Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Žádost o zaslání rozhodnutí soudu'.

 
 
30A 47/2011-141      
U  S  N  E  S  E  N  Í 
 
 
 
Krajský  soud  v  Plzni  rozhodl  v  senátě  složeném  z  předsedy  JUDr.  Václava  Roučky 
a soudců  JUDr.  Petra  Kuchynky  a  Mgr.  Jaroslava  Škopka  v  právní  věci  navrhovatelů: 
1) Sdružení  nezávislých  kandidátů  obce  Bohy
,  jehož  jménem  jedná  zmocněnkyně  D
 
L
,  bytem 
  a  2)  Ing.  A
  L
,  bytem 

oba zastoupeni  JUDr.  Zdeňkem Vlčkem, advokátem, se sídlem Na Roudné 18, 301 00 Plzeň, 
za  účasti:  1)  Městský  úřad  Kralovice
,  se  sídlem  Markova  tř.  2,  331  41  Kralovice, 
jako příslušný  volební  orgán,  a  dále  těch,  jejichž  volba  byla  napadena:  2)  L
  H

bytem 
,  3)  P
  S
,  bytem 

4) V
  S
,  bytem 
 
 
 
,  5)  R
  D

bytem 
,  6)  V
  F
,  bytem 

7) L
  K
,  bytem 
,  všichni  jako  kandidáti  zvolení 
do  zastupitelstva  obce  Bohy,  v  řízení  o  návrhu  na  neplatnost  opakovaných  voleb 
do zastupitelstva  obce Bohy konaných  dne 22.10.2011

 
t a k t o : 
 
I. 
Návrh  se   z a m í t á . 
 
II. 
Žádný  z  účastníků    n e m á   právo  na náhradu  nákladů  řízení  .  
 
 

O d ů v o d n ě n í 
 
Dne  1.11.2011  v  14.00  hod.  bylo  Krajskému  soudu  v  Plzni  (dále  též  jen  „zdejší  soud“) 
doručeno  podání  navrhovatelů  datované  téhož  dne  a  označené  jako  „Návrh  na  neplatnost 
opakovaných  voleb  do  zastupitelstva  obce  Bohy  konaných  dne  22.10.2011
“  (dále  též  jen 
Návrh“).   
  
 
Navrhovatelé  konstatovali,  že  celkový  počet  osob  zapsaných  ve  výpisech  ze  seznamu 
voličů  a  jejich  dodatků  pro  opakované  volby  do  zastupitelstva  obce  Bohy  (déle  též  jen 
Obec“)  byl  135,  celkový  počet  voličů,  kterým  byly  vydány  úřední  obálky  byl  125,  celkový 
počet odevzdaných  úředních  obálek  byl  125. 
 
Voleb  do  zastupitelstva  Obce  se  zúčastnily  dvě  volební  strany.  Volební  strana  č.  1  - 
Sdružení  nezávislých  kandidátů  -  HB  (dále  též  jen  „Volební  strana  č.  1“)  -    s  počtem 
kandidátů  7  (L
  H
,  P
  S
,  V
  S
,  R
  D

V
F
,  E
  K
,  S
  S
)  a  volební  strana  č.  2  -  Sdružení 
nezávislých  kandidátů  obce  Bohy  (dále  též  jen  „Volební  strana  č.  2“)  -  rovněž  s  počtem 
kandidátů  7  (A
  L
,  L
  K
,  T
  P
,  V
  R
,  P   H , 
L
K
  a V
B
). 
 

pokračování   
 

30A 47/2011   
Navrhovatelé  připomněli,  že  Krajský  úřad  Plzeňského  kraje  vydal  rozhodnutí  o  určení 
pověřeného  obecního  úřadu  k  výkonu  státní  správy  v  přenesené  působnosti  za  Obec.  Tím  byl 
určen  Městský  úřad  Kralovice  jako  místně  příslušný  pověřený  obecní  úřad  k  výkonu 
přenesené  působnosti  ve  smyslu  §  7  odst.  2  a  §  61  odst.  1  písm.  a)  zákona  o  obcích, 
a to v rozsahu  stanoveném  zákonem  č.  133/2000  Sb.,  o evidenci  a  rodných  číslech  a  o  změně 
některých  zákonů,  s  tím,  že  přenesenou  působnost  bude  vykonávat  počínaje  1.3.2011  a  konče 
31.12.2011. 
 
Ze  stálého  seznamu  voličů  Obce  ze  dne  21.10.2011  vyplynulo,  že  v  tomto  seznamu 
je uvedeno  celkem  135  občanů  s  trvalým  bydlištěm  v  obci  Bohy  a  Rakolusky.  Ze  zápisu 
o výsledku  opakovaných  voleb  zastupitelstva  Obce  konaných  dne  22.10.2011  vyplývá, 
že do zastupitelstva  Obce  byli  zvoleni  za  Volební  stranu  č.  1  L
  H
  (počet  hlasů 
84),  P
  S
  (počet  hlasů  83),  V
  S
  (počet  hlasů  86),  R
  D
 
(počet  hlasů  84)  a  V
  F
  (počet  hlasů  85)  a  za  Volební  stranu  č.  2  A
L
 
(počet hlasů  41) a L
  K
  (počet hlasů  40). 
 
Navrhovatelé  zdůraznili,  že  se  jednalo  o  opakované  volby,  kdy  volby  do  zastupitelstva 
Obce  konané  ve  dnech  15.  a  16.10.2010  byly  usnesením  Krajského  soudu  v  Plzni 
ze dne 16.11.2010  č.j.  57A  97/2010-162  prohlášeny  za  neplatné,  stejně  jako  opakované  volby 
do  zastupitelstva  Obce  konané  dne  9.4.2011,  které  byly  prohlášeny  za  neplatné  usnesením 
Krajského  soudu  v  Plzni  ze  dne  11.5.2011  č.j.  30A  21/2011-59.  Důvodem  pro  shora  uvedená 
rozhodnutí  byla  zejména  ta  skutečnost,  že  během  časově  velmi  krátkého  období,  a  to  zejména 
těsně  před  termínem  konání  zrušených  voleb  dne  9.4.2011  došlo  k  tomu,  že  se  k  trvalému 
pobytu  do  Obce  přihlásil  podezřele  velký  počet  osob  za  podmínek,  které  byly  vyhodnoceny 
tak,  že  se  jedná  o  účelový  krok,  který  by  měl  podstatným  způsobem  ovlivnit  hlasování  a  tedy 
volby  do Obce. 
 
Dle  navrhovatelů  je  to  zejména  Volební  strana  č.  1,  která  užívá  nátlakové  mediální 
prostředky,  podněty  orgánům  činným  v  trestním  řízení  tak,  aby  za  jakoukoliv  cenu  získala 
volební  vítězství.  Jedná  se  zejména  o  prezentace  a  účelová  tvrzení  a  hodnocení  úkonů  starosty 
Ing.  Antonína  Levého  v  médiích,  prohlášení  v  tisku  apod.  Toto  soupeření  dvou  politických 
stran  vyústilo  i  v  trestní  oznámení,  na  základě  kterého  je  v  současné  době  Ing.  A.  Levý  trestně 
stíhán,  kdy trestní  stíhání  je vedeno  u Okresního  soudu 
  pod sp.zn.  1T 176/2011. 
 
Navrhovatelé  vyslovili  přesvědčení,  že  byl  porušen  volební  zákon,  zejména  jeho  §  60 
odst.  2  a  3,  tedy  zejména  došlo  k  porušení  způsobem,  který  mohl  ovlivnit  výsledky  voleb. 
Navrhovatelé  v  té  souvislosti  odkázali  na  usnesení  Krajského  soudu  v  Plzni  ze  dne  11.5.2011 
č.j.  30A  21/2011-59,  podle  něhož  porušení  volebního  zákona  je  nutné  vykládat  extenzivně 
a neomezovat  se  pouze  na  zkoumání,  zda  došlo  k  porušení  konkrétního  ustanovení  zákona 
o volbách  do  obcí,  ale  je  nutné  zkoumat,  zda  nedošlo  k  porušení  i  jiných  právních  předpisů 
nebo  ústavních  principů,  které  by  měly  přímý  dopad  na  regulérnost  voleb 
(viz např. i rozhodnutí  Nejvyššího  správního  soudu  ze  dne  22.6.2010  č.j.  Vol  12/2010-24 
a rozhodnutí  ze  dne 4.7.2006 č.j. Vol  66/2006-105). 
 
