30A 47/2011-141
U S N E S E N Í
Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Roučky
a soudců JUDr. Petra Kuchynky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci
navrhovatelů:
1) Sdružení nezávislých kandidátů obce Bohy,
jehož jménem jedná zmocněnkyně D
L
, bytem
a
2) Ing. A
L
,
bytem
,
oba zastoupeni JUDr. Zdeňkem Vlčkem, advokátem, se sídlem Na Roudné 18, 301 00 Plzeň,
za účasti: 1) Městský úřad Kralovice,
se sídlem Markova tř. 2, 331 41 Kralovice,
jako příslušný volební orgán, a dále těch, jejichž volba byla napadena:
2) L
H
,
bytem
, 3) P
S
, bytem
,
4) V
S
, bytem
,
5) R
D
,
bytem
,
6) V
F
, bytem
,
7) L
K
, bytem
, všichni jako kandidáti zvolení
do zastupitelstva obce Bohy, v řízení o
návrhu na neplatnost opakovaných voleb
do zastupitelstva obce Bohy konaných dne 22.10.2011,
t a k t o :
I.
Návrh se z a m í t á .
II.
Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení .
O d ů v o d n ě n í
Dne 1.11.2011 v 14.00 hod. bylo Krajskému soudu v Plzni (dále též jen „
zdejší soud“)
doručeno podání navrhovatelů datované téhož dne a označené jako „
Návrh na neplatnost
opakovaných voleb do zastupitelstva obce Bohy konaných dne 22.10.2011“ (dále též jen
„
Návrh“).
Navrhovatelé konstatovali, že celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamu
voličů a jejich dodatků pro opakované volby do zastupitelstva obce Bohy (déle též jen
„
Obec“) byl 135, celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky byl 125, celkový
počet odevzdaných úředních obálek byl 125.
Voleb do zastupitelstva Obce se zúčastnily dvě volební strany. Volební strana č. 1 -
Sdružení nezávislých kandidátů - HB (dále též jen „
Volební strana č. 1“) - s počtem
kandidátů 7 (L
H
, P
S
, V
S
, R
D
,
V
F
, E
K
, S
S
) a volební strana č. 2 - Sdružení
nezávislých kandidátů obce Bohy (dále též jen „
Volební strana č. 2“) - rovněž s počtem
kandidátů 7 (A
L
, L
K
, T
P
, V
R
, P H ,
L
K
a V
B
).
pokračování
2
30A 47/2011
Navrhovatelé připomněli, že Krajský úřad Plzeňského kraje vydal rozhodnutí o určení
pověřeného obecního úřadu k výkonu státní správy v přenesené působnosti za Obec. Tím byl
určen Městský úřad Kralovice jako místně příslušný pověřený obecní úřad k výkonu
přenesené působnosti ve smyslu § 7 odst. 2 a § 61 odst. 1 písm. a) zákona o obcích,
a to v rozsahu stanoveném zákonem č. 133/2000 Sb., o evidenci a rodných číslech a o změně
některých zákonů, s tím, že přenesenou působnost bude vykonávat počínaje 1.3.2011 a konče
31.12.2011.
Ze stálého seznamu voličů Obce ze dne 21.10.2011 vyplynulo, že v tomto seznamu
je uvedeno celkem 135 občanů s trvalým bydlištěm v obci Bohy a Rakolusky. Ze zápisu
o výsledku opakovaných voleb zastupitelstva Obce konaných dne 22.10.2011 vyplývá,
že do zastupitelstva Obce byli zvoleni za Volební stranu č. 1 L
H
(počet hlasů
84), P
S
(počet hlasů 83), V
S
(počet hlasů 86), R
D
(počet hlasů 84) a V
F
(počet hlasů 85) a za Volební stranu č. 2 A
L
(počet hlasů 41) a L
K
(počet hlasů 40).
Navrhovatelé zdůraznili, že se jednalo o opakované volby, kdy volby do zastupitelstva
Obce konané ve dnech 15. a 16.10.2010 byly usnesením Krajského soudu v Plzni
ze dne 16.11.2010 č.j. 57A 97/2010-162 prohlášeny za neplatné, stejně jako opakované volby
do zastupitelstva Obce konané dne 9.4.2011, které byly prohlášeny za neplatné usnesením
Krajského soudu v Plzni ze dne 11.5.2011 č.j. 30A 21/2011-59. Důvodem pro shora uvedená
rozhodnutí byla zejména ta skutečnost, že během časově velmi krátkého období, a to zejména
těsně před termínem konání zrušených voleb dne 9.4.2011 došlo k tomu, že se k trvalému
pobytu do Obce přihlásil podezřele velký počet osob za podmínek, které byly vyhodnoceny
tak, že se jedná o účelový krok, který by měl podstatným způsobem ovlivnit hlasování a tedy
volby do Obce.
Dle navrhovatelů je to zejména Volební strana č. 1, která užívá nátlakové mediální
prostředky, podněty orgánům činným v trestním řízení tak, aby za jakoukoliv cenu získala
volební vítězství. Jedná se zejména o prezentace a účelová tvrzení a hodnocení úkonů starosty
Ing. Antonína Levého v médiích, prohlášení v tisku apod. Toto soupeření dvou politických
stran vyústilo i v trestní oznámení, na základě kterého je v současné době Ing. A. Levý trestně
stíhán, kdy trestní stíhání je vedeno u Okresního soudu
pod sp.zn. 1T 176/2011.
Navrhovatelé vyslovili přesvědčení, že byl porušen volební zákon, zejména jeho § 60
odst. 2 a 3, tedy zejména došlo k porušení způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb.
Navrhovatelé v té souvislosti odkázali na usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11.5.2011
č.j. 30A 21/2011-59, podle něhož porušení volebního zákona je nutné vykládat extenzivně
a neomezovat se pouze na zkoumání, zda došlo k porušení konkrétního ustanovení zákona
o volbách do obcí, ale je nutné zkoumat, zda nedošlo k porušení i jiných právních předpisů
nebo ústavních principů, které by měly přímý dopad na regulérnost voleb
(viz např. i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 22.6.2010 č.j. Vol 12/2010-24
a rozhodnutí ze dne 4.7.2006 č.j. Vol 66/2006-105).
