Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Případ opakovaných voleb v Brně-sever'.

                                                                                                                          67A 13/2014-161  
  
 
 
 

U S N E S E N Í 
 
 
Krajský  soud  v Brně  rozhodl  v senátě  složeném  z  předsedy  JUDr.  Davida  Rause, 
Ph.D.  a  soudců  Mgr.  Kateřiny  Kopečkové,  Ph.D.  a  Mgr.  Petra  Šebka  v právní  věci 
navrhovatele: Mgr. P. H., proti odpůrci: městská část Brno-sever, se sídlem Bratislavská 70, 
Brno,  za  účasti  dalších  účastníků:  1)  Česká  strana  sociálně  demokratická,  se  sídlem 
Hybernská 1033/7, Praha 1, jednající volebním zmocněncem Bc. G. H., bytem V. P. 13, B., 2) 
Starostové a nezávislí,  se sídlem  Suchá  Loz 72,  jednající  volebním  zmocněncem  Bc. J. M., 
bytem E. 29, B., 3) Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová, se sídlem 
Karlovo  nám.  5,  Praha  2,  jednající  volebním  zmocněncem  Ing.  V.  B.,  bytem  S.  38,  B.,  4) 
ANO 2011, se sídlem Pyšelská 2361/4, Praha 4, jednající volebním zmocněncem Ing. P. G., 
bytem V. 280, V. u B., 5) „A CO BRNO?“ Společně pro Brno sever, kontaktní adresa Lidická 
28, Brno, jednající volebním zmocněncem Ing. Arch. R. K., bytem N. 9, B., 6) Komunistická 
strana  Čech  a  Moravy,  se  sídlem  Politických  vězňů  1531/9,  Praha  1,  jednající  volebním 
zmocněncem  L.  M.,  bytem  K.  84,  B.,  7)  Strana  svobodných  občanů,  se  sídlem  Perucká 
2196/14, Praha 2, jednající volebním zmocněncem D. E., bytem V. 3, B., 8) Strana zelených, 
se sídlem Senovážné nám. 994/2, Praha 1 – Nové Město, zastoupená Ing. J. H., Ph.D., bytem 
A. 9, B., 9) TOP 09, se sídlem Michnův palác, Újezd 450/40, Praha 1 - Malá Strana, jednající 
volebním zmocněncem P. K., bytem K. 881, L. O., 10) Dělnická strana sociální spravedlnosti 
-  Pořádek  a  bezpečí  v  Brně  sever,  se  sídlem  Ciolkovského  853,  Praha  6,  jednající  volebním 
zmocněncem  Bc.  M.  H.,  bytem  K.  735,  S.  nad  S.,  11)  Občanská  demokratická  strana,  se 
sídlem Doudlebská 1699/5, Praha 4, jednající volebním zmocněncem V. C., bytem S. 86, B. 
u P.,  adresa  pro  doručování:  Oblastní  sdružení  ODS  Brno-město,  Šilingrovo  nám.  257/3, 
Brno,  12)  Sdružení  občanů  Lesné,  se  sídlem  Ježkova  8,  Brno,  jednající  předsedou  Mgr.  M. 
M., bytem  J.  8, B., o návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva městské části Brno-sever 
konaných ve dnech 10. – 11.10.2014,   
 
 
t a k t o : 
 
 

I. 
Návrh   s e   z a m í t á. 
 
II. 
Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.  
 
 
 
 
 

O d ů v o d n ě n í : 
 
I. 

pokračování 
 

67A 13/2014 
 
 
Dne  24.  10.  2014  podal  navrhovatel  u  zdejšího  soudu  návrh  na  neplatnost  voleb  do 
Zastupitelstva městské části Brno-sever, konaných ve dnech 10.-11. 10. 2014, v němž uváděl, 
že  ve  volbách  došlo  k porušení  zákona  č.  491/2001  Sb.,  o  volbách  do  zastupitelstev  obcí  a 
o změně některých zákonů (dále „zákon“), a ústavněprávních předpisů, na základě nichž byl 
zákon  vydán,  a  to  způsobem,  který  ovlivnil  výsledky  voleb.  Podle  navrhovatele  byly  ve 
volbách  masovým  způsobem  použity  metody,  které  jsou  v rozporu  s  regulérním  průběhem 
svobodných  a  demokratických  voleb.  Podle  navrhovatele  byla  vůle  podstatné  části  voličů 
ovlivněna  „klasickým  kupováním  hlasů“  za  částku  300  Kč  až  1000  Kč.  Kromě  toho  byly 
voličům za volbu vybrané strany nabízeny náramky, které umožňovaly volný vstup na zábavu 
v Lidovém  domě,  Musilova  2,  Brno-Husovice  (dále  též  „na  Musilce“),  kde  byla  konzumace 
jídla a pití zdarma. Tuto skutečnost podle navrhovatele mohou potvrdit výpovědi svědků: J. 
K., R. F., Mgr. S. W., P. L., M. T., T. K., J. F., L. G., I. M., V. M., Ing. R. H. a A. A. Žalobce 
rovněž předložil kopii plakátu na akci „Romové pojďme všichni volit!“, fotografii náramku, 
emailovou korespondenci mezi M. Z., ředitelem romského střediska DROM, a navrhovatelem 
a  písemná  vyjádření  osob,  jež  navrhovatel  navrhoval  k výslechu  jako  svědky.  Navrhovatel 
tedy  má  za  to,  že  lze  prokázat  organizovaný  systém  uplácení  voličů,  a  navrhuje,  aby  soud 
rozhodl,  že  volby  do  Zastupitelstva  městské  části  Brno-sever  konané  ve  dnech  10.-11.  10. 
2014 jsou neplatné a v důsledku toho je třeba tyto volby opakovat.    
 
V doplnění návrhu pak navrhovatel uvedl, že k ovlivňování vůle voličů mělo docházet 
ve dvanácti volebních okrscích (č. 20005, 20006, 20007, 20008, 20009, 20010, 20011, 20012, 
20023, 20024, 20025 a 20026). 
Odpůrce s podaným návrhem nesouhlasil. Uvedl, že k vyslovení neplatnosti voleb ani 
hlasování neshledává důvod.  
Sdružení občanů Lesné se ztotožnilo s navrhovatelem v tom, že je namístě neplatnost 
voleb vyslovit. 
Další účastníci se ve věci nevyjádřili.  
II. 
Návrh byl podán včas. Z výpisu z voličských seznamů soud zjistil, že navrhovatel je 
zapsán do seznamu v daném volebním obvodě. Návrh byl tedy podán osobou oprávněnou. 
 
