Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Žádost o rozsudek'.


 
č.j.:    10 C 312/2017 – 78    
 
 
 
 
 
 
 
 
 
ČESKÁ REPUBLIKA 
 
 
ROZSUDEK 
JMÉNEM REPUBLIKY 
 
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Borovičkovou, Ph.D. ve věci 
 
žalobkyně 
████ 
██████, 
narozená: 
██████
bytem: 
████████████████████████,  
zastoupené  advokátem  Mgr.  Tomášem  Výborčíkem,  sídlem  Kladno, 
Huťská 1383, 
proti 
 
žalované 
Zdravotnická  záchranná  služba  hl.  m.  Prahy,  IČO  00638937, 
sídlem Praha 10, Korunní 98, 
 
o zaplacení 1.000.000,- Kč s příslušenstvím,   
 
takto: 
 
I. Žaloba s tím, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku 1 000 000 Kč a to 
do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá. 
 
II.  Žalobkyně  je  povinna  nahradit  České  republice  na  účet  Obvodního  soudu  pro  Prahu  10 
náklady řízení ve výši a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 
 
III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 900,- Kč a to do 3 dnů od 
právní moci tohoto rozsudku. 
 
Odůvodnění: 
Žalobkyně po žalované požadovala zaplacení 1.000.0000,-Kč jakožto náhrady nemajetkové újmy 
podle ustanovení § 2956 a 2957 zák. č. 89/2012 Sb. Svůj nárok odůvodnila tím, že zaměstnanci 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Jarmila Knoblauová  

