č. j. 5 To 150/2020 - 1039
USNESENÍ
Krajský soud v Ostravě projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. června 2020 stížnosti
1.
odsouzeného O. S., narozeného XXXXX, proti výroku ad II., 2.
státního zástupce Okresního
státního zastupitelství ve Frýdku-Místku proti výroku ad I. usnesení Okresního soudu ve Frýdku-
Místku ze dne 13. 3. 2020 č. j. 1 T 61/2017-1022 a rozhodl
takto:
Podle § 148 odstavec 1 písmeno c) trestního řádu se stížnosti odsouzeného O. S.
proti výroku ad II/ a státního zástupce proti výroku ad I/ jako nedůvodné
zamítají.
Odůvodnění:
1. Napadeným usnesením okresní soud pod bodem ad I. výroku podle § 83 odst. 1 tr. zákoníku
rozhodl, že se odsouzený O. S. osvědčil ve zkušební době podmíněného odsouzení z rozsudku
Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 28. 8. 2017 č. j. 1 T 61/2017-752, který nabyl právní
moci dne 29. 11. 2017. Pod bodem ad II. téhož usnesení pak podle § 283 písm. d) tr. ř. zamítl návrh
odsouzeného O. S. na povolení obnovy řízení ze dne 22. 10. 2019 soudu doručeného dne 27. 11.
2019 do rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 28. 8. 2017 č. j. 1 T 61/2017-752,
který nabyl právní moci 29. 11. 2017. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že během zkušební doby
podmíněného odsouzení se odsouzený nedopustil přestupku ani trestného činu. Ochranné
psychiatrické léčení v ambulantní formě, byť zpočátku s lékaři nespolupracoval, je v současné době
stále řádně vykonáváno. Je skutečností, že odsouzený učinil u soudu, státního zastupitelství i
Magistrátu města Třince řadu podání, v nichž konstantně hájí domnělá práva v souvislosti
s Honebním společenstvem Vendryně, která obsahují i invektivy vůči soudu, státnímu zástupci,
úředním osobám a ve dvou případech došlo k verbálnímu napadání úředních osob a vyhrožování.
S ohledem na skutečnost, že okresní soud má dostatek poznatků k těmto projevům odsouzeného,
považoval za nadbytečný důkazní návrh státního zástupce, aby obstarával další listiny Magistrátu
města Třince, případně státního zastupitelství, jejichž obsahem jsou podání odsouzeného. Okresní
soud si byl vědom skutečnosti, že vedení řádného života během zkušební doby odsouzeným O. S.
bylo posuzováno šířeji než v rozsahu, zda spáchal trestný čin případně přestupek, ale věcí se zabýval
ze tří poloh, jednak z hlediska trestní odpovědnosti za přečin pomluvy podle § 184 odst. 1 tr.
zákoníku, když jde o bagatelní trestný čin, u něhož se trestní odpovědnost uplatňuje zcela výjimečně
v případech, nestačí-li ochrana podle práva občanského. Dále se věcí zabýval z hlediska věku
odsouzeného, který je osobou bezmála osmdesátiletou a konečně i tím, že existují i jiné prostředky
nápravy věci mimo působnost trestního práva a i v jeho mezích prostředky mimo hrozbu věznění.
Okresní soud nijak nezpochybňuje, že v souvislosti s přečinem pomluvy byl odsouzený prověřován
během zkušební doby, ale věc byla následně odložena. Je si vědom i obsahu podání adresovaných
soudu, státnímu zastupitelství i magistrátu, která jsou minimálně v etické rovině nepřijatelná. Musel
však také reflektovat na skutečnost, že primátorka magistrátu, úředník zařazený do obecního úřadu
obce s rozšířenou působností, soudce i státní zástupce spadají do kategorie úředních osob, které
reprezentují orgány veřejné moci, přitom nejsou nadány aurou nedotknutelnosti a z titulu výkonu
své funkce musí být schopny akceptovat jistou dávku, byť neoprávněné kritiky za předpokladu, že
toto jednání nezasahuje zásadním způsobem do osobních práv úřední osoby garantovaných
listinou základních práv a svobod. Skutečnost, že odsouzený již po dobu pěti let hájí svá domnělá
práva, stěží může ohrozit vážnost primátora, svou urputností vejde v širší známost jako kverulant
a svými podáními pak škodí především sám sobě. Pokud jde o jeho podání vůči soudu a státnímu
Shodu s prvopisem potvrzuje Irena Juřičková.