Zásadní  skutečností,  která  způsobila  neplatnost  opakovaných  voleb  dne  22.10.2011 
v Obci,  bylo  dle  názoru  navrhovatelů  to,  že  došlo  k  účelovému  nárůstu  voličů  v  Obci, 

pokračování   
 

30A 47/2011   
kdy osoby  v  mnoha  případech  v  příbuzenských  vztazích  zejména  ke  kandidátům  Volební 
strany  č.  1  se  formálně  přihlásily  k  trvalému  pobytu  v  Obci  tak,  aby  získaly  aktivní  volební 
právo,  a  to  v  době  před  zrušenými  opakovanými  volbami  dne  9.4.2011.  Tento, 
dle navrhovatelů  účelový  stav,  trvá  a  pouhá  skutečnost,  že  uplynula  několikaměsíční  lhůta 
od zrušených  voleb  ze  dne  9.4.2011  nemůže  tento  protiprávní  stav  zhojit,  naopak,  z  pasivity 
nově  přihlášených  občanů  s  právem  volit  zcela  jednoznačně  vyplývá  účelnost  a  formálnost 
tohoto  úkonu  a  tím  dochází  k  porušování  veškerých  demokratických  prvků  a  principů 
volebního  práva. 
 
Navrhovatelé 
argumentovali 
nálezem 
Ústavního 
soudu 
ze 
dne 
4.5.2011 
sp.zn. Pl. ÚS 6/11,  zejména  pak  jeho  částí  VIII,  body  26  –  40,  především  ale  body  33,  34,  35, 
36  a  37.  Z obsáhlé  a  pregnantní  argumentace  Ústavního  nálezu  je  dle  navrhovatelů  zřejmé, 
že právní  úprava  uvedeného  stavu  není  dokonalá. 
 
Ze  všech  skutečností  je  dle  navrhovatelů  nutné  dovodit  a  i  v  tomto  konkrétním  případě 
a  v  této  souvislosti  apelovat  na  zákonodárce,  zda  není  žádoucí  nastolit  či  zpřesnit  podmínky 
aktivního  i  pasivního  volebního  práva  do  zastupitelstev  obcí  právě  tak,  aby  bylo  podstatným 
způsobem  znesnadněno  zneužití  stávajícího  benevolentního  kritéria  trvalého  pobytu. 
Navrhovatelé  dále  konstatovali,  že  „nově  přihlášení  občané  k  trvalému  pobytu  je  nutné 
hodnotit  jako  účelové  jednání,  jehož  jediným  cílem  byl  vznik  aktivního  volebního  práva 
pro určitého  kandidáta,  a  tím  ho  zvýhodnit.  Takové  jednání  obchází  volební  zákon  a  tento 
protiprávní  stav  trvá  a  nemůže  být  zhojen  uplynutím  jakékoliv  lhůty  mezi  termíny  voleb.
“. 
Je zřejmé,  jak  vyplývá  z  předchozích  rozhodnutí  krajského  soudu  ve  věci,  že  v  Obci  došlo 
k hromadné  účelové  změně  trvalého  pobytu  občanů  před  konáním  voleb  a  tím  došlo 
k nežádoucímu  ovlivnění  volebního  výsledku.  V  průběhu  doby  od  6.4.2011,  kdy  proběhly 
předchozí  volby  zrušené  Krajským  soudem  v  Plzni,  jsou  zřejmé  skutečnosti,  ze  kterých  lze 
dle  navrhovatelů  dovodit  účelovost  minimálně  47 voličů. 
 
Navrhovatelé  uvedli,  že  starosta  obce  Ing.  Levý  se  v  souladu  se  závěry  shora 
uvedeného  nálezu  Ústavního  soudu  obrátil  dopisem  ze  dne  18.10.2011  na  Městský  úřad 
Kralovice  s  žádostí,  aby  osoby,  které  jsou  formálně  přihlášeny  k  trvalému  pobytu  v  Obci,  byly 
v  souladu  s  judikaturou  a  závěrem  Ústavního  soudu  ze  seznamu  voličů  vyškrtnuti.  Městský 
úřad  Kralovice  však  dopisem  ze  dne  21.10.2011  tento  požadavek  na  vyškrtnutí  osob 
ze seznamu  voličů  odmítl  „jako  zcela  nereálný“. 
 
Navrhovatelé  argumentovali  údaji,  které  dle  jejich  názoru  transparentně  a  jednoznačně 
prokazují  formálnost  napadeného  kroku,  tedy  přihlášení  se  uvedených  osob  k  trvalému  pobytu 
za  účelem  získání  aktivního  volebního  práva  a  pomoci  tímto  způsobem  jedné  ze  stran 
k volebnímu  vítězství.  Navrhovatelé  sestavili  seznam,  který  dle  nich  prokazuje  tvrzení 
o neplatnosti  voleb. 
 
1)  Velký  počet  osob  přihlášených  na  jedné  nemovitosti  -  jedná  se  zejména  o  nemovitost  Bohy 
čp. 
,  kde  je  přihlášeno  14  dospělých  osob  a  4  děti,  takže  s  ohledem  na  dispozici  nemovitosti 
není  možné,  aby  v  ní  žil  takový  počet  osob.  Tato  nemovitost  je  dle  tvrzení  její  vlastnice 
dokonce  dlouhodobě  bez  vody,  elektřiny,  takže  je  nepředstavitelné,  aby  byla  řádně  užívána 
v rozsahu  trvalého  pobytu.   

pokračování   
 

30A 47/2011   
 
2)  K  trvalému  pobytu  do  Obce  se  přihlásily  ve  většině  případů  z  úplných  rodin  pouze  dospělé 
zletilé  osoby  s  možností  uplatnění  aktivního  volebního  práva,  ale  nebyly  již  přihlášeny 
nezletilé  děti,  které  navštěvují  mateřské  či  základní  školy  většinou  tam,  kde  fakticky  žijí 
se svými  rodiči.  Jedná  se  většinou  o  bydliště,  kde  byly  [děti]  hlášeny  k  předchozímu  trvalému 
pobytu  či  na  jiném  místě,  kde  fakticky  žijí.  Syn  jedněch  z  manželů  navštěvuje  MŠ  ve 
ul.  v 

 
3)  Uvedeným  osobám,  které  se  účelově  přihlásily  k  trvalému  pobytu,  není  doručována  pošta, 
a  to  ani  např.  denní  tisk  apod.,  popř.  je  zajištěno  doručování  pošty  formou  tzv.  dosílky  právě 
na  předchozí  adresy,  které  jsou  většinou  totožné  s  předchozím  trvalým  pobytem  či  jiným 
faktickým  místem  pobytu. 
 
4)  Žádná  z  účelově  přihlášených  osob  se  nepodílí  na  faktickém  životě  v obci,  a  to  ani 
v kulturních  a společenských  sférách  či  v dobrovolných  organizacích. 
 
5)  U  účelově  přihlášených  osob  nedošlo  ani  k  faktickému  nastěhování  do  místa  trvalého 
pobytu. 
 
6)  Osoby  účelově  přihlášené  k  trvalému  pobytu  nejsou  zapojeny  do  odpadového  hospodářství, 
odpady  likvidují  na  svých  faktických  adresách,  kde  žijí  a  kde  by  také  měly  vykonávat  svá 
práva,  tedy  i  aktivní  volební  právo,  a  podílet  se  na  právech  a  povinnostech,  který  jim  ukládá 
náš právní  řád. 
 
7)  Některé  nemovitosti,  které  byly  použity  k  nahlášení  trvalého  pobytu,  procházejí 
rekonstrukcí,  takže  jsou  v  současné  době  neobyvatelné  a  některé  jsou  svým  stavebním 
profilem  a  stavebními  úpravami  v  horší  kvalitě,  např.  rekreační  chaty,  které  je  obtížné 
celoročně  užívat  a faktický  trvalý  pobyt  by probíhal  v kvalitativně  horších  nemovitostech. 
 
Dle  navrhovatelů  je  zřejmé,  že  institut  trvalého  pobytu  se  stal  pravidelným  nástrojem 
v boji  dvou  soupeřících  volebních  stran  v  Obci,  kdy  z  listiny  vyplývá,  že  přibližně  40  voličů 
žije  jinde,  kde  tráví  podstatnou  část  svého  života,  pracovní  výkony,  vychovávají  děti,  tráví 
mimopracovní  čas.  To  svědčí  pro  účelovost  úkonu  přihlášení  k  trvalému  pobytu,  což  je 
dle navrhovatelů  nepřípustné  porušení  zásady  rovného  volebního  práva  a  zásady  svobodné 
soutěže  politických  sil.  Tím  se  prokazuje  účelovost  změny  trvalého  pobytu,  kdy  je  zřejmé, 
že tato  intenzita  razantním  způsobem  ovlivnila  volební  výsledky  s  tím,  že  zde  existuje 
příčinná  souvislost  mezi namítaným  postupem  před  volbami  a  výsledkem  napadených  voleb 
se  zřetelem  na  možné  obcházení  volebního  zákona  a  zatemnění  výsledků  voleb  v  souvislosti 
s intenzitou  zásahu,  tedy  pravděpodobnými  dopady  účelové  změny  trvalého  pobytu 
přihlášením  se  do objektu  ve  vlastnictví  některých  kandidátů  či  osob  spřízněných  (s  odkazem 
na zmíněný  nález  Ústavního  soudu). 
 
