č. j. 2 To 24/2018-306
USNESENÍ
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jednal dne 9. března 2018 ve veřejném zasedání
o odvoláních obžalovaných
1) Radoslava T. a
2) Jozefa T. proti rozsudku Okresního soudu ve
Vsetíně ze dne 13. 12. 2017, č. j. 3 T 45/2017–285, a rozhodl
takto:
Podle § 256 trestního řádu
se odvolání obžalovaných Radoslava T. a Jozefa T.
zamítají.
Odůvodnění:
1.
Napadeným rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně byli obžalovaní Radoslav T. a Jozef T.
uznáni vinnými skutkem spočívajícím v tom, že vedeni úmyslem vylákat pojistné plnění a takto se
obohatit, dohodli se oba na tom, že budou předstírat krádež osobního motorového vozidla
BMW dále popsaného, jeho majitelem byl obžalovaný Radoslav T. a uživatelem obžalovaný Jozef
T., když svůj úmysl realizovali tak, že nejdříve v 7:39 hod. dne 18. 7. 2016 s tímto vozidlem přijeli
do katastru obce Lidečko, kde jej zaparkovali na odstavné ploše u hlavní silnice naproti čističce
odpadních vod pod Čertovými skalami, z tohoto místa se vzdálili a následně za použití
náhradního klíče bylo toto vozidlo převezeno další osobou nebo osobami na neznámé místo,
poté se vrátili na původní místo, odkud obžalovaný Jozef T. v 15:36 hod. téhož dne oznámil
Policii ČR údajnou krádež vozidla a obžalovaný Radoslav T. dne 19. 7. 2016 údajnou krádež
telefonicky oznámil České pojišťovně, a. s., kde bylo vozidlo pojištěno i proti odcizení, když
v případě likvidace pojistné události po skončení šetření Policií ČR by obžalovanému Radoslavu
T. byla vyplacena částka 274.550 Kč, k čemuž přes urgence jmenovaného doposud nedošlo.
Skutek byl kvalifikován jako přečin pojistného podvodu podle § 210 odst. 2, 4 trestního zákoníku
ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Za toto jednání byl každému
z obžalovaných uložen podle § 210 odst. 4 trestního zákoníku trest odnětí svobody v trvání
1 roku, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odložen
na zkušební dobu v trvání 3 roků.
2.
Proti tomuto rozsudku podali obžalovaní Radoslav T. a Jozef T. v zákonné lhůtě odvolání, které
zaměřili do všech výroků citovaného rozsudku. Namítají, že jejich vina je prokazována pouze
jediným důkazem, a to důkazem pouze technického charakteru, kdy na klíči označeném č. 2,
který měli uložený v trezorku v bytě Radoslava T., byl zjištěn záznam, že tento klíč byl ve slotu
předmětného vozidla dne 18. 7. 2016 ve 14:30 hod. a vykazoval vyšší počet najetých kilometrů a
spotřebu pohonných hmot oproti údajům z klíče č. 1, který Jozef T. po nahlášení krádeže téhož
dne předal policii. Podle obhajoby nelze tyto údaje brát za směrodatné, když klíč č. 2 policie
předala dalším osobám, zejména technikům autoservisu a neexistovala žádná kontrola manipulace
s tímto klíčem. Navíc svědek L. připustil, že na klíč vozidla lze informace zpětně nahrát, byť on
jako technik autoservisu s tímto postupem není obeznámen. Další svědci pak připustili, že
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Kalvachová.