Zásadní skutečností, která způsobila neplatnost opakovaných voleb dne 22.10.2011
v Obci, bylo dle názoru navrhovatelů to, že došlo k účelovému nárůstu voličů v Obci,
pokračování
3
30A 47/2011
kdy osoby v mnoha případech v příbuzenských vztazích zejména ke kandidátům Volební
strany č. 1 se formálně přihlásily k trvalému pobytu v Obci tak, aby získaly aktivní volební
právo, a to v době před zrušenými opakovanými volbami dne 9.4.2011. Tento,
dle navrhovatelů účelový stav, trvá a pouhá skutečnost, že uplynula několikaměsíční lhůta
od zrušených voleb ze dne 9.4.2011 nemůže tento protiprávní stav zhojit, naopak, z pasivity
nově přihlášených občanů s právem volit zcela jednoznačně vyplývá účelnost a formálnost
tohoto úkonu a tím dochází k porušování veškerých demokratických prvků a principů
volebního práva.
Navrhovatelé
argumentovali
nálezem
Ústavního
soudu
ze
dne
4.5.2011
sp.zn. Pl. ÚS 6/11, zejména pak jeho částí VIII, body 26 – 40, především ale body 33, 34, 35,
36 a 37. Z obsáhlé a pregnantní argumentace Ústavního nálezu je dle navrhovatelů zřejmé,
že právní úprava uvedeného stavu není dokonalá.
Ze všech skutečností je dle navrhovatelů nutné dovodit a i v tomto konkrétním případě
a v této souvislosti apelovat na zákonodárce, zda není žádoucí nastolit či zpřesnit podmínky
aktivního i pasivního volebního práva do zastupitelstev obcí právě tak, aby bylo podstatným
způsobem znesnadněno zneužití stávajícího benevolentního kritéria trvalého pobytu.
Navrhovatelé dále konstatovali, že „
nově přihlášení občané k trvalému pobytu je nutné
hodnotit jako účelové jednání, jehož jediným cílem byl vznik aktivního volebního práva
pro určitého kandidáta, a tím ho zvýhodnit. Takové jednání obchází volební zákon a tento
protiprávní stav trvá a nemůže být zhojen uplynutím jakékoliv lhůty mezi termíny voleb.“.
Je zřejmé, jak vyplývá z předchozích rozhodnutí krajského soudu ve věci, že v Obci došlo
k hromadné účelové změně trvalého pobytu občanů před konáním voleb a tím došlo
k nežádoucímu ovlivnění volebního výsledku. V průběhu doby od 6.4.2011, kdy proběhly
předchozí volby zrušené Krajským soudem v Plzni, jsou zřejmé skutečnosti, ze kterých lze
dle navrhovatelů dovodit účelovost minimálně 47 voličů.
Navrhovatelé uvedli, že starosta obce Ing. Levý se v souladu se závěry shora
uvedeného nálezu Ústavního soudu obrátil dopisem ze dne 18.10.2011 na Městský úřad
Kralovice s žádostí, aby osoby, které jsou formálně přihlášeny k trvalému pobytu v Obci, byly
v souladu s judikaturou a závěrem Ústavního soudu ze seznamu voličů vyškrtnuti. Městský
úřad Kralovice však dopisem ze dne 21.10.2011 tento požadavek na vyškrtnutí osob
ze seznamu voličů odmítl „jako zcela nereálný“.
Navrhovatelé argumentovali údaji, které dle jejich názoru transparentně a jednoznačně
prokazují formálnost napadeného kroku, tedy přihlášení se uvedených osob k trvalému pobytu
za účelem získání aktivního volebního práva a pomoci tímto způsobem jedné ze stran
k volebnímu vítězství. Navrhovatelé sestavili seznam, který dle nich prokazuje tvrzení
o neplatnosti voleb.
1) Velký počet osob přihlášených na jedné nemovitosti - jedná se zejména o nemovitost Bohy
čp.
, kde je přihlášeno 14 dospělých osob a 4 děti, takže s ohledem na dispozici nemovitosti
není možné, aby v ní žil takový počet osob. Tato nemovitost je dle tvrzení její vlastnice
dokonce dlouhodobě bez vody, elektřiny, takže je nepředstavitelné, aby byla řádně užívána
v rozsahu trvalého pobytu.
pokračování
4
30A 47/2011
2) K trvalému pobytu do Obce se přihlásily ve většině případů z úplných rodin pouze dospělé
zletilé osoby s možností uplatnění aktivního volebního práva, ale nebyly již přihlášeny
nezletilé děti, které navštěvují mateřské či základní školy většinou tam, kde fakticky žijí
se svými rodiči. Jedná se většinou o bydliště, kde byly [děti] hlášeny k předchozímu trvalému
pobytu či na jiném místě, kde fakticky žijí. Syn jedněch z manželů navštěvuje MŠ ve
ul. v
.
3) Uvedeným osobám, které se účelově přihlásily k trvalému pobytu, není doručována pošta,
a to ani např. denní tisk apod., popř. je zajištěno doručování pošty formou tzv. dosílky právě
na předchozí adresy, které jsou většinou totožné s předchozím trvalým pobytem či jiným
faktickým místem pobytu.
4) Žádná z účelově přihlášených osob se nepodílí na faktickém životě v obci, a to ani
v kulturních a společenských sférách či v dobrovolných organizacích.
5) U účelově přihlášených osob nedošlo ani k faktickému nastěhování do místa trvalého
pobytu.
6) Osoby účelově přihlášené k trvalému pobytu nejsou zapojeny do odpadového hospodářství,
odpady likvidují na svých faktických adresách, kde žijí a kde by také měly vykonávat svá
práva, tedy i aktivní volební právo, a podílet se na právech a povinnostech, který jim ukládá
náš právní řád.
7) Některé nemovitosti, které byly použity k nahlášení trvalého pobytu, procházejí
rekonstrukcí, takže jsou v současné době neobyvatelné a některé jsou svým stavebním
profilem a stavebními úpravami v horší kvalitě, např. rekreační chaty, které je obtížné
celoročně užívat a faktický trvalý pobyt by probíhal v kvalitativně horších nemovitostech.
Dle navrhovatelů je zřejmé, že institut trvalého pobytu se stal pravidelným nástrojem
v boji dvou soupeřících volebních stran v Obci, kdy z listiny vyplývá, že přibližně 40 voličů
žije jinde, kde tráví podstatnou část svého života, pracovní výkony, vychovávají děti, tráví
mimopracovní čas. To svědčí pro účelovost úkonu přihlášení k trvalému pobytu, což je
dle navrhovatelů nepřípustné porušení zásady rovného volebního práva a zásady svobodné
soutěže politických sil. Tím se prokazuje účelovost změny trvalého pobytu, kdy je zřejmé,
že tato intenzita razantním způsobem ovlivnila volební výsledky s tím, že zde existuje
příčinná souvislost mezi namítaným postupem před volbami a výsledkem napadených voleb
se zřetelem na možné obcházení volebního zákona a zatemnění výsledků voleb v souvislosti
s intenzitou zásahu, tedy pravděpodobnými dopady účelové změny trvalého pobytu
přihlášením se do objektu ve vlastnictví některých kandidátů či osob spřízněných (s odkazem
na zmíněný nález Ústavního soudu).