Navrhovatelé  s  odkazem  na  Ústavní  soud,  který  v  obdobných  případech  dokonce 
hovoří o „nekalých praktikách, které s ohledem na počet přihlášených osob oslabily integritu 
voleb  a  demokracii  samotnou“  
citovali  bod  38  nálezu  Ústavního  soudu  ze  dne  4.5.2011 
sp.zn. Pl.ÚS  6/11:  „S  ohledem  na  význam  voleb  v  demokratické  společnosti  a  z  něho 

pokračování   
 

30A 47/2011   
vyplývající  presumpci  jejich  ústavností  a  zákonností  je  ještě  třeba  zdůraznit,  že  neplatnost 
voleb  může  způsobit  jen  takové  závažné  porušení  volebního  zákona,  které  zpochybňuje 
výsledky  voleb  a  které  odůvodněně  vyvolává  pochybnost o tom, zda volby a jejich výsledky 
jsou  projevem  skutečné  vůle  voličů.  V  právním  státě  musí  mít  každé  konkrétní  jednání 
předvídatelné právní důsledky. Lze dovodit, že důvod rušit volby zde nebude, pokud konkrétní 
praktika,  kterou  bude  možné  označit  za  nemorální  a  nemravnou  na  zvolení  volební  strany 
podstatný  vliv  neměla.  Pokud  však  tento  vliv  podstatný  měla,  bude  třeba  ke  zrušení 
napadených voleb přikročit.
“. 
 
K  věci  se  na  výzvu  soudu  vyjádřil  rovněž  Městský  úřad  Kralovice  (dále  též  jen 
Městský  úřad“),  a  to  podáním  ze  dne  7.11.2011.  V  něm  zopakoval,  že  byl  Krajským  úřadem 
Plzeňského  kraje  pověřen  výkonem  přenesené  působnosti  za  Obec  v  rozsahu  stanoveném 
zákonem  č.  133/2000  Sb.,  o  evidenci  obyvatel  a  rodných  číslech,  počínaje  dnem  1.3.2011 
a konče  dnem  31.12.2011.  Proto  mu  nejsou  známy  skutečnosti  uváděné  v  návrhu,  které  se 
týkají  popisu  situace  a  případných  změn  v  počtech  trvale  hlášených  osob  před  tímto  datem. 
Městský  úřad  konstatoval,  že  od  účinnosti  tohoto  pověření  došlo  k  přihlášení  k  trvalému 
pobytu  do  Obce  46  občanů.  Z  těchto  číselných  údajů  však  není  možné  dovozovat  příčiny 
takového  postupu  či  jeho  účelovost,  neboť  Městskému  úřadu  jsou  známy  pouze  takové 
skutečnosti,  jež  jsou  prezentovány  v  médiích.  Současně  je  mu  známo,  že  otázka  přihlášení 
k trvalému  pobytu  byla  jako  jedna  z  forem  volebního  soutěžení  využita  oběma  kandidujícími 
stranami.   
 
S  názory  navrhovatelů  byl  Městský  úřad  podle  svých  slov  blíže  seznámen 
až po žádosti  navrhovatele  č.  2  o  vyškrtnutí  tzv.  formálně  přihlášených  osob  k  trvalému 
pobytu  v  Obci.  Po  konzultaci  obsahu  této  žádosti  s  Krajským  úřadem  Plzeňského  kraje  byla 
žádost  odmítnuta.  Městský  úřad  nesouhlasil  s  odůvodněním  navrhovatele,  že  požadavek 
na vyškrtnutí  osob  ze  seznamu  voličů  odmítl  jako  zcela  nereálný,  neboť  tato  formulace  se 
týkala  především  možnosti  prověřit  důvody  uváděné  žadatelem,  který  odkazoval,  mimo  jiné, 
na blízké 
příbuzenské  vztahy  kandidátů,  nezpůsobilost  objektů  k  trvalému  bydlení 
či nepřímého  uplácení.  Městský  úřad  se  domníval,  že  rozsah  námitek  doručených 
dne 19.10.2011  jako  odůvodnění  k  vyškrtnutí  osob  ze  seznamu  voličů  bylo  zcela  nereálné 
prověřit  do  20.10.2011,  kdy  byl  termín  uzavření  seznamu  voličů.  Zejména  však  navrhovatel 
opomněl  odkaz  Městského  úřadu  na  §  28  odst.  2  volebního  zákona,  dle  něhož  lze  občana 
vyškrtnout  pouze  tehdy,  pokud  pozbyl  práva  volit.  Stejně  tak  byl  navrhovatel  informován 
o znění  §  12  zákona  o  evidenci  obyvatel,  který  stanoví  podmínky  pro  zrušení  údaje  o  místu 
trvalého  pobytu. 
 
K  věci  se  dále  vyjádřili  P
  S
  (podání  ze  dne  6.11.2011),  V
  S
 
(podání  ze  dne  6.11.2011),  L
  H
  (podání  ze  dne  5.11.2011),  R
  D
 
(podání  ze  dne  6.11.2011)  a  V
  F
  (podání  ze  dne  6.11.2011),  kteří  shodně 
navrhovali  zamítnutí  návrhu.  Naopak,  L
  K
  (podání  ze  dne  8.11.2011) 
se s návrhem  ztotožnil.   
 
Problematika  voleb  do  zastupitelstev  obcí  je  upravena  zákonem  č.  491/2001  Sb., 
o volbách  do  zastupitelstev  obcí  a  o  změně  některých  zákonů,  ve  znění  účinném  k  22.10.2011 
(dále  též  jen „volební zákon“ nebo „zákon o volbách“). 

pokračování   
 

30A 47/2011   
 
Na  posuzovanou  věc  dopadala  rovněž  ustanovení  zákona  č.  128/2000  Sb.,  o  obcích, 
ve znění  účinném  k 22.10.2011 (dále  též  jen „zákon o obcích“). 
 
Řízení  ve  správním  soudnictví  je  upraveno  zákonem  č.  150/2002  Sb.,  soudní  řád 
správní,  ve znění  pozdějších  předpisů  (dále  též  jen  „soudní  řád správní“ nebo „s.ř.s.“).   
 
Ve  smyslu  §  90  odst.  1  s.ř.s.  se  za  podmínek  stanovených  zvláštními  zákony 
[mj. volebním  zákonem]  může  občan,  politická  strana  nebo  nezávislý  kandidát  anebo  sdružení 
nezávislých  kandidátů  a  sdružení  politických  stran  nebo  politických  hnutí  a  nezávislých 
kandidátů  návrhem  domáhat  rozhodnutí  soudu  o  neplatnosti  voleb  nebo  neplatnosti  hlasování 
anebo neplatnosti  volby  kandidáta.   
 
Podle  §  90  odst.  2  s.ř.s.  účastníky  jsou  navrhovatel,  příslušný  volební  orgán  a  ten, 
jehož  volba  byla  napadena.   
 
Podle  §  90  odst.  3  s.ř.s.  soud  rozhodne  usnesením,  a  to  do  dvaceti  dnů  poté,  kdy návrh 
došel  soudu.  Jednání  není  třeba nařizovat.   
 
Ve  smyslu  §  60  odst.  1  volebního  zákona  podáním  návrhu  na  neplatnost  hlasování, 
na neplatnost  voleb  nebo  na  neplatnost  volby  kandidáta  se  může  domáhat  ochrany  u  soudu 
každá  osoba  zapsaná  do  seznamu  ve  volebním  okrsku,  kde  byl  člen  zastupitelstva  obce  volen, 
jakož  i  každá  volební  strana,  jejíž  kandidátní  listina  byla  zaregistrována  pro  volby  do  tohoto 
zastupitelstva  (dále  jen  „navrhovatel“).   
 
Podle  §  60  odst.  3  volebního  zákona  návrh  na  neplatnost  voleb  může  podat 
navrhovatel,  má-li  zato,  že  byla  porušena  ustanovení  tohoto  zákona  způsobem,  který  mohl 
ovlivnit  výsledky  voleb. 
 
Předmětem  soudního  přezkumu  byly  opakované  volby  do  zastupitelstva  Obce 
vyhlášené  sdělením  Ministerstva  vnitra  ze  dne  8.6.2011  na  den  22.10.2011.  Zdejší  soud 
dospěl  k závěru,  že  Návrh  není  důvodný,  když  o něm  uvážil  následovně. 
 