 
žalované pochybili při ošetření dcery žalobkyně, ████████████, když po svém příjezdu na 
místo  události  20.9.2014  v 7:32  čerpali  informace  o  charakteru  jejího  zranění  pouze  ze  sdělení 
přítomných  opilých  a  silně  zfetovaných  osob,  neodebrali  zraněné  vzorek  tělních  tekutin  a 
neprovedli  test  na  přítomnost  omamných  a  návykových  látek,  čímž  by  intoxikaci  zemřelé 
alkoholem nebo drogami vyloučili, řešili údajný kolaps srdečního oběhu, ke kterému mělo dojít 
v 8:00, místo aby se zaměřili na ošetření bodných ran v oblasti hrudníku, utrpěná bodná poranění 
označili  za  povrchová,  ačkoli  zraněná  měla  silně  zakrvácenou  blůzu,  přičemž  příčinou  úmrtí 
████████████ byla poranění vnitřních orgánů, zejména srdce. Existence bodných ran byla 
přitom zřejmá již jen z rozsahu zakrvácení vlasů a trička zraněné. Ke smrti ████████████ 
přispěl transport do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady trvající 45 minut, při běžné době 
jízdy cca 26 minut. U ústního jednání pak žalobkyně uváděla, že zdravotníci opustili byt v 8.15 a 
do nemocnice dorazili až v 9:45 hodin. Za vhodnější považovala použití vrtulníku k transportu 
nebo airport a transport do bližší nemocnice Na Bulovce. Za podezřelou považovala žalobkyně i 
skutečnost, že jí bylo původně sděleno, že šlo o smrt v důsledku kolapsu po požití drog. Policie 
uváděla dvě hluboké rány, svědci jednu a najednou jich mělo být devět. Po 3 letech by žalobkyně 
ráda  alespoň  zjistila,  co  se  odehrálo.  Přes  písemnou  předžalobní  výzvu  z 1.9.2017  žalovaná 
žalobkyni dlužnou částku do dnešního dne neuhradila. 
Žalovaná namítala, že postupovala lege artis. Oznámení na tísňovou linku 155 obdržela 20.9.2014 
v 7:27 hodin. V 7:36 byly na místě dvě výjezdové skupiny. Dle sdělení mladé ženy z místa činu se 
████████████  po  požití  většího  množství  alkoholu  a  kokainu  v nastalém depresivním 
stavu  opakovaně  bodla  do  hrudníku  s tím,  že  zranění  budou  zřejmě  povrchová,  neboť  se  jí 
v bodání snažil bránit na místě přítomný muž, cizinec. Těžce dýchající ženu se stopami krve na 
hrudi a kolem těla nesvědčícími pro masivní krvácení lékař prvotně vyšetřil. Zraněná nereagovala 
na  algický  podnět,  dýchala  spontánně  avšak  chrčivými  výdechy,  měla  jen  slabě  hmatný  puls. 
V horní  polovině  hrudníku  byly  patrné  mnohočetné  bodné  rány  různého  charakteru,  dýchání 
vlevo bylo oslabené, avšak bez známek PNO. Selhávající životní funkce pacientky, její prudce se 
zhoršující  zdravotní stav projevující se lapavým dechem a bradykardií si vynutil nepřímou masáž 
srdce a zahájení umělé plicní ventilace. Za této situace by zjišťování hloubky bodných poranění 
nebylo účelné, neboť větší rozsah poranění by nevedl k odlišnému postupu při záchraně života a 
zdraví zraněné. Naopak sondáž hloubky poranění by téměř jistě zapříčinila zhoršení krvácení a 
znamenala velké riziko infekčních komplikací v nesterilním prostředí. Za kontinuální resuscitace 
byla  pacientka  transportována  do  Fakultní  nemocnice  Královské  Vinohrady,  kam  byla  předána 
v 9:45.  Rychlost  transportu  odpovídala  okolnostem.  Pacientka  byla  napojena  na  mimotělní 
membránové  okysličení,  transport  takového  pacienta  musí  být  avizován  předem  a  musí  být 
potvrzena  možnost  jeho  přijetí  přijímajícím  pracovištěm  a  volné  kapacity  k jeho  ošetření. 
Resuscitační  postupy  mají  významně  vyšší  prioritu  před  rychlostí  převozu,  vozidlo  není 
transportní prostředek, ale mobilní prostor zdravotnického zařízení. Resuscitace pokračovala do 
10:37, kdy byla konstatována smrt zraněné. V bezprostředním ohrožení života na místě události 
nelze  zjišťovat  zdravotní  stav  pacienta  ani  mechanismus  vzniku  úrazu  jiným  způsobem  než 
z informací dostupných na místě události. Zdrojem informací o pacientovi jsou osoby nacházející 
se na místě události, zdravotníci vycházeli i ze situace na místě a fyzikálního vyšetření pacientky.   
Soud  vzal  za  prokázané  znaleckým  posudkem  MUDr.  Michala  Berana,  Ph.D.,  MUDr.  Petra 
Tomáška a ing. Jaroslava Zikmunda ze dne 30.11.2014 vypracovaným pro účely trestního řízení 
(dále jen posudek MUDr. Berana), že ke smrti ████████████, (jak plyne z trestního spisu 
a  mezi  stranami  nebylo  ani  sporné,  dcery  žalobkyně)  došlo  20.9.2014  v 10:37  (rovněž  úmrtní 
zpráva), přičemž znalec MUDr. Jiří Pokorný Ph.D. u jednání dne 9.5.2018 objasnil, že za okamžik 
smrti  je  brán  okamžik  ukončení  resuscitační  péče.  Z posudku  MUDr.  Berana  dále  plyne,  že 
bezprostřední příčinou smrti byl úrazový a pokrvácivý šok jako následek pronikajících bodných 
poranění  hrudníku.  Bodná  poranění  měla  charakter  i  lokalizaci  typickou  pro  sebepoškozování. 
Skutečnost, že v osrdečníku byly nalezeny tři rány, avšak v přední stěně pravé komory pouze dvě 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Jarmila Knoblauová  

