovědi, které by mezi sebou nějakým způsobem korelovaly, nebyly mezi sebou 
v rozporu  apod.  a  osoby těchto  označených  svědků  soud  hodnotí,  ostatně  jak  i  obžaloba,  jako 
značně nevěrohodné osoby. Ve vztahu k projednávanému skutku a ve vztahu k jednání obž. N. 
však svědectví nepřinesla nové poznatky. 
 
55. Co  se  týče  dalšího  dokazování,  v řízení  bylo  provedeno  několik  znaleckých  posudků, 
vyhodnocujících nyní nově zajištěné důkazy a stopy. Ani tyto důkazy však nepřinesly do šetřené 
věci  nové  poznatky.  Jedná  se  konkrétně  o  znalecký  posudek  z  oboru  kriminalistika,  odvětví 
biologie a genetika ze dne 22. 8. 2019, kdy předmětem znaleckého zkoumání bylo zjistit, zda se 
na  oděvních  svršcích  vydaných  Lukášem  H.  (jím  vydané  s tím,  že  se  jedná o  svršky  Alexandra 
K.),  a  na  listinách  ve  vztahu  k převodu  bytu,  nachází  biologický  materiál  a  v kladném  případě 
vyšetřit profil DNA, případný profil porovnat s profilem DNA Roberta M., Marie K. (pro případ 
zjištění příbuzenského vztahu v linii matka-syn) a dále s profilem obžalovaného Michala N. a dále 
zjistit, zda se na listinách k převodu bytu nachází daktyloskopické stopy. Ze závěrů posudku pak 
vyplývá,  že  na  oděvních  svršcích  nebyla  nalezena  krev  ani  jiný  relevantní  biologický  materiál 
vhodný  ke  zkoumání.  Toto  je  další  okolnost,  která  dle  soudu  znevěrohodňuje  osobu  svědka 
Lukáše H. Ten vydává polici údajné věci K., a ačkoli uvádí, že ve věcech nechodil, nešlo totiž o 
jeho  styl,  tak  na  všech  věcech  byla  nalezena  jen  jeho  DNA,  nikoli  DNA  K.  Že  by  svědek 
nepoznal své věci, své oblečení a toto vydal policii, je pro soud těžko uchopitelné. Z plošných 
stěrů  z oděvů  pak  byla  izolována  DNA,  byla  vyloučena  shoda  profilu  DNA  se  srovnávacím 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
31 
81 T 6/2020 
vzorkem  DNA  Roberta  M.,  vzorku  DNA  Michala  N.  a  při  srovnání  s profilem  DNA  vzorku 
Marie  K.  byly  dokonce  nalezeny  takové  rozdíly,  které  tento  biologický  příbuzenský  vztah 
jednoznačně vylučují
.  Na oblečení, které tedy vydal korunní svědek Lukáš  H. s tím, že by se 
mohlo jednat o oblečení poškozeného K., zcela jistě tak hovoří o spodním prádle a zimní bundě, 
tak na všech kusem oděvů je nalezena toliko a jen DNA samotného Lukáše H., ačkoli tvrdí, že 
některé věci ani nenosil, nebyl to jeho styl. Je také otázka, proč by se měl H. oblékat do oděvů K., 
když  na  OP  je  maximálně  fotka  obličeje  a  notářka  neznala  osobu  K.,  aby  se  museli  nějak 
přizpůsobovat jeho šatníku v té době. Na listinách (smlouvách a listinách ve vztahu k vlastnictví 
bytu) nebyl nalezen biologický materiál vhodný ke zkoumání. Na Návrhu na zahájení řízení ze 
dne  16.  12.  2009  však  byly  zajištěny  daktyloskopické  stopy  a  byla  zjištěna  vzájemná  shoda 
daktyloskopických stop a částí otisku dlaně pravé ruky a prostředníku pravé ruky svědka Roberta 
M.,  nikoli  obžalovaného  N.  Co  se  týče  zkoumání  posudku  z  oboru  kriminalistika,  odvětví 
balistika  a  genetika  ze  dne  29.  11.  2019,  tak  z jeho  závěrů  vyplývá,  že  na  zbraních  a  věcech 
zajištěných  při  domovní  prohlídce  na  adrese  xxx  čp.  xxx  a  čp.  xxx,  konkrétně  věcech  jako 
paralyzér, pouta, mačety, nunčaky a vojenský nůž, 2 katany a koberec, nebyla nalezena krev a ani 
jiný relevantní biologický materiál. Z plošných stěrů ze zbraní a věcí pak byla izolována DNA a 
stanoveny smíšené profily, jehož majoritní složky odpovídají osobě mužského pohlaví. Jak však 
opět dále vyplývá, profily DNA, které by odpovídaly DNA srovnávacího vzorku Marie K., tedy 
na úrovni matka - biologický syn, nebyly nalezeny, naopak byly nalezeny takové rozdíly, které 
tento biologický příbuzenský vztah opět jednoznačně vylučují. Z dalšího posudku z oboru 
kybernetika ze dne 13. 1. 2020, kdy předmětem znaleckého zkoumání bylo posouzení mobilních 
telefonů vydaných obžalovaným, vydaných svědkem M. a dále zajištěných při domovní prohlídce, 
provést výpisy hovorů, SMS, komunikace přes komunikační programy (Whatsup, Viber apod.), 
zajistit  soubory  fotografií,  videí,  historii  webových  návštěv  a  obdobné  posouzení  učinit  u 
zajištěných  počítačů  a  notebooků  a  paměťových  karet  opět  zajištěných  při domovní  prohlídce. 
Zajištěná data a soubory byly podrobeny hodnocení policejního orgánu, ovšem nebyla nalezena 
data či informace důležitá pro účely tohoto trestního řízení. Ze všech shora provedených důkazů 
nebylo  nalezeno  nic,  co  by  spojovalo  obžalovaného  N.  se  skutkem  vraždy  poškozeného  K.  a 
prokazovalo jeho účast na projednávaném skutku. 
 