Předchozí  opakované  volby  v  Obci  se  konaly  dne  9.4.2011.  Návrhem  doručeným 
soudu  dne  22.4.2011  se  stávající  navrhovatel  č.  1  domáhal  vyslovení  jejich  neplatnosti 
a zdejší  soud  usnesením  ze  dne  11.5.2011  č.j.  30A  21/2011-59  (dále  též  jen  „Usnesení“) 
vyslovil,  že  opakované  volby  do  zastupitelstva  Obce  konané  dne  9.4.2011  byly  neplatné. 
Navrhovatel  č.  1  tehdy  stěžejní  porušení  zákona,  které  podstatně  ovlivnilo  výsledky  voleb, 
spatřoval  v  podezřelém  nárůstu  voličů  během  krátkého  období  mezi  volbami  konanými 
dne 16.  října  2010  a  opakovanými  volbami  konanými  dne  9.4.2011,  zvláště  v  období  2  -  4 
týdnů  před  termínem  konání  opakovaných  voleb,  a  tvrdil,  že  došlo  k  porušení  §  28  odst.  2 
zákona  o volbách. 
 
Zdejší  soud  v  Usnesení  mj.  konstatoval,  že  „(...)  Vzhledem  k  hlavní  námitce 
navrhovatele  o  neúměrném  nárůstu  voličů  v  obci  Bohy  v  době  krátce  před  konáním 
opakovaných  voleb,  se  soud  zaměřil  na  ověření,  zda  navrhovatelem  uváděná tvrzení mohla 


pokračování   
 

30A 47/2011   
představovat  porušení  volebního  zákona  v  širším  slova  smyslu,  způsobem  ovlivňujícím 
výsledky  voleb.  Soud  vycházel  ze  vzájemného  propojení  práva  volit  do  zastupitelstva  obce 
a institutu  trvalého  pobytu  občana.    Podle  §  4  odst.  1 zák. o volbách do zastupitelstev obcí 
občan  obce  má  právo  volit  do  zastupitelstva  obce,  pokud  v  den  voleb  v  obci  je  hlášen 
k trvalému  pobytu  a  pokud  splňuje  další  podmínky  v  tomto  ustanovení  definované. 
Podle ustanovení § 16 odst. 1 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, občanem obce je fyzická osoba, 
která  je státním občanem České republiky a je v obci hlášena k trvalému pobytu. Ve smyslu 
§ 16  odst.  2  písm.  a)  cit.  zákona  občan  obce,  který dosáhl věku 18 let má právo volit a být 
volen  do  zastupitelstva  obce  za  podmínek  stanovených  zvláštním  zákonem.  Současně  soud 
vycházel  ze  zákona  č.  133/2000  Sb.,  o  evidenci  obyvatel,  který  v  §  10  upravuje  institut 
trvalého  pobytu  občanů.  Soud  vycházel  ze  zjištěné  a  nesporné  skutečnosti,  že  výkon  státní 
správy  v rozsahu  zákona  o  evidenci obyvatel vykonával pro obec Bohy (Rakolusky) Městský 
úřad  Kralovice,  na  který  byl  výkon  přenesené  působnosti  v  tomto  rozsahu  přenesen 
rozhodnutím Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 21.2.2011 č.j. VVŽÚ/2173/11.  
 

Z  citovaných  zákonných  ustanovení  ve  vazbě  na  ust.  §  33  odst.  4  zák.  o  volbách 
do zastupitelstev  obcí  vyplývá,  že  právo  občana  volit  je těsně spjato s místem jeho trvalého 
pobytu. K prokázání práva občana volit je nezbytné, aby nejpozději v  den konání voleb občan 
v obci,  ve  které  chce  volit,  byl  přihlášen  k trvalému  pobytu.  Zákonodárce  přitom  nestanoví 
dobu, po kterou je občan povinen být minimálně přihlášen k trvalému pobytu v obci, aby mohl 
volit, a proto je teoreticky možné, aby se přihlásil k  trvalému pobytu v obci a byl k trvalému 
pobytu přihlášen třeba i první den voleb a své volební právo uplatnil v místě nového trvalého 
pobytu.  Z  dokumentů  Městského  úřadu  Kralovice  soud  zjistil,  že  v době  od  14.3.2010 
do 7.4.2010  v obci  Bohy  (Rakolusky)  došlo  k přihlášení  31  občanů  k trvalému  pobytu 
v objektech  označených  číslem  popisným  a  10  občanů  v  objektech  s číslem  evidenčním. 
Z obsahu  předložených  přihlašovacích  lístků  k trvalému  pobytu  bylo  zjištěno,  že  jednotliví 
občané  řádně  vyplnili  a  podepsali  přihlašovací  lístek  k trvalému  pobytu,  v každém 
sledovaném  případě  bylo  výpisem  z katastru  nemovitostí  doloženo  vlastnictví  oprávněné 
osoby  ve  smyslu  §  10  odst.  6  písm.  c)  zákona  o  evidenci  obyvatel  k objektu,  ve  kterém  se 
jednotliví  občané  k trvalému  pobytu  hlásili,  oprávněná  osoba  vždy  potvrdila  souhlas 
na přihlašovacím  tiskopisu  k  trvalému  pobytu  před  zaměstnancem  ohlašovny  a  objekt, 
ve kterém občané si zvolili místo trvalého pobytu, byl ve sledovaných případech vždy označen 
číslem  popisným  nebo  číslem  evidenčním  a  prokazatelně  se  jednalo  vždy  o  objekty  určené 
pro bydlení  nebo  individuální  rekreaci.  V každém  z ověřovaných  případů  oprávněná  osoba 
potvrdila  souhlas  na  přihlašovacím  tiskopisu  k trvalému  pobytu  přihlašované  osoby 
před zaměstnancem 

ohlašovny. 
Správnost 
údajů 
zaznamenaných 
v jednotlivých 
přihlašovacích  tiskopisech  soud  ověřil  v  rámci   úřední  činnosti  prostřednictvím 
informativních  výpisů  z katastru  nemovitostí  zachycující  informace  o  dotčených  stavbách 
v obci Bohy (Rakolusky). 
 
 

Při výkonu státní správy v této oblasti a ve vztahu ke sledovanému ohlašování změny 
místa  trvalého  bydliště  u jednotlivých osob, soud neshledal porušení zákona, které by mohlo 
ovlivnit výsledky voleb. Výkon státní správy v této oblasti byl realizován v souladu s článkem 
2  odst.  3  Ústavy  České  republiky,  podle  kterého  státní  moc  slouží  všem  občanům  a  lze  ji 
uplatňovat  jen  v případech,  v mezích  a  způsobem,  který  stanoví  zákon.
  (...)  Při  ověření 
důvodnosti  výtky  navrhovatele  mířící  na  podezřelý  nárůst  voličů  v  období  krátce  před 


pokračování   
 

30A 47/2011   
konáním opakovaných voleb, hodnotil soud regulérnost voleb též ve světle ústavních principů, 
které  je  nezbytné  v  celém  volebním  procesu  respektovat.  I  přes  deklarovanou  zákonnost 
postupu  při  ohlašování  změny  místa  trvalého  pobytu  u  41  osob  přihlášených  v době 
od 14.3. do  7.4.2011,  nemohl soud přehlédnout další souvislosti, které signalizovaly porušení 
ústavních  principů  v  průběhu  volebního  procesu  a  které  mohly  regulérnost  voleb  ovlivnit. 
Z předložených  přihlašovacích  tiskopisů  bylo  zjištěno,  že  souhlas  s ohlášením  změny  místa 
trvalého  pobytu  jednotlivým  osobám  udělovali  jako  oprávněné  osoby  též  4  kandidáti 
za volební stranu Sdružení nezávislých kandidátů – HB. Kandidáti za tuto stranu celkově jako 
oprávněné osoby udělili souhlas se změnou trvalého pobytu celkem u 14 přihlašovaných osob 
ze  sledovaného  počtu  41  osob  a  vytvořili  předpoklad  pro  vznik  práva  volit  u  těchto  osob. 
Kandidát V

 F
, bytem 
 č.p.   udělil jako oprávněná osoba souhlas v  jednom 
případě,    kandidátka  L
  H
,  bytem 
  č.p. 
  udělila  souhlas  v 8  případech, 
V
  S
,  bytem 
  č.p.    udělila  souhlas  ve  3 případech, R
 D

bytem 
 č.p.   udělila souhlas v jednom případě a S
 S
, bytem 
 č.p.   
udělil souhlas v 1 případě.  
 
