Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Rozsudek 53 T 1/2016'.


 
53 T 1/2016-1233 
 
 

 
 
 
ČESKÁ REPUBLIKA  
 
 
R O Z S U D E K 
 
J M É N E M    R E P U B L I K Y 
 
 
Krajský soud v Brně rozhodl v hlavním líčení konaném dne 26. května 2017 v senátě 
složeném  z  předsedy  Mgr.  Daniela  Plška  a  přísedících  Emila  Cupala  a  JUDr.  Kateřiny 
Hudcové, t a k t o:  
 
Obžalovaní 
 
RNDr. A. Ř., 
nar. xxx v Xxxx,  
bytem Xxxx,  
ředitel Xxxx o.p.s., IČ: xxx, 
 

 
Ing. R. L., roz. Ř., 
nar. xxx v Xxxx,  
bytem Xxxx,  
lektor v Xxxx o.p.s., IČ: xxx, 
 
jsou vinni, že 

-pokračování 

53 T 1/2016 
 
po předchozí společné domluvě s vědomím neoprávněného využití finančních prostředků pro 
společnost  Xxxx,  a.s.,  IČ:  xxx,  se  sídlem  Xxxx,  v níž  RNDr.  A.  Ř.  působil  jako předseda 
představenstva  a  Ing.  R.  L.,  jako  místopředsedkyně  představenstva  a  finanční  ředitelka, 
s vědomím, že společnost nebude schopna plnit podmínky dále uvedených smluv a peníze na 
základě nich jí poškozenou vyplacené použije ke splacení dluhů společnosti  Xxxx, případně 
na její běžný provoz, nejprve 
1.  dne  13.8.2009  v Hodoníně  podepsal  RNDr.  A.  Ř.  za  společnost  Xxxx  na  straně 
příjemce  Grantovou  smlouvu  č.  xxx  s  organizací  Dům  zahraničních  služeb  MŠMT, 
Národní agentura pro evropské vzdělávací programy, IČ: 61386839, Na Poříčí 1035/4, 
110  00  Praha  1,  jejímž  předmětem  bylo  přidělení  grantu  v  maximální  výši  50.000,- 
EUR příjemci za účelem realizace projektu mobility s názvem "Začněme v Evropě" v 
rámci programu Xxxx, který byl výlučně hrazen z prostředků Programu celoživotního 
učení  Evropské  unie,  schváleného  Evropskou  komisí,  pro  období  smluvního  trvání 
akce  od  1.9.2009  do  30.5.2011,  se  smluvně  stanoveným  účelovým  určením 
grantových  prostředků  na  náklady  na  pedagogickou,  kulturní  a  jazykovou  přípravu 
účastníků,  na  pobytové  náklady  účastníků  a  doprovodných  osob  v  zahraničí,  na 
cestovní  náklady  a  na  náklady  na  organizaci  mobility.  Na  základě  smlouvy 
poukázal  Dům  zahraničních  služeb  dne  3.9.2009  zálohovou  platbu  ve  výši  30.000,- 
EUR (dle  kurzovního  lístku   ČNB  v  přepočtu  768.450,-  Kč)  na  zvlášť  k tomu  R.  L., 
jednající jménem společnosti Xxx, zřízený bankovní účet č. xxx vedený u Komerční 
banky, a.s., v měně Euro. 
 
Poté R. L. vybrala z tohoto účtu peníze v měně Euro, obratem je směnila na české koruny a 
vložila do pokladny společnosti Xxxx, takto: 
  dne 4.9.2009 směnila částku  4.000,00 EUR, a po směně do pokladny vložila 101.200,- 
Kč, 
  dne  16.10.2009  směnila  částku  13.500,00  EUR,  a  po  směně  do  pokladny  vložila 
349.312,50 Kč, 
  dne  27.10.2009  směnila  částku  10.000,00  EUR,  a  po  směně  do  pokladny  vložila 
258.950,- Kč, 
  dne  20.11.2009  směnila  částku  2.450,00  EUR,  a  po  směně  do  pokladny  vložila 
62.695,50 Kč, 
 

-pokračování 

53 T 1/2016 
celkem  tak  uvedeným  způsobem  neoprávněně  odčerpala  z účtu  k projektu  Xxxx  částku 
29.950,- EUR v rozporu s účelovým určením grantových prostředků. Tuto částku po směně na 
tuzemskou měnu vložila do pokladny  společnosti  Xxxx ve výši  celkem  772.158,- Kč, která 
poté  byla  podle  jejích  pokynů  použita  na  úhradu  splatných  závazků  společnosti  XXxx, 
nesouvisejících s programem Xxxx,  
 
2.  dne  17.8.2009  v Hodoníně  podepsal  RNDr.  A.  Ř.  za společnost  Xxxx jako  příjemce 
Grantovou  smlouvu  č.  xxx s   organizací  Dům  zahraničních  služeb  MŠMT,  Národní 
agentura pro evropské vzdělávací programy, IČ:61386839, Na Poříčí 1035/4, 110 00 
Praha  1,  jejímž  předmětem  bylo  přidělení  grantu  v  maximální  výši  14.800,-  EUR 
příjemci na projekt partnerství Xxxx v rámci evropského projektu hrazeného výlučně 
z prostředků  Programu  celoživotního  učení  Evropské  unie,  schváleného  Evropskou 
komisí,  pro  smluvní  období  trvání  akce  od  1.9.2009  do  31.7.2011,  se  smluvně 
stanoveným  účelovým  určením grantových prostředků na náklady 12-ti zahraničních 
mobilit/cest  za  účasti  minimálně  16  různých  účastníků  do  partnerských  institucí 
schválených  poškozenou  k financování.  Na  základě  smlouvy  poukázal  Dům 
zahraničních  služeb   dne  14.9.2009  zálohovou  platbu  ve  výši  11.840,-  EUR (dle 
kurzovního lístku ČNB v přepočtu 301.387,- Kč) na zvlášť k tomu A. Ř., jednajícím 
jménem  společnosti  Xxxx, zřízený bankovní účet  č. xxx vedený  u Komerční  banky, 
a.s., v měně Euro. 
 
Poté Ing. R. L.  vybrala nebo dala pokyn k převodu peněz z tohoto účtu takto:  
  dne  18.9.2009  pokladní  K.  B.  k převodu  částky 4.055,15  EUR internetovým 
bankovnictvím na  korunový účet  společnosti Xxxx a.s., č. xxx, kam bylo po převodu 
na českou měnu připsáno 100.000,- Kč,  
  dne  22.9.2009  vybrala  částku  4.000,-  EUR  a  po  směně  na  české  koruny  je  ve  výši 
100.000,- Kč vložila do pokladny  společnosti Xxxx,    
  dne  23.9.2009 vybrala  částku 3.700,-  EUR a  po  směně  na  české  koruny  je  ve  výši 
93.110,50 Kč vložila do pokladny společnosti Xxxx   
Celkem  tak  uvedeným  způsobem  neoprávněně  odčerpala  z účtu  k projektu  Xxxx  v rozporu 
s účelovým určením grantových prostředků částku 11.755,15 EUR, kterou dílem po směně na 
tuzemskou měnu vložila do pokladny společnosti  Xxxx ve výši celkem 193.110,50 Kč a ve 
zbylé  části  ji  bezdůvodně  převedla  na  jiný  korunový  účet  společnosti  Xxxx  č.  xxx,  a  které 
 

-pokračování 

53 T 1/2016 
byly  poté  k jejímu  pokynu  použity  na  úhradu  splatných  závazků  společnosti  Xxxx, 
nesouvisejících s programem Xxxx.  
Tímto  jednáním  způsobili  organizaci  Dům  zahraniční  spolupráce,  Národní  agentura  pro 
evropské vzdělávací programy, IČO: 61386839, se sídlem Na Poříčí 1035/4, 110 00 Praha 1, 
škodu v celkové výši 1.069.837,- Kč, 
t e d y 
 
neoprávněně  použili  finanční  prostředky,  které  tvoří  výdaje  rozpočtů  spravovaných 
Evropskou unií a způsobili takovým činem značnou škodu. 
 
T í m   s p á c h a l i 
 
zločin  poškození  finančních  zájmů  Evropské  unie  podle  §  260  odst.  2,  odst.  4  písm.  c) 
trestního zákoníku  
 
a odsuzují se  
 
podle § 260 odst. 4 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 
6 (šesti) měsíců u každého z obžalovaných.  
 
Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon uloženého trestu podmíněně 
odkládá na zkušební dobu v trvání 4 (čtyř) roků u každého z obžalovaných.   
 
Podle § 82 odst. 2 trestního zákoníku se oběma obžalovaným ukládá, aby ve zkušební 
době  podmíněného  odsouzení  podle  svých  sil  nahradili  škodu,  kterou  trestným  činem 
způsobili. 
 
Podle § 73 odst. 1, 3 trestního zákoníku se každému z obžalovaných ukládá trest zákazu 
činnosti  spočívající  v zákazu  výkonu  funkce  statutárního  orgánu  a  prokuristy  v obchodních 
korporacích nebo člena  orgánu obchodní  korporace nebo zastoupení  obchodní  korporace na 
základě plné moci na dobu 4 (čtyř) roků.   
 
 

-pokračování 

53 T 1/2016 
Podle § 228 odst. 1 trestního řádu je obžalovaná Ing. R. L. povinna zaplatit na náhradě 
škody  poškozenému  Dům  zahraniční  spolupráce,  Na  Poříčí  1035/4,  110  00  Praha  1, 
IČO 61386839, částku ve výši 1 000 911,74 Kč.  
 
Podle  §  229  odst.  1  trestního  řádu  se  poškozený  Dům  zahraniční  spolupráce,  Na  Poříčí 
1035/4,  110  00  Praha  1,  IČO 61386839,  odkazuje  vůči  obžalovanému  RNDr.  A.  Ř. 
s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.  
 
Podle  §  229  odst.  2  trestního  řádu  se  poškozený  Dům  zahraniční  spolupráce,  Na  Poříčí 
1035/4,  110  00  Praha  1,  IČO 61386839,  odkazuje  vůči  obžalované  Ing.  R.  L.  se  zbytkem 
uplatněného nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.  
 
 
 
O d ů v o d n ě n í 
 
 
Z dokazování  provedeného  u  hlavního  líčení  vzal  soud  za  prokázáno,  že  8.2.2000 
vznikla  zápisem  do  obchodního  rejstříku  společnost  Xxxx  a.s.,  IČ xxx.  V této  od  počátku 
figuroval  jako  předseda  představenstva  obžalovaný  RNDr.  A.  Ř.  a  jako  místopředsedkyně 
představenstva  obžalovaná  Ing.  R.  L..  Společnost  se  zabývala  zejména  školící  činností, 
postupně  v průběhu  let  rostla,  měla  stále  více  zaměstnanců  a  pobočky  v různých  okresech. 
Společnost  žádala  i  o  poskytnutí  grantových  prostředků.  Takto  požádala  5.2.2009  Dům 
zahraničních  spolupráce  Ministerstva  školství,  mládeže  a  tělovýchovy  (dříve  Dům 
zahraničních  služeb),  IČ 61386839,  o  poskytnutí  grantových  prostředků  v rámci  programu 
Xxxx.  Poté,  co  bylo  poskytnutí  grantových  prostředků  22.5.2009  schváleno,  obžalovaný 
RNDr.  A.  Ř.  jako  předseda  představenstva  Xxxx  a.s.  podepsal  dne  13.8.2009  v Hodoníně 
grantovou smlouvu č. xxx, jejímž předmětem bylo přidělení grantu v maximální výši 50 000 
euro společnosti Xxxx a.s. pro období trvání akce od 1.9.2009 do 30.5.2011, kdy na základě 
této smlouvy poukázal na zvlášť k tomu obžalovanou Ing. R. L. zřízený bankovní účet č. xxx 
vedený u Komerční banky a.s., pobočka Hodonín v měně euro. Dne 3.9.2009 poukázal Dům 
zahraničních služeb na tento účet zálohovou platbu ve výši 30 000 euro, což v přepočtu činí 
768 450  Kč.  Krátce  poté  obžalovaná  Ing.  L.  vybrala  z tohoto  účtu  vedeného  v měně  euro 
peníze,  obratem  je  směnila  na  české  koruny,  vložila  je  do  společnosti  Xxxx  a  to  tak,  že 
4.9.2009  vybrala  částku  4 000  euro,  16.10.2009  vybrala    částku  13 500  euro,  27.10.2009 
vybrala  částku  10 000  euro  a  20.11.2009  vybrala  částku  2 450  euro.  Takto  neoprávněně 
odčerpala  z  účtu  vedeného  k projektu  Xxxx  celkem  29 950  euro  v rozporu  s účelovým 
určením  grantových prostředků. Z uvedené částky  vložené v českých korunách do pokladny 
Xxxx  a.s.  byly  poté  na  její  příkaz  peníze  použity  na  úhradu  splatných  závazků  společnosti, 
které ovšem nijak nesouvisely s programem Xxxx.  
 
