53 T 1/2016-1233
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Krajský soud v Brně rozhodl v hlavním líčení konaném dne 26. května 2017 v senátě
složeném z předsedy Mgr. Daniela Plška a přísedících Emila Cupala a JUDr. Kateřiny
Hudcové,
t a k t o:
Obžalovaní
RNDr. A. Ř.,
nar. xxx v Xxxx,
bytem Xxxx,
ředitel Xxxx o.p.s., IČ: xxx,
a
Ing. R. L., roz. Ř.,
nar. xxx v Xxxx,
bytem Xxxx,
lektor v Xxxx o.p.s., IČ: xxx,
jsou vinni, že
-pokračování
2
53 T 1/2016
po předchozí společné domluvě s vědomím neoprávněného využití finančních prostředků pro
společnost Xxxx, a.s., IČ: xxx, se sídlem Xxxx, v níž RNDr. A. Ř. působil jako předseda
představenstva a Ing. R. L., jako místopředsedkyně představenstva a finanční ředitelka,
s vědomím, že společnost nebude schopna plnit podmínky dále uvedených smluv a peníze na
základě nich jí poškozenou vyplacené použije ke splacení dluhů společnosti Xxxx, případně
na její běžný provoz, nejprve
1. dne 13.8.2009 v Hodoníně podepsal RNDr. A. Ř. za společnost Xxxx na straně
příjemce Grantovou smlouvu č. xxx s organizací Dům zahraničních služeb MŠMT,
Národní agentura pro evropské vzdělávací programy, IČ: 61386839, Na Poříčí 1035/4,
110 00 Praha 1, jejímž předmětem bylo přidělení grantu v maximální výši 50.000,-
EUR příjemci za účelem realizace projektu mobility s názvem "Začněme v Evropě" v
rámci programu Xxxx, který byl výlučně hrazen z prostředků Programu celoživotního
učení Evropské unie, schváleného Evropskou komisí, pro období smluvního trvání
akce od 1.9.2009 do 30.5.2011, se smluvně stanoveným účelovým určením
grantových prostředků na náklady na pedagogickou, kulturní a jazykovou přípravu
účastníků, na pobytové náklady účastníků a doprovodných osob v zahraničí, na
cestovní náklady a na náklady na organizaci mobility. Na základě smlouvy
poukázal Dům zahraničních služeb dne 3.9.2009 zálohovou platbu ve výši 30.000,-
EUR (dle kurzovního lístku ČNB v přepočtu 768.450,- Kč) na zvlášť k tomu R. L.,
jednající jménem společnosti Xxx, zřízený bankovní účet č. xxx vedený u Komerční
banky, a.s., v měně Euro.
Poté R. L. vybrala z tohoto účtu peníze v měně Euro, obratem je směnila na české koruny a
vložila do pokladny společnosti Xxxx, takto:
dne 4.9.2009 směnila částku 4.000,00 EUR, a po směně do pokladny vložila 101.200,-
Kč,
dne 16.10.2009 směnila částku 13.500,00 EUR, a po směně do pokladny vložila
349.312,50 Kč,
dne 27.10.2009 směnila částku 10.000,00 EUR, a po směně do pokladny vložila
258.950,- Kč,
dne 20.11.2009 směnila částku 2.450,00 EUR, a po směně do pokladny vložila
62.695,50 Kč,
-pokračování
3
53 T 1/2016
celkem tak uvedeným způsobem neoprávněně odčerpala z účtu k projektu Xxxx částku
29.950,- EUR v rozporu s účelovým určením grantových prostředků. Tuto částku po směně na
tuzemskou měnu vložila do pokladny společnosti Xxxx ve výši celkem 772.158,- Kč, která
poté byla podle jejích pokynů použita na úhradu splatných závazků společnosti XXxx,
nesouvisejících s programem Xxxx,
2. dne 17.8.2009 v Hodoníně podepsal RNDr. A. Ř. za společnost Xxxx jako příjemce
Grantovou smlouvu č. xxx s organizací Dům zahraničních služeb MŠMT, Národní
agentura pro evropské vzdělávací programy, IČ:61386839, Na Poříčí 1035/4, 110 00
Praha 1, jejímž předmětem bylo přidělení grantu v maximální výši 14.800,- EUR
příjemci na projekt partnerství Xxxx v rámci evropského projektu hrazeného výlučně
z prostředků Programu celoživotního učení Evropské unie, schváleného Evropskou
komisí, pro smluvní období trvání akce od 1.9.2009 do 31.7.2011, se smluvně
stanoveným účelovým určením grantových prostředků na náklady 12-ti zahraničních
mobilit/cest za účasti minimálně 16 různých účastníků do partnerských institucí
schválených poškozenou k financování. Na základě smlouvy poukázal Dům
zahraničních služeb dne 14.9.2009 zálohovou platbu ve výši 11.840,- EUR (dle
kurzovního lístku ČNB v přepočtu 301.387,- Kč) na zvlášť k tomu A. Ř., jednajícím
jménem společnosti Xxxx, zřízený bankovní účet č. xxx vedený u Komerční banky,
a.s., v měně Euro.