link to page 1
2
2 To 24/2018
vozidlo lze odcizit i bez použití shodného klíče. Obžalovaný Jozef T. pak prokázal, že když byl
s vozidlem v zastavárně, vykazovalo toto jiný stav na tachometru a jiný stav ujetých kilometrů na
klíči vozidla. Zejména tyto a některé další okolnosti svědčí o tom, že tímto způsobem nebyla vina
obžalovaných prokázána. Pokud se týká závěru nalézacího soudu v tom směru, že obžalovaní
měnili výpovědi ohledně trasy, po které se toho dne vydali, došlo k tomu tak, že obžalovaní nešli
vždy po turistických značkách a pokud měli u hlavního líčení trasu vyznačit, bylo to na leteckém
snímku bez bližších údajů. Na místě samém pak trasu označili. Bylo však prokázáno, že
obžalovaní byli toho dne ve Vsetíně, jak uvádějí, a to i ze záznamů o telekomunikačním provozu,
přičemž z těchto záznamů nevyplývá podezření, že by obžalovaní komunikovali s někým ohledně
odcizení vozidla. Policie pak věc řádně neprošetřila, když neprověřila potřebný počet kamerových
záznamů, které by mohly pohyb vozidla zachytit. Závěrem oba obžalovaní shodně navrhuji, aby
odvolací soud napadený rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně zrušil a zprostil je obžaloby,
neboť skutek, pro který jsou stíháni, se nestal.
3.
Krajský státní zástupce se k odvolání obžalovaných vyjádřil tak, že napadený rozsudek okresního
soudu považuje za správný a zákonný, když soud provedl všechny potřebné důkazy a náležitě je
vyhodnotil. Podle jeho názoru především není možné, aby na klíči č. 2, který obžalovaní měli
v xxx, byly načteny údaje z 18. 7. 2016. Nepovažuje za možné, aby údaje na klíč č. 2 nahrál
některý z techniků v autoservisu, a poukazuje na to, že ohledně trasy, kterou se kritického dne
vydali, obžalovaní své výpovědi upravovali podle průběhu dokazování. Navrhuje proto, aby
odvolání obžalovaných bylo podle § 256 trestního řádu jako nedůvodné zamítnuto.
4.
Krajský soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu podaných odvolání, jakož i správnost
postupu řízení, které jeho vydání předcházelo, a po zhodnocení věci dospěl k závěru, že je třeba
rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
5.
Z obsahu trestního spisu bylo zjištěno, že obžalovaný Radoslav T., stejně jako jeho bratr, popřel,
že by se uvedené trestné činnosti dopustil. Uvedl, že vozidlo zakoupil jeho bratr Jozef a on ho
nechal napsat na sebe, neboť měl bydliště v xxx. Vozidlo mělo najeto asi 100.000 km, jezdili
s ním na práci do Německa nebo na Slovensko. Pokud by pojišťovna plnila, dal by peníze
bratrovi. Dne 18. 7. 2016 přijeli do ČR za účelem turistiky, chtěli jít na Pulčínské skály a potom
na Vsetín. Po zaparkování vozidla si vzali nějaké osobní věci a vydali se na Pulčínské skály. Bratr
vozidlo zamkl a klíč si dal do kapsy. Šli cestou pod viadukt, tam z cesty odbočili, šli do nějakého
kopce, potom dolů, kde byla trať a železniční zastávka. Byli tam nějací lidí a oni se rozhodli, že
pojedou do Vsetína. Na Pulčínské skály nedošli. Ve Vsetíně byli v hotelu Vsacan, kde si dali kávu
a on se připojil na internet a potom byli v nějaké hospodě, kde on si dal pivo. Kolem 13:00 nebo
14:00 hod. jeli vlakem do Lidečka, kde vystoupili a šli do hor, kde si opékali klobásy. Když došli
na místo, kde bylo zaparkované vozidlo, tak toto tam nebylo a bratr volal na policii a on druhý
den věc nahlásil na pojišťovně. Po jednání s policií pro ně přijel jeden známý z Púchova autem.
V přípravném řízení uvedl, že došli na Pulčinské skály, potom šli na vlak a jeli do Vsetína, kde si
dali kafe a koupili něco v obchodě. Vrátili se do Lidečka, kde opékali a potom šli k autu. Ve
Vsetíně se zdrželi asi hodinu. K tomu, že při prvním jednání s policií neuvedl, že byli ve Vsetíně,
se vyjádřil tak, že to nepovažoval za podstatné, když cílem jejich cesty byly Pulčínské skály. Po
přečtení výpovědi z přípravného řízení obžalovaný Radoslav T. uvedl, že ve Vsetíně se určitě
zdrželi nějaký čas, možná to u soudu špatně řekl. Byli tam déle než hodinu, ale s odstupem času
to již nemůže přesně určit. Obžalovaný také ukázal zmíněnou trasu na mapě, kdy podle něho šli
podél viaduktu, pak podél železniční trati a do vlaku nastoupili na zastávce Lidečko–ves, to si
však přesně nepamatuje.
