Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Poskytnutí rozsudků'.


 
61T 2/2016-2167 
 
 
 
 
 
ČESKÁ REPUBLIKA  
 
 
ROZSUDEK 
JMÉNEM REPUBLIKY 
 
 
 
 
 

 
Krajský soud v Brně,  pobočka  ve  Zlíně,  rozhodl  po  provedeném hlavním  líčení  dne 
19. října  2016  v senátě  složeném  z předsedy  senátu  JUDr.  Radomíra  Koudely  a  přísedících 
Mgr. Milana Lukeše a Ivo Vaicenbachera 
 
t a k t o : 
 
 
Podle § 226 písm. b) trestního řádu se obžalovaní: 
 
Ing. Vratislav MXXXXX
nar. XXXXX, trvale bytem XXXXX, v současné době bytem XXXXX,  
 
Ing. Alexandr TXXXXX
nar. XXXXX, občana XXXXX, bytemXXXXX,  
 
Ing. Eva ZXXXXX MXXXXX
roz. XXXXX, nar. XXXXX, bytem XXXXX,  
 
PXXXXX a.s., 
IČO: XXXXXX, se sídlem XXXXX
 
AXXXXX s.r.o., 
IČO: XXXXX, se sídlem XXXXX, 
 

pokračování 
-2- 
61 T  2/2016 
 
 
z p  r  o  š  ť  u  j  í
  obžaloby  státní  zástupkyně  Krajského  státního  zastupitelství  v Brně, 
pobočka ve Zlíně ze dne 16. 3. 2016, č. j. 3 KZV 18/2015-351, pro skutek že 
 
 
1.  Ing. Vratislav MXXXXX  jako  předseda  představenstva  společnosti  PXXXXX  a.s., 
IČO:  XXXXXX, se sídlem XXXXX  a  Ing. Alexandr TXXXXX  jako jednatel 
společnosti AXXXXX, s.r.o., IČO: XXXXX, se sídlem XXXXX, tedy jako osoby 
oprávněné jednat za uvedené obchodní společnosti, disponující povolením k provádění 
zahraničního  obchodu  s vojenským  materiálem  a  podrobně  znalí  povinností 
z takového  obchodu  vyplývajících,  uzavřeli  v Praze, v přesně  nezjištěné  době 
pravděpodobně v měsíci dubnu 2014, kupní smlouvu č. XXXXX  mezi prodávajícím 
AXXXXX, s.r.o. a kupujícím PXXXXX  a.s.,  jejímž  předmětem  byla  dodávka 
elektronických  náhradních  dílů  pro pozemní bojová vozidla, které jsou vojenským 
materiálem ve smyslu § 5 zák. č. 38/1994 Sb. a položky SVMe 5 písm. b) přílohy č. 1 
Vyhl.  č.  210/2012  Sb.,  přičemž  Ing.  Eva  ZXXXXX  MXXXXX  jako vedoucí 
obchodní referentka divize obchodu s neleteckým materiálem obchodní  společnosti 
PXXXXX ze své pozice dojednávala celý průběh uvedené obchodní transakce včetně 
přípravy  a  náležitostí  smlouvy  a  způsobu  platby  a  v součinnosti  s Ing.  MXXXXX 
zajišťovala komunikaci s Ing. TXXXXX, kdy společnost PXXXXX dne 22. 7. 2014 
uhradila  společnosti  AXXXXX,  s.r.o.  na  základě  takto  uzavřené  kupní  smlouvy 
zálohovou  fakturu  č.  XXXXX  na  částku  123  208,38  USD  (včetně  DPH  21  %),  a 
podle  uzavřeného  kontraktu  následně  uskutečnili bez  licence  udělené  Ministerstvem 
průmyslu a obchodu ve smyslu § 14 zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu 
s vojenským materiálem, obchodní transakci s dodavatelem poptávaných  dílů, 
ukrajinskou  obchodní  společností  XXXXX  se sídlem XXXXX,  přičemž 
Ing. Alexandr TXXXXX po dohodě s Evou ZXXXXX MXXXXX a Ing. Vratislavem 
MXXXXX  sice  objednal požadované zboží u ukrajinského dodavatele, avšak 
současně  vyvíjel  snahy  ke  zlegalizování obchodu z Ukrajiny  opatřením  fiktivních 
smluv mezi společnostmi XXXXX (z Kypru) a XXXXX s.r.o. a mezi XXXXX (z 
Bulharska) a XXXXX  (z Kypru), které byly podkladem pro vydání mezinárodního 
importního certifikátu č. XXXXX pro dovozce XXXXX s.r.o. a konečného uživatele 
PXXXXX  a. s.,  jejichž  smyslem  mělo  být  deklarování  provedeného  obchodu 
s vojenským materiálem v rámci zemí EU, které nepodléhá rozhodnutí  o  udělení 
licence. Obchod poté Ing. Alexandr  TXXXXX  s Evou  ZXXXXX  MXXXXX  a Ing. 
Vratislavem  MXXXXX  dokončili  dne 22. 8. 2014, kdy bylo objednané zboží 
v celkové  hodnotě  nejméně  246  000  USD  konspirativním  způsobem,  jako  součást 
oficiální licencované zakázky, dopraveno z Ukrajiny  do  České  republiky  cílovému 
odběrateli  společnosti  PXXXXX  a.s., do skladu v areálu  společnosti  XXXXX  na 
adrese XXXXX kde bylo zajištěno Celním úřadem pro Zlínský kraj, 
 
 

pokračování 
-3- 
61 T  2/2016 
2.  Ing. Alexandr TXXXXX, Ing. Eva  ZXXXXX  MXXXXX, Ing. Vratislav 
MXXXXX,  PXXXXXa  AXXXXX, s.r.o.  jako  osoby,  které  společně  zajistily  a 
uskutečnily protiprávní vstup zboží uvedeného shora v bodě 1. na území Společenství 
ve smyslu čl. 202 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992, kterým se vydává celní kodex 
Společenství, a které tento dovoz zboží z Ukrajiny zatajily před celními orgány České 
republiky,  současně  nezajistili  a  neučinili  žádné  úkony  ke  splnění  povinnosti 
společností PXXXXXa AXXXXX, s.r.o. dle čl. 36a uvedeného nařízení spočívající v 
podání  celního  prohlášení  před  vstupem  zboží  na  celní  území  Společenství,  a  v 
konečném  důsledku  tak  nepřiznáním  dovozu  shora  uvedeného  zboží v celkové 
hodnotě nejméně 246 000 USD zapříčinili neodvedení dovozního cla v celkové výši 
104 518,- Kč, ke škodě České republiky, zastoupené Celním úřadem pro Zlínský kraj, 
 
 
3.  Ing. Alexandr TXXXXX, který dne 9. 7. 2014 vystavil či nechal vystavit zálohovou 
fakturu  č.  2013/CZ06  na  částku  123  208,38  USD  (včetně  DPH  21  %),  a  stejně  tak 
společnost AXXXXX, s.r.o., jejímž jménem byla dne 9. 7. 2014 vystavena zálohová 
faktura č. 2013/CZ06 na částku 123 208,38 USD (včetně DPH 21 %), a to na základě 
kupní smlouvy č.  05/POD/2014  mezi  prodávajícím  AXXXXX, s.r.o. a kupujícím 
PXXXXX. a.s.,  jejímž  předmětem  byla  dodávka  elektronických  náhradních  dílů  pro 
pozemní bojová vozidla, nesplnili svou povinnost vyplývající z § 108 odst. 1 bod i) a 
§ 101 odst. 7 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a ve lhůtě do 25. 8. 
2014 nepodali daňové přiznání k DPH a daň ve výši 21.383,27 USD, tedy 436 026,31 
Kč  (dle  kurzu  ČNB  ke  dni  provedení  úhrady,  tj.  k 23. 7. 2014), která byla na 
vystavené  zálohové  faktuře  vyčíslena,  neuhradili,  ačkoli  fakturovaná  částka  byla 
společností PXXXXX  společnosti AXXXXX, s.r.o. dne 23. 7. 2014 uhrazena, čímž 
České  republice,  zastoupené  Finančním  úřadem  pro  hlavní  město  Prahu  způsobili 
škodu právě ve výši 436 026,31 Kč, 
 
 
t e d y 
 
Ing. Vratislav MXXXXX, Ing. Alexandr TXXXXX  a Ing. Eva ZXXXXX  MXXXXX 
společným  jednáním  popsaným  pod  bodem  1.  bez  licence  měli  provést  zahraniční  obchod 
s vojenským materiálem, 
 
Ing. Vratislav MXXXXX, Ing. Eva ZXXXXX  MXXXXX  a  PXXXXX  společným 
jednáním popsaným pod bodem 2. ve větším rozsahu měli zkrátit clo, 
 
Ing. Alexandr TXXXXX a AXXXXX, s.r.o. společným jednáním popsaným pod bodem 2. a 
jednáním popsaným pod bodem 3. ve větším rozsahu měli zkrátit clo a daň a spáchat takový 
čin ve značném rozsahu, 
 
 

č í m ž   m ě l i    s p á c h a t 
 

pokračování 
-4- 
61 T  2/2016 
 
Ing. Vratislav MXXXXX, Ing. Alexandr TXXXXX  a Ing. Eva ZXXXXX  MXXXXX 
jednáním popsaným pod bodem 1.: 
zločin  provedení  zahraničního  obchodu  s vojenským materiálem bez povolení nebo licence 
podle § 265 odst. 1 trestního zákoníku, formou spolupachatelství podle § 23 trestního 
zákoníku, 
 
Ing. Vratislav MXXXXX, Ing. Eva ZXXXXX MXXXXX a PXXXXX jednáním popsaným 
pod bodem 2.: 
přečin  zkrácení  daně,  poplatku  a  podobné  povinné  platby  podle  §  240  odst.  1  trestního 
zákoníku, formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, 
 
Ing. Alexandr TXXXXX a AXXXXX, s.r.o. jednáním popsaným pod body 2. a 3.: 
zločin  zkrácení  daně,  poplatku  a  podobné  povinné  platby  podle  §  240  odst.  1,  2  písm.  c) 
trestního zákoníku, v bodě 2. formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. 
 
neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. 
 
