Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Usnesení KUZL 67727/2020'.


 
  
 
Odbor zdravotnictví 
oddělení správních činností ve zdravotnictví
 
 
 
 
 
 
datum 
oprávněná úřední osoba 
číslo jednací 
spisová značka 
9. října 2020 
Tomáš Bambuch 
KUZL 67727/2020  
KUSP 55025/2017 ZD 
 
U S N E S E N Í 
Krajský úřad Zlínského kraje, odbor zdravotnictví, jakožto správní orgán příslušný dle ustanovení 118 
písm. b) ve spojení s ustanovením § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách 
a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále 
jen  „zákon  o  zdravotních  službách“),  rozhodl  v  řízení  vedeném  s obviněným  poskytovatelem 
zdravotních služeb  
 
 
 
 
 
 
 
, takto:  
 
Řízení zahájené z moci úřední ve věci přestupku  podle ustanovení § 117 odst. 3 písm. d) zákona 
o  zdravotních  službách,  kterého  se  dopustí  poskytovatel  zdravotních  služeb,  který  poruší 
povinnost  mlčenlivosti  podle  §  51  zákona  o  zdravotních  službách
,  kterého  se  obviněný 
poskytovatel zdravotních služeb  
 
 
 
 
 
 
 
,  měl 
dopustit tím, že poskytl stížnost ze dne 21.1.2017 podanou pacientkou    
 
 
 
 
 
 obsahující    osobní  informace  a  informace  o  zdravotním  stavu  této  pacientky 
JUDr.    
 
,  
 
se podle ustanovení § 86 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky 
a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) 
 
zastavuje, 
 
neboť skutek, o němž se vede řízení, není přestupkem. 
 
 
 

Odůvodnění 
 
Krajský úřad Zlínského kraje, odbor zdravotnictví, jakožto správní orgán příslušný dle ustanovení § 118 
písm.  b)  ve  spojení  s ustanovením  §  15  odst.  1  písm.  a)  zákona  o  zdravotních  službách  (dále  jen 
„správní orgán“) k projednání přestupku, obdržel dne  20.6.2017 podnět pacientky obviněného  
 
 
 
 
 
 
(dále  jen  „pacientka“),  ve  kterém  pacientka  uvádí,  že 
obviněný obeznámil jinou osobu s jejím zdravotním stavem. Toto pacientka dovozuje z obsahu sdělní, 
které obdržel pacientkou tvrzený zmocněnec JUDr.  
od  obviněným  tvrzeného  zmocněnce  JUDr. 
 
 
, ve kterém JUDr.  
 
 uvádí, cituje se : „Diagnosa, která je u Vaší klientky, je 
zcela adekvátní jejímu zdravotnímu stavu, načež i můj klient správně reagoval a konstatoval, kde by se 
správně měla léčit
“. Na základě podnětu pacientky správní orgán přípisem ze dne 22.8.2017, č.j. KUZL 
55878/2017, zahájil s obviněným podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, 
řízení z moci úřední ve věci podezření ze spáchání přestupku porušení povinnosti mlčenlivosti podle 
ustanovení § 117 odst. 3 písm. d) zákona o zdravotních službách. Vytýkaným skutkem byla skutečnost, 
že  obviněný  poskytl  stížnost,  kterou  pacientka  podala  vůči  obviněnému  České  lékařské  komoře, 
obsahující osobní informace a informace o zdravotním stavu pacientky JUDr.    

Správní 
 
 
Krajský úřad Zlínského kraje 
IČ: 70891320 
tř. Tomáše Bati 21 
tel.: 577 043 804 
761 90  Zlín 
e-mail: xxxxx.xxxxxxx@xxxxxxxxxx.xx, www.kr-zlinsky.cz 
 


 
 
 
 
 
str. č. 2 k č.j. KUZL 67727/2020 
 
orgán  Rozhodnutím  ze  dne  20.11.2017,  č.j.  KUZL  55025/2017,  shledal  obviněného  vinným  a  uložil 
obviněnému správní trest pokuty ve výši 5000 Kč. Toto rozhodnutí správního orgánu bylo potvrzeno 
Rozhodnutím  Ministerstva  zdravotnictví  ze  dne  29.1.2018,  č.j.  MZDR  60188/2017-2/PRO,  které 
obviněný napadl správní žalobou. Krajský soud v Brně, Rozsudkem ze dne 1.7.2020, č.j. 29 Ad 5/2018-
71, napadené rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ministerstvo 
zdravotnictví následně Rozhodnutím ze dne 4.9.2020, č.j. MZDR 37272/2020-1/PRO, zrušilo rozhodnutí 
správního  orgánu  a  věc  byla  správnímu  orgánu  vrácena  k novému  projednání.  Správní  orgán, 
reflektujíce závěry učiněné Krajským soudem v Brně, dospěl k následujícím závěrům. 
 