6.
Obžalovaný Jozef T. se ohledně vlastnictví vozidla, tehdejšího příjezdu do Lidečka a cíle cesty
vyjádřil shodně jako jeho bratr. Uvedl, že od vozidla šli na Pulčiny, ale tam nedošli, nastoupili do
vlaku a jeli do Vsetína. Do vlaku nastoupili asi v 8:30 hod. a koupili si tam jízdenky. Ve Vsetíně si
dali kávu v hotelu Vsacan a bratr se připojil na internet. Poté šli do hospody a pak jeli zpátky do
Lidečka. Z nádraží šli stejnou cestou k autu, kde si chtěli něco schovat, ale auto už tam nebylo.
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Kalvachová.
link to page 1
3
2 To 24/2018
On hned volal policii. Policii ukázal technický průkaz a klíč, přičemž druhý klíč byl v xxx
v bratrově bytě v trezorku. Následně nahlásili věc na pojišťovně kvůli odhlášení vozidla. Do
Vsetína přijeli mezi 9:00–9:30 hod. a zdrželi se tam do 13.00–13:30 hod. Jeho vozidlo mělo
instalovaný alarm. Dále uvedl a doložil, že dne 21. 3. 2016 byl s vozidlem ve firmě Zastavus
v Praze, kde na tachometru zjistili, že má najeto 169.300 km přesto, že bylo najeto asi 120.000
km. Poté tam byl ještě 13. 6., kdy na vozidle bylo zjištěno najetí 124.460 km, tedy méně než
v březnu. Auto tehdy zastavil a za 7 dní jej vykoupil, resp. tak učinili s bratrem. V autorizovaném
servisu BMW Renocar zjistil, že diagnostikou nelze vyčíst datum a počet použitých klíčů toliko
z klíče. Za tím účelem je třeba celé vozidlo s řídící jednotkou. V přípravném řízení uvedl, že po
odchodu od auta šli na Pulčiny, kam však nedošli, ale šli přes nějaké hory směrem na Vsetín. Vyšli
u nějaké vlakové zastávky, kde byli lidé, neví, jak se zastávka jmenovala, domnívá se, že Lužná.
Rozhodli se, že pojedou na Vsetín vlakem, což také udělali. Ve Vsetíně byli na kávě a pak si něco
koupili k jídlu a šli na nádraží. Jeli vlakem do Lidečka a šli zpět po stezce na Pulčínské Hradisko,
kde si opékali, neví už jak dlouho. Potom sešli dolů k autu, ale zjistili jeho ztrátu. Když byl
dotázán na rozpory ve svých výpovědích, uvedl, že na Hradisku tehdy nebyli, nedošli tam, byli asi
800 m nad štrekou. Na policii to původně řekl proto, že to měli v plánu.
7.
Svědek Ing. Karel V. uvedl, že byl při ohledání místa činu. Obžalovaní uváděli, že šli pěšky na
Pulčiny a po cestě si opékali špekáčky. O Vsetínu se nikdo z nich nezmínil. Zajistil klíč
od vozidla, který měl obžalovaný u sebe. Obžalovaní mu ukazovali na místě drobné střepy,
nebylo zřejmé, zda pocházejí z jejich vozidla. Obžalovaní působili přesvědčivě.
8.
Svědek Lubomír B. uvedl, že pracuje na blízké čističce odpadních vod. Zda dne 18. 7. 2016 bylo
na místě vozidlo BMW, již neví. Ví, že tam byli dva polské kamiony a chodili tam nějací lidé.