 
O d ů v o d n ě n í : 
 
  Státní  zástupkyně  Krajského  státního  zastupitelství  v Brně,  pobočka  ve  Zlíně,  podala 
dne 16. 3. 2016 ke Krajskému soudu v Brně,  pobočka  ve Zlíně,  obžalobu na Ing. Vratislava 
MXXXXX, Ing. Alexandra TXXXXX, Ing. Evu ZXXXXX  MXXXXX,  PXXXXX. a. s., 
AXXXXX, s. r. o., ve které je vinila z výše uvedeného jednání, které právně kvalifikovala tak, 
jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. 
 
Krajský soud v Brně,  pobočka  ve  Zlíně,  jako  soud  nalézací  provedl  v průběhu  hlavních 
líčení celou řadu důkazů, přičemž soud v rámci odůvodnění tohoto rozsudku stručně uvede 
skutečnosti  uváděné  jednotlivými  obžalovanými,  svědky  a  dále  listinné  důkazy,  které  jsou 
pro posouzení skutkového děje rozhodné. 
 
 
Obžalovaný Ing. Vratislav MXXXXX (bývalý předseda představenstva PXXXXX. a. s.) 
u hlavního líčení i v přípravném řízení odmítl spáchání trestné činnosti. Obžalovaný v souladu 
se  svojí  výpovědí  v přípravném  řízení  uvedl,  že  ve věci  jsou  směšovány  dva  samostatné 
obchodní  případy;  jeden se týkal obchodu mezi UXXXXX,  PXXXXX  a Ministerstvem 
obrany Egypta, druhý obchodu mezi PXXXXX  a  Alžírskem,  jehož  předmětem  byly  mj. 
náhradní díly pro systém KWADRAT (pásmové vozidlo protivzdušné obrany  zaměřené  na 
boj s letectvem).  Tyto  náhradní  díly  měly  být  společnosti  PXXXXX  dodány  předem 
nasmlouvanými subdodavateli, k čemuž společnost PXXXXX měla vyřízeny dovozní licence, 
avšak vzhledem k tomu, že veškeré požadované náhradní díly nebyly dodány, oslovila 
společnost PXXXXX všechny potencionální partnery se žádostí o dodání těchto náhradní dílů 
tak,  aby  byl  splněn  závazek  vůči  alžírskému  odběrateli.  Od  pana  TXXXXX  pak dostali 
nabídku,  že  jeho  společnost  (která  má  povolení  k obchodování s vojenským  materiálem) 
náhradní díly pro Alžírsko dodá, a proto byl uzavřen kontrakt č. 05/POD/2014, přičemž Ing. 
 

pokračování 
-5- 
61 T  2/2016 
Vratislav  MXXXXX  předpokládal,  že  pan  TXXXXX  zboží  doveze  legálně  –  podle zákona. 
Na kontrakt byla zaplacena záloha 123 000 USD, což byla polovina sjednané kupní ceny, do 
dne  podání  výpovědi  však  zboží  dodáno  nebylo  –  dle  sdělení  pana  TXXXXX  se zboží na 
Ukrajině  vyrábí.  Pokud  se  týká  obchodního  případu  se  společností  UXXXXX  a 
Ministerstvem  obrany  Egypta,  ten  probíhal  na  základě  řádně  vyřízených  licencí,  přičemž 
dodávka, která přišla dne 22. 8. 2014 do Kunovic, obsahovala nějaké zboží navíc, které se 
nedalo identifikovat. Proto společnost PXXXXX napsala ukrajinskému dodavateli UXXXXX, 
a touto společností bylo sděleno, ať si PXXXXX se zbožím naloží dle vlastní vůle. 
 
 
Obžalovaný dále u hlavního líčení dodal, že v předcházejícím období docházelo k převzetí 
zboží od firmy UXXXXX  přímo  na  Ukrajině  před  samotným  transportem,  kde  se  vždy 
zkontroloval stav zboží, počet kusů a další technické náležitosti. V případě, který jest uveden 
v obžalobě,  se  však  převzetí  žádný  zástupce  firmy  nezúčastnil,  protože  od  února  do  dubna 
roku 2014 v Kyjevě  na  Majdanu  probíhaly  demonstrace,  přičemž  sklady  firmy  UXXXXX 
jsou  poblíže  Majdanu.  Zástupcům  firmy  bylo  doporučeno,  aby  na  Ukrajinu s ohledem 
na bezpečnost  nejezdili  a  proto  byla  uzavřena  s ukrajinskou  firmou  dohoda  o  převzetí  zboží 
korespondenčně  a  následné  kontrole  až  na  území  České  republiky,  takže  teprve  na  území 
České republiky měl být podepsán předávací protokol, vystavena konečná faktura, která by 
byla zaplacena, a mohlo dojít k proclení  zásilky.  Samotné  zboží  bylo  převzato  za  účasti 
celníků  dne  22.  7.  2014  v rámci  tranzitního  povolení,  neboť  zboží  vstoupilo  do  České 
republiky z třetí země a tranzitní zem, v tomto případě Slovenská republika, na hranicích mezi 
Ukrajinou a Slovenskem vydala tzv. „tranzitku“. Na tranzitní povolení následně přijel kamion 
na příslušný celní úřad, což bylo v Uherském Hradišti. Celníci pak musí rozpečetit kamion, 
spočítat bedny, případně kontrolovat jednotlivé součástky. Po rozpečetění kamionu se převádí 
tranzitní povolení na tzv. dočasné uskladnění, což jest uskladnění v celním dočasném skladu, 
který firma PXXXXX  provozuje.  Toto  zboží  však  stále  jakoby  nebylo  na  území  České 
republiky, neboť se jedná o celní materiál. Samotná firma však může se zbožím manipulovat, 
např. otevírat bedny, kontrolovat zboží, ale zboží nesmí vyjmout, případně dát do beden jiné 
zboží.  Na  dočasný  celní  sklad  přišlo  zboží  dne  22.  7.  2014  v 11 hodin dopoledne, což si 
obžalovaný pamatuje, protože v tuto  dobu  řešil  jinou  dodávku  zboží  od  českého 
subdodavatele a toto převzetí musel přerušit a věnovat se celníkům. Samotné zboží pak leželo 
ve skladu firmy od 22. 7. do 26. 7. 2014 a po celou tuto dobu pracovníci firmy mohli 
s bednami  manipulovat v rámci  podmínek  dočasného  celního  skladu;  mohli  tedy  bedny 
rozpečetit,  prohlédnout  si  obsah  beden,  ale  nic  takového  pracovníci  neudělali  a  zjevně  tak 
nepředpokládali, že by v zásilce bylo zboží jiné, než které bylo objednáno. V předcházejících 
případech bylo zboží vždy řádně a vcelku podrobně kontrolováno, nikoliv jen namátkově, ale 
kontrolován byl i počet kusů. Pokud by v předcházejících zásilkách bylo více kusů, tak podle 
názoru  obžalovaného  by  to  celníci  vždy  dohledali.  Samotní  celníci  učinili kontrolu dne 
26. 7. 2014, zjistili dodání více zboží, a to i za pomoci pracovníků firmy PXXXXX, kteří jim 
rovněž pomohli odvézt nadbytečné zboží. V žádném případě tak nelze hovořit o nespolupráci 
s orgány celní správy nebo s policií, protože pracovníci  PXXXXX  dodali  těmto  orgánům 
veškeré  doklady,  které  požadovali  a  poskytli  i  veškerou  součinnost.  Obžalovaný  posléze 
odmítl odpovídat na případné otázky.  
 
 
Obžalovaný Ing. Alexandr TXXXXX  (bývalý  jednatel  společnosti  AXXXXX, s.r.o.) 
ve své výpovědi u hlavního líčení uváděl skutečnosti shodné se svojí výpovědí z přípravného 
 

pokračování 
-6- 
61 T  2/2016 
řízení a jednoznačně odmítl spáchání trestné činnosti. Obžalovaný potvrdil uzavření smlouvy 
za svoji firmu AXXXXX  se  společností  PXXXXX., kdy se jednalo o zprostředkovatelskou 
smlouvu, jejímž  předmětem  bylo  zajištění  dodávek  zboží  od obchodních  partnerů 
obžalovaného Ing. TXXXXX  z Ukrajiny.  Na  základě  žádosti  společnosti  PXXXXX  hledali 
dodavatele zboží, které mělo být předmětem dodávky do Alžírska, přičemž jelikož se jednalo 
o již nevyráběné náhradní díly, trvalo asi rok či rok a půl než společnost PXXXXX z Ukrajiny 
(společně  s UXXXXX  obchodní  partner  společnosti  AXXXXX)  sdělila,  že  zboží  našla 
v nějakých  skladech  v Bulharsku. Obchod s požadovaným  zbožím  byl  zařízen  přes  tři 
společnosti  –  kyperskou  a  bulharskou  společnost  (TXXXXX  2 a EXXXXX  XXXXX), 
přičemž důvodem, proč byla do obchodu zařazena kyperská společnost, byly dle společnosti 
PXXXXX  daňové  záležitosti  (kyperská  společnost  měla  platit  dvakrát  menší  daně,  tj.  10 
procent). Pro uskutečnění tohoto obchodu obdržel od společnosti PXXXXX zálohu ve výši 50 
%, z čehož  si  ponechal  10  %  jako  provizi  a  zbytek  odeslal  na  účet  kyperské  společnosti. 
Kyperská  společnost  pak  vystavila  certifikát  bulharské  společnosti  a  ta  měla  zboží  dodat 
společnosti  obžalovaného Ing. TXXXXX,  tj.  společnosti  AXXXXX. Zboží do dne 
uskutečnění  výslechu  obžalovaného  dodáno  nebylo.  Pokud  se  týká  přímého  obchodu 
společnosti  PXXXXX  s ukrajinským dodavatelem, o tom obžalovaný v podstatě  nic  neví, 
předpokládá,  že  jiné  zboží  se  do  zásilky  dostalo  omylem,  neboť  na  Ukrajině  je  velký 
nepořádek. Obžalovaný považuje za nesmysl, že by sjednal jakýkoli nelegální obchod, neboť 
na  vše  měl  licenci.  Pokud  se  týká  nepřiznání  DPH  ze  zálohové  faktury,  k tomuto bodu 
usnesení o zahájení trestního stíhání obžalovaný Ing. TXXXXX  využil svého práva a 
nevypovídal, neboť dle jeho vyjádření se jedná o finanční záležitosti, kterým ne úplně rozumí 
a které měla na starost paní účetní. 
 