Navrhovatelé s odkazem na Ústavní soud, který v obdobných případech dokonce
hovoří o
„nekalých praktikách, které s ohledem na počet přihlášených osob oslabily integritu
voleb a demokracii samotnou“ citovali bod 38 nálezu Ústavního soudu ze dne 4.5.2011
sp.zn. Pl.ÚS 6/11:
„S ohledem na význam voleb v demokratické společnosti a z něho
pokračování
5
30A 47/2011
vyplývající presumpci jejich ústavností a zákonností je ještě třeba zdůraznit, že neplatnost
voleb může způsobit jen takové závažné porušení volebního zákona, které zpochybňuje
výsledky voleb a které odůvodněně vyvolává pochybnost o tom, zda volby a jejich výsledky
jsou projevem skutečné vůle voličů. V právním státě musí mít každé konkrétní jednání
předvídatelné právní důsledky. Lze dovodit, že důvod rušit volby zde nebude, pokud konkrétní
praktika, kterou bude možné označit za nemorální a nemravnou na zvolení volební strany
podstatný vliv neměla. Pokud však tento vliv podstatný měla, bude třeba ke zrušení
napadených voleb přikročit.“.
K věci se na výzvu soudu vyjádřil rovněž Městský úřad Kralovice (dále též jen
„
Městský úřad“), a to podáním ze dne 7.11.2011. V něm zopakoval, že byl Krajským úřadem
Plzeňského kraje pověřen výkonem přenesené působnosti za Obec v rozsahu stanoveném
zákonem č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, počínaje dnem 1.3.2011
a konče dnem 31.12.2011. Proto mu nejsou známy skutečnosti uváděné v návrhu, které se
týkají popisu situace a případných změn v počtech trvale hlášených osob před tímto datem.
Městský úřad konstatoval, že od účinnosti tohoto pověření došlo k přihlášení k trvalému
pobytu do Obce 46 občanů. Z těchto číselných údajů však není možné dovozovat příčiny
takového postupu či jeho účelovost, neboť Městskému úřadu jsou známy pouze takové
skutečnosti, jež jsou prezentovány v médiích. Současně je mu známo, že otázka přihlášení
k trvalému pobytu byla jako jedna z forem volebního soutěžení využita oběma kandidujícími
stranami.
S názory navrhovatelů byl Městský úřad podle svých slov blíže seznámen
až po žádosti navrhovatele č. 2 o vyškrtnutí tzv. formálně přihlášených osob k trvalému
pobytu v Obci. Po konzultaci obsahu této žádosti s Krajským úřadem Plzeňského kraje byla
žádost odmítnuta. Městský úřad nesouhlasil s odůvodněním navrhovatele, že požadavek
na vyškrtnutí osob ze seznamu voličů odmítl jako zcela nereálný, neboť tato formulace se
týkala především možnosti prověřit důvody uváděné žadatelem, který odkazoval, mimo jiné,
na blízké
příbuzenské vztahy kandidátů, nezpůsobilost objektů k trvalému bydlení
či nepřímého uplácení. Městský úřad se domníval, že rozsah námitek doručených
dne 19.10.2011 jako odůvodnění k vyškrtnutí osob ze seznamu voličů bylo zcela nereálné
prověřit do 20.10.2011, kdy byl termín uzavření seznamu voličů. Zejména však navrhovatel
opomněl odkaz Městského úřadu na § 28 odst. 2 volebního zákona, dle něhož lze občana
vyškrtnout pouze tehdy, pokud pozbyl práva volit. Stejně tak byl navrhovatel informován
o znění § 12 zákona o evidenci obyvatel, který stanoví podmínky pro zrušení údaje o místu
trvalého pobytu.
K věci se dále vyjádřili P
S
(podání ze dne 6.11.2011), V
S
(podání ze dne 6.11.2011), L
H
(podání ze dne 5.11.2011), R
D
(podání ze dne 6.11.2011) a V
F
(podání ze dne 6.11.2011), kteří shodně
navrhovali zamítnutí návrhu. Naopak, L
K
(podání ze dne 8.11.2011)
se s návrhem ztotožnil.
Problematika voleb do zastupitelstev obcí je upravena zákonem č. 491/2001 Sb.,
o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění účinném k 22.10.2011
(dále též jen „
volební zákon“ nebo „
zákon o volbách“).
pokračování
6
30A 47/2011
Na posuzovanou věc dopadala rovněž ustanovení zákona č. 128/2000 Sb., o obcích,
ve znění účinném k 22.10.2011 (dále též jen „
zákon o obcích“).
Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „
soudní řád správní“ nebo „
s.ř.s.“).
Ve smyslu § 90 odst. 1 s.ř.s. se za podmínek stanovených zvláštními zákony
[mj. volebním zákonem] může občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení
nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých
kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování
anebo neplatnosti volby kandidáta.
Podle § 90 odst. 2 s.ř.s. účastníky jsou navrhovatel, příslušný volební orgán a ten,
jehož volba byla napadena.
Podle § 90 odst. 3 s.ř.s. soud rozhodne usnesením, a to do dvaceti dnů poté, kdy návrh
došel soudu. Jednání není třeba nařizovat.
Ve smyslu § 60 odst. 1 volebního zákona podáním návrhu na neplatnost hlasování,
na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu
každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen,
jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto
zastupitelstva (dále jen „navrhovatel“).
Podle § 60 odst. 3 volebního zákona návrh na neplatnost voleb může podat
navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl
ovlivnit výsledky voleb.
Předmětem soudního přezkumu byly opakované volby do zastupitelstva Obce
vyhlášené sdělením Ministerstva vnitra ze dne 8.6.2011 na den 22.10.2011. Zdejší soud
dospěl k závěru, že Návrh není důvodný, když o něm uvážil následovně.
Předchozí opakované volby v Obci se konaly dne 9.4.2011. Návrhem doručeným
soudu dne 22.4.2011 se stávající navrhovatel č. 1 domáhal vyslovení jejich neplatnosti
a zdejší soud usnesením ze dne 11.5.2011 č.j. 30A 21/2011-59 (dále též jen „
Usnesení“)
vyslovil, že opakované volby do zastupitelstva Obce konané dne 9.4.2011 byly neplatné.
Navrhovatel č. 1 tehdy stěžejní porušení zákona, které podstatně ovlivnilo výsledky voleb,
spatřoval v podezřelém nárůstu voličů během krátkého období mezi volbami konanými
dne 16. října 2010 a opakovanými volbami konanými dne 9.4.2011, zvláště v období 2 - 4
týdnů před termínem konání opakovaných voleb, a tvrdil, že došlo k porušení § 28 odst. 2
zákona o volbách.