56. Obžalobou bylo dále dovozováno, že výpověď svědka H. je potvrzována tím, že krátce poté, co 
z řeči M. pochopil, že N. K. odstranil, tak mu M. po nějaké době říkal, že N. tělo M. rozpustil a 
polil si přitom nohy a byl s tímto zraněním v nemocnici, pak skutečně ze znaleckého posudku z 
oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství ze dne 6. 11. 2019 vyplývá, že dne 7. 7. 2008 byl 
obžalovaný Michal N. ošetřen pro odúmrtí kůže pravé nohy. V lékařské zprávě ze dne 7. 7. 2008 
je uvedeno, že obžalovaný Michal N. se před 48 hodinami popálil hydroxidem sodným při čištění 
toalety. K těmto závěrům je nutno uvést, že i sám znalec uvedl, že mechanismus vzniku poranění 
uvedený  samotným  obžalovaným  při  přijetí  je  plně  způsobilý  ke  vzniku  zadokumentovaných 
poranění.  Navíc na žádost obhajoby byl jako svědek vyslechnut bratr obžalovaného Luděk  N., 
který  obžalovanému  dosvědčil,  že  bratrovi,  tedy  obžalovanému,  který  měl  v baru  problémy 
s odtokem  u  pisoárů  a  umyvadel,  poradil,  aby  to  preventivně  vyléval  louhem  a  pak  se  mu 
obžalovaný  svěřil,  že  když  tak  jednou  činil,  že  mu  to  vyprsklo.  Nakonec  i  svědek  Radim  Č. 
vypověděl, že se mu jednou obžalovaný svěřil, že si popálil nohu nějakým čističem a dával toto 
do  souvislosti  s  tím,  že  když  jim  nepřišla  paní  na  uklízení  do  baru,  tak  obžalovaný  také  sám 
uklízel. Je dále nutno poukázat na skutečnost, že k popálení došlo zřejmě dne 5. 7. 2008, kdežto 
v původním  šetření  byl  skutek  týkající  se  poškozeného  Alexandra  K.  datován  na  měsíc  srpen 
2008. 
 
