č. j. 18 Cm 43/2016-185
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl JUDr. Vojtěchem Ceplem jako samosoudcem ve věci
žalobců:
a)
b)
oba zastoupeni
proti žalovanému
Stavební bytové družstvo Mír Teplice, IČ 000 35 351, se sídlem Gagarinova
1558, Teplice
zastoupen Mgr. Martinem Sobkem, advokátem se sídlem U Císařských lázní 368/7, Teplice o
neplatnost usnesení shromáždění delegátů ze dne 29. 3. 2016 a ze dne 17. 5. 2016
takto:
I.
Usnesení shromáždění delegátů žalovaného, konaného dne 29. 3. 2016, kterým
shromáždění delegátů žalovaného pod bodem 4) programu shromáždění delegátů
žalovaného zvolilo za členy představenstva žalovaného pro funkční období 2016
– 2021 tyto kandidáty v pořadí podle počtu hlasů:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
je neplatné.
Shodu s prvopisem potvrzuj: Michaela Bartoňková
(K.ř.č. 1 – rozsudek - 1. strana)
2
18 Cm 43/2016
II.
Usnesení shromáždění delegátů žalovaného, konaného dne 29. 3. 2016, kterým
shromáždění delegátů žalovaného pod bodem 5) programu shromáždění delegátů
žalovaného zvolilo za členy kontrolní komise žalovaného pro funkční období
2016 – 2021 tyto kandidáty v pořadí podle počtu hlasů:
1.
2.
3.
je neplatné.
III.
Usnesení shromáždění delegátů žalovaného, konaného dne 17. 5. 2016, přijaté
pod bodem 10) programu shromáždění delegátů žalovaného v tomto znění:
„Schvaluje se změna Zásad odměňování členů orgánů Stavebního bytového
družstva Mír Teplice tak, že se doplňuje poslední věta textu „Plnění poskytnutá
členům orgánů před účinností těchto zásad se schvalují, byla-li v souladu se
zněním těchto zásad,“
je neplatné.
IV.
Usnesení shromáždění delegátů žalovaného, konaného dne 17. 5. 2016, kterým
byl pod bodem 2) programu shromáždění delegátů žalovaného přijat návrh změn
stanov žalovaného jako celku, vyjma bodů č. 5. č. 18 a č. 29 návrhu změn stanov
je neplatné.
V.
Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 67 942,60 Kč
k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
1. Žalobci se domáhali jakožto členové žalovaného družstva žalovaného neplatnosti dvou
usnesení shromáždění delegátů ze dne 29. 3. 2016 a ze dne 17. 5. 2016, ke kterým měli celou řadu
právních námitek:
-
především namítali nedodržení principu proporcionality, tedy toho, že delegáti na
shromáždění zastupují naprosto nepoměrné počty členů družstva, což porušuje podle
názoru žalobců § 684 odst. 2) zákona o obchodních korporací a §§ 212 a 256 občanského
zákoníka. Tento bod žaloby doplnili i odvoláním na judikaturu, rozhodnutí Nejvyššího
soudu 29 Cdo 2804/2007 a Vrchního soudu v Praze 14 Cmo 289/2005.
Co se týče celého systému vytváření volebních obvodů a delegátů, tento systém je obdobný i ve
starší verzi stanov a je svěřen rozhodnutí představenstva. Ze stanov nelze vyčíst, jakým
způsobem se přesně volební obvody určuj. Pravděpodobně je systém vytvářen tak, že k domu je
určen konkrétní delegát.
- Delegáti nebyli platně zvoleni právě proto, že byli zvoleni podle neplatných stanov. Zdůrazňuje
také, že zákonná úprava od roku 2014 požaduje přesná pravidla pro ustanovování delegátů, což
se v nových stanovách nezměnilo. Je zde tedy rozpor se zákonem a dokonce s jeho kogentními
ustanoveními.
- hlasy byly sčítány nesprávným a neprůkazným způsobem; počet hlasujících delegátů se při
hlasování měnil, aniž by to bylo jakkoli zachyceno. Všichni přítomní také nehlasovali, což rovněž
nebylo zachyceno.