Při vyhodnocení tohoto zjištění soud navázal na právní názory vyslovené v rozhodnutí 

zdejšího  soudu  ze  dne  16.11.2000,  č.j.  57  A  97/2010-162  a  vycházel  rovněž  z aktuálního 
nálezu  Ústavního  soudu  ze dne 4.5.2011 sp.zn. Pl. ÚS 59/10, dostupného na  www.naulus.cz. 
Soud při hodnocení průběhu procesu voleb z pohledu dodržování ústavních principů, vycházel 
z Listiny základních práv a svobod,  z její části upravující politická práva a to z čl. 21 odst. 1, 
podle kterého občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou 
volbou  svých  zástupců  dále  z čl.  21  odst.  2,  3,  podle  kterého  volební  právo  je  všeobecné 
a rovné a vykonává se tajným hlasováním, přičemž podmínky výkonu volebního práva stanoví 
zákon,  a  z čl. 21 odst. 4, podle kterého občané mají za rovných podmínek přístup k voleným 
a jiným veřejným funkcím. Současně soud vycházel z čl. 22 Listiny základních práv a svobod, 
podle kterého zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí 
umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil z demokratické společnosti.  
 

Základním interpretačním pravidlem výkladu zákonů, které blíže upravují výkon všech 
politických  práv  je  čl.  5  Ústavy,  podle  kterého  politický  systém  je  založen  na  svobodném 
a dobrovolném  vzniku  volné  soutěže  politických  stran  respektujících  základní  demokratické 
principy,  toto  ustanovení  má  přímou  spojitost  se  všemi  politickými  právy  vyjádřenými 
v Ústavě  a  svoji  povahou  ovlivňuje  a  předurčuje  způsob  formování  politických  sil 
v demokratické  společnosti.  Svobodná  soutěž  politický  sil  nachází  svůj  výraz  především 
ve volbách  a  je  základním  předpokladem  fungování  demokratického státu (nález Ústavního 
soudu Pl. ÚS 59/2010). Již výše zdejší soud zdůraznil, že trvalý pobyt je definován jako údaj 
evidenční povahy a podtrhl, že tento institut nabývá na významu ve vazbě na zák. č. 491/2001 
Sb., o volbách do zastupitelstva v obcích, neboť se stává hlavním kritériem pro vznik aktivního 
a pasivního volebního práva. Přihlašování občanů k trvalému pobytu v obci v období blížícím 
se  konání  voleb  do  zastupitelstva  obce  musí  být  proto  realizováno  nejen  za  dodržení 
zákonných podmínek plynoucích ze zákona o evidenci obyvatel, ale musí i respektovat zásadu 
rovného  volebního  práva  a  zásadu  svobodné  soutěže  politických  sil.  V  souzeném  případě 
institut trvalého pobytu se stal pravidelným nástrojem v boji dvou soupeřících volebních stran 
v obci  Bohy,  který  je  pod  soudním  dohledem  již  od  roku 2006. Z úřední činnosti soud zjistil 
z rozhodnutí  zdejšího  soudu  ze  dne  13.  listopadu  2006  č.j.  30  Ca  98/2006-34,  že  v průběhu 


pokračování   
 

30A 47/2011   
voleb  do  zastupitelstva  obce  Bohy  konaných 20. a 21. října 2006 do stálého seznamu voličů 
po jeho uzavření bylo dopsáno 10 voličů, kteří jako místo trvalého pobytu uváděli místo Dům 
s pečovatelskou  službou.  Ač  seznam  voličů  byl  uzavřen,  voliči  ve  sledovaném  případě 
prokázali  právo  hlasovat  a  byli  do  výpisu  ze  seznamu  voličů  dopsáni  dodatečně  podle § 33 
odst.  4  zák.  o  volbách  do  zastupitelstev  obcí.  Výkon  státní  správy  pro  obec  Bohy  na  úseku 
evidence  obyvatelstva  v  roce  2006  zajišťoval  Obecní  úřad  Bohy,  který  byl  tvořen starostou 
Ing. Antonínem Levým, místostarostou a tajemníkem. Tehdejší starosta Ing. Antonín Levý byl 
současně kandidátem za volební stranu Sdružení nezávislých kandidátů obce Bohy ve volbách 
do zastupitelstva obce konaných v roce 2006. Obdobná praktika provázející přihlášení nových 
občanů k trvalému pobytu v obci Bohy byla zaznamenána i ve volbách do zastupitelstva obce  
Bohy konaných v roce 2010. Výkon státní správy na úseku evidence obyvatelstva v obci Bohy 
zajišťoval  opět  Obecní  úřad  Bohy,  rovněž  představovaný  starostou  Ing.  Antonínem  Levým, 
místostarostou  a  tajemníkem.  Na  podkladě  výsledků  voleb  v  roce  2006  zastupitelstvo  obce 
Bohy  bylo  tvořeno  7  zastupiteli,  z nichž  4  zastupitelé  byli  zvoleni  za volební stranu Sdružení 
nezávislých  kandidátů  obce  Bohy  a  3  zastupitelé  za  Sdružení  nezávislých  kandidátů  –  HB. 
Zdejší soud v rozhodnutí ze dne 16. listopadu 2010 č.j. 57 A 97/2010-162 ve věci navrhovatele 
Sdružení  nezávislých  kandidátů  –  HB  o  návrhu  na  neplatnost  voleb  do  zastupitelstva  obce 
Bohy  konaných  ve  dnech  15.  a  16.  října  2010  dospěl  k  závěru,  že  shromážděné  důkazy 
jednoznačně  prokázaly,  že  obecní  úřad  Bohy  nepostupoval  při  výkonu  agendy  evidence 
obyvatel  tak,  aby  při  rozhodování  skutkově  shodných  nebo  podobných  případů  nevznikaly 
nedůvodné  rozdíly.  Pokud  obecní  úřad  při  přihlašování  trvalého  pobytu  v  případě  9  osob 
vycházel toliko ze skutečnosti, že přihlašovaná osoba má vlastnické právo k  objektu nebo má 
souhlas  vlastníka  k  objektu  a  k  ověření  skutečnosti,  že  objekt  je  označen  číslem  popisným, 
evidenčním  či  orientačním  a  je  určen  pro  bydlení,  ubytování  nebo  individuální  rekreaci, 
vycházel  toliko  z  výpisu  katastru  nemovitostí,  byl  tak  povinen  obdobně  postupovat  také 
v případě  ostatních  9  osob,  které  doložily  ve  stejném  rozsahu  veškeré  skutečnosti  nezbytné 
ke změně místa trvalého pobytu. Obecní úřad nebyl oprávněn být v  případě 4 osob absolutně 
nečinný  a  v  případě  9  osob  extrémně  rychlý.  Pokud  již  obecní  úřad  přistoupil  těsně 
před volbami  ke  změně  trvalého  pobytu  9  osob,  byl  v  souladu  s  §  2  odst.  4  a  §  6  odst.  1 
správního řádu povinen provést změnu místa trvalého pobytu u všech 13 osob, neboť z ničeho 
nevyplývá,  proč  by  9  osob,  které  z  časového  hlediska  požádalo  o  změnu  místa  trvalého 
bydliště později, než jiné 4 osoby, přičemž předložilo podklady v obdobném rozsahu, mělo mít 
před ostatními přednost. Soud dospěl k závěru, že výkon agendy evidence obyvatel byl zneužit 
k  účelům,  ke  kterému  obecnímu  úřadu  nebyl  zákonem  svěřen,  a  to  k  ovlivnění  volebního 
výsledku  ve  pospěch  jedné  ze  dvou  volebních  stran.  V  případě  9  osob,  které  obecní  úřad 
neoprávněně  zvýhodnil,  oproti  jiným  4  osobám,  se  v některých případech evidentně jednalo 
o osoby  spřízněné  s  volební  stranou  Sdružení  nezávislých kandidátů obce Bohy, v jejich čele 
stál  Ing.  Antonín  Levý,  který  byl  současně  starostou  obce.  Tato  praktika  tím  byla pro soud 
jedním  z argumentů  pro  vyslovení  neplatnosti  voleb  do  zastupitelstva  obce  Bohy  konaných 
ve dne 15. a 16. října 2010.  
 

