Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. sz. 18 Cm 43/2016'.


č. j. 18 Cm 43/2016-185 
 
 
ČESKÁ REPUBLIKA 
ROZSUDEK 
                        JMÉNEM REPUBLIKY           
 
Krajský  soud  v Ústí  nad  Labem  rozhodl JUDr. Vojtěchem Ceplem jako samosoudcem ve věci 
žalobců: 
a) 
 
b)
oba  zastoupeni   
proti žalovanému Stavební bytové družstvo Mír Teplice, IČ 000 35 351, se sídlem Gagarinova 
1558, Teplice 
zastoupen  Mgr.  Martinem  Sobkem,  advokátem  se  sídlem  U  Císařských  lázní  368/7,  Teplice  o 
neplatnost usnesení shromáždění delegátů ze dne 29. 3. 2016 a ze dne 17. 5. 2016 
 
 
 
 
 
 
 
 
takto: 
 
I. 
Usnesení  shromáždění  delegátů  žalovaného,  konaného  dne  29.  3.  2016,  kterým 
shromáždění delegátů žalovaného pod bodem 4) programu shromáždění delegátů 
žalovaného zvolilo za členy představenstva žalovaného pro funkční období 2016 
– 2021 tyto kandidáty v pořadí podle počtu hlasů: 
1. 
2. 
 
3. 
4. 
 
5. 
 
6. 
7. 
8. 
9. 
 
je neplatné.  
Shodu s prvopisem potvrzuj: Michaela Bartoňková 
(K.ř.č. 1 – rozsudek - 1. strana) 

 
2  
18 Cm 43/2016 
II. 
Usnesení  shromáždění  delegátů  žalovaného,  konaného  dne  29.  3.  2016,  kterým 
shromáždění delegátů žalovaného pod bodem 5) programu shromáždění delegátů 
žalovaného  zvolilo  za  členy  kontrolní  komise  žalovaného  pro  funkční  období 
2016 – 2021 tyto kandidáty v pořadí podle počtu hlasů: 
1. 
 
2. 
3. 
je neplatné.  
III. 
Usnesení  shromáždění  delegátů  žalovaného,  konaného  dne  17.  5.  2016,  přijaté 
pod  bodem  10)  programu  shromáždění  delegátů  žalovaného  v tomto  znění: 
„Schvaluje  se  změna  Zásad  odměňování  členů  orgánů  Stavebního  bytového 
družstva Mír Teplice tak, že se doplňuje poslední věta textu „Plnění poskytnutá 
členům  orgánů  před  účinností  těchto  zásad  se  schvalují,  byla-li  v souladu  se 
zněním těchto zásad,“ 
je neplatné.  
IV. 
Usnesení  shromáždění  delegátů  žalovaného,  konaného  dne  17.  5.  2016,  kterým 
byl pod bodem 2) programu shromáždění delegátů žalovaného přijat návrh změn 
stanov žalovaného jako celku, vyjma bodů č. 5. č. 18 a č. 29 návrhu změn stanov  
je neplatné.  
 
V. 
Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 67 942,60 Kč 
k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.   
 
 
 
 
 
 
Odůvodnění: 
 
1.  Žalobci  se  domáhali  jakožto  členové  žalovaného  družstva  žalovaného  neplatnosti  dvou 
usnesení shromáždění delegátů ze dne 29. 3. 2016 a ze dne 17. 5. 2016, ke kterým měli celou řadu 
právních námitek: 
-  především  namítali  nedodržení  principu  proporcionality,  tedy  toho,  že  delegáti  na 
shromáždění  zastupují  naprosto  nepoměrné  počty  členů  družstva,  což  porušuje  podle 
názoru žalobců § 684 odst. 2) zákona o obchodních korporací a §§ 212 a 256 občanského 
zákoníka.  Tento  bod  žaloby  doplnili  i  odvoláním  na  judikaturu,  rozhodnutí  Nejvyššího 
soudu 29 Cdo 2804/2007 a Vrchního soudu v Praze 14 Cmo 289/2005.   
Co se týče celého systému vytváření volebních obvodů a delegátů, tento systém je obdobný i ve 
starší  verzi  stanov  a  je  svěřen  rozhodnutí  představenstva.  Ze  stanov  nelze  vyčíst,  jakým 
způsobem se přesně volební obvody určuj. Pravděpodobně je systém vytvářen tak, že k domu je 
určen konkrétní delegát.  
 