Dne 16.2.2009 společnost Xxxx a.s. podala přihlášku do projektu partnerství Xxxx a po 
jejím  schválení  20.7.2009  obžalovaný  RNDr.  A.  Ř.  jako  místopředseda  představenstva  dne 
17.8.2009 podepsal za společnost Xxxx a.s. grantovou smlouvu č. xxx s Domem zahraničních 
služeb Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jejímž předmětem bylo přidělení grantu 
v maximální  výši  14 800  euro  na  projekt  partnerství  Xxxx.  Smluvně  bylo  stanoveno  období 
 

-pokračování 

53 T 1/2016 
trvání akce od 1.9.2009 do 31.7.2011 a grantové prostředky měly být použity na náklady 12 
zahraničních  mobilit  (cest)  za  účasti  minimálně  16  různých  účastníků  do  partnerských 
institucí.  Dům  zahraničních  služeb  dne  14.9.2009  poukázal  na  účet  č.  xxxx  vedený  u 
Komerční  banky  a.s.,  pobočka  Hodonín  v měně  euro  zvlášť  k tomu  zřízený  RNDr.  Ř., 
zálohovou  platbu  ve  výši  11 840  Kč.  Poté  obžalovaný  Ing.  L.  z tohoto  účtu  vybrala 
v hotovosti  nebo  dala  pokyn  k převodu  peněz  18.9.2009  v  částce  4 055,15  euro,  22.9.2009 
v částce 4 000 euro a 23.9.2009 v částce 3 700 euro. Celkem tak ze zvláštního účtu zřízeného 
pouze  k projektu  Xxxx  neoprávněně  odčerpala  v rozporu  s účelovým  určením  grantových 
prostředků  částku  11 755,15  euro,  která  byla  poté  podle  jejího  pokynu  použita  na  úhradu 
splatných závazků společnosti Xxxx a.s., které ovšem nesouvisely s programem Xxxx. Tímto 
společným  jednáním  obžalovaní  RNDr.  A.  Ř.  a  Ing.  R.  L.  způsobili  Domu  zahraniční 
spolupráce  Ministerstva  školství,  mládeže  a  tělovýchovy  (dříve  Dům  zahraničních  služeb) 
škodu v celkové výši 1 069 837 Kč.  
 
 
Oba  obžalovaní  popřeli  spáchání  trestné  činnosti  kladené  jim  podanou  obžalobou  za 
vinu. 
 
Obžalovaný RNDr. A. Ř. 
(č.l. 1151 a 257) se vyjádřil k podané obžalobě, kdy uvedl, 
že nenašel jediný důkaz, že by tak učinili po předchozí společné domluvě. Zpochybnil, že by 
jednali  s vědomím,  že  společnost  nebude  schopna  plnit  podmínky,  neboť  v okamžiku,  kdy 
žádali  granty  a  v okamžiku,  kdy  se  podepisovaly  smlouvy,  společnost  měla  dostatek 
finančních prostředků na to, aby plnila podmínky smlouvy.  
 
Oba dva granty dostaly zálohu. Jeden 60, druhý 80% na provoz. Granty trvají dva roky. 
Dostali  zálohu  na  14-18  měsíců  realizace  projektů.  Z tohoto  pohledu  bylo  ve  společnosti 
dostatek finančních prostředků, aby projekty byly financovány.  
 
Společnost v letech 2000 až 2009 realizovala zhruba 100 projektů  v celkovém objemu 
cca  750 000 000  Kč.  V těch  sto  projektech  bylo  10-20  Xxxx  za  10  let.  Všech  100  projektů 
prošlo kontrolou. Všechny projekty byly uzavřeny zdárně. U žádného se nestalo, že by peníze 
museli  jako  celek  vracet,  protože  nebyly  realizovány.  Všechny  projekty  byly  řádně 
vyúčtovány,  nikdy  nebyly  prostředky  vraceny  a  i  dva  projekty  popsané  v obžalobě  byly 
realizovány zcela standardně.  
 
Firmu budovali 10 let, byla největší na trhu. V roce 2010 firma skončila. Obžaloba je 
viní  v roce  2009  ze  špatné  realizace  dvou  projektů  a  dalších  10  projektů  bylo  řádně 
ukončených. Firma ten rok měla řádově desítky milionů obratů, částka 1 000 000 Kč je setina 
nebo na úrovni 2-3% obratu.  
Na dotazy uvedl, že ekonomická situace společnosti Xxxx v roce 2009 byla taková, že 
skončilo tzv. první plánovací období – Operační program rozvoje lidských zdrojů a začínalo 
druhé  plánovací  zdrojů  –  operační  program  Lidské  zdroje  a  zaměstnanost.  Samozřejmě 
registrovali pokles zakázek, nicméně pokles nebyl tak velký, aby to neustáli. Měli prostředky 
z minulých  let.  Firma  přežila  rok  2009  relativně  v pohodě.  Kdyby  tomu  tak  nebylo,  tak  by 
firma  v roce  2009  skončila.  Za  rok  2009  společnost  vykázala  ztrátu,  ale  ztráta  byla 
ufinancovatelná  z prostředků,  které  měli.  Částku  7,5  milionu  Kč  vkládali  proto,  aby  firmu 
dofinancovali, aby ji stabilizovali, aby firma neměla problém.  
 
Úvěrové zatížení bylo na výstavbu firmy a na zařízení firmy. Bylo to rozloženo na delší 
období. Splátky se platily asi měsíčně, ale v jaké výši neví. Náklady na chod společnosti byly 
 

-pokračování 

53 T 1/2016 
řádově  miliony  korun  měsíčně.  Sestávalo  to  z realizace  projektů.  Projekty  vyžadovaly 
náklady, které se řešily.  
 
V 10. měsíci roku 2010 byl na firmu vyhlášen konkurs. V roce 2010 nezískali dostatek 
zakázek,  aby  ufinancovali  tak  velkou  firmu.  Kdo  podával  insolvenční  návrh  přesně  neví. 
Nejvýznamnějšími věřiteli byly banky, chtěly peníze za budovy. To byly asi největší částky. 
Odkdy se nesplácelo bankám neví.  
 
Zálohové  prostředky  vyplacené  na  granty  byly  použity,  projekty  byly  zahájeny. 
Prostředky byly průběžně používány na řešení projektů. V projektu Xxxx musí být stanoven 
řešitelský tým. Jsou to mzdy na financování těchto lidí.  
 
V rámci  projektu  Xxxx  lidé  měli  vyjíždět.  Peníze  pak  byly  používány  pro  cestovní 
účely. Konkrétně 2x dva lidé vyjeli, dva lidé do Francie, dva do Itálie a ty cesty z toho byly 
financovány.  
 
V roce 2009 byl ve společnosti Xxxx v pozici generálního ředitele, obžalovaná L. byla 
v pozici ředitelky ekonomické divize.  
 
Pokud přišly společnosti Xxxx grantové prostředky od poskytovatele, tak každý projekt 
měl nějaký rozpočet. Pravidla hry toho projektu byly popsány a v rámci těch pravidel hry byla 
i  ekonomika.  Ekonomika  se  sestává  ze  systému  účetnictví  a  ze  systému  financování. 
Účetnictví  vedla  příslušná  účetní  a  návrhy  na  zaplacení  chodily  ředitelce  divize,  která  je 
schválila či neschválila, realizovala či nerealizovala. Finanční toky ve společnosti Xxxx řídila 
ředitelka ekonomické divize obžalovaná L.. Pokud se jednalo o nějaké zásadní rozhodnutí, tak 
o tom byl informován a případně to řešili.  
 
V projektech Xxxx a Xxxx nebyla realizována aktivita, která by se platila do zahraničí. 
Hlášení  k projektům  částečně  plnili,  částečně  ne,  ale  k vypovězení  smlouvy  vedly  až 
opakované  urgence  v roce  2011  a  na  to  už  neměli  vliv.  Většina  nákladů,  které  hradili,  byla 
v českých korunách. Proto bylo euro převedeno na koruny. Vybráno to bylo, protože se to tak 
dělalo 10 let. Každý projekt měl samostatný účet. 
 
 
Obžalovaná  Ing.  R.  L.  (č.l.  1158  a  248)  vypověděla,  že  vzdělávání  běželo  několika 
směry.  Jednak  to  byly  grantové  projekty  z operačního  programu  Rozvoje  lidských  zdrojů. 
Tyto grantové projekty měly předepsané náklady, musely se utratit tak, jak bylo předepsáno. 
Výsledkem těch grantových projektů bylo, že zaměstnali nebo umístili do zaměstnání určitý 
počet  lidí.  Další  skupinou  vzdělávání  byly  tendry,  tzn.  klasické  zakázky.  Grantové  projekty 
jsou o tom, že dostanete prostředky a ty prostředky utratíte nebo neutratíte, ale nikdy se tam 
nesmí vytvořit zisk.  
 
V roce  2004,  když  vstoupila  republika  do  Evropské  unie,  se  vzdělávání  začalo 
spolufinancovat  z evropských  peněz.  Jako  společnost  na  to  byli  připraveni,  zaměstnanci  ty 
projekty  psali  a  hlídali,  kde  byly  výzvy  po  celé  republice  a  snažili  se  do  výzev  umístit  a 
nějaké  prostředky  na  vzdělávání  získat.  V roce  2007,  kdy  byli  na  vrcholu,  měli  obrat  229 
milionů Kč za rok a 13,5 milionu Kč zisku. Předtím měli obrat 177 milionů Kč se ziskem asi 
2 nebo 3 miliony, předtím měli obrat asi 70-80 milionů Kč se ziskem taky asi 2 miliony Kč. 
Kromě  toho,  že  vzdělávali,  měli  i  doplňkové  činnosti,  prodávali  počítače,  měli  vlastní 
tiskárnu,  kde  tiskli  vlastní  skripta  pro  výuku  na  rekvalifikace.  Měli  systémové  služby.  Měli 
 

-pokračování 

53 T 1/2016 
programátory, kteří prodávali software a poskytovali služby. Museli mít centrální informační 
systém.  Přes celou republiku si vzájemně sdělovali informace a byli na sebe navázáni, aby se 
společnost dala řídit.  
 
Podle  typů  projektů  byl  vždycky  odlišný  způsob  financování.  Xxxx  a  Xxxx  byly  jen 
poskytnuté  zálohy,  to  nebyly  příspěvky.  Konečná  výše  příspěvku  se  určovala  po  skončení 
projektu. O výši  zálohy  rozhodovala Národní agentura. Konkrétně u programu  Xxxx to  byl 
dokonce  příspěvek  tzv.  paušální,  tam  vůbec  nerozhodovaly  výdaje,  mohly  být  výdaje 
jakékoliv. Rozhodovalo to, jestli 12 lidí opravdu na ty cesty vyjede.  
 
Když  by  projekt  dokončili  až  do  roku  2011,  tak  by  se  vyhodnotilo,  kolik  cest  se 
absolvovalo,  kolik  lidí  na  cesty  vyjelo,  jestli  se  to  opravdu  splnilo.  Národní  agentura  by  to 
všechno jakoby spočítala a řekla kolik dá peněz. Nemuseli dát to,  co je ve smlouvě, to byla 
maximální  hodnota.  Když  by  se  to  nesplnilo,  tak  by  se  vyúčtovala  záloha  a  buď  by  se 
doplácelo  nebo  by  se  vracelo.  Takže  vůbec  nešlo  o  to,  že  by  ty  peníze  nemohli  použít.  Ty 
peníze  naopak  museli  použít,  protože  vycestovaným  lidem  propláceli  cestovní  náhrady, 
propláceli  jim  ubytování  ve  Francii  a  Itálii  a  Národní  agenturu  nezajímalo,  kolik  to  stálo. 
Národní agentura na to dala paušální příspěvek a rozhodoval jenom počet cest.  
 
V příručkách není řečeno, že ty peníze nemůže vybrat, ani to tam nemůže být, protože 
jízdenky se platily hotově a ne v eurech, platilo se pojištění, to také nešlo v eurech a platilo se 
všechno  hotově.  Žádný  projekt  nezakazoval,  ani  ty  Xxxx,  že  by  se  peníze  nesměly  z účtu 
vybrat.  
 
U  Xxxx  byl  paušální  příspěvek,  se  kterým  si  mohli  dělat  úplně  co  chtěli.  
V elektronickém účetnictví existují zápisy o tom, že bylo vyúčtováno cestovné a právě na dvě 
cesty 10.12.2009 a existuje účetní doklad ze 7.6.2010.  
 
Nesouhlasí  s tím,  že  to  bylo  konáno  se  záměrem  ty  peníze  zcizit  nebo  neoprávněně 
použít. Přihlášky byly podány v únoru 2009. Zpracování projektu muselo začít nejpozději na 
podzim roku 2008. Asi těžko by v únoru 2009 věděli, že na podzim 2010 dojde ke konkursu.  
 