Za tohoto stavu zdejší soud přistoupil k věcnému posouzení.  
Podle  §  90  odst.  1  zákona  č.  150/2002  Sb.,  soudní  řád  správní  (dále  „s.ř.s.“),  za 
podmínek  stanovených  zvláštními  zákony  se  může  občan,  politická  strana  nebo  nezávislý 
kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických 
hnutí a nezávislých kandidátů návrhem  domáhat  rozhodnutí soudu o neplatnosti  voleb nebo 
neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. 
Podle  §  60  odst.  1  zákona  platí,  že  podáním  návrhu  na  neplatnost  hlasování,  na 
neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá 
osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož 
i  každá  volební  strana,  jejíž  kandidátní  listina  byla  zaregistrována  pro  volby  do  tohoto 

pokračování 
 

67A 13/2014 
zastupitelstva.  Návrh  je  třeba  podat  nejpozději  10  dnů  po  vyhlášení  výsledků  voleb  do 
zastupitelstva obcí Státní volební komisí. 
Podle § 60 odst. 2 zákona může návrh na neplatnost hlasování podat navrhovatel, má-
li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky 
hlasování. 
Podle § 60 odst. 3 zákona návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li za 
to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. 
III. 
Soud o návrhu již jednou rozhodoval, a to usnesením ze dne 13. 11. 2014, č. j. 67 A 
13/2014-113.  Při  posouzení  důvodnosti  návrhu  vyšel  z  nálezu  Ústavního  soudu  ze  dne 
26. 1. 2005,  sp.  zn.  Pl.  ÚS  73/04;  140/2005  Sb.  (in  http://nalus.usoud.cz),  v němž  Ústavní 
soud uvedl: „…Vycházeje z demokratického principu legitimity veřejné moci, dle něhož je lid 
jejím zdrojem a v této roli se podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických 
voleb  (čl.  1  odst.  1,  čl.  2  odst.  1  Ústavy),  vyslovil  Ústavní  soud  základní  tezi,  dle  níž  pro 
volební  soudnictví  z  principu  demokracie  plyne  vyvratitelná  domněnka,  že  volební  výsledek 
odpovídá  vůli  voličů,  a  předložit  důkazy  k  jejímu  vyvrácení  je  povinností  toho,  kdo  volební 
pochybení namítá. … Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za 
relativní  a  jejich  význam  je  třeba  poměřovat  jejich  dopadem  na  výsledek  voleb  do 
zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na 
výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality… Úprava ověřování voleb je přitom 
alternativně  založena  na  předpokladu  objektivní  příčinné  souvislosti  mezi  volební  vadou  a 
složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potenciální 
kauzality).  Podstatné  však  je,  že  zrušení  voleb  nelze  brát  jako  trest  za  porušení  volebních 
předpisů,  nýbrž  jako  prostředek  k  zajištění  legitimity  zvoleného  orgánu…  Rozhodující  je 
pravděpodobnost vlivu volební vady nebo volebního deliktu na volební výsledek v konkrétních 
volbách  s  konkrétními  voliči.  Pouhá  abstraktní  možná  příčinná  souvislost  nedostačuje. 
Ústavní  soud je v této souvislosti nucen konstatovat,  že ve srovnání s jinými státy je právní 
úprava vad volebního  procesu, volebních deliktů  a vůbec pravidel  vedení  volební kampaně, 
jednak velmi  kusá,  jednak svými kořeny  v podstatě tkvící v podmínkách úpravy odpovídající 
"volbám" z dob minulého režimu. Volební zákonodárce bude proto muset zvážit, zda volební 
kultura  voličů,  kandidátů  a  veřejných  funkcionářů  je  na  takové  úrovni,  že  úprava  těchto 
otázek  je  zbytečná,  nebo  zda  bude  volební  chování  usměrňovat  cestou  předem  stanovených 
pravidel, která vytvoří stav právní jistoty subjektů volebního procesu a která budou alespoň 
předpokladem volební ekonomie…
". 
V nálezu ze dne 29. 1. 2007, sp. zn. IV. ÚS 787/06 (in http://nalus.usoud.cz), v bodech 
27, 28 a 29 se pak Ústavní soud vyslovil tak, že „…Ve volebním soudnictví nejde jen o to, zda 
byl  porušen  volební  zákon  objektivně  či  subjektivně,  nýbrž  je  třeba  vzít  v  úvahu  všechny 
okolnosti konkrétního případu a intenzitu a způsob porušení volebního zákona. Nikoliv každé 
porušení volebního zákona vyvolává (je-li napadeno) neplatnost voleb. Každý případ je nutno 
posuzovat  a  vyhodnocovat  nikoliv  formálně,  nýbrž  materiálně:  vždy  individuálně  a  
s přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem…“.
  
Soud vyšel také z nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 1. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 57/10 (in 
http://nalus.usoud.cz), kde byla posuzována právě otázka (ne)přípustnosti uplácení voličů při 
volbách  do  zastupitelstev  obcí.  Ústavní  soud  tu  shledal  pojetí  voleb  „obchodně  tržním 

pokračování 
 

67A 13/2014 
způsobem“  v  extrémním  a  hrubém  nesouladu  s  principy  demokratického  právního  státu. 
Takový způsob vedení voleb považoval Ústavní soud za nepřípustný i ve volbách do obecních 
zastupitelstev, aniž by bylo třeba, aby „podplácení voličů“ bylo uvedeno v zákoně (o volbách 
do  obecních  zastupitelstev)  jako  zvláštní  skutková  podstata  porušení  tohoto  zákona. 
Zdůraznil,  že  smyslem  voleb  do  obecních  zastupitelstev  „…není  dražba  funkcí  v  obecní 
samosprávě,  ale  vyjádření  nezávislé  vůle  voličů  při  výběru  kandidátů.  Vůle  voliče,  který  je 
zkorumpován, není  nezávislá…
“. Ústavní  soud v tomto  nálezu také zdůraznil, že opakované 
hlasování pouze v některých volebních okrscích (v daném případě ve více než ¼) za situace, 
kdy všechny volební okrsky tvoří jediný společný obvod, zakládá evidentní porušení principu 
rovnosti  hlasů.  Voliči,  kteří  by  hlasovali  pouze  ve  třech  okrscích,  by  znali  již  výsledek  ve 
všech  zbývajících  okrscích  včetně  jmen  těch,  kteří  již  byli  do  zastupitelského  sboru  obce 
zvoleni, a mohli by tak své hlasování této skutečnosti přizpůsobit.    
Zdejší soud, vědom si právě zmíněných východisek, při posuzování důvodnosti návrhu 
postupoval  ve  třech  krocích  podle  algoritmu  posuzování  volebních  stížností,  který 
zformuloval Nejvyšší správní soud poprvé v usnesení ze dne 2. 7. 2004, sp. zn. Vol 6/2004 
(354/2004 Sb. NSS). Podmínkami vyhovění (důvodnosti) volební stížnosti jsou: 
1. protizákonnost,  
2. existence přímého vztahu mezi touto protizákonností a výsledkem voleb a 
3. „zatemnění“ volebních výsledků. 
Vztaženo  na  nyní  posuzovanou  věc,  protizákonností  by  bylo  porušení  některých 
ustanovení zákona (o volbách do zastupitelstev obcí) anebo porušení jiných právních předpisů 
než  výhradně  tohoto  zákona,  a  to  v  těch  případech,  kdy  se  z  obsahového  hlediska  jedná 
o právní  předpisy  vážící  se  k volebnímu  procesu  a  kdy  porušení  z  hlediska  závažnosti 
dosahuje ústavní intenzity. Oprávněnost soudu zohlednit i porušení jiných právních předpisů 
(než  toho  zákona,  který  příslušný  volební  proces  přímo  upravuje)  potvrdil  Nejvyšší  správní 
soud v usnesení ze dne 4. 7. 2006, sp. zn. Vol 36/2006 (960/2006 Sb. NSS).  
Podmínku existence přímého vztahu mezi touto protizákonností a výsledkem voleb a 
její samotný smysl vyložil Ústavní soud ve shora uvedeném nálezu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 
Pl.  ÚS  73/04.  Není-li  tento  vztah  shledán  (tj.  dojde-li  sice  k  porušení  právních  předpisů 
vážících se k volebnímu procesu, nicméně toto porušení nemá žádnou souvislost se zjištěnými 
volebními  výsledky),  nelze  přistoupit  k vyslovení  neplatnosti  voleb  (shodně  též  usnesení 
Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2004, sp. zn. Vol 6/2004, 354/2004 Sb. NSS). 
Intenzita  protizákonnosti,  jež  dopadá  na  výsledek  voleb,  musí  navíc  dosahovat 
takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání 
nedošlo,  byl  by  volební  výsledek  zřejmě  odlišný;  zjednodušeně  řečeno  tedy  „zatemnění“ 
volebních výsledků odpovídá reálné eventualitě jejich zásadního zpochybnění.  
Z dokazování provedeného zdejším soudem vyplynulo následující: 
 