2
5 To 150/2020
zastupitelství, tato nijak nevybočují z kolejí expresivně vyjádřeného nesouhlasu s postupem soudců
či státního zástupce, kdy je v jejich možnostech na tato podání adekvátně reagovat. Odsouzený
sám je osobou ve věku takřka 80 let, zdravotně i pohybově indisponovanou, dle znaleckého
posudku trpící duševní poruchou. Eventuální prodloužení zkušební doby by pak bylo
bezpředmětné, neodpovídající situaci, a to s poukazem na závěry znaleckého posudku v následné
trestní věci v době, kdy odsouzený činil podání na jiné orgány, která se kryje s dobou podmíněného
odsouzení, kdy znalec dospěl k závěru, že odsouzený není za jednání trestně odpovědný v důsledku
podstatně snížené schopnosti rozpoznávací a zcela vymizelé schopnosti ovládací. Pokud by bylo
nezbytné zabývat se otázkou ochranného léčení u odsouzeného O. S., bylo by namístě se touto
otázkou zabývat z hlediska ust. § 99 odst. 5, 6 tr. zákoníku.
2. Pokud jde o výrok pod bodem ad II., vychází soud ze skutečnosti, že se nejedná v podání
odsouzeného o skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly ve spojení se
skutečnostmi a důkazy známými už dříve, odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo přiznaném
nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání
bezdůvodného obohacení anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zřejmém
nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh
trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu, tedy podání nesplňuje podmínky obnovy
uvedené v § 278 odst. 1 tr. ř. a v případě odsouzeného se jedná toliko o opakování tvrzení o
skutečnostech, které byly vyřešena již jak v rámci trestního stíhání, tak i v předchozím řízení o
obnově.
3. Usnesení napadli včas podanými stížnostmi jak státní zástupce Okresního státního zastupitelství
ve Frýdku-Místku, který stížnost směřoval proti výroku uvedenému pod bodem I., tak i odsouzený
O. S., který ji směřoval proti výroku uvedenému pod bodem II.
4. Státní zástupce v odůvodnění stížnosti vyslovil nesouhlas s rozhodnutím soudu s tím, že
posuzování toho, zda odsouzený vedl ve zkušební době řádný život, nebylo dostatečné, neboť
okresní soud neměl k dispozici veškeré dostupné důkazy o chování odsouzeného ve zkušební době
a důkazy, které měl, nesprávně vyhodnotil. Podle jeho názoru vedení řádného života nelze spojovat
pouze s tím, že odsouzený ve zkušební době nespáchal trestný čin či přestupek, ale je nutné
spatřovat širší souvislosti dopadu chování odsouzeného ve zkušební době na společnost a rovněž
to, zda podmíněné odsouzení splnilo svůj účel. To podle něj v této věci rozhodně nebylo, neboť
odsouzený v mimořádném rozsahu útočí na různé osoby, ať již v úředním či toliko občanském
postavení a obviňuje je ze spáchání podvodného jednání, případně dalšího jednání, které považuje
za trestné a svá podání adresuje soudu, státnímu zastupitelství, Magistrátu města Třince a Policii
ČR. Takové chování odsouzeného není možné považovat za vedení řádného života, navíc jeho
podání byla posuzována jako nedůvodná a přesto, že byl o nedůvodnosti svých tvrzení
vyrozumíván, nebyl ochoten své hrubé jednání ukončit. Okresní soud proto měl a mohl podání
odsouzeného a odpovědi dotčených institucí z jejich obsahu vyhodnotit. Již při znalosti podání,
která byla adresována soudu, případně mu byla postupována státním zástupcem, je zřejmé, že
odsouzený nemohl ve zkušební době vést řádný život. Navíc pokládá za nutné zdůraznit, že vedení
řádného života ve zkušební době zahrnuje rovněž to, zda odsouzený řádně vykonával uložené
ochranné psychiatrické léčení ambulantní formou a zde považuje i za nutné akcentovat, že
v průběhu zkušební doby soud musel nařídit veřejné zasedání, neboť odsouzený nespolupracoval
s lékařem, u kterého měl ochranné léčení vykonávat, jeho postoj k léčení je negativní. Navíc je
zřejmé, že lékař podává soudu zprávy o tom, že ochranné léčení plní svůj účel, avšak vzhledem
k tomu, že toto léčení mělo mj. zabránit tomu, aby odsouzený pokračoval ve svém zjevně
kverulujícím jednání, což se nepochybně nestalo, je plnění účelu ochranného léčení velmi
pochybné. Soud měl proto novým znaleckým posudkem zjistit, proč tomu tak je a zejména, zda to
svým přístupem spoluzavinil odsouzený. Zde pak poukázal na odstavec 8. odůvodnění napadeného
usnesení. Poté navrhl, aby Krajský soud v Ostravě napadené usnesení podle § 149 odst. 1 tr. ř.