 
rány, znalec vysvětlil neúplným vytažením nože a opětovným bodnutím či účinkem pulzace srdce. 
V odpovědi  na  otázku  č.  5  znalec  jasně  uvedl,  že  bodné  rány  hrudníku,  pronikající  do  pravé 
komory  srdeční,  byly  smrtícím  poškozením  samy  o  sobě.  Takováto  poranění  není  možné 
v dostupných  podmínkách  léčit  tak  rychle,  aby  bylo  možno  udržet  pacientku  při  životě.  Tyto 
závěry  byly  potvrzeny  znaleckým  posudkem  MUDr.  Jiřího  Pokorného  Ph.D.  ze  dne  12.7.2016 
doplněným  při  ústním  jednání  dne  9.5.2018  (dále  jen  posudek  MUDr.  Pokorného),  který 
výslovně  uvedl,  že  neexistoval  postup,  kterým  by  mohla  rychlá  záchranná  služba  pacientku 
zachránit, a to ani při stanovení přesné diagnózy již přímo na místě události. Léčba je stejná, ať 
už je srdce poraněné či nikoli. Na prvním místě je resuscitace, priorita je zajistit základní životní 
funkce. Pokud nebude srdce masírováno, zhruba do pěti minut dojde k odumření buněk mozku a 
za  dalších  10  –  15  minut  ke  smrti.  Resuscitace  však  nemůže  být  účinná,  když  je  srdce 
perforované.  Revidovat  rány  v terénu  je  zakázáno,  tento  zákrok  je  vyhrazen  na  operační  sály 
vybraných  oddělení,  nemocnice  rovněž  zjišťuje  hloubku  poranění.  Znalec  popsal  postup  lege 
artis v souzené  věci  a  výslovně  uvedl,  že  takový  postup  proveden  byl.  Jestliže  smrt 
████████████  nebylo  možno  zdravotní  péčí  odvrátit,  bylo  nadbytečné  zjišťovat  jak 
přesně  probíhal  postup  zdravotnického  zásahu  ze dvou  záznamů  o  výjezdu  rychlé  lékařské 
pomoci. Znalec dále dodal, že i při přesné znalosti diagnózy by ošetřující lékař musel postupovat 
stejně a to bez ohledu na to, zda byla pacientka pod vlivem kokainu a alkoholu či nikoli. K tomu 
soud na okraj dodává, že z posudku Ing. Jaroslava Zikmunda ze dne 20.11.2014 se podává, že 
v krvi  zemřelé  byla  zjištěna  přítomnost  benzoylekgoninu  (tzn.  kokainu)  a  kofeinu,  dovodit 
velikost  aplikované  dávky  a  čas  aplikace  není  možné,  kokain  byl  zjištěn  posudkem  Ing.  Jana 
Stříbrného ze dne 28.11.2014 i ve vlasech zemřelé a znalec MUDr. Petr Návrátil v posudku ze 
dne 30.12.2014 uvedl, že chování zemřelé těsně před smrtí je zcela typické pro paranoidní stav 
navozený psychostimulačními látkami, toxickou psychózu. MUDr. Jiří Pokorný dále uvedl, že dle 
doporučených  postupů  se  resuscitace  ukončuje  po  třiceti  minutách,  respektive  od  zástavy  po 
dvaceti  minutách.  Fakticky  ████████████  zemřela  již  v 7.45  hodin.  Z tohoto  důvodu 