Svědek K. uvedl, že 15. a 16. 10. 2014 prováděl průzkum v ulicích v okolí „Musilky“ 
za účelem prověření podezření z kupčení s hlasy, o němž se dozvěděl od občanského sdružení 
Oživení, které kontaktoval R. F. Při tomto průzkumu hovořil s Romy (cca několik desítek) a 
dotazoval  se  jich  na  koncert  „Rytmuse“  na  „Musilce“,  konkrétně  na  to,  zda  vstup  byl 
podmíněn  náramkem,  který  bylo  možno  získat  za  účast  při  volbách.  O  těchto  rozhovorech 
pořizoval  zvukový  záznam.  Svědek  vypověděl,  že  nejprve  potkal  dva  mladíky,  kteří  mu 
sdělili,  že vstup na „Musilku“ byl  pro „VIP“ na  základě náramků,  které získali za účast  při 

pokračování 
 

67A 13/2014 
volbách.  Uvedli  také,  že  starosta  měl  dostat  „dotaci  250 tisíc“,  z níž  zaplatil  akci  a  „po  30 
tisících  dal  místním  Romům“,  které  jmenovali  jako  „Ch.“  a  „M.“.    Další  osoba,  se  kterou 
hovořil, uvedla, že za volby dostala náramek a ještě 300 Kč. Jiná osoba sdělila, že kdo volil 
starostu, dostal náramek a „mohl tak jít na zábavu“. Některé osoby svědkovi uvedly, že se za 
hlas dávalo 1000 Kč, někdo svědkovi sdělil, že se náramky kupovaly za 300 Kč, ale pak byla 
na  „Musilce“  večeře  a  dvě  piva  zdarma.  Další  osoba  svědkovi  sdělila,  že  náramek  dostala 
zdarma,  nikdo  ji  nenutil,  koho  má  volit,  a  ona  sama  nevěděla,  koho  volila.  Dalších  cca  10 
Romů  uvedlo,  že  každý,  kdo  volil  starostu,  „dostal  náramek  na  zábavu“.  Svědek  sdělil,  že 
respondenty vybíral náhodně, zpravidla mezi Romy. Osoby „neromského“ původu oslovil tři 
až pět; žádná z nich o zábavě na „Musilce“ nevěděla.  
 
Svědek  F.  uvedl,  že  jeho  kamarád  slyšel  v tramvaji  rozhovor  o  tom,  že  se  má  na 
„Musilce“  uskutečnit  zábava,  kde  budou  mít  Romové  jídlo  a  pití  zdarma  za  to,  že  přijdou 
volit. V pátek 10. 11. 2014 tuto skutečnost oznámil na Policii ČR, kde mu však bylo sděleno, 
že „na to  nemají  čas“.  Rozhodl  se tedy zjistit „co nejvíc“ a vydal se v sobotu 11. 10. 2014 
dopoledne a pak ještě znovu večer na „Musilku“. Dopoledne, kolem 10. až 11. hod., tam byl 
značný ruch, uvnitř byly cca 4 stoly, u nich seděli Romové v oblecích, kteří dalším 70 - 80 
Romům  sdělovali,  jak  se  volí  a  kam  mají  jít  volit.  Svědek  uvedl,  že  tam  potkal  jednoho 
známého, který mu řekl, že „to je na podporu voleb“. Když se zeptal koordinátorů, co říkají 
lidem,  byli  nepříjemní  a  vyvedli  jej  ven.  Večer  se  svědek  na  „Musilku“  vydal  znovu.  Již 
venku před „Musilkou“ byl „mumraj“, svědek vešel dovnitř. Tam bylo „pár stovek“ lidí, jen 
Romů,  hrála  hudba,  lidé  jedli,  pili,  tančili.  Většina  z nich  měla  náramek.  Počet  lidí  bez 
náramku  byl  minimální.  V levé  části  byly  stoly,  v další  části  lidé  stáli.  Místo  šatny  byl 
provizorní  bufet.  Svědek  si  chtěl  něco  objednat,  ale  lidé  dostávali  jídlo  a  pití  zadarmo  „na 
základě náramku“. Svědek uvedl, že náramek neměl, přesto vystál frontu a jídlo i pití dostal 
za  peníze.  Svědek  se  tam  necítil  nepříjemně,  mluvil  s lidmi  a  ptal  se  na  náramky.  Prý  je 
„dostali za volby“ a prý je „vydávala ostraha“. Nikdo z těchto lidí svědkovi neuměl odpovědět 
na otázku, koho volil. Svědek se pokoušel též náramek získat, ale marně. Po příjezdu nějaké 
osoby  v „luxusním“  autě  byl  svědek  ostrahou  vyveden  s tím,  že  se  jedná  o soukromou  akci. 
Byli vyvedeni i někteří další lidé. Svědek tam byl cca půl hodiny. Svědek dále uvedl, že mu 
jeden známý sdělil, že volby byly zmanipulované, a že se pokusí zjistit, kdo platil za hlasy, 
„že to zjistí v komunitě“. Pak prý svědkovi přišla sms zpráva se jménem R. H.  
 
Svědek  L.  uvedl,  že  jako  student  v rámci  projektu  Masarykovy  univerzity  prováděl 
dne 10. 10. 2014 průzkum před volebními místnostmi. S náhodně vybranými voliči vyplňoval 
dotazníky.  Před  základní  školou  Vranovská  byla  cca  půl  hodiny  před  otevřením  volebních 
místností fronta asi 15 Romů. Ti se jej ptali, jak volit a kde. Jeden muž se ptal, zda může volit 
bez občanského průkazu. Po zjištění, že nikoli, byl „viditelně smutný“. Svědek dále uvedl, že 
jednou  z otázek  při  vyplňování  dotazníků  byla  otázka  na  jméno  „ideálního  kandidáta“.  Od 
Romů vždy zaznělo jméno „starosta H.“. Po nějaké době ke svědkovi přistoupili dva Romové, 
kteří  jej  vykázali  s tím,  že  ovlivňuje  rozhodování  Romů.  Svědek  se  tedy  přesunul  ke  škole 
Merhautova, kde přímo před školou potkal Roma s visačkou „volební koordinátor“.  
 
Svědek T. uvedl, že v sobotu 11. 10. 2014 před základní školou Vranovská prováděl 
v rámci  projektu  Masarykovy  univerzity  průzkum,  který  spočíval  ve  vyplňování  dotazníků 
s voliči  do  komunálních  voleb.  Oslovil  i  dva  romské  voliče,  kteří  uvedli,  že  volili  „číslo 
jedna“ a dotazovali se jej, kde dostanou náramky. Mezitím přišel další Rom, který svědkovi 
sdělil,  že  on  je  koordinátorem  a  že  svědkova  přítomnost  odrazuje  romské  voliče.  Poslal 
svědka ke škole na Merhautovu, tam prý je Romů méně. Rovněž před školou na Merhautové 
se svědka dva Romové ptali, kdo jim dá náramky. Svědek dále uvedl, že bydlí naproti klubu 

pokračování 
 

67A 13/2014 
na  „Musilce“  a  že  tam  tohoto  koordinátora  večer  viděl,  jak  organizoval  vstup  na  zábavu. 
Svědek slyšel, že se jedná o romskou soukromou akci.  
 