zrušil, podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. sám ve věci rozhodl tak, že se podle § 83 odst. 1 písm. b)
Shodu s prvopisem potvrzuje Irena Juřičková.
3
5 To 150/2020
tr. ř. ponechávám v platnosti podmíněné odsouzení z rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-
Místku a zkušební doba se prodlužuje o 12 měsíců, když pouze tímto postupem lze zabránit
vyslovení osvědčení ve smyslu § 83 odst. 3 tr. zákoníku a soud bude moci učinit řádná zjištění ve
vztahu k vedení či nevedení řádného života odsouzeným v prodloužené zkušební době
podmíněného odsouzení.
5. Odsouzený O. S. v odůvodnění své stížnosti vyslovil důrazný požadavek, aby byli k jednání
u Krajského soudu v Ostravě přizváni svědkové, které k projednání navrhl u soudu okresního, kam
však tito svědkové pozváni nebyli. Jedná se o státního zástupce OSZ z Frýdku-Místku Mgr.
Miroslava Nogola, policistku Mgr. Sikorovou, která vedla vyšetřování v Třinci, Davida H., nar.
XXXXX, a Jiřího H., nar. XXXXX. Dále žádal, aby byly k jednání předloženy kvalifikační doklady
od lovecké zkoušky starostky Třince paní Palkovské z roku 2008 a pana H. z roku 2007 a také
docházková účast, která se vede na určitých jednáních či školeních, kde tyto spisy jsou nutné, aby
se ukázala pravda. V dalším odůvodnění stížnosti zdůraznil, že i v této stížnosti jako obvykle píše
jen pravdu. Státní zástupce Nogol od počátku zneužívá své pravomoci ve věci starostky Třince,
která nabyla lovecký lístek v Karviné. Od samého počátku jejich stížnosti na policii a státního
zástupce Brázdu, který první vedl tento případ, a tento shodil pod koberec a pak se z něho stal
soudce, který soudí občany. Tento případ převzal Nogol, který ho dal přes policistku Sikorovou
vyšetřit dr. P. v Havířově, aby vyšetřil, že je hloupý, protože hájil spravedlnost v případě starostky
Věry Palkovské jako předseda kontrolní a revizní komise Honebního společenství Vendryně, které
nejen založil, financoval a hájil, protože tam pytlačili. Jelikož měli důležité informace, že starostka
nabyla lovecký lístek podvodem za úplatu, tak na ni podal trestní oznámení, což dopadlo tak, že
nakonec musel jezdit k psychiatrovi do Šternberku, aby ho udělal na přání Nogola a Sikorové
hloupým. Nastrčili mu § 184 tr. zákoníku a Šigut, ten gauner ho odsoudil a pak následovaly další
tresty, kdy na něho nastrčili, že nechodí na povinnou kontrolu k lékaři psychiatrovi na Sosnu.
K tomu několikrát uvedl, že poprvé, když dostal pozvánku, aby se dostavil, byl v nemocnici na
Sosně. Když byl původně pozvaný podruhé, žádnou pozvánku nedostal. To na něho nahráli a
odsoudili ho. Když jim říkal, ať mu ukážou, že mu pozvánku poslali, tak ho poslali, víte kam a nic
mu neukázali. Doktora navštěvoval poctivě, soud už tu podmínku osvědčil, ale Nogol se bojí, že
říkal, že na sociální sítě to dám kamarádovi, ať opíše, jaké podvody dělali při jeho trestním stíhání.