 
Obžalovaný Ing. TXXXXX u hlavního líčení (č. l. 2059-2061) opět zdůraznil svoji nevinu. 
Obžalovaný dle své výpovědi s firmou PXXXXX spolupracoval několik let; nejprve pomocí 
firmy,  ve  které  měl  společníka,  který  však  sám  chtěl  firmu  ovládnout.  Proto  obžalovaný 
založil  firmu  novou  a  pokračoval  v činnosti  spočívající  ve  zprostředkování,  či  nákupech 
vojenského  materiálu.  Protože  se  chtěl  zúčastnit  různých  tendrů  a  nová  firma  musela  mít 
určitou historii; v této souvislosti obžalovanému radil svědek KXXXXX. Při shánění starších 
součástek  byla  objevena  možnost  nákupu  v Bulharsku;  přitom  na  součástky  nebyla  potřeba 
licence, stačil vývozní certifikát. Obžalovaný se šel poradit na Licenční správu, následně byl 
certifikát  vypsán  na  kyperskou  společnost  a  posléze  tato  společnost  jej  vystavila  bulharské 
společnosti. S ohledem na nadbytečnou dopravu mezi Bulharskem a Kyprem bylo dohodnuto 
dopravit  zboží  přímo.  V tuto dobu nastal problém s policií,  proto  obžalovaný  věc 
zkonzultoval s představiteli  firmy  PXXXXX  a zboží je do doby jeho výslechu deponováno 
v Bulharsku. Za zboží byla zaplacena 50 % záloha, kterou obžalovaný zaslal na účet kyperské 
společnosti. Obžalovaný nejprve vystavoval fakturu sám, zaslal ji do firmy PXXXXX, kde ji 
zkontrolovali  a  originál  předal  své  účetní.  Účetní  ale  zjistila  chybu,  proto  volala  do  firmy 
PXXXXX  a  následně  byla  faktura  přepracována  podle  zákona,  aby  byla  v pořádku. 
Po přepracování  faktury  ji  účetní  následně  přinesla  na  finanční  úřad.  Po  měsíci  byl 
obžalovaný pozván na finanční úřad na vysvětlení, byla učiněna kontrola a sepsán protokol. 
V době  vystavení  faktury  obžalovaný  jako  majitel  firmy  nebyl  plátce  DPH  a  sám  rozhodně 
neměl  žádný  úmysl  zkrátit  daň  a  ve  všem  se  spoléhal  na  účetní,  která  dané  záležitosti 
kontroluje, takže se spoléhal na svědkyni Dagmar HXXXXX. Ke společnosti UXXXXX se 
sídlem v Kyjevě  svědek  uvedl,  že  tuto  společnost  zná  a  sám  se  zúčastňuje  zprostředkování, 
 

pokračování 
-7- 
61 T  2/2016 
případně určité formy pomoci při prodeji zboží z této společnosti za určitou provizi okolo 4 
%.  Co  se  týče  dodaného  zboží,  které  jest  uvedeno  v bodě  1.  obžaloby,  pak  obžalovaného 
požádal svědek KXXXXX, aby zjistil, zda zboží bylo řádně dopraveno a zda bude převzato. 
V tuto dobu obžalovaný jednal s panem  MXXXXX  a  ředitelem  firmy  PXXXXX; 
se spoluobžalovanými  o  této  věci  nejednal.  Sám  obžalovaný  dodávku,  resp.  její  přívoz,  jen 
kontroloval, takže zkontroloval jen, že zboží bylo doručeno, nikoliv jaké zboží bylo doručeno 
a obsah beden nekontroloval. Následně bylo zjištěno dodání více zboží a obžalovaný požádal 
o  pomoc  svědka  KXXXXX,  ale  výsledkem  bylo  jen,  že  představitelé  firmy  UXXXXX 
z Ukrajiny  dali  tzv.  od  celé  záležitosti  „ruce  pryč“.  Obžalovaný  neví,  jaké  zboží  mělo  být 
v dodávce, takže ani neví, k čemu  mělo  býti  použito.  V této  obchodní  věci  obžalovaný 
zprostředkovával  obchod  mezi  firmou  PXXXXX  a  UXXXXX,  za  což  měl  obdržet  provizi 
4 %. Samotné  obchody  se  zbrojním  materiálem  trvají  i  několik  let  a  podle  obžalovaného  se 
vesměs jedná o dlouhodobé záležitosti.  
 
 
Obžalovaná Ing. Eva ZXXXXX  MXXXXX  (vedoucí referentka divize obchodu 
s neleteckým materiálem v obchodní  společnosti  PXXXXX. a.s.) uváděla  u  hlavního  líčení 
skutečnosti  shodné  se  svou  výpovědí  v přípravném  řízení.  Podle  obžalované  společnost 
PXXXXX  měla  uzavřen  kontrakt  s Ministerstvem  národní  obrany  Alžírska,  přičemž 
v důsledku  stornování  části  nasmlouvaných  položek  jedním  z dodavatelů  společnost 
PXXXXX  oslovovala  různé  dodavatele  k nahrazení výpadku. Jelikož dlouholetý obchodní 
partner pan TXXXXX  (resp.  jeho  společnost  AXXXXX)  poté  přislíbil  díly  dodat,  byla 
uzavřena kupní smlouva č. 05/POD/2014. Poté, co bylo v zásilce od společnosti UXXXXX 
(určené  pro  Egypt)  zjištěno  neobjednané  zboží,  byla  obžalovaná  pověřena  získáním 
stanoviska  společnosti  UXXXXX  k této  záležitosti,  přičemž  tato  společnost  po  několika 
urgencích sdělila, že společnost PXXXXX má právo samostatně přijímat jakákoli rozhodnutí 
ohledně  této  produkce.  Jednalo  se  o  větu,  kterou  společnost  UXXXXX  doplnila na žádost 
společnosti PXXXXX, avšak bylo tomu tak proto, že společnost PXXXXX požadovala jasný 
postoj společnosti UXXXXX k tomu, zda chtějí doručené (avšak neobjednané) zboží zpět či 
nikoli. Pokud se týká kupní smlouvy s panem  TXXXXX,  zboží  měla  dodat  společnost 
AXXXXX  a  poté  mělo  být  odesláno  alžírské  straně  v souladu s platnou existující vývozní 
licencí. Dle obžalované Ing. ZXXXXX MXXXXX neexistuje žádný důvod, proč by se snažili 
do  ČR  dostat  zboží  nelegálně,  neboť  –  jak již bylo uvedeno –  na jeho vývoz byla vydána 
platná licence. 
 
 
U hlavního líčení obžalovaná zdůraznila, že v rámci obchodů, kdy zboží mělo být dodáno 
do Egypta, byl nákup náhradních dílů proveden v rámci České republiky. Nejednalo se tak 
o zahraniční  obchod  bez  povolení  nebo  licence,  ale  jednalo  se  o  tuzemský  obchod,  v rámci 
kterého  se  předpokládá,  že  subjekty  mají  povolení  k obchodování s vojenským materiálem. 
V případě  nákupu  zboží  tímto  způsobem  firma  PXXXXX  přijímá  zboží  na  sklad,  nabytí 
materiálu  je  vždy  řádně  dokumentováno  a  v zákonné  lhůtě  je  hlášeno  přijetí  materiálu 
Policii ČR.  Zboží  bylo  nakoupeno  za  účelem  dodání  dalšímu  zahraničnímu  dodavateli  a 
vývozní  licence  již  byla  potvrzena.  Pokud  by  společnost  chtěla  nakoupit  zboží  mimo 
Evropskou  unii,  např.  na  Ukrajině,  musela  by  zažádat  o  dovozní  licenci  u  Licenční  správy 
Ministerstva průmyslu a obchodu, přičemž Licenční správě je povinna předložit řadu dokladů, 
a  to  především  platný  notifikovaný  kontrakt  s konečným  uživatelem  a  certifikát  konečného 
uživatele, případně podepsanou kupní smlouvu a poté musí obdržet dovozní licenci. Jelikož 
 

