Příloha k PID: MFCR6XXUJJ

Č. j.: MF-2068/2016/10-3
INFORMACE O SYSTÉMU KONTROL VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A PŘI ČERPÁNÍ
VEŘEJNÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

Tento materiál byl připraven na základě usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky  ze  dne  9.  dubna  2015  č. 708.  Tímto  usnesením  bylo  vládě  uloženo  zpracovat
materiál,  který  přehledně  seznámí  poslance  se  stávajícím  systémem  kontrol  ve  veřejné
správě a při čerpání veřejných finančních prostředků. Materiál je shrnutím stávajícího stavu
kontrol ve veřejné správě. Materiál byl připraven ve spolupráci s Úřadem vlády a s využitím
podkladů Ministerstva vnitra.

1.  KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI
ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
Podle § 12 odst. 3 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní  správy  České  republiky,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  plní  Ministerstvo  vnitra
koordinační úlohu v oblasti organizace a výkonu veřejné správy.
V rámci  této  působnosti  Ministerstvo  vnitra  mj.  i  koordinuje  provádění  kontrol  výkonu
přenesené  působnosti,  tedy  státní  správy,  kterou  stát  svěřil  v jednotlivých  oblastech
územním samosprávným celkům (dále jen „ÚSC“). V roce 2013 bylo přijato usnesení vlády č.
689  ze  dne  11.  září  2013  o  Plánování, vyhodnocování a koordinaci kontrol výkonu
přenesené  a  samostatné  působnosti  územních  samosprávných  celků  prováděných
ústředními  správními  úřady,  krajskými  úřady,  Magistrátem  hlavního  města Prahy
a magistráty územně členěných statutárních měst. Obsahem tohoto materiálu je:
•  způsob plánování kontrol v přenesené působnosti,
•  způsob vyhodnocování výsledků kontrol výkonu působnosti ÚSC a
•  koordinace kontrol ÚSC.
Kontroly  výkonu  přenesené  působnosti  jsou  uskutečňovány  na  základě  plánu  kontrol.
Krajské  úřady  jsou  kontrolovány  ústředními  správními  úřady  podle  tříletého  plánu,  který  je
včas všem  zainteresovaným subjektům znám. Obce jsou  kontrolovány ze strany  krajských
úřadů, které zpracovávají pololetní plány kontrol.
Výsledky kontrol jsou pravidelně Ministerstvem vnitra ve spolupráci s jednotlivými ústředními
správními  úřady  a  krajskými  úřady  vyhodnocovány  a  předkládány  vládě.  V roce  2014  tak
byla  usnesením  vlády  č.  367  ze  dne  21.  května  2014  schválena  Hodnotící  zpráva  o
výsledcích  kontrol  výkonu  přenesené  a  samostatné  působnosti  ÚSC  za  léta  2012-2013.
Další hodnocení bude předloženo v roce 2017 za aktuálně probíhající hodnotící období 2014
– 2016.
Kontrolu  samostatné  působnosti  pak  vykonává  vůči  všem  ÚSC  Ministerstvo  vnitra.  Pro
úplnost  je  třeba  poznamenat,  že  kontrolu  výkonu  přenesené  i  samostatné  působnosti
městských  částí  nebo  městských  obvodů  územně  členěných  statutárních  měst  vykonávají
1

jejich magistráty.
Pravomoc k výkonu těchto kontrol je zakotvena v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní
zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení),
ve znění pozdějších předpisů a zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění
pozdějších předpisů.
Procesně  se  postupuje  podle  zákona  č. 255/2012  Sb.,  o  kontrole  (kontrolní  řád),  který
představuje  obecný  procesní  právní  předpis  pro  veškeré  veřejnosprávní  kontroly,  pokud
zvláštní zákon nestanoví jinak. V této souvislosti je možno doplnit, že Ministerstvo vnitra plní
koordinační  úlohu  v rámci  veřejné  správy  též  pro  postupy  podle  kontrolního  řádu.
Ministerstvo vnitra pravidelně aktualizuje na základě podkladů od ústředních správních úřadů
přehled  o  všech  kontrolních  činnostech  v jejich  působnosti  (nikoli  tedy  jen  vůči  ÚSC,  ale  i
vůči dalším kontrolovaným osobám). Přehled je dostupný na stránkách www.mvcr.cz/odk.
Zákony  o  ÚSC  rovněž  předpokládají  i  dozor  nad  zákonností  vyhlášek  a  nařízení  ÚSC  a
dalších aktů. Obecně nejde o kontrolu dle kontrolního řádu, ale jedná se o abstraktní kontrolu
zákonnosti. Institucionálně je dozor nastaven obdobně jako kontrola.

2.  PŘEZKOUMÁVÁNÍ HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
Specifickým druhem kontroly z hlediska předmětu je přezkoumávání hospodaření územních
samosprávných celků. Přezkoumávání hospodaření provádí:
•  u  obcí  krajský  úřad,  statutární  auditor  nebo  auditorská  společnost  (na  základě
rozhodnutí příslušné obce),
•  u krajů Ministerstvo financí,
•  u  hlavního  města  Prahy  Ministerstvo  financí,  statutární  auditor  nebo  auditorská
společnost (na základě rozhodnutí hlavního města Prahy),
•  u městských částí hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy, statutární
auditor nebo auditorská společnost (na základě rozhodnutí hlavního města Prahy).
Povinnost  požádat  o  přezkoumávání  hospodaření  je  upravena  v  zákoně  č.  128/2000  Sb.,
o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích
(krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě
Praze, ve znění pozdějších předpisů. Proces výkonu přezkoumávání hospodaření upravuje
zákon  č.  420/2004  Sb.,  o  přezkoumávání  hospodaření  územních  samosprávných  celků
a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů.
Předmětem přezkoumávání hospodaření USC jsou:
•  údaje o ročním hospodaření ÚSC, tvořící součást závěrečného účtu,
•  nakládání a hospodaření s majetkem ve vlastnictví ÚSC,
•  nakládání a hospodaření s majetkem státu, s nímž hospodaří ÚSC,
•  zadávání  a  uskutečňování  veřejných  zakázek,  s  výjimkou  úkonů  a  postupů
přezkoumaných orgánem dohledu, kterým je Úřad na ochranu hospodářské soutěže,
•  stav pohledávek a závazků a nakládání s nimi,
•  ručení za závazky fyzických a právnických osob,
2