Už nevědí, co mají dělat, tak ho dokonce šikanují, a to jak někteří úředníci z Třince, tak policie a
státní zástupce. Při jejich šetření a za pomoci poctivých policistů vyhledali, jak se dělali myslivecké
zkoušky v Karviné bez kurzu a je zarážející, že v Karviné dělali zkoušky dle jejich dokladů občané
z Prahy, od Prahy, z celé republiky, dokonce ze Slovenska, a to hlavně s tituly. Policie a státní
zástupci, jak z Ostravy, tak Frýdku-Místku, tak z Olomouce a dokonce i z Prahy to dali vždy nazpět
do Frýdku-Místku. Dokonce ani GIBS se o tyto podvody policistů nezajímal, vždy to utopil ve
Frýdku-Místku nebo v Ostravě a hlavně Gráfová, to byl hrobař těchto stížností. Na krajském
ředitelství to byla ta, která vyřizovala stížnosti a podepisoval je Tuhý, na kterého v televizi
Barrandov říkal Soukup jaký to byl gauner. Však ho taky uklidili a on podepisoval rozhodnutí na
občany za pravdu. A teď vám, páni soudci, popíše státního zástupce Nogola, co s ním zažil, jaký
to je exot. Rukama nohama zatlouká trestnou činnost starostky Palkovské, lovecký lístek Palkovské
zařídil H., referent životního prostředí pro myslivost na úřadě Třinec přes S. OMS Karviná a M.,
který bohužel už nežije. Dělal „extrémního“ učitele na OMS v Karviné a tyto informace mu
podával se svým přítelem Zdeňkem B., který měl chalupu, a tu tam chodili opravovat a udržovat.
Tento občan, když se večer sedělo venku v letním čase, tak se vykládaly všelijaké historky, také
nabízel manželce, aby si udělala lovecký lístek, že jí k tomu pomůže, na úplatku se domluví, že není
sám. Poté, když nastoupila Palkovská na úřad, tak se začaly věci hýbat. V té době byl také ředitelem
TŽ C. Jiří, který také v té době nabyl lovecký lístek a zbrojní průkaz jako ta Palkovská. Jelikož se
všichni znali s H. a ten zase se S. a M., nebyl pro něho žádný problém, jako bývalý Těšíňák, zařídil
jim tyto doklady. Dále podotkl, že ti, kteří chtěli nabýt lovecký lístek, museli rok dělat ze zákona
adepta, a tu adepturu zase zařizoval Jan M.. Není podle něj žádný problém v dnešní technice si
vyzvednout docházkový list, jak navštěvovali školení a je knížka adepta a tam se zapisují veškeré
Shodu s prvopisem potvrzuje Irena Juřičková.
4
5 To 150/2020
brigády, docházky ke krmelci, sběr letniny a také povinné střelby, a to je vizitka adepta. Dále
popisuje jeden případ jejich bývalého člena a posílá své vyjádření od policie, které bylo dožádáno
z OMS Karviná k soudu. Ten pan H. začal navštěvovat ve Frýdku-Místku na OMS kurz o první
lovecký lístek. V polovině kurzu mu to nějak nešlo, tak to tam ukončil a přešel do Karviné. Nevědí,
co tam měl za problémy, ale vědí, že je to bývalý policista, kterého od policie vyhodili. Tak tyto
známosti má. Hned si udělal kurz v Karviné, ale i tam do kurzu nechodil. Takže máte důkaz, že
takové podvody se dělají s loveckými lístky v Karviné, není velkým tajemstvím, že takovým
způsobem nabývají lovecký lístek i státní zástupci, policisté a soudci a pak se divíte, že jeden
druhého hájí a zakrývá, protože má strach, že to taky někdo na něho vykřičí. Nemusí se bát ten,
kdo má lovecký lístek i zbrojní průkaz poctivě. Ve vyjádření k dopisu, který mu zaslal Okresní soud
ve Frýdku-Místku u sp. zn. 1 T 61/2017-752, uvedl, že O. S. se osvědčil, řádně docházel k lékaři.