- Delegáti nebyli platně zvoleni právě proto, že byli zvoleni podle neplatných stanov. Zdůrazňuje 
také, že zákonná úprava od roku 2014 požaduje přesná pravidla pro ustanovování delegátů, což 
se v nových stanovách nezměnilo. Je zde tedy rozpor se zákonem a dokonce s jeho kogentními 
ustanoveními.   
-  hlasy  byly  sčítány  nesprávným  a  neprůkazným  způsobem;  počet  hlasujících  delegátů  se  při 
hlasování měnil, aniž by to bylo jakkoli zachyceno. Všichni přítomní také nehlasovali, což rovněž 
nebylo zachyceno.  
- v otázce hlasování o vytváření samospráv (pro následné stanovení delegátů) je i rozpor s § 754 
zákona o obchodních korporacích a také s § 731. 
- část rozhodnutí ve výroku IV. rozsudku je retroaktivní, navíc nebylo v pozvánce na schůzi tento 
bod ohlášen. 
Shodu s prvopisem potvrzuj: Michaela Bartoňková 
 
(K.ř.č. 1 – rozsudek - 2. strana) 

 
3  
18 Cm 43/2016 
 
2.  Žalovaný  především  vznesl  dne  6.  9.  2016  námitku  nesprávného  obsazení  soudu  v rozporu 
s rozvrhem  práce.  Tuto  námitku,  nemaje  jinou  procesní  možnost,  jak  ji  přezkoumat,  předložil 
tento  soudu  soudu  Vrchnímu  v Praze,  který  se  vyjádřil  dne  28.  12.  2016  tak,  že  věc  nelze 
posoudit analogicky k § 14 a násl. o.s.ř. a Vrchní soud není k posouzení věci funkčně příslušný. 
Následně  věc  byla  po  podání  ústavní  stížnosti  posouzena  i  Ústavním  soudem,  který  nicméně 
usnesením II. ÚS 1767/17 věc odmítl, protože nebyly vyčerpány řádné opravné prostředky před 
obecnými  soudy.    Tento  soud  nemá  věcnou  příslušnost  se  otázkou  zabývat; ve věci rozhoduje 
předseda soudu a ten tak učinil žádnou možnost se otázkou zabývat.  
 
3. Teprve po té se u jednání dne 9. 10. 2017 žalovaný k věci vyjádřil věcně. Učinil nesporným, že 
žalobci  jsou  členy  družstva,  dále,  že  shromáždění  delegátů  ve  dnech  29.  3.  2016  a 17.  5.  2016 
skutečně proběhla, a že předmětem hlasování byly body, které žalobci napadají.  
Nicméně namítl proti postupu žalobců, že: 
- nepodali žádné námitky na shromáždění samotných 
- věc je třeba posoudit podle obchodního zákoníka, nikoli ZOK (přechodné ustanovení § 777) 
-  nebyl  porušen  princip proporcionality, protože úprava systému volby delegátů není kogentní. 
Nejde  o  otázku  dobrých  mravů,  veřejného  pořádku  ani  statusovou  věc.  Podle  §  239  odst.  7 
ObchZ se každý z delegátů volí stejným počtem hlasů, stanovy mohou určit odchylky.  
- další tvrzené vady hlasování neexistují, hlasování bylo navíc ověřeno notářkou Mgr. Danielou 
Paparegovou. 
- v souvislosti s tvrzeným nedostatkem pozvánky upozornil žalovaný, že žalobci sami navrhovali 
pozvánku doplnit, o věci tedy byli předem informováni 
- zrušením usnesení by došlo k vážnému zásahu do družstevní demokracie a také by mohlo dojít 
k poškození třetích osob, které jsou na rozhodování orgánů družstva závislé.  
- nesprávnost zařazení členů do volebního obvodu není důvodem neplatnosti rozhodnutí 
shromáždění.  
- Nesouhlasí s neplatností stanov, právní názor žaloby není správný, ustanovení § 239 obch. zák. 
je dispozitivní. Žalovaný zdůrazňuje, že se nepodřídil zákonům o obchodních korporacích a stále 
postupuje podle obchodního zákoníku.  
-  shromáždění  delegátů  v roce  2017  přijalo  další  usnesení  a  to  by  mohlo  být  ovlivněno 
případným vyhověním žalobě u tohoto soudu. 
 
4.  Nespornou  skutečností  bylo,  že  žalobci  jsou  členové  družstva  a  že  proběhla  shromáždění 
29.3.2016 a 17.5.2016 a ta přijala usnesení, která jsou předmětem žaloby. Dále že existují stanovy 
z roku 2014 a stanovy z roku 2016. 
Předmětem  sporu  byl  zejména  způsob  určení  delegátů  zastupujících  jednotlivé  členy 
družstva, s tím spojené vytváření volebních obvodů a počty členů, které obvody zahrnují. 
Dále konkrétní průběh obou napadených shromáždění včetně přípravy a předvolání. 
 