Poté Ing. R. L. vybrala nebo dala pokyn k převodu peněz z tohoto účtu takto:
dne 18.9.2009 pokladní K. B. k převodu částky 4.055,15 EUR internetovým
bankovnictvím na korunový účet společnosti Xxxx a.s., č. xxx, kam bylo po převodu
na českou měnu připsáno 100.000,- Kč,
dne 22.9.2009 vybrala částku 4.000,- EUR a po směně na české koruny je ve výši
100.000,- Kč vložila do pokladny společnosti Xxxx,
dne 23.9.2009 vybrala částku 3.700,- EUR a po směně na české koruny je ve výši
93.110,50 Kč vložila do pokladny společnosti Xxxx
Celkem tak uvedeným způsobem neoprávněně odčerpala z účtu k projektu Xxxx v rozporu
s účelovým určením grantových prostředků částku 11.755,15 EUR, kterou dílem po směně na
tuzemskou měnu vložila do pokladny společnosti Xxxx ve výši celkem 193.110,50 Kč a ve
zbylé části ji bezdůvodně převedla na jiný korunový účet společnosti Xxxx č. xxx, a které
-pokračování
4
53 T 1/2016
byly poté k jejímu pokynu použity na úhradu splatných závazků společnosti Xxxx,
nesouvisejících s programem Xxxx.
Tímto jednáním způsobili organizaci Dům zahraniční spolupráce, Národní agentura pro
evropské vzdělávací programy, IČO: 61386839, se sídlem Na Poříčí 1035/4, 110 00 Praha 1,
škodu v celkové výši 1.069.837,- Kč,
t e d y
neoprávněně použili finanční prostředky, které tvoří výdaje rozpočtů spravovaných
Evropskou unií a způsobili takovým činem značnou škodu.
T í m s p á c h a l i
zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 2, odst. 4 písm. c)
trestního zákoníku
a odsuzují se
podle § 260 odst. 4 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání
2 (dvou) roků a
6 (šesti) měsíců u každého z obžalovaných.
Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon uloženého trestu podmíněně
odkládá na zkušební dobu v trvání
4 (čtyř) roků u každého z obžalovaných.
Podle § 82 odst. 2 trestního zákoníku se oběma obžalovaným ukládá, aby ve zkušební
době podmíněného odsouzení podle svých sil nahradili škodu, kterou trestným činem
způsobili.
Podle § 73 odst. 1, 3 trestního zákoníku se každému z obžalovaných ukládá trest zákazu
činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu a prokuristy v obchodních
korporacích nebo člena orgánu obchodní korporace nebo zastoupení obchodní korporace na
základě plné moci na dobu
4 (čtyř) roků.
-pokračování
5
53 T 1/2016
Podle § 228 odst. 1 trestního řádu je obžalovaná Ing. R. L. povinna zaplatit na náhradě
škody poškozenému Dům zahraniční spolupráce, Na Poříčí 1035/4, 110 00 Praha 1,
IČO 61386839, částku ve výši 1 000 911,74 Kč.
Podle § 229 odst. 1 trestního řádu se poškozený Dům zahraniční spolupráce, Na Poříčí
1035/4, 110 00 Praha 1, IČO 61386839, odkazuje vůči obžalovanému RNDr. A. Ř.
s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Podle § 229 odst. 2 trestního řádu se poškozený Dům zahraniční spolupráce, Na Poříčí
1035/4, 110 00 Praha 1, IČO 61386839, odkazuje vůči obžalované Ing. R. L. se zbytkem
uplatněného nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
O d ů v o d n ě n í
Z dokazování provedeného u hlavního líčení vzal soud za prokázáno, že 8.2.2000
vznikla zápisem do obchodního rejstříku společnost Xxxx a.s., IČ xxx. V této od počátku
figuroval jako předseda představenstva obžalovaný RNDr. A. Ř. a jako místopředsedkyně
představenstva obžalovaná Ing. R. L.. Společnost se zabývala zejména školící činností,
postupně v průběhu let rostla, měla stále více zaměstnanců a pobočky v různých okresech.