57.  Co se nakonec týče přepisů rozhovorů mezi obžalovaným Michalem N. a policejní agentem, tak 
obžalovaný N. se opakována sice vyjadřuje ve smyslu, že poškozený K. se již neobjeví, ví to zcela 
jistě. Asi nejzávažnější věta, kterou pronese je toho znění, že: „když to řekne blbě, tak ho spláchnul do 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
32 
81 T 6/2020 
kanálu“.  Na  straně  druhé,  se  stejnou  jistotou  opakoval  agentovi,  že  K.  odvezl  do  Ostravy,  do 
feťáckého doupěte, popřípadě také tvrdí, že byl zapleten do lihové kauzy ve věci B., kdy z úřední 
činnosti soudu je zřejmé, že zapleten nebyl, že jeho jméno touto kauzou vůbec neprochází. Nelze 
dále odhlédnout od toho, že když byla provedena bezprostředně po zadržení obžalovaného  N. 
prohlídka v baru Xxx, kdy obžalovaný policejnímu agentu tvrdil, že je na likvidaci těla připraven, 
nebyla  žádná  kyselina  či  louh  nalezen,  což  se  zřejmě  projevilo  v nespokojenosti  zasahujících 
policistů,  jak  o  tom  podali  svědectví  svědkové  K.  a  Ď.,  kteří  dále  uváděli,  že  bar  Xxx  je  pod 
neustálým kamerovým dohledem celníků, monitorování se nedá jimi (ani obžalovaným) vypnout, 
což rovněž nenahrává jako ideálnímu místu pro navezení osoby k likvidaci.  
 
58. Nakonec dle soudu možný motiv pro vraždu by na straně obžalovaného  N. (ale potažmo i na 
straně svědka Roberta M.) mohl soud zvažovat takový, jak byl nastíněn obžalobou v závěrečném 
návrhu, tedy že poškozený Alexandr K. by v případě svého propuštění na svobodu jmenovanými 
mohl jejich jednání nahlásit na policii a v tomto kontextu tedy obava z možného trestního stíhání, 
případně  následujícího  soudního  postihu.  Je  také  pravdou,  že  obžalovaný  Michal  N.  má 
v rejstříku trestů 9 záznamů o odsouzení a nemá tedy evidentně problémy s porušováním zákona. 
Ovšem  co  se  týče  těchto  odsouzení,  tak  pouze  jedenkrát,  a  to  až  v roce  2017,  byl  obžalovaný 
pravomocně odsouzen pro jednání násilné povahy, a to za ublížení na zdraví dle § 146 odstavec 1 
trestního  zákoníku,  navíc  ve  stádiu  pokusu.  Všechna  předchozí  odsouzení  jsou  pro  trestnou 
činnost toliko majetkového charakteru, popřípadě za ohrožení pod vlivem návykové látky či za 
maření  výkonu  úředního  rozhodnutí  a  vykázání.  Co  se  týče  jeho  osobnosti,  tak  byl  zkoumán 
znalci  z  oboru  zdravotnictví,  odvětví  psychiatrie  a  psychologie,  kdy  znalci  MUDr.  Bohumil 
Navrátil  a  PhDr.  Adam  Suchý  dospěli  k závěru,  že  obžalovaný  N.  netrpí  a  netrpěl  duševní 
chorobou  ve  vlastním  slova  smyslu,  tedy  psychózou.  Pouze  u  něj  znalci  konstatují  smíšenou 
poruchu  osobnosti  s převahou  disociálních  rysů.  Tudíž  ani  motiv  pro  případné  jednání  nebyl 
infiltrován  žádnými  patologickými  fenomény  v osobnosti  obžalovaného.  Obžalovaný  má  sice 
sníženou  schopnost  dohlížet  důsledky  svých  činů  a  prožívat  vinu,  jakož  i  sníženou  schopnost 
respektovat sociální normy, ale opět soud podotýká, že se jedná o sníženou schopnost, nikoli o 
její úplné vymizení. Obžalovaný má dle znalců sice sklon k agresivitě, neznamená to však a priori, 
že obžalovaný bude vše řešit vždy agresivně, nebo je primárně hned agresivní, jak rovněž znalci 
dodali.  Z forenzně  psychiatrického  hlediska  neshledali  znalci  pobyt  obžalovaného  na  svobodě 
pro  společnost  vůbec  nebezpečný.  Aby  znalci  vyloučili  jako  případnou  motivaci  k jednání 
obžalovaného sexuálně deviantní chování, byl přibrán i znalec z odvětví sexuologie, kdy ani tento 
znalec neshledal u obžalovaného žádné indicie, které by svědčily pro přítomnost sexuální deviace, 
či jiné poruchy sexuologického spektra. Za tohoto stavu usuzovat na motiv vraždy pouze z obavy 
z vyzrazení  policii  není  pro  soud  úplně  dostatečným  motivem  k vraždě,  navíc  takto  rychle  a 
krátce po odvezení poškozeného K. z jeho bytu.  
 