- v otázce hlasování o vytváření samospráv (pro následné stanovení delegátů) je i rozpor s § 754
zákona o obchodních korporacích a také s § 731.
- část rozhodnutí ve výroku IV. rozsudku je retroaktivní, navíc nebylo v pozvánce na schůzi tento
bod ohlášen.
Shodu s prvopisem potvrzuj: Michaela Bartoňková
(K.ř.č. 1 – rozsudek - 2. strana)
3
18 Cm 43/2016
2. Žalovaný především vznesl dne 6. 9. 2016 námitku nesprávného obsazení soudu v rozporu
s rozvrhem práce. Tuto námitku, nemaje jinou procesní možnost, jak ji přezkoumat, předložil
tento soudu soudu Vrchnímu v Praze, který se vyjádřil dne 28. 12. 2016 tak, že věc nelze
posoudit analogicky k § 14 a násl. o.s.ř. a Vrchní soud není k posouzení věci funkčně příslušný.
Následně věc byla po podání ústavní stížnosti posouzena i Ústavním soudem, který nicméně
usnesením II. ÚS 1767/17 věc odmítl, protože nebyly vyčerpány řádné opravné prostředky před
obecnými soudy. Tento soud nemá věcnou příslušnost se otázkou zabývat; ve věci rozhoduje
předseda soudu a ten tak učinil žádnou možnost se otázkou zabývat.
3. Teprve po té se u jednání dne 9. 10. 2017 žalovaný k věci vyjádřil věcně. Učinil nesporným, že
žalobci jsou členy družstva, dále, že shromáždění delegátů ve dnech 29. 3. 2016 a 17. 5. 2016
skutečně proběhla, a že předmětem hlasování byly body, které žalobci napadají.
Nicméně namítl proti postupu žalobců, že:
- nepodali žádné námitky na shromáždění samotných
- věc je třeba posoudit podle obchodního zákoníka, nikoli ZOK (přechodné ustanovení § 777)
- nebyl porušen princip proporcionality, protože úprava systému volby delegátů není kogentní.
Nejde o otázku dobrých mravů, veřejného pořádku ani statusovou věc. Podle § 239 odst. 7
ObchZ se každý z delegátů volí stejným počtem hlasů, stanovy mohou určit odchylky.
- další tvrzené vady hlasování neexistují, hlasování bylo navíc ověřeno notářkou Mgr. Danielou
Paparegovou.
- v souvislosti s tvrzeným nedostatkem pozvánky upozornil žalovaný, že žalobci sami navrhovali
pozvánku doplnit, o věci tedy byli předem informováni
- zrušením usnesení by došlo k vážnému zásahu do družstevní demokracie a také by mohlo dojít
k poškození třetích osob, které jsou na rozhodování orgánů družstva závislé.
- nesprávnost zařazení členů do volebního obvodu není důvodem neplatnosti rozhodnutí
shromáždění.
- Nesouhlasí s neplatností stanov, právní názor žaloby není správný, ustanovení § 239 obch. zák.
je dispozitivní. Žalovaný zdůrazňuje, že se nepodřídil zákonům o obchodních korporacích a stále
postupuje podle obchodního zákoníku.
- shromáždění delegátů v roce 2017 přijalo další usnesení a to by mohlo být ovlivněno
případným vyhověním žalobě u tohoto soudu.
4.
Nespornou skutečností bylo, že žalobci jsou členové družstva a že proběhla shromáždění
29.3.2016 a 17.5.2016 a ta přijala usnesení, která jsou předmětem žaloby. Dále že existují stanovy
z roku 2014 a stanovy z roku 2016.
Předmětem sporu
byl zejména způsob určení delegátů zastupujících jednotlivé členy
družstva, s tím spojené vytváření volebních obvodů a počty členů, které obvody zahrnují.
Dále konkrétní průběh obou napadených shromáždění včetně přípravy a předvolání.
5. K objasnění sporných otázek byl proveden důkaz především oběma zápisy ze
shromáždění
delegátů Stavebního bytového družstva „Mír“ Teplice ze dne 29.3.2016 i ze
dne 17.5.2016. Soud zjistil, že jakékoli anomálie, týkající se hlasování, tvrzené žalobci,
např. nepřítomnost některých delegátů, není za zápisů patrná. Také nelze vyčíst nic o
ustanovování delegátů k příslušným shromážděním.