pokračování 
-8- 
61 T  2/2016 
zboží bylo nakoupeno v rámci  Evropské  unie,  resp.  České  republiky,  firma  PXXXXX  se 
nemusela  o  nic  starat,  zajišťovat  dovozní  licenci apod. Firma se nepodílela na nelegálním 
dovozu. V případě dodávek od firmy UXXXXX, byť přes další firmy, společnost PXXXXX 
si přebírala zboží na Ukrajině, s ohledem na politickou situaci však tato praxe nebyla možná. 
Kamion z Ukrajiny se zbožím přijel do Kunovic 22. 8. 2014 a v celním skladě společnosti se 
čekalo  4  dny,  až  se  dostaví  celníci.  V tuto dobu se zásilky nikdo nedotkl, plomby byly 
neporušeny  a  teprve  při  otevření  a  kontrole  se  zjistilo,  že  mezi  zbožím  je  nějaká  drobná 
elektrotechnika, která  nebyla  součástí  řádné  dodávky.  Zboží  bylo  celní  správou  zabaveno  a 
společnost PXXXXX byla vyzvána, aby podala v této záležitosti vysvětlení. Obžalovaná byla 
požádána  od  vedení  firmy,  aby  zjistila,  jakým  způsobem  se  neobjednané  zboží  v zásilce 
objevilo.  Obžalovaná oslovila firmu UXXXXX,  která  jen  obecně  uvedla  zaslání 
specifikovaného zboží a přes urgence se k dodání nevyžádaného zboží nevyjádřila. V rámci 
dodání  zboží,  které  bylo  dodáno  prostřednictvím  firmy  spoluobžalovaného  TXXXXX, se 
spoluobžalovaný  TXXXXX  obrátil na firmu PXXXXX  se  žádostí  o  sdělení  postupu  při 
žádání o licenci  nebo  importního  certifikátu  a  ukázku  formuláře.  V tomto  směru  poskytla 
spoluobžalovanému firma PXXXXX  součinnost,  ale  s Licenční  správou  již  firma 
obžalovaného  TXXXXXa komunikovala  sama.  Pokud  se  týká  plateb,  společnost  PXXXXX 
v rámci zálohové faktury zaplatila firmě AXXXXX 50 % ceny s tím, že zbytek bude dodán po 
dodání zboží z Bulharska  do  České  republiky.  Dodání  však  doposud  nebylo  realizováno, 
takže transakce v hodnotě  240  tis.  dolarů  nebyla  ukončena.  Společnost  PXXXXX  zálohu 
společnosti AXXXXX reálně zaplatila a bylo fakturováno plnění i s DPH a platba proběhla 
včetně  platby  DPH.  Společnost  PXXXXX  následně  pravděpodobně  uplatnila  úhradu  DPH 
v daňovém přiznání, ale obžalovaná tyto skutečnosti jen předpokládá, protože ve společnosti 
neměla  na starosti  účetnictví  nebo  odvody  DPH  a  zastávala  funkci  vedoucího  obchodního 
referenta. Tyto skutečnosti by mohla zodpovědět finanční ředitelka Ing. Štěpánka DXXXXX. 
Obžalovaná uvedla, že spolupráce s obžalovaným TXXXXX je dlouhodobá a smlouva s ním 
uzavřená je obecného charakteru. Spoluobžalovaný vesměs zajišťuje obchody s ukrajinskou 
stranou,  částečně  je  dozoruje  a  z obchodů  dostává  sjednanou  provizi.  Pokud  se  týká  firmy 
AXXXXX,  původně  společnost  PXXXXX  obchodovala s firmou  AXXXXX  obžalovaného 
TXXXXX  a firma AXXXXX  byla firma nová. Spoluobžalovaný TXXXXX  však doložil 
výpis obchodního rejstříku, takže bylo zřejmé, že se jedná o českou firmu a rovněž doložil 
povolení s vojenským materiálem od  Licenční  správy  Ministerstva  průmyslu  a  obchodu. 
Obžalovaná  zdůraznila,  že  neví,  zda  v rámci  obchodů  s Alžírskem byly uzavírány další 
smlouvy;  pokud  se  týká  zboží  pro  egyptský  kontrakt,  pak  při  dodání  zboží  nebyla,  ale  u 
předání  byl  spoluobžalovaný  Ing.  MXXXXX  a  další  kolegyně.  Jaká  byla  celková  hodnota 
tohoto zboží pro egyptský trh, neví, ale zadržené zboží, tedy zboží, které nebylo objednáno, 
bylo přibližně v hodnotě poloviny dodávky. Hodnota celého kontraktu byla za 240 tis. dolarů. 
Obžalovaná  zdůraznila, že firma nakupuje zboží pro další dodávky a nenakupuje zboží na 
sklad.  Samotná  firma  neměla  nikdy  jakýkoliv  problém  v rámci  licenčního  řízení,  případně 
platby daní nebo DPH.  
  Obžalovaná u hlavního líčení konaného dne 19. 10. 2016 pak k dotazu soudu (č. l. 2141) 
uvedla, že emailová korespondence mezi firmou PXXXXX.  a.  s.  a  společností  UXXXXX 
poté,  co  bylo  dodáno  zboží,  které  bylo  nevyžádáno  (a  které  je  předmětem  obžaloby),  byla 
vcelku  rozsáhlá,  neboť  společnost  byla  celním  úřadem  dotazována  na  dané  zboží  a bylo 
žádáno, aby se k určitému  datu  k celé  události  vyjádřila.  Obžalovaná  proto  dostala  za  úkol, 
 

pokračování 
-9- 
61 T  2/2016 
aby se dotázala ukrajinské strany, zda ví o dodání zboží, které nebylo vyžádáno a jakým 
způsobem s tímto zbožím naložit. Odpověď příp. vyjádření, jakým způsobem s tímto zbožím 
naložit požadovali pracovníci celního úřadu, kteří uváděli, aby v prohlášení ukrajinské strany 
bylo  příp.  vyjádření,  že  zboží  nechtějí  zaslat  zpět  a  ponechají  ho  k dispozici v ČR 
k případnému  zlikvidování,  které  provede  celní  úřad.  Obžalovaná  se  několikrát  dotazovala 
společnosti  UXXXXX, zda se k této  situaci  může  vyjádřit,  ale  jelikož  jejich  odpověď 
neobsahovala, jak se zbožím naložit, tyto dotazy opakovala. V poslední odpovědi se nakonec 
objevila věta, že souhlasí, aby se zbožím bylo v ČR jakkoliv naloženo. Podle obžalované tato 
věta pravděpodobně nebyla autentickou součástí původně napsaného dopisu a tuto skutečnost 
sdělila i svým spolupracovníkům. Podle jejího názoru tato věta byla přičleněna k původnímu 
dopisu, ale sama obžalovaná tuto  skutečnost  nemohla  nijak  ovlivnit.  Podle  jejího  názoru  se 
jedná o dodatek k původnímu  konceptu  dopisu,  a  jakým  způsobem  se  dodatek 
v korespondenci ocitl, svědkyně neví. V této souvislosti soud upozorňuje, že výpověď svědka 
Vadyma  BXXXXX  KXXXXX  byla uskutečněna  před  zahájením  trestního  stíhání 
obžalovaných, tedy před doručením usnesení o zahájení trestního stíhání a je procesně zcela 
nepoužitelná.  Soud  tuto  výpověď  v odůvodnění  rozsudku  uvádí  jen  z důvodu  dokreslení 
situace, ale v žádném  případě  s ní  nečiní  žádné  důkazní  závěry.  Výpověď  obžalované  ve 
směru  tzv.  dodatku  v emailové korespondenci z tohoto  důvodů  není  žádným  důkazem 
zpochybněna. Obžalovaná dále uvedla, že od ukrajinské strany dostali seznam zboží, které má 
obsahovat  zásilka  doručená  v červenci  2014, a v seznamu  byly  uvedeny  věci,  které  byly 
předmětem  smlouvy  (4  nebo  5  egyptských  kontraktů)  a  v seznamu se nenacházel žádný 
seznam  zboží,  které  by  mělo  být  zasláno  navíc  a  které  bylo  objeveno  celním  úřadem.  K 
výpovědi obžalované byl rovněž dotázán obžalovaný Ing. Alexandr TXXXXX, který uvedl, 
že žádný seznam zboží, které bylo české straně dodáno a kde jsou uvedeny i věci, které byly 
dodány mimo oficiální objednávku, neobdržel.  
 
 
 
Svědek  Jiří  FXXXXX  (č.  l.  2061-2062),  který  je  jednatelem  společnosti  AXXXXX, 
ve své  výpovědi  uvedl,  že  jednatelem  je  od  30.  3.  2015,  přičemž  v předcházející  době 
pracoval  u  Policie  ČR  (do  roku  2010),  a  to  u  speciálního  útvaru  ÚOOZ,  který  měl  mj. 
na starosti  povolování  zahraničních obchodů  s vojenským  materiálem  a  tzv.  prověrky  těchto 
společností.  Od  policie  odešel  z důvodu  věkového  limitu.  Nabídku  na  jednatelství  dostal 
od svého  kamaráda,  neboť  předcházející  jednatel  ve  společnosti  údajně  firmě  škodil  a 
obžalovaný Ing. TXXXXX  potřeboval  jednatele,  který  by  měl  oprávnění  od  Národního 
bezpečnostního  úřadu  na  obchodování  s vojenským materiálem, což obžalovaný Ing. 
TXXXXX  nemá.  Podle  svědka  Ing.  TXXXXX  má  výrazné  obavy  ze  sledování  určitými 
osobami,  a  to  i  včetně  policie,  takže  nejprve  si  myslel,  že  svědek  byl  na  něj  nasazen  od 
policie.  Posléze  se  tato  situace  vyřešila.  Podle  názoru  svědka  je  v daném oboru silné 
konkurenční prostředí a od konkurence je snaha firmu jakýmkoliv způsobem zlikvidovat. Sám 
svědek si myslí, že zboží, které bylo v zásilce mimo objednané věci, bylo do zásilky vloženo 
záměrně za účelem likvidace firmy, neboť firma AXXXXX je pro určité firmy nepříjemnou 
konkurencí v tendrech, přičemž celkově oblast zbrojírenství je oblast vcelku lukrativní. Pokud 
se  týče  údajného  obcházení  daňových  povinností  DPH,  svědek  zdůraznil, že firma byla 
podrobena vícekrát šetření Finančního úřadu Praha 5, jednání se svědek osobně zúčastnil, a to 
i v některých  případech  za  účasti  účetní  Dagmar  HXXXXX.  Ve  všech  případech  nebyly 
zjištěny žádné pochybnosti a doposud společnost nedostala vyrozumění o výsledcích šetření. 
 

pokračování 
-10- 
61 T  2/2016 
Na  straně  druhé  nedostala  ani  žádný  příkaz  k nějaké  úhradě  finančních  částek.  Svědek 
současně  uvedl,  že  v rámci  přípravného  řízení  nedal  svolení  účetní  společnosti  Dagmar 
HXXXXX vypovídat ve věci firmy, stejně jako v přípravném řízení nevypovídal svědek sám, 
ale  u  hlavního  líčení  účetní  Dagmar  HXXXXX  může  vypovídat.  Podle  svědka  samotné 
zaslání  nevyžádaného  zboží,  pokud  nebyla  něčí  nedbalost,  tak  se  jednalo  o  špatný  úmysl. 
Svědka  poněkud  zaráží  neúčast  zaměstnance  firmy  PXXXXX  na  Ukrajině  při  nakládání 
materiálu,  na  straně  druhé  v době  rozhodné  na  Ukrajině  byla  válečná  situace,  takže  je  tato 
neúčast vcelku logická. Pokud se týká svědka KXXXXX, se svědkem se svědek FXXXXX 
nikdy nesetkal, ani s ním nejednal a o této osobě ví od obžalovaného Ing. TXXXXX v rámci 
obchodních aktivit při obchodních nabídkách, vyřizování obchodních smluv apod.  
 