5.  K objasnění  sporných  otázek  byl  proveden  důkaz  především  
oběma  zápisy  ze 
shromáždění delegátů Stavebního bytového družstva „Mír“  Teplice ze dne 29.3.2016 i ze 
dne  17.5.2016.  Soud  zjistil,  že  jakékoli  anomálie,  týkající  se  hlasování,  tvrzené  žalobci, 
např.  nepřítomnost  některých  delegátů,  není  za  zápisů  patrná.  Také  nelze  vyčíst  nic  o 
ustanovování delegátů k příslušným shromážděním.  
 
6.  Ze  žádosti 

  ze  dne  8.4.2016  soud  zjistil,  že  na  tvrzený  problém 
s nedodržením proporcionality upozorňoval. Z odpověď SBD „Mír“ Teplice soud zjistil, 
že se otázkou zabývala kontrolní komise a ta tento podnět. nepovažovala za důvodný.  
7.  Z  žádosti 
  ze  dne  24.2.2015  soud  zjistil,  že  se  žalobce  dotazoval  na 
konec volebního období delegátů. 
Shodu s prvopisem potvrzuj: Michaela Bartoňková 
 
(K.ř.č. 1 – rozsudek - 3. strana) 

 
4  
18 Cm 43/2016 
 
8. Ze Stanov družstva Mír ze dne 1.1.2014 soud opět zjistil, že systém volby delegátů zde 

opět  není  jasně  patrný.  Článek  88  a  násl.  stanoví  základní  principy  samosprávy. 
Konkrétně  v článku  89  odst.  2 písm. d) je stanovena pravomoc volit a odvolat delegáta. 
Podle  žalovaného  bylo  základním  principem  zachovat  tyto  samosprávy,  kde  se  členové 
znají a právě podle nich vytvářet volební obvody a jednotlivé delegáty, protože jinak by 
museli být členové uměle převáděni z jiných samospráv. Samospráva je většinou tvořena 
jedním  domem,  příp.  logickým  bytovým  blokem,  kde  se  lidé  obvykle  vzájemně  znají. 
Z podstaty věci je proto zřejmé, že tyto jednotky jsou různě veliké. 
Podle  novějších  Stanov  Stavebního  bytové  družstva  „Mír“  Teplice  ze  dne  9.6.2015  bylo 
zjištěno, že v těchto stanovách v článku 62 a čl. 65 je náznak pravidel pro tvorbu delegátů 
s tím,  že  volební  obvod  představuje  jednoho  delegáta  a  jednu  samosprávu  a  volební 
obvody vytváří a zrušuje představenstvo. Podle těchto stanov bylo postupováno při schůzi 
která je předmětem sporu. 
 
9. Z  výpisu SBD Mír byla ověřena existence žalovaného.  

10.  Z  Notářského  zápisu  NZ  113/2016  N  94/2016  ze  dne  30.3.2016  byl  zjištěn  průběh 
shromáždění dne 29.3.2016. obdobným způsobem, jako ze zápisu v bodě 5. Skutečnosti o 
nesprávném, nejasném či neprůkazném způsobu hlasování, tvrzené žalobci, z notářského 
zápisu  nijak  patrné  nejsou.  Rovněž  nelze  učinit  žádný  závěr  o  ustanovování  delegátů, 
notářský zápis se touto otázkou nijak nezabýval.  
 
11. Z listiny „volební obvody delegátů pro funkční období od 1.1.2016 do 31.12.2020“ soud 

zjistil, že je zde odvolání na článek 62 a 65 Stanov. 
Seznam  obsahuje  interní  číslování  volebních  obvodů  na  straně  jedné,  na  straně  druhé 
konkrétní  popisná  čísla,  která  jsou  k obvodu  přiřazena.  Je  běžné,  že  volební  obvod 
zahrnuje  více  domů,  nebo  více  vchodů  do  bytového  bloku.  Počet bytů pod jednotlivým 
číslem kolísá zhruba od 10 až  
do 80 v některých případech. V některých případech 190 členů ve volebním obvodu. Tato 
podstatná skutečnost však nebyla z uvedeného seznamu (č.l. 47) přímo patrná. 
Žalovaná  strana  uvedený  důkaz,  předložený  žalobcem,  zpochybnila  jako  nesprávný. 
Skutečnosti  odpovídá  celkový  počet  delegátů  družstva,  ale  neodpovídá  konkrétní  počet 
členů zařazený do volebních obvodů. Existuje více členů družstva, kteří mají více bytů, 
přesto  mohou  být  zařazeni  pouze  do  jednoho  volebního  obvodu.  Pokud  má  seznam 
odlišný počet členů zařazených do volebních obvodů a odlišný celkový počet členů, tak to 
znamená, že je nesprávný. 
 
12.  K upřesnění  této  klíčové  otázky  byl  žalobci  předložen  dne  5.2.2018  předložen  další 

seznam členů v obvodu č. 114 ke dni 10. 1. 2018. Je z něho patrné, že hlasovací právo mají 
vždy jeden člen družstva za konkrétní byt, celkem je zde 74 členů, které zastupuje jediný 
delegát.  
 
