Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Demografická studie pro rozšiřování míst v MŠ'.

Perspektivy vývoje obyvatelstva městské části Praha 10
na období 2009–2035
Východiska, předpoklady a základní výsledky prognózy
RNDr. Boris Burcin, Ph.D.
Doc. RNDr. Zden k Čermák, CSc.
RNDr. Tomáš Kučera, CSc.
Praha, 2009

OBSAH
 
Seznam tabulek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
Seznam obrázků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
Úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
Aktuální rámce populačního vývoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
Vstupní metodické a terminologické poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Vymezení sledované populace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Vstupní demografická informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Obecné podmínky a předpoklady analýzy a prognózy vývoje obyvatelstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
Aktuální vývoj a prognóza plodnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
Aktuální vývoj a prognóza úmrtnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
Aktuální vývoj a perspektivy migrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
Základní výsledky prognózy vývoje obyvatelstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
Vývoj celkového počtu  obyvatel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
Změny věkové struktury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Vývoj vybraných věkových kategorií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
Závěrem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

SEZNAM TABULEK
 
Tab. 1: Očekávaný vývoj složek demografické reprodukce v letech 2009–2035, m. č. Praha 10
Tab. 2: Stěhování a bytová výstavba ve letech 2002–2008, m. č. Praha 10

SEZNAM OBRÁZKŮ
 
Obr. 1:
Výchozí věková struktura obyvatelstva m. č. Praha 10 ve srovnání s věkovou strukturou
obyvatelstva hl. m. Prahy (k 31.12.2008) 
Obr. 2a: Rozložení intenzity plodnosti podle věku, 2002–2008, hl. m. Praha
Obr. 2b: Podíl věkových skupin na úhrnné plodnosti, 2002–2008, hl. m. Praha
Obr. 3a: Rozložení intenzity plodnosti podle věku, 2002–2008, m. č. Praha 10
Obr. 3b: Podíl věkových skupin na úhrnné plodnosti, 2002–2008, m. č. Praha 10
Obr. 4a: Prognóza vývoje plodnosti, 2008–2035, m. č. Praha 10 (střední varianta prognózy plodnosti)
Obr. 4b: Prognóza vývoje plodnosti, 2008–2035, m. č. Praha 10 (střední varianta prognózy plodnosti)
Obr. 5a: Vývoj naděje dožití při narození, 2002–2008, m. č. Praha 10 a hl. m. Praha
Obr. 5b: Vývoj naděje dožití ve věku 65 let, 2002–2008, m. č. Praha 10 a hl. m. Praha
Obr. 6a: Očekávaný vývoj celkové intenzity a struktury úmrtnosti, 2008–2035, m. č. Praha 10, muži
(střední varianta prognózy úmrtnosti)
Obr. 6b: Očekávaný vývoj celkové intenzity a struktury úmrtnosti, 2008–2035, m. č. Praha 10, ženy
(střední varianta prognózy úmrtnosti)
Obr. 7a: Očekávaná věková struktura migrantů, 2009–2035, m. č. Praha 10, muži
Obr. 7b: Očekávaná věková struktura migrantů, 2009–2035, m. č. Praha 10, ženy
Obr. 8:
Prognóza vývoje celkového počtu obyvatel, 2008–2035, m. č. Praha 10
Obr. 9:
Očekávaná bilance přirozené měny a migračního přírůstku obyvatelstva, 2008–2035,
m. č. Praha 10
Obr. 10a: Očekávaná věková struktura obyvatelstva m. č. Praha 10 v roce 2010 ve srovnání s výchozí
věkovou strukturou
Obr. 10b: Očekávaná věková struktura obyvatelstva m. č. Praha 10 v roce 2015 ve srovnání s výchozí
věkovou strukturou
Obr. 10c: Očekávaná věková struktura obyvatelstva m. č. Praha 10 v roce 2025 ve srovnání s výchozí
věkovou strukturou
Obr. 10d: Očekávaná věková struktura obyvatelstva m. č. Praha 10 v roce 2035 ve srovnání s výchozí
věkovou strukturou
Obr. 11a: Očekávaný vývoj obyvatelstva podle základních věkových skupin, 2008–2035, m. č. Praha 10
Obr. 11b: Očekávaný vývoj indexu stáří a indexu závislosti obyvatelstva, 2008–2035, m. č. Praha 10
Obr. 12a: Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle vybraných věkových skupin, 2008–2035,
m. č. Praha 10, absolutně

Obr. 12b: Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle vybraných věkových skupin, 2008–2035,
m. č. Praha 10, relativně
Obr. 13a: Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin, 2008–2035, m. č. Praha 10, 
absolutně
Obr. 13b: Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin, 2008–2035, m. č. Praha 10,
relativně

TM
T
6
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
Úvodem
Objektem řízení rozvoje společnosti se stávají velmi často sami lidé, neboť představují základní prvek všech
sociálních systémů. Tímto objektem se přitom stávají jak jednotlivci, tak také různě vymezené skupiny lidí spolu
se svými, z daného hlediska podstatnými vlastnostmi. Mnohé z kvalitativních znaků konkrétních osob či
sociálních skupin přitom významně korelují s jejich základními demografickými znaky: pohlavím a věkem, resp.
s početní velikostí a pohlavní a věkovou strukturou. Vývoj početní velikosti a pohlavní a věkové struktury
obyvatelstva reprezentuje hlavní předmět demografických (populačních) analýz a prognóz.
Výsledky demografických analýz a zejména pak prognóz slouží jako podklad pro rozhodování. Zároveň jsou
základním východiskem prognostických úvah o vývoji řady jiných, nedemografických charakteristik obyvatelstva,
stejně jako nejrůznějších reálných systémů s obyvatelstvem bezprostředně spojených. Tyto úvahy jsou z pohledu
demografie považovány za prognózy odvozené. Předmětem odvozených prognóz mohou být nejrůznější sociální
nebo sociálně demografické struktury (např. domácnosti či rodiny), potřebné kapacity veřejných zařízení či
poskytovaných služeb, zaměstnanost a situace na trhu práce, příjmy a výdaje veřejných rozpočtů, technická
a bytová infrastruktura, chování spotřebitelů a marketingové strategie, objem a struktura nabízených komerčních
služeb, produkce spotřebního zboží, apod.
Předkládaná demografická studie má za cíl zjistit aktuální parametry populačního vývoje městské části Praha
10 a prezentovat prognostické odhady změn početního stavu a pohlavní a věkové struktury obyvatelstva tohoto
administrativního celku. Tvoří ji dvě oddělené části, textová a tabulková. Textová část je rozdělena do dvou
základních částí - analytické a prognostické, a jsou v ní v ucelené podobě představeny, diskutovány a přehledně
prezentovány hlavní výsledky našeho zkoumání uvedené problematiky. Tabulková část pak v základním detailu
i ve standardních agregacích prezentuje výsledky všech tří variant vytvořené demografické prognózy. Kompletní
výstupy studie jsou k dispozici v elektronické podobě (na kompaktním disku). Tiskem jsou vydávány dva
kompletní soubory sestávající z obou uvedených částí předkládané studie.
Autoři studie děkují Českému statistickému úřadu – Krajské správě hl. m. Praha, jmenovitě jejímu pracovníku
panu Tomáši Dragounovi za vstřícnost a účinnou spolupráci při přípravě potřebných statistických údajů, stejně
jako Úřadu městské části Praha 10, zejména paní PaedDr. Evě Gladkovové a paní Marii Čermákové, pracovnicím
odboru školství, a panu ing. arch. Kamilu Kubišovi, vedoucímu odboru územního rozvoje, za projevenou
laskavost, trvalý zájem a poskytnutí důležitých informací nezbytných pro zdárné zpracování předkládané
prognostické studie.

TM
T
7
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
Aktuální rámce populačního vývoje
Populační vývoj České republiky, jejích regionů a měst doznává v posledních letech zásadních změn. Přestože
některé základní vývojové trendy přetrvávají již více než dvě desítky let (například pokles celkové úrovně
úmrtnosti), jiné se mění a jsou nahrazovány zcela novými směry vývoje, z nichž některé nabírají diametrálně
odlišnou orientaci. Zde jako příklad může posloužit relativně recentní obrat ve vývoji úrovně celkové plodnosti.
V posledních letech se také zásadním způsobem změnil charakter migrace. Nejde přitom jen o výsledné objemy
a struktury migračních proudů. Nezanedbatelně byly modifikovány také jejich směry. Tyto a mnohé další změny
jsou především reakcí na vývoj prostředí, ve kterém se reprodukce odehrává, a jeho jednotlivých složek.
K aktuálně nejvýznamnějším změnám sociálně ekonomického prostředí patří v prvé řadě vstup země do Evropské
unie. Ten přivedl k všeobecné akceleraci ekonomického a tím do značné míry i sociálního vývoje u nás. Členství
České republiky v Unii ve své úvodní fázi jednoznačně působilo ve směru růstu životní úrovně obyvatelstva
a zvyšovalo jeho důvěru v budoucnost. Důvěra v budoucnost asociující se v našem kulturním prostředí především
s vývojovou stabilitou je přitom jedním z podstatných faktorů populační reprodukce. Migraci bezpochyby
ovlivnilo i ohlášené přistoupení naší země k Schengenské dohodě a následně pak také následné začleňování se
do prostoru zahrnujícího signatářské země. Na druhé straně se do pozorovaného režimu reprodukce obyvatelstva
a jeho demografických struktur čím dál výrazněji promítají aktuální ekonomické obtíže a s nimi spojené nejistoty
dotýkající se života rozhodující části společnosti.
 
Pozorované změny se logicky nemohly vyhnout ani hlavnímu městu Praze a jeho územním součástem, obzvláště
uvědomíme-li si zcela výsadní postavení Prahy mezi regiony nových a nejnovějších členských zemí Evropské
unie z titulu dosažené úrovně ekonomického rozvoje i jejího klíčového postavení v ekonomickém systému České
republiky a jeho vnějších vazeb. Významné populační změny pozorované na úrovni celého hlavního města
probíhají v současnosti prakticky ve všech jeho částech, m. č. Praha 10 nevyjímaje.
Městská část Praha 10 má ve svých správních hranicích stále ještě k dispozici relativně rozsáhlé rozvojové
plochy pro novou bytovou výstavbu. Je proto téměř jisté, že bytová výstavba v rozsahu podstatném pro celkový
populační vývoj na území m. č. Praha 10 bude pokračovat i v dalších letech a poznamená jak počet, tak
především demografickou strukturu obyvatelstva této městské části. Proto vedle existujících nepravidelností
věkové struktury obyvatel, budoucích intenzit plodnosti a počtů potenciálních matek a úrovně úmrtnosti, to bude
především migrační výměna obyvatelstva vázaná z části na novou bytovou výstavbu, co poznamená budoucí
populační vývoj, a tím také vývoj nároků obyvatel městské části na veřejné služby.
 
