Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Rozsudek 53 T 1/2016'.

Si 85/2018 
 
 
R O Z H O D N U T Í 
 
 
Krajský soud v Brně  jako  povinný  subjekt  podle  §  2  odst.  1  zákona  č.  106/1999  Sb., 
o svobodném  přístupu  k informacím,  ve  znění  pozdějších  předpisů  (dále  jen  „InfZ“)  rozhodl 
podle § 8a, § 12, § 15 odst. 1, § 20 odst. 4 písm. a) InfZ ve spojení s § 67 a § 68 odst. 2 zák. č. 
500/2004  Sb.,  správní  řád,  ve  znění  pozdějších  předpisů  o  žádosti  žadatele  D. H.,  nar.  xxxx, 
bytem xxxxx, ze dne 7. 2. 2018 o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., 
 
t a k t o : 
 
Žádost  žadatele  ze  dne  7.  2.  2018  se  v  části  o  poskytnutí  „kopii rozsudku sp. zn. 53 T 1/2016“ 
podle § 8a InfZ ve spojení s § 15 odst. 1 InfZ v části týkající se chráněných informací, kterými 
jsou  osobní  údaje  (příjmení,  datum  narození,  bydliště  a  další  informace  přímo  vedoucí 
k identifikaci  osob)  účastníků  řízení  identifikovaných  v požadovaném  rozhodnutí  Krajského 
soudu v Brně č. j.  53 T 1/2016-1233 ze dne 26. 5. 2017  
o d m í t á .  
 
O d ů v o d n ě n í : 
 
 
Krajskému  soudu  v Brně  byla  dne  7.  2.  2018  doručena  ve  výroku  rozhodnutí  uvedená 
žádost žadatele podaná dle InfZ. 
Podle § 2 odst. 1 InfZ je Krajský soud v Brně povinným subjektem, který má podle InfZ 
povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. 
Podle § 8a InfZ informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické 
osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími 
jejich ochranu. 
Podle  §  12  InfZ  všechna  omezení  práva  na  informace  provede  povinný  subjekt  tak, 
že poskytne požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, 
u  nichž  to  stanoví  zákon.  Právo  odepřít  informaci  trvá  pouze  po  dobu,  po  kterou  trvá  důvod 
odepření. V odůvodněných případech povinný subjekt ověří, zda důvod odepření trvá. 
Stránka 1 z 4 
 

Si 85/2018 
Podle § 15 odst. 1 zákona pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá 
ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost 
odloží. 
Při poskytování informací v podobě soudních rozhodnutí je povinný subjekt povinen respektovat 
omezení práva nezbytné k ochraně práv druhých, tj. k ochraně účastníků soudních řízení (č. 17 
odst. 4, čl. 7 odst. 1, čl. 10 Listiny základních práv a svobod). 
Reflexi  výše  uvedeného  lze  spatřovat  v  rámci  InfZ  ve  výše  citovanému  ustanovení  § 8a  InfZ. 
Právním  předpisem  upravujícím  ochranu  osobnosti,  projevů  osobní  povahy,  soukromí  fyzické 
osoby  a  osobní  údaje  se  mimo  jiné  rozumí  zákon  č.  101/2000  Sb.,  o  ochraně  osobních  údajů 
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOOÚ“). 
 
Dle § 4 ZOOÚ se pro účely citovaného zákona rozumí: 
a)  osobním  údajem  jakákoliv  informace  týkající  se  určeného  nebo  určitelného  subjektu  údajů.  Subjekt  údajů 
se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě 
čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, 
kulturní nebo sociální identitu; 
b) citlivým údajem osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, 
členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním 
stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů; citlivým údajem je také biometrický 
údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů; 
d) subjektem údajů fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují; 
e)  zpracováním  osobních  údajů  jakákoliv  operace  nebo  soustava  operací,  které  správce  nebo  zpracovatel 
systematicky  provádějí  s  osobními  údaji,  a  to  automatizovaně  nebo  jinými  prostředky.  Zpracováním  osobních 
údajů  se  rozumí  zejména  shromažďování,  ukládání  na  nosiče  informací,  zpřístupňování,  úprava 
nebo pozměňování,  vyhledávání,  používání,  předávání,  šíření,  zveřejňování,  uchovávání,  výměna,  třídění 
nebo kombinování, blokování a likvidace; 
j)  správcem  každý  subjekt,  který  určuje  účel  a  prostředky  zpracování  osobních  údajů,  provádí  zpracování 
a odpovídá za něj. 
Ustanovení  §  5  odst.  2  ZOOÚ  obecně  stanoví  pravidlo,  podle  kterého  správce  může  zpracovávat 
osobní  údaje  pouze  se  souhlasem  subjektu  údajů.  Uvedené  ustanovení  ale  zároveň  vymezuje  výjimky 
z tohoto pravidla, tj. stanoví, že bez tohoto souhlasu je může zpracovávat: 
a) jestliže provádí zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce; 
b) jestliže je zpracování nezbytné pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro jednání 
o uzavření nebo změně smlouvy uskutečněné na návrh subjektu údajů; 
Stránka 2 z 4 
 