Společnost žádala i o poskytnutí grantových prostředků. Takto požádala 5.2.2009 Dům
zahraničních spolupráce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dříve Dům
zahraničních služeb), IČ 61386839, o poskytnutí grantových prostředků v rámci programu
Xxxx. Poté, co bylo poskytnutí grantových prostředků 22.5.2009 schváleno, obžalovaný
RNDr. A. Ř. jako předseda představenstva Xxxx a.s. podepsal dne 13.8.2009 v Hodoníně
grantovou smlouvu č. xxx, jejímž předmětem bylo přidělení grantu v maximální výši 50 000
euro společnosti Xxxx a.s. pro období trvání akce od 1.9.2009 do 30.5.2011, kdy na základě
této smlouvy poukázal na zvlášť k tomu obžalovanou Ing. R. L. zřízený bankovní účet č. xxx
vedený u Komerční banky a.s., pobočka Hodonín v měně euro. Dne 3.9.2009 poukázal Dům
zahraničních služeb na tento účet zálohovou platbu ve výši 30 000 euro, což v přepočtu činí
768 450 Kč. Krátce poté obžalovaná Ing. L. vybrala z tohoto účtu vedeného v měně euro
peníze, obratem je směnila na české koruny, vložila je do společnosti Xxxx a to tak, že
4.9.2009 vybrala částku 4 000 euro, 16.10.2009 vybrala částku 13 500 euro, 27.10.2009
vybrala částku 10 000 euro a 20.11.2009 vybrala částku 2 450 euro. Takto neoprávněně
odčerpala z účtu vedeného k projektu Xxxx celkem 29 950 euro v rozporu s účelovým
určením grantových prostředků. Z uvedené částky vložené v českých korunách do pokladny
Xxxx a.s. byly poté na její příkaz peníze použity na úhradu splatných závazků společnosti,
které ovšem nijak nesouvisely s programem Xxxx.
Dne 16.2.2009 společnost Xxxx a.s. podala přihlášku do projektu partnerství Xxxx a po
jejím schválení 20.7.2009 obžalovaný RNDr. A. Ř. jako místopředseda představenstva dne
17.8.2009 podepsal za společnost Xxxx a.s. grantovou smlouvu č. xxx s Domem zahraničních
služeb Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jejímž předmětem bylo přidělení grantu
v maximální výši 14 800 euro na projekt partnerství Xxxx. Smluvně bylo stanoveno období
-pokračování
6
53 T 1/2016
trvání akce od 1.9.2009 do 31.7.2011 a grantové prostředky měly být použity na náklady 12
zahraničních mobilit (cest) za účasti minimálně 16 různých účastníků do partnerských
institucí. Dům zahraničních služeb dne 14.9.2009 poukázal na účet č. xxxx vedený u
Komerční banky a.s., pobočka Hodonín v měně euro zvlášť k tomu zřízený RNDr. Ř.,
zálohovou platbu ve výši 11 840 Kč. Poté obžalovaný Ing. L. z tohoto účtu vybrala
v hotovosti nebo dala pokyn k převodu peněz 18.9.2009 v částce 4 055,15 euro, 22.9.2009
v částce 4 000 euro a 23.9.2009 v částce 3 700 euro. Celkem tak ze zvláštního účtu zřízeného
pouze k projektu Xxxx neoprávněně odčerpala v rozporu s účelovým určením grantových
prostředků částku 11 755,15 euro, která byla poté podle jejího pokynu použita na úhradu
splatných závazků společnosti Xxxx a.s., které ovšem nesouvisely s programem Xxxx. Tímto
společným jednáním obžalovaní RNDr. A. Ř. a Ing. R. L. způsobili Domu zahraniční
spolupráce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dříve Dům zahraničních služeb)
škodu v celkové výši 1 069 837 Kč.
Oba obžalovaní popřeli spáchání trestné činnosti kladené jim podanou obžalobou za
vinu.
Obžalovaný RNDr. A. Ř. (č.l. 1151 a 257) se vyjádřil k podané obžalobě, kdy uvedl,
že nenašel jediný důkaz, že by tak učinili po předchozí společné domluvě. Zpochybnil, že by
jednali s vědomím, že společnost nebude schopna plnit podmínky, neboť v okamžiku, kdy
žádali granty a v okamžiku, kdy se podepisovaly smlouvy, společnost měla dostatek
finančních prostředků na to, aby plnila podmínky smlouvy.