59. K osobě Kristýny H., která v řízení využila svého práva nevypovídat, je nutno uvést, když soud 
shora uváděl, že její odepření vypovídat musel vyhodnotit jako důvodné, následující. Soud si je 
vědom toho, že její osoba a její výpověď byla v řízení u OS Olomouc pod sp. zn. 2 T 108/2010 
shledána  jako  výpověď  věrohodná,  jmenovaná  jako  svědkyně  dokonce  podstoupila  soudem 
nařízené  vyšetření  znalci,  kteří  ji  rovněž  vyhodnotili  jako  věrohodnou  osobnost  s tím,  že  její 
výpověď  není  motivována  záští  apod.  Její  věrohodnost  soud  dovodil  i  z toho,  že  jmenovaná 
nahlásila  nakonec  na  policii,  že  pohřešuje  svého  druha  Alexandra  K.,  a  jak  dále  z výpovědí 
vyplynulo, byla se i osobně ptát u notářky, kde proběhlo ověření podpisu na smlouvě, zda se tam 
její  druh  skutečně  osobně  dostavil,  což  vedlo  soud  k úvahám  v tom  smyslu,  že  její  svědecká 
výpověď, že po M. a N. skutečně chtěla jen, aby ji jmenovaní doprovodili do bytu, aby ji její druh 
Alexandr  K.  fyzicky  nenapadl,  aby  si  eventuálně  sbalila  své  věci  a  od  K.  z bytu  odešla,  je 
věrohodná. Svědek Lukáš H. však nyní uvedl, že H. naopak chtěla dostat K. z bytu, popřípadě, že 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
33 
81 T 6/2020 
dokonce  v samotném  bytě  chtěli  od  K.  přepsat  polovinu  bytu  na  H.  Svědek  M.  uváděl,  že 
smlouvy  na  převod  spoluvlastnického  podílu  K.  k olomouckému  bytu  na  H.  snad  mohly  být 
vyhotoveny jeho právníkem M. možná již týden před tím, než šli do bytu K. Uvedl, že do bytu šli, 
aby  z  bytu  K.  dostali,  nikoli  jen  proto,  aby  H.  doprovodili  a  dohlídli  na  její  bezproblémový 
odchod.  Svědkyně  Michaela  C.  pak  dokonce  uvedla,  že  M.  ji  nabádal,  zda  pro  něj  za  odměnu 
nezabije H. a k dotazu soudu, proč by měl mít M. zájem na její likvidaci uvedla, že jí M. říkal, že si 
H.  u  nich  objednala  vraždu  K.  a  pak  se  zbláznila  a  šla  to  nahlásit.  Ačkoli  tedy  dle  obsahu 
protokolu o sledování osob a věcí, který monitoroval osobu Kristýny H. v rozhovorech zejména 
s jejím druhem Danielem L. v jejich společném bytě, svědkyně H. převážně opakuje před druhem 
svoji  původní  verzi  učiněnou  před  soudem,  je  nutno  připustit,  že  její  role  v prvopočátku 
odvlečení  druha  K.  ze  společného  bytu  mohla  být  větší,  než  sama  uvedla  v původním  řízení. 
Navíc je zvláštní, že ačkoli jak tvrdí, nedostala za převod bytu v Hranicích celou kupní cenu, tak 
přesto nepodala civilní žalobu a ani jinak soudně nevymáhala zbytek částky po svědkovi M. Navíc 
práva k družstevnímu bytu v Hranicích skutečně převedla až v srpnu 2008, tedy až poté, co mělo 
dojít již k odvlečení K. z bytu a svědek M. dále například uvedl, že za tuto službu (zbavení jí K.) 
dostali s N. od H. odměnu 10 tis. či 20 tis. Kč. Nelze dále odhlédnout od poměrně dlouhé doby, 
než Kristýna H. učinila na policii ohlášení, že postrádá svého druha. A nakonec také v hovorech 
s druhem L. jmenovaný uvádí a vyjadřuje se ve smyslu, že se mu měla H. kdysi svěřit v noci u 
kojeňáku na mostu o závažných věcech, které zůstanou jen mezi nimi (viz čl. 1145 verte), a to 
právě  v souvislosti  s jejím  druhem  K.  a  okolnostmi  jeho  zmizení,  jak  vyplývá  dále  z této  části 
vzájemného rozhovoru. Soud proto dovozuje důvodné odepření výpovědi z její strany, potažmo 
ze strany jejich blízkých. 
 