Svědkyně K. uvedlaže  je ředitelkou  kulturního  střediska Omega na ulici  Musilova. 
Předložila  nájemní  smlouvu  ze  dne  7.  10.  2014,  z níž  vyplynulo,  že  si  romské  středisko 
DROM  pronajalo  nebytové  prostory  v  Lidovém  domě,  Musilova  2,  Brno-Husovice  na  dobu 
10. 10. 2014  (od 12:00  do 20:00  hod.) a 11. 10. /12.  10. 2014 (od 8:00  do 3:00  hod.). Jako 
odpovědný  pracovník  během  akce  byl  uveden  vedle  M.  Z.  (ředitele  DROM)  i  A.  A.  jako 
spoluorganizátor. Ten také v zastoupení za M. Z. nebytové prostory přebíral a předával zpět. 
Při jednání o pronájmu vystupoval za nájemce A. A., přestože byla nájemní smlouva uzavřena 
s DROM.  O  akci  „Romové  pojďme  všichni volit!“  svědkyně  věděla  jen  z doslechu,  osobně 
tam  nebyla.  Občerstvení  měl  nájemce  vlastní.  Sobotní  akce  byla  připravena  „plesovým 
způsobem“, aby se tam vešlo cca 200 lidí. Svědkyně uvedla, že na „Musilku“ se maximálně 
vejde cca 500 osob (200 – 300 by mohlo stát, 150 – 200 lidí by sedělo). 
 
Svědek  K.  sdělil,  že  působil  jako  člen  volební  komise  č.  20026.  Dále  vypověděl,  že 
k volbám přicházely celé skupiny romských voličů, kteří se chovali tak, že u voleb byli zjevně 
poprvé. Nevěděli, jak volit, nechápali volební systém, byli zmateni (zjišťovali, že mohou volit 
jen  ti  s trvalým  pobytem  a  starší  18  let),  nebyli  připraveni.  Volební  komisaři  s nimi  „měli 
hodně  práce“.  Romové  mluvili  o  tom,  že  budou  volit  „jedničku“,  někteří  také  výslovně 
sdělovali, že chtějí volit „H.“ (cca 15 - 20 osob). Nevěděli ale jak. Asi 3 - 5 osob se také ptalo, 
jestli jim komisaři dají náramky – „modré“, „na raut“, „na koncert“, „pro děti“. Romů, kteří 
takto volili, bylo cca 30  - 40. Svědek viděl, jak jedna Romka chtěla volit znovu - uvedla, že 
již byla volit včera, že už ví, jak se to dělá. 
   
Svědkyně G. uvedla, že působila jako členka volební komise v okrsku 20025. Viděla, 
jak přicházely romské rodiny (cca 30 osob). Někteří z Romů říkali, že budou volit „pana H.“ 
(cca 10 osob), někteří chtěli za zvolení modrý náramek, že dostanou jídlo a pití na „Musilce“ 
zdarma  (cca  20  osob).  Někteří  voliči  si  přinesli  svoje  volební  lístky,  jiní  si  je  vyžádali. 
Svědkyně dále zmínila Roma, který se před začátkem voleb přišel představit volební komisi 
s tím, že bude pomáhat ostatním Romům. Měl visačku s nápisem „koordinátor“ a stál nějakou 
dobu před volební místností. Svědkyně neviděla, že by někomu radil.  
 
Svědkyně  M.  uvedla,  že  působila  jako  členka  volební  komise  v  okrsku  20010  (ve 
volebních komisích působila od roku 2011). Viděla, jak přicházely skupiny Romů, které „se 
hnaly rovnou za plentu“. Členové volebních komisí je museli poučovat, že se za plentu chodí 
jednotlivě. Romové opakovaně uváděli, že chtějí volit „H.“ (bylo jich asi 50). Někteří chtěli 
náramky „za to, že volili H.“. Podle svědkyně obdržení náramku spojovali s volbou starosty 
H. Když byly Romům vydány volební lístky do senátu, většina nevěděla co s nimi a vracela 
je. Svědkyně také uvedla, že před školou na Vranovské seděly dvě romské dívky s visačkou a 
blokem. Vždy, když přijela tramvaj, tak se u nich shlukovaly skupinky Romů, které pak šly 
volit.  
 
Svědek  M.  sdělil,  že  působil  jako  člen  volební  komise  č.  20023.  Jako  člen  volební 
komise  působil  již  dříve.  Uvedl,  že  oproti  minulým  volbám  přišlo  mnohem  více  romských 
voličů, kteří byli zjevně poprvé u voleb, neboť nevěděli jak volit (jednalo se o cca 30 osob). 
Přicházeli  ve  skupinách.  Tři  skupiny  Romů  přivedla  jedna  Romka.  Vždy  je  přivedla  do 
volební  místnosti,  počkala,  až  odvolí,  a  pak  je  zase  odvedla.  Romové  se  snažili  chodit 
společně  za  plentu.  Romové  mezi  sebou  zjišťovali,  jak  se  jmenuje  „ten  starosta“.  Zaznělo 
několikrát jméno „H.“. Mluvili o tom, že budou volit „jedničku“. Někteří na sebe křičeli přes 

pokračování 
 

67A 13/2014 
plentu „vol H.“. Jeden Rom řekl, že „jde volit za Musilku“. Mluvili o tom, že když odvolí, tak 
večer  půjdou  na  „Musilku“.  Přišlo  hodně  romských  voličů,  kteří  nepatřili  do  volebního 
okrsku. Senátní lístky si Romové buď vůbec nebrali, nebo volili také jedničku.  
 
Svědek  H.  uvedl,  že  o  akci  „Romové  pojďme  všichni  volit!“  věděl,  neboť  se  znal 
s organizátory (s ředitelem DROM Z. i s A. A.). A. A. zná svědek od roku 2013, kdy měl na 
starosti  bytovou  problematiku  a  s A.  A.  ohledně  sociální  problematiky  jednal.  Také  zaštítil 
romský  turnaj  v kopané,  který  A.  A.  uspořádal.  O  akci  na  „Musilce“  se  dozvěděl  asi  týden 
před  volbami  od  ředitelky  K.  a  z plakátu,  který  viděl  na  ulici.  Současně  mu  jeden  plakát 
doručil  A. A.  do  kanceláře  s tím,  že  smyslem  akce  je  zvýšit  účast  Romů  u  voleb.  Svědek 
popřel, že by se na uspořádání akce jakkoli podílel nebo ji inicioval. Pokud svědkovi někteří 
lidé  říkali,  že  by  byli  rádi,  kdyby  ve  funkci  starosty  zůstal,  doporučoval  jim  svědek  jít 
k volbám a volit jej.  
 
Svědek  A.  prohlásil,  že  organizoval  akci  „Romové  pojďme  všichni  volit!“.  Účelem 
bylo  naučit  Romy  chodit  k volbám,  aby  „se  měli  dobře“.  Svědek  zakládá  romskou  stranu  a 
v krajských  volbách  hodlá  kandidovat.  Občerstvení  na  akci  jej  stálo  100  tisíc  korun  a  podle 
svědka tam bylo 600 lidí. Svědek byl přítomen po celou dobu konání této akce. Vstup na akci 
i konzumace byla na základě náramků, které se vydávaly v době voleb těm, kteří byli volit. 
Náramky vydávali v době voleb před základními školami na Vranovské, Merhautové a nám. 
Republiky svědkova manželka, syn a kamarád. Když Romové vyšli ze školy, dostali náramek 
(svědek měl připravených asi 1000 náramků). Svědek nekontroloval, zda volili ani koho, věřil 
tomu, že pokud byli ve škole, tak volili, neboť „jim (svědek) řekl, aby volili“. Svědek uvedl, 
že  mu  bylo  jedno,  koho  volili.  Svědek  jim  však  doporučil  starostu  H.,  neboť  se  zajímá  o 
problematiku Romů a pomáhá jim. Volit starostu H. doporučoval při vylepování plakátů na 
akci  na  „Musilce“,  když  všechny  zval  k volbám  a  na  „Musilku“.  Myšlenku  uspořádat  akci 
konzultoval svědek se sdružením DROM. Důvod konání akce s nikým nekonzultoval. 
 