Oba dva granty dostaly zálohu. Jeden 60, druhý 80% na provoz. Granty trvají dva roky.
Dostali zálohu na 14-18 měsíců realizace projektů. Z tohoto pohledu bylo ve společnosti
dostatek finančních prostředků, aby projekty byly financovány.
Společnost v letech 2000 až 2009 realizovala zhruba 100 projektů v celkovém objemu
cca 750 000 000 Kč. V těch sto projektech bylo 10-20 Xxxx za 10 let. Všech 100 projektů
prošlo kontrolou. Všechny projekty byly uzavřeny zdárně. U žádného se nestalo, že by peníze
museli jako celek vracet, protože nebyly realizovány. Všechny projekty byly řádně
vyúčtovány, nikdy nebyly prostředky vraceny a i dva projekty popsané v obžalobě byly
realizovány zcela standardně.
Firmu budovali 10 let, byla největší na trhu. V roce 2010 firma skončila. Obžaloba je
viní v roce 2009 ze špatné realizace dvou projektů a dalších 10 projektů bylo řádně
ukončených. Firma ten rok měla řádově desítky milionů obratů, částka 1 000 000 Kč je setina
nebo na úrovni 2-3% obratu.
Na dotazy uvedl, že ekonomická situace společnosti Xxxx v roce 2009 byla taková, že
skončilo tzv. první plánovací období – Operační program rozvoje lidských zdrojů a začínalo
druhé plánovací zdrojů – operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Samozřejmě
registrovali pokles zakázek, nicméně pokles nebyl tak velký, aby to neustáli. Měli prostředky
z minulých let. Firma přežila rok 2009 relativně v pohodě. Kdyby tomu tak nebylo, tak by
firma v roce 2009 skončila. Za rok 2009 společnost vykázala ztrátu, ale ztráta byla
ufinancovatelná z prostředků, které měli. Částku 7,5 milionu Kč vkládali proto, aby firmu
dofinancovali, aby ji stabilizovali, aby firma neměla problém.
Úvěrové zatížení bylo na výstavbu firmy a na zařízení firmy. Bylo to rozloženo na delší
období. Splátky se platily asi měsíčně, ale v jaké výši neví. Náklady na chod společnosti byly
-pokračování
7
53 T 1/2016
řádově miliony korun měsíčně. Sestávalo to z realizace projektů. Projekty vyžadovaly
náklady, které se řešily.
V 10. měsíci roku 2010 byl na firmu vyhlášen konkurs. V roce 2010 nezískali dostatek
zakázek, aby ufinancovali tak velkou firmu. Kdo podával insolvenční návrh přesně neví.
Nejvýznamnějšími věřiteli byly banky, chtěly peníze za budovy. To byly asi největší částky.
Odkdy se nesplácelo bankám neví.
Zálohové prostředky vyplacené na granty byly použity, projekty byly zahájeny.
Prostředky byly průběžně používány na řešení projektů. V projektu Xxxx musí být stanoven
řešitelský tým. Jsou to mzdy na financování těchto lidí.
V rámci projektu Xxxx lidé měli vyjíždět. Peníze pak byly používány pro cestovní
účely. Konkrétně 2x dva lidé vyjeli, dva lidé do Francie, dva do Itálie a ty cesty z toho byly
financovány.
V roce 2009 byl ve společnosti Xxxx v pozici generálního ředitele, obžalovaná L. byla
v pozici ředitelky ekonomické divize.
Pokud přišly společnosti Xxxx grantové prostředky od poskytovatele, tak každý projekt
měl nějaký rozpočet. Pravidla hry toho projektu byly popsány a v rámci těch pravidel hry byla
i ekonomika. Ekonomika se sestává ze systému účetnictví a ze systému financování.
Účetnictví vedla příslušná účetní a návrhy na zaplacení chodily ředitelce divize, která je
schválila či neschválila, realizovala či nerealizovala. Finanční toky ve společnosti Xxxx řídila
ředitelka ekonomické divize obžalovaná L.. Pokud se jednalo o nějaké zásadní rozhodnutí, tak
o tom byl informován a případně to řešili.
V projektech Xxxx a Xxxx nebyla realizována aktivita, která by se platila do zahraničí.
