9 To 191/2018 - 406
USNESENÍ
Krajský soud v Plzni rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. května 2018 v trestní věci
obžalovaného
J
B
, narozeného
, bytem
, toho
času ve vazbě ve Vazební věznici Ostrov,
takto:
Stížnost obžalovaného J
B
proti usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze
dne 24. 4. 2018 č. j. 4 T 127/2017-386 se podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu
zamítá.
Odůvodnění:
1. Napadeným usnesením Okresní soud v Karlových Varech podle § 72 odst. 1 trestního řádu
ponechal obžalovaného J
B
ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c)
trestního řádu.
2. Proti usnesení podal včasnou stížnost obžalovaný prostřednictvím obhájce, stížnost však nebyla
konkrétněji zdůvodněna.
3. Krajský soud v Plzni z podnětu stížnosti obžalovaného přezkoumal podle § 147 odst. 1 trestního
řádu správnost výroku napadeného usnesení, jakož i správnost postupu předcházejícího řízení a
dospěl k závěru, že stížnost není důvodná.
4. Krajský soud nezjistil v řízení, které předcházelo vyhlášení napadeného usnesení, žádné procesní
vady vedoucí k jeho zrušení. Napadené usnesení je věcně správné a zákonné. Okresní soud
v odůvodnění uvedl, jaké úvahy ho vedly k závěru o ponechání obžalovaného Breziny ve vazbě
z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) trestního řádu. Krajský soud se s jeho argumenty zcela
ztotožnil a může na ně z důvodu stručnosti odkázat, zvláště za situace, kdy obžalovaný ani
prostřednictvím obhájce stížnost nezdůvodnil, a proto chybí konkrétní námitky, jimiž by se měl
soud druhého stupně zabývat.
5. Je nutno konstatovat, jak také činí okresní soud v napadeném usnesení, že soudy obou stupňů již
o vazbě obžalovaného několikrát rozhodovaly, krajský soud naposledy usnesením dne 12.12.2017.
6. Trestní stíhání je důvodné, což vyplývá zejména z toho, že ve věci bylo již meritorně
rozhodnuto, i když zatím nepravomocně, neboť obžalovaný podal proti rozsudku odvolání do
výroku o vině i do uloženého trestu. O jeho odvolání bude krajský soud rozhodovat 12.6.2018.
7. Okresní soud vysvětlil důvody, na základě kterých i nadále dovozuje vazbu útěkovou i
předstižnou. Krajský soud se s jeho závěry ztotožňuje a v podrobnostech na ně odkazuje. Lze
souhlasit s tím, že obžalovaný není k místu současného pobytu u své babičky významně vázán a
zejména že mu hrozí v případě uznání viny vysoký trest, který mu byl zatím nepravomocně
uložen v trvání pěti let. S ohledem na uvedené skutečnosti je obava, že by obžalovaný mohl
v případě propuštění na svobodu uprchnout nebo se skrývat, aby se trestnímu stíhání, potažmo
výkonu uloženého trestu vyhnul, zcela namístě. Pokud se týká vazby předstižné, tedy obavy
z opakování či pokračování v trestné činosti, ta stále vyplývá z charakteru stíhané trestné činnosti.
Obžalovaný měl poškozené vyhrožovat po delší dobu, nikoliv jednorázově, měl vůči ní použít i
násilí za účelem vykonání pohlavního styku a vynucovat si další způsoby sexuálního uspokojení.
Navíc se sexuálně motivovaného jednání měl dopustit ještě jako nezletilý vůči nezletilé dívce
v minulosti a obou jednání se měl dopustit pod vlivem alkoholu. Existuje tudíž důvodná obava,
Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Poláková.
2
9 To 191/2018
žw v případě propuštění na svobodu by mohl v obdobném jednání pokračovat.
8. S ohledem na uvedené skutečnosti proto krajský soud zamítl stížnost obžalovaného jako
nedůvodnou podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný další řádný opravný prostředek.
Plzeň 29. května 2018
JUDr. Eduard Wipplinger v. r.
předseda senátu
Vypracovala: Mgr. Daniela Jeřábková v. r.
Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Poláková.