 
Z kopie  plakátu  „Romové  pojďme  všichni  volit!“  vyplynulo,  že  v pátek  10.  10.  a 
v sobotu  11.  10.  2014  se  uskuteční  „dva  dny  V.I.P.  romské  zábavy“  v Lidovém  domě 
„Musilka“  na  Musilové  ulici  2.  V pátek  vystoupí  dětský  taneční  soubor  PIROŠ  ROUŽA  a 
v sobotu od 19:00 hod. LEJLA, RYTMUS (v jednání), JOLLY a KIS GROFO, MISI BEND a 
ANNA MARIA BAGÁROVÁ. K tanci hraje a večer moderuje DJ EDDY-K. Na plakátu bylo 
výslovně uvedeno, že jídlo a pití bude zdarma a vstup zdarma (na vstupenky VIP). Rovně zde 
bylo uvedeno tel. č. 737 101 079, kde bylo možné získat další informace.     
 
 
Z volební  dokumentace  soud  zjistil,  že  volební  stranou  č.  1  byla  ve  volbách  do 
zastupitelstva  Městské  části  Brno  -  sever  Česká  strana  sociálně  demokratická.  Kandidátem 
č. 1 této volební strany byl Ing. R. H., starosta městské části. 
 
Dále soud zjistil, že ve volebních okrscích č. 20006, 20009, 20010, 20011, 20023 (což 
jsou některé z okrsků, kde se volilo ve školách na Vranovské, Merhautové a nám. Republiky) 
byly  odevzdány  desítky  hlasovacích  lístků,  kde  je  zaškrtnut  toliko  kandidát  č.  1  ve  volební 
straně  č. 1,  event.  volební  strana  č.  1  a  kandidát  č.  1  této  volební  strany,  případně  volební 
strana č. 1 i kandidát č. 1, avšak křížek učiněný u volební strany je přeškrtán.  
 
Ve  volebním  okrsku  č.  20006  bylo  odevzdáno  8  hlasovacích  lístků,  kde  byl  označen 
toliko kandidát č. 1 volební strany č. 1 a 1 hlasovací lístek, kde byla označena volební strana 
č.  1  i  kandidát  č.  1  této  volební  strany  (hlasovacích  lístků,  kde  by  byla  zaškrtnuta  toliko 

pokračování 
 

67A 13/2014 
volební  strana  č.  1,  event.  volební  strana  č.  1  a  kandidáti  jiných  volebních  stran,  bylo 
odevzdáno cca 35). 
 
Ve volebním okrsku č. 20009 bylo odevzdáno 40 hlasovacích lístků, kde byl označen 
toliko  kandidát  č.  1  volební  strany  č.  1  a  7  hlasovacích  lístků,  kde  byla  označena  volební 
strana č. 1 i kandidát č. 1 této volební strany (hlasovacích lístků, kde by byla zaškrtnuta toliko 
volební  strana  č.  1,  event.  volební  strana  č.  1  a  kandidáti  jiných  volebních  stran,  bylo 
odevzdáno cca 20).  
 
Ve volebním okrsku č. 20010 bylo odevzdáno 22 hlasovacích lístků, kde byl označen 
toliko  kandidát  č.  1  volební  strany  č.  1  a  8  hlasovacích  lístků,  kde  byla  označena  volební 
strana č. 1 i kandidát č. 1 této volební strany (hlasovacích lístků, kde byla zaškrtnuta toliko 
volební  strana  č.  1,  event.  volební  strana  č.  1  a  kandidáti  jiných  volebních  stran,  bylo 
odevzdáno cca 50).  
 
Ve volebním okrsku č. 20012 bylo odevzdáno 18 hlasovacích lístků, kde byl označen 
toliko kandidát č. 1 volební strany č. 1 a 3 hlasovací lístky, kde byla označena volební strana 
č.  1  i  kandidát  č.  1  této  volební  strany,  přičemž  křížek  u  volební  strany  byl  přeškrtán 
(hlasovacích lístků, kde byla zaškrtnuta toliko volební strana č. 1, event. volební strana č. 1 a 
kandidáti jiných volebních stran, bylo odevzdáno cca 30).  
 
Ve volebním okrsku č. 20023 bylo odevzdáno 20 hlasovacích lístků, kde byl označen 
toliko  kandidát  č.  1  volební  strany  č.  1  a  10  hlasovacích  lístků,  kde  byla  označena  volební 
strana č. 1 i kandidát č. 1 této volební strany (hlasovacích lístků, kde byla zaškrtnuta toliko 
volební  strana  č.  1,  event.  volební  strana  č.  1  a  kandidáti  jiných  volebních  stran,  bylo 
odevzdáno cca 30). 
 
 
V jiných volebních okrscích se hlasovací lístky, kde byl zaškrtnut toliko kandidát č. 1 
volební  strany  č.  1,  event.  volební  strana  č.  1  a  její  kandidát  č.  1,  vyskytovaly  toliko 
výjimečně - v jednotkách případů.  
 
Zdejší  soud  porovnal  zisky  hlasů  kandidáta  č.  1  volební  strany  č.  1  a  ostatních 
kandidátů  této  volební  strany  v ostatních  volebních  okrscích  (tj.  v  okrscích  mimo  školy  na 
Vranovské,  Merhautové  a  nám.  Republiky)  a  zjistil,  že  se  zisky  hlasů  liší  o  jednotky  hlasů 
(např. v okrsku č. 20001 získal kandidát č. 1 celkem 50 hlasů, zbytek kandidátů cca 50 - 40 
hlasů; v okrsku č. 20002 získal kandidát č. 1 celkem 42 hlasů, zbytek kandidátů 41 – 34 hlasů, 
v okrsku 20003 získal kandidát č. 1 celkem 62 hlasů, zbytek kandidátů 68 - 57 hlasů, v okrsku 
č. 20013 získal kandidát č. 1 celkem 48 hlasů, zbytek kandidátů 45 - 37 hlasů, v okrsku 20014 
získal kandidát č. 1 celkem 86 hlasů, zbytek kandidátů 84 - 69 hlasů). 
 
Shodná situace byla přitom, i pokud jde o ostatní volební strany a ostatní kandidáty; 
hlasovací  lístky,  kde  byl  zaškrtnut  toliko  jeden  kandidát,  se  vyskytují  velice  zřídka  – 
v jednotlivých volebních okrscích je to maximálně v počtu jednotek. 
 
 
Zdejší soud tedy v předchozím rozhodnutí ve věci považoval za prokázané, že A. A. 
uspořádal na „Musilce“ v sobotu 11. 10. 2014 večer koncert a zábavu jen pro osoby, které se 
voleb  do  obecních  zastupitelstev  zúčastnily.  Těmto  osobám  byly  bezprostředně  po  volbách 
před základními školami na Vranovské, Merhautové a nám. Republiky vydány náramky, které 
jim umožnily zúčastnit se večerní zábavy a na základě nichž jim tam bylo vydáváno jídlo a 
pití  (svědkové  A.  a  F.).  Rovněž  bylo  prokázáno,  že  se  této  zábavy  zúčastnily  stovky  lidí. 

pokračování 
 

67A 13/2014 
Svědek A. dokonce uvádí, že se mělo jednat o 600 lidí (svědkyně K. však omezuje kapacitu 
„Musilky“  na  500).  Dále  měl  soud  za  prokázané,  že  vylepování  plakátů  a  zvaní  na  zábavu 
bylo určeno Romům, těm bylo při tomto vylepování a zvaní doporučováno „volit starostu H.“.  
 