60. V souvislosti  s hodnocením  důkazní  situace  je  třeba  opět  připomenout  judikaturu  obecných 
soudů  a  Ústavního  soudu,  podle  níž,  důkazní  situace,  při  níž  v trestním  řízení  existuje  pouze 
jediný usvědčující důkaz, je z poznávacího hlediska nesnadná a obsahuje v sobě riziko možných 
chyb  a  omylů.  V takových  případech  musí  být  věnována  mimořádná  pozornost  důkladnému 
prověření tohoto jediného přímého usvědčujícího důkazu a takový důkaz musí být mimořádně 
pečlivě  hodnocen.  Orgány  činné  v trestním  řízení  jsou  povinny  vyvinout  všemožné  úsilí,  aby 
tento  jediný  usvědčující  důkaz  byl  pokud  možno  doplněn  jinými,  byť  třeba  nepřímými  důkazy 
(viz  např.  IV.ÚS  37/03).  V případě,  že  ve  věci  existují  pouze  nepřímé  důkazy,  jako  je  tomu 
jednoznačně v této projednávané věci obžalovaného  N., je možné obžalovaného uznat vinným 
jen za předpokladu, že tyto důkazy tvoří ve svém souhrnu logickou, ničím nenarušenou a 
uzavřenou soustavu nepřímých důkazů, vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících, 

které v celku shodně a spolehlivě dokazují skutečnost, přičemž jsou v takovém příčinném 
vztahu  k dokazované  skutečnosti,  že  je  z nich  možné  dovodit  pouze  jediný  závěr  a 

současně  vyloučit  možnost  jiného  závěru.  Jestliže  nepřímé  důkazy  vedou  jen  k důvodnému 
podezření vůči obžalovanému, ale nevylučují reálnou možnost, že pachatelem by mohla být i jiná 
osoba,  nemohou  být  nepřímé  důkazy  dostatečným  podkladem  pro  uznání  viny  obžalovaného 
(viz. R 38/1970-I, R 29/1971).  
 