délka  transportu  na  výsledek  ošetření  neměla  vliv.  K délce  transportu  bylo  zjištěno,  ze  zprávy 
z příjmu  Fakultní  nemocnice  Královské  Vinohrady  plyne,  že  ████████████  byla  přijata 
v 9:45 hodin. Plánovač tras odhadl dobu dojezdu na 23 minut. Znalec uvedl, že je kontraindikací 
použití  přístroje  LUCAS  pacient  s traumatickým  poraněním  srdce,  avšak  vysvětlil,  že  bez 
resuscitace přístrojem lze kardiopulmonální resuscitaci provádět pouze manuálně. Transport za 
manuální  resuscitace  je  velmi  náročný.  Lékař  musí  zhodnotit,  zda  přínos  nasazení  přístroje 
převažuje nad možnými riziky při jeho případném použití. Za těchto okolností by i sám znalec, 
který urgentní medicínu i vyučoval, použil přístroj LUCAS. V Praze jsou pouze tři traumacentra 
specializovaná  na  léčbu  polytraumat,  jaké  utrpěla  ████████████,  Fakultní  nemocnice 
Královské Vinohrady, Fakultní nemocnice v Motole a Ústřední vojenská nemocnice. Nemocnice 
na Bulovce, která je blíže, traumacentrum nemá. Proto byla nemocnice zvolena správně. 
Usnesením  Policie  České  republiky  ze  dne  2.9.2016  č.j.  KRPA  -363586-285/TČ-2014-000071 
bylo  odloženo  trestní  stíhání  týkající  se  úmrtí  poškozené  ████████████  s tím,  že 
bezprostřední příčinou smrti byl úrazový a pokrvácivý šok jako následek pronikajících bodných 
poranění  hrudníku,  neboť  takováto  poranění  není  v dostupných  podmínkách  možné  léčit  tak 
rychle, aby bylo možno udržet pacientku při životě, v důsledku čehož byla dne 20.9.2014 v 10:37 
ve  FNKV  její  resuscitace  ukončena.  Usnesením  vydaným  dne  21.11.2016  pod  č.j.  2  ZN 
2917/2014 Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 9 zamítlo stížnost žalobkyně podanou proti 
citovanému rozhodnutí jako nedůvodnou, přičemž obsáhle rozebralo provedené důkazy s tím, že 
námitky žalobkyně považovalo pouze za nepodložené spekulace. Konstatovalo, že zahájit trestní 
stíhání konkrétních osob není na místě, neboť na smrti ████████████ nemá podíl jiná 
osoba  než  ona  sama.  V usnesení  ze  dne  13.3.  2017  Městské  státní  zastupitelství  k podnětu 
žalobkyně prověřilo postup Obvodního státního zastupitelství a konstatovalo, že považuje jeho 
rozhodnutí  za  věcně  správné,  když  po  obsáhlém  provedeném  šetření  zahrnujícím  i  znalecké 
posudky,  jejichž  vypracování  si  zadala  sama  žalobkyně,  se  nepodařilo  zjistit,  že  by  existovalo 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Jarmila Knoblauová  