Neslyšel zvuk alarmu.
9.
Svědek Bc. Jan D., další z policistů, vypověděl, že prováděl operativní šetření vytěžováním
kamerových záznamů a výpisy z telekomunikačního provozu a další úkony. Na místě činu nebyl.
Převzal klíč od vozidla z policejní recepce, který předal do servisu BMW, aby z něj byly zjištěny
dostupné údaje. Takto lze zjistit mj. stav kilometrů na vozidle, stav pohonných hmot a dobu, kdy
byl klíč naposledy použit. Z výpisu z telekomunikačního provozu bylo zjištěno, že ráno byli
obžalovaní v Lidečku, potom na Vsetíně a po oznámení krádeže zase v Lidečku. Na kamerových
záznamech směrem z Lidečka na Slovensko nebyl odjezd vozidla z Lidečka zaregistrován. Ve
Vsetíně kamerové záznamy neprověřovali, neboť nevěděli, že tam obžalovaní byli.
Nepředpokládal, že by někdo odcizil vozidlo a jel s ním na Vsetín, spíše by Vsetín objel, ale
v tomto směru žádné kamery nejsou.
10.
Svědek Michal B., pracovník společnosti Synot Auto BMW ve Zlíně, uvedl v obecné rovině, že
klíčů vyčítají denně mnoho, a to tzv. CBS data, kde jsou uloženy veškeré údaje o servisu, stavu
tachometru, pohonných hmotách a najetých kilometrech. Ke konkrétním datům CBS na č. l. 36
spisu uvedl, že je to to, co se vyčte z klíče, který nelze padělat a údaje jsou podle něho 100%.
Do klíče není možné zpětně načíst údaje o vozidle a není možná ani jiná manipulace.
11.
Vzhledem k tomu, že orgány přípravného řízení opatřily tzv. CBS data víceméně neformálně,
vyžádal soud odborné vyjádření ohledně těchto CBS dat z předmětných klíčů od vozidla
od autorizovaného servisu BMW Invelt Praha. Z takto získaných informací mj. vyplývá, že z klíče
pracovně označeného č. 1 vydaného obžalovanými dne 18. 7. 2016 i z klíče pracovně označeného
č. 2 vydaného dodatečně byly zjištěny shodné identifikace, pokud jde o VIN vozidla, značku, typ,
model, kód barvy. Pokud jde o stav kilometrů, na klíči č. 1 byl načten stav 136.846 km a na klíči
č. 2 137.270 km. Na klíči č. 1 byla poslední aktualizace, tj. naposledy byl tento klíč vložen do slotu
ve voze dne 18. 7. 2016 v 7:39 hod., na klíči č. 2 byla poslední aktualizace dne 18. 7. 2016
ve 14:30 hod. Na klíči č. 1 byl načten obsah nádrže 47 litrů, na klíči č. 2 byl stav 13 litrů.
12.
V rámci maximální objektivity vyžádal soud další odborné vyjádření v tomto směru
od společnosti CarTec Group, s. r. o., Ostrava. Výsledky byly stejné jako v předchozím případě.
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Kalvachová.
link to page 1
4
2 To 24/2018
Zpracovatel odborného vyjádření Martin P. uvedl, že údaj 18. 7. v 7:39 hod. je moment, kdy se
tyto informace přenesly do klíče. Pokud by byl klíč ve slotu vozidla déle, načetly by se i další
informace. Do klíče nelze převzít takové informace jinak než z řídící jednotky vozidla. Bez auta
přenos dat do klíče není možný. Připustil, že by vozidlo tohoto typu odcizeno být mohlo, ale neví
jakým způsobem.
13.