Zdejší soud v Usnesení mj. konstatoval, že „(...)
Vzhledem k hlavní námitce
navrhovatele o neúměrném nárůstu voličů v obci Bohy v době krátce před konáním
opakovaných voleb, se soud zaměřil na ověření, zda navrhovatelem uváděná tvrzení mohla
pokračování
7
30A 47/2011
představovat porušení volebního zákona v širším slova smyslu, způsobem ovlivňujícím
výsledky voleb. Soud vycházel ze vzájemného propojení práva volit do zastupitelstva obce
a institutu trvalého pobytu občana. Podle § 4 odst. 1 zák. o volbách do zastupitelstev obcí
občan obce má právo volit do zastupitelstva obce, pokud v den voleb v obci je hlášen
k trvalému pobytu a pokud splňuje další podmínky v tomto ustanovení definované.
Podle ustanovení § 16 odst. 1 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, občanem obce je fyzická osoba,
která je státním občanem České republiky a je v obci hlášena k trvalému pobytu. Ve smyslu
§ 16 odst. 2 písm. a) cit. zákona občan obce, který dosáhl věku 18 let má právo volit a být
volen do zastupitelstva obce za podmínek stanovených zvláštním zákonem. Současně soud
vycházel ze zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, který v § 10 upravuje institut
trvalého pobytu občanů. Soud vycházel ze zjištěné a nesporné skutečnosti, že výkon státní
správy v rozsahu zákona o evidenci obyvatel vykonával pro obec Bohy (Rakolusky) Městský
úřad Kralovice, na který byl výkon přenesené působnosti v tomto rozsahu přenesen
rozhodnutím Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 21.2.2011 č.j. VVŽÚ/2173/11.
Z citovaných zákonných ustanovení ve vazbě na ust. § 33 odst. 4 zák. o volbách
do zastupitelstev obcí vyplývá, že právo občana volit je těsně spjato s místem jeho trvalého
pobytu. K prokázání práva občana volit je nezbytné, aby nejpozději v den konání voleb občan
v obci, ve které chce volit, byl přihlášen k trvalému pobytu. Zákonodárce přitom nestanoví
dobu, po kterou je občan povinen být minimálně přihlášen k trvalému pobytu v obci, aby mohl
volit, a proto je teoreticky možné, aby se přihlásil k trvalému pobytu v obci a byl k trvalému
pobytu přihlášen třeba i první den voleb a své volební právo uplatnil v místě nového trvalého
pobytu. Z dokumentů Městského úřadu Kralovice soud zjistil, že v době od 14.3.2010
do 7.4.2010 v obci Bohy (Rakolusky) došlo k přihlášení 31 občanů k trvalému pobytu
v objektech označených číslem popisným a 10 občanů v objektech s číslem evidenčním.
Z obsahu předložených přihlašovacích lístků k trvalému pobytu bylo zjištěno, že jednotliví
občané řádně vyplnili a podepsali přihlašovací lístek k trvalému pobytu, v každém
sledovaném případě bylo výpisem z katastru nemovitostí doloženo vlastnictví oprávněné
osoby ve smyslu § 10 odst. 6 písm. c) zákona o evidenci obyvatel k objektu, ve kterém se
jednotliví občané k trvalému pobytu hlásili, oprávněná osoba vždy potvrdila souhlas
na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny a objekt,
ve kterém občané si zvolili místo trvalého pobytu, byl ve sledovaných případech vždy označen
číslem popisným nebo číslem evidenčním a prokazatelně se jednalo vždy o objekty určené
pro bydlení nebo individuální rekreaci. V každém z ověřovaných případů oprávněná osoba
potvrdila souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu přihlašované osoby
před zaměstnancem
ohlašovny.
Správnost
údajů
zaznamenaných
v jednotlivých
přihlašovacích tiskopisech soud ověřil v rámci úřední činnosti prostřednictvím
informativních výpisů z katastru nemovitostí zachycující informace o dotčených stavbách
v obci Bohy (Rakolusky).
Při výkonu státní správy v této oblasti a ve vztahu ke sledovanému ohlašování změny
místa trvalého bydliště u jednotlivých osob, soud neshledal porušení zákona, které by mohlo
ovlivnit výsledky voleb. Výkon státní správy v této oblasti byl realizován v souladu s článkem
2 odst. 3 Ústavy České republiky, podle kterého státní moc slouží všem občanům a lze ji
uplatňovat jen v případech, v mezích a způsobem, který stanoví zákon. (...)
Při ověření
důvodnosti výtky navrhovatele mířící na podezřelý nárůst voličů v období krátce před
pokračování
8
30A 47/2011
konáním opakovaných voleb, hodnotil soud regulérnost voleb též ve světle ústavních principů,
které je nezbytné v celém volebním procesu respektovat. I přes deklarovanou zákonnost
postupu při ohlašování změny místa trvalého pobytu u 41 osob přihlášených v době
od 14.3. do 7.4.2011, nemohl soud přehlédnout další souvislosti, které signalizovaly porušení
ústavních principů v průběhu volebního procesu a které mohly regulérnost voleb ovlivnit.
Z předložených přihlašovacích tiskopisů bylo zjištěno, že souhlas s ohlášením změny místa
trvalého pobytu jednotlivým osobám udělovali jako oprávněné osoby též 4 kandidáti
za volební stranu Sdružení nezávislých kandidátů – HB. Kandidáti za tuto stranu celkově jako
oprávněné osoby udělili souhlas se změnou trvalého pobytu celkem u 14 přihlašovaných osob
ze sledovaného počtu 41 osob a vytvořili předpoklad pro vznik práva volit u těchto osob.
Kandidát V
F
, bytem
č.p. udělil jako oprávněná osoba souhlas v jednom
případě, kandidátka L
H
, bytem
č.p.
udělila souhlas v 8 případech,
V
S
, bytem
č.p. udělila souhlas ve 3 případech, R
D
,
bytem
č.p. udělila souhlas v jednom případě a S
S
, bytem
č.p.
udělil souhlas v 1 případě.
Při vyhodnocení tohoto zjištění soud navázal na právní názory vyslovené v rozhodnutí
zdejšího soudu ze dne 16.11.2000, č.j. 57 A 97/2010-162 a vycházel rovněž z aktuálního
nálezu Ústavního soudu ze dne 4.5.2011 sp.zn. Pl. ÚS 59/10, dostupného na www.naulus.cz.