 
sebemenší  podezření,  že  se  na  smrti  ████████████  podílela  další  osoba.  V usnesení ze 
dne  19.12.2017  vydaným  pod  č.j.  I.ÚS  2189/17  Ústavní  soud  České  republiky  konstatoval,  že 
orgány činné v trestním řízení velmi podrobně zhodnotily závěry znaleckých posudků a nezjistily 
žádné indicie, které by podezření z účasti jiné osoby na poranění a smrti poškozené podporovaly. 
Prověřování  ze  spáchání  trestného  činu  Ústavní  soud  posoudil  jako  velmi  důkladné,  zcela 
v souladu se zásadami ovládajícími trestní řízení, včetně zásady vyhledávací a zásady zjišťování 
stavu bez důvodných pochybností.        
Soud  provedl  důkazy  i  čtením  úředních  záznamů  provedených  v trestním  řízení 
s ████████████████████,  ██████████████████████████.  Svědci 
popisují mechanismus vzniku poranění stejně jako přivolaní znalci. S ohledem na citovaný závěr 
jejich  posudků  však  svědecké  výpovědi  nebyly  pro  rozhodování  soudu  podstatné,  proto soud 
nedoplňoval  řízení  jejich  výslechy  pořízenými  v trestním  řízení  vedeném  proto  nim  ve  věci 
distribuce drog ani svědeckými výslechy v tomto řízení. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně 
pouze povšechně uváděla, že se jejich výpovědi v trestním řízení liší, neuváděla však v čem. Pro 
výsledek  tohoto  řízení  pak  nebylo  podstatné,  zda  si  smrtelné  zranění  způsobila 
████████████ sama, jak plyne z výsledků trestního řízení, či zda jej způsobily třetí osoby, 
např. ██████████████████ nebo ████████████████████, ani zda Policie 
České republiky případně zraněné neposkytla potřebnou první pomoc, podstatné je pouze, zda 
v dané věci pochybila žalovaná a zda mohlo mít pochybení žalované nějaký vliv na zdravotní stav 
████████████.  I z tohoto důvodu nemohou mít případné rozpory ve výpovědích svědků 
vliv  na  výsledek  řízení,  podstatné  je  stanovení  příčiny  smrti,  které  vychází  z provedené  pitvy  a 
závěr znalce, že při tak rozsáhlých zraněních smrt nebylo možno odvrátit. Podstatný proto nebyl 
ani obsah telefonních hovorů s dispečinkem Záchranné služby a záznam hovoru z tísňové linky. 
Jestliže  smrt  ████████████  nebylo  možno  zdravotní  péčí  odvrátit,  považoval  soud  za 
nadbytečné  vyslýchat  k průběhu  zásahu  zasahující  policisty  █████████████████, 
████████████████████  a  █████████████████  a  u  zasahujících 
zdravotníků ███████████████████████ a ██████████████ se spokojil se 
čtením  jejich  výpovědí  zaznamenaných  formou  úředního  záznamu.  Z úředního  záznamu  o 
výpovědi  ████████████████████  plyne,  že  se  do  příjezdu  záchranné  služby 
pokoušeli  s ███████████████████  ošetřovat  zraněnou.  Od  příchodu  záchranné 
služby  se  však  věnoval  jiným  činnostem,  zjišťoval  rozhodné  skutečnosti  v sousední  místnosti. 
███████████████ potvrdil postup záchranářů dle znaleckého posudku a dle výpovědí 
██████████████████  a  █████████  ██  z tohoto  řízení,  a  sice  že  nejprve  byly 
životní  funkce  zraněné  zachované,  srdeční  frekvence  jí  však  klesala.  Proto  přistoupili 
k resuscitaci, u masáže srdce se střídal se čtyřmi záchranáři, asi po 20 minutách napojili zraněnou 
na přístroj LUCAS. Rovněž ██████████████████████ v trestním řízení vypověděl, 
že  asi  po  třech  minutách  došlo  k selhání  oběhu,  resuscitace  byla  nutná.  Znalecký  posudek  je 
možno  dát  přezkoumat  jiným  znalcem,  vědeckým  ústavem  nebo  jinou  institucí  (§  127  odst.  2 
o.s.ř.). Zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku a 
ponechává je na úvaze soudu. V usnesení ze dne 17.6.2008 sp. zn. 22 Cdo 1290/2007 Nejvyšší 
soud uvedl, že zadání revizního znaleckého posudku bude přicházet do úvahy zejména tam, kde 
soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. V souzené věci 
měl  soud  k dispozici  dva  znalecké  posudky,  jejichž  závěry  byly  v plném  souladu,  pokud  jde  o 
možnost odvrátit smrt ████████████, přičemž třetí znalecký posudek, znalecký posudek 
MUDr. Alexandra Pilina a MUDr. Matěje Bílka předložený v trestním řízení samotnou žalobkyní 
se  k možnosti  odvrácení  smrti  ████████████  nevyjadřuje  vůbec,  pouze  konstatuje,  že 
pitvou  nebylo  zjištěno  nic,  co  by  svědčilo  proti  sebevraždě.  MUDr.  Jiří  Pokorný  k tomu  svůj 
posudek  přesvědčivě  obhájil  při  slyšení  u  ústního  jednání.  Jeho  závěry  odpovídají  pravidlům 
logického  myšlení  ve  smyslu  rozsudku  Nejvyššího  soudu  České  republiky  ze  dne  21.10.2009 
vydaného  pod  sp.  zn.  22  Cdo  1810/2009  a  jsou  v souladu s obecnými  znalostmi  zákonitostí 
biologie. Nebylo překvapivé, že poranění srdce i poranění plic představují závažná poranění, ani 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Jarmila Knoblauová  