•  zastavování movitých a nemovitých věcí ve prospěch třetích osob,
•  zřizování věcných břemen k majetku ÚSC,
•  účetnictví vedené ÚSC.
3.  SYSTÉM FINANČNÍ KONTROLY
Systém finanční kontroly je upraven v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné
správě  a o  změně  některých  zákonů  (zákon  o  finanční  kontrole),  ve  znění  pozdějších
předpisů. Skládá se ze tří podsystémů:
•  Veřejnosprávní kontrola
•  Vnitřní kontrolní systém
•  Finanční kontrola podle mezinárodních smluv
Systém  finanční  kontroly  dopadá  na  celou  veřejnou  správu,  tedy  nejen  na  výkon  státní
správy ale i na výkon samosprávy. Obce a kraje mají v tomto systému obdobné povinnosti
jako ministerstva.
Systém finanční
kontroly
Veřejnosprávní
Vnitřní kontrolní
Kontrola podle
kontrola
systém
mezinárodních
smluv
Kontrola
zřizovaných
Řídicí a kontrolní
organizací
mechanismy
Kontrola žadatelů
a příjemců dotací
Interní audit

3.1 VEŘEJNOSPRÁVNÍ KONTROLA
Veřejnosprávní  kontrola  zahrnuje  jednak  kontrolu  podřízených  organizací  ze  strany  jejich
zřizovatele a jednak kontrolu žadatelů a příjemců veřejné finanční podpory.
Ministerstvo financí dále vykonává veřejnosprávní kontrolu u:
•  organizačních složek státu,
•  státních fondů,
•  Regionálních rad regionů soudržnosti,
•  ostatních státních organizací,
•  poskytovatelů veřejné finanční podpory, s výjimkou územních samosprávných celků,
•  žadatelů o veřejnou finanční podporu a u příjemců této podpory,
•  právnických a fyzických osob, které jsou napojeny do systému řízení nebo využívání
prostředků Evropské unie.
3

Předmětem  veřejnosprávní  kontroly  je  kontrola  skutečností,  které  jsou  rozhodující  pro
hospodaření  s veřejnými  prostředky,  zejména  při  vynakládání  veřejných  výdajů  včetně
veřejné  finanční  podpory  u žadatelů  a  příjemců  veřejné  finanční  podpory.  Do  systému
veřejnosprávní  kontroly  spadá  i  výkon  auditu  podle  přímo  použitelných  předpisů  Evropské
unie v odpovědnosti Auditního orgánu.
Podle  zákona  č.  250/2000  Sb.,  o  rozpočtových  pravidlech  územních  rozpočtů,  ve  znění
pozdějších předpisů, ÚSC a dobrovolné svazky obcí vykonávají kontrolu svého hospodaření
podle  zvláštního  právního  předpisu  upravujícího  finanční  kontrolu  ve  veřejné  správě  a
kontrolu hospodaření jimi zřízených nebo založených právnických osob po celý rozpočtový
rok. V případě prostředků poskytovaných v režimu zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech  územních  rozpočtů,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  posuzování  porušení
rozpočtové kázně přísluší orgánům územních samosprávných celků, resp. regionálních rad.
Proces  výkonu  veřejnosprávní  kontroly  se  řídí  kontrolním  řádem,  pokud  zákon  o  finanční
kontrole nestanoví odlišnou úpravu.
Tabulka 1: Přehled veřejnosprávních kontrol v letech 2010 - 2014

Zdroj: Zpráva o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě za rok 2014
V rámci veřejnosprávních kontrol hospodaření s veřejnými příjmy a výdaji bylo v roce 2014
zkontrolováno celkem 183 582 mil. Kč veřejných příjmů z celkového objemu 463 038 mil. Kč,
což činí 39,65 % z celkového objemu  veřejných příjmů kontrolovaných subjektů a 240 094
mil.  Kč  veřejných  výdajů  z celkového  objemu  597  607  mil.  Kč,  tj.  40,18 %  z celkového
objemu  veřejných  výdajů  kontrolovaných  subjektů.  Zkontrolovaný  objem  veřejných  příjmů  i
výdajů  oproti  předchozím  létům  roste,  u  příjmů  vzrostl  oproti  roku  2013  o  cca  6,4  %  a  u
veřejných výdajů dokonce o 17 %. Uvedené číselné údaje se týkají výkonu tzv. kontroly na
místě“ vykonávané podle kontrolního řádu.
Další  informace  o  výkonu  kontrol  ve  veřejné  správě  v České  republice  jsou  zveřejněny  na
internetových  stránkách  Ministerstva  financí  ve  „Zprávě  o  výsledcích  finančních  kontrol  ve
veřejné  správě  za  rok  2014“:  http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/financni-kontrola-
verejneho-sektoru/kontroly-ve-verejne-sprave/2015/zprava-o-vysledcich-financnich-kontrol-v-
21944.