13. K upřesnění důkazu pod bodem 11. a 12. předložil nakonec žalovaný i žalobce seznam 

s počty  volitelů  jednotlivých  delegátů  (příloha  12.  2.  2018).  Z tohoto  důkazu  bylo  mimo 
veškerou pochybnost zjištěno, že  nepoměr v počtu hlasů na jednotlivého delegáta, na kterém je 
žaloba  z podstatné  části  založena,  v družstvu  žalovaného  reálně  existuje  a  je  velmi  výrazný. 
V extrémních  případech  má  volební  obvod  delegáta  pod  10  bytů  (a  tím  i  volitelů), 
samosprávy 811, 107 a 653, naopak obvody 131, 631, 632, 508, 509, 510, 511, 633 a 630 mají 
všechny přes 100 členů,  nejvýše dokonce 192. Otázka případů, kdy je člen majitelem více 
bytů (bod 11), je naopak marginální, protože seznamy, předložené žalobou i žalovaným 
se v této klíčové otázce významně neliší. 
Shodu s prvopisem potvrzuj: Michaela Bartoňková 
 
(K.ř.č. 1 – rozsudek - 4. strana) 

 
5  
18 Cm 43/2016 
 
14. Žalovaná strana předložila celkem 5 dalších šanonů s dokumentací, jejímž cílem bylo 

prokázat,  že  případné  zrušení  rozhodnutí  ovlivní  třetí  strany,  které  mají  s družstvem 
uzavřeny  smlouvy.  Bylo  zjištěno,  že  v  šanonu  označeném  A  jsou  výstrahy  před 
vyloučením  z družstva  odeslané  jednotlivým  členům.  Za  nimi  následují  rozhodnutí  o 
přijetí  uchazeče  o  členství  a  dále  svazek  obsílek  rozhodnutí  o  vyloučení  z družstva 
jednotlivých členů. Šanon B1, který obsahuje: 
- seznam prohlášení o výši zaplacených úroků a dalších položek, které představují zřejmě 
náklady družstva, 
- konkrétní smlouvy o dílo. První seznam představuje seznam listin, které následují.  
Uvedené listiny pokračují i v šanonu B2, B3 a B4. 
Soud  považuje  na  jedné  straně  za  prokázané,  že  družstvo  vstoupilo  do  řady  právních 
vztahů s třetími osobami. Dokonce by to bylo lze prohlásit i za očekávanou notorietu ve 
smyslu  ust.  §  121  o.s.ř.  Nicméně  právní  hodnocení  této  skutečnosti  je  zcela  odlišné  od 
žalované strany, viz dále.  
 
15. Z výslechu samotného žalobce 

 soud zjistil, že při jednání dne 29. 3. 
2016  byla  praxe,  že  když  někdo  přišel,  dostal  kartičku  a  podepsal  se.  Nicméně,  když 
někdo  dočasně  odešel  v průběhu,  tak  to  nebylo  registrováno  nijak.  Určitě  odešel  sám 
žalobce  a  jeho  soused  a  nikdo  to  neregistroval.  Viděl  takto  odcházet  více  lidí.  Podle  
zápisu  se  zdá,  že  byli  všichni  neustále  přítomni  ve  všech  hlasování.  Dále  neodpovídalo 
hlasování  v případě  volby  pana 
,  který  byl  nepochybně  zvolen  výraznou 
většinou,  nicméně  bylo  uvedeno  147  hlasů  pro  a  bylo–li  přítomno  154  nebo  155 
přítomných, tak žalobce viděl pouze ve svém okolí nejméně 10 lidí, kteří hlasovali proti. 
Sčítání hlasů probíhalo tak, že bylo na začátku určeno 8 nebo 10 sčitatelů zaměstnanců 
družstva, který měl každý na starost určitou oblast sálu ohlašovali výsledek zapisovatelce 
a  pak  zřejmě  proběhl  konečný  součet.  Zápis  tedy  v mnoha  okolnostech  neodpovídá 
skutečnému  průběhu  události.  V době,  kdy  se  to  odehrávalo,  tak  jsem  neregistroval 
přesné počty, také jsme se bavili s kolegy, nepoměr jsem zjistil, až když jsem dostal do 
ruky zápis.  
Co  se  týče  shromáždění  dne  15.  5.  2016  proběhlo  tam  schvalování  zásad  rozdělování 
odměn,  což  bylo  v souladu  s programem  a  bylo  to  schváleno.  Nicméně  poté  podal 
předseda  návrh  na  schválení  odměn  i  do  minulosti,  což  by  se  v nových  zásadách  nijak 
neprojevilo.  Jednalo  se  o  bod  týkající  se  zhruba  5  mil.  Kč,  což  se  podařilo  zjistit  až 
dodatečně. Tento bod nebyl nijak připraven v programu. Nebyla proto možnost se na něj 
připravit.  Za této situace byl bod schválen.   
 Samosprávy  jsou  takto  vymezeny  již  delší  dobu.  Odchylka  je  způsobení  tím,  že 
v některých případech může mít člen více bytů. Dále existuje případ Statutárního města 
Teplice,  které  vložilo  do  družstva  určitý  počet  bytů,  nicméně  žádná  hlasovací  práva 
nemá.  
Zúčastnil  se  asi  5  volebních  hlasování,  systémy  hlasování  byly  srovnatelné,  včetně 
popsaných  nedostatků.  Vystupoval  proti  těmto  nedostatkům  i  dříve,  posílal  podněty  i 
představenstvu. Přesná data si nepamatuje.   
Proti dodatkům k námitkám o odměňování dne 17. 5. žádné připomínky nevznesl. Nebyl 
na ten bod připraven. Uvedení bodu nesrozumitelné. Výroční zprávu nedostal, i když si jí 
vyžádal předem. Podobný problém mělo více delegátů.  
 