V  opakovaných  volbách  do  zastupitelstva  obce  Bohy  konaných  dne  9.4.2011  je 
zaznamenána  obdobná  praktika  provázející  přihlášení  nových  občanů  k  trvalému  pobytu 
v obci Bohy, kdy 5 kandidátů volební strany Sdružení nezávislých kandidátů – HB z celkového 
počtu 41 osob přihlášených k trvalému pobytu v obci v době od 14.3. do 7.4.2011, u 14 nově 
přihlašovaných  osob  udělilo  jako  oprávněné  osoby  souhlas  k  tomuto  přihlášení. 


pokračování   
 
10 
30A 47/2011   
Při hodnocení  dopadu  používané  praktiky  na  regulérnost  průběhu  voleb  vzal soud v úvahu, 
že popsaná  praktika  byla  vždy  užívána  v  souvislosti  s  volbami  do  zastupitelstva obce Bohy, 
kde vzhledem k nízkému počtu stálých voličů vždy hrozí, že hromadná účelová změna trvalého 
pobytu před konáním voleb může přivodit nežádoucí ovlivnění volebních výsledků.  
 
 

V  souzeném  případě  byl  prokázán  navrhovatelem  tvrzený  aktivní  podíl  5  kandidátů 
volební  strany  Sdružení  nezávislých  kandidátů  –  HB,  kteří  u  14  přihlašovaných  osob  udělili 
jako  oprávněné  osoby  souhlas  s  prováděnou  změnou  jejich  trvalého  pobytu.  Prokázaný 
aktivní  vstup  5  kandidátů  volební  strany Sdružení nezávislých kandidátů  – HB do volebního 
procesu  v  této  širší  souvislosti,  je  porušením  rovného  volebního  práva  zajištěného  v   čl.  21 
odst.  3  Listiny  základních  práv  a  svobod  a  je  současně porušením zásady svobodné soutěže 
politických  sil  vyplývajících  z  čl.  5  Ústavy.  Použitá  praktika  prokazatelně  u  14  osob  nově 
přihlášených  k  trvalému  pobytu  v  obci  založila  těmto  občanům  právo  volit,  což 
při dosavadním  rovnoměrném  rozložení  politických  sil  v  obci  mělo  zásadní  vliv  na  volební 
výsledek,  kterého  dosáhla  volební  strana,  jejíž  kandidáti  praktiku  použili.  Soudem  zjištěné 
porušení  ústavních  principů  demokratických  voleb  způsobilo  nežádoucí  ovlivnění  volebního 
výsledku a vedlo soud ke zrušení napadených opakovaných voleb.
“. 
 
Zásadní  skutečností  pro  nynější  rozhodnutí  soudu  bylo,  že  navrhovatelé  opírali  svůj 
(aktuální)  návrh  o  okolnosti  nastalé  před  termínem  prvních  opakovaných  voleb,  tedy  netvrdili, 
že  by  i  v  období  od  10.4.2011  do  21.10.2011  docházelo  k  dalším,  shodným  či  obdobným 
praktikám  majícím  vliv  na  regulérnost  a  zákonnost  opakovaných  voleb  konaných 
dne 22.10.2011.    Soud  tak  mohl  vycházet  z  údajů,  které  měl  k  dispozici  v  květnu  letošního 
roku,  a  musel  posoudit  jediné  –  zda  více  než  šest  měsíců,  které  uplynuly  od  opakovaných 
voleb  soudem  prohlášených  za  neplatné  a  během  kterých  se  na  situaci  nic  podstatného 
nezměnilo,  je  dobou  dostatečně  dlouhou  na  to,  aby  došlo  ke  změně  pohledu  na  regulérnost 
dalších  opakovaných  voleb.   
 
Zdejší  soud dospěl  k závěru,  že ano. 
 
Navrhovatelé  na  podporu  svých  tvrzení  argumentovali  především  nálezem  Ústavního 
soudu  ze  dne  4.5.2011  sp.zn.  Pl.ÚS  6/11  (dále  též  jen  „Nález“,  k dispozici  na  www.nalus.cz), 
zejména  pak  jeho  částí  VIII  a  body  33,  34,  35,  36  a  37.  V nich  Ústavní  soud  konstatoval 
následující: „(...) 33. Ústavní soud v souvislosti s pojmem trvalého pobytu vyložil, že dle čl. 14 
odst.  1  Listiny,  garantujícího  svobodu  pobytu,  se  trvalým  pobytem  nepochybně  rozumí 
oprávnění  svobodně  pobývat  a  usazovat  se  na  kterémkoli  místě  v  České  republice, 
tj. oprávnění  svobodně  si  volit  bydliště uvnitř českého státu (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 4/02; 
495/2002  Sb.,  N  136/28  SbNU  191).  Výjimka  je  uvedena  v  čl.  14  odst.  3 Listiny, dle něhož 
svobody  pohybu  a  pobytu  mohou  být  omezeny  zákonem,  jestliže  je  to  nevyhnutelné 
pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod 
druhých  a  na  vymezených  územích  též  z důvodu ochrany přírody. Trvalý pobyt je definován 
jako  údaj  "pouze"  evidenční.  Na  druhou  stranu  v  nálezu  sp.  zn.  Pl.  ÚS  9/94;  207/94  Sb., 
N 40/2  SbNU  7,  v  němž  se  zabýval  podmínkami  nabývání  státního  občanství, Ústavní soud 
pojem  trvalého  pobytu,  coby  jednu  z  nich,  vyložil  tak,  že  jde  "...  nikoliv  o  trvalý  pobyt 
ve smyslu  evidenčním  -  přihlášení  se  k trvalému pobytu na příslušném úřadě - ale ve smyslu 
faktickém. Trvalým pobytem je třeba takto rozumět pobyt v místě stálého bydliště člověka, to 


pokračování   
 
11 
30A 47/2011   
jest  zpravidla  v  místě,  kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání a v němž se také zdržuje 
s úmyslem zdržovat se zde trvale." 

 
34.  Jak  bylo  řečeno,  právo  volit  do  zastupitelstva  obce  dává  ustanovení  § 4 zákona 

o volbách  do  zastupitelstev  občanu  obce  za  předpokladu,  že  je  v  den  voleb  v  této  obci 
přihlášen  k  trvalému  pobytu.  Žádné  omezení  týkající  se  trvalého  pobytu  není  v  tomto 
ustanovení  uvedeno  a  Česká  republika  nemá  ani  jinde  speciálně  upraveny  nějaké  další 
podmínky  ve  vztahu  k  bydlišti,  které  by  voliči  byli  povinni  splnit,  než  se  k  trvalému pobytu 
v obci  přihlásí.  Zmanipulování  voleb  obstaráním  hlasů  formálních  voličů  je  tedy  relativně 
snadné.  Těmto  praktikám  lze  do  jisté  míry  předejít  ve  fázi  sestavování  seznamu voličů tím, 
že osoby  hlášené  k  trvalému  pobytu  toliko  formálně  z  něho  budou  vyškrtnuty.  Výklad, 
podle něhož  zákon  o  volbách  do  zastupitelstev  takovýto  aktivní  postup  orgánu,  který  stálý 
seznam  voličů  vede,  umožňuje,  podporuje  i  možnost  vyškrtnutých  osob  následně  žádat 
o správní  (námitkové  řízení)  a  soudní  přezkum.  A  odpovídá  to  též  (jak  je  rozvedeno  níže) 
představě  samotné  Ústavy, která ve čl. 100 odst. 1 nepředpokládá ochranu práva podílet se 
na  správě  obecních  záležitostí  u  těch,  kdo se skutečným životem obce nemají objektivně nic 
společného.  Toto  je  jen  připomenutí  jednoho  z nástrojů, který lze k obraně před podobnými 
praktikami  využít  mimo  rámec  volebního  soudnictví.  Je  však  zřejmé, že právní úprava není 
dokonalá.  Ústavní  soud  zde  proto  využívá  příležitosti a apeluje na zákonodárce, aby uvážil, 
zda podmínky aktivního volebního práva do zastupitelstev obcí neupřesnit, resp. nezměnit tak, 
aby  bylo  znemožněno  nebo alespoň podstatně znesnadněno zneužití stávajícího benevolentně 
nastaveného kritéria trvalého pobytu. 

 
35.  Otázka  trvalého  bydliště  občanů  je  sice  v  obecné  rovině  záležitostí  evidenční 

a nikoliv faktickou (zákon o evidenci obyvatel sice v § 10 odst. 1 uvádí demonstrativní výčet 
kritérií pro volbu místa trvalého pobytu, ovšem jejich skutečná existence není při ohlašování 
tohoto místa prověřována), nicméně ve věcech volebních je dle názoru Ústavního soudu nutno 
pojem  vykládat  materiálně.  Přiléhavější  je  proto  postoj  zaujatý  ve  výše  citovaném  nálezu 
sp. zn.  Pl.  ÚS  9/94,  vycházející  z  trvalého  pobytu  jako  stavu  faktického.  Tento  závěr 
podporuje  i  ústavní  vymezení  územních  samosprávných  celků  jako  územních  společenství 
občanů, která mají právo na samosprávu (čl. 100 odst. 1 Ústavy). Smyslem formální existence 
obce  je,  aby  si  její  obyvatelé  mohli  sami  spravovat  své  vlastní  záležitosti.  Činí  tak 
prostřednictvím  orgánů  obce.  Proto  také  oprávnění  tyto  orgány  vytvářet  je  podmíněno 
faktickým  poutem  obyvatele  -  voliče  k  obci.  O  existenci  tohoto  pouta  nesvědčí  sama 
subjektivní  vůle  osoby  v  podobě  zápisu  mezi  občany  obce,  ale  musí  být  odpovídajícím 
způsobem objektivně vyjádřena.  