 
Prokázána  byla  podle  zdejšího  soudu  existence  „romských  koordinátorů“,  kteří  se 
pohybovali  v bezprostřední  blízkosti  volebních  místností  či  budov,  v nichž  se  volební 
místnosti  nacházely.  Přestože  řada  svědků  (L.,  T.,  G.,  K.,  M.)  se  o  nich  zmiňovala,  nebylo 
prokázáno, že by tito koordinátoři předávali romským voličům vyplněné hlasovací lístky nebo 
nabádali  tyto  voliče,  aby  volili  konkrétního  kandidáta.  Bylo  toliko  prokázáno,  že  některé 
voliče  do  volebních  místností  přiváděli  a  odváděli.  Jejich  funkce  tedy  skutečně  mohla  být 
toliko koordinační, tj. dovést voliče k příslušným volebním místnostem.  
  
Podle zdejšího soudu byla prokázána také věcná i časová souvislost mezi pozváním na 
akci  na  „Musilce“  spojenou  s doporučením  „volit  starostu  H.“,  účastí  Romů  ve  volbách  a 
účastí  na  akci  na  „Musilce“.  Byť  A.  A.  nepotvrdil,  že  by  účast  na  zábavě  na  „Musilce“ 
podmiňoval  volbou  konkrétní  strany  či  kandidáta,  jeho  doporučení  „volit  starostu  H.“  bylo 
s ohledem  na  autoritu,  kterou  A.  A.  mezi  Romy  bezesporu  má,  vnímáno  jako  závazné;  není 
jiného rozumného vysvětlení odlišností v „preferenčních“ hlasech ve prospěch kandidáta č. 1 
v kombinaci s hlasy pro volební stranu č. 1. ve volebních okrscích, kde se náramky rozdávaly, 
oproti  jiným  volebním  okrskům,  ani  důvodů  zřetelné  vzájemné  koordinace  voličů  přímo  ve 
volebních místnostech (přes plenty) ve smyslu „vol H.“ či „volíme jedničku“.     
 
Přestože  nebylo  prokázáno,  že  by  voliči  vstupovali  do  volebních  místností 
s předvyplněnými  volebními  lístky,  popř.  že  by  při  jejich  vyplňování  ve  volebních 
místnostech  byla  prováděna  jakákoli  přímá  kontrola  „koho  volí“,  a  přestože  nebylo 
prokázáno,  že  by  A.  A.  jednotlivé  voliče  instruoval  závazně  (popř.  dokonce  pod  jakoukoli 
sankcí), koho mají volit, podle názoru zdejšího soudu zaujatého v předchozím rozhodnutí ve 
věci  i  „pouhé“  doporučení  může  být  za  určitých  podmínek  vnímáno  jako  závazné  určení 
pravidla  „koho  volit“.  Tak  tomu  je  tehdy,  jedná-li  se  o doporučení  vydané  osobou,  která  je 
adresáty  doporučení  vnímána  jako  formální  či  neformální  autorita.  Je-li  pak  s doporučenou 
činností  spojeno  i  určité  protiplnění,  které  tato  autorita  poskytuje  (výhoda  pro  adresáty, 
budou-li se doporučením řídit), je vnímání závaznosti tohoto doporučení ještě umocněno. Tak 
tomu bylo podle zdejšího soudu i v nyní posuzované věci. 
 
Z výslechů  svědků  (M.,  G.,  M.,  K.,  K.)  totiž  vyplynulo,  že  desítky  Romů  v různých 
volebních okrscích hovořily o tom, že budou volit „jedničku“. Romové přitom zjevně měli na 
mysli  volby  komunální,  neboť  o volbách  do  senátu  nebyli  zpravidla  vůbec  informováni  (jak 
uvedli  svědkové  M.  a  M.).  Další  desítky  Romů  přímo  uváděly,  že  budou  volit  starostu  H. 
Někteří  Romové  dokonce  mluvili  o  tom,  že  „mají“  volit  starostu  H.  Řada  Romů  přímo 
spojovala volbu starosty H. s účastí na zábavě (jak uvedla svědkyně M.). 
 
Závěru, že se Romové doporučením A. A.  řídili a starostu  H. volili, nasvědčují tedy 
podle  zdejšího  soudu  jak  svědecké  výpovědi,  které  jednoznačně  potvrzují,  že  Romové  v 
předmětných  volebních  okrscích  zamýšleli  volit  „jedničku“  či  „starostu  H.“  a  vzájemně  se 
k tomu  nabádali,  tak  hlasovací  lístky  v  těchto  volebních  okrscích  odevzdané.  Z hlasovacích 
lístků  odevzdaných  v  některých  z inkriminovaných  volebních  okrsků  soud  zjistil,  že  je  zde 
vysoké množství (desítky) lístků, kde je zaškrtnut toliko kandidát č. 1 ve volební straně č. 1, 
event. volební strana č. 1 a kandidát č. 1 této volební strany, event. volební strana č. 1, což je 
přeškrtáno, a označen je toliko kandidát č. 1 v této volební straně. Jen v okrscích č. 20006, 
20009,  20010,  20011  a  20023  se  jedná  o  108  hlasovacích  lístků,  kde  byl  zaškrtnut  toliko 

pokračování 
 
10 
67A 13/2014 
kandidát  č.  1  ve  volební  straně  č.  1,  a  26  hlasovacích  lístků,  kde  byla  zaškrtnuta  jak  tato 
volební strana, tak její kandidát č. 1. V jiných volebních okrscích se přitom taková kombinace 
označení hlasovacích lístků nevyskytuje.    
 
Zdejší soud v předchozím rozhodnutí ve věci dospěl k závěru, že Romové starostu H. 
fakticky volili. Činili tak proto, že jim A. A. jeho volbu doporučil a za účast ve volbách slíbil 
bezplatný vstup a konzumaci na zábavě na „Musilce“. Ze svědeckých výpovědí všech členů 
volebních  komisí  vyplynulo,  že  drtivá  většina  volících  Romů  (v  řádu  desítek  osob)  byla  u 
voleb  poprvé  (vůbec  nevěděli,  kdo  může  volit, ani  jakým  způsobem  se volí). Jedná  se  tedy 
zjevně o osoby, které k volbám běžně nechodí a o politiku se nezajímají (to ostatně potvrdil i 
sám A. A., který uvedl, že Romy „chce naučit volit“). Soud dovodil, že je-li takovým osobám 
doporučeno někým, koho vnímají jako autoritu, konkrétní jméno osoby, kterou mají volit, a 
současně  je  jim  za  účast  ve  volbách  něco  slíbeno,  je  zřejmé,  že  takoví  „politikou  zcela 
nedotčení  prvovoliči“  toto  doporučení  budou  vnímat  jako  závazné  a  uposlechnou  je. 
Vzhledem k tomu soud nepovažoval za potřebné se blíže zabývat tím, zda chování voličů (tj. 
zda skutečně volili doporučeného kandidáta) bylo pod reálnou kontrolou takové autority. 
 
Ať už byl zájem A. A. uspořádat pro Romy zábavu veden správnou myšlenkou „naučit 
Romy volit“ a zvýšit tak volební účast či snahou podpořit starostu H., neboť s tím může být 
pro něj spojena jakákoli výhoda, fakticky došlo k tomu, že Romové jeho doporučení vnímali 
jako závazné a volili starostu H. Nečinili tak proto, že by se k volbě starosty H. svobodně a 
nezávisle rozhodli, nýbrž proto, že jim to A. A. doporučil a za účast ve volbách slíbil zábavu a 
pohoštění zdarma. 
  