Svědek František L., pracovník BMW servis Renocar Brno, uvedl, že vyjádření na č. l. 279 spisu
vydal obžalovanému na základě jeho e-mailového dotazu, který byl formulován tak, zda lze zjistit,
zda v daný den bylo vozidlo nastartováno dvěma různými klíči. K tomu odpověděl, že to bez
vozidla nejde. Pokud však je k dispozici klíč, existuje zařízení, kde se přiloží a z tohoto klíče se
načtou data. Připustil, že je možné zmanipulovat údaje tak, aby byl stav ujetých kilometrů
na ukazateli ve vozidle odlišný od stavu skutečně ujetých kilometrů. K dotazu, zda jde v klíči
změnit data jinak než tím, že ho zasune do slotu ve vozidle, svědek uvedl, že nikoliv, nicméně
připustil, že teoreticky to snad možné je, připustil také, že do vozidla se dá dostat a uvést je
do chodu i jiným způsobem než originálním klíčem od výrobce.
14.
S ohledem na rozpory ve výpovědích obžalovaných, pokud jde o jejich cestu na Pulčiny, resp.
na Vsetín, provedl policejní orgán na žádost soudu prověření na místě samém. Z tohoto vyplývá,
že pokud je verze obžalovaných, kterou zvolili na místě samém, sešli od odstavné plochy, kde
vozidlo zanechali, k vlakové stanici Lidečko 2,2 km v čase 32,32 minut. Obžalovaný Jozef T.
k tomu dodal, že jim to přesně navazovalo na vlak, který z této stanice jel v 8:21 hod. a čekali
na vlak 3–6 minut.
15.
Policejní orgán provedl prověrku na místě i podle údajů, které uvedli obžalovaní u hlavního
líčení, když trasu cesty od odstavné plochy směrem k Pulčínských skalám a posléze na vlakovou
zastávku v Lidečku, resp. v Lužné, zaznačili do mapy. Obžalovaní odmítli účast na této prověrce.
Byla provedena bez jejich účasti a podle verze Radoslava T. ušli obžalovaní do železniční stanice
Lidečko 3,4 km za 1,07 hod. a podle verze Jozefa T. ušli z Lidečka na nádraží v Lužné celkem 7,7
km za 2,15 hod.
16.
Podle sdělení Českých drah dne 18. 7. 2016 na železniční tratí mezi Horní Lidčí a Valašskou
Polankou probíhala výluka. Skutečný čas odjezdu osobního vlaku směrem na Horní Lideč byl
v 8:15 hod. Do zastávky Lidečko je to 3 minuty. Další vlak odjíždí z Horní Lidče v 8:46 hod.,
jedná se však o Expres. Nebylo zodpovězeno, zda tento rychlík zastavil na zastávkách Lidečko
a Lužná. Teoreticky by na zastávce v Lidečku stavěl v 8:49 hod. a v Lužné v 8:54 hod. Ve Vsetíně
byl v 9:04 hod.
17.
Kromě již zmíněných byly provedeny další listinné důkazy, kdy podle záznamů
telekomunikačního provozu se dne 18. 7. 2016 v 7:43 hod. obžalovaný Radoslav T. nacházel
v dosahu BTS v lokalitě Horní Lideč. V 8:56 hod. pak byl veden telekomunikační provoz
s účastnickým telefonním číslem obžalovaného Radoslava T., přičemž tento byl veden
prostřednictvím BTS, která se nachází v lokalitě Vsetín. Poslední telekomunikační provoz
z účastnického čísla Radoslava T. byl veden prostřednictvím BTS ve Vsetíně ve 12:58 hod.
Radoslav T. se tak ve Vsetíně nacházel v době nejméně od 8:56 – 12:58 hod. Z telefonického
čísla, které patří Jozefu T. byl toho dne veden prostřednictvím BTS ve Vsetíně hovor ve 13:44:42
a 13:46:58 hod.
18.