Kromě záloh, které občas dostali, všechny aktivity museli financovat z vlastních zdrojů. 
Měla  spočítáno,  že  v letech  2008,  2009  průběžně  do  aktivit  vkládali  měsíčně  4  miliony 
vlastních korun, aby vůbec v realizaci mohli pokračovat dál.  
 
Je  obviněná,  že  peníze  vybrala  z účtu.  Znovu  opakuje,  že  neexistuje  žádná  smlouva, 
žádná příručka, která by to zakazovala. V tu dobu jí nikdo nezakazoval, aby ty peníze vybírala 
z účtu.  
Podle  jejího  názoru  Dům  služeb  má  velký  problém  v tom,  že  ty  peníze  nemá 
vyúčtované.  Kdyby  se  po  skončení  projektu  poslala  závěrečná  zpráva,  napsalo  by  se 
realizovalo  se  toto,  zbytek  se  nerealizoval,  výsledek  je  ten,  že  se  buď  má  vracet  nebo 
doplácet, tak by Dům služeb byl naprosto v pohodě, protože by všechno měl zadministrované. 
Bohužel závěrečná zpráva se tam nedostala, v tu dobu už ve funkci nebyli.  
 
Na dotazy uvedla, že v roce 2009 ekonomická situace společnosti Xxxx nebyla špatná. 
Sice  klesl  obrat,  ale  ublížilo  jim  ke  konci  roku  nebo  možná  až  v roce  2010  lavina  toho,  že 
zaměstnanci zjistili, že insolvencí získají rychle vyplacené odstupné. Od zaměstnanců to cítila 
jako křivdu,  museli stavy  snížit. Na tu  situaci  reagovali, ale nebyli na tom finančně špatně. 
Vložili vlastní prostředky hlavně z toho titulu, že to chtěli posílit a že očekávali, že na začátku 
 

-pokračování 

53 T 1/2016 
roku  2009  nebo  ve  druhém  čtvrtletí  se  objevily  další  výzvy  na  druhé  plánovací  období  na 
operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, který měl trvat od roku 2009 do roku 2013. 
Čekali  na  tyto  výzvy,  ale  věděli,  že  už  350  lidí  tam  neudrží.  Hospodářský  výsledek  v roce 
2009  skončil  určitě  se  ztrátou.  Tam  se  promítlo  18  milionů  Kč  odstupného  a  obrat  už  byl 
jenom 30-40 milionů. 
 
Měsíční  náklady  na  chod  společnosti  byly  různé.  V době  rozkvětu  v  roce  2007  hrubé 
mzdy  činily  až  7  milionů  Kč  měsíčně.  Měli  slušné  mzdy  pro  zaměstnance,  průměrná  mzda 
vyšších zaměstnanců byla kolem 40 000 Kč a na nižších postech 27 000 Kč.  
 
Peníze poskytnuté z grantů byly použity na cesty a dále byly administrativní náklady, na 
které  měli  nárok.  Nedá  se  odpovědět,  na  co  konkrétně  byly  zálohové  peníze  použity.  Po 
skončení projektu se všechno sepsalo a vyúčtovalo.  
 
Nedokáže  říct,  kde  byly  použity  a  k čemu  sloužily  peníze  z Xxxx  a  kde  skončil  ten 
zbytek.  Odešli  z firmy  v desátém  měsíci.  Jiné  projekty  měly  přesně  předepsáno,  na  mzdu 
půjde  10 000  Kč,  na  kancelářský  papír  2 000  Kč.  Xxxx  ani  Xxxx  to  neměli.  Xxxx  mají 
skupinové položkové výdaje a Xxxx nemají výdaje vůbec. Tam se jedná jenom o počty cest. 
Zaplatili  4  osoby  na  dvou  cestách,  takže  částečně  jakoby  z té  hromádky  na  Xxxx  si  něco 
uzmuli, ale mohli si uzmout mnohem víc, protože to nebylo limitováno.  
 
 
Ve věci byli vyslechnuti následující svědkové:  
 
Svědkyně  K.  B.  (č.l.  1164  a  345)  vypověděla,  že  pracovala  v Hodoníně.  Zahraniční 
projekty se zpracovávaly v Brně, o tom moc neví. Dělala úplně jiné věci, byla k ruce paní Ing. 
L. a Dr. Ř., aby se nemuseli zabývat provozními věcmi a měli čas na jiné věci.  
 
Na dotazy uvedla, že se končilo, protože byla na firmu podána insolvence.  Insolvenci 
podali zaměstnanci,  firma jim  dlužila mzdy. Svědkyni  firma dlužila peníze za mzdu za dva 
roky,  bylo  to  kolem  300 000  Kč.  Byl  to  rok  2009  a  2010  nebo  možná  2010  a  2011,  přesně 
neví.  
 
Ekonomicky  na  tom  byla  firma  v roce  2009-2010  asi  špatně,  když  neměli  na  mzdy. 
Společnost se zabývala školeními a měli tiskárnu, dělali IT, poskytovali internet a obchodní 
činnost.  Ve  společnosti  pak  nastala  jiná  situace.  Měli  nasmlouvané  různé  kurzy  a  všechno. 
Pak na to stát už nepřispíval, tak to zrušili a byli bez práce.  
 
Působili v celé republice, měli tak 300 zaměstnanců. Počet zaměstnanců se měnil. Když 
jsem  nastoupila  v roce  2003,  tak  půl  roku  působili  jen  v Hodoníně  a  pak  se  to  rozšiřovalo. 
Přibývalo zaměstnanců a poboček.  
 
V roce 2008-2009 mohlo být kolem 300 zaměstnanců. Pak se stalo, že dávali výpovědi 
kvůli  nevyplacení  mezd.  Mohlo  se  stát,  že  i  zaměstnanec  dával  sám  výpověď.  Společnost 
sama nedávala výpovědi z důvodu snížení zaměstnanců. Neví o tom.  
 
K projektům Xxxx a Xxxx není schopna nic říct. To bylo mimo Hodonín, realizovalo se 
to v Brně. Kam byly poskytovány zálohové prostředky na projekty Xxxx a Xxxx neví. Každý 
projekt měl svého manažera. Xxxx měl manažera pana C.. Každý projekt měl i svoji účetní. 
Která  účetní  to  byla  neví,  měli  jich  moc.  Prostředky  chodily  na  účet.  K zahraničním 
 

-pokračování 
10 
53 T 1/2016 
projektům byly účty u Komerční banky. Kam prostředky dále šly a jak s penězi bylo naloženo 
neví. 
 
Při výslechu na policii jí byly předkládány doklady, tyto doklady psala. Psala spoustu 
dokladů,  když  paní  Ing.  L.  přivezla  podkladní  knihy.  Dopisovala  doklady  a  dávala  je 
k zaúčtování, to bylo běžné.  
 
Svědkyni  byly  předloženy  doklady  na  č.l.  64  až  85,  k těmto  uvedla,  že  doklady 
vypisovala,  protože  to  dostala  nařízené  Ing.  L.,  ovšem  peníze  fyzicky  jejíma  rukama 
neproběhly.  
 
Společnost  Xxxx  měla  normální  pokladnu.  Tam  se  evidovaly  příjmy,  výdaje,  vše,  co 
proběhlo pokladnou. V pokladně týkající se zahraničního projektu by se mělo evidovat totéž, 
akorát  to  mělo  svoje  středisko.  Nemohlo  se  to  míchat  mezi  peníze,  které  měli  na  provoz. 
V této  zvláštní  pokladně  se  evidovaly  výdaje  projektu.  Zda  se  peníze  skládaly  jen  z peněz 
z grantu  nebo  i  z vlastních  zdrojů  společnosti  Xxxx  neví.  Zvláštní  pokladny  vedla  pokladní 
projektu.  Ke  každému  projektu  byl  seznam  lidí,  kteří  na  něm  pracovali.  Kdo  složení  týmu 
určil neví. Seznam lidí by měl být u toho projektu. Každý projekt měl svoje účetnictví, svoje 
šanony, svoje lidi.  
 
 
Svědek  T.  C.  (č.l.  1196  a  355)  vypověděl,  že  pracoval  ve  společnosti  Xxxx,  byl 
projektovým manažerem projektu Xxxx. Měl na starosti řízení tohoto projektu po obsahové a 
organizační stránce. Finanční řízení řídilo vedení ekonomického úseku společnosti.  
 
Na  dotazy  uvedl,  že  projekt  Xxxx  probíhal  v roce  2007-2009.  Cílem  projektu  bylo 
vyslat na tříměsíční zahraniční stáž absolventy středních škol. Stáže probíhaly asi v 10 zemích 
v rámci  EU.  Projektové  žádosti  už  byly  popsány  úřady  práce,  se  kterými  byla  předjednána 
spolupráce, aby tyto účastníky vysílali a zároveň byla se zahraničními partnery předjednána 
spolupráce, aby tyto lidi přijali a stáž jim v určité kvalitě zajistili.   
 
Projekt Xxxx trval dva roky. Nepodařilo se zrealizovat to, co bylo cílem. Byly problémy 
na úřadech práce, nebylo možné vybrat dostatečný počet jazykově vzdělaných účastníků. Pak 
byl problém v tom, že některé organizace odmítly v tom období, kdy to potřebovali, účastníky 
převzít  a  pak  tam  byly  i  nějaké  finanční  problémy,  kdy  nebylo  možné  tu  stáž  v dané  chvíli 
zrealizovat.  
 
Přihlášku  projektu  zpracovával  s kolegy  Z.  Š.  a  D.  B..  Po  podepsání  smlouvy  byla 
poskytnuta  záloha,  která  se  čerpala  a  v rámci  monitorovacích  zpráv,  které  se  pravidelně 
podávaly, potom byly propláceny další náklady, které byly potřeba na realizaci projektu.  
 
Částka se čerpala na úhradu zrealizovaných stáží a společnosti z toho zůstávaly peníze 
jakoby  procentuálně  vypočítané  z počtu  stáží.  Částka  se  čerpala  na  základě  faktur,  které 
obdrželi za realizaci stáže. Svědek tyto faktury podepsal, schválil za organizační část projektu 
a předal je na ekonomické oddělení společnosti k úhradě. Faktury byly za realizaci stáží, za 
ubytování, stravné, platbu příjemcům dětí v zahraničí a na kapesné účastníků.  
 
Neví,  jestli  se  část  podařila  zrealizovat  nebo  ne.  Celkově  se  ten  projekt  jako  celek 
naplnit nepodařilo. 
 
 

-pokračování 
11 
53 T 1/2016 
Ve společnosti pracoval od roku 2005. Projektů Xxxx bylo za tu dobu, co tam pracoval, 
více.  Finance  šly  z Národní  agentury  pro  evropské  projekty.  Peníze  obdržela  společnost  na 
základě  podepsané  smlouvy  o  grantu  na  účet  projektu.  Ve  smlouvě  byl  uveden  účet,  který 
patřil  k tomu  projektu,  tzv.  projektový  účet.  Peníze  na  účtu  ležely.  V rámci  smlouvy  s nimi 
bylo možno manipulovat, vybrat je do pokladny k úhradě projektových aktivit.  
 
Z pokladny  se  platily  věci,  které  spadaly  do  toho  projektu,  tj.  faktury  za  letenky, 
autobusovou  dopravu,  peníze  pro  účastníky.  V případě,  že  se  nepodařilo  projekt  naplnit,  že 
nebyli  účastníci  vybráni,  tak  by  se  v podstatě  nic  platit  nemělo,  protože  náklady  nevznikly, 
pokud  nebyla  zrealizovaná  stáž.  Náklady,  které  společnosti  vznikaly,  vznikaly  až  v rámci 
zrealizování stáže.  
 
Při placení jakýchkoliv výdajů na projekty převažovaly bezhotovostní platby. V rámci 
projektu  Xxxx  nebylo  potřeba  nic  v hotovosti  platit.  V hotovosti  se  platilo  minimum. 
Účastníkům se pak proplácely třeba jízdenky apod. v hotovosti. Stravování a ubytování bylo 
hrazeno zahraničním partnerům bezhotovostně. 
 
U Xxxx to bylo tak, že prostředky, které společnost na začátku obdržela, by měly stačit 
na  realizaci  té  části  v daném  monitorovacím  období.  V podstatě  nebylo  třeba  něco 
předfinancovávat.  
 
 
Svědkyně Ing. J. J. (č.l. 1203), insolvenční správkyně společnosti Xxxx vypověděla, že 
obžalované potkala poté, co byla ustanovena do funkce insolvenční správkyně, kdy společnost 
Xxxx  vstoupila  rozhodnutím  do  úpadku  a  následně  po  nějaké  době  byl  na  tuto  společnost 
prohlášen konkurs. Po dobu od rozhodnutí do úpadku do prohlášení konkursu měli dispoziční 
právo stále obžalovaní.  
 
Na dotazy uvedla, že účetnictví společnosti Xxxx je k dispozici. U Xxxx byl už konkurs 
ukončen a byla už zproštěna své funkce. 
 