61. Výpověď  svědka  Lukáše  H.  je  pak  důkazem,  dle  teorie  trestního  práva  procesního,  jednak 
důkazem odvozeným a nikoli původním, svědek sám neviděl událost, neviděl, že by obžalovaný 
N. poškozeného Alexandra K. usmrtil, jakým způsobem, kdy, na jakém místě a jak se případně 
zbavil těla poškozeného, pouze mu svědek M. říkal o tom, že N. měl usmrtit K. a jeho tělo pak 
rozpustit  a  jednak  je  důkazem  nepřímým  a  nikoli přímým  ve  vztahu  k  projednávanému skutku 
vraždy. Žádný přímý důkaz se v řízení nepodařilo zajistit a provést. Mezi další nepřímé důkazy lze 
případně  zařadit  zjištění  o  poleptání  pravé  nohy  obžalovaného  hydroxidem  sodným  dne  5.  7. 
2008,  kdy  jednak  nelze  toto  bez  pochybností  časově  propojit  a  navázat  na  dobu,  kdy  měl  být 
poškozený Alexandr K. z bytu odvlečen obžalovaným N. a svědkem M. (skutek původně popsán 
jako skutek ze srpna 2008), kdy sice obžalovaný N. sám uvedl, že se poleptal až poté, co odvezli 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
34 
81 T 6/2020 
K.  z bytu,  ovšem  současně  obžalovaný  soudu  doložil  poměrně  přesvědčivé  vysvětlení,  jak 
k tomuto  poleptání  jeho  nohy  došlo,  kdy  jeho  tvrzení  podpořil  svědecky  jeho  bratr  Luděk  N., 
dále  svědek  Radim  Č.  a  i  před  policejním  agentem  se  obžalovaný  vyjádřil  v tom  smyslu,  že  si 
poleptal nohu, když čistil odpady, což uváděl v době, kdy nevěděl, že proti němu je již vedeno 
prošetřování  a  že  mluví  s  agentem.  V rámci  rozhovorů  s policejním  agentem  obžalovaný  ani 
jednou výslovně nepřiznal, že by poškozeného K. zavraždil, naopak opakovaně tvrdil z počátku 
navázání kontaktu, že K. odvezl do Ostravy. Soud tedy shrnuje, že v řízení byl proveden jediný 
nepřímý  důkaz,  jiné  nepřímé  důkazy  rovněž  absentují  a  na  základě  tohoto  nepřímého  důkazu 
nelze bez důvodných pochybností dovodit, že se stal skutek, jak je popsán v žalobním návrhu. 
Nepodařilo se prokázat, k čemu přesně v inkriminované době došlo, kdy si lze představit několik 
variant skutkové děje, aniž by bylo možno určit, která z nich je variantou odpovídající realitě, kdy 
zejména  osoba  Roberta  M.,  který  byl  jak  z dokazování  plyne,  zejména  hlavním  a  původním 
aktérem, na jehož popud došlo k v podstatě k únosu poškozeného K. z jeho bytu, jeho převozu 
do  Přerova  a  následně  se  zejména  angažoval  v prodeji  bytové  jednotky  v xxx  i  v ověřování 
podpisu  na  smlouvě  u  bytu  v Olomouci,  kde  zajistil  osobu  svědka  H.,  který  se  vydával  za 
Alexandra K. a lze si představit, že i tento svědek (Robert M.) dával vědomě již tehdy nesprávné 
údaje svědkovi H., aby případně zastřel svůj podíl na celé věci. Navíc to byl dle Lukáše  H. M., 
kdo měl u sebe doklady K. a jeho občanku, byl to dle H. M. kdo měl rád zbraně a měl k dispozici 
i ostré zbraně. Byl to de facto dle H. M., kdo mu vezl deky s tím, že jsou od krve po likvidaci K. 
Soud  uznává,  že  důkazy  provedené  vedou  sice  k důvodnému  podezření  vůči  obžalovanému 
Michalu  N.,  aniž  by  však  současně  vylučovaly  reálnou  možnost,  že  trestný  čin  spáchala  jiná 
osoba, či dokonce, zda vůbec došlo ke spáchání trestného činu. 
 