16.  Z výslechu  svědkyně 

  soud  zjistil,  že  je  delegát  v  družstvu.  V roce 
2016  byla  na  jednom  shromáždění,  kde  se  volilo  vedení.  Na  předmětném  jednání 
probíhaly volby a hlasy byly sčítány pomocí sčitatelů, kteří hlasy předali zapisovatelce a 
pak  se  to  teprve  napsalo.  Mezisoučty  těch  sčitatelů  nikde  zapsány  nebyly.  To  byl  také 
Shodu s prvopisem potvrzuj: Michaela Bartoňková 
 
(K.ř.č. 1 – rozsudek - 5. strana) 

 
6  
18 Cm 43/2016 
smysl  její  poznámky  uvedené  v zápise.  Docházelo  k tomu,  že  lidé  během  hlasování 
odcházeli a přicházeli, neví o tom, že by to bylo někde zachyceno. Konkrétně v případě 
volby paní 
 a pana 
 to zřejmě mělo vliv, protože paní 
 
měla  78  hlasů  a  zvolena  nebyla,  kdežto  pan  Schlöser  měl  také  78  hlasů  a  zvolen  byl. 
Zřejmě se to lišilo počtem přítomných. V zápise tento rozdíl zachycen je.  
Lidé,  kteří  odcházeli,  byli  většinou  jeden  až  dva  současně.  Během  celého  jednání  to 
mohlo být celkem do 10 lidí, kterých se to týkalo. Přesná čísla neví. Jestli se tyto dočasné 
příchody a odchody evidovaly, neví rovněž.  
Námitky přímo na jednání nevznesla, protože jednání bylo poměrně chaotické a neměla 
čas tyto námitky vznést. Zformulovala námitky až po té, kdy měla v ruce zápis a mohla si 
ho doma v klidu prostudovat.  
 
17. Soud shrnuje výsledek dokazování tak, že  
-  jednoznačně  bylo  prokázáno,  že  počet  volitelů  u  delegátů  je  rozdílný,  a  to  velmi 
podstatně, v některých případech o řád. Důkazy předložené oběma stranami (seznamy v bodech 
11  -  13)  se  v tomto  naprosto  shodovaly,  odchylky  (o  jednotky  hlasů)  se  ukázaly  nakonec 
nevýznamné,  vysvětlené  stranami  shodně  netypickými  případy,  kdy  má  člen  družstva  dva  byty 
apod. Toto zjištění je rozhodující pro posouzení věci, protože se týká obou shromáždění a úplně 
všech hlasování ve všech bodech.  
-  naopak  nebylo  prokázáno,  že  by  při  hlasování  na  obou  schůzích  došlo  k takovým 
pochybením,  že  by  mohla  hlasování  ovlivnit.  Tvrdil  to  pouze  sám  žalobce  a  svědkyně 
 (body 15 a 16), a oba dva uváděli, že se v případě dočasně nepřítomných mohlo jednat 
zhruba o 1-2 hlasy najednou (svědkyně 
). To při zjištěných výsledcích hlasování nemůže 
mít  na  výsledek  vliv.  Oba  dva  shodně  uváděli,  že  „nevěděli,  zda  se  tato  skutečnost  někde 
zaznamenává,“ z čehož ovšem neplyne, že by zaznamenávána nebyla. Co se týče volby předsedy, 
kde žalobce sám uváděl, že viděl kolem sebe asi deset lidí hlasovat proti, pak je jediný, kdo něco 
podobného viděl, protože to nepotvrdila ani svědkyně, ani žádný jiný důkaz.Proti těmto dvěma 
důkazům navíc stojí notářský zápis, který potvrzuje průběh hlasování. 
Soud tedy v tomto bodě považuje důkazy ve prospěch žaloby za nedostatečné a neuvěřil jim. 
- postup v případě odměn (bod III výroku) je nesprávný; bod měl být řádně ohlášen v pozvánce 
na schůzi. S ohledem na první zjištěnou vadu s nepoměrem hlasů u jednotlivých delegátů je toto 
zjištění ve své podstatě nadbytečné.  
 