6. Ze žádosti
ze dne 8.4.2016 soud zjistil, že na tvrzený problém
s nedodržením proporcionality upozorňoval. Z odpověď SBD „Mír“ Teplice soud zjistil,
že se otázkou zabývala kontrolní komise a ta tento podnět. nepovažovala za důvodný.
7. Z žádosti
ze dne 24.2.2015 soud zjistil, že se žalobce dotazoval na
konec volebního období delegátů.
Shodu s prvopisem potvrzuj: Michaela Bartoňková
(K.ř.č. 1 – rozsudek - 3. strana)
4
18 Cm 43/2016
8. Ze Stanov družstva Mír ze dne 1.1.2014 soud opět zjistil, že systém volby delegátů zde
opět není jasně patrný. Článek 88 a násl. stanoví základní principy samosprávy.
Konkrétně v článku 89 odst. 2 písm. d) je stanovena pravomoc volit a odvolat delegáta.
Podle žalovaného bylo základním principem zachovat tyto samosprávy, kde se členové
znají a právě podle nich vytvářet volební obvody a jednotlivé delegáty, protože jinak by
museli být členové uměle převáděni z jiných samospráv. Samospráva je většinou tvořena
jedním domem, příp. logickým bytovým blokem, kde se lidé obvykle vzájemně znají.
Z podstaty věci je proto zřejmé, že tyto jednotky jsou různě veliké.
Podle novějších Stanov Stavebního bytové družstva „Mír“ Teplice ze dne 9.6.2015 bylo
zjištěno, že v těchto stanovách v článku 62 a čl. 65 je náznak pravidel pro tvorbu delegátů
s tím, že volební obvod představuje jednoho delegáta a jednu samosprávu a volební
obvody vytváří a zrušuje představenstvo. Podle těchto stanov bylo postupováno při schůzi
která je předmětem sporu.
9. Z výpisu SBD Mír byla ověřena existence žalovaného.
10. Z Notářského zápisu NZ 113/2016 N 94/2016 ze dne 30.3.2016 byl zjištěn průběh
shromáždění dne 29.3.2016. obdobným způsobem, jako ze zápisu v bodě 5. Skutečnosti o
nesprávném, nejasném či neprůkazném způsobu hlasování, tvrzené žalobci, z notářského
zápisu nijak patrné nejsou. Rovněž nelze učinit žádný závěr o ustanovování delegátů,
notářský zápis se touto otázkou nijak nezabýval.
11. Z listiny „volební obvody delegátů pro funkční období od 1.1.2016 do 31.12.2020“ soud
zjistil, že je zde odvolání na článek 62 a 65 Stanov.
Seznam obsahuje interní číslování volebních obvodů na straně jedné, na straně druhé
konkrétní popisná čísla, která jsou k obvodu přiřazena. Je běžné, že volební obvod
zahrnuje více domů, nebo více vchodů do bytového bloku. Počet bytů pod jednotlivým
číslem kolísá zhruba od 10 až
do 80 v některých případech. V některých případech 190 členů ve volebním obvodu. Tato
podstatná skutečnost však nebyla z uvedeného seznamu (č.l. 47) přímo patrná.
Žalovaná strana uvedený důkaz, předložený žalobcem, zpochybnila jako nesprávný.
Skutečnosti odpovídá celkový počet delegátů družstva, ale neodpovídá konkrétní počet
členů zařazený do volebních obvodů. Existuje více členů družstva, kteří mají více bytů,
přesto mohou být zařazeni pouze do jednoho volebního obvodu. Pokud má seznam
odlišný počet členů zařazených do volebních obvodů a odlišný celkový počet členů, tak to
znamená, že je nesprávný.
12. K upřesnění této klíčové otázky byl žalobci předložen dne 5.2.2018 předložen další
seznam členů v obvodu č. 114 ke dni 10. 1. 2018. Je z něho patrné, že hlasovací právo mají
vždy jeden člen družstva za konkrétní byt, celkem je zde 74 členů, které zastupuje jediný
delegát.
