Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Propagace farmářských trhů'.

R o z h o d n u t í   o   o d v o l á n í  
 
 
Představenstvo  společnosti  Správa  zbytkového  majetku  MČ  Praha 3  a.s.,  IČO: 28533062, 
se sídlem  Praha  3  -  Žižkov,  Olšanská  2666/7,  PSČ  130 00,  zapsané  v obchodním  rejstříku 
vedeném  Městským  soudem  v Praze,  oddíl B,  vložka 15071  (dále  jen  „Správa  zbytkového 
majetku  MČ  Praha 3  a.s.“),  jako odvolací  orgán  ve  smyslu  § 16  odst. 5  zákona 
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen 
InfZ“, nebo „zákon o svobodném přístupu k informacím“), 
 
rozhodlo  v souladu  s § 16  odst. 3 InfZ  a   § 90  odst. 5  zákona  č. 500/2004 Sb.,  správní  řád, 
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), o odvolání tazatele, pana Bohumila Čápa, ze dne 
16. 8. 2018  podle  § 16  odst. 1  InfZ  (dále  také  jen  „Odvolání“)  proti  rozhodnutí  společnosti 
Správa zbytkového majetku  MČ Praha 3 a.s. jako  povinného subjektu  ve smyslu  § 2 odst. 1 
InfZ ze dne 15. 8. 2018 (dále také jen „Napadené rozhodnutí“) o částečném odmítnutí žádosti 
tazatele o poskytnutí informací ze dne 31. 7. 2018 
 
t a k t o :  
 
I. 
O d v o l á n í   t a z a t e l e   pana  Bohumila  Čápa  ze  dne  16. 8. 2018 
proti rozhodnutí  společnosti  Správa  zbytkového  majetku  MČ Praha 3  a.s. 
ze dne  15. 8. 2018  o  částečném  odmítnutí  žádosti  tazatele  o poskytnutí 
informací ze dne 31. 7. 2018  s e   z a m í t á .  
II. 
R o z h o d n u t í   společnosti  Správa  zbytkového  majetku  MČ Praha 3  a.s. 
ze dne  15. 8. 2018  o  částečném  odmítnutí  žádosti  tazatele  o poskytnutí 
informací ze dne 31. 7. 2018  s e   p o t v r z u j e .  
 
 


O d ů v o d n ě n í :  
 
I. 
Shrnutí odvolání 
 
1.  Představenstvu společnosti Správa zbytkového majetku  MČ Praha 3  a.s.  bylo ve smyslu 
§ 16 odst. 2 InfZ předloženo Odvolání, kterým tazatel brojil proti Napadenému rozhodnutí, 
kterým  byla  částečně  odmítnuta  žádost  tazatele  o poskytnutí  informací  ve smyslu 
§ 13 InfZ. 
 
2.  Představenstvo  nejprve  přistoupilo  ke  zkoumání  formálních  a  obsahových  náležitostí 
Odvolání.  Podle § 82  odst. 1 SŘ  platí,  že  odvoláním  lze  napadnout  výrokovou  část 
rozhodnutí,  jednotlivý  výrok  nebo  jeho  vedlejší  ustanovení,  přičemž  odvolání  jen  proti 
odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Podle § 82 odst. 2 SŘ platí, že odvolání musí mít 
náležitosti  uvedené  v § 37  odst. 2 SŘ  a  musí  obsahovat  údaje  o  tom,  proti  kterému 
rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními 
předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání 
uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého 
rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis 
zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník 
potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka. 
 
3.  Odvolání  obsahuje  označení  tazatele  (odvolatele),  označení  správního  orgánu, 
jemuž je určeno,  směřuje  proti  výroku  Napadeného  rozhodnutí,  kterým  bylo 
podle § 15 odst. 1  InfZ  odmítnuto  poskytnutí  informací  o  konkrétních  příjemcích 
prostředků  na  propagaci  včetně  rozsahu  prostředků,  a  to  z důvodu  ochrany  obchodního 
tajemství  ve  smyslu  § 9  odst. 1  InfZ.  Odvolání  je  odůvodněno  tak,  že  požadované 
informace nelze chápat jako předmět obchodního tajemství, neboť v požadovaném rozsahu 
a  úrovni  detailu  nesplňují  definiční  znaky  obchodního  tajemství  podle  § 504 zákona 
č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a nadto 
je poskytnutí informace o rozsahu a příjemcích veřejných prostředků vyjmuto z ochrany 


obchodního  tajemství  podle  § 9  odst. 2  InfZ.  Tazatel  se  domáhá  zrušení  odmítavé  části 
Napadeného rozhodnutí a poskytnutí požadovaných informací. 
 
4.  Odvolání  tak  naplňuje  předpoklady  uváděné  v  § 82  odst. 1  a  2  SŘ  tak,  aby  mohl  být 
proveden odvolací přezkum ze strany představenstva. Představenstvo tedy dále přistoupilo 
k věcnému přezkumu Odvolání. 
 