Demografická struktura výrazně determinuje nároky v oblasti předškolní výchovy a základního školství, a do
značné míry také v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb, jejichž adresáty jsou určité věkové skupiny obyvatel
a jmenovitě pak senioři. Všeobecně přitom platí, že má-li být usměrňování společenského vývoje i vývoje jeho
jednotlivých složek, včetně výše uvedených, efektivní, musí probíhat v dostatečném předstihu a mělo by být náležitě
promyšleno a plánováno. Jedním z nejdůležitějších podkladů pro tuto činnost jsou právě populační prognózy,
které představující realistické, vědecky podložené představy o budoucím vývoji početního stavu a pohlavní a věkové
struktury obyvatelstva daného území. Proto věříme, že předkládaná studie přispěje k rozšíření prostoru pro
racionální úvahy a diskuse o možnostech řešení otázek, které souvisí s demografickým vývojem m. č. Praha 10.

TM
T
8
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
Vstupní metodické a terminologické poznámky
Demografický vývoj reprezentovaný změnami početní velikosti a věkové struktury obyvatelstva je určován porodností,
úmrtností a v případě menších a migračně otevřených územních celků, k nimž správní území m. č. Praha 10
jednoznačně patří, také a zejména stěhováním. Stěžejní postavení migrace, která je z důvodu značné komplexity
své podmíněnosti nejobtížněji prognózovatelným populačním procesem, vytváří spolu s relativně malou početní
velikostí sledované populace poměrně složitou prognostickou situaci. Situaci je o to komplikovanější, že v roce
2001 došlo ke změně definice obyvatele České republiky, když do této statistické kategorie byli zahrnuti také
cizinci s  pobytovým vízem nad 90 dnů (dlouhodobé vízum) nebo s povolením k dlouhodobému pobytu. Tuto
čistě administrativní změnu přitom nejméně do poloviny roku 2004 provázely více či méně zásadní úpravy praxe
statistického zjišťování zahraničního i vnitřního stěhování cizinců. V současnosti jsou mezi obyvatele České
republiky počítání cizinci s trvalým pobytem a cizinci s pobytem dlouhodobým, kteří splňují podmínku pobytu
delšího než 1 rok. Turbulentní vývoj statistické praxe společně s nemožností tuto novou, reprodukčně naprosto
odlišnou součást obyvatelstva oddělit na úrovni demografických událostí i bilančních struktur od obyvatel s trvalým
pobytem ovlivnily jak kvalitu dat, tak také relativně značnou vnitřní homogenitu naší populace z hlediska
reprodukčního chování. Tím utrpěla srovnatelnost dat v rámci časových řad hodnot jednotlivých charakteristik
migrace a částečně i charakteristik ostatních reprodukčních procesů. Na druhé straně prognostickou činnost
podpořila dostupnost detailních demografických údajů za hl. m. Prahu a m. č. Praha 10, které včetně  těch
nejnovějších, doposud neúplných údajů za rok 2009 poskytl Český statistický úřad.
Popsané informační podmínky se logicky odrazily v přístupu k řešení zadaného úkolu a ve výběru použitých
metod. Při prognostické činnosti byly důsledně respektovány hlavní mezinárodně přijaté zásady a metodická
doporučení vázaná pro tvorbu populačních prognóz. Jelikož obyvatelstvo m. č. Praha 10 patří k populacím
relativně málo početným, staly se podstatným vodítkem při analýze a prognózování jeho vývoje také aktuální
poznatky a prognostické představy o demografickém vývoji na úrovni vyšších územních celků, jmenovitě České
republiky a zejména hl. m. Prahy. Jedním ze základních východisek zpracování studie bylo též vyhodnocení
předpokladů a výsledků prognóz vývoje obyvatelstva některých jiných městských částí Prahy, stejně jako řady
obcí, regionů a Česka jako celku vytvořených stejným autorským kolektivem v uplynulých patnácti letech.
Při sestavení prezentované prognózy byla použita klasická kohortně-komponentní metoda, jejíž princip spočívá
v pojímání procesu demografické reprodukce jako souhrnného procesu tvořeného třemi relativně autonomními
dílčími procesy neboli složkami reprodukce: porodností (plodností), úmrtností a migrací, a v samostatném  přístupu
k prognózování vývoje každé z nich. Výsledky jednotlivých dílčích prognóz jsou v dalším kroku aplikace uvedené
metody transformovány do hodnot parametrů odpovídajícího projekčního modelu. Souhrnná prognóza pak vzniká
opakovanou aplikací daného projekčního modelu, kdy v jednoletém kroku projekce jsou na odpovídající pohlavní
a věkovou strukturu obyvatelstva aplikovány získané specifické intenzity plodnosti, úmrtnosti a vystěhování
a očekávané počty přistěhovalých v analogickém členění podle pohlaví a věku. Tímto způsobem jsou postupně
získány počty žijících mužů a žen podle jednoletých věkových skupin ke konci každého kalendářního roku
celého období prognózy.

TM
T
9
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
Těžiště práce na prognóze vývoje obyvatelstva správního území m. č. Praha 10 konkrétně spočívalo v řešení tří
základních problémových okruhů: (a) v určení výchozích věkových struktur, (b) v nalezení základních tendencí
a vhodných analogií vývoje a © v prognostickém odhadu uvedených složek reprodukce obyvatelstva. Výsledná
prognóza byla sestavena s použitím programového vybavení vytvořeného autory studie.
V textu studie se objevují některé odborné termíny; mezi nimi se nejčastěji opakují názvy základních agregátních
charakteristik intenzity dílčích reprodukčních procesů jako je míra úhrnné plodnosti (zkráceně „úhrnná
plodnost“), naděje dožití při narození a migrační saldo. Úhrnná plodnost vyjadřuje počet živě narozených dětí
připadající na jednu ženu za celé její reprodukční období (15–49 let) za předpokladu, že by plodnost zůstala po
celou tuto dobu na stejné úrovni jako v daném kalendářním roce nebo jinak vymezeném období. Naděje dožití
při narození je průměrná doba prožitá jedincem z dané populace za předpokladu, že by byl v průběhu celého
svého života vystaven intenzitám úmrtnosti odpovídajícím intenzitám úmrtnosti podle věku zaznamenaným v daném
kalendářním roce či jinak definovaném období. Migrační saldo představuje rozdíl mezi počtem přistěhovalých
a vystěhovalých osob, ať již celkem, nebo v členění podle pohlaví a věku migrantů.
Vymezení sledované populace
Zadání objednatele vymezilo sledovanou populaci územně a to jako obyvatelstvo ve smyslu aktuální statistické
definice žijící ve správním území m. č. Praha 10. Městská část Praha 10 má rozlohu 18,5 km2 a patří tak mezi
středně velké části hl. m. Prahy. Území městské části Praha 10 tvoří katastrální území Vršovice, a větší či menší
části katastrálních území Vinohrady, Strašnice, Malešice, Hrdlořezy, Hloubětín, Záběhlice, Michle a Žižkov.
Podle výsledků oficiální bilance obyvatelstva ČSÚ žilo na tomto území k 31. prosinci 2008 celkem 111 688
obyvatel, z toho 53 132 (47,6 %) mužů a 58 556 (52,4 %) žen. Za sedm let a deset měsíců, které dělí uvedené
referenční datum od posledního sčítání tak počet obyvatel vzrostl o více než 3,0 tis. (přibližně o 2,8 %). Na rozdíl
od obyvatelstva celé Prahy, které v uvedeném období vzrostlo o 64,1 tis. (5,5 %) obyvatel, tak obyvatelstvo
m. č. Praha 10 rostlo přibližně polovičním tempem.
Vstupní demografická informace
Výchozí pohlavní a věková struktura obyvatelstva byla plně převzata z oficiálních bilancí. Český statistický úřad
poskytl pro účely této studie detailní struktury obyvatelstva podle pohlaví a jednotek věku s tím, že nejnovější
z nich (obr. 2), vztahující se k 31. 12. 2008, byla použita jako výchozí pro souhrnné prognostické výpočty, čímž
se rok 2008 stal zároveň prahovým rokem prognózy.
Další potřebné demografické údaje, konkrétně počet a struktura zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých podle
pohlaví a věku stejně jako počet a struktura živě narozených podle věku matky byly převzaty z běžné evidence
demografických událostí zpracovávané taktéž Českým statistickým úřadem. Analytické ukazatele za m. č. Praha
10 přitom byly počítány za jednotlivé kalendářní roky období 2002–2008. Na druhé straně, vzhledem ke změně

TM
T
10
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
definice obyvatele v roce 2001, je omezená délka časové řady vyvážena vyšší mírou její vnitřní homogenity.
Proto jsou použité hodnoty ukazatelů v čase prakticky plně srovnatelné.
Věk
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
1
1
2
2
3
3
4
4
5
5
6
6
7
7
8
8
9
9
1,2
MUŽI
1,0
0,8
0,6
0,4
)  0,2
 %
íl (v 0,0
d
Po 
0,2
0,4
0,6
0,8
Praha
1,0
m.č. Praha 10
1,2
ŽENY
Obr. 1: Výchozí věková struktura obyvatelstva m. č. Praha 10 ve
srovnání s věkovou strukturou obyvatelstva hl. m. Prahy
(k 31.12.2008)

Obecné podmínky a předpoklady analýzy a prognózy vývoje obyvatelstva
Plnohodnotná analýza aktuálního populačního vývoje je v případě zadaného územního celku proveditelná pouze
s určitými obtížemi. Důvodem v tomto případě nejsou chybějící nebo nedostatečně spolehlivé strukturální údaje
umožňující výpočet demografických ukazatelů v potřebném detailu a dostatečně dlouhých časových řadách, ale
především nižší počty událostí, které jsou primárně dány relativně malou početní velikosti zkoumané populace
m. č. Praha 10. Z důvodu menších četností vykazují časové řady hodnot většiny ukazatelů významně menší
stabilitu za městskou část než za vyšší územní celky. Proto mnohé vývojové trendy objektivně existující na
úrovni m. č. Praha 10 mohou našemu pozorování zůstat skryty za náhodnými prvky vývoje. Naštěstí je možné
učinit si z dostupných informací a jejich porovnání s údaji za populačně větší celky alespoň rámcovou představu
o aktuální úrovni intenzity a interní struktuře jednotlivých procesů v celcích typu a velikosti m. č. Praha 10. Proto
se řešení zadané úlohy neobešlo bez poměrně širokého uplatnění principu analogie již ve fázi analýz, nehledě
na skutečnost, že tento princip je obvykle uplatňován zejména ve fázi prognostické.
Právě při odhadu perspektivního vývoje sledovaných populací často přihlížíme k reálnému či očekávanému vývoji
v početně větších populačních celcích a v nemalé míře také k obecným poznatkům o pravidelnostech vývojových
změn komplexní (územní neboli geografické) a dílčí (např. sociální, etnické, kulturní aj.) diferenciace úrovně
jednotlivých složek populační reprodukce. Konkrétně v našem případě jsme při prognózování plodnosti a úmrtnosti
vycházeli z poznatků a představ o vývoji těchto procesů v hl. m. Praze i v České republice jako celku. Zároveň
jsme přihlédli také k výsledkům našich dřívějších výzkumů demografického vývoje na území hl. m. Prahy.