3.2 VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM
Vnitřní  kontrolní  systém  probíhá  uvnitř  každé  organizace  veřejné  správy  jako  integrální
součást jejího řízení. Vnitřní kontrolní systém se skládá z řídicích a kontrolních mechanismů
a interního auditu.
4

Řídicím  a  kontrolním  mechanismem  se  rozumí  jakékoli  opatření  nebo  postup  přijatý  za
účelem  poskytnutí  přiměřeného  ujištění,  že  rizika  související  zejména  s hospodařením
s veřejnými  prostředky  jsou  ošetřena.  Řídicím  a  kontrolním  mechanismem  tak  může  být
např.  řízení  rizik,  procesy  řídicí  kontroly,  nastavení  podpisových  oprávnění,  opatření
organizační  povahy  nebo  reporting.  S ohledem  na  skutečnost,  že  proces  realizace
příjmových  a výdajových  operací  je  z hlediska  kontroly  veřejných  prostředků  jedním
z nejrizikovějších,  zákon  o  finanční  kontrole  a  jeho  prováděcí  vyhláška  č. 416/2004  Sb.,
stanoví přesná pravidla schvalování výdajových a příjmových operací – řídicí kontrolu.
Řídicí  kontrola  je  součástí  vnitřního  řízení  orgánu  veřejné  správy,  které  počíná  přípravou
operací  před  schválením,  pokračuje  průběžným  sledováním  daných  operací  a končí
vypořádáním a  vyúčtováním.  Následně dochází k ověřování těchto operací, jež se hodnotí
s již  dosaženými  výsledky.  Účelem  řídící  kontroly  je,  aby  subjekty  mající  pravomoc
rozhodovat, měly dostupné informace potřebné k učinění kvalifikovaného rozhodnutí. Řídicí
kontrola probíhá u všech příjmových a výdajových operací. Za její nastavení je odpovědný
vedoucí  orgánu  veřejné  správy  (ten,  kdo  stojí  v čele  organizace)  a  je  zajišťována
odpovědnými  vedoucími  zaměstnanci.  Na  procesu  schvalování  se  vedoucí  orgánu  veřejné
správy již přímo podílet nemusí.
Řídící  kontrola  sestává  ze  tří  fází,  a  sice  kontroly  předběžné  (kontrola  plánovaných  a
připravovaných  operací),  průběžné  a  následné  (zajišťována  uvnitř  orgánu  veřejné  správy
vedoucími zaměstnanci organizačních útvarů nebo pověřenými zaměstnanci k hospodaření
s veřejnými prostředky; cílem je eliminace nehospodárného nakládání s těmito prostředky či
protiprávního  jednání;  vedoucí  zaměstnanci  pak  mají  povinnost  učinit  opatření  k nápravě
těchto nedostatků).
Schvalování  operací  (předběžná  řídicí  kontrola)  je  v odpovědnosti  osob,  které  zákon  o
finanční kontrole označuje jako příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní. Aby byla
zachována  zásada,  že  operace  nebude  pod  kontrolou  jediné  osoby,  zákon  o  finanční
kontrole  stanoví,  že  výkon  funkce  příkazce  operace  je  neslučitelný  s výkonem  funkce
správce rozpočtu nebo hlavního účetního. Zákon o finanční kontrole klade důraz zejména na
předběžnou řídicí kontrolu, která má dvě fáze: předběžná kontrola před vznikem nároku na
příjem resp. před vznikem závazku a předběžná kontrola po vzniku nároku na příjem, resp.
po vzniku závazku, a to v souladu s jeho prováděcí vyhláškou č. 416/2004 Sb.
Interní  audit  je  nezávislé  a  objektivní  přezkoumávání  a  vyhodnocování  operací  vnitřního
kontrolního  systému  orgánu  veřejné  správy,  které  zjišťuje,  zda  jsou  dodržovány  právní
předpisy, přijatá opatření a stanovené postupy v činnosti orgánů veřejné správy, zda rizika
vztahující  se  k činnosti  orgánů  veřejné  správy  jsou  včas  rozpoznána  a  zda  jsou  přijímána
odpovídající opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění a zda jsou plněna provozní a finanční
kritéria.  Zajišťuje  se  funkčně  nezávislým  útvarem,  popřípadě  k tomu  pověřeným
zaměstnancem, který je organizačně oddělen od vedení organizace a pracuje nezávisle na
něm. Tento nezávislý útvar není účasten na řízení organizace a zároveň není odpovědný za
případné  nedostatky  a  jde  tedy  o tzv.  decentralizovaný  systém.  Provádí  též  dohled  nad
vnitřním  kontrolním  systémem,  především  nad  jeho  účinností.  Interní  audit  je  v souladu  se
zákonem o finanční kontrole trojího druhu: finanční (zjišťuje, zda všechny položky vykázané
v účetních či finančních výkazech skutečně ukazují veškerý majetek a současně i jiné zdroje
a  řádné  hospodaření  a  nakládání  s nimi),  audit  systému  (vyhodnocuje  příjmy  týkající  se
orgánů  veřejné  správy,  dále  zajištění  řádné  správy  a financování  veřejných  prostředků
5

a vymáhání  pohledávek)  a  audit  výkonu  (zjišťuje  soulad  jednotlivých  operací  s principem
hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti).
Interní  audit  není  zaveden  ve  všech  organizacích.  Podle  zákona  o  finanční  kontrole  může
zřizovatel  rozhodnout,  že  u  podřízených  organizací  bude  jeho  funkce  nahrazena  výkonem
veřejnosprávní kontroly. Interní audit představuje organizačně oddělené a funkčně nezávislé
přezkoumávání a vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti řídící kontroly, včetně prověřování
správnosti  vybraných  operací  (příjmových,  výdajových,  majetkových)  a  nastavení  řídicích
a kontrolních mechanismů. Jeho účelem je zejména poskytnout ujištění, že
•  rizika  související  s činností  organizace  a  zejména  s hospodařením  veřejných
prostředků jsou řízena a minimalizována,
•  zavedený vnitřní kontrolní systém je dostatečně účinný,
•  jsou dodržovány právní předpisy.
Tabulka 2: Četnost a zaměření provedených interních auditů v letech 2010 - 2014

Zdroj: Zpráva o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě za rok 2014