13. K upřesnění důkazu pod bodem 11. a 12. předložil nakonec žalovaný i žalobce seznam
s počty volitelů jednotlivých delegátů (příloha 12. 2. 2018). Z tohoto důkazu bylo mimo
veškerou pochybnost zjištěno, že nepoměr v počtu hlasů na jednotlivého delegáta, na kterém je
žaloba z podstatné části založena, v družstvu žalovaného reálně existuje a je velmi výraz
ný.
V extrémních případech má volební obvod delegáta pod 10 bytů (a tím i volitelů),
samosprávy 811, 107 a 653, naopak obvody 131, 631, 632, 508, 509, 510, 511, 633 a 630 mají
všechny přes 100 členů, nejvýše dokonce 192. Otázka případů, kdy je člen majitelem více
bytů (bod 11), je naopak marginální, protože seznamy, předložené žalobou i žalovaným
se v této klíčové otázce významně neliší.
Shodu s prvopisem potvrzuj: Michaela Bartoňková
(K.ř.č. 1 – rozsudek - 4. strana)
5
18 Cm 43/2016
14. Žalovaná strana předložila celkem 5 dalších šanonů s dokumentací, jejímž cílem bylo
prokázat, že případné zrušení rozhodnutí ovlivní třetí strany, které mají s družstvem
uzavřeny smlouvy. Bylo zjištěno, že v šanonu označeném A jsou výstrahy před
vyloučením z družstva odeslané jednotlivým členům. Za nimi následují rozhodnutí o
přijetí uchazeče o členství a dále svazek obsílek rozhodnutí o vyloučení z družstva
jednotlivých členů. Šanon B1, který obsahuje:
- seznam prohlášení o výši zaplacených úroků a dalších položek, které představují zřejmě
náklady družstva,
- konkrétní smlouvy o dílo. První seznam představuje seznam listin, které následují.
Uvedené listiny pokračují i v šanonu B2, B3 a B4.
Soud považuje na jedné straně za prokázané, že družstvo vstoupilo do řady právních
vztahů s třetími osobami. Dokonce by to bylo lze prohlásit i za očekávanou notorietu ve
smyslu ust. § 121 o.s.ř. Nicméně právní hodnocení této skutečnosti je zcela odlišné od
žalované strany, viz dále.
15. Z výslechu samotného žalobce
soud zjistil, že při jednání dne 29. 3.
2016 byla praxe, že když někdo přišel, dostal kartičku a podepsal se. Nicméně, když
někdo dočasně odešel v průběhu, tak to nebylo registrováno nijak. Určitě odešel sám
žalobce a jeho soused a nikdo to neregistroval. Viděl takto odcházet více lidí. Podle
zápisu se zdá, že byli všichni neustále přítomni ve všech hlasování. Dále neodpovídalo
hlasování v případě volby pana
, který byl nepochybně zvolen výraznou
většinou, nicméně bylo uvedeno 147 hlasů pro a bylo–li přítomno 154 nebo 155
přítomných, tak žalobce viděl pouze ve svém okolí nejméně 10 lidí, kteří hlasovali proti.
Sčítání hlasů probíhalo tak, že bylo na začátku určeno 8 nebo 10 sčitatelů zaměstnanců
družstva, který měl každý na starost určitou oblast sálu ohlašovali výsledek zapisovatelce
a pak zřejmě proběhl konečný součet. Zápis tedy v mnoha okolnostech neodpovídá
skutečnému průběhu události. V době, kdy se to odehrávalo, tak jsem neregistroval
přesné počty, také jsme se bavili s kolegy, nepoměr jsem zjistil, až když jsem dostal do
ruky zápis.
Co se týče shromáždění dne 15. 5. 2016 proběhlo tam schvalování zásad rozdělování
odměn, což bylo v souladu s programem a bylo to schváleno. Nicméně poté podal
předseda návrh na schválení odměn i do minulosti, což by se v nových zásadách nijak
neprojevilo. Jednalo se o bod týkající se zhruba 5 mil. Kč, což se podařilo zjistit až
dodatečně. Tento bod nebyl nijak připraven v programu. Nebyla proto možnost se na něj
připravit. Za této situace byl bod schválen.