 
II. 
Ochrana obchodního tajemství 
 
5.  Odmítnutí poskytnutí informací o konkrétních příjemcích prostředků na propagaci včetně 
rozsahu  prostředků  odůvodnila  společnost  Správa  zbytkového  majetku  MČ  Praha 3  a.s. 
tak, že z hlediska definičních znaků obchodního tajemství podle § 504 OZ je nepochybné, 
že reklamní kampaň a propagační strategie jsou skutečnostmi, které mohou být předmětem 
obchodního tajemství, jelikož není pochyb o tom, že propagace výrobků, služeb či akcí je 
významným  aspektem  v rámci  příslušných  obchodních  kruhů,  který  není  jednotlivými 
podnikateli zveřejňován či zpřístupňován konkurenci, respektive široké veřejnosti, přičemž 
postupy a strategie v rámci reklamní a propagační kampaně, včetně struktury jednotlivých 
dodavatelů,  jimi  poskytovaných  služeb  a  výše  jednotlivých  výdajů  v této  oblasti,  jsou 
výsledkem složitých jednání a individuálních dohod mezi společností Správa zbytkového 
majetku  MČ  Praha 3  a.s.  a externích  dodavatelů.  Z tohoto  důvodu  požívají  ochrany 
obchodního tajemství ve smyslu § 9 odst. 1 OZ. 
 
6.  K tomu  představenstvo  uvádí,  že  tazatel  nijak  blíže  nerozepisuje,  proč  se  domnívá, 
že  by metody propagace a výdaje na ni vynaložené neměly být chráněny jako skutečnosti 
tvořící  obchodní  tajemství  společnosti  Správa  zbytkového  majetku  MČ  Praha 3  a.s., 
odkazuje pouze velmi stručně na požadovaný rozsah a úroveň detailu. Není zřejmé, co má 
touto argumentací tazatel na mysli. Určité skutečnosti jsou či nejsou součástí obchodního 
tajemství  z hlediska své povahy (z hlediska charakteru informací), nikoli  z hlediska své 
šíře  či  z hlediska  své  detailnosti.  Ačkoli  odůvodnění  tazatele  je  velmi  nedostatečné 


a nepřiléhavé,  odvolací  orgán  přesto  na  základě  Odvolání  pečlivě  posoudil  odůvodnění 
Povinného  subjektu  v  Napadeném  rozhodnutí  a povahu  jednotlivých  informací 
požadovaných  tazatelem,  přičemž  dospěl  k závěru,  že  Povinný  subjekt  nepochybil 
a neposkytnutí informací bylo plně v souladu s § 9 odst. 1 InfZ. 
 
7.  Na tomto místě je nutno upozornit na skutečnost, že definice obchodního tajemství podle 
§ 504 OZ je z povahy věci značně široká. Lze odkázat na komentářovou literaturu, podle 
které  již  za  dob  úpravy  obchodního  zákoníku  (zákona  č. 513/1991 Sb.)  jsou  „…jako 
skutečnosti obchodní povahy zmiňovány např. adresáře zákazníků, případně i dodavatelů, 
obchodní  záměry,  výrobní  náklady,  cenové  kalkulace  apod.;  za  skutečnosti  výrobní 
povahy byly považovány např. technologické postupy a metody, výrobní vzory a prototypy, 
receptury,  režimy  organizace  práce  při  výrobě  či montáži  atd.;  konečně  množině 
skutečností  technické  povahy  se  podřazovaly  např.  technické  plány  a  výkresy,  grafy 
postupu  montáže  apod.  (Furek,  A.  )“  Uvedené  je  nepochybně  plně  aplikovatelné  i za 
současné právní úpravy obchodního tajemství. 
 
8.  Požaduje-li tedy tazatel ve své podstatě portfolio obchodních partnerů  a výši prostředků 
jim  v rámci  obchodní  spolupráce  poskytnutých,  je  nepochybné,  že  z hlediska  výše 
zmíněné právní praxe tazatel žádá o poskytnutí informace o skutečnostech obchodní 
povahy spadajících pod pojem obchodního tajemství. Společnost Správa zbytkového 
majetku MČ Praha 3 a.s. přiléhavě tazateli vysvětlil, že oblast propagace je z hlediska 
konkurence  v dnešní  době  klíčovým  aspektem  v podstatě  každé  podnikatelské 
činnosti,  tedy  je  konkurenčně  významná,  určitá,  ocenitelná  a  v příslušných 
obchodních  kruzích  běžně  nedostupná  skutečnost  související  se  závodem,  přičemž 
společnost  Správa  zbytkového  majetku  MČ  Praha 3  a.s.  zajišťuje  ve  svém  zájmu 
odpovídajícím  způsobem  její  utajení  (prostřednictvím  vnitřních  předpisů,  ujednání 
ve smluvních  dokumentacích  a faktickými  bezpečnostními  opatřeními).  V tomto  směru 
tedy nelze odůvodnění v Napadeném rozhodnutí ničeho vytknout. Odvolání tazatele proto 
není v tomto ohledu důvodné. 
 