62. Podle  §  226  písmeno  a)  trestního  řádu  totiž  soud  zprostí  obžalovaného  obžaloby,  jestliže  na 
základě důkazů předložených v hlavním líčení státním zástupcem a případně doplněných soudem, 
a  to  i  k  návrhům  ostatních  stran,  nebylo  prokázáno,  že  se  stal  skutek,  pro  nějž  je  obžalovaný 
stíhán. Tento obecně pro obžalovaného nejvýhodnější důvod zproštění obžaloby má místo tehdy, 
pokud soud poté, co provedl veškeré reálně dosažitelné důkazy mající význam pro rozhodnutí ve 
věci a tyto pečlivě vyhodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu má za prokázané, že skutek vymezený 
obžalobou se nestal nebo má stále důvodné pochybnosti o skutkovém ději nebo o skutkových 
okolnostech důležitých pro zavinění (viz R 22/1968-II a R 13/1982).  
 
63. Soud pak na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že jsou stále důvodné pochybnosti o 
skutkovém ději ve smyslu, zda se vůbec stal zločin vraždy. Pokud státní zástupkyně v závěrečném 
návrhu poukazovala na okolnost, že v případě, že nedošlo k nálezu těla poškozeného Alexandra 
K.,  neznamená  to  nutně,  že  nelze  rozhodnout  i  tak  o  trestném  činu  vraždy  a  poukazovala  na 
obdobný případ ve věci poškozené nezletilé K. P., pak bez znalosti této trestní věci soud uvádí, 
že  je  rozdíl,  pokud  je  pátráno  po  pohřešované  nezletilé  dívce,  na  rozdíl,  kdy  je  pátráno  po 
pohřešované  dospělé  osobě,  jako  v tomto  případě.  Lze  totiž  důvodně  předpokládat,  že  pokud 
dojde k pohřešování osoby nezletilého dítěte, které se o sebe není schopno samo postarat a do té 
doby  například  žilo  řádný  život  u  svých  rodičů,  lze  s určitou  pravděpodobností  předvídat,  že 
došlo  k násilnému  trestnému  činu.  Ke  stejnému  závěru  však  již  automaticky  nelze  dospět, 
pohřešuje-li se osoba dospělá, samostatná, jako v tomto projednávaném případě.  
 
64. Předně  je  nutno  uvést,  že  žádné  pozůstatky  těla  poškozeného  Alexandra  K.  nebyly  nalezeny  a 
zajištěny ani v rámci šetření v roce 2009 a ani následně v tomto projednávaném případě. Nebyly 
nalezeny stopy jeho krve, která by byla ztotožněna znaleckým posudkem prostřednictvím DNA. 
Není  jediný  svědek,  který  by  vypověděl,  že  buď  viděl  samotnou  vraždu,  či  by  viděl  samotnou 
likvidaci  těla  poškozeného.  Co  se  navíc  osoby  poškozeného  Alexandra  K.  týče,  k němu  bylo 
zjištěno, zejména v prvotním šetření ve spise OS Olomouc sp. zn. 2 T 108/2010, že byl osobou, 
která  užívala  návykové  látky,  podstoupila  léčbu  závislosti  na  návykových  látkách,  prostředky 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
35 
81 T 6/2020 
k obživě  si  v minulosti  obstarával  i  krádežemi.  Dále  je  asi  bez  pochybností,  že  se  jmenovaný 
choval  nejen  ke  své  družce  Kristýně  H.  agresivně  a  fyzicky  jí  ubližoval,  kdy  v tomto  smyslu 
vypovídala  v řízení  před  okresním  soudem  opakovaně  jeho  tehdejší  družka  Kristýna  H.  (ale  i 
svědek Tomáš Z. a svědek Pavel S.), k tomu v tomto řízení vypovídala i svědkyně Michaela C. 
Stejně tak z protokolu o sledování osoby Kristýny H. (čl. 1138-1165) vyplývá, že jmenovaná H. si 
v rámci  běžného  hovoru  se  svým  partnerem  Danielem  L.  v situaci,  kdy  spolu  doma  rozebírají 
nové trestní stíhání a její účast jako svědkyně na tomto novém procesu (konkrétně například na 
čl. 1143, 1144 spisu), vyjadřuje velmi negativně o chování K. k její osobě v době, kdy spolu žili. 
Stejně  se  pak  vyjadřuje  v těchto  hovorech  i  sám  L.,  který  jak  z protokolu  vyplývá,  rovněž  znal 
osobu Alexandra K. V rejstříku trestů k datu srpen 2010 měl Alexandr K. celkem 8 záznamů o 
odsouzení,  šlo  přitom  o  záznamy  o  odsouzení  různými  soudy  v České  republice  (Praha, 
Pelhřimov, Brno, Chrudim, Nymburk, Olomouc), je tedy zřejmé, že poškozený Alexandr K. byl v 
minulosti tzv. „na pohybu“.  
 