TM
T
11
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
Významnou roli nutně sehrály i poznatky o specifických rysech souboru obyvatel m. č. Praha 10 jako celku,
stejně jako představy o dalším vývoji těchto specifik a také parametry uvažované bytové výstavby.
Charakter reprodukce obyvatelstva m. č. Praha 10 je do jisté míry formován významnou obytnou funkcí tohoto
administrativního celku. Věková struktura obyvatel je v nemalé míře poplatná historii bytové výstavby a osídlování
území m. č. Praha 10. Staršímu bytovému fondu odpovídá věková struktura starší než je věková struktura
obyvatel Prahy jako celku. Jak z hlediska podílu osob ve věku 60 a více let (29,1 %), tak z hlediska průměrného
věku (44,6 roku) patří městská část Praha 10 k demograficky nejstarším správním celkům na území hlavního
města, jehož obyvatelstvo mělo ke konci roku 2008 průměrný věk o 3,0 roku a podíl osob ve věku 60 a více let
o 6 procentních bodů nižší. Z grafu na obr. 1 je zřejmé výrazně vyšší zastoupení seniorů a zejména pak těch starších
z nich, žen i mužů ve věku vyšším než 70 let. Celková úroveň plodnosti obyvatelek městské části a úroveň
úmrtnosti na jejím území žijících mužů a žen je plně srovnatelná s celopražskými údaji, což do značné míry
odpovídá parametrům bydlení a sociálně ekonomické struktuře jejího obyvatelstva. Podobnou shodu vykazuje
také většina strukturálních charakteristik plodnosti a úmrtnosti.
 
Při sestavování dále prezentované prognózy jsme uplatnili představy o demografickém vývoji na vyšších úrovních
územního členění státu získané při sestavování naší nejnovější, avšak pouze pracovní, nepublikované prognózy
vývoje obyvatelstva hlavního města Prahy z roku 2007 a aktuální představy o perspektivách bytové výstavby
na území městské části zprostředkované zadavatelem. Tyto představy jsme přitom korigovali na základě informací,
které jsme získali z jiných zdrojů, včetně významných investorů financujících projekty bytové výstavby na území
Prahy. V případě migrace a zároveň i plodnosti se do našeho vidění budoucnosti promítly mimo jiné také recentní
vývoj na trhu s bydlením v Praze a doposud dynamicky rostoucí intenzita realizace odložené plodnosti z 90. let,
stejně jako proklamované reprodukční záměry  či ideály mladých lidí, které signalizují jejich přetrvávající
většinový příklon k modelu rodiny s dvěma dětmi. U úmrtnosti jsme vzali do úvahy existenci dlouhodobého
a značně stabilního trendu nacházejícího vyjádření v poměrně pravidelném snižování celkové úrovně úmrtnosti
a ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi stále ještě značný potenciál dalšího růstu naděje dožití. Migrace
obdobně jako plodnost reflektuje pozitivní vývoj na trhu s bydlením v posledních šesti až sedmi letech. Její v
posledních letech výrazně zvýšená intenzita ostatně odráží také bezmála patnáct let blokace výraznějších
migračních pohybů v rámci Česka a to i směrem do Prahy, stejně jako ve směru gradientu kvality bydlení, z částí
měst s nižší kvalitou bydlení do částí s jeho vyšší kvalitou v důsledku poměrně zdlouhavé transformace a rozvoje
trhu bydlení v průběhu 90. let a na počátku tohoto desetiletí.  Zároveň však bere do úvahy jeho recentní problémy
související s globální hospodářskou recesí, výrazné zpomalení hospodářského růstu ve světě a jeho průvodní
jevy, zejména prudký pokles poptávky po pracovní síle. Ta totiž v uplynulých letech významně stimulovala
především stěhování cizinců a její propad vede k odlivu části zahraničních pracovníků. Situace na trhu s bydlením
je složitější také v důsledku zhoršené dostupnosti peněz na trhu s finančními produkty.
 
Orientační přehled výsledných prognostických představ o vývoji jednotlivých složek demografické reprodukce
obyvatelstva m. č. Praha 10 poskytují očekávané hodnoty agregátních ukazatelů uvedené v tab. l.

TM
T
12
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
Tab. 1: Očekávaný vývoj složek demografické reprodukce v letech 2009–2035, m. č. Praha 10
Plodnost (úhrnná plodnost)
Úmrtnost (naděje dožití při narození)
Migrace (migrační saldo)
Rok
muži
ženy
nízká
střední
vysoká
nízká
střední
vysoká
nízká
střední
vysoká
nízká
střední
vysoká
2009
1,35
1,37
1,38
75,11
75,83
76,61
81,05
81,64
82,28
472
798
1 019
2010
1,33
1,36
1,39
75,31
76,09
76,92
81,25
81,88
82,57
315
602
814
2015
1,32
1,38
1,46
76,34
77,37
78,39
82,20
83,05
83,91
377
666
956
2020
1,44
1,52
1,60
77,37
78,60
79,74
83,08
84,13
85,13
434
722
1 059
2025
1,48
1,60
1,69
78,27
79,75
81,03
83,88
85,12
86,23
615
953
1 372
2030
1,54
1,67
1,77
79,09
80,78
82,14
84,58
86,00
87,17
791
1 184
1 657
2035
1,56
1,70
1,81
79,72
81,63
83,08
85,18
86,77
88,01
349
540
774
Aktuální vývoj a prognóza plodnosti
Základní rámec pro prognózu plodnosti obyvatel m. č. Praha 10 tvořily představy o budoucím vývoji tohoto
procesu v České republice a v hlavním městě Praze. Přitom nejvýraznější změny v úrovni a struktuře plodnosti
v moderních dějinách obyvatelstva Česka se odehrály kolem poloviny 90. let v krátkém období pěti či šesti let
a charakterizoval je v prvé řadě radikální pokles celkové intenzity tohoto procesu. Ještě na přelomu 80. a 90. let
se hodnota úhrnné plodnosti u nás pohybovala na úrovni přibližně 1,90 živě narozeného dítěte na jednu ženu.
Stačilo však pouhých pět let, aby se její hodnota propadla na úroveň nižší než 1,20 dítěte, pod níž setrvala až do roku
2003. Teprve v posledních pěti letech, a to prakticky poprvé od poloviny 70. let, zaznamenáváme na celostátní
úrovni prokazatelný vzestup plodnosti, když hodnota míry úhrnné plodnosti postupně vystoupala na 1,50 dítěte
v roce 2008.
Hladina plodnosti se přitom ve srovnání s počátkem 90. let snížila téměř ve všech dříve rozhodujících věkových
skupinách (ve věku nižším než 27 let), přičemž ve věku do 24 let je v současnosti přes vzestup celkové plodnosti
dosahováno polovičních až pětinových intenzit plodnosti podle věku v porovnání s hodnotami na počátku 90. let.
Naopak ve vyšším věku, jmenovitě nad 30 let je současná úroveň plodnosti dvojnásobně až trojnásobně vyšší
v porovnání se situací před patnácti lety, přičemž vývoj podle většiny pozorovaných příznaků směřuje k dalšímu
růstu uvedených hodnot. V důsledku popsaných strukturálních změn došlo k posunu průměrného věku ženy při
narození dítěte z úrovní nižších než 25 let až na současných 29,3 roku. 
Plodnost pražských žen prošla obdobným, i když poněkud méně radikálním vývojem, neboť ty v minulosti prakticky
vždy vykazovaly nižší plodnost než ženy na zbytku území státu. Charakteristiky plodnosti včetně průměrného
věku matky v Praze totiž tradičně odpovídají vyššímu stádiu vývoje a časově v jistém smyslu předcházejí vývoj
charakteristik v celé populaci České republiky. Tato skutečnost koresponduje s poznatkem, že Praha je tradičně
hlavním centrem prostorového šíření inovací včetně změn demografického chování u nás. Ve všech časových
horizontech do roku 1998 její populaci charakterizovala významně nižší úroveň celkové plodnosti při výrazněji
nižší úrovni ve věku do 27 let a naopak vyšší úrovni ve vyšších věcích, stejně jako celkově vyšší průměrný věk
matky při narození dítěte. Přesto změny struktury plodnosti podle věku měly na celostátní i pražské úrovni
analogický průběh, přičemž časový posun v období poklesu činil přibližně dva až tři roky. V současném stádiu

TM
T
13
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
vzestupu celkové plodnosti se role poněkud obrátily a Praha ve vývoji hodnot míry úhrnné plodnosti „zaostává“
o jeden až dva roky za Českou republikou jako celkem. Úhrnná úroveň plodnosti pražských žen v roce 2007
dosáhla 1,38 dítěte na jednu ženu a jejich průměrný věk při narození dítěte  činil 31,0 roku. Detailnější
strukturální charakteristiky jsou zachyceny v grafech na obr. 2a a 2b. 
0,14
0,6
2002
0,13
15–19
20–24
25–29
30–34
35+
0,12
2003
0,5
0,11
2004
0,10
2005
)
0,4
0,09
u
2006
)
n
u
n

 že 0,08
2007
 že
 1
a

 1
a

(n 0,07

2008
0,3
s
t (n
o
s
0,06
o
d
n
d

lo
0,05
lo
P

0,2
0,04
0,03
0,02
0,1
0,01
0,00
0,0
15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Věk
Obr. 2a: Rozložení intenzity plodnosti podle věku,
Obr. 2b: Podíl věkových skupin na úhrnné plodnosti,
2002–2008, hl. m. Praha
2002–2008, hl. m. Praha
Časová sekvence rozložení empirických intenzit plodnosti obyvatelek m. č.  Praha 10 podle jednotek věku
(obr. 3a), jakkoli jsou tyto hodnoty rozkolísány v důsledku relativně malých počtů potenciálních matek
a relativně malých počtů narozených podle věku matky, vykazuje nápadně podobné vývojové změny jako
obdobné charakteristiky za hl. m. Prahu. Naše tvrzení dokládá vývoj hodnot analogického ukazatele za pětileté
věkové skupiny (obr. 3b). Provedenou agregací se totiž úspěšně podařilo eliminovat větší část náhodných výkyvů
v důsledku malé velikosti statistických souborů.
0,14
0,6
2002
0,13
15–19
20–24
25–29
30–34
35+
0,12
2003
0,5
0,11
2004
0,10
2005
0,09
0,4
u
2006
)
n
u
n

 že 0,08
 1
2007
 že
a
 1
(n 0,07
a

2008
0,3
s
t (n
o
s
0,06
o
d
n
lo
d
0,05
lo
P

0,2
0,04
0,03
0,02
0,1
0,01
0,00
15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49
0,0
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Věk
Obr. 3a: Rozložení intenzity plodnosti podle věku,
Obr. 3b: Podíl věkových skupin na úhrnné plodnosti,
2002–2008, m. č. Praha 10
2002–2008, m. č. Praha 10

