Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím '51C 119/2018 – rozsudek ze dne 24.9.2018'.

sp. zn. 69 Si 48/2019  
OBVODNÍ SOUD PRO PRAHU 1 
Ovocný trh 14/587,  112 94 Praha 1 
 
tel.: 221 093 111, fax: 224 22 14 99, mail: xxxxxxxxx@xxxxx.xxxx.xxxxxxx.xx, DS: pd3ab3a 
 
                       Praha 4. února 2019 
 
R O Z H O D N U T Í 
 
Obvodní  soud  pro  Prahu  1  rozhodl  o  žádosti  žadatele:  Jakub  (Kuba)  Smola,  narozený  dne 
14.7.1989, Masarykovo náměstí 1/6, 250 01  Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, 
takto:  
 
Podle  ust.  §  2  odst.  3  a  ust.  §  15  odst.  1  zákona  č.  106/1999  Sb.,  o  svobodném  přístupu 
k informacím,  ve  znění  pozdějších  předpisů  (dále  jen  „InfZ“),  se  žádost  žadatele  spočívající 
v poskytnutí rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24.9.2018, vedeného pod sp. zn.  
51 C 119/2018,  o d m í t á .  
Odůvodnění:  
Obvodnímu soudu pro Prahu 1 byla dne 23.1.2019 doručena žádost dle zák. č. 106/1999 Sb., o 
svobodném  přístupu  k informacím  (dále  jen  InfZ),  kde  žadatel  požaduje  poskytnutí  rozsudku 
Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24.9.2018, sp. zn. 51 C 119/2018.  
Právo  na  informace  patří  podle  Listiny  základních  práv  a  svobod,  která  je  součástí  ústavního 
pořádku ČR, mezi základní práva. Podle ust. čl. 17 odst. 1 až 5 Listiny svoboda projevu a právo 
na  informace  jsou  zaručeny,  každý    má  právo  vyjadřovat  své  názory  slovem,  písmem,  tiskem 
obrazem nebo jiným způsobem. Právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o 
opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnosti 
státu,  veřejnou  bezpečnost,  ochranu  veřejného  zdraví  a  mravnosti.  Státní  orgány,  soudy 
nevyjímaje, jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti.  
Výkladovým pravidlem pro zákonem stanovená omezení základních práv a svobod platí dle ust. 
čl. 4 odst. 4 Listiny, že při používání ustanovení o mezích základních práv a svobody musí být 
šetřeno jejich podstaty a smyslu a taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než 
pro  které  byla  stanovena.  Ústavní  soud  v této  souvislosti  mnohokrát  judikoval,  že  rozsah 
omezení  základních  práv  a  svobod  je  třeba  z těchto  důvodů  vykládat  restriktivně.  Shodně  je 
pojednáno  v Mezinárodním  paktu  o  občanských  a  politických  právech.  Úmluva  o  ochraně 
lidských  práv  a  základních  svobod  pak  v ust.  čl.  10  stanoví,  že  každý  má  právo  na  svobodu 
projevu s tím, že toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace 
nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice. Výkon těchto svobod, 
protože  zahrnuje  i  povinnosti  a  odpovědnost,  nicméně  může  podléhat  takovým  formalitám, 
podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické 
společnosti  v zájmu  národní  bezpečnosti,  územní  celistvosti  nebo  veřejné  bezpečnosti, 
předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo jiných 
práv, zabránění úniku důvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci.  

 
 