Soud při hodnocení průběhu procesu voleb z pohledu dodržování ústavních principů, vycházel
z Listiny základních práv a svobod, z její části upravující politická práva a to z čl. 21 odst. 1,
podle kterého občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou
volbou svých zástupců dále z čl. 21 odst. 2, 3, podle kterého volební právo je všeobecné
a rovné a vykonává se tajným hlasováním, přičemž podmínky výkonu volebního práva stanoví
zákon, a z čl. 21 odst. 4, podle kterého občané mají za rovných podmínek přístup k voleným
a jiným veřejným funkcím. Současně soud vycházel z čl. 22 Listiny základních práv a svobod,
podle kterého zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí
umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil z demokratické společnosti.
Základním interpretačním pravidlem výkladu zákonů, které blíže upravují výkon všech
politických práv je čl. 5 Ústavy, podle kterého politický systém je založen na svobodném
a dobrovolném vzniku volné soutěže politických stran respektujících základní demokratické
principy, toto ustanovení má přímou spojitost se všemi politickými právy vyjádřenými
v Ústavě a svoji povahou ovlivňuje a předurčuje způsob formování politických sil
v demokratické společnosti. Svobodná soutěž politický sil nachází svůj výraz především
ve volbách a je základním předpokladem fungování demokratického státu (nález Ústavního
soudu Pl. ÚS 59/2010). Již výše zdejší soud zdůraznil, že trvalý pobyt je definován jako údaj
evidenční povahy a podtrhl, že tento institut nabývá na významu ve vazbě na zák. č. 491/2001
Sb., o volbách do zastupitelstva v obcích, neboť se stává hlavním kritériem pro vznik aktivního
a pasivního volebního práva. Přihlašování občanů k trvalému pobytu v obci v období blížícím
se konání voleb do zastupitelstva obce musí být proto realizováno nejen za dodržení
zákonných podmínek plynoucích ze zákona o evidenci obyvatel, ale musí i respektovat zásadu
rovného volebního práva a zásadu svobodné soutěže politických sil. V souzeném případě
institut trvalého pobytu se stal pravidelným nástrojem v boji dvou soupeřících volebních stran
v obci Bohy, který je pod soudním dohledem již od roku 2006. Z úřední činnosti soud zjistil
z rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 13. listopadu 2006 č.j. 30 Ca 98/2006-34, že v průběhu
pokračování
9
30A 47/2011
voleb do zastupitelstva obce Bohy konaných 20. a 21. října 2006 do stálého seznamu voličů
po jeho uzavření bylo dopsáno 10 voličů, kteří jako místo trvalého pobytu uváděli místo Dům
s pečovatelskou službou. Ač seznam voličů byl uzavřen, voliči ve sledovaném případě
prokázali právo hlasovat a byli do výpisu ze seznamu voličů dopsáni dodatečně podle § 33
odst. 4 zák. o volbách do zastupitelstev obcí. Výkon státní správy pro obec Bohy na úseku
evidence obyvatelstva v roce 2006 zajišťoval Obecní úřad Bohy, který byl tvořen starostou
Ing. Antonínem Levým, místostarostou a tajemníkem. Tehdejší starosta Ing. Antonín Levý byl
současně kandidátem za volební stranu Sdružení nezávislých kandidátů obce Bohy ve volbách
do zastupitelstva obce konaných v roce 2006. Obdobná praktika provázející přihlášení nových
občanů k trvalému pobytu v obci Bohy byla zaznamenána i ve volbách do zastupitelstva obce
Bohy konaných v roce 2010. Výkon státní správy na úseku evidence obyvatelstva v obci Bohy
zajišťoval opět Obecní úřad Bohy, rovněž představovaný starostou Ing. Antonínem Levým,
místostarostou a tajemníkem. Na podkladě výsledků voleb v roce 2006 zastupitelstvo obce
Bohy bylo tvořeno 7 zastupiteli, z nichž 4 zastupitelé byli zvoleni za volební stranu Sdružení
nezávislých kandidátů obce Bohy a 3 zastupitelé za Sdružení nezávislých kandidátů – HB.
Zdejší soud v rozhodnutí ze dne 16. listopadu 2010 č.j. 57 A 97/2010-162 ve věci navrhovatele
Sdružení nezávislých kandidátů – HB o návrhu na neplatnost voleb do zastupitelstva obce
Bohy konaných ve dnech 15. a 16. října 2010 dospěl k závěru, že shromážděné důkazy
jednoznačně prokázaly, že obecní úřad Bohy nepostupoval při výkonu agendy evidence
obyvatel tak, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly
nedůvodné rozdíly. Pokud obecní úřad při přihlašování trvalého pobytu v případě 9 osob
vycházel toliko ze skutečnosti, že přihlašovaná osoba má vlastnické právo k objektu nebo má
souhlas vlastníka k objektu a k ověření skutečnosti, že objekt je označen číslem popisným,
evidenčním či orientačním a je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci,
vycházel toliko z výpisu katastru nemovitostí, byl tak povinen obdobně postupovat také
v případě ostatních 9 osob, které doložily ve stejném rozsahu veškeré skutečnosti nezbytné
ke změně místa trvalého pobytu. Obecní úřad nebyl oprávněn být v případě 4 osob absolutně
nečinný a v případě 9 osob extrémně rychlý. Pokud již obecní úřad přistoupil těsně
před volbami ke změně trvalého pobytu 9 osob, byl v souladu s § 2 odst. 4 a § 6 odst. 1
správního řádu povinen provést změnu místa trvalého pobytu u všech 13 osob, neboť z ničeho
nevyplývá, proč by 9 osob, které z časového hlediska požádalo o změnu místa trvalého
bydliště později, než jiné 4 osoby, přičemž předložilo podklady v obdobném rozsahu, mělo mít
před ostatními přednost. Soud dospěl k závěru, že výkon agendy evidence obyvatel byl zneužit
k účelům, ke kterému obecnímu úřadu nebyl zákonem svěřen, a to k ovlivnění volebního
výsledku ve pospěch jedné ze dvou volebních stran. V případě 9 osob, které obecní úřad
neoprávněně zvýhodnil, oproti jiným 4 osobám, se v některých případech evidentně jednalo
o osoby spřízněné s volební stranou Sdružení nezávislých kandidátů obce Bohy, v jejich čele
stál Ing. Antonín Levý, který byl současně starostou obce. Tato praktika tím byla pro soud
jedním z argumentů pro vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva obce Bohy konaných
ve dne 15. a 16. října 2010.