18. Otázka, zda jsou stanovy upraveny obchodním zákoníkem (jak tvrdí žalovaný) nebo zákonem 
o obchodních korporacích, jak tvrdí žaloba, je méně významná, než se strany domnívají.  
Oba  zákony  jsou  totiž  postaveny  na  předpokladu,  že  práva  členů  družstva  jsou  shodná; 
odchylky musí mít jasný a racionální důvod, popsaný ve stanovách. Objevuje se to například v 
ustanovení obchodního zákoníka: 
§ 240 (1) Při hlasování má každý člen jeden hlas, pokud stanovy neurčují jinak. 
a naprosto shodně v ZOK 
§ 650 (1) Každý člen má při hlasování na členské schůzi 1 hlas, ledaže stanovy určí, že má 
hlasů více. 
Naprosto nejpregnantnější je v tomto směru občanský zákoník, který se vztahuje od 1.1.2014 na 
všechny korporace bez rozdílu, a tedy i družstva: 
§ 212 
(1) Přijetím členství v korporaci se člen vůči ní zavazuje chovat se čestně a zachovávat její 
vnitřní řád. 
Korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí 
šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy. 
Zejména tímto ustanovení se soud při posouzení věci řídil a všechny další odkazy na jiná právní 
ustanovení lze mít vedle tohoto základního pravidla za vedlejší.  
 
Shodu s prvopisem potvrzuj: Michaela Bartoňková 
 
(K.ř.č. 1 – rozsudek - 6. strana) 

 
7  
18 Cm 43/2016 
19.  Soud  se  zabýval  i  otázkou,  naznačenou  ve  všech  předchozích  ustanoveních,  citovaných 
v odst.  18,  tedy,  že  stanovy  mohou  připouštět odchylnou úpravu. V tomto směru má žalovaná 
strana pravdu, že ustanovení není striktně kogentní a připouští výjimky. Ust. § 212 občanského 
zákoníka,  které  je  v tomto  zřejmě  nejobecnější  a  základní,  zdůrazňuje,  že  zvýhodnění  či 
znevýhodnění  nemůže  být  bezdůvodné,  tedy  poukazuje  na  zásadu  racionality.  Výhoda  může 
vycházet  třeba  z odlišné  hodnoty  členského  podílu  v družstvu,  analogicky  třeba  k  obchodním 
podílům v obchodní společnosti. Druhá podmínka, patrná ze všech citovaných ustanovení, je to, 
že stanovy musí takovou situaci zvláště upravit a popsat.  
Soud ovšem v předložených stanovách žalovaného nic podobného nenalezl. Podle předložených 
stanov  –  staré  i  nové  verze  –  jsou  práva  členů  družstva  naprosto  stejná  a  vážou  se  ke 
konkrétnímu bytu.  
 
19.  Pokud  jde  o  družstvo,  které  užívá  shromáždění  delegátů,  potom  tito  delegáti  představují 
pouze  reprezentaci  fyzicky  existujících,  ale  na  shromáždění  nepřítomných  členů  družstva  a 
rozhodně by se nemělo stát, že by jejich existence váhu hlasu původního člena jakkoli posunula. 
Obchodní  zákoník  takové  uspořádání  podrobněji  neřeší,  nicméně  ho  nijak  nevylučuje  a 
v některých ustanoveních se o něm zmiňuje, např. ust. § 239. Zde v odst. 7 platí, že: 
(7) Není-li s ohledem na rozsah družstva dobře možné svolávat členskou schůzi, mohou 
stanovy určit, že v rozsahu jimi stanoveném plní působnost členské schůze shromáždění 
delegátů. Každý z delegátů se volí stejným počtem hlasů. Stanovy mohou určit odchylky, 
pokud jsou nutné vzhledem k organizačnímu uspořádání družstva. 
Zákon o obchodních korporacích upravuje základní podmínku takového postupu: 
§ 670 
(1) Shromáždění delegátů se zakazuje zřídit v družstvu, které má méně než 200 členů. 
Tuto  podmínku  žalovaný  bezpečně  splňuje,  jde  o  družstvo  mnohonásobně  větší,  než  zákon 
vyžaduje. Je tedy patrné, že delegáty družstvo využívalo bez ohledu na právní úpravu, zřejmě i 
před existencí obchodního zákoníka a tím spíše po zavedení zákona o obchodních korporacích. 
A podle názoru soudu tento zákon situaci nijak nezměnil.  
Citovaná podmínka v § 239 obchodního zákoníka vypadá jako striktní, nicméně celé ustanovení 
je dispozitivní a lze si ho stanovami upravit odlišně. ve výsledku je tedy nová úprava podle  § 684 
ZOK naprosto stejná: 
§ 684 odst. 2: 
Každý delegát má tolik hlasů, kolik hlasů při projednávání dané záležitosti mají členové 
zařazení do volebního obvodu, ve kterém byl zvolen, neurčí-li stanovy jinak. Při tomto 
postupu je rozhodný počet členů zařazených do volebního obvodu k sedmému dni 
předcházejícímu den, na který je svoláno shromáždění delegátů; k pozdějším změnám v počtu 
členů a jejich hlasů se nepřihlíží. 
Jinak  řečeno,  delegáti  mohou  mít  odlišnou  váhu  hlasu,  nové  přesnější  znění  zákona  s tím 
vysloveně počítá a předpokládá to; vychází z faktického stavu věcí, kdy zřejmě nelze zabezpečit, 
aby váha hlasů byla úplně stejná. Podstatné je, že musí zůstat stejná váha každého člen družstva, 
který delegáta zvolil.  
  