Hlášení k projektům částečně plnili, částečně ne, ale k vypovězení smlouvy vedly až
opakované urgence v roce 2011 a na to už neměli vliv. Většina nákladů, které hradili, byla
v českých korunách. Proto bylo euro převedeno na koruny. Vybráno to bylo, protože se to tak
dělalo 10 let. Každý projekt měl samostatný účet.
Obžalovaná Ing. R. L. (č.l. 1158 a 248) vypověděla, že vzdělávání běželo několika
směry. Jednak to byly grantové projekty z operačního programu Rozvoje lidských zdrojů.
Tyto grantové projekty měly předepsané náklady, musely se utratit tak, jak bylo předepsáno.
Výsledkem těch grantových projektů bylo, že zaměstnali nebo umístili do zaměstnání určitý
počet lidí. Další skupinou vzdělávání byly tendry, tzn. klasické zakázky. Grantové projekty
jsou o tom, že dostanete prostředky a ty prostředky utratíte nebo neutratíte, ale nikdy se tam
nesmí vytvořit zisk.
V roce 2004, když vstoupila republika do Evropské unie, se vzdělávání začalo
spolufinancovat z evropských peněz. Jako společnost na to byli připraveni, zaměstnanci ty
projekty psali a hlídali, kde byly výzvy po celé republice a snažili se do výzev umístit a
nějaké prostředky na vzdělávání získat. V roce 2007, kdy byli na vrcholu, měli obrat 229
milionů Kč za rok a 13,5 milionu Kč zisku. Předtím měli obrat 177 milionů Kč se ziskem asi
2 nebo 3 miliony, předtím měli obrat asi 70-80 milionů Kč se ziskem taky asi 2 miliony Kč.
Kromě toho, že vzdělávali, měli i doplňkové činnosti, prodávali počítače, měli vlastní
tiskárnu, kde tiskli vlastní skripta pro výuku na rekvalifikace. Měli systémové služby. Měli
-pokračování
8
53 T 1/2016
programátory, kteří prodávali software a poskytovali služby. Museli mít centrální informační
systém. Přes celou republiku si vzájemně sdělovali informace a byli na sebe navázáni, aby se
společnost dala řídit.
Podle typů projektů byl vždycky odlišný způsob financování. Xxxx a Xxxx byly jen
poskytnuté zálohy, to nebyly příspěvky. Konečná výše příspěvku se určovala po skončení
projektu. O výši zálohy rozhodovala Národní agentura. Konkrétně u programu Xxxx to byl
dokonce příspěvek tzv. paušální, tam vůbec nerozhodovaly výdaje, mohly být výdaje
jakékoliv. Rozhodovalo to, jestli 12 lidí opravdu na ty cesty vyjede.
Když by projekt dokončili až do roku 2011, tak by se vyhodnotilo, kolik cest se
absolvovalo, kolik lidí na cesty vyjelo, jestli se to opravdu splnilo. Národní agentura by to
všechno jakoby spočítala a řekla kolik dá peněz. Nemuseli dát to, co je ve smlouvě, to byla
maximální hodnota. Když by se to nesplnilo, tak by se vyúčtovala záloha a buď by se
doplácelo nebo by se vracelo. Takže vůbec nešlo o to, že by ty peníze nemohli použít. Ty
peníze naopak museli použít, protože vycestovaným lidem propláceli cestovní náhrady,
propláceli jim ubytování ve Francii a Itálii a Národní agenturu nezajímalo, kolik to stálo.
Národní agentura na to dala paušální příspěvek a rozhodoval jenom počet cest.
V příručkách není řečeno, že ty peníze nemůže vybrat, ani to tam nemůže být, protože
jízdenky se platily hotově a ne v eurech, platilo se pojištění, to také nešlo v eurech a platilo se
všechno hotově. Žádný projekt nezakazoval, ani ty Xxxx, že by se peníze nesměly z účtu
vybrat.
U Xxxx byl paušální příspěvek, se kterým si mohli dělat úplně co chtěli.
V elektronickém účetnictví existují zápisy o tom, že bylo vyúčtováno cestovné a právě na dvě
cesty 10.12.2009 a existuje účetní doklad ze 7.6.2010.
Nesouhlasí s tím, že to bylo konáno se záměrem ty peníze zcizit nebo neoprávněně
použít. Přihlášky byly podány v únoru 2009. Zpracování projektu muselo začít nejpozději na
podzim roku 2008. Asi těžko by v únoru 2009 věděli, že na podzim 2010 dojde ke konkursu.