Samosprávy jsou takto vymezeny již delší dobu. Odchylka je způsobení tím, že
v některých případech může mít člen více bytů. Dále existuje případ Statutárního města
Teplice, které vložilo do družstva určitý počet bytů, nicméně žádná hlasovací práva
nemá.
Zúčastnil se asi 5 volebních hlasování, systémy hlasování byly srovnatelné, včetně
popsaných nedostatků. Vystupoval proti těmto nedostatkům i dříve, posílal podněty i
představenstvu. Přesná data si nepamatuje.
Proti dodatkům k námitkám o odměňování dne 17. 5. žádné připomínky nevznesl. Nebyl
na ten bod připraven. Uvedení bodu nesrozumitelné. Výroční zprávu nedostal, i když si jí
vyžádal předem. Podobný problém mělo více delegátů.
16. Z výslechu svědkyně
soud zjistil, že je delegát v družstvu. V roce
2016 byla na jednom shromáždění, kde se volilo vedení. Na předmětném jednání
probíhaly volby a hlasy byly sčítány pomocí sčitatelů, kteří hlasy předali zapisovatelce a
pak se to teprve napsalo. Mezisoučty těch sčitatelů nikde zapsány nebyly. To byl také
Shodu s prvopisem potvrzuj: Michaela Bartoňková
(K.ř.č. 1 – rozsudek - 5. strana)
6
18 Cm 43/2016
smysl její poznámky uvedené v zápise. Docházelo k tomu, že lidé během hlasování
odcházeli a přicházeli, neví o tom, že by to bylo někde zachyceno. Konkrétně v případě
volby paní
a pana
to zřejmě mělo vliv, protože paní
měla 78 hlasů a zvolena nebyla, kdežto pan Schlöser měl také 78 hlasů a zvolen byl.
Zřejmě se to lišilo počtem přítomných. V zápise tento rozdíl zachycen je.
Lidé, kteří odcházeli, byli většinou jeden až dva současně. Během celého jednání to
mohlo být celkem do 10 lidí, kterých se to týkalo. Přesná čísla neví. Jestli se tyto dočasné
příchody a odchody evidovaly, neví rovněž.
Námitky přímo na jednání nevznesla, protože jednání bylo poměrně chaotické a neměla
čas tyto námitky vznést. Zformulovala námitky až po té, kdy měla v ruce zápis a mohla si
ho doma v klidu prostudovat.
17. Soud shrnuje
výsledek dokazování tak, že
- jednoznačně
bylo prokázáno, že počet volitelů u delegátů je rozdílný, a to velmi
podstatně, v některých případech o řád. Důkazy předložené oběma stranami (seznamy v bodech
11 - 13) se v tomto naprosto shodovaly, odchylky (o jednotky hlasů) se ukázaly nakonec
nevýznamné, vysvětlené stranami shodně netypickými případy, kdy má člen družstva dva byty
apod. Toto zjištění je rozhodující pro posouzení věci, protože se týká obou shromáždění a úplně
všech hlasování ve všech bodech.
- naopak
nebylo prokázáno, že by při hlasování na obou schůzích došlo k takovým
pochybením, že by mohla hlasování ovlivnit. Tvrdil to pouze sám žalobce a svědkyně
(body 15 a 16), a oba dva uváděli, že se v případě dočasně nepřítomných mohlo jednat
zhruba o 1-2 hlasy najednou (svědkyně
). To při zjištěných výsledcích hlasování nemůže
mít na výsledek vliv. Oba dva shodně uváděli, že „nevěděli, zda se tato skutečnost někde
zaznamenává,“ z čehož ovšem neplyne, že by zaznamenávána nebyla. Co se týče volby předsedy,
kde žalobce sám uváděl, že viděl kolem sebe asi deset lidí hlasovat proti, pak je jediný, kdo něco
podobného viděl, protože to nepotvrdila ani svědkyně, ani žádný jiný důkaz.Proti těmto dvěma
důkazům navíc stojí notářský zápis, který potvrzuje průběh hlasování.
Soud tedy v tomto bodě považuje důkazy ve prospěch žaloby za nedostatečné a neuvěřil jim.