Zdejší soud tedy v předchozím rozhodnutí ve věci dospěl k závěru, že A. A. ovlivnil 
vůli voličů nejen v tom smyslu, aby k volbám šli (což by mohlo být vnímáno pozitivně), ale 
silou  jeho  autority  a  vinou  „politické  negramotnosti“  těchto  voličů  ovlivnil  i  to,  koho  mají 
volit. Byť je zdejší soud dalek idealistické představě, že se všichni voliči rozhodují opravdu 
nezávisle  (vůle  celé  řady  voličů  je  jistě  ovlivňována  jak  autoritami,  tak  více  či  méně 
konkrétním  slibem,  „že  se  budou  mít  lépe“),  je  podle  názoru  zdejšího  soudu  zaujatého 
v předchozím  rozhodnutí  nyní  posuzovaný  stav  již  za  hranicí  akceptovatelnou.  Pokud  by  A. 
A.  toliko  uspořádal  zábavu  pro  volící  Romy  nebo  pokud  by  toliko  silou  své  autority 
doporučoval volit konkrétního kandidáta, jednalo by se dle názoru soudu o postup s principy 
demokratického  právního  státu  souladný.  V  případě  prvém  by  totiž  volič  neměl  za  volbu 
doporučeného kandidáta slíbený žádný hmotný prospěch a nebylo by tak lze dospět k závěru, 
že byl zkorumpován. V případě druhém by sice volič hmotný prospěch obdržel (mohl by se 
zdarma účastnit zábavy a konzumovat na ní bezplatně jídlo a pití), avšak nikoli za to, že volil 
konkrétního kandidáta, nýbrž za to, že se účastnil voleb. Byť je v tomto případě vůle voliče 
nepochybně ovlivněna (volit jde volič, který by volit nešel, pokud by za to nezískal hmotný 
prospěch), jedná se však podle názoru zdejšího soudu o ovlivnění spíše pozitivní, především 
však ve vztahu ke konkrétnímu způsobu volby ovlivnění nikoli korupční.  
 
Kombinace  obojího  (doporučení  volby  konkrétního  kandidáta  určitou  autoritou  a 
bezplatná  zábava  za  účast  při  volbách  poskytnutá  touto  autoritou)  vůli  o  politiku  se 
nezajímajících  voličů  v daném  případě  ovlivnila  (zkorumpovala)  shodným  způsobem,  jako 
v případě, že by byla bezplatná účast na zábavě poskytována jen těm voličům, kteří odevzdali 
hlas  konkrétnímu  kandidátovi.  Takové  ovlivnění  vůle  voliče  považoval  zdejší  soud  za 
závažný volební delikt principiálně narušující volnou soutěž volebních subjektů garantovanou 
čl. 5 Ústavy a čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.  
 

pokračování 
 
11 
67A 13/2014 
Zdejší  soud  tedy  v předchozím  rozhodnutí  ve  věci  shledal  navrhovatelem  tvrzenou 
nezákonnost  i  existenci  možné  příčinné  souvislosti  mezi  volební  vadou  a  složením 
zastupitelského  sboru,  neboť  v důsledku  této  volební  vady  přišlo  k volbám  a  volilo 
konkrétního kandidáta volební strany č. 1, event. volební stranu č. 1, nezanedbatelné množství 
voličů  (více  než  sto),  z nichž  každý  měl  k dispozici  35  hlasů,  přičemž  již  úbytek  700  hlasů 
znamená, že volební strana č. 1 získá o jeden mandát méně.  
 
Zdejší  soud  rovněž  v předchozím  rozhodnutí  ve  věci  dovodil,  že  v důsledku  této 
nezákonnosti  došlo  k „zatemnění  voleb“.    Z dokazování  totiž  vyplynulo,  že  se  zábavy  na 
„Musilce“ zúčastnilo „několik stovek lidí“ (svědci A. a F.). Skutečnost, že „Musilka“ takové 
množství  osob  pojme,  potvrdila  i  svědkyně  K.  Zároveň  bylo  prokázáno,  že  drtivá  většina 
návštěvníků  zábavy  disponovala  modrým  náramkem,  který  obdržela  za  účast  při  volbách 
(svědci A. a H.). Ze svědectví členů volebních komisí vyplynulo, že nových „nestandardně se 
chovajících“ voličů se do každé z volebních místností, ve vztahu k nimž soud tuto skutečnost 
zkoumal, dostavily desítky (svědkyně G. hovořila o cca 30 osobách, svědek K. o cca 30-40 
osobách, svědkyně M. zmínila cca 50 osob a svědek M. cca 30 osob), zároveň velká většina 
z těchto osob přímo hovořila o tom, že bude volit „jedničku“, „číslo jedna“ nebo „starostu H.“ 
(svědek K. zmínil 15-20 osob, svědkyně G. cca 10 osob a svědkyně M. dokonce 50 osob).  
 
Zároveň zdejší soud z volební dokumentace zjistil, že v některých volebních okrscích 
(konkrétně  v  okrscích  č.  20006,  20009,  20010,  20011  a  20023)  bylo  odevzdáno  108 
hlasovacích  lístků,  kde  byl  zaškrtnut  toliko  kandidát  č.  1  ve  volební  straně  č.  1,  a  26 
hlasovacích  lístků,  kde  byla  zaškrtnuta  jak  tato  volební  strana,  tak  její  kandidát  č.  1. 
S ohledem na skutečnost, že se taková kombinace v jiných okrscích nevyskytuje, jeví se jako 
velmi pravděpodobné, že se jedná o hlasovací lístky odevzdané právě těmi „nestandardně se 
chovajícími“ voliči, kteří hovořili o tom, že hlas dají „jedničce“ či „starostovi H.“. Již součet 
těchto  hlasů  činí  1018,  což  je  postačující  k tomu,  aby  volební  strana  č.  1  přišla  o  svůj 
6. mandát.  
 
Zdejší  soud  tedy  v předchozím  rozhodnutí  ve  věcí  (v  usnesení  ze  dne  13.  11.  2014, 
č. j.  67 A 13/2014-113)  uzavřel,  že k uplácení  voličů jako k právem  zapovězenému  jednání 
způsobilému ovlivnit výsledek voleb při předmětných volbách došlo, a to v takové míře, že je 
tu vysoká míra pravděpodobnosti hraničící s jistotou, že pokud by k tomuto jednání nedošlo, 
nebylo  by  Zastupitelstva  městské  části  Brno  –  sever  zvoleno  tak,  jak  bylo  zvoleno,  a  proto 
vyslovil, že volby do Zastupitelstva městské části Brno – sever jsou neplatné.  
 
IV. 
 
 
Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2014, č. j. 67 A 13/2014-113, 
však byly podány ústavní stížnosti, kterým Ústavní soud nálezem ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. 
II. ÚS 3673/14, vyhověl a citované usnesení zrušil.  
 