Si 85/2018 
c)  pokud  je  to  nezbytně  třeba  k  ochraně  životně  důležitých  zájmů  subjektu  údajů.  V  tomto  případě  je  třeba 
bez zbytečného odkladu získat jeho souhlas. Pokud souhlas není dán, musí správce ukončit zpracování a údaje 
zlikvidovat;  
d) jedná-li  se  o  oprávněně  zveřejněné  osobní  údaje  v  souladu  se  zvláštním  právním  předpisem.  Tím  však  není 
dotčeno právo na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů;   
e) pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby; 
takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého 
a osobního života;  
f) pokud poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají 
o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení, nebo 
g) jedná-li se o zpracování výlučně pro účely archivnictví podle zvláštního zákona. 
Dle § 5 odst. 3 ZOOÚ dále platí, že provádí-li správce zpracování osobních údajů na základě zvláštního 
zákona, je povinen dbát práva na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů
Dle § 10 ZOOÚ při zpracování osobních údajů správce a zpracovatel dbá, aby subjekt údajů neutrpěl újmu 
na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, a také dbá na ochranu před neoprávněným 
zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů.  
Obecně  tedy  platí,  že  informace  zahrnující  osobní  údaje  může  být  poskytnuta  pouze 
se souhlasem  subjektu  údajů,  pokud  nelze  dospět  k  závěru,  že  je  namístě  aplikovat  některou 
z výjimek  z  uvedených  pravidel  (srov.  §  5  odst.  2  ZOOÚ).  Při  posuzování,  která  z  výjimek 
v konkrétním  případě  připadá  v  úvahu,  pak  musí  vycházet  taktéž  z  pravidla  stanoveného 
v § 10 ZOOÚ a poměřovat obě proti sobě stojící základní práva – ochranu soukromí a osobního 
života (subjektu údajů) a právo na informace (svědčící žadateli). 
Pokud  povinný  subjekt  poskytuje  soudní  rozhodnutí,  ve  kterém  je  identifikovatelný  účastník, 
a rozhodnutí soudu obsahuje jeho osobní údaje (jméno, příjmení, datum narození, bydliště), tedy 
ve  smyslu  §  4  písm.  e)  ZOOÚ  zpracovává  osobní  údaje,  musí  tak  činit  v  souladu  s  dikcí 
§ 5 odst. 3, resp. § 10 ZOOÚ. 
Povinný subjekt nemá souhlas subjektů údajů s poskytováním výše uvedených chráněných 
údajů. Uvedené údaje by mohly vést k identifikaci osob. 
Povinný subjekt dospěl k závěru, že na danou věc nelze aplikovat některou z výjimek stanovenou 
v § 5 odst. 2 ZOOÚ. 
Povinný  subjekt  tak  s poukazem  na  ochranu  soukromí  a  osobního  života  účastníků  řízení 
postupoval  dle  §  12  InfZ,  kdy  žadateli  poskytl  požadované  informace  včetně  doprovodných 
informací po vyloučení údajů o účastnících řízení, které poskytl v rozsahu dle § 6 odst. 5, 6 a 7 
Instrukce  Ministerstva  spravedlnosti  ČR  ze  dne  24.  07.  2009  č.  j.  13/2008-SOSV-SP,  kterou 
se provádějí některá ustanovení zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, 
ve znění pozdějších předpisů. 
Stránka 3 z 4 
 

Si 85/2018 
Popsaným  postupem  povinný  subjekt  žádosti  žadatele  zčásti  nevyhověl,  a  proto  dle 
§ 15 odst. 1 InfZ ve lhůtě pro vyřízení žádosti vydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti v rozsahu 
uvedeném ve výroku tohoto rozhodnutí. 
 
P o u č e n í :   Proti  tomuto  rozhodnutí  povinného  subjektu    l  z  e    podat  odvolání 
ve lhůtě  15  dnů  ode  dne  doručení  tohoto  rozhodnutí  k nadřízenému 
orgánu,  kterým  je  Ministerstvo  spravedlnosti  České  republiky,  a  to 
prostřednictvím Krajského soudu v Brně. 
 
 
Brno 22. 2. 2018 
 
…………………………….. 
Mgr. Eva Sigmundová 
asistentka předsedy Krajského soudu v Brně 
Stránka 4 z 4