9.  Pokud  jde  o  argument  tazatele,  že  se  v případě  jím  požadovaných  informací  uplatní 
výjimka  z ochrany  obchodního  tajemství  uvedená  v  § 9  odst. 2  InfZ  (informace 
o veřejných prostředcích), je nutno upozornit na skutečnost, že odůvodnění Odvolání 


je  vnitřně  rozporné  a  nelogické,  jelikož  uplatnění  § 9  odst. 2  InfZ  předpokládá, 
že požadované informace jsou součástí obchodního tajemství, nicméně se na ně ochrana 
poskytovaná  obchodnímu  tajemství  nevztahuje.  Tazatel  však  jen  o  jednu  větu  dříve 
v Odvolání  tvrdí,  že  informace  jím  požadované  nejsou  součástí  obchodního  tajemství 
Povinného subjektu. Odvolací orgán přesto posoudil i tento argument tazatele, došel však 
k závěru, že ani tento není případný a nezakládá důvodnost Odvolání. 
 
10.  Podle  § 9  odst. 2  InfZ  se  při  poskytování  informace,  která  se  týká  používání  veřejných 
prostředků,  nepovažuje  poskytnutí  informace  o  rozsahu  a  příjemci  těchto  prostředků 
za porušení obchodního tajemství. Veřejnými prostředky se rozumí ve smyslu § 2 písm. g) 
zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů 
(zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „FinKon“), veřejné 
finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící státu nebo jiné právnické 
osobě uvedené v § 2 písm. a) FinKon (těmito právnickými osobami jsou organizační složka 
státu,  která  je  účetní  jednotkou  podle  zvláštního  právního  předpisu,  státní  příspěvková 
organizace, státní fond, územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy, 
příspěvková  organizace  územního  samosprávného  celku  nebo  městské  části  hlavního 
města  Prahy  a  jiná  právnická  osoba  zřízená  k  plnění  úkolů  veřejné  správy  zvláštním 
právním předpisem nebo právnická osoba zřízená na základě zvláštního právního předpisu, 
která hospodaří s veřejnými prostředky). 
 
11.  Společnost  Správa  zbytkového  majetku  MČ Praha 3  a.s.  je  obchodní  korporací 
ve smyslu  zákona  č. 90/2012 Sb.,  o  obchodních  společnostech  a  družstvech, 
ve znění pozdějších  předpisů,  a  nespadá  do  výčtu  právnických  osob  uvedených 
v § 2 písm. a)  FinKon.  Informace  požadované  tazatelem  tak  nejsou  informacemi 
o veřejných prostředcích podle § 9 odst. 2 InfZ. Odvolání tazatele proto není ani v tomto 
ohledu důvodné. 
 
 
 
 
 


IV. 
Rozhodnutí o Odvolání 
 
12.  Odvolací orgán po přezkoumání veškerých aspektů Napadeného rozhodnutí v odvolacím 
řízení dospěl k závěru, že Napadené rozhodnutí je nutno považovat ve zkoumaném rozsahu 
za odůvodněné a věcně správné. 
 
13.  Pokud  jde  o  samotné  rozhodnutí  odvolacího  orgánu  o  odvoláních  v režimu  zákona 
o svobodném  přístupu  k informacím,  jsou  zde  plně  aplikovatelná  ustanovení 
§ 90 odst. 1 a 5 SŘ  a § 92 SŘ  (viz k tomuto  Furek,  A.,  Rothanzl,  L.,  Jirovec,  T.  Zákon 
o svobodném  přístupu  k informacím.  Komentář.  1.  vydání.  Praha:  C.  H.  Beck,  2016, 
str. 843).  Vzhledem  ke  všem  výše  uvedeným  důvodům  je  Napadené  rozhodnutí 
ve všech výrocích  věcně správné,  odvolací orgán  proto neshledal důvod pro postup 
podle § 90 odst. 1 až 4 SŘ a ve smyslu § 90 odst. 5 SŘ Odvolání zamítnul a Napadené 
rozhodnutí potvrdil. 
 
 
P o u č e n í :  
Proti tomuto rozhodnutí představenstva společnosti Správa zbytkového majetku MČ Praha 3 
a.s. jako odvolacího orgánu ve smyslu § 16 odst. 2 InfZ se nelze dále odvolat. Toto rozhodnutí 
nabývá právní moci, jestliže bylo oznámeno odvolateli (tazateli). 
 
V Praze dne 17. září 2018 
 
 
 
Bc. Tomáš Kalivoda 
Ing. Zdeněk Zábojník 
 
předseda představenstva 
místopředseda představenstva