V tomto  nálezu  mj.  uvedl,  že  „…  má  pochybnosti  o  tom,  zda  zjištěné  skutkové 
okolnosti  (slibování  bezplatného  vstupu  a  konzumace  na  „povolební  párty“)  vůbec  nějakou 
relevantní  „nezákonnost“  mohly  způsobit,  zejména  ve  světle  práva  na  svobodu  projevu 
chráněného  článkem  17  Listiny  resp.  článkem  10  Úmluvy.  Ve  skutečnosti,  že  pan  A.  A. 
některým  voličům  v  některých  volebních  okrscích  za  účast  ve  volbách  sliboval  povolební 
zábavu  a  pohoštění  a  současně  jim  doporučil,  koho  mají  volit,  aniž  na  tyto  osoby  vyvíjel 
nějaký  nátlak,  nelze  bez  dalšího  spatřovat  nezákonnost,  natož  nezákonnost  působící 
neplatnost voleb v celé městské části. 


pokračování 
 
12 
67A 13/2014 
 
 
Podle Ústavního soudu v daném případě nešlo ani o „obchodně tržní způsob“ vedení 
volební  kampaně,  který  ve  svém  nálezu  ve  věci  komunálních  voleb  v  Krupce  označil  za 
extrémní  a  hrubě  nesouladný  s  principy  demokratického  právního  státu.“  Ústavní  soud 
zdůraznil, že „v projednávaném případě nebyly zjištěny jakékoliv náznaky nepřípustné agitace 
„ve  formě  teroru,  jímž  činí  se  fyzický  a  psychický  nátlak  na  volné  rozhodnutí  voličů  tou 
měrou, že ani tajnost volby není s to, aby svobodné rozhodnutí voličovo zabezpečila“ (srov. 
bod  83  tohoto  odůvodnění).  Voliči  nebyli  jakkoliv  nuceni  resp.  „nadmíru“  (tj.  způsobem, 
znamenajícím  skutečný  psychický  nátlak)  podněcováni  volit  konkrétní  stranu  či  kandidáta, 
čímž  by  bylo  mařeno  „svobodné  vyjádření  názorů  lidu.“  Pouhé  agitování  ve  prospěch 
určitého  kandidáta  výše  popsaným  způsobem  není  podle  přesvědčení  Ústavního  soudu 
výjimečnou  událostí,  deformující  vůli  voličů  do  té  míry,  jež  opodstatňuje  zrušení  celých 
voleb(…)
“.  
 
Ústavní  soud  uzavřel  s  tím,  že  „svobodná  soutěž  politických  sil  v  demokratické 
společnosti  ve  smyslu  článku  22  Listiny  náleží  k  fundamentálním  ústavním  principům,  na 
nichž je založen demokratický a právní stát. Zákonná úprava všech politických práv a svobod 
a její  výklad  všemi orgány aplikujícími  právo, tedy i  volebními soudy,  musí  tuto svobodnou 
soutěž politických sil umožňovat a ochraňovat. 
 

Podle  článku  2  odst.  1  Ústavy  je  zdrojem  veškeré  státní  moci  lid,  který  státní  moc 
vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. 
 
Podle článku 6 Ústavy veškerá politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny, vyjádřené 

svobodným hlasováním ve svobodných a demokratických volbách. 
 
Z předchozích principů vyplývá, že pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup 

v  takovém  řízení  platí  vyvratitelná  domněnka,  že  volební  výsledek  odpovídá  vůli  voličů. 
Předložit  přesvědčivé  důkazy  k  jejímu  vyvrácení  je  povinností  toho,  kdo  volební  pochybení 
namítá. 

 
Žádný  soudní  zásah  nesmí  ohrozit  svobodné  vyjádření  názorů  lidu  při  volbě  svých 

zástupců  a  musí  odrážet,  resp.  nemařit  snahu  o  zachování  integrity  a  účinnosti  volební 
procedury,  zaměřené  na  zjištění  vůle  lidu  prostřednictvím  všeobecných  voleb.  Následné 
zpochybňování  výsledků  voleb  bez  prokázání  závažných  volebních  vad  hrozí  podrýváním 
demokratické legitimity zvolených zastupitelských orgánů a aktů, které přijímají. Byla-li vůle 
lidu  svobodně  a  demokraticky  vyjádřena,  žádné  následující  zásahy  nemohou  tento  výběr 
zpochybnit, s výjimkou existence přesvědčivých důvodů v zájmu demokratického pořádku. 

 
S  výjimkou  nejzávažnějších  pochybení  ve  volební  proceduře  musí  státní  moc, 

reprezentovaná  volebními  soudy,  zachovávat  zdrženlivost  ve  své  ingerenci  a  vyvarovat  se 
aktivismu. 

 
Rozhodnutí  voličů  jako  suveréna  může  soudní  moc  změnit  jen  ve  výjimečných 

případech, jestliže vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by 
voliči rozhodli jinak a že by byl zvolen jiný kandidát. 

 
V  posuzovaném  případě  Ústavní  soud  přesvědčivé  důvody  pro  vyslovení  neplatnosti 

voleb nezjistil“. 
 

pokračování 
 
13 
67A 13/2014 
V. 
 
 
Zdejší  soud  ve  věci  tedy  rozhodoval  znovu,  vázán  názorem  obsaženým  ve  shora 
citovaném nálezu Ústavního soudu, a nezbylo mu, než dovodit nedůvodnost návrhu. Ústavní 
soud  totiž  vyslovil  zcela  jednoznačný  názor,  že  ve  skutečnosti,  že  A.  A.  některým  voličům 
v některých volebních okrscích za účast ve volbách sliboval povolební zábavu a pohoštění a 
současně jim doporučil, koho mají volit, aniž na tyto osoby vyvíjel nějaký nátlak, nelze bez 
dalšího  spatřovat  nezákonnost,  natož  nezákonnost  působící  neplatnost  voleb  v  celé  městské 
části. Zjištěné skutkové okolnosti tedy v daném případě žádnou relevantní nezákonnost podle 
Ústavního soudu nezpůsobovaly. 
 
Pokud jde o tvrzení navrhovatele, že se za jednotlivé hlasy vyplácely přímo konkrétní 
finanční částky, tak nic takového v daném řízení prokázáno nebylo. O konkrétních částkách se 
hovoří  toliko  na  zvukových  nahrávkách  pořízených  svědkem  K.,  které  však  soud  k důkazu 
nepřipustil,  neboť  především  by  nemohlo  být  najisto  postaveno,  nakolik  jde  o záznamy 
ucelené a autentické, jakým způsobem byly tyto záznamy pořízeny, za jakých okolností byly 
pořízeny a kdo na nich skutečně hovořil.  
 
Jestliže navrhovatel požadoval vyslechnout Mgr. S. W., zástupkyni ředitele romského 
střediska DROM, která měla podle navrhovatele vypovídat o tom, že během voleb zaslechla v 
romské komunitě rozhovory o tom, že se nabízelo za hlas 300 Kč, 600 Kč nebo 1000 Kč, pak 
taková  sdělení,  i  kdyby  je  svědkyně  potvrdila,  se  jeví  jako  značně  nekonkrétní.  I  kdyby 
navržená svědkyně skutečně potvrdila, že takové rozhovory zaslechla, nemohlo by se jednat o 
dostatečný důkaz pro závěr, že k takovému „přímému“ nakupování hlasů docházelo.  
 
Soud rovněž nevyslechl J. F., jak navrhovatel navrhoval, který údajně v MHD v Brně 
zaslechl  rozhovor  Romky,  která  telefonicky  zvala  kamarádku  na  romskou  zábavu  „na 
Musilku“ s tím, že vstup tam bude na základě zvláštního náramku, které bylo možno získat za 
účast na volbách. Zjištění, které by mohlo vyplynout z jeho výslechu, pokládá zdejší soud za 
prokázané již provedeným dokazováním. 
 
Zdejší soud tedy dospěl k závěru, že podaný návrh není důvodný, a proto jej zamítl.  
 
 
 
Pokud  jde  o  náklady  řízení,  nemá  na  jejich  náhradu  žádný  z  účastníků  řízení  právo 
(§ 93 odst. 4 s.ř.s.).  
 
 
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e n í   kasační stížnost přípustná (§ 104 odst. 1 s.ř.s.). 
 
 
 
V Brně dne 5. března 2015  
    
 
  
 
 
 
 
 
 
 
 
Za správnost vyhotovení:                                                                          David Raus,v.r.                                                                                                                                                                                                                                                  
Romana Lipovská                                                                                     předseda senátu 
 
 
 

pokračování 
 
14 
67A 13/2014