TM
T
14
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
Aktuální vývoj plodnosti především v sestupové fázi z první poloviny 90. let nemá co do intenzity a závažnosti
v moderní historii naší populace obdoby. Byl odrazem probíhající ekonomické a sociální transformace české
společnosti a především pak odrazem radikálně se měnících hodnotových orientací mladých lidí. Faktorem, který
bezprostředně podmínil snižování ročních ukazatelů úrovně plodnosti, byla snaha mladých svobodných lidí
o oddálení vstupu do manželství (eventuálně nesezdaného soužití či jiné formy partnerského svazku), přičemž
se současně měnilo také demografické chování osob žijících v partnerském svazku. Navíc u žen s jedním dítětem
se projevovala zřetelná tendence dále nezvětšovat již dosaženou velikost rodiny. Všechny tyto tendence byly
přitom zřetelnější v městském (velkoměstském) než ve venkovském prostředí.
V souvislosti s poklesem celkové úrovně plodnosti převládá mezi demografy názor, že bezprecedentně nízké
intenzity tohoto procesu byly především důsledkem všeobecné snahy mladých lidí odkládat narození dětí na pozdější
dobu, kdy mnozí očekávají zvýšení své životní úrovně, a že jen v menšině případů jde o projev principiální
neochoty zakládat rodiny a mít děti. Vývoj posledních let jim přitom dává částečně, resp. předběžně za pravdu.
Odkládání v sobě ovšem nese riziko nenaplnění, tedy i trvalé bezdětnosti. S přibývajícím časem je proto stále
větší otázkou, do jaké míry bude v minulosti odložená plodnost skutečně kompenzována větší reprodukční
aktivitou v budoucnosti. To je konec konců obtížné odhadnout i nyní, několik let po prokazatelném počátku
hromadné realizace rodičovství odloženého v předcházejících deseti až patnácti letech a jen několik málo let před
výstupem většiny těchto žen z kontingentu určujícího výslednou úroveň plodnosti.  
Mezi základní a zároveň logické předpoklady většiny současných prognóz plodnosti u nás, zejména těch, které
se opírají o detailní analýzu plodnosti v generačním pohledu, patří realizace podstatné části odložené plodnosti.
Budoucí realizace v minulosti odložené plodnosti znamená další významné změny struktury plodnosti podle
věku, přesněji další růst úrovně plodnosti ve vyšších věkových skupinách žen rodivého věku a nověji, na rozdíl
od první fáze realizace odkladů, i poměrně dynamický vzestup hodnot úhrnné plodnosti. Jak výrazný tento
vzestup plodnosti bude, jaké věkové skupiny přesně zasáhne a jaké tak bude mít časové parametry, sice není
doposud zcela zřejmé, nicméně relativně krátký čas zbývající na reprodukci některým ženám napovídá, že i přes
určité zhoršení vnějších podmínek bude další vzestup plodnosti v některých vyšších věkových skupinách patrně
nepřehlédnutelný. Další neznámou, která se dnes již standardně promítá do rozdílů mezi jednotlivými scénáři
budoucího vývoje plodnosti u nás, je rozsah a rychlost konsolidace režimu plodnosti, tedy jaká bude budoucí
„normální“ úroveň a struktura sledovaného procesu a v jakém horizontu jich bude dosaženo. Při hledání odpovědí
na tyto otázky nám byl nápomocen princip analogie, zejména pak představy o vývoji generačních plodností na
úrovni celé České republiky a v neposledním případě také poznatky o obdobném vývoji, který se v minulosti
odehrál ve vybraných západoevropských zemích.
Jedná-li se o správní území m. č. Praha 10, můžeme konstatovat, že obecné vývojové tendence plodnosti budou
i v dalším vývoji podstatně modifikovány vývojem místního systému osídlení, jmenovitě pak bytovou výstavbou
a současně také snižováním obložnosti starších bytů v důsledku zvyšující se dostupnosti bydlení a následné
intenzifikace migračních pohybů. Spolu s tím předpokládáme, že postupné rozšiřování centra Prahy s převládající
obslužnou funkcí přivede ke změně sociálně kulturní a ekonomické struktury obyvatelstva v důsledku jeho
mechanické výměny. Tu ostatně v nemalé míře podpořilo i již vzpomenuté rozšíření definice obyvatelstva
o cizince s vízem nebo povolením opravňujícím k dlouhodobému pobytu. V detailnějších prognostických úvahách

TM
T
15
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
jsme přijali také ověřený předpoklad, že větší část přistěhovalých v rámci sledovaného správního celku budou
tvořit mladší lidé v reprodukčním věku. 
V daném kontextu u obyvatel m. č.  Praha 10 očekáváme po jistém útlumu vzestupu plodnosti v důsledku ekonomické
recese a růstu nejistoty výraznější nárůst plodnosti až někdy po roce 2012 a to především v důsledku jejího
dalšího zvyšování u žen ve věku nad 25 let. Nejvyšší přírůstek je přitom na základě analogie se strukturou plodnosti
ve vysoce urbanizovaných regionech vyspělých zemí očekáván ve věkové skupině 30–34 let. Naopak ve věku
nižším než 25 let předpokládáme další, tentokrát však již méně dynamický pokles intenzit. Významným faktorem
časování i rozsahu vzestupu plodnosti bude míra realizace potenciální bytové výstavby ve sledovaném území.
Prognózovaný vývoj plodnosti podle věku v m. č. Praha 10 je v ucelené podobě zachycen na obr. 4a a 4b.
0,16
0,9
2009
15-19
20-24
25-29
30-34
35+
0,14
0,8
2010
2015
0,7
0,12
2025
)
0,6
u
0,10
)
n
2035
u
e
n
 ž
e
 1
 ž
0,5
a
 1
0,08
a
t (n
s

t (n
o
s
n
o
0,4
d
n
lo
0,06
d
P
lo
P

0,3
0,04
0,2
0,02
0,1
0,00
15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49
0,0
Věk
2009
2010
2015
2025
2035
Obr. 4a: Prognóza vývoje plodnosti, 2008–2035,
Obr. 4b: Prognóza vývoje plodnosti, 2008–2035,
m. č. Praha 10 (střední varianta prognózy plodnosti)
m. č. Praha 10 (střední varianta prognózy plodnosti)
Aktuální vývoj a prognóza úmrtnosti
Analogicky jako v případě plodnosti, odehrávaly se naše analytické i prognostické úvahy týkající se úmrtnosti
v širším kontextu úvah o vývoji tohoto procesu na celostátní a regionální úrovni, a především pak v populaci
hl. m. Prahy jako celku. Protože vývoj úmrtnosti vykazuje významně větší setrvačnost, než jakou pozorujeme
u ostatních složek reprodukce, jsou základní pozorované trendy výraznější, což samo o sobě vytváří širší pole
pro využití principu analogie, než tomu je u procesu plodnosti. Přihlédneme-li navíc k faktu, že mezi koncem
50. a polovinou 80. let se u nás úroveň úmrtnosti prakticky neměnila, pak můžeme konstatovat, že ohledem
na změny v úmrtnosti, které se odehrály ve stejné době v západní Evropě, došlo v případě úmrtnosti u nás
k nahromadění značného vývojového potenciálu. Ten je nyní, při přibližování se k nevyspělejší části světa,
postupně uvolňován a vede k postupnému a značně pravidelnému růstu naděje dožití při narození v celé populaci.
Při analýze změn úmrtnosti přitom pozorujeme nejen těsné analogie teritoriální, ať již navenek, mezi různými
populacemi, nebo uvnitř, mezi subpopulacemi dané populace, ale také podstatné podobnosti časového průběhu
řady dílčích změn.

TM
T
16
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
Tři desítky let stagnace resp. velmi pomalého poklesu úmrtnosti v Česku byly v poslední třetině 80. let 20. století
vystřídány zřetelným poklesem úrovně úmrtnosti jak mužů, tak žen. Na rozdíl od většiny ostatních postkomunistických
zemí tento pozitivní trend nebyl počátkem 90. let vystřídán vzestupem úmrtnosti v důsledku sociálních otřesů, ale
naopak ještě zesílil a dodnes překvapivě neztratil prakticky nic ze své intenzity, kterou v průběhu 90. let postupně
získal. Naděje dožití dosahující v roce 1989 u mužů 68,1 roku a u  žen 75,4 let vzrostla poměrně rovnoměrným
vývojem na 74,0 resp. 80,1 let v roce 2008. Z mezinárodních srovnání vyplývá, že Česká republika se
průměrným ročním přírůstkem naděje dožití při narození ve výši přibližně čtvrt roku za jeden kalendářní rok řadí
u obou pohlaví k zemím s nejdynamičtějším poklesem úrovně úmrtnosti v Evropě. Zlepšování úmrtnostních
poměrů je patrné zejména u těch sociodemografických skupin, které v minulosti vykazovaly nižší hodnoty naděje
dožití. Z pohledu věkové struktury bylo největšího pokroku dosaženo u kojenecké úmrtnosti a úmrtnosti starších
osob – seniorů všech věkových kategorií. U mužů se na celkovém zlepšení úmrtnostních poměrů významně
podílela také úmrtnost ve středním věku, tj. ve věkové skupině 40–59 let. 
V případě obyvatel hl. m. Prahy, můžeme konstatovat, že Pražané trvale vykazují významně lepší úmrtnostní
poměry než ostatní obyvatelé České republiky. To je logickým důsledkem tradičně lepší dostupnosti a vyšší kvality
zdravotní péče v hlavním městě, příznivější vzdělanostní a socioprofesní struktury obyvatel Prahy a také jejich
všeobecně vyšších příjmů. Vývojové trendy pozorované u pražské populace v průběhu 90. let byly prakticky
shodné s republikovými, v důsledku čehož si Praha udržela svůj původní odstup, který vyjádřen nadějí dožití
činí rámcově 1,5 roku u mužů a 0,5 roku u žen. Tento rozdíl pak významněji narostl v posledních čtyřech letech, kdy
pokles úmrtnosti v Praze opět nabral na intenzitě. V současnosti již činí přibližně dva roky u mužů a 0,7 roku u žen.
Obyvatelstvo m. č. Praha 10 v posledních šesti letech vykazovalo prakticky stejné úmrtnostní poměry popsané
nadějí dožití při narození u mužů i u žen, jaké jsme mohli pozorovat u celopražské populace (obr. 5a a 5b).
Srovnatelné hodnoty i trendy vývojových změn v městské části a metropoli jako celku můžeme pozorovat nejen
při narození, v přesném věku 0 let, ale také v přesném věku 65 let. Pozorované odchylky v jednotlivých letech
nepřevyšují vliv náhodné chyby měření vyplývající z omezeného rozsahu statistický souborů, u nichž se
v případě m. č. Praha 10 dílčí intenzity úmrtnosti zjišťují.
84
21
Praha, muži
Praha, ženy
Praha, muži
Praha, ženy
83
m.č. Praha 10, muži
m.č. Praha 10, ženy
20
m.č. Praha 10, muži
m.č. Praha 10, ženy
82
)
81
)
h
h
c
c
19
te
te
80
 le
 le
(v