Svědkyně Dagmar HXXXXX (č. l. 2111-2112) ve své výpovědi uvedla, že pro společnost 
AXXXXX a následně pro společnost AXXXXX dělala a dělá externí účetní, v rámci kteréžto 
činnosti  zpracovává  účetní  doklady.  Faktury  pro  společnost  AXXXXX  vystavoval 
obžalovaný Ing. TXXXXX  a po založení firmy AXXXXX  faktury  nadále  vystavoval.  Při 
vystavení faktury pro firmu PXXXXX  však ze strany obžalovaného došlo k omylu, protože 
fakturu vystavil včetně DPH, ačkoliv společnost AXXXXX nebyla plátcem DPH. Po tomto 
zjištění svědkyně neprodleně informovala firmu PXXXXX, a to paní FXXXXX a sdělila jí 
problém s fakturou, kterou označila za fakturu informativní. Paní FXXXXX pak navrhla věc 
řešit  v rámci  závěrečné  faktury,  neboť  špatně  vystavená  faktura  byla  jen  50%  zálohová 
faktura, kdy v rámci  závěrečného  zúčtování  dojde  k výměně  špatně  vystavené  faktury  a 
k nápravě  v účetnictví.  Samotná  faktura,  která  byla  vystavena  do účetnictví, však nebyla 
vytisknuta  a  finančnímu  úřadu  byla  dodána  v říjnu  nebo  listopadu 2015 správná faktura. 
V rámci  šetření  byla  svědkyně  na  kontrole  na  finančním  úřadu,  kde  byl  sepsán  zápis  a 
následně se již finanční úřad neozval. Po zjištění vadnosti faktury tedy byla vystavena faktura 
nová, která odpovídala daňovým a účetním zákonům ČR bez DPH, a to přibližně do 1 měsíce 
od  vystavení  faktury  původní.  I  v případě  nestornování  faktury  by  podle  svědkyně  státu 
nevznikla škoda. Svědkyně současně specifikovala fakturu, kdy se jednalo o fakturu ze dne 9. 
7.  2014  na  částku  123.208,38  USD,  přičemž  podle  svědkyně  faktura  byla  obžalovaným 
vystavena  vč.  DPH,  neboť  obžalovaný  byl  zvyklý  takto  faktury  vystavovat  v rámci firmy 
AXXXXX a neuvědomil mi, že firma AXXXXX v době vystavení faktury není plátcem DPH.  
 
Svědkyně  Ing.  Štěpánka  DXXXXX  (č.  l.  2112-2113) uvedla, že od roku 2014 je 
zaměstnankyní společnosti PXXXXX. na funkci finanční ředitelka a má tak odpovědnost za 
ekonomické oddělení, které zpracovává účetní a daňové doklady. Pokud se týká faktury z 9. 
7. 2014 na částku 123.208,38 USD, kterou vydal obžalovaný Ing. TXXXXX za společnost 
AXXXXX,  jedná  se  o  zálohovou  fakturu,  takže  se  jedná  o  účetní,  nikoli  daňový  doklad. 
Společnost  PXXXXX  neuplatnila  odpočet  DPH  v rámci  svého  daňového  přiznání,  protože 
neobdrželi  řádný  daňový  doklad  k uhrazené  faktuře  a  bez  daňového  dokladu  nemůže 
společnost  uplatnit  odpočet.  Z jakého  důvodu  společnost  neobdržela  od  společnosti 
AXXXXX  daňový  doklad  svědkyně  neví.  Záloha  byla  zaplacena  podle  smlouvy,  a  to  vč. 
DPH, přičemž celkové plnění by bylo specifikováno až po naplnění smlouvy o dodání zboží. 
Podle svědkyně na základě předmětné faktury od firmy AXXXXX nemohlo dojít ke zkrácení 
DPH. 
 
 

pokračování 
-11- 
61 T  2/2016 
Svědek  kpt.  Mgr.  Ondřej  RXXXXX  (č.  l.  2113)  ve  své  výpovědi  uvedl,  že  je 
zaměstnancem  Celního  úřadu  pro  Zlínský  kraj  a  v současné  době,  jakožto  úřední  osoba 
odvolacího orgánu, rozhoduje v odvolacím  řízení  o  odvolání  společnosti  PXXXXX  proti 
platebnímu výměru o doplatku cla. Odvolací řízení probíhá přibližně 5 měsíců a doposud není 
rozhodnuto,  protože  nebyly  shromážděny  všechny  relevantní  podklady. V současné době  je 
však řízení již ve fázi, kdy úřad vyhodnocuje shromážděné důkazy a shromažďuje podklady 
pro  odůvodnění  svého  rozhodnutí.  Samotné  clo  bylo  vyměřeno z důvodu  dopravy  zboží 
pro společnost PXXXXX, které nebylo uvedeno v dokladech a které tak podle těchto dokladů 
by  nebylo  celně  postiženo.  Pokud  se  týká  tvrzení  společnosti  PXXXXX, že zboží bylo 
zasláno  bez  jejich  vědomí  a  žádosti,  tak  v rámci  celního  řízení  u  společnosti  PXXXXX 
existuje objektivní odpovědnost za zboží a na jejich straně je tak důkazní povinnost prokázat 
dovoz bez jejího vědomí. Pokud se týká obecně o nakládání zboží, které přicestuje do celního 
skladu, pak zboží, které je vedeno ve zvláštním  režimu,  se  musí  ohlásit  po  ukončení 
jeho přepravy  celnímu  úřadu  a  oprávněný  má  možnost  si  zboží  zkontrolovat,  zda  se  jedná 
o zboží,  které  bylo  řádně  odesláno  a  které  má  obdržet.  Celní  úřad  má  možnost  si  zboží 
zkontrolovat.  Zda  má  společnost,  která  si  objednala zboží, právo zkontrolovat zboží 
i bez účasti pracovníků celního úřadu, svědek nevěděl. 
 
Svědek  npor.  Mgr.  Leoš  CXXXXX  (č.  l.  2119-2120) uvedl, že je vedoucím celního 
oddělení územního pracoviště v Uherském Hradišti Celního úřadu pro Zlínský kraj. Svědek 
nejprve obecně uvedl, že kontroly v rámci dočasného celního skladu buď probíhají v rámci 
přímé fyzické kontroly zboží, nebo může být provedena jen dokladová kontrola, v rámci které 
je vycházeno z údajů  uvedených  v celním prohlášení. Samotné zboží, které  bylo  doručeno 
firmě PXXXXX, bylo v dočasném skladu již 4 dny před samotnou kontrolou a podle svědka, 
pokud by z beden, kde zboží bylo uskladněno, část zboží bylo vyňato, pak provedená kontrola 
by  pravděpodobně  tuto  skutečnost  nezjistila.  Samotná  kontrola  proběhla  dne  26.  7.  2014 
přibližně  v době  od  8  do  12  hodin  dopoledne  a  společnost,  resp.  její  pracovníci  byli 
po kontrole  uvědomeni  asi  okolo  7.  hodiny  ranní,  přibližně  jednu  hodinu  před  kontrolou. 
V rámci kontroly bylo zkontrolováno 29 beden a během kontroly bylo nalezeno zboží, které 
nebylo uvedeno v celním prohlášení a nebylo uvedeno ani na fakturách. Samotné zboží byly 
elektrosoučástky pro radarové a protiletecké systémy. Jak zboží bylo zabalené, si již svědek 
přesně  nepamatuje,  pravděpodobně  v papírech  příp.  igelitových  sáčcích.  Zboží  bylo 
uskladněno  v různě  velkých  bednách  a  vše  bylo  zapečetěno  pouze  jednou  plombou 
od slovenského celního úřadu. Bedny byly uzavřeny jinak závěry v rámci klasických olůvek. 
Pokud by společnost chtěla zboží prohlédnout před celní kontrolou, pak na straně společnosti 
není  oznamovací  povinnost.  Samotné  zboží  bylo  podle  laického  pohledu  svědka  běžnou 
elektronikou a svědek, který není odborník, tak nemůže určit, zda se jednalo nebo nejednalo 
o vojenský  materiál,  příp.  zda  tyto  věci  mohly  být  použity  i  v rámci  nevojenských  činnosti. 
Svědek označil kontrolu za standardní, která byla provedena na základě žádosti od pracovníků 
Celního úřadu pro Olomoucký kraj. Podnět zdůvodněn nebyl. V rámci celního řízení běžně 
bývají  prováděny  kontroly  obdobného  zboží,  a  to  přibližně  v rámci 1/3 dodávek. V jakém 
rozsahu přesně kontroly probíhají či probíhaly u společnosti PXXXXX, svědek neví, a proto 
soud  svědka  požádal  o  dodání  dokladů,  ze  kterých  by  tyto  skutečnosti  mohly  být  zjištěny. 
Při kontrole dne 26. 7. 2014 se zástupci firmy PXXXXX  chovali  zcela  normálně  bez 
jakékoliv  nervozity.  Firma  po  zjištění  dodání  zboží,  které  nebylo  objednáno,  nabídla 
 

pokračování 
-12- 
61 T  2/2016 
součinnost  a  část  zboží  byla  za  celní  úřad  zavezena  automobilem  ve  vlastnictví  firmy 
PXXXXX. 
 