Neví, že by soudce špatně rozhodl. Na obci žije spořádaným životem občana. Že píše na úředníky
a hájí pravdu, to se týká hlavně také Nogola, státního zástupce z Frýdku-Místku, který ho šikanuje
a napadá, proto píše hlavně na jeho osobu, jak kryje trestnou činnost úředníků v Třinci, hlavně to
znamená, že dle Nogola si může dělat, co chce a někteří kamarádi ve Frýdku-Místku mu to budou
tolerovat a zákon je nezajímá. Takové bláboly píše, že nespolupracoval s lékařem. Takový znalec,
jako byl a je P. v Havířově, který přišel za ním do nemocnice, protože odmítal, aby ho odvezli
k němu do Havířova, tak mu v Sosně v nemocnici řekl, že je možné, že byl reprezentant v boxu a
chytil na hlavu. Ale on to dělá jenom pro peníze, a snad se také o gáži dělí s policisty. To je jeho
osobní názor, protože policista H. ho tam chtěl zavézt, už přijel pro něho domů, ale on měl echo,
aby domů nejel. Tak přijel za ním, tak byl pro ně důležitý. Tento kriminalista bývá kousek od něho
a on mu říká listonoš. Pouze tím postupem, co nabízí, lze takového státního zástupce zprostit
takové pracovní ponuky, aby nevedl lidi do takového maléru, jako jeho. Když žádal po Nogolovi,
ať předvolá ty a ty svědky, tak mu řekl, že Sikorová si může předvolat, koho chce. Tak neví, jaké
má dozorující státní zástupce povinnosti, jí nařídit, aby předvolala svědky. Ale on napíše, proč tak
neudělala, protože jí připomněl, jak její manžel, také policista, už bývalý, po převratu v roce 1989
prodával pančovaný alkohol v maringotce v Bukovci u polské hranice a měl tam bílého koně a ten
se, jak šli po tom policistovi, oběsil. Tak Sikorová má strach, že se to znovu otevře a Nogol, ten o
tom ví. Taková je pravda, o některých policistech v Třinci by i mohl napsat knihu, ale on se té
pravda nebojí. Část stížnosti napsal odsouzený na vyjádření jednatele OMS Karviná Jaroslava S. a
k tomu dodává k obsahu vyjádření, že takto lhali a podváděli jen, aby měli zisk, protože se jedná o
velké podvody a machinace s loveckými lístky, a to velkého rozsahu za ta léta, co to praktikují. Je
třeba na tyto lumpárny nasadit zkušené kriminalisty a doufá, že to nyní bude splněno. Chtěl po
Nogolovi, aby mu zajistil písemnosti, kdy H. začal dělat kurz ve Frýdku-Místku a kdy, ve kterém
roce ho ukončil. Na to mu Nogol odepsal, že to nemůže zařídit, že na to nemá pravomoc. Přitom
úkoluje ze zákona policii. Nevadí, a proto žádá, jestli mu to můžeme zajistit, že jejich společenství
dostane od někoho z policie nebo státního zastupitelství takový dopis, na jeho adresu a ještě jednou
takovou žádost dává na Davida H..
6. Krajský soud v Ostravě podle § 147 odst. 1 tr. ř. při rozhodování o stížnostech přezkoumal
správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost a řízení
předcházející napadeného usnesení, a poté dospěl k závěru, že stížnost odsouzeného ani stížnost
státního zástupce nejsou důvodné.
7. Z obsahu spisu krajský soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 28. 8.
2017 č. j. 1 T 61/2017-752 byl O. S. uznán vinným přečinem pomluvy podle § 184 odst. 1 tr.
zákoníku a dle téhož ustanovení byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců, jehož
výkon mu byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu
v trvání 1 roku a 6 měsíců a podle § 99 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku mu bylo uloženo
ochranné léčení psychiatrické v ambulantní formě. Rozsudek nabyl právní moci dne 29. 11. 2017,
kdy usnesením Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 5 To 316/2017 bylo odvolání O. S. podle § 256
tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné. Dále se z obsahu spisu podává, že přes počáteční problémy se
Shodu s prvopisem potvrzuje Irena Juřičková.
5
5 To 150/2020
odsouzený dne 23. 11. 2018 dostavil k zahájení ochranné ambulantní léčby k primáři MUDr.
Davidu Poledníkovi z psychiatrické ambulance CMS centra Třinec s.r.o. Ze zpráv primáře MUDr.
Davida Poledníka ze dne 15. 2. 2019, 16. 8. 2019, 19. 11. 2019 a 2. 3. 2020 vyplývá, že odsouzený
O. S. na kontroly dochází pravidelně v měsíčních intervalech, užívá léky a ochranné léčení plní svůj
účel. Dále je ve spise založen znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie,
vypracovaný znalcem MUDr. Jiřím Kovářem na odsouzeného O. S. dne 8. 12. 2018 na základě
požadavku Policie ČR v trestní věci vedené na 1. OOK ve Frýdku-Místku č. j. KRPT-149764-
19/TČ-2018-070271-103 na odsouzeného pro podezření z přečinů pomluvy podle § 184 odst. 1 tr.
zákoníku a vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku. Ze závěrů znaleckého posudku vyplývá, že O.