Kromě záloh, které občas dostali, všechny aktivity museli financovat z vlastních zdrojů.
Měla spočítáno, že v letech 2008, 2009 průběžně do aktivit vkládali měsíčně 4 miliony
vlastních korun, aby vůbec v realizaci mohli pokračovat dál.
Je obviněná, že peníze vybrala z účtu. Znovu opakuje, že neexistuje žádná smlouva,
žádná příručka, která by to zakazovala. V tu dobu jí nikdo nezakazoval, aby ty peníze vybírala
z účtu.
Podle jejího názoru Dům služeb má velký problém v tom, že ty peníze nemá
vyúčtované. Kdyby se po skončení projektu poslala závěrečná zpráva, napsalo by se
realizovalo se toto, zbytek se nerealizoval, výsledek je ten, že se buď má vracet nebo
doplácet, tak by Dům služeb byl naprosto v pohodě, protože by všechno měl zadministrované.
Bohužel závěrečná zpráva se tam nedostala, v tu dobu už ve funkci nebyli.
Na dotazy uvedla, že v roce 2009 ekonomická situace společnosti Xxxx nebyla špatná.
Sice klesl obrat, ale ublížilo jim ke konci roku nebo možná až v roce 2010 lavina toho, že
zaměstnanci zjistili, že insolvencí získají rychle vyplacené odstupné. Od zaměstnanců to cítila
jako křivdu, museli stavy snížit. Na tu situaci reagovali, ale nebyli na tom finančně špatně.
Vložili vlastní prostředky hlavně z toho titulu, že to chtěli posílit a že očekávali, že na začátku
-pokračování
9
53 T 1/2016
roku 2009 nebo ve druhém čtvrtletí se objevily další výzvy na druhé plánovací období na
operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, který měl trvat od roku 2009 do roku 2013.
Čekali na tyto výzvy, ale věděli, že už 350 lidí tam neudrží. Hospodářský výsledek v roce
2009 skončil určitě se ztrátou. Tam se promítlo 18 milionů Kč odstupného a obrat už byl
jenom 30-40 milionů.
Měsíční náklady na chod společnosti byly různé. V době rozkvětu v roce 2007 hrubé
mzdy činily až 7 milionů Kč měsíčně. Měli slušné mzdy pro zaměstnance, průměrná mzda
vyšších zaměstnanců byla kolem 40 000 Kč a na nižších postech 27 000 Kč.
Peníze poskytnuté z grantů byly použity na cesty a dále byly administrativní náklady, na
které měli nárok. Nedá se odpovědět, na co konkrétně byly zálohové peníze použity. Po
skončení projektu se všechno sepsalo a vyúčtovalo.
Nedokáže říct, kde byly použity a k čemu sloužily peníze z Xxxx a kde skončil ten
zbytek. Odešli z firmy v desátém měsíci. Jiné projekty měly přesně předepsáno, na mzdu
půjde 10 000 Kč, na kancelářský papír 2 000 Kč. Xxxx ani Xxxx to neměli. Xxxx mají
skupinové položkové výdaje a Xxxx nemají výdaje vůbec. Tam se jedná jenom o počty cest.
Zaplatili 4 osoby na dvou cestách, takže částečně jakoby z té hromádky na Xxxx si něco
uzmuli, ale mohli si uzmout mnohem víc, protože to nebylo limitováno.
Ve věci byli vyslechnuti následující svědkové:
Svědkyně K. B. (č.l. 1164 a 345) vypověděla, že pracovala v Hodoníně. Zahraniční
projekty se zpracovávaly v Brně, o tom moc neví. Dělala úplně jiné věci, byla k ruce paní Ing.
L. a Dr. Ř., aby se nemuseli zabývat provozními věcmi a měli čas na jiné věci.
Na dotazy uvedla, že se končilo, protože byla na firmu podána insolvence. Insolvenci
podali zaměstnanci, firma jim dlužila mzdy. Svědkyni firma dlužila peníze za mzdu za dva
roky, bylo to kolem 300 000 Kč. Byl to rok 2009 a 2010 nebo možná 2010 a 2011, přesně
neví.
Ekonomicky na tom byla firma v roce 2009-2010 asi špatně, když neměli na mzdy.
Společnost se zabývala školeními a měli tiskárnu, dělali IT, poskytovali internet a obchodní
činnost. Ve společnosti pak nastala jiná situace. Měli nasmlouvané různé kurzy a všechno.