í (v

n
e

79
 le
z
5
18
 6
ro
u
a
78
ěk
ři n
 v
 p
e

77
17
ži
ití v
o
ž
o

 d
 d
76
ějed
ěje
a
d
a

16
N
75
N
74
15
73
72
14
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Obr. 5a: Vývoj naděje dožití při narození, 2002–2008,
Obr. 5b: Vývoj naděje dožití ve věku 65 let,  2002–2008,
m. č. Praha 10 a hl. m. Praha
m. č. Praha 10 a hl. m. Praha

TM
T
17
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
Se stejným metodologickým problémem, malými čísly, avšak v ještě výraznější podobě se pak setkáváme při
analýze rozsahu změn uvnitř jednotlivých, byť netradičně široce koncipovaných věkových skupin. Jestliže z čísel
za hl. m. Prahu je možné zřetelně vyčíst určité obecnější pravidelnosti jako například u rozložení příspěvků
jednotlivých skupin k celkové změně naděje dožití mezi lety 2002 a 2008, pak u m. č. Praha 10 by tyto
a podobné pravidelnosti zcela zanikly v odchylkách od trendu vlivem malých čísel. Na druhé straně je však
možné, že detailnější analýza očištěná od vlivu sociokulturních a socioekonomických faktorů, pro niž bohužel
na této úrovni územního členění všeobecně chybí data, by nám ukázala, že jistá část toho, co považujeme za
náhodný projev vývoje, jím ve skutečnosti není, nebo jím není alespoň v takové míře, na jakou bychom usuzovali
ze zjištěných vnějších projevů.
Pro prognostický odhad parametrů úmrtnosti jsou rozhodující obecné i specifické pravidelnosti vývoje tohoto
procesu v každé populaci. Význam pozorovaných náhodných nepravidelností současně obvykle zcela ustupuje
do pozadí, neboť tyto nejsou z principu prognózovatelné. Proto také v našem případě vycházíme především
z poznatků o aktuálním vývoji sledovaného procesu na prvních dvou teritoriálních úrovních, Česka a zejména
pak hl. m. Prahy. Předpokládáme přitom, že většina rozhodujících faktorů, které stojí za pozitivním vývojem
úmrtnosti, bude působit i v perspektivě  příštích let. Mezi nejstabilnější  činitele počítáme zejména další
upevňování vědomí prospěšnosti individuální péče o zdraví z titulu jeho vazby na výši pracovního příjmu či
zaměstnání; pokračující transformaci struktury ekonomické aktivity obyvatelstva s rostoucím podílem
zaměstnaných v tercierním a kvarterním sektoru, a s tím související postupné zlepšování kvality pracovního
prostředí většiny ekonomicky aktivních; dostupnost stále kvalitnějších farmaceutických preparátů, moderní
zdravotnické techniky (diagnostické i terapeutické), nových léčebných postupů a hlavně rozšiřování včasné
diagnostiky závažných, vysoce letálních onemocnění jako jsou nejrůznější zhoubná bujení a kardiovaskulární
choroby. Využitelné rezervy jsou často spatřovány také ve výživové kvalitě konzumovaných potravin, způsobech
stravování a životním stylu vůbec, včetně stále velmi rozšířeného kouření. Proti hlavnímu směru vývoje však
mohou v blízké či vzdálenější perspektivě působit krátkodobě či dlouhodobě některé další faktory. Celkovou
úmrtnost v letech 2009 a 2010 může například ovlivnit chřipková pandemie, kterou již delší dobu
epidemiologové předpovídají a v níž hrozí přerůst současné šíření viru N1H1 v mnoha zemích světa.
V perspektivním vývoji úmrtnosti obyvatel m. č. Praha 10 počítáme s jednoznačným a téměř univerzálním
poklesem dílčích intenzit tohoto procesu a tedy růstem naděje dožití. Výchylka z trendu u mužů je spojena
s nadprůměrnou dynamikou vývoje úmrtnosti v několika předchozích letech a s očekávaným dopadem epidemie
chřipkových onemocnění. U žen by chřipková epidemie neměla vést k poklesu naděje dožití, neboť se očekává
vyšší nárůst naděje dožití kompenzující méně dynamický vývoj v posledních letech. Nejvýraznější změny přitom
i nadále očekáváme u obou pohlaví ve vyšším a u mužů i ve středním věku, neboť právě zde stále nejvíce
zaostáváme za úrovní úmrtnosti v západních zemích. Vzhledem ke stále poměrně vysokému výskytu nádorových
onemocnění u pražských žen mezi 40. a 60. rokem života by zlepšování celého systému diagnostiky mohlo
znamenat také významnější snížení celkové úmrtnosti žen ve středním věku. Na základě uvedených předpokladů
vycházejících z detailní analýzy stejně jako z mezinárodních srovnání předpokládáme trvalý růst naděje dožití
při narození, přičemž snižování současných meziročních přírůstků hodnot tohoto agregátního ukazatele bude
s největší pravděpodobností poměrně pozvolné. Tempa růstu u mužů a u žen se však budou postupně vyrovnávat

TM
T
18
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
a rozdíl v naději dožití mezi oběma pohlavími se již patrně nebude snižovat tak dynamicky jako v uplynulých
dvaceti letech. 
Přestože lze v horizontu příštích dvaceti až třiceti let reálně očekávat zásadní pokrok v medicíně, který může
v relativně velmi krátkém časovém úseku zásadně změnit strukturu úmrtnosti podle příčin i její celkovou
intenzitu, nelze toto očekávání do naší prognózy promítnout. Jeho časové stejně jako i další parametry jsou totiž
stále krajně nejisté. Současně zůstává obdobně nezodpovězenou resp. nezodpověditelnou otázka dalšího vývoje
pandemie AIDS, případně jiných, u nás doposud málo rozšířených nemocí, nebo vznik, šíření a projevy zatím
neexistujících chorob. Formulování jakýchkoliv představ tohoto druhu a jejich transformace do prognózy
parametrů projekčního modelu by bylo neseriózní. Proto se tyto vize stávají součástí prognózy spíše v intuitivní
rovině a představa o určitém zlomovém efektu s obtížně určitelným rozsahem a časovou specifikací je rozložena
do vývoje úmrtnosti v průběhu celého období prognózy jen zčásti.
Vzhledem k tradiční časové a v jistém smyslu i prostorové stabilitě úmrtnosti nepředpokládáme, že obecné
vývojové tendence tohoto procesu u obyvatelstva m. č. Praha 10 budou podstatným způsobem modifikovány
místními podmínkami. Přesto jsme tento vývoj prognózovali odděleně od vývoje v Praze jako celku a ve všech
třech variantách prognózy úmrtnosti byly použity vlastní, specifické parametry prognózy vývoje obyvatelstva
m. č. Praha 10 (obr. 6a a 6b).
6,0
6,0
0-19
0-19
20-39
20-39
5,0
5,0
40-59
40-59
60-79
60-79
4,0
80+
4,0
80+
)
Celkem
)
Celkem
h
h
c
c
te
3,0
te
3,0
 le
 le
 (v
 (v
y
y
k
k
ěv 2,0
ěv
p
2,0
p
řís
řís
P
P
1,0
1,0
0,0
0,0
-1,0
-1,0
8
9
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
1
2
3
4
5
8
9
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
1
2
3
4
5
0
0
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
0
0
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
Obr. 6a: Očekávaný vývoj celkové intenzity a struktury
Obr. 6b: Očekávaný vývoj celkové intenzity a struktury
úmrtnosti, 2008–2035, m. č. Praha 10, muži (střední
úmrtnosti, 2008–2035, m. č. Praha 10,  ženy (střední
varianta prognózy úmrtnosti)
varianta prognózy úmrtnosti)
Aktuální vývoj a perspektivy migrace
Na nižších řádech územního členění jako jsou okresy, města  či jejich části formuje populační vývoj vedle
porodnosti a úmrtnosti také a často v rozhodující míře migrace. Nejde přitom jen o celkové počty, ale i strukturu
přistěhovalých a vystěhovalých. Vedle migračních přírůstků vysokých hodnot, kdy stěhování bezprostředně

TM
T
19
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
ovlivňuje celkový počet obyvatel, se migrace významně uplatňuje při formování demografických, ekonomických,
sociálních i sociálně kulturních struktur obyvatel dotčeného území.
Prognostický odhad vývoje migrace představuje vždy problematickou záležitost, neboť migrační proudy a jejich
struktura jsou výsledkem interakce celého komplexu různorodých podmínek na straně jedné a aktivně se
chovajících subjektů na straně druhé. Obtížnost prognózy vývoje vnějších podmínek i reakce potenciálních
migrantů je v České republice ještě umocněna „nestandardním“ obdobím celkové transformace společnosti, které
trvá již bezmála dvě desetiletí. Naše současné úvahy o budoucím migračním vývoji hl. m. Prahy a m. č. Praha
10 vychází z obecných principů vývoje osídlení a prostorové mobility obyvatelstva, z analýzy dosavadních
vývojových trendů a z odhadu vývoje faktorů ovlivňujících migrační chování obyvatel i mimo námi sledované
území. Hodnocení aktuálního migračního vývoje, které tvoří jedno z východisek předkládané prognózy, je
primárně založeno na analýze dat o vnitrostátním i přeshraničním migračním pohybu obyvatelstva. Jedná se
o data získaná orgány státní statistiky v rámci průběžné evidence migrace, která je v rámci tohoto zjišťování
definována jako změna trvalého bydliště a od roku 2001 také dlouhodobého pobytu cizinců mezi jednotlivými
obcemi Česka nebo urbanistickými obvody hl. m. Prahy a mezi těmito celky a zahraničím.
Migraci je třeba posuzovat v souvislosti s ostatními formami prostorové mobility, jako je přechodná resp.
dočasná migrace, nebo také dojížďka za prací, za službami či za rekreací. Mezi jednotlivými formami územní
mobility existují komplikované souvislosti – dochází k jejich vzájemné návaznosti, zastupování nebo doplňování.
Z hlediska dynamiky vývoje je nutné vidět především posun v zastoupení jednotlivých forem územní mobility
– postupně roste význam zejména návratných územních pohybů. To vše včetně nelegální zahraniční migrace
vytváří konečný rozdíl mezi evidovaným („formálním“) a skutečným („faktickým“) obyvatelstvem. Například
pro celou Prahu se odhaduje rozdíl mezi faktickým denním a evidovaným bydlícím obyvatelstvem na 300 až 400 tis.
osob. Tyto poznámky jsou významné nejen pro vlastní prognózu migrace, ale i pro následnou interpretaci
výsledné prognózy obyvatelstva.
Nivelizační tendence čtyřiceti let tzv. socializmu vedly jak k umělému potlačení ekonomické a sociální
diferenciace obyvatelstva, tak i k potlačení diferenciace územní a to na řádu celorepublikovém, regionálním
i vnitroměstském. Přirozená atraktivita Prahy byla po dlouhou dobu omezována, aby se posléze transformovala
do rozvoje sídlištní výstavby s demograficky i sociálně deformovanou strukturou obyvatelstva. Neexistence
skutečného trhu s byty a pozemky postupně narušovala tradiční funkční členění města. Změny v naší společnosti
datované od počátku 90. let přivedly alespoň k částečnému obnovení přirozené diferenciace v ekonomické
výkonnosti podniků, obcí i celých regionů. Postupným vývojem vzniklé a v jistých ohledech i nadále se
prohlubující územní rozdíly vyvolávají tlak na zvyšování migrační mobility vedoucí k redistribuci obyvatelstva.
Přes zvyšující se regionální diferenci podmínek však nedošlo v průběhu devadesátých let k očekávanému rozvoji
migrační mobility a nahromaděný potenciál se začíná uvolňovat teprve několik málo posledních let, kdy se díky
dostupným hypotéčním úvěrům značně rozrostla bytová výstavba.
Jestliže na počátku transformačního období odborníci v reakci na předchozí vývoj předpokládali alespoň
částečnou rehabilitaci metropolizačních procesů, pak realita prvních deseti až dvanácti let transformace svědčila
spíše o opaku – většina českých měst včetně Prahy se stala migračně ztrátovými. Rozhodující roli v tomto směru
sehrála především nedostupnost bydlení v těchto městech. Migrační ztráty velkých měst a růst malých obcí