 
20. Žaloba je postavena na tvrzení, že pokud není váha hlasů delegátů úplně stejná, měla by 
být alespoň podobná nebo srovnatelná. Opírá tento princip proporcionality o citované ust. § 
212  o.z.,  podle  kterého  by  měly  být  shodná  především  výsledná  práva  členů  družstva  při 
hlasování.  Dále  se  dovolává  rozhodnutí  Nejvyššího  soudu  č.j.  29  Cdo  2804/2007  který  k této 
otázce uvádí následující: 
Poslední  z  námitek  dovolatelky,  že  shromáždění  delegátů  konaného  dne  11.  května  2004  se 
neúčastnil žádný delegát, neboť v navrhovateli proběhla na jaře roku 2004 reorganizace, na 
základě které došlo k zániku dosavadních samospráv, k zániku funkcí delegátů dosavadních 
Shodu s prvopisem potvrzuj: Michaela Bartoňková 
 
(K.ř.č. 1 – rozsudek - 7. strana) 

 
8  
18 Cm 43/2016 
samospráv a k volbě delegátů nově ustavených samospráv, soud prvního stupně vyřešil tak, že 
volbu  delegátů  nově  ustavených  samospráv  označil  (s  odkazem  na  odůvodnění  usnesení 
Vrchního soudu v Praze ze dne 19. října 2005, č. j. 14 Cmo 289/2005-77) za neplatnou, neboť 
při ní nebyl dodržen princip vyjádřený v § 239 odst. 7 obch. zák., že každý z delegátů se volí 
stejným počtem hlasů.  
V  odkazovaném  rozhodnutí  přitom  bylo  správně  vysvětleno,  že  přestože  stanovy 
navrhovatele,  v  souladu  s  ustanovením  §  239  odst.  7  věty  třetí  obch.  zák.,  umožňují,  aby 
představenstvo určilo, že každý z delegátů se nemusí volit stejným počtem hlasů [čl. 89 odst. 
2  písm.  f)]  
není  přípustné,  aby  představenstvo  určilo  pro  jednotlivé  samosprávy  počet 
delegátů, který výrazně proporcionálně neodpovídá počtu členů té které samosprávy tak, jak 
to učinilo představenstvo navrhovatele v projednávané věci. Volba takto určených delegátů 
nově ustavených samospráv nemohla proběhnout platně. Řešení obecných právních otázek, 
formulovaných  dovolatelkou  k  této  námitce,  je  proto  pro  rozhodnutí  o  dovolání  bez 
významu.  
 
Proti citovanému právnímu závěru Nejvyššího soudu je zde projednávaná situace odlišná v tom, 
že dnes platí také zákon o obchodních korporacích a nový občanský zákoník, a také v tom, že 
stanovy  žalovaného  neumožňují  tvořit  samosprávy  s výrazně  odlišným  počtem  hlasů  (a  také 
k tomu chybí racionální důvod).  
Všechny  tyto  odlišnosti  pokládá  tento  soud  za  nepodstatné,  protože  pouze  posilují  platnost 
právního názoru Nejvyššího soudu. Občanský zákoník přímo upravil citovanou zásadu v § 212 
odst. 2, zákon o obchodních korporacích – jak rozebráno v bodě 19 – se fakticky nijak neliší od 
předchozí  úpravy  obchodního  zákoníka  a  stanovy  žalovaného  činí  inferiorní  otázku,  zda  jde  o 
ustanovení  kogentní  či  dispozitivní,  neb  se    od  těchto  ustanovení  žalovaný  neodchýlil  vůbec 
nijak. 
 