- postup v případě odměn (bod III výroku) je nesprávný; bod měl být řádně ohlášen v pozvánce
na schůzi. S ohledem na první zjištěnou vadu s nepoměrem hlasů u jednotlivých delegátů je toto
zjištění ve své podstatě nadbytečné.
18. Otázka, zda jsou stanovy upraveny obchodním zákoníkem (jak tvrdí žalovaný) nebo zákonem
o obchodních korporacích, jak tvrdí žaloba, je méně významná, než se strany domnívají.
Oba zákony jsou totiž postaveny na předpokladu, že
práva členů družstva jsou shodná;
odchylky musí mít jasný a racionální důvod, popsaný ve stanovách. Objevuje se to například v
ustanovení obchodního zákoníka:
§ 240 (1) Při hlasování má každý člen jeden hlas, pokud stanovy neurčují jinak.
a naprosto shodně v ZOK
§ 650 (1) Každý člen má při hlasování na členské schůzi 1 hlas, ledaže stanovy určí, že má
hlasů více.
Naprosto nejpregnantnější je v tomto směru občanský zákoník, který se vztahuje od 1.1.2014 na
všechny korporace bez rozdílu, a tedy i družstva:
§ 212
(1) Přijetím členství v korporaci se člen vůči ní zavazuje chovat se čestně a zachovávat její
vnitřní řád. Korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat
a musí
šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy.
Zejména tímto ustanovení se soud při posouzení věci řídil a všechny další odkazy na jiná právní
ustanovení lze mít vedle tohoto základního pravidla za vedlejší.
Shodu s prvopisem potvrzuj: Michaela Bartoňková
(K.ř.č. 1 – rozsudek - 6. strana)
7
18 Cm 43/2016
19. Soud se zabýval i otázkou, naznačenou ve všech předchozích ustanoveních, citovaných
v odst. 18, tedy, že stanovy mohou připouštět odchylnou úpravu. V tomto směru má žalovaná
strana pravdu, že ustanovení není striktně kogentní a připouští výjimky. Ust. § 212 občanského
zákoníka, které je v tomto zřejmě nejobecnější a základní, zdůrazňuje, že zvýhodnění či
znevýhodnění nemůže být
bezdůvodné, tedy poukazuje na zásadu racionality. Výhoda může
vycházet třeba z odlišné hodnoty členského podílu v družstvu, analogicky třeba k obchodním
podílům v obchodní společnosti. Druhá podmínka, patrná ze všech citovaných ustanovení, je to,
že stanovy musí takovou situaci zvláště upravit a popsat.
Soud ovšem v předložených stanovách žalovaného nic podobného nenalezl. Podle předložených
stanov – staré i nové verze – jsou práva členů družstva naprosto stejná a vážou se ke
konkrétnímu bytu.
19. Pokud jde o družstvo, které užívá
shromáždění delegátů, potom tito delegáti představují
pouze reprezentaci fyzicky existujících, ale na shromáždění nepřítomných členů družstva a
rozhodně by se nemělo stát, že by jejich existence váhu hlasu původního člena jakkoli posunula.
Obchodní zákoník takové uspořádání podrobněji neřeší, nicméně ho nijak nevylučuje a
v některých ustanoveních se o něm zmiňuje, např. ust. § 239. Zde v odst. 7 platí, že:
(7) Není-li s ohledem na rozsah družstva dobře možné svolávat členskou schůzi, mohou
stanovy určit, že v rozsahu jimi stanoveném plní působnost členské schůze shromáždění
delegátů. Každý z delegátů se volí stejným počtem hlasů. Stanovy mohou určit odchylky,
pokud jsou nutné vzhledem k organizačnímu uspořádání družstva.
Zákon o obchodních korporacích upravuje základní podmínku takového postupu:
§ 670
(1) Shromáždění delegátů se zakazuje zřídit v družstvu, které má méně než 200 členů.
Tuto podmínku žalovaný bezpečně splňuje, jde o družstvo mnohonásobně větší, než zákon
vyžaduje. Je tedy patrné, že delegáty družstvo využívalo bez ohledu na právní úpravu, zřejmě i
před existencí obchodního zákoníka a tím spíše po zavedení zákona o obchodních korporacích.
A podle názoru soudu tento zákon situaci nijak nezměnil.