TM
T
20
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
v jejich zázemí souvisí do určité míry také s rozvojem suburbanizačních procesů. Tento směr vývoje osídlení
se objevil a projevuje především ve vývoji širšího aglomeračního zázemí Prahy. Od roku 1994, tj. po přibližně
třiceti letech opačných tendencí, má zázemí Prahy (okresy Praha-východ, Praha-západ, Beroun, Kladno a Mělník)
opět kladné saldo s jádrem aglomerace.
Přes celkové ztráty ve vnitrostátní migraci Praha získává obyvatele v mladším produktivním věku (18–30 let),
tedy ve věku nejvyšší migrační mobility. Ve všech ostatních věkových skupinách převládá počet vystěhovalých
nad počtem přistěhovalých. Tento v podstatě tradiční migrační model velkoměst vyspělých zemí, kdy starší
obyvatelé a rodiny s dětmi město opouštějí, je v případě Prahy umocněn zvyšující se koncentrací migračního
zisku do stále užšího věkového intervalu. Migrace přitom do určité míry působí proti procesu demografického
stárnutí pražské populace a tím jej zpomaluje.
Migrační bilanci Prahy nejvýrazněji ovlivňuje mezinárodní migrace a vnitrostátní stěhování cizinců. V obou
případech je bilance Prahy v posledních letech výrazně pozitivní, přičemž migrační zisky se zahraničím převažují
nad prakticky trvalými ztrátami v rámci vnitrostátní migrace. Při posuzování vývoje zahraniční migrace je však
třeba si uvědomit, že od roku 2001 jsou do statistik zahrnuti i cizí státní příslušníci s povolením k dlouhodobému
pobytu, jejichž pobyt je na našem území většinou jen dočasný. Na druhé straně ani rozšíření definice obyvatele
dodnes nezvrátilo dlouhodobě negativní bilanci Prahy se zbytkem republiky.
Migrační vývoj m. č. Praha 10 se odehrává v kontextu migračního vývoje celé Prahy a má s ní celou řadu
společných znaků. Zároveň je však v některých bodech poměrně specifický. Z hlediska prognózování se jako
problematická jeví méně zřetelná vazba migrace na novou bytovou výstavbu (tab. 2).   
 
Tab. 2:  Stěhování a bytová výstavba ve letech 2002–2008, m. č. Praha 10  
 
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Stěhování
Přistěhovalí
4 669
5 149
5 175
5 674
6 653
8 120
7 399
Vystěhovalí
4 609
4 213
4 314
4 482
5 572
5 913
6 010
Migrační saldo
60
936
861
1 192
1 081
2 207
1 389
Nově dokončené byty
M. č. Praha 10
455
182
485
594
443
825
267
Hl. m. Praha
3 950
4 415
5 924
6 564
5 186
9 422
6 328
Podíl m. č. Praha 10 (%)
11,5
4,1
8,2
9,0
8,5
8,8
4,2
Zdroj: ČSÚ a ÚMČ Praha 10
Vstupní rámec pro stanovení migračních parametrů prognózy vývoje obyvatelstva m. č. Praha 10 tvoří zde uvedené
a některé další poznatky a úvahy. Přestože vývojové trendy systému osídlení vyspělých zemí směřují ke stagnaci
či úbytku obyvatelstva v největších městech, můžeme u Prahy v reakci na předchozí vývoj očekávat alespoň
částečnou rehabilitaci metropolizačních procesů. Významný migrační růst lze nadále očekávat především
v suburbáním zázemí. Vlastní město Praha bude pravděpodobně i do budoucna migračně růst především díky
mezinárodní migraci. Její obtížně odhadnutelný průběh bude určujícím nejen pro celkovou migrační bilanci
Prahy, ale i pro bilanci jejích jednotlivých územních částí. Návrh migračních parametrů m. č. Praha 10 byl stanoven
v návaznosti na celkový vývoj obyvatelstva s přihlédnutím k populačnímu vývoji České republiky a územně

TM
T
21
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
technickým předpokladům rozvoje správního obvodu. Všechny tři navrhované varianty vycházejí z předpokladu
víceméně plynulého nárůstu počtu přistěhovalých i vystěhovalých a vedou k migračním ziskům, které budou
s největší pravděpodobností kulminovat ve druhé polovině  třetí dekády tohoto století, přibližně mezi lety
2025–2031. Odlišnosti jednotlivých variant prognózy migrace vycházejí jak z rozdílů v očekávané míře realizace
plánů, záměrů a prostorových možností bytové výstavby, tak z různých představ o atraktivitě českého prostoru
pro zahraniční migranty a z časového průběhu generačních výměn obyvatelstva v území. 
V prognóze použité modelové pohlavně specifické věkové struktury přistěhovalých a vystěhovalých v relativním
vyjádření byly volně odvozeny od analogických struktur pozorovaných v posledních letech u přistěhovalých do
a vystěhovalých z městské části Praha 10 (obr. 7a a 7b). Relativní věková struktura migrantů v rámci každého
z obou pohlaví byla pojata z hlediska variant jako univerzální a zároveň v čase neměnná. 
0,045
0,045
Přist hovalí
Vyst hovalí
Přist hovalí
Vyst hovalí
0,040
0,040
0,035
0,035
h
h
líc
líc
a
a
v
v
0,030
0,030
těh
těh
s
s
y
y
0,025
 / v
0,025
 / v
h
h
c
c


a
a
0,020
v
o
0,020
o
těh
těh
řis 0,015
řis 0,015
íl p
íl p
d
d
Po
Po
0,010
0,010
0,005
0,005
0,000
0,000
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
Věk
Věk
Obr. 7a: Očekávaná věková struktura migrantů,
Obr. 7b: Očekávaná věková struktura migrantů,
2009–2035, m. č. Praha 10, muži
2009–2035, m. č. Praha 10, ženy
ZÁKLADNÍ VÝSLEDKY PROGNÓZY VÝVOJE OBYVATELSTVA
Prognóza vývoje obyvatelstva městské části Praha 10 byla v souladu se zadáním zpracována za dotčené území
jako celek. Výslednou prognózu počtu a pohlavní a věkové struktury obyvatelstva reprezentují celkem tři
varianty budoucího vývoje: střední, vysoká a nízká, přičemž střední varianta představuje nejpravděpodobnější
trajektorii sledovaného vývoje. Vysoká a nízká varianta pak vymezují realistické rámce budoucího vývoje
s ohledem na míru neurčitosti výsledků daných střední variantou rostoucí v čase. Tyto rámce by neměly být dalším
vývojem v příslušném období překročeny respektive, jejichž překročení je jen málo pravděpodobné. Střední
varianta vznikla aplikací parametrů projekčního modelu, které odpovídají středním variantám očekávaného
vývoje všech tří složek demografické reprodukce (plodnosti, úmrtnosti a migrace), na výchozí pohlavně věkovou
strukturu obyvatelstva m. č. Praha 10. Vysoká a nízká varianta jsou analogicky založeny na kombinaci
odpovídajících variant dílčích prognóz a vycházejí ze stejné pohlavně  věkové struktury obyvatelstva jako
varianta střední.

TM
T
22
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
Pokud není uvedeno jinak, jsou v dalším textu diskutovány pouze výsledky odpovídající střední variantě
očekávaného vývoje. Kompletní výsledky prognózy zahrnující všechny tři varianty tvoří samostatnou tabulkovou
část předkládané studie.
Vývoj celkového počtu obyvatel
Základním závěrem předložené prognózy je zjištění, že počet obyvatel m. č. Praha 10 velmi pravděpodobně dále
poroste, přičemž půjde s největší pravděpodobností o růst poměrně plynulý (obr. 8). V souladu s nízkou
variantou prognózy by mohlo nastoupit období deseti až patnácti let stagnace, které by přibližně na začátku třetí
dekády vystřídal růst celkového počtu obyvatel. Ten by trval dalších přibližně deset až patnáct let. Výrazně
pravděpodobnější je však scénář krátkodobého zpomalení recentního růstu počtu obyvatel, jež by v horizontu
tří až pěti let vystřídal poměrně dynamický růst celkového počtu přetrvávající prakticky až do samého závěru
období prognózy. Vysoká varianta vychází z předpokladu, že dojde k využití většiny ploch rezervovaných pro
budoucí bytovou výstavbu v aktuálně uvažovaném maximálním rozsahu. Vysoká varianta počítá s ještě
výraznějším posilováním obytné funkce m. č. Praha 10 a dalším výrazným růstem sídelní atraktivity metropole
než varianta střední. Přitom pro naplnění žádného ze tří uvedených scénářů nemá městská část dostatečné vnitřní
demografické zdroje. Z modelových propočtů bez započítání migrace, která jsou nezbytnou součástí tvorby
každé prognózy, je více než zřejmé, že ani samo udržení současného počtu obyvatel m. č. Praha 19 není bez
výrazného přispění migrace možné.
 
Podle výsledků odpovídajících střední variantě lze předpokládat, že se počet obyvatel m. č. Praha 10 zvýší
z výchozích téměř 112 tisíc na přibližně 131 tisíc osob v horizontu prognózy. Tato naše prognostická představa
reprezentuje naplnění nástinu scénáře bytové výstavby, který poskytl zadavatel v rámci zpracování prognózy,
zhruba na úrovni dvou třetin uvažovaných kapacit. Do ní je současně započítán jak odpad původního bytového
fondu, tak také reprodukce současného i nově příchozího obyvatelstva.
V závislosti na míře naplnění základních očekávání bytové výstavby by se počet obyvatel m. č. Praha 10 v horizontu
roku 2035 měl pohybovat v širokém rozmezí zhruba 117 až 146 tis. osob. Přitom střední varianta by neměla být
považována za variantu prostřední, neboť jí ve skutečnosti není. To však vynikne teprve při detailnějším pohledu.
Po celé období prognózy je totiž střední varianta svými hodnotami poněkud blíže hodnotám vysoké varianty
a teprve v samém závěru se přiklání poněkud více na stranu nízké varianty. 
 