Svědek  npor.  Tomáš  SXXXXX  (č.  l.  2115)  uvedl,  že  se  zúčastnil  předmětné  kontroly 
jako  pracovník  celního  úřadu.  Z jeho strany se jednalo o první kontrolu obdobného typu 
a z jakého důvodu, příp. na základě jakého podnětu byla prováděna, svědek neví. Při příjezdu 
do dočasného celního skladu byli na  místě přítomni zástupci společnosti PXXXXX, kteří se 
chovali  zcela  normálně.  Zda  byli  dopředu  o  kontrole  informováni,  svědek  neví.  Samotná 
zásilka byla umístěna v bednách bez pečetí. Jak bylo zboží baleno, příp. specifikace tohoto 
zboží, si svědek již nepamatuje.  
 
Svědek  nprap.  František  PXXXXX  (č.  l.  2115-2116)  jako  pracovník  celního  úřadu  se 
zúčastnil předmětné kontroly zboží, které obdržela společnost PXXXXX. Zboží bylo uloženo 
v dřevěných bednách, svědek již neví, zda tyto bedny byly zapečetěny. Bylo nalezeno zboží, 
které nebylo uvedeno v dodacích  fakturách.  Část  zboží,  které  ve  fakturách  uvedeno  nebylo, 
bylo odvezeno jednak v automobilu celní správy, jednak v automobilu společnosti PXXXXX 
na  celní  úřad.  Podle  svědka  se  kontroly  běžně  před  samotnou  kontrolou  hlásí  zástupcům 
společnosti,  přičemž  zboží,  které  bylo  kontrolováno,  bylo  v celním skladu již 4 dny 
před samotnou  kontrolou.  Pokud  část  zboží  byla  z beden,  kde  byly  uskladněny,  vyňata,  tak 
tato kontrola by tuto skutečnost  nezjistila.  V předcházejícím  období  nebyly  nikdy  zjištěny 
žádné  pochybení  u  společností  PXXXXX.  Svědek  přesně  neví,  jak  často  byla  prováděna 
kontrola u společnosti PXXXXX, ale odhaduje četnost těchto kontrol na 1/3 dodaného zboží.  
 
Svědek Ing. Roman SXXXXX (č. l. 2116) ve své výpovědi uvedl, že pracuje jako vedoucí 
oddělení  vojenského  materiálu  na  Licenční  správě  Ministerstva  průmyslu  a  obchodu,  kde 
mj. kontrolují plnění ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským 
materiálem.  Svědek  byl  dotazován  k licenčnímu  řízení  v rámci obchodu s vojenským 
materiálem. Uvedl, že v případě  dovozu  vojenského  materiálu z Bulharska  přes Kypr 
do České  republiky  pak  s ohledem  na  skutečnost  členství Bulharska a Kypru v EU 
od poloviny roku 2012  se  vztahuje  na  tento  dovoz  implementované  nařízení  EU 
o zjednodušených transferech v rámci  EU,  co  se  týče  vojenského  materiálu.  Příjemci  z ČR 
pak stačí jen vydané povolení na konkrétní země, s nimiž má možnost obchodovat v rámci 
vojenského  materiálu.  Svědkovi  byla  předložena  licence  Ministerstva  průmyslu  a  obchodu, 
která  je  založena  ve  spisu  (č.  l.  2103-2104)  a  po  prohlédnutí  svědek  konstatoval  možnost 
vývozu vojenského materiálu v rámci daného povolení, příp. dovozu daného materiálu, neboť 
dané povolení zahrnuje jak Bulharsko, tak Kypr a další licence již není potřebná. Společnost 
tak  nemusela  podávat  žádnou  žádost,  neboť  transfer  daného  materiálu  je  v zákoně 
charakterizován  jako  přesun  vojenského  materiálu  od  dodavatele  k příjemci,  přičemž  český 
subjekt vždy  následně  provádí  vývoz  mimo  ČR.  Pokud  se  týká  firem  z Bulharska a Kypru, 
tak v rámci dovozu  do ČR  si  musí  vyřídit  vlastní  vývozní transferní licenci.  Samotné  zboží, 
které bylo zajištěno, je zbožím, se kterým společnost PXXXXX běžně obchoduje a po novele 
toto zboží může být obchodováno bez omezení. Svědek k dotazu posléze se obecně vyjádřil 
k praktikám v rámci konkurence firem obchodujícími s vojenským  materiálem,  přičemž 
uvedl, že převážná část firem obchoduje v souladu se zákonem a v rámci řádného obchodního 
jednání. Při lukrativních zakázkách však dochází i takzvaně k podpásovému jednání. 
 
 

pokračování 
-13- 
61 T  2/2016 
Svědek Ing. Libor MXXXXX (č. l. 2117) ve své výpovědi uvedl, že pracuje na Licenční 
správě Ministerstva průmyslu a obchodu jako referent státní správy na oddělení vojenského 
materiálu,  kde  se  zabývá  licenčním  řízením.  Pokud  se  týče  společnosti  AXXXXX, tento 
název je mu povědomý, ale nepamatuje si na konkrétní licenční řízení. S obžalovaným Ing. 
TXXXXX  se  za  dobu  své  pracovní  činnosti  setkal  asi  2x  na  licenční  správě  v rámci 
konzultace, která se pravděpodobně týkala formální stránky podání žádosti, bližší skutečnosti 
si  však  nepamatuje.  Dané  konzultace  jsou  zcela  běžné  a  poskytují  se  v rámci  součinnosti 
k řádnému vyplnění formuláře. Bližší skutečnosti týkající se trestního řízení svědek nezná. 
 
Svědkyně  Hana  HXXXXX  (č.  l.  2117)  uvedla,  že  pracuje  na  Licenční  správě,  odboru 
vojenského materiálu, kde zpracovává dokumentaci k licencím. V rámci své pracovní aktivity 
se  setkala  se  společností  AXXXXX  v rámci  licenčního  řízení.  Svědkyně  neuvedla  žádné 
skutečnosti, které mají vztah k trestnímu řízení. 
 
Svědek  Vadym  Borysovyč  KXXXXX  (č.  l.  698-700),  jehož  výpověď  byla  u  hlavního 
líčení  se  souhlasem  procesním  stran  čtena,  ve  své  výpovědi  uvedl,  že  od  prosince  2013 
pracuje ve funkci  zástupce  generálního  ředitele  státní  společnosti  pro  export  a  import, 
produkce  a  služeb  vojenského  a  speciálního  určení  u  UXXXXX,  přičemž  se  státním 
podnikem specializovaná zahraničněobchodní firma UXXXXX má uzavřenu řadu komisních 
smluv na dodávku zboží.  Svědkovi  byla  předložena  kopie  dopisu,  která  měla  být  zaslána 
české  společnosti  PXXXXX.  dne  24.  9.  2014  a  který  byl  předložen  celním  orgánům  ČR. 
V souvislosti s tímto dopisem byl dotázán, zda v originálu dopisu jest zápis „máte právo 
samostatně  přijímat  jakékoliv  rozhodnutí  ohledně  této  produkce“.  Svědek  uvedl,  že 
v originále dopisu tato slova uvedena nejsou a neví, kde se v zápise o dopise, který byl 
předložen celním orgánům ČR, tato slova vzala. Nalézací soud konstatuje, že daná výpovědˇ 
je  procesně  nevyužitelná s ohledem  na  dobu  výslechu,  který  byl  činěn  před  zahájením 
trestního stíhání obžalovaných. 
 
Svědek Valentin NXXXXX MXXXXX (č. l. 850-853), jehož výpověď byla u hlavního 
líčení se souhlasem procesních stran čtena, uvedl, že je vlastníkem firmy TXXXXX-2, jejímž 
předmětem je vývoz, dovoz a transfer zbraní. S obžalovaným Ing. TXXXXX uzavřel smlouvu 
prostřednictvím „EXXXXX XXXXX“ LTD. Kypr na vývoz elektronických náhradních dílů, 
přičemž posledním příjemcem měla být firma PXXXXX. ČR, což je patrno z textu povolení 
pro  transfer  č.  012636/16.9.2014.  Jak  měly  být  díly  využity,  svědek  neví,  ale  jednalo  se  o 
dodávku  standardních  dílů,  a  to  kondenzátorů,  diod,  tranzistorů,  transformátorů  a  dalšího 
podobného  zboží.  Svědek  s ohledem  na  uzavření  kontaktu  s Ing. TXXXXX  požádal 
ministerstvo ekonomiky, energetiky a turismu o povolení transferu, které obdržel. Jako zálohu 
obdržel od Ing. TXXXXX částku 7.000 USD. Svědek v Bulharsku (svědek zde žije a má zde 
sídlo firma) požadované díly nenašel, proto se obrátil na Ukrajinu, kde od jedné firmy dostal 
příslib poskytnutí dílů. Doposud žádný díl dovezen do ČR nebyl. Svědek nezná představitele 
firmy  PXXXXX,  ani  nehovořil  s jejími  představiteli  a  jednal  jen  s Ing.  TXXXXX  v rámci 
telefonických hovorů a Skypu, osobně se nepotkali. Pokud se týká emailu ze dne 14. 4. 2014, 
zda může Ing. TXXXXX pomoci při nákupu náhradních dílů mimo uzavřenou smlouvu, pak 
svědek  sdělil,  že  nákup  v Bulharsku  nemůže  realizovat  a  že  nutné  se  zaměřit na Ukrajinu. 
Svědek  sice  zná  firmy  UXXXXX,  PXXXXX  a UXXXXX  z Ukrajiny, ale nikdy s nimi 
neobchodoval a osobu jménem Volodymyr IXXXXX KXXXXX nezná. Rovněž nezná firmu 
 