Citovaná podmínka v § 239 obchodního zákoníka vypadá jako striktní, nicméně celé ustanovení
je dispozitivní a lze si ho stanovami upravit odlišně. ve výsledku je tedy nová úprava podle § 684
ZOK naprosto stejná:
§ 684 odst. 2:
Každý delegát má tolik hlasů, kolik hlasů při projednávání dané záležitosti mají členové
zařazení do volebního obvodu, ve kterém byl zvolen, neurčí-li stanovy jinak. Při tomto
postupu je rozhodný počet členů zařazených do volebního obvodu k sedmému dni
předcházejícímu den, na který je svoláno shromáždění delegátů; k pozdějším změnám v počtu
členů a jejich hlasů se nepřihlíží.
Jinak řečeno, delegáti
mohou mít odlišnou váhu hlasu, nové přesnější znění zákona s tím
vysloveně počítá a předpokládá to; vychází z faktického stavu věcí, kdy zřejmě nelze zabezpečit,
aby váha hlasů byla úplně stejná. Podstatné je, že musí zůstat stejná váha každého člen družstva,
který delegáta zvolil.
20. Žaloba je postavena na tvrzení, že
pokud není váha hlasů delegátů úplně stejná, měla by
být alespoň podobná nebo srovnatelná. Opírá tento princip proporcionality o citované ust. §
212 o.z., podle kterého by měly být shodná především výsledná práva členů družstva při
hlasování. Dále se dovolává rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 29 Cdo 2804/2007 který k této
otázce uvádí následující:
Poslední z námitek dovolatelky, že shromáždění delegátů konaného dne 11. května 2004 se
neúčastnil žádný delegát, neboť v navrhovateli proběhla na jaře roku 2004 reorganizace, na
základě které došlo k zániku dosavadních samospráv, k zániku funkcí delegátů dosavadních
Shodu s prvopisem potvrzuj: Michaela Bartoňková
(K.ř.č. 1 – rozsudek - 7. strana)
8
18 Cm 43/2016
samospráv a k volbě delegátů nově ustavených samospráv, soud prvního stupně vyřešil tak, že
volbu delegátů nově ustavených samospráv označil (s odkazem na odůvodnění usnesení
Vrchního soudu v Praze ze dne 19. října 2005, č. j. 14 Cmo 289/2005-77) za neplatnou, neboť
při ní nebyl dodržen princip vyjádřený v § 239 odst. 7 obch. zák., že každý z delegátů se volí
stejným počtem hlasů.
V odkazovaném rozhodnutí přitom bylo správně vysvětleno, že přestože stanovy
navrhovatele, v souladu s ustanovením § 239 odst. 7 věty třetí obch. zák., umožňují, aby
představenstvo určilo, že každý z delegátů se nemusí volit stejným počtem hlasů [čl. 89 odst.
2 písm. f)] není přípustné, aby představenstvo určilo pro jednotlivé samosprávy počet
delegátů, který výrazně proporcionálně neodpovídá počtu členů té které samosprávy tak, jak
to učinilo představenstvo navrhovatele v projednávané věci. Volba takto určených delegátů
nově ustavených samospráv nemohla proběhnout platně. Řešení obecných právních otázek,
formulovaných dovolatelkou k této námitce, je proto pro rozhodnutí o dovolání bez
významu.
Proti citovanému právnímu závěru Nejvyššího soudu je zde projednávaná situace odlišná v tom,
že dnes platí také zákon o obchodních korporacích a nový občanský zákoník, a také v tom, že
stanovy žalovaného neumožňují tvořit samosprávy s výrazně odlišným počtem hlasů (a také
k tomu chybí racionální důvod).
Všechny tyto odlišnosti pokládá tento soud za nepodstatné, protože pouze posilují platnost
právního názoru Nejvyššího soudu. Občanský zákoník přímo upravil citovanou zásadu v § 212
odst. 2, zákon o obchodních korporacích – jak rozebráno v bodě 19 – se fakticky nijak neliší od
předchozí úpravy obchodního zákoníka a stanovy žalovaného činí inferiorní otázku, zda jde o
ustanovení kogentní či dispozitivní, neb se od těchto ustanovení žalovaný neodchýlil vůbec
nijak.