3.3 FINANČNÍ KONTROLA PODLE MEZINÁRODNÍCH SMLUV
Jde  o  zbytkovou  kategori .  Zahrnuje  jen  kontrolu  prováděnou  ze  strany  mezinárodních
organizací podle mezinárodních smluv v případě, že tyto mezinárodní organizace poskytují
na  území  České  republiky  finanční  prostředky.  Ustanovení  mělo  význam  zejména  v době
před vstupem do Evropské unie. V současnosti může jít například o kontrolu prováděnou ze
strany  Severoatlantické  aliance.  Severoatlantická  aliance  v  rámci  svých  promočních
a výzkumných  programů  nabízí  účastníkům  z členských  i  nečlenských  zemí  možnosti
finanční  účasti  na  akademických  projektech,  vědecké  spolupráci  či  aktivitách  nevládních
organizací. Na základě mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána, musí být
těmto  mezinárodním  organizacím  umožněno  ověřování  nebo  poskytnuta  spolupráce  při
prověřování poskytovaných prostředků.
3.4 NÁVRH ZÁKONA O ŘÍZENÍ A KONTROLE VEŘEJNÝCH FINANCÍ
Návrh  zákona  o  řízení  a  kontrole  veřejných  financí  má  nahradit  dosud  platný  zákon  o
finanční  kontrole.  Cílem  Návrhu  zákona  je  zjednodušení,  unifikace  a  rozvoj  současné
legislativní  úpravy  systému  řízení  a  kontroly  veřejných  financí  tak,  aby  tento  systém  byl
efektivní, snižoval byrokraci  a umožňoval koordinaci různých systémů ověřování při ochraně
vnitrostátních a zahraničních veřejných prostředků na principu „jednotného auditu“.

6

Duplicitní kontroly prováděné finančními úřady
V případě kontroly dotací poskytnutých z veřejných rozpočtů jsou kontroly na místě primárně
prováděny  ze  strany  jejich  poskytovatelů.  Jde  o  veřejnosprávní  kontrolu  prováděnou  na
základě  zákona  o  finanční  kontrole.  Pokud  veřejnosprávní  kontrola  odhalí,  že  příjemce
dotace porušil rozpočtovou kázeň podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech,
ve  znění  pozdějších  předpisů  (dále  jen  „rozpočtová  pravidla“),  předá  podklady  finančnímu
úřadu k vydání rozhodnutí – platebnímu výměru.
Orgán  finanční  správy  v  tu  chvíli  zahajuje  novou,  daňovou  kontrolu,  s  tím,  že  zaměření
daňové kontroly se od původní kontroly ze strany poskytovatele téměř neliší. Orgán finanční
správy daňovou kontrolu zahajuje v případě, že podklady předané od jiných orgánů veřejné
správy (např. poskytovatelů dotací) jsou nedostatečné pro vydání platebního výměru a dále
v případě,  že  jde  o  daňovou  kontrolu  zahájenou  orgánem  finanční  správy  ex  offo  v  rámci
jeho vyhledávací činnosti.
Tím dochází za prvé k zatěžování kontrolovaného příjemce dotace tím, že dva různé orgány
veřejné  správy  provedou  dvě  různé  kontroly  se  stejným  zaměřením.  Za  druhé  dochází
k umělému a neodůvodněnému prodlužování lhůty od zjištění porušení rozpočtové kázně po
odvod  veřejných  prostředků  zpět  do  veřejného  rozpočtu.  Tím  se  oddaluje  možnost
opětovného použití veřejných financí pro zabezpečení veřejného statku nebo veřejné služby.
Návrh  zákona,  kterým  se  mění  některé  zákony  v souvislosti  s přijetím  zákona  o  řízení
a kontrole veřejných financí převádí odpovědnost za řízení o odvodu za porušení rozpočtové
kázně  na  poskytovatele.  Neodůvodněná  administrativní  zátěž  kontrolovaného  a  vznik
prodlev  ve  vrácení  veřejných  prostředků  v  důsledku  výkonu  duplicitních  kontrol  finančních
úřadů  budou  Návrhem  změnového  zákona  minimalizovány.  Řízení  o  odvodu  za  porušení
rozpočtové  kázně  provádí  dle  Návrhu  změnového  zákona  poskytovatel  a  odpadne  tak
kontrola  ze  strany  orgánů  finanční  správy.  Pro  řízení  o  odvodu  se  již  nebude  používat
daňový řád, nýbrž správní řád. Tím dojde ke snížení administrativní zátěže na obou stranách
a také k urychlení celého procesu (daňová kontrola probíhá v řádu měsíců).
4.  KONTROLA DOTACÍ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU A PROSTŘEDKŮ
EVROPSKÉ UNIE
V případě, že je poskytována dotace ze státního rozpočtu nebo prostředků Evropské unie,
probíhá před a po poskytnutí veřejných prostředků finanční kontrola podle zákona o finanční
kontrole  (veřejnosprávní  kontrola,  řídicí  kontrola),  a  to  primárně  ze  strany  poskytovatele.
V případě  evropských  prostředků  probíhá  kontrola  ze  strany  řídicího  orgánu,  případně
zprostředkujícího  subjektu.  Pokud  poskytovatel,  řídicí  orgán  nebo  zprostředkující  subjekt
odhalí  pochybení,  které  naplňuje  znaky  porušení  rozpočtové  kázně  podle  rozpočtových
pravidel, předá podklady ke kontrole a vyměření na orgány Finanční správy České republiky
(dále jen „orgány finanční správy“), které dále postupují v režimu zákona č. 280/2009 Sb.,
daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
V této souvislosti je třeba také připomenout novelu rozpočtových pravidel (zákon č. 25/2015
Sb.), s účinností od 1. ledna 2015, která posílila postavení poskytovatele úpravou ustanovení
§ 14e tohoto zákona, který umožnuje poskytovateli nevyplatit dotaci nebo její část, pokud se
domnívá,  že  příjemce  v přímé  souvislosti  s ní  porušil  povinnosti  stanovené  právním
předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta
a dále § 14f , který umožňuje poskytovateli vyzvat příjemce k provedení opatření k nápravě
7