pokračování 
-14- 
61 T  2/2016 
EXXXXX XXXXX LTD. Kypr a Ing. TXXXXX s ní jednal sám. Mezi firmou svědka a Ing. 
TXXXXX byla uzavřena smlouva ve výši do 7.000 USD a další okolnosti prodeje těchto dílů 
svědek  nezná.  Pokud  se  týče  emailu  ze  dne  26.  8.  2014,  tuto  zprávu  zaslal  svědek 
Ing. TXXXXX  s garancí,  že  zcela  jistě  dostane  povolení  k transferu od Ministerstva 
ekonomiky v termínu do 10. 9. 2014 a současně by k tomuto termínu zaslal fakturu na platbu 
7.000 USD. V uzavřené smlouvě č. 2014/05-08 není uveden termín dodání a doposud nedošlo 
k proplacení,  neboť  smlouva  nebyla  realizována.  S dalším emailem ze dne 3. 11. 2014 
v příloze svědek zaslal protokol o předání a převzetí s žádostí, aby ho Ing. TXXXXX přeložil 
do  angličtiny  a  předal  firmě  EXXXXX  XXXXX  s tím,  že  až  svědek  bude  mít  všechny 
požadované  díly,  požádá  o  jejich  převzetí  v Bulharsku v Blagoevgradu, kde je nutno mít 
s sebou výše uvedený protokol. Smlouva však doposud realizována nebyla. Současně svědek 
předložil doklady související s danou smlouvou.  
 
Svědek  Volodymyr  IXXXXX  KXXXXX  (č.  l.  946-950),  jehož  výpověď  byla 
se souhlasem  procesních  stran  čtena,  ve  své  výpovědi  uvedl,  že  je  od  roku  2008  ředitelem 
státního podniku UXXXXX.  Svědek  zná  obžalovaného  Ing.  TXXXXX  i  českou  společnost 
AXXXXX,  se  kterou  společnost,  kde  je  ředitelem,  uzavřela  smlouvu.  Rovněž  firma 
PXXXXX.  je  svědkovi  známá,  ale  s touto  firmou  nebylo  obchodováno.  Svědek  rovněž  zná 
Valentina  MXXXXX  a jeho bulharskou  firmu,  ale  nezná  kyperskou  společnost  EXXXXX 
XXXXX  LTD.  Svědek  uvedl,  že  nevedl  žádné  jednání  ohledně  náhradních  dílů,  které  jsou 
uvedeny v příloze  1  (viz  spisový  materiál)  a  svědek  nezná  žádné  emailové  zprávy  z firem, 
o kterých vypovídal výše. Svědek nespecifikoval, o jakých dodávkách zboží uzavřel smlouvy 
s Ing.  TXXXXX,  příp.  o  čem  jednal  s obžalovanou  ZXXXXX  MXXXXX  při  jednání 
v podniku UXXXXX. 
  Státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně, pobočka ve Zlíně, předložila 
nalézacímu soudu  u  hlavního  líčení  dne  19.  10.  2016  protokol  o  výslechu  svědkyně  Phani 
SXXXXX
  (č. l. 2135-2136), který byl se souhlasem obou procesním stran u hlavního líčení 
přečten. Svědkyně ve své výpovědi uvedla, že je ředitelkou společnosti GXXXXX CXXXXX 
Ltd., která  je  obstaravatelem  služeb  společnosti  EXXXXX  XXXXX  Ltd.  a  také  společnosti 
D. A.  SECRETARIAL  Ltd.,  která  je  jednatelem  společnosti  EXXXXX  XXXXX  Ltd., takže 
může  tuto  společnost  zastupovat.  Pokud  se  týče  smlouvy ze dne 12. 5. 2014 mezi 
společnostmi EXXXXX XXXXX Ltd. a AXXXXX, s. r. o. (obžalovaného Ing. TXXXXXa) 
pak  smlouva  byla  uzavřena  a  povaha  smlouvy  je  v souladu s činností  společnosti.  Firma 
AXXXXX  je  známa  jen  jako  kupec  náhradních  dílů  od společnosti  EXXXXX  a  účast 
společnosti EXXXXX byla realizována na základě příkazu skutečného vlastníka společnosti 
EXXXXX. Samotní obžalovaní Ing. TXXXXX, Ing. MXXXXX a Ing. ZXXXXX MXXXXX 
však svědkyni známi nejsou, resp. jsou známi jen z uzavřených smluv. Samotná společnost 
nikdy neprojednávala dodávku náhradních dílů  a  účast  byla  omezena  pouze  na plnění 
smlouvy  mezi  společnostmi  EXXXXX  a  AXXXXX.  Rovněž  nebyl  navázán  přímý  kontakt 
s Valentinem  MXXXXX,  který  je  generální  ředitel  společnosti  TXXXXX  2 Ltd., se kterou 
byla  rovněž  uzavřena  kupní  smlouva.  Společnost  neměla  nikdy  žádný přímý  nebo  nepřímý 
kontakt  na  ukrajinské  společnosti  UXXXXX,  UXXXXX,  příp.  na  osobu  Volodymyra 
IXXXXX  KXXXXX.  Svědkyni nejsou známy žádné podrobnosti týkající se jednání nebo 
dodání zboží mezi společnostmi AXXXXX a TXXXXX 2, ale samotnou smlouvu svědkyně 
 

pokračování 
-15- 
61 T  2/2016 
označuje  za  standardní  s běžným  ziskem.  Svědkyně  nesdělila,  kdo  je  reálným  vlastníkem 
společnosti EXXXXX. 
 
K dotazu  soudu  státní  zástupkyně  uvedla,  že  nebylo  zjištěno,  která  osoba  je  reálným 
vlastníkem společnosti EXXXXX. 
 
 
V průběhu hlavního líčení byly provedeny listinné důkazy navržené obžalobou a dále byly 
vyžádány další listinné důkazy, které rovněž soud zmíní. Pokud se týká důkazů, které byly 
shromážděny  v přípravném  řízení,  soud  nejprve  uvede  důkazy,  které  byly  již  uvedeny 
v obžalobě, na základě kterých byla dovozována vina obžalovaných.  
 
Trestní  řízení  bylo  zahájeno  na  základě  oznámení  Celního  úřadu  pro  Zlínský  kraj
přičemž ze spisového materiálu tohoto úřadu především vyplývá, že dne 22. 8. 2014 byla ve 
skladu v areálu  společnosti  AXXXXX  IXXXXX  a.s. na adrese XXXXX,  zajištěna  dodávka 
zboží  směřujícího  z Ukrajiny  do  ČR.  Odesílatelem  kontraktu  byla  na  ukrajinské  straně 
společnost UXXXXX se sídlem XXXXX  a příjemcem na české straně obchodní společnost 
PXXXXXV průběhu  kontroly  dovezeného  zboží  (proběhnuvší  dne  26.  8.  2014)  přitom 
pracovníci Celního úřadu pro Zlínský kraj zjistili, že součástí této dodávky (která odpovídala 
pěti  sjednaným  kontraktům  a  ke  které  se  vztahovalo  celkem  7  vojenských  dovozních  či 
rovněž  vývozních  licencí  pro  Ministerstvo  obrany  Egypta)  bylo  i  zboží  (vesměs 
elektrosoučástky  jako  transformátory,  tlumivky,  kondenzátory,  cívky,  snímače,  rezistory, 
diody, ventily, relé a další elektromateriál v celkovém  počtu  680  dílů),  na  jehož  dovoz 
Licenční  správou  Ministerstva  průmyslu  a  obchodu  ČR  nebyla  vydána  licence.  Celní  úřad 
proto  rozhodl  o  předběžném  opatření  –  zajištění  věcí  společnosti  PXXXXX  Společnost 
PXXXXX na základě tohoto opatření Celnímu úřadu sdělila, že zboží, které se v doručených 
bednách nachází „navíc“, není jejím zbožím  –  toto zboží po ukrajinském dodavateli 
nepoptávali a sami tedy dodavatele (UXXXXX) vyzvali, aby jim sdělil, z jakého důvodu bylo 
toto  zboží  do  dodávky  připojeno.  Ukrajinský dodavatel  měl  následně  písemně  sdělit,  že  ke 
zboží,  které  bylo  do  České  republiky  doručeno,  nemá  žádný  vztah  a  že  tedy  společnost 
PXXXXX může v souvislosti s tímto zbožím přijmout jakékoli řešení. 
 