Pak na to stát už nepřispíval, tak to zrušili a byli bez práce.
Působili v celé republice, měli tak 300 zaměstnanců. Počet zaměstnanců se měnil. Když
jsem nastoupila v roce 2003, tak půl roku působili jen v Hodoníně a pak se to rozšiřovalo.
Přibývalo zaměstnanců a poboček.
V roce 2008-2009 mohlo být kolem 300 zaměstnanců. Pak se stalo, že dávali výpovědi
kvůli nevyplacení mezd. Mohlo se stát, že i zaměstnanec dával sám výpověď. Společnost
sama nedávala výpovědi z důvodu snížení zaměstnanců. Neví o tom.
K projektům Xxxx a Xxxx není schopna nic říct. To bylo mimo Hodonín, realizovalo se
to v Brně. Kam byly poskytovány zálohové prostředky na projekty Xxxx a Xxxx neví. Každý
projekt měl svého manažera. Xxxx měl manažera pana C.. Každý projekt měl i svoji účetní.
Která účetní to byla neví, měli jich moc. Prostředky chodily na účet. K zahraničním
-pokračování
10
53 T 1/2016
projektům byly účty u Komerční banky. Kam prostředky dále šly a jak s penězi bylo naloženo
neví.
Při výslechu na policii jí byly předkládány doklady, tyto doklady psala. Psala spoustu
dokladů, když paní Ing. L. přivezla podkladní knihy. Dopisovala doklady a dávala je
k zaúčtování, to bylo běžné.
Svědkyni byly předloženy doklady na č.l. 64 až 85, k těmto uvedla, že doklady
vypisovala, protože to dostala nařízené Ing. L., ovšem peníze fyzicky jejíma rukama
neproběhly.
Společnost Xxxx měla normální pokladnu. Tam se evidovaly příjmy, výdaje, vše, co
proběhlo pokladnou. V pokladně týkající se zahraničního projektu by se mělo evidovat totéž,
akorát to mělo svoje středisko. Nemohlo se to míchat mezi peníze, které měli na provoz.
V této zvláštní pokladně se evidovaly výdaje projektu. Zda se peníze skládaly jen z peněz
z grantu nebo i z vlastních zdrojů společnosti Xxxx neví. Zvláštní pokladny vedla pokladní
projektu. Ke každému projektu byl seznam lidí, kteří na něm pracovali. Kdo složení týmu
určil neví. Seznam lidí by měl být u toho projektu. Každý projekt měl svoje účetnictví, svoje
šanony, svoje lidi.
Svědek T. C. (č.l. 1196 a 355) vypověděl, že pracoval ve společnosti Xxxx, byl
projektovým manažerem projektu Xxxx. Měl na starosti řízení tohoto projektu po obsahové a
organizační stránce. Finanční řízení řídilo vedení ekonomického úseku společnosti.
Na dotazy uvedl, že projekt Xxxx probíhal v roce 2007-2009. Cílem projektu bylo
vyslat na tříměsíční zahraniční stáž absolventy středních škol. Stáže probíhaly asi v 10 zemích
v rámci EU. Projektové žádosti už byly popsány úřady práce, se kterými byla předjednána
spolupráce, aby tyto účastníky vysílali a zároveň byla se zahraničními partnery předjednána
spolupráce, aby tyto lidi přijali a stáž jim v určité kvalitě zajistili.
Projekt Xxxx trval dva roky. Nepodařilo se zrealizovat to, co bylo cílem. Byly problémy
na úřadech práce, nebylo možné vybrat dostatečný počet jazykově vzdělaných účastníků. Pak
byl problém v tom, že některé organizace odmítly v tom období, kdy to potřebovali, účastníky
převzít a pak tam byly i nějaké finanční problémy, kdy nebylo možné tu stáž v dané chvíli
zrealizovat.
Přihlášku projektu zpracovával s kolegy Z. Š. a D. B.. Po podepsání smlouvy byla
poskytnuta záloha, která se čerpala a v rámci monitorovacích zpráv, které se pravidelně
podávaly, potom byly propláceny další náklady, které byly potřeba na realizaci projektu.
Částka se čerpala na úhradu zrealizovaných stáží a společnosti z toho zůstávaly peníze
jakoby procentuálně vypočítané z počtu stáží. Částka se čerpala na základě faktur, které
obdrželi za realizaci stáže. Svědek tyto faktury podepsal, schválil za organizační část projektu
a předal je na ekonomické oddělení společnosti k úhradě. Faktury byly za realizaci stáží, za
ubytování, stravné, platbu příjemcům dětí v zahraničí a na kapesné účastníků.