 
36.  V  situaci,  kdy  je  trvalý  pobyt  rozhodujícím  kritériem  pro  vznik  aktivního 

i pasivního  volebního  práva  do  orgánů  samosprávy  obce,  je  třeba  vzhledem  k  závažnosti 
možných  dopadů  pečlivě  zkoumat  i  skutečnost,  zda  přihlášení  nebylo  zcela  účelovým 
jednáním,  jehož  jediným  cílem  byl  právě  vznik  aktivního  volebního  práva,  tedy  jednáním 
obcházejícím  volební  zákon.  Právo na zvolení si trvalého pobytu dle § 10 zákona o evidenci 
obyvatel je sice subjektivně veřejným právem, vymahatelným ve správním soudnictví, které je 
odvozeno  od  práva  na  svobodu  pohybu  a  pobytu.  Ovšem  není  důvod  jej  bez  dalšího 
upřednostnit před právem občanů územního společenství, aby se na jeho samosprávě podíleli 
pouze  ti,  kdo  do  tohoto  společenství  skutečně  patří.  Nelze  pominout  specifika  voleb 


pokračování   
 
12 
30A 47/2011   
do zastupitelstev  obcí,  ve  kterých  na  rozdíl kupř. od voleb do zastupitelstev krajů, vzhledem 
k jejich  velikosti  i  počtu  voličů,  nepochybně hrozí, že hromadnou účelovou změnou trvalého 
pobytu  před  konáním  voleb  může  dojít  k  nežádoucímu  ovlivňování  volebních  výsledků. 
Krom toho  svoboda  pohybu  a  pobytu  znamená  svobodu  se  kdekoliv  usadit  a  žít tam, nikoli 
svobodu být hlášen k trvalému pobytu v místě dle svého výběru a účastnit se zde komunálních 
voleb.  

 
37.  I  za  stávající  právní  úpravy  proto  je  (bylo)  při  posuzování  předmětného  návrhu 

na neplatnost  voleb  nezbytné  za  účelem  ochrany  zájmu  voličů  posoudit,  zda  posuzovaná 
praktika,  v  tomto  konkrétním  případě  přihlášení  se  více  osob  k  trvalému  pobytu  těsně 
před komunálními  volbami  na  určitou  adresu  spjatou  vlastnickými  či  závazkovými  právy 
s konkrétními  kandidáty,  měla  reálný  vliv  na  to, jakého volebního výsledku dosáhla volební 
strana, která tyto kandidáty navrhla, a zda zjištěná skutečnost znamenala porušení ústavních 
principů  demokratických  voleb.  Ústavní  soud  zastává  názor,  že  případné "nekalé praktiky" 
dle své závažnosti mohou oslabit integritu voleb a tedy i demokracii samotnou. Proto je třeba 
zkoumat dopady konkrétních jednání, které by mohly mít vliv na omezení rovnosti volebního 
práva  na  konečný  výsledek  voleb  (srov. čl. 5 a čl. 102 odst. 1 Ústavy a čl. 21 odst. 1, 3 a 4 
a čl. 22 Listiny).
“.   
 
Zdejší  soud  se  s  Nálezem  plně  ztotožňuje  a  závěry  v něm  vyslovené  se  staly  jedním 
z východisek  i  pro  toto  rozhodnutí.  Ústavní  soud  totiž  v prvé  větě  bodu  č.  39  Nálezu 
konstatoval:  „Krajský  soud  zúžil  přezkum  neplatnosti  voleb  pouze  na posouzení  platnosti 
ve vztahu  k  zákonu  o  evidenci  obyvatel  a  neposoudil  zákonnost  a  platnost  voleb  ze  širšího 
hlediska  dopadu  změny  trvalého  pobytu  určitého  počtu  občanů  bezprostředně  před volbami 
na celý volební proces jako takový.
“.  
 
A  právě  v  použité  dikci,  kdy  Ústavní  soud  přímo  spojil  závěr  o  neregulérnosti  voleb  se 
změnou  trvalého  pobytu  určitého  počtu  občanů  bezprostředně  před  volbami,  zdejší  soud 
spatřuje  prostor  pro  názorový  posun  (ve  vztahu  k  závěrům  vyjeveným  v  Usnesení)  stran 
regulérnosti  znovu  opakovaných  voleb  za  situace,  která  se  od  voleb  konaných  dne  9.4.2011 
nezměnila.  Byť  opřít  závěr  o  platnosti  opakovaných  voleb  pouze  o konstatování, 
že v posuzované  věci  nedošlo  ke  změně  trvalého  pobytu  určitého  počtu  občanů  bezprostředně 
před  volbami,  by  bylo  krátkozraké,  měl  rozměr  bezprostřednosti  v rozhodování  soudu  své 
místo.   
 
Definice,  která  by  s určením  přesného  časového  úseku  stanovila,  kdy  určitá  okolnost 
nastala  bezprostředně,  neexistuje.  Dá  se  však  vyjít  z  předpokladu,  že by  mělo  jít  o  dobu 
nepříliš  vzdálenou  od  té,  k  níž  se  bezprostřednost  poměřuje.  Ano,  někdy  bude  taková  doba 
měřitelná  ve  vteřinách,  někdy  ve  dnech  či  týdnech.  Zdejší  soud  však  nemůže  přistoupit  na  to, 
že  by  se  v  případě  více  než  šesti  měsíců,  jak  tomu  bylo  v  dané  věci,  mohlo  hovořit 
o bezprostřednosti.  Tento  parametr  nastavený  v  Nálezu,  vzhledem  k  výše  popsaným 
okolnostem,  nebyl  při  opakovaných  volbách  konaných  v Obci dne  22.10.2011 naplněn. 
 
Soud se dále  zaměřil  (i)  na ústavní  rozměr  věci.   
 

pokračování   
 
13 
30A 47/2011   
Podle  čl.  99  Ústavy  se  Česká  republika  člení  na  obce,  které  jsou  základními  územními 
samosprávnými  celky,  a  kraje,  které  jsou  vyššími  územními  samosprávnými  celky. 
Podle čl. 101  odst.  1  Ústavy  je  obec  samostatně  spravována  zastupitelstvem.  Podle  čl.  104 
odst.  2  Ústavy  zastupitelstvo  obce  rozhoduje  ve  věcech  samosprávy,  pokud  nejsou  zákonem 
svěřeny  zastupitelstvu  vyššího  územního  samosprávného  celku.  Podle  čl.  104  odst.  3  Ústavy 
zastupitelstva  mohou  v mezích  své působnosti  vydávat  obecně  závazné  vyhlášky.   
 
Podle  §  1  věty  prvé  před  středníkem  zákona  o  obcích  je  obec  základním  územním 
samosprávným  společenstvím  občanů.  Podle  §  2  odst.  2  zákona  o  obcích  obec  pečuje 
o všestranný  rozvoj  svého  území  a  o  potřeby  svých  občanů;  při  plnění  svých  úkolů  chrání  též 
veřejný  zájem.  Podle  §  5  odst.  1  zákona  o  obcích  je  obec  samostatně  spravována 
zastupitelstvem  obce;  dalšími  orgány  obce  jsou  rada  obce,  starosta,  obecní  úřad  a  zvláštní 
orgány  obce. 
 
Podle  §  84  odst.  1  zákona  o  obcích  zastupitelstvo  obce  rozhoduje  ve  věcech  patřících 
do  samostatné  působnosti  obce.  Podle  §  84  odst.  2  zákona  o  obcích  je  zastupitelstvu  obce 
mj. vyhrazeno  schvalovat  program  rozvoje  obce,  schvalovat  rozpočet  obce  a  závěrečný  účet 
obce,  zřizovat  a  rušit  příspěvkové  organizace  a  organizační  složky  obce,  schvalovat  jejich 
zřizovací  listiny,  vydávat  obecně  závazné  vyhlášky  obce  či  rozhodovat  o  vyhlášení  místního 
referenda.   
 
Podle  §  103  odst.  1  zákona  o  obcích  starosta  zastupuje  obec  navenek.  Podle  §  103 
odst.  2  věty  prvé  starostu  a  místostarostu  (místostarosty)  volí  do  funkcí  zastupitelstvo  obce 
z řad svých  členů. 
 