O projektech moc neví. Ví, že se jedná o projekt Xxxx a Xxxx, poskytovala  součinnost 
policii. Tyto dva projekty byly projekty, které poskytoval jeden z insolvenčních věřitelů, Dům 
zahraničních služeb. Tento se přihlásil jako věřitel v projektu, který byl vyúčtován a žádal po 
vyúčtování  nějaký  zbytek  finančních  prostředků,  které  mu  měly  být  vráceny.  Nicméně  se 
neúčastnil ani přezkumného řízení, ani ji tento věřitel neoslovil ve smyslu, že by měl nějaké 
další projekty s touto společností. Až následně se Dům zahraničních služeb se ozval s tím, že 
tedy nemá vyúčtováno a domnívá se, že nárok by  měl být  uspokojován  před věřiteli jenom 
proto,  že  není  vyúčtován.  Došla  k tomu,  že  toto  asi  bylo  pochybení  ze  strany  Domu 
zahraničních služeb. O samotném projektu neví.  
 
Na  projekty  Xxxx  a  poslední  Xxxx  peníze  poskytnuty  byly.  Ve  zprávě,  kterou  dala 
policii, je popsané, které finanční prostředky a kdy přišly na účty Xxxx. Část těch finančních 
prostředků  byla  převáděna  do  korunové  pokladny.  Tak  jak  byly  pohyby  je  zdokladovali. 
V účetnictví Xxxx bylo podchyceno, na co byly peníze použity. Je vidět, kdy se vybíralo, kdy 
se přeměňovala eura na koruny, kdo vybíral.  
 
Obžalovaní fungovali jako statutární zástupci do 7.11.2010. Den prohlášení konkursu je 
8.11.2010. Dům zahraničních služeb vyúčtování,  závěrečnou zprávu urgoval,  ale to  bylo  až 
v době konkursu.  
 

-pokračování 
12 
53 T 1/2016 
 
Insolvenční  řízení  na  Xxxx  je  ukončeno.  Končili  poměrným  uspokojením 
zaměstnaneckých  nároků  neboli  pracovněprávních  nároků,  a  to  poměrně  těch  nároků,  které 
byly po rozhodnutí o úpadku. Neuspokojovali žádný nárok, který vznikl před rozhodnutím o 
úpadku.  Nebyl  dostatek  finančních  prostředků.  Společnost  Xxxx  měla  převahu  zajištěného 
majetku.  Zpeněžovaly  se  dvě  nemovitosti,  školící  střediska  v Hodoníně  a  ve  Vyškově. 
Finanční prostředky dostali zajištění věřitelé, a to byly banky.  
 
Myslí  si,  že  pokladna  v  účetnictví  společnosti  k posledním  dvěma  projektům  Xxxx  a 
Xxxx asi vedena zvlášť není. Tím, že nebyla závěrečná zpráva vyhotovena, tak ani nevznikly 
složky, které by měly zvlášť označení těch projektů. Ostatní projekty Xxxx jsou velmi pečlivě 
vedené a v přehledu jsou všechny.  
 
K projektu  Xxxx  našla  v účtu  cestovních  náhrad  cestovné  na  seminář  Xxxx  a  jde  o 
částku 2x 15 000 Kč a 1x 30 000 Kč, to je v roce 2010 a pak 10.12.2009 je tam 16 000 Kč a 
6 000 Kč. K semináři není identifikace. U identifikace cestovného je napsáno Ř. M. a Ř. E.. U 
druhého  výkazu  je  napsáno  jen  seminář  a  odkaz  na  Xxxx,  a  to  bylo  v roce  2010.  Tam  není 
identifikace, kdo na semináři byl.  
 
 
Svědkyně  A.  A.  (č.l.  267)  vypověděla,  že  oba  obžalované  zná  přes  20  let.  Začátkem 
roku 2009 jí  Ing.  L. řekla, že má finanční  problémy,  že mají  období,  kdy se jim  pozastavil 
nějaký  úvěr  z banky,  že  je  to  otázka  dvou  měsíců,  než  peníze  budou.  O  půjčku  si  Ing.  L. 
neřekla,  ale  svědkyně  s manželem,  když  si  to  vyslechli,  tak  Ing.  L.  sami  nabídli  půjčku 
500 000  Kč.  Ing.  L.  byla  jejich  nabídkou  překvapená.  Znovu  je  ujistila,  že  to  bude  otázka 
dvou  měsíců,  než  jim  celou  částku  bude  moci  vrátit.  Sepsali  smlouvu  o  půjčce,  bylo  to  na 
firmu Xxxx. Splácení se protáhlo, trvalo po dobu 8 nebo 9 měsíců a probíhalo ve splátkách. 
Celá částka 500 000 Kč jim byla vrácena. Částka 100 000 Kč vložená 25.9.2009 na účet číslo 
xxx vedeného u GE Money Bank je jedna splátka půjčky, účet je její.  
  
Z výpisů z účtu číslo xxx vedeného u GE Money Bank na jméno A. A. vyplývá, že tato 
5.5.2009  vybírala  částku  500 000  Kč,  25.9.2009  bylo  na  účet  vkládáno  100 000  Kč  a  další 
splátky  půjček  byly  převáděny  již  bezhotovostně  18.12.2009    200 000  Kč  a  50 000  Kč, 
22.12.2009  75 000 Kč, 23.12.2009  25 000 Kč a 31.12.2009  25 000 Kč.  
 
 
Svědkyně Z. A. (č.l. 321) vypověděla, že ve firmě Xxxx byla zaměstnána od 1.7.2006 
do  1.4.2009  na  pozici  projektové  manažerky.  Firma  se  zabývala  rekvalifikačními  kurzy, 
vzděláváním  dospělých.  Projekty  probíhaly  ve  spolupráci  s úřady  práce.  Na  přihláškách  do 
projektu Xxxx a Xxxx v roce 2009 se rovněž podílela, ale neví, jak přihlášky dopadly, protože 
ve  firmě  skončila  1.4.2009.  Připravovala  přihlášky,  byla  na  nich  uvedena  jako  kontaktní 
osoba za firmu Xxxx. Jejím nadřízeným byl M. Ř.. Kancelář měli v Brně.  
 
Program  Xxxx  byl  realizován  už  i  dříve.  Konkrétní  úřady  práce  z celé  ČR  měly 
vytipovat vhodné uchazeče, z nich by byl proveden výběr 70ti mladých lidí, kteří pojedou do 
zahraničí  na  13  týdnů  do  konkrétních  podniků.  Vyplňovala  i  přihlášku  do  programu  Xxxx 
v angličtině.  Z firmy  odešla  z toho  důvodu,  že  jí  dlužili  výplatu  za  leden  a  únor  2009. 
Odůvodňovali situaci tím, že je krize a nejsou projekty.  
 
 

-pokračování 
13 
53 T 1/2016 
V programu  Xxxx  ubytování  v zahraničí  zajišťovali  zahraniční  partneři.  Na  jídlo, 
ubytování a jízdenky na místní dopravu poslali finanční částku na účet zahraničního partnera. 
Cestovné  do  zahraničí  se  platilo  přímo  dopravci,  to  byly  letenky  nebo  se  na  místo  jezdilo 
autobusem nebo vlakem. V hotovosti mladí lidé, kteří vyjížděli, do ruky nic nedostali.  Xxxx 
posílala na účty zahraničních partnerů peníze na pobyt osob, což byla částka, která zahrnovala 
náklady  na  bydlení  a  jídlo  a  byla  to  částka  ve  schválené  maximální  výši.  Pak  se  posílaly 
peníze na místní dopravu. Každý projekt měl své oddělené účetnictví, svůj vlastní účet, svůj 
vlastní  variabilní  symbol  a  faktury  byly  součástí  závěrečné  zprávy,  která  se  měla  dodávat 
Národní agentuře.  
 
Pro  program  Xxxx  byly  partnery  zahraniční  organizace.  Mělo  to  proběhnout  tak,  že 
Xxxx  měl  jednou  hostit  ostatní  partnery  v ČR  a  zase  z Xxxx  měli  pracovníci  vyjíždět  do 
partnerských organizací. Program měl začít v srpnu 2009. V říjnu 2009 se mělo uskutečnit ve 
Francii setkání všech partnerů. V březnu 2011 se mělo uskutečnit setkání všech zahraničních 
partnerů  v České  republice.  Jestli  se  nějaké  setkání  za  účasti  firmy  Xxxx  v rámci  tohoto 
programu uskutečnilo neví. Z firmy odešla k 1.4.2009. Z obsahu smlouvy svědkyně zjišťuje, 
že byla schválena  částka 14 800 euro, záloha byla ve výši 80%,  což činilo  11 840 euro.  Ze 
zprávy vyhotovené M. Ř. vidí, že údajně proběhly dvě návštěvy, a to v listopadu 2009 vyjely 
dvě osoby do Francie a v květnu 2010 vyjely dvě osoby do Itálie. V programu Xxxx se tam 
jely školit, aby viděly, jaké nástroje používají v těchto zemích pro školení.  
 
Dále byli jako svědkové vyslechnuti bývalí zaměstnanci společnosti Xxxx a.s. Většina 
těchto  svědeckých  výpovědí  vůbec  k objasnění  věci  nepřispěla,  svědkové  se  nedokázali 
vyjádřit  k projektům  Xxxx  a  Xxxx.  Vypověděli  pouze  k tomu,  jak  skončil  jejich  pracovní 
poměr u společnosti a že jim společnost dlužila za mzdu. Jedná se o výpovědi svědků Z. B. 
(č.l. 337), M. D. (č.l. 364), J. G. (č.l. 382), P. G. (č.l. 390), J. H. (č.l. 395), R. K. (č.l. 402), R. 
L. (č.l. 417), M. L. (č.l. 423), D. M. (č.l. 428), L. P. (č.l. 438), L. P. (č.l. 442), J. Š. (č.l. 464), 
I. Š. (č.l. 472) a J. T. (č.l. 478). 
 
Svědkyně M. K. (č.l. 408) se také vyjádřila ke vkladu částky 100 000 Kč na účet číslo 
xxx  vedený  u  GE  Money  Bank,  když  uvedla,  že  vkladů  a  výběrů  z banky  dělala  hodně, 
nejčastěji ji tím pověřovala paní B.. 
 
 
Svědkyně J. M. (č.l. 431), vedoucí odboru celoživotního vzdělávání v Domě zahraniční 
spolupráce,  vypověděla,  že  přihláška  firmy  Xxxx  do  programu  Xxxx  byla  doručena 
20.2.2009. 18.3.2009 byla shledána jako přihláška, která splňuje formální kritéria. 20.7.2009 
zaslali  Z.  A.  z firmy  Xxxx  sdělení  o  schválení  grantu  ve  výši  14 800  euro.  Avizovali  firmě 
Xxxx,  aby  potvrdili  přijetí  grantu  a  zaslali  své  bankovní  spojení.  Smlouva  byla  uzavřena 
19.8.2009    a  částka  11 840  euro,  která  odpovídá  80%  celkové  maximální  výše  grantu,  byla 
odeslána 14.9.2009 ve prospěch účtu uvedeného ve smlouvě. Po opakované urgenci obdrželi 
23.9.2009 průběžnou zprávu projektu Xxxx. Kontrola probíhá až když je doručena závěrečná 
zpráva  podle  údajů  o  mobilitách,  které  jsou  v závěrečné  zprávě.  Firma  Xxxx  žádnou 
závěrečnou  zprávu  nedoručila  přes  opakované  urgence.  V případě,  že  není  doložena 
závěrečná  zpráva,  bylo  přistoupeno  k výpovědi  smlouvy,  která  byla  odeslána  8.11.2011. 
Firma  Xxxx  byla  požádána  o  doložení  všech  dokumentů.  Pokud  by  tak  neučinila,  měla 
vyplacenou zálohu vrátit.  
 
 

-pokračování 
14 
53 T 1/2016 
V článku  1  smlouvy  je  jasně  stanoveno,  na  jaký  účel  je  grant  příjemci  poskytnut. 
V článku 3 je uvedeno, že Národní agentura poskytne příspěvek na financování nákladů akce 
a příjemce uskuteční 12 mezinárodních mobilit.  
 
 
Svědkyně  M.  R.  (č.l.  448),  vedoucí  ekonomického  odboru  Domu  zahraniční 
spolupráce, vypověděla, že příjemce dotace v programu Xxxx roku 2009 a Xxxx roku 2009 
vždy musí otevřít zvláštní účet pro daný projekt a pokud neotevře zvláštní účet pro projekt, 
musí  vytvořit  systém,  který  umožní  jasně  identifikovat  výdaje  a  příjmy,  které  se  týkají 
příslušného projektu. Firma Xxxx nahlásila v roce 2009 k projektu Xxxx eurový účet xxx, na 
který zaslali 3.9.2009 částku 30 000 euro, což bylo 60% z celkového grantu. K projektu Xxxx 
nahlásili  účet  číslo  xxx,  na  který  zaslali  14.9.2009  částku  11 840  euro,  což  bylo  80% 
z celkového grantu. Zaslané prostředky měly být použity na úhradu nákladů dle schváleného 
rozpočtu  projektu,  na  nic  jiného  použity  být  nesměly.  Dům  zahraniční  spolupráce  neměl 
žádné oprávnění ani náhled na tyto jejich účty. Jednou z možností, jak se mohli dozvědět o 
čerpání prostředků, byly průběžné zprávy, ale rozhodující byla tzv. závěrečná zpráva. Teprve 
v této zprávě musí být uvedeno detailní čerpání a využití finančních prostředků. Firma Xxxx 
a.s. nedodala ve lhůtě a vlastně dodnes žádnou závěrečnou zprávu. Ve smlouvě k programu 
Xxxx z 18.8.2009 v článku 4 bod 4.2 je uvedeno, že pokud není závěrečná zpráva předložena 
včas, požadují úplné vrácení jakýchkoliv plateb předběžného financování. Závěrečná zpráva 
měla  být  předložena  do  30.7.2011  a  u  programu  Xxxx  do  30.9.2011.  Po  mnohých 
upomínkách bylo v obou případech rozhodnuto o vypovězení smlouvy.  
 