Okresní soud všechny provedené důkazy vyhodnotil tak, že uznal oba obžalované vinnými
žalovaný skutkem, který kvalifikoval jako pokus přečinu pojistného podvod podle § 21 odst. 1
k § 210 odst. 2, 4 trestního zákoníku. Oba obžalovaní svou vinu od počátku popírají, jsou však
podle názoru soudu usvědčováni dalšími důkazy. Bylo prokázáno, že na klíči č. 1, který
obžalovaný Jozef T. téhož dne vydal policii, je zaznamenáno, že naposledy byl ve slotu údajně
odcizeného vozidla v 7:39 hod. Podle telekomunikačních záznamů se obžalovaný Radoslav T.
nejpozději v 7:43 hod. nacházel v katastru Horní Lideč a v 8:56 hod. byl veden telekomunikační
provoz z jeho telefonu z katastru obce Vsetín. Jeho poslední hovor z tohoto místa byl veden ve
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Kalvachová.
link to page 1
5
2 To 24/2018
12:58 hod., takže v této době se mohl nacházet ve Vsetíně. Obžalovaný Jozef T. se ve Vsetíně
podle telekomunikačního záznamu nacházel ve 13:46 hod. Z odborných vyjádření
autorizovaných servisů BMW bylo zjištěno, že na klíči č. 1 byl stav ujetých kilometrů 136.480 a na
klíči 2, který byl ve slotu vozidla téhož dne ve 14:30 hod., byl stav kilometrů 137.270, což je o 424
km více. Na klíči č. 1 je pak v nádrži zaznamenáno 47 litrů a na klíči č. 2 je obsah nádrže pouze
13 litrů. Svědci B., L. a P. k tomu dodali, že na klíčích, které obžalovaní vydali, jsou údaje vozidla
získané z řídící jednotky a do těchto klíčů nelze tato data CBS dodatečně nahrát. Svědci takovou
možnost teoreticky připustili, avšak způsob provedení jim není znám. Rovněž připustili, že
vozidlo mohlo být odcizeno jinak než za použití klíče. Oba obžalovaní pak potvrdili, že náhradní
klíč, tedy klíč č. 2, byl v té době v trezorku v xxx v bytě Radoslava T. a nikdo k němu neměl
přístup. I podle názoru odvolacího soudu je tedy logické, že údaje na klíč č. 2 nemohl nikdo
přenést a i v případě, že by to bylo technicky možné, nebyl zjištěn žádný důvod, proč by osoba,
která vozidlo odcizila, takový úkon prováděla. Rovněž je vyloučeno, aby takový úkon provedl
některý z techniků autorizovaných servisů, když žádný z nich k tomu neměl důvod a především,
jak sami uvedli, nemají v tomto směru žádné konkrétní znalosti ani technické prostředky. Navíc
stav ujetých kilometrů na jednotlivých klíčích odpovídá i stavu nádrže paliva vyznačených na
těchto klíčích. Námitka obžalovaného Jozefa T., že se nepotřeboval vozidla zbavit a že by je
mohl prodat za 320.000 Kč, se nejeví jako podstatná pro posouzení věci, když z pojistného
plnění by mohl získat další částku 274.550 Kč.
19.
Odvolací soud se ztotožnil i se závěry nalézacího soudu v tom směru, že obžalovaní měnili trasu,
po které se měli dostat z Lidečka do Vsetíně, účelově podle toho, jak se vyvíjela důkazní situace,
když podle jejich původní výpovědi by podle Radoslava T. došli na železniční zastávku více než
za 1 hodinu a podle Jozefa T. za 2 hodiny a 15 minut a nemohli by tak stihnout vlak, kterým by
se do 8:56 hod., kdy odtud Radoslav T. telefonoval, dostali do Vsetíně. Je tedy zřejmé, že cesta
obžalovaných z Lidečka do Vsetíně proběhla jiným způsobem, než oba tvrdí a ve svých
původních výpovědích se snažili zastřít některé skutečnosti, které se nepodařilo zjistit a prokázat.
Není ani vyloučeno, že do Vsetína jeli vlakem v 8:18 hod., resp. přinejmenším Jozef T., když
Radoslav T., který v 7:46 hod. telefonoval z Horní Lidče, by to nemohl stihnout. Rovněž námitka
obžalovaného Jozefa T., že když jednal o zastavení vozidla, došlo k rozdílu ujetých kilometrů na
tachometru a na záznamu z klíče, není podstatná, když např. podle svědka Františka L. je možno
stav na tachometru změnit oproti skutečnému stavu uvedeného v řídící jednotce.