V opakovaných volbách do zastupitelstva obce Bohy konaných dne 9.4.2011 je
zaznamenána obdobná praktika provázející přihlášení nových občanů k trvalému pobytu
v obci Bohy, kdy 5 kandidátů volební strany Sdružení nezávislých kandidátů – HB z celkového
počtu 41 osob přihlášených k trvalému pobytu v obci v době od 14.3. do 7.4.2011, u 14 nově
přihlašovaných osob udělilo jako oprávněné osoby souhlas k tomuto přihlášení.
pokračování
10
30A 47/2011
Při hodnocení dopadu používané praktiky na regulérnost průběhu voleb vzal soud v úvahu,
že popsaná praktika byla vždy užívána v souvislosti s volbami do zastupitelstva obce Bohy,
kde vzhledem k nízkému počtu stálých voličů vždy hrozí, že hromadná účelová změna trvalého
pobytu před konáním voleb může přivodit nežádoucí ovlivnění volebních výsledků.
V souzeném případě byl prokázán navrhovatelem tvrzený aktivní podíl 5 kandidátů
volební strany Sdružení nezávislých kandidátů – HB, kteří u 14 přihlašovaných osob udělili
jako oprávněné osoby souhlas s prováděnou změnou jejich trvalého pobytu. Prokázaný
aktivní vstup 5 kandidátů volební strany Sdružení nezávislých kandidátů – HB do volebního
procesu v této širší souvislosti, je porušením rovného volebního práva zajištěného v čl. 21
odst. 3 Listiny základních práv a svobod a je současně porušením zásady svobodné soutěže
politických sil vyplývajících z čl. 5 Ústavy. Použitá praktika prokazatelně u 14 osob nově
přihlášených k trvalému pobytu v obci založila těmto občanům právo volit, což
při dosavadním rovnoměrném rozložení politických sil v obci mělo zásadní vliv na volební
výsledek, kterého dosáhla volební strana, jejíž kandidáti praktiku použili. Soudem zjištěné
porušení ústavních principů demokratických voleb způsobilo nežádoucí ovlivnění volebního
výsledku a vedlo soud ke zrušení napadených opakovaných voleb.“.
Zásadní skutečností pro nynější rozhodnutí soudu bylo, že navrhovatelé opírali svůj
(aktuální) návrh o okolnosti nastalé před termínem prvních opakovaných voleb, tedy netvrdili,
že by i v období od 10.4.2011 do 21.10.2011 docházelo k dalším, shodným či obdobným
praktikám majícím vliv na regulérnost a zákonnost opakovaných voleb konaných
dne 22.10.2011. Soud tak mohl vycházet z údajů, které měl k dispozici v květnu letošního
roku, a musel posoudit jediné – zda více než šest měsíců, které uplynuly od opakovaných
voleb soudem prohlášených za neplatné a během kterých se na situaci nic podstatného
nezměnilo, je dobou dostatečně dlouhou na to, aby došlo ke změně pohledu na regulérnost
dalších opakovaných voleb.
Zdejší soud dospěl k závěru, že ano.
Navrhovatelé na podporu svých tvrzení argumentovali především nálezem Ústavního
soudu ze dne 4.5.2011 sp.zn. Pl.ÚS 6/11 (dále též jen „
Nález“, k dispozici na www.nalus.cz),
zejména pak jeho částí VIII a body 33, 34, 35, 36 a 37. V nich Ústavní soud konstatoval
následující: „
(...) 33. Ústavní soud v souvislosti s pojmem trvalého pobytu vyložil, že dle čl. 14
odst. 1 Listiny, garantujícího svobodu pobytu, se trvalým pobytem nepochybně rozumí
oprávnění svobodně pobývat a usazovat se na kterémkoli místě v České republice,
tj. oprávnění svobodně si volit bydliště uvnitř českého státu (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 4/02;
495/2002 Sb., N 136/28 SbNU 191). Výjimka je uvedena v čl. 14 odst. 3 Listiny, dle něhož
svobody pohybu a pobytu mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné
pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod
druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody. Trvalý pobyt je definován
jako údaj "pouze" evidenční. Na druhou stranu v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 9/94; 207/94 Sb.,
N 40/2 SbNU 7, v němž se zabýval podmínkami nabývání státního občanství, Ústavní soud
pojem trvalého pobytu, coby jednu z nich, vyložil tak, že jde "... nikoliv o trvalý pobyt
ve smyslu evidenčním - přihlášení se k trvalému pobytu na příslušném úřadě - ale ve smyslu
faktickém. Trvalým pobytem je třeba takto rozumět pobyt v místě stálého bydliště člověka, to
pokračování
11
30A 47/2011
jest zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání a v němž se také zdržuje
s úmyslem zdržovat se zde trvale."
34. Jak bylo řečeno, právo volit do zastupitelstva obce dává ustanovení § 4 zákona
o volbách do zastupitelstev občanu obce za předpokladu, že je v den voleb v této obci
přihlášen k trvalému pobytu. Žádné omezení týkající se trvalého pobytu není v tomto
ustanovení uvedeno a Česká republika nemá ani jinde speciálně upraveny nějaké další
podmínky ve vztahu k bydlišti, které by voliči byli povinni splnit, než se k trvalému pobytu
v obci přihlásí. Zmanipulování voleb obstaráním hlasů formálních voličů je tedy relativně
snadné. Těmto praktikám lze do jisté míry předejít ve fázi sestavování seznamu voličů tím,
že osoby hlášené k trvalému pobytu toliko formálně z něho budou vyškrtnuty. Výklad,
podle něhož zákon o volbách do zastupitelstev takovýto aktivní postup orgánu, který stálý
seznam voličů vede, umožňuje, podporuje i možnost vyškrtnutých osob následně žádat
o správní (námitkové řízení) a soudní přezkum. A odpovídá to též (jak je rozvedeno níže)
představě samotné Ústavy, která ve čl. 100 odst. 1 nepředpokládá ochranu práva podílet se
na správě obecních záležitostí u těch, kdo se skutečným životem obce nemají objektivně nic
společného. Toto je jen připomenutí jednoho z nástrojů, který lze k obraně před podobnými
praktikami využít mimo rámec volebního soudnictví. Je však zřejmé, že právní úprava není
dokonalá. Ústavní soud zde proto využívá příležitosti a apeluje na zákonodárce, aby uvážil,
zda podmínky aktivního volebního práva do zastupitelstev obcí neupřesnit, resp. nezměnit tak,
aby bylo znemožněno nebo alespoň podstatně znesnadněno zneužití stávajícího benevolentně
nastaveného kritéria trvalého pobytu.