 
Svědkyně  H.  S.  (č.l.  456),  vedoucí  odboru  odborného  vzdělávání  Domu  zahraniční 
spolupráce, vypověděla k přihlášce Xxxx do programu Xxxx v roce 2009, k uzavření smlouvy 
a k jejímu plnění shodně jako svědkyně M. a R.. Uvedla, že Multipass byla on-line databáze 
pro administraci projektů ze strany Domu zahraniční spolupráce i příjemce grantů. Obě strany 
do této elektronické aplikace měly přístup a povinností příjemce Xxxx bylo zavést do aplikace 
veškeré  údaje  o  účastnících.  Na  začátku  března  2010  zjistili,  že  firma  Xxxx  nemá  zaveden 
v systému ani  jeden údaj. Reakce od firmy  Xxxx  byla doručena 16.3.20010, T. C.  uvedl,  že 
nemohli  do  systému  zadat  žádné  údaje,  protože  nebyl  zatím  nikdo  ještě  vybrán  a  probíhá 
jednání  s úřady  práce.  Průběžnou  zprávu  vytvořenou  30.5.2010  obdrželi  poštou  2.6.2010. 
Tuto  zprávu  podepsal  RNDr.  Ř..  Uvádí,  že  nezrealizovali  do  30.5.2010  žádné  výjezdy, 
předpokládané  termíny  výběru  dalších  účastníků  budou  v následujících  měsících  a  stáže 
budou realizovány v únoru až dubnu 2011. Firma Xxxx však do května 2011 žádné výjezdy 
nezrealizovala.  V systému  Multipass  nebyl  zaveden  ani  jeden  údaj.  Závěrečnou  zprávu 
k 30.7.2011 nepředložili. Svědkyně jim psala urgenci 10.8.2011. Urgence jim byla doručena, 
zůstala  bez  reakce.  20.9.2011  jim  byla  zaslána  první  upomínka,  tuto  nepřevzali  a  následně 
27.9.2011 bylo odesláno rozhodnutí o vypovězení smlouvy. Dopis se vrátil 4.10.2011 zpět, že 
adresát se odstěhoval bez udání adresy.  
 
Pokud  nebyla  uskutečněna  ani  jedna  stáž,  Dům  zahraniční  spolupráce  v takovém 
případě  musí  požadovat  úplné  vrácení  zaslané  zálohy.  Toto  bylo  požadováno  právě 
rozhodnutím o vypovězení smlouvy z 27.9.2011.  
 
 
Z provedených listinných důkazů je třeba zmínit zejména následující: 
 
 

-pokračování 
15 
53 T 1/2016 
Trestní oznámení podával  poškozený Dům zahraniční spolupráce 7.3.2014 (č.l.  4).  Ze 
zřizovací  listiny  a  dodatku  č.l.  15-21  vyplývá,  že  původní  název  organizace  byl  Dům 
zahraničních služeb a od 1.10.2013 došlo ke změně názvu na Dům zahraniční spolupráce.  
 
Z výpisu z účtu č. xxx, zřízeného k projektu Xxxx (č.l. 25-31) vyplývá, že 3.9.2009 bylo 
na  účet  Domem  zahraničních  služeb  poukázáno  30 000  euro  a  poté  byla  z účtu  vybírána 
hotovost  4.9.2009    4 000  euro,  16.10.2009    13 500  euro,  27.10.2009    10 000  euro  a 
20.11.2009  2 450 euro. Celkem tak bylo vybráno 29 950 euro a zbylá částka posloužila jako 
poplatek za vedení účtu. Na účet nebylo nic vloženo. Poslední kladný zůstatek zde byl v lednu 
2010.  
 
Z výpisů  z účtu  č.  xxx, zřízeného  pro  projekt  Xxxx  (č.l.  32-43)  vyplývá,  že  14.9.2009 
Dům zahraničních služeb poukázal na účet 11 840 euro. Z účtu pak 18.9.2009 bylo převedeno 
4 055,15 euro na korunový účet Xxxx a.s. a v hotovosti bylo vybráno 22.9.2009  4 000 euro a 
23.9.2009  3 700 euro. Celkem tak jde o částku 11 755,15 euro. Ještě v listopadu 2009 na účet 
přišly  platby  od  společnosti  Euro  Educa,  které  byly  v hotovosti  vybrány,  poté  na  účtu 
nezbývala téměř žádná částka.  
 
Podle kurzovního lístku (č.l. 44-45) 3.9.2009 byl kurz 25,615 Kč/euro a 14.9.2009 byl 
kurz 25,455 Kč/euro.  
 
Z informací k oběma bankovním účtům (č.l. 48-49) vyplývá, že účet č. xxx založila pro 
společnost Xxxx a.s. 21.7.2009 Ing. R. L.. Dispoziční právo k účtu měla pouze ona. Účet č. 
xxx založil pro společnost Xxxx a.s. 4.8.2009 RNDr. A. Ř. a dispoziční právo k účtu měli oba 
obžalovaní.  
 
Podle výběrních lístků č.l. 50-55 všech šest hotovostních výběrů z obou účtů prováděla 
obžalovaná  Ing.  L..  Převod  částky  4 055,15  euro  18.9.2009  přes  internetové  bankovnictví 
provedla K. B. (č.l. 57).  
Ze sdělení insolvenční správkyně a dokladů k jednotlivým platbám (č.l. 60-90) vyplývá, 
jakým způsobem bylo dále naloženo s finančními prostředky vybranými z obou účtů.  
 
Po výběru 4 000 euro z účtu xxx  4.9.2009 došlo ke směně na 101 200 Kč. Téhož dne 
bylo  50 000  Kč vyplaceno  L.  V. jako splátka půjčky  a 7.9.2009 bylo  50 000 Kč vloženo na 
účet Xxxx číslo xxx vedený u Oberbank a.s. (č.l. 63-68, 839). 
 
25.9.2009 pokladní K. B. provedla vklad na účet č. xxx, vedený bankou pro A.  A., jímž 
jí byla splacena část dluhu společnosti Xxxx, a.s., u A. A. (č.l. 282). 
 
Po vkladu částky 349.312,50 Kč dne 16.10.2009 bylo dne 16.10.2009 vydáno L. V. z 
pokladny 320.000,00 Kč, kterou vložil téhož dne  na  korunový účet  společnosti   Xxxx  č. 
xxx vedený u Komerční banky, a.s. (č.l. 80).       
 
Po vkladu částky 258.950,- Kč dne 27.10.2009 bylo dne 27.10.2009 z pokladny  vydáno 
L.  V. 255.000,00 Kč, kterou vložil opět na korunový  účet  společnosti  Xxxx č.xxx vedený u 
Komerční banky, a.s. (č.l. 82).   
 
Po vkladu částky 62.695,50 Kč dne 20.11.2009 bylo dne 20.11.2009 z pokladny vydáno 
A.  L.  65.000,00  Kč,  která  ji  téhož  dne  vložila  na  účet  společnosti  Skil,  s.r.o.,  č. 
913341811/0100 jako úhradu dluhu společnosti Xxxx (č.l. 86, 150-156, 848). 
 

-pokračování 
16 
53 T 1/2016 
 
Z účtu č. xxx vedeného pro program Xxxx bylo  18.9.2009 převedeno 100.000,- Kč na 
korunový  účet  společnosti  Xxxx  č.  1783400207/0100  a  z  tohoto  účtu  bylo  placeno  dne 
18.9.2009  na    úhradu  faktur    výstavce  ZŠ  Vsetín,  se  sídlem  Sychrov  97,  Vsetín,  IČ: 
60990465, 13.028,60 Kč za energie za měsíce říjen, listopad a prosinec 2008 a 20.195,50 Kč 
za energie  za měsíce leden, únor a březen 2009 (č.l. 171-177). 
 
Dále pak bylo dne 18.9.2009  zaplaceno na úhradu dlužných mezd zaměstnancům takto: 
C. částka 48.399,- Kč za měsíc květen 2009, V. částka 12.750,- Kč za měsíc červenec 2009, 
S. částka 10.385,- Kč za měsíc červen 2009, P. částka 6.382,- Kč za měsíc únor 2009 a  částka 
5.939,- Kč za měsíc leden 2009 (výpisy na č.l. 100-101). 
 
Dne  21.9.2009  byl  Komerční  bankou  z účtu  č.  1783400207/0100  proplacen  šek 
vystavený Ing. L.  L. V. ve výši 50.000,- Kč, přičemž šlo o splátku půjčky (č.l. 115-116) a dne 
30.9.2009  byl  Komerční  bankou  z účtu  proplacen  šek  vystavený  Ing.  L.    L.  V.  ve  výši 
100.000,- Kč, přičemž šlo o splátku půjčky (č.l. 117-118).   
 
Po připsání 320.000,- Kč dne 16.10.2009 z pokladny Xxxx, z grantu pro program Xxxx, 
bylo dne 16.10.2009 zaplaceno společnosti BKR ČR s.r.o., se sídlem Tovární 724/2, 682 01 
Vyškov 330.082,- Kč na úhradu dluhu  (č.l.  179-186) a SPŠ Třebíč, ve výši  50.000,- Kč na 
úhradu  části  dluhu  z  faktury  č.  10995258  ze  30.9.2009  a  19.10.2009  byla  v  hotovosti  na 
úhradu části tohoto dluhu vložena částka 68.524,- Kč (č.l. 188-195). 
 
Po připsání 255.000,-  Kč dne 27.10.2009 z pokladny Xxxx z grantu pro program Xxxx 
bylo  dne  27.10.2009  zaplaceno    na  úhradu  dlužných  mezd  zaměstnancům  takto:  N.  částka 
11.392,-  Kč  za  květen  2009,  částka  18.392,-  Kč  za  červen  2009,  částka  18.749,-  Kč  za 
červenec  2009,  částka  62.775,-  Kč  za  srpen  2009,  F.  částka  20.038,-  Kč  za  srpen  2009,  P. 
částka  19.434,-  Kč  za  leden  2009,  částka  18.718,-  Kč  za  únor  2009,  částka  4.714,-  Kč  za 
březen 2009, částka 1.023,- Kč za září 2009, V. částka 18.649,- Kč za leden 2009, Ch. částka 
18.052,-  Kč  za  červen  2009,  částka    13.339,-  Kč  za  červenec  2009,  částka  8.000,-  Kč  za 
květen 2009, J. částka 13.490,- Kč za květen 2009, částka 1.030,- Kč za duben 2009, částka  
1.030,-  Kč  za  březen  2009,    částka  740,-  Kč  za  únor  2009,  B.  částka  7.140,-  Kč  za  květen 
2009 (výpisy na č.l. 97-98 a 996-997). 
 
Dále  pak  z účtu  č.  xxx  byla  platebními  kartami  A.  Ř.  vybrána  dne  18.9.2009  částka 
12.000,- Kč platební kartou č. xxx, dne 18.9.2009 částka 15.000,- Kč platební kartou č. xxx, a 
dne 7.10.2009 částka 20.000,- Kč platební kartou č. xxxx (č.l. 123), tyto peníze byly použity 
nezjištěným způsobem. 
 
Dne 30.10.2009 vybrala Ing. R. L. v hotovosti z účtu č. xxx částku 42.000,- Kč, kterou 
použila nezjištěným způsobem (č.l. 120). 
 
Listiny  k projektu  Xxxx  se  nacházejí  na  č.l.  497-661.  Ze  sdělení  Domu  zahraniční 
spolupráce č.l. 497 vyplývá, že jak částka 30 000 euro týkající se grantové smlouvy na projekt 
Xxxx,  tak  i  částka  11 840  euro  týkající  se  grantové  smlouvy  na  projekt  Xxxx  jsou  tvořeny 
pouze prostředky Evropské unie. 
 