 
že pokud se srdce zastaví, zastaví se i krevní oběh, mozek není okysličen a pokud není okysličen, 
nastává v blízké časové souvislosti smrt. Rozumu neodporuje ani závěr, že v běžném bytě v Praze 
Letňanech lze jen stěží otevírat hrudník či provádět operaci srdce. O závěrech obou znaleckých 
posudků v souzené věci pochybnost nevyvstala, proto nevznikl důvod zadávat revizní znalecký 
posudek.  Skutečnost,  že  MUDr.  Jiří  Pokorný  zná  pracovně  zasahujícího  lékaře,  jeho podjatost 
nezakládá,  stejně  jako  skutečnost,  že  znalec  do  roku  1998  pracoval  na  částečný  úvazek  u 
žalované.  Poměrem  k věci,  případně  účastníkům  řízení  ve  smyslu  ustanovení  §  17  ve  spojení 
s ustanovením § 14 o.s.ř. má zákon na mysli užší vztah než jen vztah dvou známých, například 
přátelský, příbuzenský či zaměstnanecký, avšak v bližší časové souvislosti s podáním znaleckého 
posudku.  Soud  dodává,  že  závěr,  že  ke  smrti  ████████████  došlo  v důsledku  bodných 
poranění  a  nebylo  ji  možno  odvrátit,  odůvodňuje  již  jen  posudek  MUDr.  Berana,  k jehož 
podjatosti  neměla  žalobkyně  žádné  připomínky.  Z dalších  důkazů  shora  neuvedených  soud 
nezjistil  pro  věc  nic  podstatného.  Protože  byl  skutkový  stav  zjištěn  pro  rozhodnutí  soudu 
v dostatečném rozsahu, nebylo další dokazování prováděno.   
Pro  právní  posouzení  věci  bylo  rozhodné,  že  ke  smrti  dcery  žalobkyně  ████████████ 
došlo 20.9.2014 v 10:37, přičemž za okamžik smrti je brán okamžik ukončení resuscitační péče. 
Bezprostřední příčinou smrti byl úrazový a pokrvácivý šok jako následek pronikajících bodných 
poranění  hrudníku.  Takováto  poranění  není  možné  v dostupných  podmínkách  léčit  tak  rychle, 
aby  bylo  možno  udržet  pacientku  při  životě.  Neexistoval  postup,  kterým  by  mohla  rychlá 
záchranná služba pacientku zachránit, a to ani při přesné diagnóze. Délka transportu pacientky do 
nemocnice  neměla  na  její  smrt  vliv,  neboť  fakticky  ████████████  zemřela  již  v 7.45 
hodin.  Lékař  nebyl  oprávněn  revidovat  rány  v terénu.  Postup  při  resuscitaci  by  byl  stejný  bez 
ohledu na to, zda byla pacientka pod vlivem kokainu a alkoholu. Volba nemocnice byla správná. 
Podle ustanovení § 2958 zák. č. 89/2012 Sb. při usmrcení či zvlášť závažném ublížení na zdraví 
odčiní škůdce duševní útrapy rodiči peněžitou náhradou vyvažující plně jeho utrpení. Nelze-li výši 
náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Aby bylo vůbec možno uvažovat o vzniku 
odpovědnosti  za  škodu  žalované,  musí  být  přítomny  4  prvky  –  škoda,  zavinění,  protiprávní 
jednání  a  příčinná  souvislost  mezi  protiprávním  jednáním  a  zaviněním.  V daném  případě  bylo 
prokázáno,  že  žalovaná  poskytla  zdravotní  péči  ve  smyslu  ustanovení  §  2645  s péčí  řádného 
odborníka, tedy lege artis, a nebylo prokázáno, že by při ošetření ████████████ porušila 
zákonnou či smluvní povinnost dle ustanovení § 2910 a §2913 ve spojení s ustanovením § 2636 a 
násl. a § 1767 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. ani jinou smluvní povinnost. Jestliže byla příčinou smrti 
████████████  bodná  poranění  a  smrt  poškozené  nebylo  možno  odvrátit,  chybí  zde 
příčinná souvislost mezi jednáním zaměstnanců žalované a smrtí ████████████. Jestliže 
příčinou smrti nebyl zdravotnický zásah ani použití přístroje LUCAS při něm, neboť ke škodě by 
došlo, ať už by ke zdravotnickému zásahu a použití přístroje došlo či nikoli, nejde ani o škodu 
z provozní  činnosti  ve  smyslu  ustanovení  §  2924  o.z.  nebo  způsobenou  věcí  dle  §  2936  o.z. 
Žádné  ustanovení  zákona  tak  nezakládá  povinnost  žalované  odčinit  újmu,  kterou  nezpůsobila, 
nesouvisí s její  provozní  činností  a  nebyla  způsobena  věcí  při  zdravotnickém  zásahu  použitou. 
Z tohoto  důvodu  nepovažoval  soud  nárok  žalobkyně  za  důvodný  a  žalobu  v plném rozsahu 
zamítl.    
Podle  §  141  odst.  2  o.s.ř.  náklady  důkazů,  které  nejsou  kryty  zálohou,  jakož  i  hotové  výdaje 
ustanoveného zástupce, který není advokátem, a náklady spojené s tím, že účastník jedná ve své 
mateřštině nebo se dorozumívá znakovou řečí, platí stát. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle 
výsledků  řízení  proti  účastníkům  právo  na  náhradu  nákladů  řízení,  které  platil,  pokud  u  nich 
nejsou  předpoklady  pro  osvobození  od  soudních  poplatků.  Podle  §  151  odst.  1  věta  před 
středníkem o.s.ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, 
jímž se řízení u něho končí. V souzené věci vznikly státu náklady řízení spočívající v odměně za 
podání  znaleckého  posudku  ve  výši  6300,-  Kč,  kterou  je  ve  smyslu  §  141  odst.  2  o.s.ř.  Česká 
republika – Obvodní soud pro Prahu 10 povinna zaplatit znalci, a ve svědečném ve výši 3697,92 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Jarmila Knoblauová  