Není pochyb o tom, že se JUDr.  
 
 seznámil s obsahem stížnosti, která je datována ke dni 
21.1.2017, ve které se pacientka prostřednictvím svého tvrzeného zmocněnce JUDr.    
 (plná 
moc správnímu orgánu pacientkou poskytnuta nebyla) obrací na Českou lékařskou komoru s tvrzením, 
že obviněný měl údajně porušit etický kodex lékaře a „zákon o vyšetření č. 373/2011 Sb.“. Toto správní 
orgán dovozoval z obsahu sdělení JUDr.  
 
 
 ze  dne  15.3.2017.  Stejně  tak  není 
pochyb  o  tom,  že  tato  stížnost  obsahuje  informace,  na  které  se  vztahuje  povinnost  mlčenlivosti 
poskytovatele zdravotních služeb podle ustanovení § 51 odst. 1 zákona o zdravotních službách. K těmto 
zjištěním shodně se správním orgánem dospěl také Krajský soud v Brně. Jak uvedeno v předmětném 
sdělení JUDr.    
,  tento  obviněného  údajně  zastupoval,  cituje  se:  „ve  věci  Vámi  (pozn. 
pacientkou) podané stížnosti na mého klienta ze dne 21.1.2017“. Z toho správní orgán dovozoval, že 
JUDr.    
 obviněného  zastupoval  v řízení  před  Českou  lékařskou  komorou,  která  stížnost 
pacientky projednávala v rámci předběžného šetření stížnosti ve smyslu § 5 Disciplinárního řádu České 
lékařské komory (dále jen „disciplinární řád“). Jelikož existenci tohoto zastoupení tvrdil také obviněný, 
měl správní orgán za to, že zmocnění bylo dáno.  
 
Jak  poukazuje  Ministerstvo  zdravotnictví  ve  zrušovacím  rozhodnutí,  nebylo  ovšem  dosud  v řízení 
prokazatelně zjištěno, zda JUDr. 
 
skutečně  v řízení  před  Českou  lékařskou  komorou 
obviněného  zastupoval  či  nikoliv.  Ačkoliv  obviněný  správnímu  orgánu  dne  21.9.2020  doložil  kopi  
písemné plné moci udělené obviněným dne 21.11.2016 JUDr.    
 
,  správní  orgán  tuto 
plnou moc považuje za plnou moc ve smyslu ustanovení § 33 odst. 2 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), které stanovuje požadavek na úřední 
ověření  podpisů.  Z doložené  kopie  plné  moci  ovšem  úřední  ověření  podpisů  nevyplývá.  Nelze  pak 
přehlédnout,  že  Rozhodnutí  Revizní  komise  os  ČLK  Vsetín  ze  dne  15.3.2017,  č.j.  17/75-001/0108, 
ničeho  stran  zastoupení  obviněného  v předmětném  řízení  neobsahuje.  Správní  orgán  je  ovšem,  i  s 
ohledem na dále uvedené, toho názoru, že dokazování směřující k odstranění pochybností o tom, kdy 
byl JUDr.  
 
 obviněným  zmocněn,  zda  byla  lékařské  komoře  plná  moc  v daném  řízení 
předložena a v jaké jeho fázi, o jakou plnou moc se jednalo, zda tato plná moc byla lékařskou komorou 
akceptována a založena do spisu,  zda JUDr.    
 v řízení  před  lékařskou  komorou  činil  za 
obviněného procení úkony, respektive zda byl obviněný v řízení před lékařskou komorou JUDr.  
 
skutečně účinně zastoupen či nikoliv, zda lékařská komora pochybila, když ve svém rozhodnutí 
JUDr.    
, jakožto zmocněnce obviněného neuvedla, je nadbytečné a v konečném důsledku by 
mohlo vést k absurdní situaci, kdy by se správní orgán de facto stavěl do role orgánu přezkoumávajícího 
řízení,  které  bylo  vedeno  Českou  lékařskou  komorou.  Taková  role  správnímu  orgánu  nepřísluší  a 
správní  orgán  tak  v souladu  se  závěry  učiněnými  Krajským  soudem  v Brně  posoudil  pouze  to,  zda 
jednání obviněného nelze podřadit pod výjimku z povinnosti mlčenlivosti pro ochranu vlastních práv ve 
smyslu ustanovení § 51 odst. 3 zákona o zdravotních službách. 
 