 
-  2  - 
Právním  předpisem,  kterým  je  v České  republice  realizováno  právo  na  svobodný  přístup 
k informacím,  je  zákon  č.  106/1999  Sb.,  o  svobodném  přístupu  k informacím,  ve  znění 
pozdějších předpisů. Postup při vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace je upraven 
v jeho ust. § 14 a § 15. Primární povinností povinného subjektu je s ohledem na ust. § 14 odst. 5 
písm.  d)  tohoto  zákona  poskytnutí  informace  v souladu  se  žádostí.  Ust.  §  15  pak  upravuje 
případy,  kdy  povinný  subjekt  žádosti,  byť  i  jen  zčásti,  nevyhoví.  V takovém  případě  povinný 
subjekt vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí 
části  žádosti.  Tato  povinnost  i  další  podrobnosti  postupu  povinných  subjektů  je  zahrnuta 
v Instrukci Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 24.7.2009 č. j. 13/2008- SOSV-SP, 
kterou se provádějí některá ustanovení uvedeného zákona.  
Podle ust. § 2 odst. 1) uvedeného zákona, který upravuje pravidla pro  poskytování informací a 
podmínky  práva  svobodného  přístupu  k těmto  informacím,  jsou  povinné  subjekty  povinny 
poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. Podle ust. § 1 odst. 1 uvedené instrukce 
Ministerstva spravedlnosti, se poskytují veškeré informace vztahující se k působnosti povinného 
subjektu, jejichž poskytování není ze zákona vyloučeno, zejména informace o: 
a/ činnosti povinného subjektu vyplývající z jeho působnosti nebo s ní bezprostředně související 
a  o  jejích  podkladech  a  výsledcích,  jakož  i  o  záměrech  povinného  subjektu  a  jím  přijatých 
opatřeních, 
b/  charakteristice  povinného  subjektu,  zejména  o  jeho  postavení,  struktuře,  kontaktech, 
organizaci a dělbě (rozvrhu) práce, úkolech, způsobech jejich plnění a hospodaření. 
Podle  ust.  §  1  odst.  3  uvedené  instrukce  Ministerstva  spravedlnosti  ČR  v případě  pochybností, 
zda jde o informaci shora uvedenou, vychází povinný subjekt z toho, že právo na informace je 
ústavně  zaručeným  politickým  právem,  jehož  prostřednictvím  se  občané  podílejí  na  výkonu 
veřejné  moci  a  kontrole  činnosti  orgánů  veřejné  moci,  a  že  přístup  k informacím  může  být 
omezen pouze zákonem, je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, 
veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. Při používání ustanovení o mezích 
základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková opatření nesmějí být 
zneužívána k jiným účelů, než pro která byla stanovena. 
Z uvedeného je zřejmé, že informace, kterou je povinný subjekt povinen poskytnout, má sloužit 
k veřejné kontrole jeho činnosti a zajištění její transparentnosti.  
Podle  §  2  odst.  3  InfZ  se  tento  zákon  nevztahuje  na  poskytování  informací,  které  jsou 
předmětem  průmyslového  vlastnictví,  a  dalších  informací,  pokud  zvláštní  zákon  upravuje 
jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, 
opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací. 
V tomto  případě  je  třeba  za  zvláštní  zákon  považovat  zákon  č.  99/1963  Sb.,  občanský  soudní 
řád, v platném znění, kde v ust. § 44 je uvedeno následující: 
1)  Účastníci  a  jejich  zástupci  mají  právo  nahlížet  do  soudního  spisu,  s  výjimkou  protokolu  o 
hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy. 
2) Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, předseda senátu 
na žádost povolí, aby nahlédl do spisu a aby si z něho učinil výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, 
o němž právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen. 
3) Při povolování nahlížet do spisů je nutno učinit takové opatření, aby byla zachována tajnost 
utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem.) 
4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně pro přehrávání záznamů, poskytování jejich kopií nebo 
pro jiné způsoby zachycení obsahu listiny.  
 
 

 
 
 
-  3    - 
 
Vzhledem k tomu, že je žadatel účastníkem řízení ve věci vedené pod sp. zn.:  51 C 119/2018 u 
Obvodního  soudu  pro  Prahu  1,  upravuje  občanský  soudní  řád  naprosto  dostatečně  jeho 
oprávnění požadovat, co by účastníka řízení, protokol z jednání popř. výpisy, opisy, poskytování 
kopií a není zde nutnost k tomuto využívat InfZ.  
To lze podpořit i např. rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2008, č. j. 2 As 
38/2007 (zveřejněno na www.nssoud.cz ), kde byla řešena otázka žádosti dle InfZ a nahlížení do 
spisu  dle  správního  řádu.  V tomto  rozhodnutí  NSS  uvedl,  že  nahlížení  do  spisu  podle  §  38 
správního řádu je natolik zvláštní procedurou, že se zákon o svobodném přístupu k informacím 
vůbec nepoužije. 
Lze  tedy  dovodit,  že  i  občanský  soudní  řád  velmi  podrobně  a  dostatečně  upravuje  práva 
účastníků  řízení.  Za  těchto  okolností  povinnému  subjektu  Obvodnímu  soudu  pro  Prahu  1 
nezbylo,  než  žádost  o  poskytnutí  požadovaných  informací  podle  ust.  §  15  odst.  1  zákona  č. 
106/1999 Sb., v platném znění, odmítnout. 
Poučení: 
Proti  tomuto  rozhodnutí  lze  podat  odvolání  do  15  dnů  od  jeho  doručení,  k Ministerstvu 
spravedlnosti České republiky prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.  
 
 
 
Andrea Suchanová v. r.  
vyšší soudní úřednice 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Za správnost vyhotovení: Jana Dormiševová 
 
 

Jana 
Digitálně podepsal Jana 
Dormiševová 
 
Dormiševová Datum: 2019.02.05 
14:38:10 +01'00'