ve stanovené  lhůtě,  či  k  vrácení  dotace  nebo  její  části  pokud  se  domnívá  na  základě
kontrolního  zjištění,  že  příjemce  dotace  porušil  nějakou  podmínku,  resp.  účel
dotace.  Zároveň může poskytovatel písemně vyzvat příjemce dotace k vrácení dotace nebo
její  části,  pokud  se  na  základě  kontrolního  zjištění  domnívá,  že  příjemce  nedodržel  účel
dotace nebo porušil podmínku, u které nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě. Tzn., že
v těchto  případech  se  jedná  o  výlučný  vztah  mezi  poskytovatelem  dotace  a  příjemcem
dotace a k (dobrovolnému) vrácení finančních prostředků dochází bez jakéhokoliv zapojení
orgánů finanční správy. V případě podezření na porušení rozpočtové kázně předá kontrolní
orgán  podnět  příslušnému  orgánu  finanční  správy,  pokud  jsou  tímto  podezřením  dotčeny
prostředky státního rozpočtu a není na místě jiný postup podle zákona.
Řídící orgán a platební agentura vykonávají veřejnosprávní kontrolu u kontrolovaných osob
na všech úrovních realizace finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie podle zákona o
finanční kontrole a podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství.
Řídicí  orgán  nese  nejvyšší  odpovědnost  za  realizaci  operačního  programu  (v  případě
Programu rozvoje venkova je tím orgánem platební agentura Státní zemědělský intervenční
fond).  Pro  každý  operační  program  je  určen  jeden  řídicí  orgán,  který  sleduje,  zda  jsou
dodržovány  zásady  operačních  programů  a  zda  je  pomoc  z  fondů  Evropské  unie
poskytovaná  správně  a  efektivně.  V České  republice  jsou  řídicími  orgány  příslušná
ministerstva nebo regionální rady regionů soudržnosti.
Řídicí orgány, zprostředkující subjekty, certifikační orgány a platební agentury postupují při
ověřování  primárně  podle  nařízení  Evropské  unie,  které  jsou  přímo  aplikovatelné  a  mají
aplikační  přednost  před  vnitrostátními  právními  předpisy,  tj.  například  nařízení  Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních
o  Evropském  fondu  pro  regionální  rozvoj,  Evropském  sociálním  fondu,  Fondu  soudržnosti,
Evropském  zemědělském  fondu  pro  rozvoj  venkova  a Evropském  námořním  a  rybářském
fondu,  o  obecných  ustanoveních  o  Evropském  fondu  pro  regionální  rozvoj,  Evropském
sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení
nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.

8

Pokud veřejnosprávní kontrola odhalí, že příjemce dotace porušil rozpočtovou kázeň
podle  rozpočtových  pravidel,  předá  podklady  orgánu  finanční  správy  k vydání
rozhodnutí – platebnímu výměru podle daňového řádu. Orgán finanční správy může
na základě kontrolních protokolů jiných kontrolních orgánů, které představují jeden z
důkazních  prostředků  při  volném  hodnocení  důkazů,  zahájit  daňové  řízení  a  na
základě  shromážděných  důkazů  a  bez  nutnosti  provedení  zvláštní  daňové  kontroly
bezprostředně  rozhodnout  o  porušení  rozpočtové  kázně.  Pokud  však  předložené
podklady nemají dostatečnou důkazní hodnotu, zahájí orgán finanční správy daňovou
kontrolu ex offo. Předmět daňové kontroly se od původní veřejnosprávní kontroly
neliší.  Na  základě  provedené  daňové  kontroly  vydá  orgán  finanční  správy  platební
výměr  a případně  i  následně  pokračuje  ve  vymáhání  veřejných  prostředků.
Odpovědnost  poskytovatelů  končí  předáním  podkladů  orgánu  finanční  správy.  Tyto
podklady  mají  charakter  pouhého  podnětu  k zahájení  řízení,  jenž  orgán  finanční
správy  následně  zahajuje  ex  offo.  Tato  skutečnost  vychází  z praxe  orgánů  finanční
správy, které musejí v mnoha případech zahajovat daňovou kontrolu právě z důvodu
nedostatečné kvality kontrolních výstupů poskytovatelů. Tímto postupem dochází k:
-  zatěžování  kontrolovaného  příjemce  dotace  tím,  že  dva  různé  orgány
veřejné  správy  provedou  dvě  různé  kontroly  se  stejným  zaměřením  –
předmětem kontroly,
-  prodlužování  lhůty  od  zjištění  porušení  po  odvod  veřejných  prostředků
zpět do veřejného rozpočtu.
Pokud  jde  o  kontrolu  prostředků  spolufinancovaných  z rozpočtu  EU,  metodické
dokumenty  Ministerstva  financí  upravující  jejich  finanční  toky  a  kontrolu  stanoví
minimální  rozsah  dokumentů,  které  musí  řádné  podání  na  orgán  finanční  správy
obsahovat.

9

V  případě  veřejných  prostředků  rozpočtu  Evropské  unie  může  provádět  kontroly  kromě
řídícího  orgánu  nebo  zprostředkujícího  subjektu  i  Platební  a  certifikační  orgán  (PCO)  a na
vybraném  vzorku  též  Auditní  orgán.  Pokud  porušení  rozpočtové  kázně  odhalí  tyto  orgány,
postupuje  se  obdobně  jako  v případě  odhalení  řídicím  orgánem  –  orgány  finanční  správy,
které  provedly  daňovou  kontrolu,  následně  vydají  platební  výměr  na  odvod  za  porušení
rozpočtové kázně a penále.