Očekávaný růst celkového počtu obyvatel by podle střední varianty prognózy měla zajišťovat výhradně migrace.
Teprve po bezmála dvou desetiletích by vlivem reprodukce nově příchozích mělo dojít také k růstu celkového
počtu obyvatel přirozenou měnou (obr. 9). V prvních pěti letech platnosti prognózy však očekáváme prohlubující se
deficit bilance přirozeného vývoje. K tomuto jevu dojde především z titulu poklesu počtu narozených v důsledku
prognózované stagnace až mírného poklesu celkové intenzity plodnosti a poměrně dynamického poklesu počtu
potenciálních matek, zejména ve věku nejvyšší intenzity plodnosti.  Nejvýrazněji zastoupeným ročníkům žen
narozeným kolem poloviny 70. let je totiž dnes již přes 30 let a na jejich místo se začínají posouvat generace
podstatně méně početné. Mírně by v nejbližší budoucnosti měl také vzrůst počet zemřelých, a to přes očekávané

TM
T
23
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
další snižování celkové intenzity úmrtnosti. Rozhodujícím faktorem růstu počtu zemřelých budou vyšší počty
osob narozených za 2. světové války a po jejím ukončení a postupné nasouvání jejich generací do seniorského
věku, tedy do oblasti s vyšším rizikem úmrtí. Migrační zisky do roku 2008 poměrně zřetelné v nadcházejících
letech patrně poklesnou v důsledku předpokládaného dočasného útlumu bytové výstavby. Hranice poklesu by
přitom neměla být níže než na úrovni 500 osob ročně a po roce 2011 by podle našich předpokladů měly migrační
zisky opět začít růst.
150
1,65
Střední varianta
1,60
145
Nízká varianta
1,55
Vysoká varianta
140
1,50
135
1,45
.)
s

.)
 ti
1,40
 tis
l (v
130
te
 (v
a
b
v
1,35
y
s
b
o
125
o


1,30
če
če
Po
Po
120
1,25
1,20
115
1,15
Narození
110
1,10
Zemřelí
105
1,05
8
9
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
1
2
3
4
5
9
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
1
2
3
4
0
0
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
0
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
Obr. 8: Prognóza vývoje celkového počtu obyvatel,
Obr. 9: Očekávaná bilance přirozené měny,
m. č. Praha 10, 2008–2035 
m. č. Praha 10, 2009–2035
Změny věkové struktury
Prognózovaný vývoj věkové struktury obyvatelstva, která je všeobecně důležitější populační charakteristikou
než vývoj početního stavu, bude mít v případě m. č. Praha 10 specifický průběh. Vedle očekávaného rozsahu
migračního pohybu a věkové struktury migrantů k tomu přispěje také již zmíněná výchozí věková struktura se
svými charakteristickými nepravidelnostmi, stejně jako fakt, že se jedná o věkovou strukturu demograficky
poměrně staré populace. Aktuální struktura obyvatel m. č. Praha 10 podle věku se vyznačuje především velmi
výrazným zastoupením generací narozených v období vysoké porodnosti kolem poloviny 70. let a dále pak
prakticky všech generací narozených před rokem 1945. Prvnímu z obou uvedených maxim odpovídá aktuální
vzestup počtu dětí, který je v jistém kontrastu s velmi málo početnými generacemi dětí narozených mezi lety
1995 a 2002. Tyto v minulosti vzniklé nepravidelnosti by měly být dalším vývojem a především intenzivní
migrační výměnou postupně shlazovány, což by již samo o sobě v budoucnosti mělo vést k vyrovnanějším
počtům narozených a tím i k rovnoměrnější transformaci věkové struktury sledované populace v čase.
Předpokládaný rozsah a věková struktura migrace, stejně jako její načasování a očekávaná reprodukce migrantů
zapracované do prognózy však velmi pravděpodobně povedou pouze k jisté modifikaci současných
nepravidelností s tím, že propad počtu narozených z druhé poloviny 90. let se v horizontu roku 2035
pravděpodobně výrazněji vyrovnat nepodaří. Poměrně stabilní přísun nezanedbatelného počtu migrantů v dané
věkové struktuře by totiž měl  v populaci m. č. Praha 10 zajistit nejméně prostou produkci vysokých počtů
mladých lidí ve věku 25 až 40 let a rozšířenou výměnu osob ve středním věku, tedy mezi 40. a 60. rokem života.

TM
T
24
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
Přestože v budoucnosti významně poroste ve sledované populaci počet seniorů a zejména pak těch nejstarších
mezi nimi, nebude tato v důsledku působení předpokládaných parametrů migrace jako celek prakticky vůbec
stárnout. Vyjádřeno s pomocí hodnot parametrů stáří založených na zastoupení určitých věkových skupin
v populaci, jistý pohyb bezpochyby zaregistrujeme. Ten však nebude zdaleka tak výrazný jako v případě
populace hl. m. Prahy nebo České republiky jako celku. Použijeme-li k vyjádření stáří ukazatel založený na věku
všech obyvatel, např. průměrný věk, zjistíme, že podle libovolné varianty se jeho hodnota v nadcházejícím
čtvrtstoletí prakticky nezmění a dnes relativně stará populace m. č. Praha 10 tak bude ve výsledku mladší než
obyvatelstvo všech nadřazených jednotek.
 
Očekávaný výsledek transformace výchozí věkové struktury sledované populace je ve vybraných časových
řezech zachycen na obrázcích 10a–10d.
Věk
Věk
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
1
1
2
2
3
3
4
4
5
5
6
6
7
7
8
8
9
9
0
5
1
1
2
2
3
3
4
4
5
5
6
6
7
7
8
8
9
9
1400
1400
1200
1200
   2010/2008
   2015/2008
1000
1000
800
800
600
600
400
400
b
b
o
200
o
200
s
s
o

t o

0
če
0
če
Po
200
Po
200
400
400
600
600
800
800
1000
1000
2010
2015
1200
1200
2008
2008
1400
1400
Obr. 10a: Očekávaná věková struktura m. č. Praha 10
Obr. 10b: Očekávaná věková struktura m. č. Praha 10
v roce 2010 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou
v roce 2015 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou
Věk
Věk
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
1
1
2
2
3
3
4
4
5
5
6
6
7
7
8
8
9
9
0
5
1
1
2
2
3
3
4
4
5
5
6
6
7
7
8
8
9
9
1400
1400
1200
1200
   2025/2008
   2035/2008
1000
1000
800
800
600
600
400
400
b
b
o
200
o
200
s
s
o
o


0
0
če
če
Po
Po
200
200
400
400
600
600
800
800
1000
1000
2025
2035
1200
1200
2008
2008
1400
1400
Obr. 10c: Očekávaná věková struktura m. č. Praha 10
Obr. 10d: Očekávaná věková struktura m. č. Praha 10
v roce 2025 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou
v roce 2035 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou

TM
T
25
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
Vývoj vybraných věkových kategorií
Výchozí věková struktura obyvatelstva do značné míry předurčuje jeho další vývoj. V případě m. č. Praha 10
to platí dvojnásob, neboť struktura jejího obyvatelstva vykazuje obzvlášť výrazné, dřívějším vývojem založené
nepravidelnosti. 
 
Početní velikost dětské složky určuje v první řadě porodnost, která je výslednicí intenzity plodnosti, počtu
potenciálních matek a jejich rozložení podle věku. V podmínkách sledovaného celku je současný nízký podíl
dětí dán propadem porodnosti po roce 1994 a dosavadním rozsahem realizace odkladů rodičovství v generacích
žen narozených především v průběhu 70. let. Podstatný vliv na celkový vývoj v této kategorii může mít migrace,
pokud její protichůdné proudy jsou dostatečně silné a zároveň odlišně selektivní zejména z hlediska rodinného
stavu a počtu dětí migrantů, kteří se stěhují spolu se svými rodiči, což je právě případ m. č. Praha 10 (viz obr. 7a
a 7b výše).
 
Determinující pro vývoj početního stavu a průměrného stáří osob v produktivním věku je především výrazná vlna
na věkové struktuře vniklá v 70. letech 20. století a její posun do vyššího věku. Spolu s ní budou o uvedených
charakteristikách v příštích přibližně patnácti letech rozhodovat přechody populačně silných poválečných ročníků
přes hranici tzv. důchodového věku a míra kompenzace jejich výstupu z kategorie osob v produktivním věku
z druhé strany věkové struktury, tj. generacemi dětí, které do produktivního věku vstupují. Skutečnosti zachycené
na grafu v obr. 1 zřetelně ukazují reálné rámce vývoje v případě neexistence migrace. Výrazný pokles
porodnosti, ke kterému došlo po roce 1994, způsobil, že počty dětí, které překračují hranici produktivního věku
(15 let) vedou k poklesu celkového počtu osob v produktivním věku, neboť jsou menší, než počty osob z této
kategorie vystupující. Modifikujícím prvkem popsaného vývoje může pak být prakticky pouze migrace.
 
Počet osob v poproduktivním věku naopak migrace v horizontu prognózy již příliš neovlivní, neboť ti, kteří
kolem roku 2035 budou ve věku 65 a více let jsou dnes již ve věku relativně nízké migrační mobility. Jejich
počet bude především poplatný početní velikosti jednotlivých generací do tohoto věku vstupujících a řádu jejich
následného vymíraní.
   
Vzhledem ke specifické výchozí věkové struktuře obyvatelstva a především očekávanému výraznému vlivu
migrace bude v nadcházejících letech vývoj věkové struktury obyvatel m. č. Praha 10 patrně značně nestandardní.
Předně dále neporoste průměrný věk jeho obyvatel, ale naopak by se měl poněkud snížit (ze 44,4 roku v roce
2008 na 43,6 roku v roce 2035). Na rozdíl od vyšších nebo většiny podobných územních celků počet i podíl
obyvatel v předproduktivním i produktivním věku poroste a naopak zastoupení poproduktivní složky v populaci
v období mezi prahem a horizontem prognózy absolutně i relativně poklesne (obr. 11a a 11b).
Dětská složka obyvatelstva m. č. Praha 10 by měla do roku 2035 z výchozích přibližně 12,1 tis. dětí vzrůst na
17,7 tis. dětí, což představuje nárůst o 46 % při souběžném vzestupu celkového počtu obyvatel o necelých 18 %.
Současné velmi nízké zastoupení dětí v populaci vyjádřené podílem zhruba 11 % by se tak mělo zvýšit asi
o 2,6 procentního bodu, přičemž podíl dětské složky by se měl na úroveň 13 % zvýšit v průběhu první poloviny
období prognózy, tj. do roku 2021.