65. V původním řízení pod sp. zn. 2 T 108/2010 byla dokonce vyžádána zpráva od nevlastní sestry 
poškozeného Kateřiny B. Tato uvedla mimo jiné, že poškozený K. odešel v 18-ti letech z domova 
a na dlouhou dobu přerušil s rodinou styky a znovu se o obžalovaném dozvěděla až v roce 2004. 
Pokud  je  poškozený  ročník  xxx,  tak  18  let  věku  dosáhl  v roce  xxx  a  znamená  to  fakticky,  že 
poškozený již v minulosti přerušil styky s rodinou (včetně matky) na dobu 12-ti let! Dále uvedla, 
že okolo nevlastního bratra se točily problémy, problémy finančního rázu.  
 
66. To vše vede soud k závěru, že nelze bez dalšího uzavřít bez pochybností, že poškozený Alexandr 
K.  se  vůbec  stal  obětí  trestného  činu  vraždy,  a  to  ani  za  situace,  kdy  se  nezajímal  o  svůj 
spoluvlastnický podíl na bytové jednotce (o který následně přišel v rámci exekucí) a ani za situace, 
kdy  bylo  prokázáno,  že  svůj  byt  neopustil  dobrovolně,  ale  násilím  ze  strany  obžalovaného 
Michala N. a Roberta M., za kteréžto jednání však již oba jmenovaní byli pravomocně odsouzeni. 
 
67. S ohledem na vše výše uvedené dospěl soud k závěru, že je nutno postupovat dle § 226 písmena 
a) trestního řádu a obžalovaného zprostit podané obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že se stal 
skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán. 
 
 
Poučení: 
 
Proti  tomuto  rozsudku  je  možno  podat  odvolání  do  osmi  dnů  ode  dne  doručení  písemného 
vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci. 
 
O odvolání přísluší rozhodovat Vrchnímu soudu v Olomouci. 
 
Rozsudek  může  odvoláním  napadnout  státní  zástupce  pro  nesprávnost  kteréhokoli  výroku, 
obžalovaný  pro  nesprávnost  výroku,  který  se  ho  přímo  dotýká,  zúčastněná  osoba  pro 
nesprávnost  výroku  o  zabrání  věci  a  poškozený,  který  uplatnil  nárok  na  náhradu  škody  pro 
nesprávnost výroku o náhradě škody.  
 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.  
 

link to page 1  
36 
81 T 6/2020 
Osoba  oprávněná  napadat  rozsudek  pro  nesprávnost  některého  jeho  výroku  může  jej  napadat 
také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím 
rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný, nebo že chybí. 
 
Odvolání  musí  být  odůvodněno  tak,  aby  z něj  bylo  patrno,  ve  kterých  výrocích  je  rozsudek 
napadán  a  jaké  vady  jsou  vytýkány  rozsudku  nebo  řízení,  které  rozsudku  předcházelo.  Státní 
zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo neprospěch 
obžalovaného. 
 
Odvolání nemůže účinně podat ten, kdo se jej výslovně vzdal.  
 
Jestliže  byl  obžalovaný  odsouzen  k nepodmíněnému  trestu  odnětí  svobody  a  přiznává-li  se 
poškozenému alespoň zčásti nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo 
na vydání bezdůvodného obohacení, poškozený může požádat o vyrozumění o konání veřejného 
zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává soudu, 
který rozhodoval v prvním stupni. 
 
Olomouc 16. 6. 2020 
 
Mgr. Petr Sušil v. r.  
předseda senátu 
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Veselá.