A dresátem auditních zpráv Auditního orgánu je primárně Evropská komise a další

orgány  implementační  struktury  (PCO),  které  Auditní  orgán  poskytuje  ujištění,  že
s prostředky ze souhrnného rozpočtu Evropské unie je řádně hospodařeno. S tím souvisí
i   pravidla, podle kterých Auditní orgán postupuje. Kromě obecných pravidel obsažených
v  kontrolním řádu a  speciální úpravy v zákoně o finanční kontrole, se činnost Auditního
orgánu  řídí  i pokyny  Evropské  komise. Tyto  pokyny  upravují  například  stanovení

finančních  oprav  za  porušení  podmínek,  za  nichž  byla  dotace  poskytnuta  nebo

nedodržení  souvisejících  právních  předpisů.  Součástí  těchto  pokynů  je  v  některých

případech  i  výše  oprav  (sankcí)  např.  za  porušení  pravidel  pro  zadávání  veřejných
zakázek. Zpráva Auditního orgánu je podklad pro Evropskou komisi. Platby z Evropské

unie jsou sníženy o finanční opravu stanovenou v Auditní zprávě. Pokud je pochybení na
str
aně  příjemce,  orgán  finanční  správy  v těchto  případech  zahájí  daňovou  kontrolu  v
případě  podezření  porušení  rozpočtové  kázně.  Tento  úkon  nepředstavuje  duplicitu.
Or
gán  finanční  správy  postupuje  výlučně  podle  vnitrostátních  pravidel  a  určuje,
zda   došlo  k porušení  rozpočtové  kázně,  zatímco  Auditní  orgán  identifikuje
nesrovnalosti na základě příslušné tuzemské legislativy, legislativy Evropské unie
a

pokynů Evropské komise. Proto se závěr Auditního orgánu může lišit od závěrů
or

gánu finanční správy.


Orgány finanční správy zpravidla zahájí daňovou kontrolu a následně vydají platební výměr.
Platební výměr je rozhodnutí deklaratorního charakteru. Platebním výměrem se stanoví výše
odvodu za porušení rozpočtové kázně. Odvod za porušení rozpočtové kázně činí v případě
neoprávněného použití prostředků dotace pevnou částku, nebo pokud v rozhodnutí o ní bylo
uvedeno  jedno  nebo  více  procentních  rozmezí  nebo  pevný  procentní  podíl  pro  stanovení
nižšího  odvodu  za  porušení  rozpočtové  kázně;  finančním  úřadem  stanovenou  částku
vycházející  z  procentního  rozmezí  nebo  pevného  procentního  podílu  uvedeného  v
rozhodnutí, a to pro každý jednotlivý případ. Dále se platebním výměrem stanoví také penále
(sankce),  jehož  maximální  výše  je  stanovena  již  v  rozhodnutí  o  poskytnutí  dotace.  Proti
tomuto  rozhodnutí  má  příjemce  právo  se  odvolat.  O  odvolání  bude  rozhodovat  Odvolací
finanční ředitelství. Na žádost příjemce dotace může dojít k prominutí nebo stanovení nižšího
odvodu za porušení rozpočtové kázně (případně souvisejícího penále), pokud tak rozhodne
Generální  finanční  ředitelství.  Prominutím  odvodu  a  penále  se  původní  zjištění  porušení
rozpočtové  kázně,  na  základě  něhož  orgán  finanční  správy  rozhodl  o  odvodu  a  penále,
neruší. Tento institut umožňuje v odůvodněných případech změkčení dopadu přílišné tvrdosti
aplikace zákona.
10

V průběhu roku 2014 (údaj k 17. 9. 2014) bylo rozpracováno 1807 kontrol, které zahrnovaly
celkem 2246 projektů. Kontrolovaná částka představovala 7,8 mld. Kč.
5.  KONTROLA A AUDIT ZE STRANY EVROPSKÉ UNIE
Fondy  EU  představují  hlavní  nástroj  realizace  evropské  politiky  hospodářské
a  sociální  soudržnosti  (HSS).  Právě  jejich  prostřednictvím  se  rozdělují  finanční  prostředky
určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony.
5.1 EVROPSKÁ KOMISE
Evropská  komise  se  přesvědčuje,  že  v  rámci  operačních  programů  byly  zavedeny
a  účinně  fungují  řídící  a  kontrolní  systémy  v  souladu  příslušným  nařízením.  Toto  ujištění
získává  Evropská  komise  na  základě  výročních  kontrolních  zpráv  a  stanoviska  Auditního
orgánu (MF) k těmto zprávám a na základě poznatků z vlastních auditů. Za tímto účelem je
Evropská komise oprávněna, po předchozím upozornění, provádět kontroly na místě, včetně
namátkových  kontrol  operací  financovaných  z Evropských  fondů  a kontrol  řídících
kontrolních systémů. EK rovněž může požádat členský stát, aby provedl kontrolu  na místě
k ověření správnosti jedné nebo více transakcí; těchto kontrol se mohou zúčastnit i zástupci
Evropské komise. Zaměstnanci kontrolované instituce jsou povinni poskytnout při provádění
těchto kontrol nezbytnou součinnost.
5.2 EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
Evropský  účetní  dvůr  v  rámci  své  působnosti  vykonává  samostatné  a  nezávislé  audity
vyplývající z jeho působnosti.
5.3 EVROPSKÝ ÚŘAD PRO BOJ PROTI PODVODŮM
Za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti poškozující
finanční zájmy EU může tento úřad ze své pravomoci (v souladu s nařízením Evropského
Parlamentu  a  Rady  (ES)  č.  1073/1999  ze  dne  25.  května  1999  a  s  dalšími  obecnými
nařízeními na ochranu finančních zájmů EU) provádět v implementační struktuře operačních
programů  správní  vyšetřování.  Tímto  správním  vyšetřováním  se  rozumí  inspekce,  kontroly
a jiná opatření prováděná zaměstnanci úřadu.
6.  KONTROLA ZE STRANY NEJVYŠŠÍHO KONTROLNÍHO ÚŘADU
Vedle výše popsaného systému finanční kontroly jsou veřejné prostředky kontrolovány i ze
strany  Nejvyššího  kontrolního  úřadu  (dále  jen  „NKÚ“).  NKÚ  je  nezávislý  orgán,  který
kontroluje
•  hospodaření  se  státním  majetkem  a  finančními  prostředky  vybíranými  na  základě
zákona  ve  prospěch  právnických  osob  s  výjimkou  prostředků  vybíraných  obcemi
nebo kraji v jejich samostatné působnosti,
•  státní závěrečný účet,
•  plnění státního rozpočtu,
•  hospodaření s prostředky, poskytnutými České republice ze zahraničí a s prostředky,
za něž převzal stát záruky,
•  vydávání a umořování státních cenných papírů,
•  zadávání veřejných zakázek,
11