S. trpí duševní poruchou ve smyslu počínající vaskulární demence, kterou trpěl i v době, kdy měly
být výše uvedené trestné činy spáchány. Vzhledem k přítomnosti této trvalé duševní poruchy byly
v inkriminované době u posuzovaného schopnosti rozpoznávací podstatně sníženy, a schopnosti
ovládací vymizelé. Z psychiatrického hlediska může být pobyt vyšetřovaného na svobodě bez
patřičné léčby nebezpečný, resp. nelze vyloučit recidivu jeho jednání, a proto znalec navrhl uložení
ochranného léčení psychiatrického ambulantní formou. Z důvodu duševní poruchy je O. S. pouze
částečně schopen účasti v trestním řízení. Znalecké zkoumání bylo nařízené v souvislosti s
opakovanými podáními odsouzeného Magistrátu města Třince, okresnímu soudu a okresnímu
státnímu zastupitelství a verbálním i útoky na jejich pracovníky.
8. Z usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 7. 6. 2019 č. j. 1 T 61/2017-914, které nabylo
právní moci dne 7. 6. 2019, krajský soud zjistil, že podle § 283 písm. d) tr. ř. byl odsouzenému
zamítnut návrh na povolení obnovy řízení v předmětné věci s odůvodněním, že důkazy, které
v návrhu na povolení obnovy řízení uváděl, byly toliko opakováním jeho návrhů z trestního řízení.
9. Z opisů rejstříku přestupků a rejstříku trestů bylo zjištěno, že odsouzený v těchto nemá žádný nový
záznam.
10. Na základě výše uvedených skutečností dospěl Krajský soud v Ostravě po přezkoumání věci
k závěru, že stížnosti odsouzeného O. S. ani státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve
Frýdku-Místku nejsou důvodné. Plně odkazuje na podrobné odůvodnění napadeného usnesení a
současně konstatuje, že rozhodnutí okresního soudu je zcela zákonné a správné, tento se velmi
citlivě vypořádal se všemi okolnostmi případu. Nepochybné je, že odsouzený O. S. trpí trvalou
duševní poruchou, která se u něj postupně rozvinula a již velmi dlouhou dobu se nedokáže smířit
se situací v oblasti myslivosti, které se dlouhodobě věnoval, a tuto situace objektivně posoudit.
Těžiště ochrany společnosti před útoky na pracovníky Magistrátu v Třinci, policie a státního
zastupitelství ani ochrany odsouzeného O. S. před samotným jeho jednáním zjevně nespočívají
v prodloužení zkušební doby podmíněného odsouzení ani případnému nařízení podmíněně
odloženého trestu odnětí svobody k výkonu, pokud nelze jednoznačně dospět k závěru o jeho
trestní odpovědnosti za jednání, jichž dopouští. To koneckonců vyplývá i z toho, že nebyl postižen
ani pro přestupek ani odsouzen pro trestný čin. Formálně tedy nelze dospět k jinému závěru, než
že se ve zkušební době podmíněného odsouzení osvědčil. Řešení uvedené situace se nepochybně
nachází v rámci výkonu ochranného léčení odsouzeného a závisí na rozhodnutí lékařů.
11. Pokud jde o návrh odsouzeného na povolení obnovy řízení, nesplňuje podmínky stanovené v § 278
odst. 1 tr. ř. , když se jedná toliko o opakování jeho obhajoby z trestního řízení a z týchž důvodů
byl zamítnut i jeho předchozí návrh na povolení obnovy řízení.
12. Nemohl proto krajský soud po projednání věci postupovat jinak, než podle § 148 odst. 1 písm. c)
tr. ř. stížnosti odsouzeného i státního zástupce jako nedůvodné zamítnout.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není další řádný opravný prostředek přípustný.
Shodu s prvopisem potvrzuje Irena Juřičková.
6
5 To 150/2020
Ostrava 15. 6. 2020
JUDr. Vladislav Topiarz v. r.
předseda senátu
Vypracovala:
JUDr. Danuše Teschlerová v. r.
Shodu s prvopisem potvrzuje Irena Juřičková.