Zákon o zdravotních službách v ustanovení § 51 odst. 3 stanoví, že za porušení povinné mlčenlivosti 
se  nepovažuje  sdělování  údajů  nebo  jiných  skutečností  poskytovatelem  v  nezbytném  rozsahu  pro 
 
 
Krajský úřad Zlínského kraje 
IČ: 70891320 
tř. Tomáše Bati 21 
tel.: 577 043 804 
761 90  Zlín 
e-mail: xxxxx.xxxxxxx@xxxxxxxxxx.xx, www.kr-zlinsky.cz 
 


 
 
 
 
 
str. č. 3 k č.j. KUZL 67727/2020 
 
ochranu vlastních práv v trestním řízení, občanskoprávním řízení, rozhodčím řízení a ve správním řízení 
nebo sdělování skutečností soudu nebo jinému orgánu, je-li předmětem řízení před soudem nebo jiným 
orgánem spor mezi poskytovatelem, popřípadě jeho zaměstnancem, a pacientem nebo jinou osobou 
uplatňující práva na náhradu škody nebo ochranu osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních 
služeb; v této souvislosti je poskytovatel oprávněn předat soudnímu znalci, znaleckému ústavu, komoře 
nebo odborníkovi, kterého si zvolí, též kopii zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi za účelem 
vypracování  znaleckého  nebo  odborného  posudku  vyžádaného  obhajobou,  nebo  účastníkem  v 
občanském soudním řízení. Stěžejní v posuzované věci je první část citovaného ustanovení, dle které 
porušením povinné mlčenlivosti není 
  sdělování údajů nebo jiných skutečností poskytovatelem v nezbytném rozsahu,  
  pro ochranu vlastních práv, 
  v občanskoprávním nebo správním řízení. 
 
Je  nepochybné,  že  pacientka  podala  vůči  obviněnému  stížnost  k České  lékařské  komoře.  Je  také 
nepochybné,  že  Česká  lékařská komora  stížnost  přijala  a  zahájila  předběžné  šetření  stížnosti  podle 
disciplinárního řádu, které je správním řízením ve smyslu § 9 správního řádu. Správní orgán současně 
poukazuje na skutečnost, že předběžné šetření stížnosti může vyústit v disciplinární řízení o uložení 
sankce, které je považováno za trestní obvinění ve smyslu článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských 
práv a základních svobod (viz např. Rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 16/99). Správní orgán 
je ovšem také toho názoru, že pro naplnění podmínky „v občanskoprávním nebo správním řízení“ není 
existence  takového  řízení  nezbytná,  respektive,  správní  orgán  je  přesvědčen,  že  má-li  výjimkou 
stanovenou ustanovením § 51 odst. 3 zákona o zdravotních službách být primárně sledováno zajištění 
práva  poskytovatele  a  lékaře  na  spravedlivý  proces,  je  nutno  tuto  podmínku  vztáhnout  i  na  fázi 
předprocesní. Výklad, že daná výjimka z povinnosti mlčenlivosti se uplatní až po zahájení řízení, správní 
orgán nepovažuje za akceptovatelný. Je-li sdělováním údajů pro ochranu vlastních práv nutno rozumět 
sdělování  údajů  třetím  osobám  odlišným  od  správních  orgánů  či  soudů,  stěží  lze  po  poskytovateli 
spravedlivě  požadovat,  aby  v občanskoprávním  sporu  nejdříve  podal  žalobu  (bez  právní  pomoci)  a 
teprve poté využil svého práva na „sdělení údajů pro ochranu vlastních práv“.  Správní orgán tak výjimku 
z povinné  mlčenlivosti  nepovažuje  toliko  pouze  za  pasivní  (aplikovatelnou  pouze  v případě,  že  je 
některé  z uvedených  řízení  zahájeno  proti  poskytovateli),  ale  také  za  aktivní  (aplikovatelnou  také 
v případě, kdy je poskytovatel iniciátorem řízení). Uvedené lze dovozovat také vzhledem k dřívějšímu 
znění výjimky z povinnosti mlčenlivosti stanovené ustanovením § 55 odst. 2 písm. d) zákona č. 20/1996 
Sb.,  o  péči  o  zdraví  lidu,  ve  znění  účinném  do  31.3.2012,  dle  kterého  povinností  mlčenlivosti  nebyl 
zdravotnický pracovník vázán v rozsahu nezbytném  pro obhajobu v trestním řízení a pro řízení před 
soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním, popřípadě jeho zaměstnavatelem 
a  pacientem,  nebo  jinou  osobou  uplatňující  práva  na  náhradu  škody  nebo  na  ochranu  osobnosti  v 
souvislosti  s  poskytováním  zdravotní  péče.  Zákon  o  zdravotních  službách  tak  výjimku  z povinnosti 
mlčenlivosti  oproti  předchozí  právní  úpravě  dle  názoru  správního  orgánu  rozšiřuje.  Správní  orgán 
posuzovanou věc hodnotí i v kontextu obsahu sdělení JUDr.  
 