•  hospodaření České národní banky v oblasti výdajů na pořízení majetku a výdajů na
provoz České národní banky.
V kontrolních akcích, jejichž závěry byly schváleny v roce 2014, byly zkontrolovány finanční
prostředky a majetek v celkové výši 156 mld. Kč.
Kontrolní  závěry  z kontrol  prováděných  NKÚ,  stejně  tak  jak  jeho  výroční  zpráva,  jsou
zasílány Poslanecké sněmovně, Senátu a vládě.

Ve
vztahu  k finanční  kontrole  nepředstavuje  kontrola  prováděná  ze  strany  NKÚ

duplicitní kontrolu. Smyslem finanční kontroly je poskytnout ujištění tomu, kdo je
za  hospodaření  s veřejnými  prostředky  odpovědný,  že  s těmito  prostředky  je

hospodařeno  řádně.  Smyslem  kontroly  NKÚ  je  poskytnout  ujištění  zejména
externím  subjektům,  tedy  občanům  a  jejich  zástupcům  (Poslanecká  sněmovna,

Senát), že s veřejnými prostředky je nakládáno účelně, hospodárně a efektivně.

6.1 ROZŠÍŘENÍ KONTROLNÍ PŮSOBNOSTI NEJVYŠŠÍHO KONTROLNÍHO
ÚŘADU NA ÚSC
O rozšíření kontrolní působnosti NKÚ na ÚSC neúspěšně usilovaly vlády již v minulosti, a to
ve  volebním  období  2006  a  2010,  kde  k přijetí  nutné  novely  Ústavy  nedošlo  v důsledku
skončení volebního období. Dále pak rovněž ve volebním období 2006 – 2013, kde k přijetí
novely Ústavy nedošlo v důsledku rozpuštění Poslanecké sněmovny.
Poslaneckou  sněmovnou  byla  na  základě  návrhu  poslanců  schválena  příslušná  novela
Ústavy  a  na  úrovni  vlády  je  v současné  době  připravován  návrh  zákona,  kterým  se  mění
zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, jako
zákon k provedení PS schválené novely Ústavy.
Dnem 1. července 2015 došlo k nabytí účinnosti novely zákona o NKÚ (zákonem č. 78/2015
Sb.,  kterým  se  mění  zákon  č.  166/1993  Sb.,  o  Nejvyšším  kontrolním  úřadu,  ve  znění
pozdějších předpisů). Podle této novely je NKÚ  (§ 17 odst. 2)  nově oprávněn opatřovat si
podklady pro zpracování plánu kontrolní činnosti a jeho změn. Získané podklady mohou být
použity  v  případě  uskutečnění  kontroly  jako  informace  o  zjišťovaných  a  souvisejících
skutečnostech.  Toto  ustanovení  má  významnou  měrou  ovlivnit  a  napomoct  NKÚ  při
sestavovaní  plánu  kontrol  a  dává  i  prostor  vyhodnotit  kontroly  provedené  u  ÚSC  jinými
orgány a plán kontrol sestavovat tak, aby nedocházelo k duplicitám kontrol a nepřiměřenému
zatěžování ÚSC.
7.  DALŠÍ SPECIFICKÉ KONTROLY
7.1 KONTROLA ZALOŽENÝCH ČI ZŘÍZENÝCH PRÁVNICKÝCH OSOB JEJICH
ZŘIZOVATELEM, JE-LI JÍM STÁT ČI ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÝ CELEK
Jedná  se  o  kontrolu  právnických  osob  založených  či  zřízených  státem  nebo  územním
samosprávným  celkem.  V  případě  veřejnosprávní  kontroly  (např.  kontroly  příspěvkové
organizace na poskytnutí dotace) se bude užívat kontrolní řád. Naproti tomu u založených
12

právnických  osob  (např.  obchodní  společnosti)  dochází  ke  kontrole  v  rovině
soukromoprávních vztahů (kompetence valné hromady či dozorčí rady).
7.2 DOHLED NAD ZADÁVÁNÍM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
Dohled  nad  zadávání  veřejných  zakázek  provádí  Úřad  pro  ochranu  hospodářské  soutěže,
který  má  za  úkol  zajistit  fungování  trhu  v  souladu  s nastavenými  pravidly  hospodářské
soutěže. V souvislosti s plněním tohoto úkolu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dohlíží
na  zadávání  veřejných  zakázek  podle  zákona  č. 137/2006  Sb.,  o veřejných  zakázkách,
ve znění pozdějších předpisů. Aby mohl tento úkol naplnit, je oprávněn přezkoumávat úkony
zadavatelů veřejných zakázek a provádět u nich kontroly. I když je hlavním posláním Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže dohlížet nad trhem, kontroly, které provádí, mohou odhalit
i případné nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky při zadávání veřejných zakázek.
Působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je upravena v zákoně č. 273/1996 Sb.,
o  působnosti  Úřadu  pro  ochranu  hospodářské  soutěže,  ve  znění  pozdějších  předpisů
a v zákoně č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.

Obdobně jako kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu, ani kontrola ze strany Úřadu

pro ochranu hospodářské soutěže není duplicitní kontrolou. Má jiný cíl i adresáty
svých  zjištění.  Úřad  pro  ochranu  hospodářské  soutěže  dohlíží  v první  řadě  na

dodržování  pravidel  hospodářské  soutěže  a  s tím  spojenou  transparentnost
zadávacího  řízení.  Primárně  neslouží  vedoucímu  orgánu  veřejné  správy,  ale

subjektům, kteří stojí vně příslušné organizace.