21. Soud doplňuje, že racionálním důvodem srovnatelných velikostí samospráv jsou i praktické 
důvody.  Zatímco  některé  obvody  s méně  než  10  voliteli  mohou  svolávat  schůze  se  svým 
delegátem  snadno  v jakémkoli  bytě  zřejmě  i  telefonicky,  pro  obvody  se  170  členy  je  technicky 
složitá i schůzka s jejich delegátem a sama o sobě nese rysy normální členské schůze v družstvu. 
Stejně tak připomínky nebo komunikace s méně než 10 členy může být rozsáhlejší a operativní 
oproti  komunikaci  se  170  členy,  která  musí  být  již  z podstaty  věci  nějakým  způsobem 
formalizovaná a možnost vyjádření jednoho každého člena zjevně omezuje.  
 
22.  Za  stavu,  kdy    systém  samosprávy  v družstvu  žalovaného  zjevně  porušuje  princip 
proporcionality, který ust. § 212 odst. 2 jakož i Nejvyšší soud pokládá za protiprávní, a žalovanou 
stranou nebyl předložen jediný racionální důvod tohoto uspořádání, soudu nezbylo, než označit 
celý tento systém samospráv a jemu odpovídající systém volby delegátů za protiprávní.  
A v případě, že jsou takto voleni všichni delegáti, je potom nutno označit za právně vadné a 
tudíž neplatné veškeré hlasování, které za těchto podmínek proběhlo, tedy v žalovaném 
případě na shromážděních dne 29. 3. 2016 a 17. 5. 2016.  
Což je důvodem pro úplné vyhovění žalobě, bez ohledu na výsledek zkoumání dalších otázek.  
 
23.  Námitka  žalovaného,  že  tímto  rozhodnutím  bude  označeno  za  vadné  jakékoli  další 
rozhodnutí  shromáždění  delegátů  neobstojí,  protože  rozhodnutí  lze  díky  prekluzivním  lhůtám 
zkoumat jedině s krátkým časovým odstupem 3 měsíců (§ 663 odst. 1 ZOK).  
Jiná  je  ovšem situace na budoucí jednání shromáždění delegátů, kde bude možnost toto právo 
uplatnit  vždy.  Zmíněná  vada  bude  odstraněna,  pokud  proběhnou  volby  a  zřejmě  ustanovení 
samospráv řádným způsobem, v souladu s principem proporcionality, s minimálními a racionálně 
zdůvodněnými odchylkami ve velikosti samospráv a tím i váze hlasů delegátů.  
 
Shodu s prvopisem potvrzuj: Michaela Bartoňková 
 
(K.ř.č. 1 – rozsudek - 8. strana) 

 
9  
18 Cm 43/2016 
24.  Námitka  žalovaného,  že  budou  uvedeným  rozhodnutím  soudu  zpochybněna  práva  třetích 
osob je zcela nesprávná. Uzavření smlouvy provádí statutární – nebo příslušný pověřený – orgán 
korporace.  Korporace  je  takovým  jednáním  vázána  a  třetí  strana  nemá  právo  ani  povinnost 
přezkoumávat  procesní  vady  ve  vnitřním  postupu  korporace,  jakým  k tomuto  rozhodnutí 
dospěla.  K určení  neplatnosti  konkrétní  smlouvy  by  byla  nutná  konkrétní  žaloba  podle 
příslušných pravidel; teprve po pravomocném výroku soudu lze označit příslušnou smlouvu za 
neplatnou.  
 
25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1) o.s.ř., protože žalobce měl ve věci 
plný  úspěch.  Náklady  zahrnují  odměnu  advokáta  podle  vyhlášky  177/1996  Sb.,  celkem  třináct 
úkonů právní pomoci  po 2500 Kč, tedy celkem 32 500 Kč, za dva zastoupené podle ust. § 12 
odst.  4  vyhlášky  sníženo  o  celkem  40%,  tedy  celkem  přesně  39  000  Kč, k tomu 13 paušálních 
náhrad nákladů celkem 3900 Kč, oboje zvýšeno o 21% DPH, 7 jízd z Chrástu u Plzně do Ústí 
nad Labem a zpět, celkem 14 033,60 kč a soudní poplatek 2000 Kč, celkem tedy 67.942,60 Kč. 
Celkové náklady byly přisouzeny v 3denní  pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.) a na zákonné 
platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 
 
Poučení:    Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení k Vrchnímu 
soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího
 
V Ústí nad Labem dne 9. 4. 2018  
 
 
JUDr. Vojtěch Cepl v. r. 
samosoudce   
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Shodu s prvopisem potvrzuj: Michaela Bartoňková 
 
(K.ř.č. 1 – rozsudek - 9. strana)