TM
T
26
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
90
240
85
Předproduktivní
Produktivní
Poproduktivní
Index stáří (65+/0-14)
220
80
75
200
Index závislosti (65+/15-64)
70
180
65
160
60
.)
55
s
140
)
 ti
50
 %
 (v
b

 (v
120
o
45
x
s
e
o
d

40
In
100
če
Po

35
80
30
25
60
20
40
15
20
10
5
0
8
9
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
1
2
3
4
5
0
0
0
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2008
2010
2015
2025
2035
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
Obr. 11a: Očekávaný vývoj obyvatelstva podle základních Obr. 11b: Očekávaný vývoj indexu stáří a indexu závislosti
věkových skupin, 2008–2035, m. č. Praha 10

obyvatelstva, 2008–2035, m. č. Praha 10
V důsledku očekávaných dlouhodobě vyšších migračních zisků by měl výrazně vzrůst také počet obyvatel
v produktivním věku, a to z výchozích přibližně 67,2 tis. na 82,1 tis. osob. V relativním vyjádření jde o růst
v rozsahu přibližně 22 %, přičemž rozhodující změna připadá na období po roce 2020. Vzhledem ke srovnatelné
dynamice vývoje celku a této věkové skupiny není očekávaný nárůst jejího podílu tak dramatický a měl by
představovat přibližně 2,3 procentního bodu.
Výchozí značně vysoký podíl osob v poproduktivním věku sám o sobě neposkytuje příliš prostoru pro další
stárnutí obyvatelstva m. č. Praha 10 ve smyslu růstu podílu této věkové kategorie na celku. Je totiž v současnosti
natolik vysoký, že ani posun nových, poměrně početných generací do poproduktivního věku nebude stačit
vyrovnávat úbytky přirozenou měnou. Potenciální vliv vstupujících generací bude navíc oslaben očekávanými
migračními zisky, které se soustřeďují téměř výhradně do prvních dvou věkových kategorií. V absolutním
vyjádření klesne počet osob v poproduktivním věku v příštích patnácti letech přibližně o 8 %, ale ve druhé
polovině období prognózy opět poroste. Neměl by se však již vrátit na výchozí hodnotu. I když v roce 2035
očekáváme počet osob v poproduktivním věku na úrovni vyšší než 97 % výchozího stavu, v celkovém hodnocení
to bude představovat podíl na celku ve výši pouze 24 %, tedy o pět procentních bodů nižší než na počátku.
Popsané nejpravděpodobnější změny věkové struktury stejně jako výsledné relace mezi široce koncipovanými
věkovými kategoriemi v případě m. č. Praha 10 jsou názorně zachyceny v grafech na obrázcích 11a a 11b výše.
Komparace očekávaných věkových struktur se strukturou výchozí naznačila, že změny podílu dětské i postproduktivní
složky obyvatelstva v sobě skrývají některé poměrně složité strukturální změny, které zejména v první polovině
období prognózy budou odpovídat dílčím nepravidelnostem věkové struktury. Pro rozhodovací proces jsou pak
tyto vnitřní změny obvykle důležitější než změny početní velikosti či zastoupení široce pojaté věkové kategorie.
Například pro rozhodování o kapacitě předškolních a školních zařízení spravovaných m. č. Praha 10 je důležité,
že v nejbližších přibližně čtyřech až pěti letech lze reálně očekávat významný růst počtu dětí ve věku 3–5 let a to
na úroveň asi o čtvrtinu vyšší než jaká odpovídala konci roku 2008. Přitom do roku 2035 by počet dětí v předškolním
věku po dočasném mírném poklesu či spíše stagnaci měl dále růst až na hodnotu o 40 % vyšší než činí hodnota
výchozí.

TM
T
27
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
Počet dětí ve skupině 6–10 let, která v rozhodující míře vymezuje velikost kontingentu dětí na prvním stupni
základních škol, v příštích osmi až devíti letech pravděpodobně vzroste o 40 %. Stejně jako počet dětí předškolního
věku, tak ani počet dětí ve věku 6–10 let se v dalších letech prognózy prakticky nesníží a v závěru prognózy by
měl být asi o polovinu vyšší než ve výchozím roce. Očekávaný výrazný vzestup počtu dětí na prvním stupni škol
bude v prvním roce prognózy téměř zcela a v následujících dvou z části eliminován poklesem počtu dětí, které
věkem odpovídají žákům druhého stupně základních škol (věková skupina 11–14 let). V průběhu roku 2011 však
dojde k plné kompenzaci úvodního poklesu počtu dětí dotčené věkové skupiny, přičemž tento dále dynamicky
poroste. Dosažení maximální hodnoty očekáváme kolem roku 2022, po níž by měl následovat mírný pokles a po
šesti letech opět růst až na úroveň o více než 40 % vyšší než byla ta počáteční. Největší poptávka po základním
vzdělání se tak podle našich očekávání a propočtů projeví v letech 2021 a 2022 a následně také po roce 2030.
V obou obdobích by měl počet dětí na základních školách být asi o třetinu a ve druhém bezmála o polovinu vyšší
než dnes, čemuž v absolutním vyjádření odpovídá vzestup přibližně z 6,2 tis. na 8,4, resp. 9,1 tis. dětí ve věku
povinné školní docházky (obr. 12a a 12b).
0-2
3-5
6-10
11-14
15-18
19-23
0-2
3-5
6-10
11-14
15-18
19-23
7,0
60
6,5
50
6,0
40
5,5
30
.)
5,0
 tis
)
 (v
 %
20
b
o

4,5
 (v
s
a
ěn

t o
10
če
m
4,0
Z
Po
0
3,5
-10
3,0
2,5
-20
2,0
-30
8
9
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
1
2
3
4
5
8
9
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
1
2
3
4
5
0
0
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
0
0
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
Obr. 12a: Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle
Obr. 12b: Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle
vybraných věkových skupin, 2008–2035, m. č. Praha 10, 
vybraných věkových skupin, 2008–2035, m. č. Praha 10,
absolutně
relativně
Některé výrazné strukturální změny se téměř jistě odehrají také na druhém konci věkové pyramidy. Absolutní
počet seniorů (osob ve věku 65 a více let) sice vzroste jen o jednotky procent, ze současných necelých 25 tis. na
více než 27 tis. osob, což v relativním vyjádření představuje asi desetiprocentní růst. V rámci kategorie seniorů
čeká nejvýraznější změna v relativním vyjádření skupinu tzv. „oldest-old“, tedy osoby ve věku 85 a více let.
Jejich počet na území m. č. Praha 10 by v horizontu roku 2035 měl vzrůst o 120 %, z dnešních 2,8 tis. na 6,2 tis.
osob v roce 2035 (obr. 13a a 13b), což se bezpochyby výrazně odrazí především v nárocích na zdravotní péči a
sociální služby.

TM
T
28
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
30
130
28
65+
120
26
110
75+
24
100
85+
22
65+
90
20
75+
80
18
.)
)
s
85+
70
 ti
16
 %
(v
 (v

60
a
14
če
ěn
m

50
Po
12
Z
40
10
30
8
6
20
4
10
2
0
0
-10
8
9
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
1
2
3
4
5
8
9
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
1
2
3
4
5
0
0
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
0
0
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
Obr. 13a: Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných Obr. 13b: Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných
věkových skupin, 2008–2035, m. č. Praha 10, absolutně

věkových skupin, 2008–2035, m. č. Praha 10, relativně
Závěrem
V kontextu populačního vývoje České republiky i hl. m. Prahy představuje m. č. Praha 10 zcela specifický celek.
Nízký podíl dětské i produktivní složky a naopak vysoce nadprůměrné zastoupení obyvatel v poproduktivním
věku znamenají nízký reprodukční potenciál, který by sám o sobě nutně vedl k poklesu celkového počtu obyvatel
a pokračujícímu stárnutí. Pracovní a tím i sídelní atraktivita Prahy, relativně dobrá poloha městské  části
vzhledem k centru a stále ještě volné plochy pro bytovou výstavbu činí z Prahy 10 významnou potenciální
destinaci v rámci vnitropražské, vnitrostátní i mezinárodní migrace. Pokud se v dohledné době podaří oživit trh
s bydlením přibližně na úrovni před příchodem současné hospodářské recese, lze reálně očekávat zásadní změny
ve vývoji jejího obyvatelstva. Tento scénář se s ohledem na uvedené i další, nevyslovené skutečnosti jeví jako
nanejvýš pravděpodobný a proto jsme jej promítnuli do představ o vývoji parametrů reprodukce stávající
pohlavní a věkové struktury obyvatel m. č. Praha 10. Na základě výsledků tohoto průmětu můžeme vyslovit
očekávání, že obyvatelstvo městské části v nejbližších 25 až 30 letech s největší pravděpodobností dynamicky
poroste, zastaví se jeho stárnutí vyjádřené růstem průměrného věku a sníží se jak počet, tak zejména relativní
zastoupení osob v poproduktivním věku. Zároveň přibude dětí a pod přímým vlivem migrace vzroste počet
obyvatel zejména v produktivním věku. Poroste poptávka po místech v předškolních zařízeních, v základních
školách, stejně jako po sociálních službách a zařízeních pro nejstarší seniory. Budoucí vývoj obyvatelstva
m. č. Praha 10 s sebou přinese řadu otázek a výzev, které však budou v řadě ohledů odlišné od otázek a výzev
na celopražské nebo celorepublikové úrovni. Zejména v tomto kontextu lze vyhlídky populačního vývoje Prahy
10 hodnotit jako pozitivní, vytvářející v zásadě dobré podmínky pro další rozvoj tohoto územně správního celku.
Při práci s výsledky prognóz je potřeba mít neustále na paměti, že prognostické závěry jsou specifickým druhem
kvalifikovaných odhadů. Jako takové mají pravděpodobnostní charakter a jsou tedy zatíženy větší či menší mírou
neurčitosti. S vědomím této skutečnosti musí být také interpretovány. Pro usnadnění interpretace hlavní, tj.
střední varianty jsou v tabulkové části předložené studie publikovány výsledky obou krajních variant budoucího
vývoje v identické struktuře jako varianta střední. Při interpretaci výsledků prognóz je současně nezbytné mít

TM
T
29
B. BURCIN, Z. ČERMÁK A T. KUČERA: PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA M STSKÉ ČÁSTI PRAHA 10...
kromě všeobecné neurčitosti na paměti také skutečnost, že přesnost a tím i spolehlivost výsledků výrazně klesá
se vzdalujícím se časovým horizontem. Z tohoto důvodu a zároveň s ohledem na početní velikost prognózované
populace a konkrétní informační podmínky, v nichž prognózování probíhalo, doporučujeme považovat většinu
zde prezentovaných prognostických odhadů na období delší než deset až patnáct let za orientační. Prognózy
obecně jsou totiž odhadem nanejvýš pravděpodobného vývoje právě a pouze v době svého vzniku.  Proto podle
základních pravidel prognostiky a obecně přijatých mezinárodních doporučení musí být populační prognózy
pravidelně aktualizovány, aby si uchovaly svoji původní užitnou hodnotu.