Přihláška do projektu Xxxx byla podána 5.2.2009, za Xxxx  a.s. ji podepsal obžalovaný 
RNDr.  A.  Ř..  Zpracovaný  návrh  projektu  byl  hodnocen  velice  dobře  a  5.8.2009  bylo 
rozhodnuto  o  poskytnutí  příspěvku  50 000  euro.  21.7.2009  obžalovaná  Ing.  R.    L.  založila  
 

-pokračování 
17 
53 T 1/2016 
v pobočce Komerční banky v Hodoníně účet č. xxx. Samotná grantová smlouva byla za Xxxx 
a.s.  podepsána  RNDr.  Ř.  16.8.2009,  podle  této  Národní  agentura  pro  evropské  vzdělávací 
programy  poskytne  příspěvek  na  financování  nákladů  akce  v maximální  výši  50 000  euro 
sestávající  z pobytových  nákladů  účastníků,  pobytových  nákladů  doprovodných  osob, 
cestovních  nákladů,  nákladů  na  pedagogickou,  kulturní  a  jazykovou  přípravu  účastníků  a 
nákladů na organizaci mobility. Konečná výše příspěvku se určí na základě skutečného počtu 
účastníků  a  délky  trvání  jejich  pobytu.  Příjemce  obdrží  platbu  odpovídající  60%  částky 
příspěvku, jako první zálohu do 45 kalendářních dnů po podpisu smlouvy. Pokyn k proplacení 
grantu zálohou 30 000 euro byl dán 3.9.2009 a téhož dne byla částka zaslána na účet  Xxxx 
a.s.  
 
Dopisem ze dne 22.5.2009 informoval Dům zahraniční spolupráce společnost Xxxx a.s., 
že bylo rozhodnuto na projekt udělit finanční příspěvek ve výši 50 000 euro. Předpokladem 
pro přípravu grantové smlouvy bylo  mimo  jiné vyplnění předsmluvního  formuláře a zřízení 
samostatného eurového účtu. Požadované pak zasílal T. C. 24.7.2009. 
 
Dopisem  ze  3.3.2010  požádal  Dům  zahraniční  spolupráce  o  zdůvodnění  porušení 
smluvní  povinnosti, na což T. C. reagoval  tak, že  Xxxx a.s. grantovou  smlouvu neporušila, 
protože  k realizaci  stáží  prozatím  nedošlo  z důvodu  nedostatečného  počtu  osob  cílové 
skupiny. V současné době jednají o dalším termínu pro výběr účastníků s partnerskými úřady 
práce.  V průběžné  zprávě  k 30.5.2010,  kterou  podepsal  obžalovaný  RNDr.  Ř.  společnost 
Xxxx  a.s.  uvádí,  že  dosud  k zahraničním  stážím  účastníků  nedošlo  a  budou  vybíráni  noví 
zájemci o účast v projektu.  
10.8.2011  Dům  zahraniční  spolupráce  urgoval  společnost  Xxxx  a.s.  k předložení 
závěrečné zprávy projektu, stejně tak dne 20.9.2011 a 27.9.2011 Dům zahraniční spolupráce 
rozhodl  o  vypovězení  smlouvy  uzavřené  18.8.2009,  ovšem  tuto  výpověď  se  již  společnosti 
Xxxx a.s. nepodařilo doručit.  
 
Listiny  k projektu  Xxxx  se  nacházejí  na  č.l.  662-802.  Žádost  o  grant  podával 
obžalovaný  RNDr.  A.  Ř.  za  Xxxx  a.s.  dne  17.2.2009  a  grantovou  smlouvu  podepsal 
17.8.2009.  Podle  grantové  smlouvy  Národní  agentura  pro  evropské  vzdělávací  programy, 
Dům zahraniční spolupráce, poskytne příspěvek na financování nákladů na akci v maximální 
výši  14 800  euro  a  příjemce  uskuteční  nejméně  12  mezinárodních  mobilit.  Ve  lhůtě  45 
kalendářních dnů po nabytí platnosti smlouvy příjemce obdrží zálohu grantu ve výši 11 840 
euro odpovídající 80% celkové maximální výše grantu. Příjemce je povinen zaslat závěrečnou 
zprávu do 60 kalendářních dnů po závěrečném datu akce. Mobilitou se pak rozumí zahraniční 
cesta  uskutečněná  v rámci  projektu  Xxxx.  Mobilita  bude  považována  za  uznatelnou,  pokud 
bude  uskutečněna  do  partnerských  institucí  schválených  k financování.  V rámci  daného 
projektu partnerství nebo na akce pořádané v rámci centralizovaného projektu mobility musí 
uskutečnit zaměstnanci nebo dospělí studenti žádající instituce a mobility se musí uskutečnit 
v době platnosti grantové smlouvy. Částka ve výši 11 840 euro byla na zvláštní účet Xxxx a.s. 
poskytnuta  14.9.2009.  Dopisem  z 20.7.2009  byla  společnost  Xxxx  informována  o  tom,  že 
žádost  o  grant  byla  schválena  ve  výši  14 800  euro.  16.9.2010  byla  společnost  Xxxx  a.s. 
žádána o dodání průběžné zprávy k projektu Xxxx, na což reagoval M. Ř. tak, že 23.9.2010 
zaslal  monitorovací  zprávu.  Podle  této  byla  provedena  v listopadu  2009  návštěva  jednoho 
školského  zařízení  v Poitiers  a  v květnu  2009  (správně  má  být  uvedeno  2010)  byla 
uskutečněna návštěva v Římě. Další korespondenci v roce 2011 se již společnosti  Xxxx a.s. 
nepodařilo doručit. 8.11.2011 Dům zahraniční spolupráce pak grantovou smlouvu vypověděl. 
 
 

-pokračování 
18 
53 T 1/2016 
Ze sdělení jednotlivých úřadů práce č.l. 804-820 vyplývá, že na základě programu Xxxx 
2009 nebyli žádní účastníci na zahraniční stáže vybráni. 
 
Z výsledků hospodaření za jednotlivé roky, které se promítají ve výkazech zisků a ztrát 
(č.l. 892), vyplývá, že společnost Xxxx a.s. za rok 2008 vykázala ztrátu 5 891 493,39 Kč, za 
rok 2009 vykázala ztrátu 34 726 625,29 Kč a k 9.10.2010 vykázala ztrátu 10 486 791,01 Kč. I 
z odůvodnění  usnesení  Krajského  soudu  v Brně  ze  dne  13.9.2010  č.j.  KSBR  37  INS 
7186/2009-A-289, kterým byl zjištěn úpadek Xxxx a.s., je citováno vyjádření dlužníka Xxxx.  
 
Insolvenční  správkyně  Xxxx  a.s.  Ing.  J. J.  v účetnictví  společnosti  vyhledala  doklady, 
které  se  týkají  vyúčtování  projektu  Xxxx  z roku  2007  a  tyto  jsou  založeny  ve  dvou 
přílohových šanonech. Z účetních dokladů je zřejmé, že vždy ke konkrétní zaplacené faktuře 
byl vyhotoven interní doklad nazvaný jako příkaz k úhradě výdajů projektu, tento podepisoval 
manažer  projektu  a  z dokladu  bylo  vždy  zřejmé,  o  jaké  výdaje  dle  projektu  se  jedná. 
Insolvenční  správkyně  rovněž  dohledala  zápisy  z porad  Xxxx  z 8.10.,  12.11.  a  18.11.2009 
(založeny v červeném přílohovém šanonu). V těchto se však nachází pouze zmínka z porady 
18.11.2009 o tom, že má být zajištěna realizace Xxxx v listopadu 2009, za což zodpovídají B. 
a Ř.. Dále Ing. J. soudu poskytla složku k projektu Xxxx, kdy z tohoto je zřejmé, že v květnu 
2010 E. Ř. a M. Ř. cestovali do Říma a v listopadu 2009 E. Ř. a M. Ř. cestovali do Francie.  
 
 
Při hodnocení důkazů dospěl soud k následujícím závěrům: 
 
Oba  obžalovaní  spáchání  trestné  činnosti  popřeli  a  hájí  se  tím,  že  nejednali  ve 
spolupachatelství,  nic  jim  nezakazovalo  vybrat  v hotovosti  peníze  z účtů  vedených  v měně 
euro a tyto dále použít a tím, že termín dokončení projektů Xxxx i Xxxx spadá do období, kdy 
společnost  Xxxx  a.s.  již  byla  v insolvenci  a  oni  již  společnost  neřídili.  Z trestného  jednání 
jsou  usvědčováni  zejména  svědeckými  výpověďmi  zaměstnankyň  Domu  zahraniční 
spolupráce J. M., M. R. a H. S., jakož i obsahem samotných uzavřených grantových smluv, 
částečně  pak  i  výpověďmi  svědků  K.  B.  a  T.  C.  a  dalšími  listinnými  důkazy,  jimiž  jsou 
zejména  výpisy  z účtů,  na  které  byly  zálohově  grantové  prostředky  poukázány  a  listinami, 
které dokladují další použití těchto finančních prostředků.  
 
Podle grantové smlouvy uzavřené na program Xxxx – projekty mobility (č.l. 599-608) 
byl  grantový  příspěvek  poskytnut  na  financování  nákladů  akce  sestávajících  z pobytových 
nákladů účastníků, pobytových nákladů doprovodných osob, cestovních nákladů, nákladů na 
pedagogickou,  kulturní  a  jazykovou  přípravu  účastníků  a  nákladů  na  organizaci  mobility. 
K programu Xxxx společnost Xxxx zřídila zvláštní bankovní účet v měně euro, na který byla 
záloha  poslána,  přičemž  i  materiál  předložený  obhajobou  (č.l.  1171-1193)  –  Pravidla  pro 
management projektu a výpočet grantu v části 3.6.2 (č.l. 1186) stanoví, že všechny platby by 
měly být realizovány bankovním převodem z projektového účtu, výběry z účtů v hotovosti by 
měl  příjemce  minimalizovat  a  využívat  přímých  plateb  z účtu  a  pokud  se  nelze  výběrům 
hotovosti vyhnout, musí být všechny výběry dokladovány pokladními doklady. I když použitá 
formulace samozřejmě nepřikazuje platby provádět pouze bezhotovostně, je zřejmé, že právě 
bezhotovostní  forma  placení  z eurového  účtu  je  předpokládána  a  upřednostňována. 
Hotovostní výběry mají být jen výjimečné a pokud už k nim dojde, musí být dokladováno, na 
co byly vybrané peníze použity. I vyslechnutý svědek T. C. vypověděl, že peníze poskytnuté 
z grantu ležely na příslušném účtu a v rámci smlouvy s nimi bylo možné manipulovat a vybrat 
je  do  pokladny  k úhradě  projektových  aktivit.  Zároveň  ale  uvedl,  že  při  placení  jakýchkoliv 
výdajů na projekty převažovaly bezhotovostní platby a v rámci projektu Xxxx nebylo potřeba 
 

-pokračování 
19 
53 T 1/2016 
nic  v hotovosti  platit.  Dále  uvedl,  že  po  dobu  jeho  působení  ve  společnosti  Xxxx  nebyly  za 
účelem naplnění grantové smlouvy použity žádné prostředky. Žádné náklady, které by mohly 
být  do  budoucna  označeny  jako  uznatelné,  zaplaceny  nebyly.  O  tomto  svědčí  i  průběžná 
zpráva  vypracovaná  právě  svědkem  C..  Ostatně  i  obžalovaný  RNDr.  Ř.  připustil,  že 
v projektech Xxxx a Xxxx nebyla realizována aktivita, která by se platila do zahraničí. Dále 
pak  z výpovědi  svědkyně  K.  B.  vyplývá,  že  peníze  z pokladny  zahraničního  projektu  se 
nemohly míchat mezi peníze, které měli na provoz.  
 
Z výpovědí  zaměstnankyň  Domu  zahraniční  spolupráce,  svědkyň  M.,  R.  a  S. 
jednoznačně  vyplývá,  že  poskytnuté  grantové  prostředky  mohou  být  použity  pouze  na  účel 
uvedený v uzavřené grantové smlouvě a pokud na základě předložené závěrečné zprávy není 
prokázáno  čerpání  prostředků  na  účel  uvedený  ve  smlouvě,  je  povinen  příjemce  grantu 
finanční  prostředky  vrátit.  Jednotlivé  uzavřené  smlouvy  pak  jasně  specifikují,  na  jaký  účel 
mohou být poskytnuté grantové prostředky, v konkrétním případě vyplacené pouze zálohově 
určitým podílem ze smluvně stanovené částky, použity. 
 
Soud se neztotožnil s obhajobou obžalované Ing. L. spočívající v tom, že s poskytnutou 
zálohou  na  projekt  Xxxx  si  mohli  dělat  co  chtěli,  neboť  podle  uzavřené  smlouvy  byl  grant 
poskytován  právě  na  projekt  partnerství  Xxxx,  konkrétně  na  mezinárodní  mobility,  což  je 
přesně specifikováno jako zahraniční cesta uskutečněná v rámci projektu partnerství.  
 