7.3 KONTROLA VYKONÁVANÁ VEŘEJNÝM OCHRÁNCEM PRÁV
Veřejný ochránce práv podle zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění
pozdějších  předpisů,  působí  k  ochraně  osob  před  jednáním  úřadů  a  dalších  institucí,
vykonávajících státní správu, pokud je takové jednání v rozporu s právem nebo právu sice
neodporuje, ale je jinak vadné či nesprávné, a tedy neodpovídá principům demokratického
právního  státu  a  principům  dobré  správy  a  v  případech,  jsou-li  tyto  orgány  nečinné.
Charakter  kontroly  veřejného  ochránce  práv  je  doplňkový  a  neformální.  Veřejný  ochránce
práv  nedisponuje  nařizovací  pravomocí  a  nemůže  zasahovat  do  poměrů  kontrolovaných
subjektů, dává pouze nezávazná doporučení.
7.4 DOZOR NAD DODRŽOVÁNÍM POVINNOSTÍ STANOVENÝCH ZÁKONEM PŘI
ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ
Dozor  nad  dodržováním  povinností  stanovených  zákonem  při  zpracování  osobních  údajů
provádí  Úřad  pro  ochranu  osobních  údajů  podle  zákona  č.  101/2000  Sb.,  o ochraně
osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.
13

7.5 KONTROLA ÚŘADŮ A INSPEKTORÁTŮ PRÁCE V OBLASTI
PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ
Kontrola  úřadů  a  inspektorátů  práce  v  oblasti  pracovněprávních  vztahů  je  prováděná
v  rozsahu  a  za  podmínek  stanovených  zákonem  o  zaměstnanosti,  zákonem
o  ochraně  zaměstnanců  při  platební  neschopnosti  zaměstnavatele  a  o  změně  některých
zákonů,  zákonem  o  sociálně-právní  ochraně  dětí,  zákonem  o  státní  sociální  podpoře,
zákonem  o  poskytování  dávek  osobám  se  zdravotním  postižením,  zákonem  o  sociálních
službách a zákonem o pomoci v hmotné nouzi.
7.6 KONTROLA VYKONÁVANÁ NA ZÁKLADĚ PODÁNÍ OBČANŮ
Kolektivní podání – petiční právo
Ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se
obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi (Čl.
18 Listiny základních práv a svobod). Obsah petičního práva podrobněji upravuje zákon č.
85/1990 Sb., o právu petičním, ve znění pozdějších předpisů.
Tento  druh  kontroly  veřejné  správy  se  zpravidla  neuplatňuje  izolovaně,  neboť  se  jejím
prostřednictvím  často  aktivizuje  některý  z dalších  relativně  samostatných  kontrolních
subsystémů veřejné správy, které jako celek plní v zásadě jednotně společné poslání.
Individuální podání
Jedná  se  o  stížnosti,  oznámení  a  podněty  nebo  obdobná  podání,  která  se  netýkají  věcí
veřejného a jiného společného zájmu, nýbrž víceméně věcí zájmu osobního (rozlišení však
může  být  v konkrétní  věci  obtížné).  Podání,  tj.  úkony  směřující  vůči  správnímu  orgánu,  se
posuzují podle svého skutečného obsahu.
Kontrola  veřejné  správy  může  být  realizována  z iniciativy  a  za  přispění  občanů  též
prostřednictvím podnětů ve smyslu § 42 správního řádu.

Další  možnosti  veřejné  kontroly,  kdy  se  občané  mohou  aktivně  podílet  na  správě  věcí
veřejných a kontrolovat mimo jiné nakládání s veřejnými prostředky:
Veřejnost zasedání zastupitelstev
Zasedání  zastupitelstev,  kterým  je  vyhrazeno  projednávat  některé  majetkové  úkony,
schvalování  rozpočtu  apod.,  jsou  přístupná  veřejnosti,  a  to  včetně  možnosti  nahlížet  do
zápisů jednání.
Povinnost u některých majetkových úkonů
Povinnost u některých majetkových úkonů dopředu zveřejnit záměr, a to na úřední desce,
včetně zveřejňování na elektronické úřední desce.
Povinnost zveřejňovat smlouvy
Povinnost  zveřejňovat  smlouvy  o  poskytnutých  dotacích  podle  zákona  č.  250/2000  Sb.,
o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
Povinnost zveřejňovat smlouvy na profilu zadavatele u veřejných zakázek s hodnotou plnění
500 000  Kč  a  více  podle  zákona  č. 137/2006  Sb.,  o veřejných  zakázkách,  ve  znění
pozdějších předpisů.
14

Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,
ve znění pozdějších předpisů.
Nově zaváděná povinnost zveřejňovat smlouvy podle zákona o registru smluv.
Zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2016, s výjimkou § 6 a 7, které nabývají účinnosti
dnem 1. července 2017.

7.7 KONTROLA VYKONÁVANÁ ZASTUPITELSKÝMI SBORY
Předmětem  tohoto  typu  kontroly  ve  veřejné  správě  je  vztah  mezi  orgány  veřejné  správy
a  zákonodárným  orgánem,  respektive  zastupitelskými  orgány.  Výchozím  principem  je
skutečnost,  že  orgány  veřejné  správy  jsou  od  orgánů  zákonodárných  odvozeny.
Zákonodárný  orgán,  tj.  Parlament  České  republiky,  je  oprávněn  kontrolovat  vládu  i  její
jednotlivé  členy  z hlediska  činnosti  (interpelace,  vyslovení  nedůvěry  vládě,  schvalování
rozpočtu),  zatímco  zastupitelské  orgány  vykonávají  kontrolu  vůči  jejich  dalším  orgánům
v samostatné  působnosti  (kontrola  těch  činností,  které  nejsou  vykonávány  jako  státem
přenesená působnost). Tato kontrola je součástí realizace jejich samosprávně mocenských
oprávnění.
15

Document Outline

Informace o systému kontrol ve veřejné správě a při čerpání veřejných finančních prostředků