35. Otázka trvalého bydliště občanů je sice v obecné rovině záležitostí evidenční
a nikoliv faktickou (zákon o evidenci obyvatel sice v § 10 odst. 1 uvádí demonstrativní výčet
kritérií pro volbu místa trvalého pobytu, ovšem jejich skutečná existence není při ohlašování
tohoto místa prověřována), nicméně ve věcech volebních je dle názoru Ústavního soudu nutno
pojem vykládat materiálně. Přiléhavější je proto postoj zaujatý ve výše citovaném nálezu
sp. zn. Pl. ÚS 9/94, vycházející z trvalého pobytu jako stavu faktického. Tento závěr
podporuje i ústavní vymezení územních samosprávných celků jako územních společenství
občanů, která mají právo na samosprávu (čl. 100 odst. 1 Ústavy). Smyslem formální existence
obce je, aby si její obyvatelé mohli sami spravovat své vlastní záležitosti. Činí tak
prostřednictvím orgánů obce. Proto také oprávnění tyto orgány vytvářet je podmíněno
faktickým poutem obyvatele - voliče k obci. O existenci tohoto pouta nesvědčí sama
subjektivní vůle osoby v podobě zápisu mezi občany obce, ale musí být odpovídajícím
způsobem objektivně vyjádřena.
36. V situaci, kdy je trvalý pobyt rozhodujícím kritériem pro vznik aktivního
i pasivního volebního práva do orgánů samosprávy obce, je třeba vzhledem k závažnosti
možných dopadů pečlivě zkoumat i skutečnost, zda přihlášení nebylo zcela účelovým
jednáním, jehož jediným cílem byl právě vznik aktivního volebního práva, tedy jednáním
obcházejícím volební zákon. Právo na zvolení si trvalého pobytu dle § 10 zákona o evidenci
obyvatel je sice subjektivně veřejným právem, vymahatelným ve správním soudnictví, které je
odvozeno od práva na svobodu pohybu a pobytu. Ovšem není důvod jej bez dalšího
upřednostnit před právem občanů územního společenství, aby se na jeho samosprávě podíleli
pouze ti, kdo do tohoto společenství skutečně patří. Nelze pominout specifika voleb
pokračování
12
30A 47/2011
do zastupitelstev obcí, ve kterých na rozdíl kupř. od voleb do zastupitelstev krajů, vzhledem
k jejich velikosti i počtu voličů, nepochybně hrozí, že hromadnou účelovou změnou trvalého
pobytu před konáním voleb může dojít k nežádoucímu ovlivňování volebních výsledků.
Krom toho svoboda pohybu a pobytu znamená svobodu se kdekoliv usadit a žít tam, nikoli
svobodu být hlášen k trvalému pobytu v místě dle svého výběru a účastnit se zde komunálních
voleb.
37. I za stávající právní úpravy proto je (bylo) při posuzování předmětného návrhu
na neplatnost voleb nezbytné za účelem ochrany zájmu voličů posoudit, zda posuzovaná
praktika, v tomto konkrétním případě přihlášení se více osob k trvalému pobytu těsně
před komunálními volbami na určitou adresu spjatou vlastnickými či závazkovými právy
s konkrétními kandidáty, měla reálný vliv na to, jakého volebního výsledku dosáhla volební
strana, která tyto kandidáty navrhla, a zda zjištěná skutečnost znamenala porušení ústavních
principů demokratických voleb. Ústavní soud zastává názor, že případné "nekalé praktiky"
dle své závažnosti mohou oslabit integritu voleb a tedy i demokracii samotnou. Proto je třeba
zkoumat dopady konkrétních jednání, které by mohly mít vliv na omezení rovnosti volebního
práva na konečný výsledek voleb (srov. čl. 5 a čl. 102 odst. 1 Ústavy a čl. 21 odst. 1, 3 a 4
a čl. 22 Listiny).“.
Zdejší soud se s Nálezem plně ztotožňuje a závěry v něm vyslovené se staly jedním
z východisek i pro toto rozhodnutí. Ústavní soud totiž v prvé větě bodu č. 39 Nálezu
konstatoval: „
Krajský soud zúžil přezkum neplatnosti voleb pouze na posouzení platnosti
ve vztahu k zákonu o evidenci obyvatel a neposoudil zákonnost a platnost voleb ze širšího
hlediska dopadu změny trvalého pobytu určitého počtu občanů bezprostředně před volbami
na celý volební proces jako takový.“.
A právě v použité dikci, kdy Ústavní soud přímo spojil závěr o neregulérnosti voleb se
změnou trvalého pobytu určitého počtu občanů
bezprostředně před volbami, zdejší soud
spatřuje prostor pro názorový posun (ve vztahu k závěrům vyjeveným v Usnesení) stran
regulérnosti znovu opakovaných voleb za situace, která se od voleb konaných dne 9.4.2011
nezměnila. Byť opřít závěr o platnosti opakovaných voleb pouze o konstatování,
že v posuzované věci nedošlo ke změně trvalého pobytu určitého počtu občanů bezprostředně
před volbami, by bylo krátkozraké, měl rozměr bezprostřednosti v rozhodování soudu své
místo.
Definice, která by s určením přesného časového úseku stanovila, kdy určitá okolnost
nastala bezprostředně, neexistuje. Dá se však vyjít z předpokladu, že by mělo jít o dobu
nepříliš vzdálenou od té, k níž se bezprostřednost poměřuje. Ano, někdy bude taková doba
měřitelná ve vteřinách, někdy ve dnech či týdnech. Zdejší soud však nemůže přistoupit na to,
že by se v případě více než šesti měsíců, jak tomu bylo v dané věci, mohlo hovořit
o bezprostřednosti. Tento parametr nastavený v Nálezu, vzhledem k výše popsaným
okolnostem, nebyl při opakovaných volbách konaných v Obci dne 22.10.2011 naplněn.
Soud se dále zaměřil (i) na ústavní rozměr věci.
pokračování
13
30A 47/2011
Podle čl. 99 Ústavy se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními
samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.
Podle čl. 101 odst. 1 Ústavy je obec samostatně spravována zastupitelstvem. Podle čl. 104
odst. 2 Ústavy zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech samosprávy, pokud nejsou zákonem
svěřeny zastupitelstvu vyššího územního samosprávného celku. Podle čl. 104 odst. 3 Ústavy
zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky.
Podle § 1 věty prvé před středníkem zákona o obcích je obec základním územním
samosprávným společenstvím občanů. Podle § 2 odst. 2 zákona o obcích obec pečuje
o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též
veřejný zájem. Podle § 5 odst. 1 zákona o obcích je obec samostatně spravována
zastupitelstvem obce; dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní
orgány obce.
Podle § 84 odst. 1 zákona o obcích zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících
do samostatné působnosti obce. Podle § 84 odst. 2 zákona o obcích je zastupitelstvu obce
mj. vyhrazeno schvalovat program rozvoje obce, schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet
obce, zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich
zřizovací listiny, vydávat obecně závazné vyhlášky obce či rozhodovat o vyhlášení místního
referenda.