Soud se rovněž neztotožnil s obhajobou obžalovaného RNDr. Ř., že by v rámci projektu 
Xxxx  musely  být  pořizovány  propagační  předměty,  které  měly  sloužit  účastníkům  projektu, 
nic  takového  v grantové  smlouvě  není  uvedeno.  Z účetnictví  Xxxx  není  zřejmé,  že  by 
jakékoliv  propagační  předměty  byly  pořízeny  a  pokud  nebyli  vybráni  žádní  účastníci 
zahraničních stáží, není ani zřejmé, pro koho by se propagační předměty pořizovaly.  
 
Ze  spisu  nepochybně  vyplývá  provedení  plateb  společností  Xxxx  a.s.  jednotlivým 
věřitelům, které jsou citovány v rámci popisu listinných důkazů. Důležité pro posouzení věci 
však  je  zjištění,  že  z poskytnutých  grantových  prostředků  nebylo  společností  Xxxx  a.s.  na 
výdaje související s poskytnutými granty zaplaceno vůbec nic. 
 
Protože  společnost  Xxxx  a.s.  nakonec  skončila  v insolvenčním  řízení,  nebyly 
vyhotoveny ani závěrečné zprávy k projektům Xxxx a Xxxx, avšak i pokud by k vyhotovení 
těchto  závěrečných  zpráv  došlo,  je  zřejmé,  že  za  projekt  Xxxx  by  nemohly  být  vykázány 
žádné výjezdy mladých osob do 20ti let do zahraničí, v projektu Xxxx by mohly být vykázány 
pouze výjezdy 2x dvou osob do Francie a do Říma.  
 
Přestože pro posouzení  jednání  obou obžalovaných není  rozhodující,  z jakých důvodů 
se  společnost  Xxxx  a.s.  dostala  do  špatné  ekonomické  situace,  podle  názoru  soudu  měla 
společnost  příliš  vysoké  náklady  tvořené  například  nepřiměřeně  vysokými  mzdami 
zaměstnanců  a  dalšími  náklady  potřebnými  pro  chod  společnosti,  na  které  si  společnost 
nebyla ovšem schopna vlastní činností vydělat. Toto se projevilo již v roce 2008, ve kterém 
společnost  vykázala  ztrátu  téměř  6  milionů Kč  a  v následujícím  roce  2009  ztráta 
několikanásobně narostla až na částku 34 milionů Kč. 
 
S ohledem  na  skutečnost,  že  krátce  poté,  co  3.9.2009  na  účet  Xxxx  přišla  zálohová 
platba ve výši 30 000 euro z programu Xxxx a 14.9.2009 na další účet Xxxx došla zálohová 
platba ve výši  11 840 euro z projektu  Xxxx, obě platby byly vzápětí od  4.9. do 20.11.2009 
(první  částka)  a  ve  dnech  18.,  22.  a  23.9.2009  (druhá  částka)  převedeny  na  korunový  účet 
 

-pokračování 
20 
53 T 1/2016 
nebo vybrány v hotovosti, je zřejmé, že tyto peníze byly použity na úhradu dřívějších závazků 
Xxxx  a.s.  Ani  výjezd  do  Francie  uskutečněný  v listopadu  2009,  natož  pak  výjezd  do  Říma 
uskutečněný v květnu 2010 nebyl financován ze zálohových prostředků poukázaných na grant 
v programu  Xxxx.  Je  proto  evidentní,  že  obžalovaní  finanční  prostředky  poskytnuté  na 
programy Xxxx i Xxxx neoprávněně použili na úhradu závazků společnosti  Xxxx a.s., které 
vůbec  s danými  projekty  nesouvisely  a  způsobili  tak  škodu  ve  výši  1 069 837  Kč  na 
prostředcích Evropské unie.  
 
Spolupachatelstvím  se  ve  smyslu  §  23  trestního  zákoníku  rozumí  úmyslné  společné 
jednání  dvou nebo více  trestně odpovědných osob vedené společným  záměrem.  Pokud není 
spolupachatelství prokázáno přímými důkazy, jimiž může být např. výpověď obžalovaných či 
jiný přímý důkaz, je třeba na spolupachatelství a vzájemnou dohodu spolupachatelů usuzovat 
z dalších  provedených  důkazů.  Obžalovaný  RNDr.  A.  Ř.  působil  jako  předseda 
představenstva  Xxxx  a.s.,  obžalovaná  Ing.  R.  L.  byla  místopředsedkyní  představenstva  a 
finanční ředitelkou společnosti. Obžalovaní nerozporují, že společnost řídili. Prezentují se tak, 
že ji vybudovali společně a rovněž je zřejmé, že oba obžalovaní ve společnosti zaměstnávali 
jak své děti, tak i  další blízké osoby (např.  L. V.). Obžalovaní tedy měli přehled o  celkové 
situaci ve společnosti a i když měli rozdělené úkoly, kdy obžalovaná se starala o ekonomický 
chod společnosti a obžalovaný měl na starosti zejména celkové obchodní vedení společnosti, 
jednali  vždy  ve  shodě.  Každý  z obžalovaných  zakládal  jeden  z účtů,  na  které  byly  peníze  z 
poskytnutých grantů zaslány. Dále je třeba poukázat na konkrétní data uzavření jednotlivých 
grantových  smluv,  data,  kdy  byly  zálohově  finanční  prostředky  z Národní  agentury  pro 
evropské vzdělávací programy zaslány na účty Xxxx a.s. a na data, kdy byly z účtu vybrány a 
těmito  provedena  úhrada  závazků  společnosti.  13.8.2009  podepsal  obžalovaný  RNDr.  Ř.  za 
společnost Xxxx první grantovou smlouvu na program Xxxx, 3.9.2009 byla zálohová platba 
30 000  euro  poukázána  na  účet,  již  4.9.2009  vybírala  obžalovaná  Ing.  R.  L.  z účtu  první 
částku 4 000 euro, které vyměnila na české koruny. Takto pak postupovala i ve dnech 16.10., 
27.10.  a  20.11.2009.  Dále  pak  17.8.2009  RNDr.  Ř.  za  společnost  Xxxx  podepsal  druhou 
grantovou  smlouvu  na  projekt  Xxxx,  14.9.2009  byla  na  účet  poukázána  zálohová  platba 
11 840 euro a již ve dnech 18.9., 22.9. a 23.9. 2009 obžalovaná Ing. L. dala pokyn k převodu 
částky  na  korunový  účet  společnosti  nebo  z účtu  vedeného  v měně  euro  hotovost  vybrala  a 
směnila ji na české koruny. I když v době, kdy byly přihlášky do programů Xxxx a Xxxx ze 
strany společnosti  Xxxx  a.s. vyhotovovány, tedy koncem  roku 2008 a začátkem roku 2009, 
ještě  nebyla  ekonomická  situace  společnosti  špatná.  Uplynula  však  určitá  doba  mezi 
samotným  zpracováním  a  podání  přihlášek  a  mezi  uzavřením  smlouvy  a  poskytnutím 
grantových prostředků na účty. Jak se podává z řady svědeckých výpovědí zaměstnanců Xxxx 
a.s., právě v průběhu roku 2009 se začala ekonomická situace společnosti zhoršovat. Právě od 
května 2009 již byly na společnost podávány opakovaně insolvenční  návrhy, přičemž až na 
základě návrhu ze dne 13.9.2010 bylo rozhodnuto o úpadku společnosti, poté bylo zahájeno 
insolvenční řízení a rozhodnuto o prohlášení konkursu.  
  
Finanční prostředky získané jako záloha na základě uzavřených grantových smluv pak 
po výběru z účtu a převodu na české koruny byly obžalovanými použity na úhradu závazků 
společnosti,  a  to  i  závazků,  které  již  byly  několik  měsíců  po  splatnosti.  S ohledem  na 
zhoršující  se  ekonomickou  situaci  společnosti  Xxxx  a.s.  ve  druhé  polovině  roku  2009, 
s ohledem  na  data  podepsání  obou  grantových  smluv  obžalovaným  RNDr.  Ř.,  data,  kdy 
zálohové finanční prostředky byly na účty Xxxx zaslány a data, kdy byly vybrány, převedeny 
na české koruny a použity k uhrazení dluhu Xxxx, pak soud dovozuje, že obžalovaní již v této 
době počítali s tím, že finanční prostředky získané na základě poskytnutých grantů použijí na 
úhradu  starších  závazků  společnosti,  tedy  na  náklady  nesouvisející  s poskytnutými  granty  a 
 

-pokračování 
21 
53 T 1/2016 
proto  neoprávněně.  Na  uvedeném  postupu  se  oba  obžalovaní  podíleli  společným  jednáním, 
kdy  RNDr.  Ř.  za  společnost  podepisoval  a  uzavíral  obě  grantové  smlouvy  jako  statutární 
zástupce, každý z obžalovaných zakládal jeden z účtů, které byly určeny pro příjem peněz z 
poskytnutých  grantů  a  Ing.  L.  jako  ekonomická  ředitelka  dávala  pokyn  či  sama  prováděla 
výběr finančních prostředků z účtů vedených v měně euro. Peníze směnila na české koruny a 
s těmito pak závazky společnosti uhradila. Společné jednání obou obžalovaných tak ve svém 
souhrnu naplňuje všechny znaky zažalovaného trestného činu.  
 
 
S ohledem  na  ustanovení  §  2  odst.  1  trestního zákoníku,  podle  něhož  se  trestnost  činu 
posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin  spáchán a podle pozdějšího zákona se 
posuzuje  jen  tehdy,  jestliže  to  je  pro  pachatele  příznivější,  zvažoval  soud,  zdali  jednání 
obžalovaných kvalifikovat  podle právní  úpravy účinné v době spáchání  trestného činu, tedy 
trestního zákona č. 140/61 Sb., nebo podle současné právní úpravy, tedy trestního zákoníku č. 
40/2009  Sb.  Soud  dospěl  k závěru,  že  trestní  sazba  stanovená  v  §  129a  odst.  4  trestního 
zákona č. 140/61 Sb. i trestní sazba stanovená v § 260 odst. 4 trestního zákoníku č. 40/2009 
Sb. je stejná, neboť činí 2 až 8 let odnětí svobody. Zatímco však podle § 39a odst. 2 písm. b) 
trestního  zákona  při  výměře  trestu  ukládaného  do  dvou  let  měl  být  pachatel  zařazován  pro 
výkon  uloženého  trestu  do  věznice  s dozorem,  ustanovení  §  56  odst.  2  písm.  b)  trestního 
zákoníku  je  již  pro  pachatele  příznivější  v tom,  že  při  ukládaném  trestu  odnětí  svobody  ve 
výměře nepřevyšující tři léta je pachatel zařazován do typu věznice s dozorem. Jako celek je 
proto pro obžalované příznivější, pokud bude jejich jednání posouzeno podle současné právní 
úpravy,  tedy  trestního  zákoníku,  přestože  v tomto  konkrétním  případě  se  ustanovení  o 
zařazení do výkonu trestu odnětí svobody u nich neuplatní.  
 
Obžalovaní  RNDr.  A.  Ř.  a  Ing.  R.  L.  tak  svým  společným  jednáním  popsaným  ve 
výroku  rozsudku,  kdy  po  předchozí  společné  domluvě  s vědomím,  že  pro  společnost  Xxxx 
a.s.  neoprávněně  využijí  finanční  prostředky  z poskytnutých  grantů,  kdy  nejprve  13.8.2009 
RNDr.  Ř.  za  společnost  Xxxx  a.s.  podepsal  na  straně  příjemce  grantovou  smlouvu 
s organizací  Dům  zahraničních  služeb  MŠMT  na  projekt  Xxxx  a  po  poukázání  zálohové 
platby ve výši 30 000 euro dne 3.9.2009 Ing. L. vybrala z účtu celkem 29 950 euro, směnila je 
na české koruny, vložila do pokladny společnosti Xxxx a.s. ve výši 772 158 Kč, a tato částka 
byla  poté  použita  na  úhradu  závazků  společnosti  Xxxx  a  poté  dne  17.8.2009  RNDr.  Ř. 
podepsal  za  společnost  Xxxx  a.s.  jako  příjemce  grantovou  smlouvu  s organizací  Dům 
zahraničních  služeb  MŠMT  pro  projekt  Xxxx,  poté,  co  14.9.2009  byla  na  účet  společnosti 
Xxxx poukázána zálohová platba grantových prostředků ve výši 11 840 euro, ze kterých Ing. 
L.  ve  dnech  18.9.,  22.9.  a  23.9.2009  nechala  převést  na  korunový  účet  společnosti  nebo 
vybrala  v hotovosti  částku  celkem  ve  výši  193 110,50  Kč,  která  byla  použita  k úhradě 
závazků společnosti Xxxx, čímž způsobili poškozené organizaci Dům zahraniční spolupráce 
škodu  ve  celkové  výši  1 069 837  Kč,  což  ve  smyslu  § 138  odst.  1  trestního  zákoníku 
představuje  škodu  značnou,  přičemž  poskytnuté  prostředky  byly  tvořeny  pouze  ze  zdrojů 
Evropské unie, naplnili po subjektivní i objektivní stránce zákonné znaky skutkové podstaty 
zločinu  poškození  finančních  zájmů  Evropské  unie  podle  §  260  odst.  2,  odst.  4  písm.  c) 
trestního zákoníku. Ve vztahu k základní skutkové podstatě i kvalifikované skutkové podstatě 
spočívající  ve  výši  vzniklé  škody  jednali  oba  obžalovaní  v úmyslu  přímém  ve  smyslu  §  15 
odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, neboť věděli, že poskytnuté finanční prostředky od Domu 
zahraničních  služeb  jsou  určeny  výhradně  k naplnění  účelu  uzavřených  grantových  smluv, 
což v případě projektu Xxxx měl být zejména výjezd účastníků, a to mladých osob do 20ti let 
do zahraničí a v rámci projektu Xxxx měly být uskutečněny výjezdy lektorů  – zaměstnanců 
Xxxx  do  zahraničí.  Obžalovaní  věděli,  že  k takovýmto  účelům  peníze  zaslané  na  zvlášť 
 

-pokračování 
22 
53 T 1/2016 
vytvořené  eurové  účty  Xxxx  užity  nebyly,  naopak  byly  použity  k úhradě  starších  závazků 
společnosti, rovněž tak obžalovaní věděli, v jaké výši zálohově grantové prostředky obdrželi a 
v jaké  výši  z nich  na  úhradu  závazků  společnosti  čerpali.  Oba  obžalovaní  tedy  věděli,  že 
porušují  zájem  chráněný  trestním  zákonem  a  toto  porušení  způsobit  chtěli.  Oba  obžalovaní 
svým  společným  jednáním  porušili  zájem  společnosti  na  ochraně  finančních  prostředků 
z rozpočtů spravovaných Evropskou unií jako zvláštního druhu cizího majetku.   
 