20.
Odvolací soud je stejně jako soud nalézací toho názoru, že bylo prokázáno, že obžalovaní jednali
v úmyslu neoprávněně získat pojistné plnění, když vozidlo zaparkovali v Lidečku a poté se
od vozidla vzdálili, následně byli zřejmě oba ve Vsetíně a po návratu na místo zaparkování
vozidla Jozef T. ohlásil jeho krádež a následně Radoslav T. nahlásil u České pojišťovny pojistnou
událost. Jak již bylo uvedeno, za rozhodující je nutno považovat rozdílné údaje na klíčích od
vozidla, přičemž s klíčem č. 2 nemělo být toho dne vůbec manipulováno, když byl uložen v bytě
obžalovaného Radoslava T. v xxx. Z odborných vyjádření a z výpovědí svědků, kteří k těmto byli
vyslechnuti, pak bylo jednoznačně zjištěno, že běžným způsobem, a to ani v autorizovaném
servisu, nelze dodatečně na klíč nahrát žádné informace. Svědci pouze připustili teoretickou
možnost, její způsob však neznají a je zcela nelogické, aby kdokoliv takovou složitou operaci
prováděl, aby obžalované poškodil nebo z jiného důvodu. Věrohodnost výpovědi obžalovaných
je pak zpochybňována i způsobem, jakým každý z nich popisuje cestu z Lidečka do Vsetína, kdy
své výpovědi mění i v jednotlivých stádiích trestního řízení a evidentně se tak snaží zakrýt nějaké
okolnosti případu, které dosud nevyšly najevo. K námitkám obžalovaných uvedených v odvolání
je tedy nutno uvést, že nejsou usvědčováni pouze údaji z klíčů od vozidla, ale též výpověďmi
svědků a rozpory ve svých výpovědích.
21.
K osobám obou obžalovaných bylo zjištěno, že v České republice již byli soudně trestáni, avšak
pro odstup času se k těmto odsouzením nemůže přihlížet jako k přitěžující okolnosti.
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Kalvachová.
link to page 1
6
2 To 24/2018
22.
Při úvaze o trestech a jejich výši nebylo u osob obžalovaných shledáno žádných významných
polehčujících okolností a taktéž ani okolností přitěžujících. Bylo proto možno jim i přes výši
škody, kterou chtěli svým jednáním způsobit, uložit ještě výchovné tresty, přičemž pokud soud
přihlédl k tomu, že trestné činnosti se dopustili pouze ve stádiu pokusu a uložil jim tresty odnětí
svobody pouze na spodní hranici zákonné sazby s podmíněným odkladem na zkušební dobu
přibližně v polovině délky, kterou je možno podle zákona uložit, nelze takové tresty považovat
za nepřiměřeně přísné, natož za nezákonné.
23.
Krajský soud po zhodnocení všech těchto skutečností dospěl k závěru, že odvolání obžalovaných
Radoslava T. a Jozefa T. nejsou důvodná a jako taková je podle § 256 trestního řádu zamítl.
Poučení:
I. Proti tomuto rozhodnutí
není další řádný opravný prostředek přípustný.
II. Proti tomuto rozhodnutí
je přípustné dovolání, které lze podat ve lhůtě dvou měsíců
od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím soudu I. stupně.
Dovolání mohou podat
a) nejvyšší státní zástupce ve prospěch i v neprospěch obviněného
b) obviněný pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného,
které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto
označeno.
Příslušný k rozhodnutí o podaném dovolání je Nejvyšší soud České republiky v Brně.
V dovolání musí být uvedeno, proti kterému rozhodnutí směruje, který výrok, v jakém rozsahu
i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí
dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b/l a)-l) nebo § 265b/2 trestního řádu,
o které se dovolání opírá.
Rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze měnit jen po dobu
trvání lhůty k podání dovolání.
Olomouc 9. března 2018
Mgr. Aleš Rýznar v. r.
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Jiří Straňák v. r.
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Kalvachová.