Podle § 103 odst. 1 zákona o obcích starosta zastupuje obec navenek. Podle § 103
odst. 2 věty prvé starostu a místostarostu (místostarosty) volí do funkcí zastupitelstvo obce
z řad svých členů.
Z právě uvedeného je zřejmé, že fungující orgány obce, jejichž konstituování má
základ ve volbách, jsou životně důležité pro to, aby mohl být vůbec naplněn ústavní i zákonný
pohled (a požadavky) na obec jako takovou.
Podle čl. 102 odst. 2 Ústavy je funkční období zastupitelstva čtyřleté. Zákon stanoví,
za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního
období.
Podle § 69 odst. 1 zákona o obcích mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením;
ke zvolení dojde ukončením hlasování.
Podle § 54 odst. 1 písm. a) volebního zákona ke zvolení zastupitelstva obce nedojde,
jestliže soud shledá oprávněným návrh na neplatnost hlasování nebo na neplatnost voleb.
Zdejší soud se proto následně zaměřil na situaci předvídanou v § 54 odst. 1 písm. a)
volebního zákona a její praktický dopad na život v obci.
Vyhoví-li soud návrhu na určení neplatnosti voleb, musí se v obci konat opakované
volby. Ve smyslu § 107 zákona o obcích stávající starosta a místostarosta vykonávají své
pravomoci až do zvolení nového starosty a místostarosty. V obcích, kde není volena rada (což
je případ Obce), náležejí starostovi pravomoci stanovit pravidla rozpočtového provizoria
pokračování
14
30A 47/2011
a přijímat rozpočtová opatření (§ 102a odst. 4 zákona o obcích ve spojení s § 102a odst. 2, 3
zákona o obcích), a to až do ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce,
které vzejde z navazujících opakovaných voleb. Činnost zastupitelstva obce je však
paralyzována [k tomu srov. výše čl. 102 odst. 2 Ústavy a § 54 odst. 1 písm. a) a § 69 odst. 1
volebního zákona] a obec v období do opakovaných voleb vedou dosavadní starosta
a místostarosta. Za takových okolností však nelze hovořit o obci jako o plnohodnotně
fungujícím
základním
územním
samosprávném
společenství
občanů.
Jde
pouze
o prolongované provizorium.
Ovšem právě v tom zdejší soud spatřuje zcela zásadní okolnost, která na misce vah
nakonec převážila pro závěr, že volby do zastupitelstva obce nelze donekonečna prohlašovat
za neplatné a donekonečna je opakovat jen na základě toho, že v určitém časovém úseku,
který ale rozhodně nenavazoval bezprostředně na termín konání opakovaných voleb, došlo
za účelem neregulérního ovlivnění volebního výsledku ke změně trvalého pobytu určitého
počtu občanů. Obec a její obyvatelé nemohou navždy nést „dědičný hřích“ někdejšího
porušení pravidel svobodné soutěže politických stran. Řečeno jinak, obec a její obyvatelé mají
právo na to, aby správa jejich věcí byla vykonávána plnohodnotně a nikoliv provizorně.
Každé porušení pravidel musí být hodnoceno ve vztahu ke konkrétním okolnostem, za nichž
k němu došlo. Čas je faktorem, který může relativizovat mnohé. Soud přitom vzal v úvahu
skutečnosti známé mu z vlastní úřední činnosti a v podstatě obecně známé, které provázejí
život v Obci od roku 2006. Od této doby do současnosti, jedna, či druhá ze dvou volebních
stran v Obci používá v průběhu volebního procesu praktik, které způsobily vyslovení
neplatnosti voleb konaných 15. a 16. října 2010 a opakovaných voleb konaných dne 9. dubna
2011. I když důsledky těchto praktik zaznamenaných před prvními opakovanými volbami
přetrvaly do současnosti, dospěl soud k závěru, že prioritním je nadřazení práva obce a jejích
občanů na plnohodnotnou správu jejich věcí nad partikulární zájmy politických stran či hnutí.
Ostatně, více než půlrok trvající stav ukázal, že ti, kdož se do Obce nastěhovali bezprostředně
před opakovanými volbami konanými dne 9.4.2011, zůstali jejími občany i nadále a volební
zákon přece nespojuje právo volit s tím, jak se kdo (a zda vůbec) podílí na kulturním
či společenském životě obce, kam si nechává posílat poštu či kam chodí jeho děti do školy.
To vše přivedlo zdejší soud k závěru, že v mezích námitek uvedených v Návrhu
neshledal, že při opakovaných volbách do zastupitelstva Obce byl porušen zákon či ústavní
principy.
Jelikož návrh na neplatnost opakovaných voleb do zastupitelstva obce Bohy
konaných dne 22.10.2011 není důvodný, soud jej usnesením podle § 90 odst. 3 věty prvé
s.ř.s. ve spojení s § 78 odst. 7 s.ř.s. per analogiam zamítl.
Soud
neprovedl navrhovateli navržené důkazy zápisem z výsledků voleb
do zastupitelstva Obce, veřejnou datovou sítí, rozhodnutím Krajského úřadu Plzeňského
kraje, volební dokumentací, soudním spisem a usnesením Krajského soudu v Plzni
ze dne 16.11.2010 č.j. 57A 97/2010-162, deníkem Mladá fronta Dnes, deníkem Blesk,
trestním spisem Okresního soudu
sp.zn. 1T 176/2011, rozhodnutími Nejvyššího
správního soudu ze dne 22.6.2010 č.j. Vol 12/2010-24 a ze dne 4.7.2006 č.j. Vol 66/2006-
105, korespondencí s Městským úřadem Kralovice, protokoly o výpovědi svědků P
pokračování
15
30A 47/2011
S
, J
L
, V
L
a J
N
, zprávou od České pošty, s.p.
o doručování tiskovin účelově přihlášených osob, výslechem místně příslušné poštovní
doručovatelky, jednotlivými výpisy z katastru nemovitostí u jednotlivých dotčených osob,
výslechy osob uvedených ve zpracovaném seznamu navrhovatelů a seznamem osob,
protože jejich provedení, vzhledem k výše prezentovaným důvodům, které vedly soud
k zamítnutí návrhu, by bylo zjevně nadbytečné.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s.ř.s., podle něhož
na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je kasační stížnost nepřípustná (§ 104 odst. 1 s.ř.s.)
Toto usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu,
tj. 21. listopadu 2011 (§ 93 odst. 5 věta druhá s.ř.s.).
V Plzni dne 21. listopadu 2011
JUDr. Václav Roučka, v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení:
Helena Kováříková