 
 cituje  se:  „Závěrem 
Vám jen sděluji, že mému klientovi Vaší stížností vznikla jak morální, tak i profesionální újma, kterou 
hodlá řešit až po výsledku dalšího jednání ve smyslu platného občasného zákoníku“, 
z čehož správní 
orgán  dovozuje,  že  obviněný  zvažoval  vůči  pacientce  postup  v rovině  občanskoprávní. 
Podmínka občanskoprávního  nebo  správního  řízení  tedy  byla  dle  přesvědčení  správního  orgánu 
splněna.  
K podmínce „pro ochranu vlastních práv“ správní orgán uvádí, že JUDr.  
 se  s informacemi,  na 
něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, seznámil pouze a jen z důvodu existence sporu s pacientkou. 
Správní orgán již ve svém prvním rozhodnutí konstatoval, že je přesvědčen o tom, že obviněný sledoval 
primárně ochranu svých  vlastních práv a tento  závěr správní  orgán nemá důvod měnit.  Z podkladů 
 
 
Krajský úřad Zlínského kraje 
IČ: 70891320 
tř. Tomáše Bati 21 
tel.: 577 043 804 
761 90  Zlín 
e-mail: xxxxx.xxxxxxx@xxxxxxxxxx.xx, www.kr-zlinsky.cz 
 


 
 
 
 
 
str. č. 4 k č.j. KUZL 67727/2020 
 
správního orgánu také nijak nevyplývá, že by obviněný JUDr.    
 seznámil 


jinými 
informacemi, jež jsou kryty povinností mlčenlivosti, než s těmi, jež jsou obsaženy v předmětné stížnosti 
a správní orgán má za splněnou také podmínku „ v nezbytném rozsahu“. Také tento závěr správní orgán 
učinil již ve svém prvním rozhodnutí a nemá důvod jej měnit. 
 
Závěrem  správní  orgán  uvádí,  že  z citovaného  ustanovení  zákona  o  zdravotních  službách  přímo 
nevyplývá, komu je poskytovatel oprávněn za daných podmínek údaje nebo jiné skutečnosti sdělovat. 
Názor správního orgánu, že se musí v posuzovaném případě jednat o advokáta, byl správním soudem 
shledán jako nesprávný. Pomineme-li sdělování údajů příslušnému orgánu, před kterým řízení probíhá, 
lze uvažovat o sdělování údajů zmocněnci, který procesně poskytovatele zastupuje v konkrétním řízení. 
Lze ovšem uvažovat i o sdělování údajů osobě, která poskytovateli poskytuje právní pomoc již ve fázi 
před jeho zahájením. Ad absurdum by poskytovatel mohl údaje sdělovat komukoliv.  Správní orgán tak 
za stěžejní považuje to, zda poskytovatel sdělením údajů sleduje ochranu vlastních práv v existujícím 
či potenciálním řízení a dodrží podmínku nezbytnosti rozsahu sdělených údajů. Jelikož tyto podmínky 
byly  dle  názoru správního  orgánu v posuzované věci  splněny  a správní orgán neshledává  v jednání 
obviněného exces, rozhodl správní orgán tak, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení. 
 
 

Poučení o odvolání: 
Proti tomuto usnesení lze podle ustanovení § 76 odst. 5 správního řádu, podat odvolání, a to do 15 dnů 
po  jeho  oznámení  k  Ministerstvu  zdravotnictví  České  republiky,  které  o  odvolání  rozhodne,  a  to 
prostřednictvím Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru zdravotnictví, u něhož se odvolání podává. 
Lhůta  pro  podání  odvolání  se  počítá  ode  dne  následujícího  po  doručení  písemného  vyhotovení 
rozhodnutí,  nejpozději  však  po  uplynutí  desátého  dne,  kdy  bylo  nedoručené  a  uložené  rozhodnutí 
připraveno k vyzvednutí. Podle ustanovení § 75 odst. 5 správního řádu odvolání nemá odkladný účinek. 
 
 
 
 
 
 
 
Mgr. Ing. Tomáš Bambuch 
 
 
 
 
 
 
oddělení správních činností ve zdravotnictví  
 
 
odboru zdravotnictví  
 
 
 
 
 
Krajský úřad Zlínského kraje 
IČ: 70891320 
tř. Tomáše Bati 21 
tel.: 577 043 804 
761 90  Zlín 
e-mail: xxxxx.xxxxxxx@xxxxxxxxxx.xx, www.kr-zlinsky.cz