 
Z právě  uvedeného  je  zřejmé,  že  fungující  orgány  obce,  jejichž  konstituování  má 
základ  ve  volbách,  jsou  životně  důležité  pro  to,  aby  mohl  být  vůbec  naplněn  ústavní  i  zákonný 
pohled  (a požadavky)  na obec jako takovou.   
 
Podle  čl.  102  odst.  2  Ústavy  je  funkční  období  zastupitelstva  čtyřleté.  Zákon  stanoví, 
za jakých  podmínek  se  vyhlásí  nové  volby  zastupitelstva  před  uplynutím  jeho  funkčního 
období. 
 
Podle  §  69  odst.  1  zákona  o  obcích  mandát  člena  zastupitelstva  obce  vzniká  zvolením; 
ke zvolení  dojde ukončením  hlasování.   
 
 
Podle  §  54  odst.  1  písm.  a)  volebního  zákona  ke  zvolení  zastupitelstva  obce  nedojde, 
jestliže  soud  shledá  oprávněným  návrh  na neplatnost  hlasování  nebo na neplatnost  voleb.   
 
Zdejší  soud  se  proto  následně  zaměřil  na  situaci  předvídanou  v  §  54  odst.  1  písm.  a) 
volebního  zákona  a její  praktický  dopad na  život  v obci. 
 
Vyhoví-li  soud  návrhu  na  určení  neplatnosti  voleb,  musí  se  v  obci  konat  opakované 
volby.  Ve  smyslu  §  107  zákona  o  obcích  stávající  starosta  a  místostarosta  vykonávají  své 
pravomoci  až  do  zvolení  nového  starosty  a  místostarosty.  V  obcích,  kde  není  volena  rada  (což 
je  případ  Obce),  náležejí  starostovi  pravomoci  stanovit  pravidla  rozpočtového  provizoria 

pokračování   
 
14 
30A 47/2011   
a přijímat  rozpočtová  opatření  (§  102a  odst.  4  zákona  o  obcích  ve  spojení  s  §  102a  odst.  2,  3 
zákona  o  obcích),  a  to  až  do  ustavujícího  zasedání  nově  zvoleného  zastupitelstva  obce, 
které vzejde  z  navazujících  opakovaných  voleb.  Činnost  zastupitelstva  obce  je  však 
paralyzována  [k  tomu  srov.  výše  čl.  102  odst.  2  Ústavy  a  §  54  odst.  1  písm.  a)  a  §  69  odst.  1 
volebního  zákona]  a  obec  v období  do  opakovaných  voleb  vedou  dosavadní  starosta 
a místostarosta.  Za  takových  okolností  však  nelze  hovořit  o  obci  jako  o  plnohodnotně 
fungujícím 
základním 
územním 
samosprávném 
společenství 
občanů. 
Jde 
pouze 
o prolongované  provizorium.   
 
Ovšem  právě  v tom  zdejší  soud  spatřuje  zcela  zásadní  okolnost,  která  na  misce  vah 
nakonec  převážila  pro  závěr,  že  volby  do  zastupitelstva  obce  nelze  donekonečna  prohlašovat 
za  neplatné  a  donekonečna  je  opakovat  jen  na  základě  toho,  že  v určitém  časovém  úseku, 
který  ale  rozhodně  nenavazoval  bezprostředně  na  termín  konání  opakovaných  voleb,  došlo 
za účelem  neregulérního  ovlivnění  volebního  výsledku  ke  změně  trvalého  pobytu  určitého 
počtu  občanů.  Obec  a  její  obyvatelé  nemohou  navždy  nést  „dědičný  hřích“  někdejšího 
porušení  pravidel  svobodné  soutěže  politických  stran.  Řečeno  jinak,  obec  a  její  obyvatelé  mají 
právo  na  to,  aby  správa  jejich  věcí  byla  vykonávána  plnohodnotně  a  nikoliv  provizorně. 
Každé  porušení  pravidel  musí  být  hodnoceno  ve  vztahu  ke  konkrétním  okolnostem,  za  nichž 
k němu  došlo.  Čas  je  faktorem,  který  může  relativizovat  mnohé.  Soud  přitom  vzal  v  úvahu 
skutečnosti  známé  mu  z  vlastní  úřední  činnosti  a  v  podstatě  obecně  známé,  které  provázejí 
život  v  Obci  od  roku  2006.  Od  této  doby  do  současnosti,  jedna,  či  druhá  ze  dvou  volebních 
stran  v  Obci  používá  v  průběhu  volebního  procesu  praktik,  které  způsobily  vyslovení 
neplatnosti  voleb  konaných  15.  a  16.  října  2010  a  opakovaných  voleb  konaných  dne  9.  dubna 
2011.  I  když  důsledky  těchto  praktik  zaznamenaných  před  prvními  opakovanými  volbami 
přetrvaly  do  současnosti,  dospěl  soud  k  závěru,  že  prioritním  je  nadřazení  práva  obce  a  jejích 
občanů  na  plnohodnotnou  správu  jejich  věcí  nad  partikulární  zájmy  politických  stran  či  hnutí. 
Ostatně,  více  než  půlrok  trvající  stav  ukázal,  že  ti,  kdož  se  do  Obce  nastěhovali  bezprostředně 
před  opakovanými  volbami  konanými  dne  9.4.2011,  zůstali  jejími  občany  i  nadále  a  volební 
zákon  přece  nespojuje  právo  volit  s  tím,  jak  se  kdo  (a  zda  vůbec)  podílí  na  kulturním 
či  společenském  životě  obce, kam si  nechává  posílat  poštu  či kam  chodí  jeho  děti  do školy.   
 
To  vše  přivedlo  zdejší  soud  k  závěru,  že  v  mezích  námitek  uvedených  v  Návrhu 
neshledal,  že  při  opakovaných  volbách  do  zastupitelstva  Obce  byl  porušen  zákon  či  ústavní 
principy.   
 
Jelikož  návrh  na  neplatnost  opakovaných  voleb  do  zastupitelstva  obce  Bohy 
konaných  dne  22.10.2011  není  důvodný,  soud  jej  usnesením  podle  §  90  odst. 3 věty prvé 
s.ř.s. ve spojení s § 78 odst. 7 s.ř.s. per analogiam
 zamítl.   
 
Soud 
neprovedl  navrhovateli  navržené  důkazy  zápisem  z  výsledků  voleb 
do zastupitelstva  Obce,  veřejnou  datovou  sítí,  rozhodnutím  Krajského  úřadu  Plzeňského 
kraje,  volební  dokumentací,  soudním  spisem  a  usnesením  Krajského  soudu  v  Plzni 
ze dne 16.11.2010  č.j.  57A  97/2010-162,  deníkem  Mladá  fronta  Dnes,  deníkem  Blesk, 
trestním  spisem  Okresního  soudu 
  sp.zn.  1T  176/2011,  rozhodnutími  Nejvyššího 
správního  soudu  ze  dne  22.6.2010  č.j.  Vol  12/2010-24  a  ze  dne  4.7.2006  č.j.  Vol  66/2006-
105,  korespondencí  s  Městským  úřadem  Kralovice,  protokoly  o  výpovědi  svědků  P
 

pokračování   
 
15 
30A 47/2011   
S
,  J
  L
,  V
L
  a  J
  N
,  zprávou  od  České  pošty,  s.p. 
o doručování  tiskovin  účelově  přihlášených  osob,  výslechem  místně  příslušné  poštovní 
doručovatelky,  jednotlivými  výpisy  z  katastru  nemovitostí  u  jednotlivých  dotčených  osob, 
výslechy  osob  uvedených  ve  zpracovaném  seznamu  navrhovatelů  a  seznamem  osob, 
protože jejich  provedení,  vzhledem  k  výše  prezentovaným  důvodům,  které  vedly  soud 
k zamítnutí  návrhu,  by bylo  zjevně  nadbytečné.     
 
O  náhradě  nákladů  řízení  bylo  rozhodnuto  podle  §  93  odst.  4  s.ř.s.,  podle  něhož 
na náhradu  nákladů  řízení  nemá  žádný  z účastníků  právo.   
 
 
P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení je kasační stížnost nepřípustná (§ 104 odst. 1 s.ř.s.) 
 
 

 
Toto  usnesení  nabývá  právní  moci  dnem  vyvěšení  na  úřední  desce  soudu,     
 
 
tj. 21. listopadu 2011 (§ 93 odst. 5 věta druhá s.ř.s.). 
 
 
V Plzni  dne  21. listopadu  2011  
 
 
       JUDr. Václav Roučka, v.r. 
předseda senátu 
Za správnost  vyhotovení: 
Helena  Kováříková