21. Soud doplňuje, že racionálním důvodem srovnatelných velikostí samospráv jsou i praktické
důvody. Zatímco některé obvody s méně než 10 voliteli mohou svolávat schůze se svým
delegátem snadno v jakémkoli bytě zřejmě i telefonicky, pro obvody se 170 členy je technicky
složitá i schůzka s jejich delegátem a sama o sobě nese rysy normální členské schůze v družstvu.
Stejně tak připomínky nebo komunikace s méně než 10 členy může být rozsáhlejší a operativní
oproti komunikaci se 170 členy, která musí být již z podstaty věci nějakým způsobem
formalizovaná a možnost vyjádření jednoho každého člena zjevně omezuje.
22. Za stavu, kdy systém samosprávy v družstvu žalovaného zjevně porušuje princip
proporcionality, který ust. § 212 odst. 2 jakož i Nejvyšší soud pokládá za protiprávní, a žalovanou
stranou nebyl předložen jediný racionální důvod tohoto uspořádání, soudu nezbylo, než
označit
celý tento systém samospráv a jemu odpovídající systém volby delegátů za protiprávní.
A v případě, že jsou takto voleni všichni delegáti, je potom
nutno označit za právně vadné a
tudíž neplatné veškeré hlasování, které za těchto podmínek proběhlo, tedy v žalovaném
případě na shromážděních dne 29. 3. 2016 a 17. 5. 2016.
Což je důvodem pro úplné vyhovění žalobě, bez ohledu na výsledek zkoumání dalších otázek.
23. Námitka žalovaného, že tímto rozhodnutím bude označeno za vadné jakékoli další
rozhodnutí shromáždění delegátů neobstojí, protože rozhodnutí lze díky prekluzivním lhůtám
zkoumat jedině s krátkým časovým odstupem 3 měsíců (§ 663 odst. 1 ZOK).
Jiná je ovšem situace na budoucí jednání shromáždění delegátů, kde bude možnost toto právo
uplatnit vždy. Zmíněná vada bude odstraněna, pokud proběhnou volby a zřejmě ustanovení
samospráv řádným způsobem, v souladu s principem proporcionality, s minimálními a racionálně
zdůvodněnými odchylkami ve velikosti samospráv a tím i váze hlasů delegátů.
Shodu s prvopisem potvrzuj: Michaela Bartoňková
(K.ř.č. 1 – rozsudek - 8. strana)
9
18 Cm 43/2016
24. Námitka žalovaného, že budou uvedeným rozhodnutím soudu zpochybněna práva třetích
osob je zcela nesprávná. Uzavření smlouvy provádí statutární – nebo příslušný pověřený – orgán
korporace. Korporace je takovým jednáním vázána a třetí strana nemá právo ani povinnost
přezkoumávat procesní vady ve vnitřním postupu korporace, jakým k tomuto rozhodnutí
dospěla. K určení neplatnosti konkrétní smlouvy by byla nutná konkrétní žaloba podle
příslušných pravidel; teprve po pravomocném výroku soudu lze označit příslušnou smlouvu za
neplatnou.
25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1) o.s.ř., protože žalobce měl ve věci
plný úspěch. Náklady zahrnují odměnu advokáta podle vyhlášky 177/1996 Sb., celkem třináct
úkonů právní pomoci po 2500 Kč, tedy celkem 32 500 Kč, za dva zastoupené podle ust. § 12
odst. 4 vyhlášky sníženo o celkem 40%, tedy celkem přesně 39 000 Kč, k tomu 13 paušálních
náhrad nákladů celkem 3900 Kč, oboje zvýšeno o 21% DPH, 7 jízd z Chrástu u Plzně do Ústí
nad Labem a zpět, celkem 14 033,60 kč a soudní poplatek 2000 Kč, celkem tedy 67.942,60 Kč.
Celkové náklady byly přisouzeny v 3denní pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.) a na zákonné
platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení k Vrchnímu
soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
V Ústí nad Labem dne 9. 4. 2018
JUDr. Vojtěch Cepl v. r.
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuj: Michaela Bartoňková
(K.ř.č. 1 – rozsudek - 9. strana)