Celní úřad v souvislosti s dovozem zájmového zboží dále konstatoval, že dle Nařízení Rady 
(EHS)  č.  2913/92,  kterým  se  vydává  celní  kodex  Společenství  (dále  jen  „celní  kodex“),  je 
oprávněn  vymáhat  případný  celní  dluh  jak  od  společnosti  AXXXXX, s.r.o., která se 
zúčastnila protiprávního vstupu zboží, tak i od společnosti PXXXXX. a.s., která zboží získala 
nebo držela. Dle čl. 202 celního kodexu totiž celní dluh vzniká protiprávním vstupem zboží 
podléhajícího dovoznímu clu na celní území Společenství, přičemž jeho dlužníky mohou být 
jak  osoba,  která  protiprávní  vstup  zboží  uskutečnila,  tak  i  každá  osoba,  která  se  zúčastnila 
protiprávního vstupu  zboží  a  byla,  nebo  měla  si  být  vědoma,  že  tento  vstup  je  protiprávní, 
jakož i každá osoba, která dotyčné zboží získala nebo držela a která si byla, nebo si měla být 
vědoma  v době  získání  nebo  přijetí  zboží,  že  vstoupilo  protiprávně.  K námitce  obviněné 
PXXXXX. a.s., týkající se osvobození dovozu z Ukrajiny od cla, Celní úřad pro Zlínský kraj 
uvedl,  že  od  23.  4.  2014  skutečně  došlo  k jednostrannému  preferenčnímu  opatření  snížení 
nebo  odstranění  cel  a  kvót  na  dovoz  zboží  pocházejícího  z Ukrajiny do EU, avšak  tento 
preferenční režim je podmíněn dodržováním pravidel o původu zboží. Jak již bylo uvedeno, 
 

pokračování 
-16- 
61 T  2/2016 
celní dluh v projednávané  věci  vznikl  v důsledku  protiprávního  vstupu  zboží  podléhajícího 
dovoznímu clu na celní území Společenství, důkazy původu nebyly zjištěny, a proto na toto 
zboží  preferenční  režim  není  možné  uplatnit.  Celní  úřad  pro  Zlínský  kraj  rovněž  vyčíslil 
celkovou  výši  celního  dluhu,  a  to  částkou  104 518,-  Kč  (vyměřeno  společnosti 
PXXXXXdne 22. 10. 2015). 
 
K otázce  daně  z přidané  hodnoty  ve  svém  odborném  vyjádření  znalec  z oboru 
ekonomika, odvětví účetní evidence, odvětví daně, Ing. Zdeněk ŠXXXXX mj. uvedl, že u 
zálohové  faktury  je  plátce  povinen  přiznat  daň  z přidané  hodnoty,  a  to  ke  dni  uskutečnění 
zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty (podle toho, který den nastane dříve). V případě 
zálohové faktury znějící na částku 123 208,38 USD tedy měla být přiznána a odvedena daň ve 
výši 21 383,2725 USD (přepočtený na Kč dle kurzu ke dni úhrady, tj. k 23. 7. 2014, kdy kurz 
ČNB zněl 20,391 Kč za 1 USD), tj. 436 026,31 Kč. 
 
Ze zprávy Finančního úřadu pro hlavní město Prahu vyplývá, že společnost AXXXXX, 
s.r.o. je registrována k DPH  od  8.  8.  2014,  přičemž  tato  společnost  vystavila  zálohovou 
fakturu ve výši 123 208,38  USD  pro  odběratele  PXXXXX  daň  z přidané hodnoty z této 
zálohové  faktury  nepřiznala  a  neodvedla,  a  to  přesto,  že  zálohová  faktura  č.  2014/CZ06 
obsahovala údaj o dani z přidané hodnoty a podle § 108 odst. 1 písm. i) zákona o DPH tedy 
byla  osobou  povinnou  přiznat  daň,  neboť  tuto  daň  na  svém  dokladu  vyčíslila.  Společnost 
AXXXXX, s.r.o. byla povinna nejpozději k 25. 8. 2014 podat daňové přiznání k DPH a daň 
uhradit, což však neučinila. 
 
V průběhu  prověřování  a  následného  vyšetřování  bylo  nepochybně  zjištěno,  že 
Ing. Vratislav MXXXXX jako předseda představenstva společnosti PXXXXX Ing. Alexandr 
TXXXXX  jako  jednatel  společnosti  AXXXXX, s.r.o.  uzavřeli  v Praze (v přesně  nezjištěné 
době  pravděpodobně  v měsíci  dubnu  2014)  kupní  smlouvu  č. 05/POD/2014 mezi 
prodávajícím  AXXXXX, s.r.o. a kupujícím PXXXXX. a.s.,  jejímž  předmětem  byly 
elektronické náhradní díly pro pozemní bojová vozidla Kwadrat a Shilka. Existenci této 
smlouvy  ostatně  ani  nikdo  z obviněných  nerozporuje.  Samotná  smlouva  (jakož  i  další 
materiály – mj. zálohová faktura č. 2013/CZ06 a Záznam z osobního jednání dne 10. 7. 2014) 
byla  zajištěna  při  prohlídce jiných prostor v kancelářích  společnosti  PXXXXX. a.s.
přičemž originál smlouvy není opatřen datem podpisu smlouvy a chybí lhůta dodání zboží. 
Před  uzavřením  této  smlouvy  byla  obchodní  operace  na  žádost obžalované Ing. ZXXXXX 
MXXXXX  schválena obžalovaným Ing. MXXXXX, jak vyplývá z Žádosti o schválení 
obchodní operace, která byla Ing. TXXXXXem podepsána dne 1. 4. 2014. Ze Záznamu 
z osobního jednání ze dne 10. 7. 2014 pak vyplývá, že zboží dle této kupní smlouvy by mělo 
být  společností  AXXXXX  společnosti  PXXXXX  dodáno v první  polovině  srpna  2014. 
Zálohová faktura společnosti AXXXXX byla vystavena dne 9. 7. 2014 a dne 22. 7. 2014 byla 
společností PXXXXX uhrazena (dle výpisu z účtu společnosti PXXXXX). 
 
V přípravném  řízení  bylo  vyžádáno  vyjádření  Úřadu  pro  obrannou  standardizaci, 
katalogizaci a státní ověřování jakosti pod č.j. 147-2/2014-1419, ze kterého vyplynulo, že 
část zadrženého zboží, konkrétně díly s označením GS4.756.003 (položka 15 a 31 soupisu), 
GS3.669.221 (položka 18 soupisu), DID-05U (položka 19 soupisu) a LN14 (položka 55 
soupisu) jsou elektrosoučástky použité v původní verzi protiletadlového raketového kompletu 
 

pokračování 
-17- 
61 T  2/2016 
2K12-KUB. Ostatní zajištěné zboží lze považovat za materiál „vícenásobného určení“, který 
je většinou v protiletadlovém raketovém kompletu 2K12-KUB rovněž použit. Vyskytuje se 
však i v jiných  druzích  vojenské  techniky  a  může  být  použit  i  v komerční  technice  ruského 
původu.  S ohledem  na  toto  vyjádření  vydalo  Generální  ředitelství  cel  dne 12. 1. 2015 
stanovisko,  podle  kterého  jsou  shora  uvedené  díly  jednoznačně  vojenským  materiálem  ve 
smyslu § 5 zák. č. 38/1994 Sb. a lze je zařadit pod položku SVMe 5 písm. b) přílohy č. 1 vyhl. 
č. 210/2012 Sb. Nad rámec takto opatřených informací k charakteru zboží bylo vypracováno 
rovněž  odborné  vyjádření  Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně
které  se  ve  svých  závěrech  v podstatě  shoduje  s Úřadem  pro  obrannou  standardizaci, 
katalogizaci  a  státní  ověřování  jakosti.  Navazující zpráva Licenční  správy  Ministerstva 
obchodu a průmyslu ze dne 16. 2. 2015 pak konstatuje, že na základě požadavku společnosti 
AXXXXX,  s.r.o.  ze  dne  19.  5.  2014  správní  úřad  vystavil  prohlášení  o  konečném  užití 
vojenského materiálu dováženého do ČR (mezinárodní importní certifikát – IIC č. 135/2014 – 
pro dovozce AXXXXX, s.r.o., konečného uživatele PXXXXX vývozce EXXXXX XXXXX 
LTD.,  jehož  předmětem  jsou  náhradní  díly  pro  pozemní  bojová  vozidla  v počtu  680  ks, 
specifikované v příloze), v rámci kterého je seznam náhradních dílů uvedených v příloze č. 1 
smlouvy  č.  01/AVET/2014  ze  dne 12.  5.  2014  zcela  totožný  se  seznamem  náhradních  dílů 
zajištěných Celním úřadem pro Zlínský kraj dne 22. 8. 2014 (ve skladu v areálu společnosti 
AXXXXX  IXXXXX  a.s.).  Z  těchto  údajů  pak  podle  obžaloby  jednoznačně  vyplývá,  že 
zajištěné náhradní díly jsou vojenským materiálem ve smyslu § 5 zák. č. 38/1994 Sb.  
 
V přípravném  řízení  bylo  dále  vyžádáno  odborné  vyjádření  Úřadu  pro  obrannou 
standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, ze kterého podle obžaloby vyplývá, 
že zajištěné náhradní díly v podstatě korespondují s požadavkem na dodávku náhradních dílů 
obsaženým  ve  smlouvě  č.  05/POD/2014,  tj.  ve  smlouvě  uzavřené  mezi  prodávajícím 
AXXXXX, s.r.o. a kupujícím PXXXXX.  Jestliže  se  přitom  takto  část  zajištěných  dílů 
nepodařilo identifikovat (jedná se však pouze o zcela nepatrnou část), není tomu tak proto, že 
by  bylo  vyloučeno,  že  i  tyto  díly  byly  ve  smlouvě  mezi  AXXXXX, s.r.o. a PXXXXX 
sjednány, nýbrž pouze proto, že se jedná o vojenský materiál vyráběný před mnoha desítkami 
let, který již v současné době v ČR není nikdo schopen ztotožnit. 
 
V přípravném řízení byly provedeny rovněž operativní úkonyspočívající v odposlechu a 
záznamu telekomunikačního provozu a ve sledování osob a věcí – týkající se e-mailových 
adres užívaných obžalovanými. Takto byla dopodrobna zadokumentována aktivita 
obžalovaných,  kteří  prostřednictvím  e-mailové  komunikace  domlouvali  způsob  opatření 
zájmového zboží. Z e-mailové  komunikace  pořízené  v rámci sledování adresy

Document Outline