Obdobné jednání je chráněno trestním zákoníkem v ustanovení § 211 odst. 2 a v § 212 
odst.  2,  kdy  za  trestné  je  prohlášeno  jednání  spočívající  v použití  úvěrových  či  dotačních 
prostředků na jiný než určený účel bez souhlasu poskytovatele úvěru či dotace.  
 
Při  úvahách  o  druhu  a  výměře  ukládaného  trestu  soud  přihlédl  ke  všem  hlediskům 
uvedeným v § 39 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku.  
 
K osobám  obžalovaných  RNDr.  A.  Ř.  i  Ing.  R.  L.  bylo  zjištěno,  že  tito  dosud  nebyli 
soudně  trestáni  ani  projednáváni  pro  přestupek  v místě  trvalého  bydliště.  V současné  době 
pracují  ve  společnosti  Xxxx  o.p.s.,  která  se  obdobně  jako  Xxxx  a.s.  zabývá  vzděláváním 
dospělých.  K dosavadní  bezúhonnosti  obou  obžalovaných  soud  proto  přihlédl  jako 
k polehčující okolnosti ve smyslu § 41 písm. o) trestního zákoníku. Obžalovaným ve smyslu § 
42 písm. k) trestního zákoníku přitěžuje, že způsobili na cizím majetku škodu přes 1 milion 
Kč, což dvojnásobně převyšuje spodní hranici značné škody ve smyslu § 138 odst. 1 trestního 
zákoníku.  Od  spáchání  trestného  činu  obžalovanými  uplynula  doba  více  než  7  let.  Jejich 
trestní stíhání bylo zahájeno až v roce 2014, obžaloba ve věci byla podána 21.4.2016, hlavní 
líčení  bylo  nařízeno až  v roce 2017.  Určité časové prodlevy v projednávání  této trestní věci 
bez viny obžalovaných lze tedy spatřovat i na straně orgánů činných v trestním řízení, nejedná 
se  však  o  nějaké  dlouhodobé  časové  prodlevy.  Za  této  situace,  s ohledem  na  dosavadní 
bezúhonnost  obou  obžalovaných,  jejich  pevné  ukotvení  v profesním  i  rodinném  životě  a 
časový  odstup  od  spáchání  trestné  činnosti  se  pak  státním  zástupcem  navrhovaný 
nepodmíněný trest odnětí svobody jeví až nepochopitelně přísným. S přihlédnutím k okolnosti 
polehčující  i  okolnosti  přitěžující  tak,  jak  byly  u  obžalovaných  shledány,  k výši  způsobené 
škody  a  časovému  odstupu  od  spáchání  trestné  činnosti  rozhodl  soud  oběma  obžalovaným 
uložit  trest  odnětí  svobody  při  dolní  hranici  zákonné  trestní  sazby  § 260  odst.  4  trestního 
zákoníku  v trvání  2  roků  a  6  měsíců.  Vzhledem  k dosavadnímu  řádnému  životu  obou 
obžalovaných jsou nepochybně splněny podmínky ustanovení § 81 odst. 1 trestního zákoníku 
umožňující  podmíněně  odložit  výkon  uloženého  trestu  odnětí  svobody.  Přestože,  jak  bylo 
uvedeno  výše,  od  spáchání  trestného  činu  uplynulo  více  než  7  let  a k dosavadnímu  životu 
obžalovaných nebyly zjištěny žádné negativní poznatky, rozhodl soud stanovit delší zkušební 
dobu podmíněného odsouzení v trvání 4 roků z toho důvodu, že obžalovaným ve smyslu § 82 
odst.  2  trestního  zákoníku  též  uložil,  aby  ve  zkušební  době  podmíněného  odsouzení  podle 
svých sil nahradili škodu, kterou trestným činem způsobili. Delší zkušební dobu podmíněného 
odsouzení soud stanovil právě proto, aby umožnil obžalovaným získat prostředky k náhradě 
škody způsobené jejich trestnou činností.  
 
Obžalovaný  RNDr.  Ř.  se  trestného  činu  dopustil  jako  předseda  představenstva  Xxxx 
a.s.,  obžalovaná  Ing.  L.  jako  místopředsedkyně  představenstva  Xxxx  a.s.  Je  proto  na  místě, 
aby jim po určitou dobu bylo zakázáno vykonávat funkci statutárního orgánu. Soud jim proto 
podle  §  73  odst.  1,  3  trestního  zákoníku  uložil  i  trest  zákazu  činnosti  spočívající  v zákazu 
výkonu  funkce  statutárního  orgánu  v obchodních  korporacích  nebo  člena  orgánu  obchodní 
korporace, případně výkon funkce prokuristy, který se svým oprávněním statutárnímu orgánu 
blíží,  a  rovněž  tak  jim  uložil  zákaz  zastupovat  obchodní  korporace  na  základě  plné  moci. 
 

-pokračování 
23 
53 T 1/2016 
Délku  trestu  zákazu  činnosti  soud  stanovil  v 1/3  zákonné  trestní  sazby  stanovené  pro  tento 
druh trestu v trvání 4 roků.  
 
 
K trestnímu řízení se s nárokem na náhradu škody řádně a včas připojil poškozený Dům 
zahraniční spolupráce (č.l. 220), který však podle zde uvedeného vyčíslení požadoval i částku 
ze  smlouvy  uzavřené  v roce  2007.  Oba  obžalovaní  byli  uznáni  vinnými  ze  spáchání 
úmyslného  trestného  činu,  kterým  způsobili  v roce  2009  poškozenému  Dům  zahraniční 
spolupráce  majetkovou  škodu.  Ve  smyslu  §  420  odst.  1  občanského  zákoníku  č.  40/64  Sb. 
účinného  v roce  2009  tak  odpovídají  za  způsobenou  škodu.  V zásadě  proto  byly  dány 
podmínky pro rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody obžalovaným. 
Podle  §  140b  zákona  č.  182/2006  Sb.  o  úpadku  a  způsobech  jeho  řešení  (insolvenční 
zákon)  nelze  v soudních  řízeních  po  dobu,  po  kterou  trvají  účinky  rozhodnutí  o  úpadku, 
rozhodnout o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být 
v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou; to neplatí jde-li o pohledávky věřitelů na náhradu 
škody  nebo  nemajetkové  újmy  způsobené  trestným  činem  nebo  na  vydání  bezdůvodného 
obohacení  získaného  trestným  činem,  pokud  v trestním  řízení  o  tomto  trestném  činu  byl 
zajištěn  majetek  v majetkové  podstatě  dlužníka. Usnesením  Krajského  soudu  v Brně  ze  dne 
28.8.2012 č.j. KSBR 45 INS 10094/2011-A-30 byl zjištěn úpadek dlužníka Ing. R. L. a na její 
majetek byl prohlášen konkurs. Dále pak usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 2.6.2016 
č.j. KSBR 45 INS 10094/2011-B-39 byl konkurs na majetek obžalované zrušen. Usnesením 
Krajského  soudu  v  Brně  ze  dne  27.6.2012  č.j.  KSBR  44  INS  10093/2011-A-22  byl  zjištěn 
úpadek  dlužníka  RNDr.  A.  Ř.  a  na  jeho  majetek  byl  prohlášen  konkurs,  který  není  dosud 
skončen. 
 
V tomto  trestním  řízení  nebyl  zajištěn  žádný  majetek  obžalovaných,  proto  nelze  ve 
vztahu k RNDr. Ř. rozhodnout o uplatněném nároku na náhradu škody. Povinnost k náhradě 
způsobené škody byla proto uložena pouze obžalované Ing. L.. Ve výroku o náhradě škody 
však soud zohlednil,  že v listopadu 2009 a v květnu  2010 dvakrát  dvě osoby ze společnosti 
Xxxx a.s. vyjely do Francie a Itálie v rámci projektu Xxxx. I když na právní kvalifikaci nemá 
tato  skutečnost  žádný  vliv,  neboť  grantové  prostředky  poukázané  zálohově  na  účet  xxxx 
nebyly  k tomuto  účelu  použity,  jednalo  by  se  o  uznatelný  náklad  v projektu  Xxxx  a  o  tuto 
částku  je  proto  podle  názoru  soudu  třeba  snížit  povinnost  k náhradě  způsobené  škody.  Ze 
zajištěného účetnictví Xxxx a.s. (složka projekt Xxxx) vyplývá, že 7.6.2010 byly vyúčtovány 
částky 15 447,55 a 30 358,84 Kč za pobyt dvou osob v Římě, toto dohromady činí 45 806,39 
Kč. 10.12.2009 byly vyúčtovány částky 16 629,87 a 6 489 Kč za vycestování dvou osob do 
Francie, dohromady jde o 23 118,87 Kč. Součet cestovného do Říma a do Francie představuje 
68 925,26 Kč, kdy podle názoru soudu jde o uznatelný náklad v rámci projektu Xxxx, v této 
výši byl smysl a účel poskytnutého grantu naplněn. Povinnost k náhradě škody byla proto o 
tuto částku snížena a obžalované Ing. R. L. bylo podle § 228 odst. 1 trestního řádu uloženo, 
aby  poškozenému  Dům  zahraniční  spolupráce  na  náhradě  škody  zaplatila  částku  ve  výši 
1 000 911,74 Kč.  
 
Jelikož  o  povinnosti  o  náhradě  škody  není  možné  rozhodnout  ve  vztahu 
k obžalovanému  RNDr.  Ř.  s ohledem  na  probíhající  insolvenční  řízení,  byl  poškozený  Dům 
zahraniční  spolupráce  ve  vztahu  k tomuto  obžalovanému  odkázán  s nárokem  na  náhradu 
škody  na  řízení  ve  věcech  občanskoprávních  podle  §  229  odst.  1  trestního  řádu.  Ve  vztahu 
k obžalované  Ing.  R.  L.  byl  poškozený  Dům  zahraniční  spolupráce  ve  smyslu  § 229  odst.  2 
trestního řádu odkázán se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody na řízení ve věcech 
občanskoprávních, neboť uplatněný nárok na náhradu škody byl přiznán jen z části. 
 

-pokračování 
24 
53 T 1/2016 
 
P o u č e n í :  Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do osmi dnů od doručení jeho 
opisu u Krajského soudu v Brně. 
                        O podaném odvolání bude rozhodovat Vrchní soud v Olomouci. 
                       Rozsudek  může  odvoláním  napadnout  státní  zástupce  pro  nesprávnost 
kteréhokoliv  výroku,  obžalovaný  pro  nesprávnost  výroku,  který  se  ho  přímo 
dotýká  a  poškozený,  který  uplatnil  nárok  na  náhradu  škody  pro  nesprávnost 
výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost 
některého  jeho  výroku  může  jej  napadat  také  proto,  že  takový  výrok  učiněn 
nebyl,  jakož  i  pro  porušení  ustanovení  o  řízení  předcházejícím  rozsudku, 
jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. 
                        Odvolání musí být ve lhůtě osmi dnů od doručení opisu rozsudku odůvodněno 
tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou 
vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je 
povinen  v odvolání  uvést,  zda  je  podává,  byť  i  zčásti,  v neprospěch  či  ve 
prospěch obviněného. Odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy. 
 
Krajský soud v Brně 
dne 26. května 2017 
 
                                                                              
Za správnost vyhotovení:                                                  Mgr. Daniel Plšek v. r. 
Alena Pelikánová                                                                      předseda senátu