 
Kč, které je ve smyslu § 141 odst. 2 o.s.ř. Česká republika – Obvodní soud pro Prahu 10 povinna 
zaplatit  svědku  ████████████████.  S ohledem  na  to,  že  v řízení  byla  žalobkyně 
procesně neúspěšná a nejsou u ní předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, rozhodl 
soud, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení. 
O nákladech řízení bylo rozhodnuto  dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná měla  ve sporu 
plný  úspěch  a  vzniklo  jí  tak  právo  na  náhradu  nákladů  řízení  ve  výši  900,-  Kč.  Náklady  byly 
přiznány ve formě paušální náhrady nezastoupenému účastníku dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení 
s vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., konkrétně dle ust. § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 
této vyhlášky za tři úkony spočívající ve vyjádření k žalobě a účasti u dvou soudních jednání. 
Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 
160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. 
Poučení: 
Proti tomuto rozsudku  l z e  podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení 
k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Právo podat odvolání nemají osoby, 
které se tohoto práva vzdaly. 
Nebude-li  povinnost  stanovená  tímto  rozhodnutím  splněna  dobrovolně,  může  být  její  splnění 
vynucováno soudní exekucí. 
 
 
Praha 9. května 2018 
 
 
JUDr. Andrea Borovičková, Ph.D., v.r.  
soudkyně 
Shodu s prvopisem potvrzuje: Jarmila Knoblauová  

Document Outline