Neví, jestli se část podařila zrealizovat nebo ne. Celkově se ten projekt jako celek
naplnit nepodařilo.
-pokračování
11
53 T 1/2016
Ve společnosti pracoval od roku 2005. Projektů Xxxx bylo za tu dobu, co tam pracoval,
více. Finance šly z Národní agentury pro evropské projekty. Peníze obdržela společnost na
základě podepsané smlouvy o grantu na účet projektu. Ve smlouvě byl uveden účet, který
patřil k tomu projektu, tzv. projektový účet. Peníze na účtu ležely. V rámci smlouvy s nimi
bylo možno manipulovat, vybrat je do pokladny k úhradě projektových aktivit.
Z pokladny se platily věci, které spadaly do toho projektu, tj. faktury za letenky,
autobusovou dopravu, peníze pro účastníky. V případě, že se nepodařilo projekt naplnit, že
nebyli účastníci vybráni, tak by se v podstatě nic platit nemělo, protože náklady nevznikly,
pokud nebyla zrealizovaná stáž. Náklady, které společnosti vznikaly, vznikaly až v rámci
zrealizování stáže.
Při placení jakýchkoliv výdajů na projekty převažovaly bezhotovostní platby. V rámci
projektu Xxxx nebylo potřeba nic v hotovosti platit. V hotovosti se platilo minimum.
Účastníkům se pak proplácely třeba jízdenky apod. v hotovosti. Stravování a ubytování bylo
hrazeno zahraničním partnerům bezhotovostně.
U Xxxx to bylo tak, že prostředky, které společnost na začátku obdržela, by měly stačit
na realizaci té části v daném monitorovacím období. V podstatě nebylo třeba něco
předfinancovávat.
Svědkyně Ing. J. J. (č.l. 1203), insolvenční správkyně společnosti Xxxx vypověděla, že
obžalované potkala poté, co byla ustanovena do funkce insolvenční správkyně, kdy společnost
Xxxx vstoupila rozhodnutím do úpadku a následně po nějaké době byl na tuto společnost
prohlášen konkurs. Po dobu od rozhodnutí do úpadku do prohlášení konkursu měli dispoziční
právo stále obžalovaní.
Na dotazy uvedla, že účetnictví společnosti Xxxx je k dispozici. U Xxxx byl už konkurs
ukončen a byla už zproštěna své funkce.
O projektech moc neví. Ví, že se jedná o projekt Xxxx a Xxxx, poskytovala součinnost
policii. Tyto dva projekty byly projekty, které poskytoval jeden z insolvenčních věřitelů, Dům
zahraničních služeb. Tento se přihlásil jako věřitel v projektu, který byl vyúčtován a žádal po
vyúčtování nějaký zbytek finančních prostředků, které mu měly být vráceny. Nicméně se
neúčastnil ani přezkumného řízení, ani ji tento věřitel neoslovil ve smyslu, že by měl nějaké
další projekty s touto společností. Až následně se Dům zahraničních služeb se ozval s tím, že
tedy nemá vyúčtováno a domnívá se, že nárok by měl být uspokojován před věřiteli jenom
proto, že není vyúčtován. Došla k tomu, že toto asi bylo pochybení ze strany Domu
zahraničních služeb. O samotném projektu neví.
Na projekty Xxxx a poslední Xxxx peníze poskytnuty byly. Ve zprávě, kterou dala
policii, je popsané, které finanční prostředky a kdy přišly na účty Xxxx. Část těch finančních
prostředků byla převáděna do korunové pokladny. Tak jak byly pohyby je zdokladovali.
V účetnictví Xxxx bylo podchyceno, na co byly peníze použity. Je vidět, kdy se vybíralo, kdy
se přeměňovala eura na koruny, kdo vybíral.
Obžalovaní fungovali jako statutární zástupci do 7.11.2010. Den prohlášení konkursu je
8.11.2010. Dům zahraničních služeb vyúčtování, závěrečnou zprávu urgoval, ale to bylo až
v době konkursu.
-pokračování
12
53 T 1/2016
Insolvenční řízení na Xxxx je ukončeno. Končili poměrným uspokojením
zaměstnaneckých nároků neboli pracovněprávních nároků, a to poměrně těch nároků, které
byly po rozhodnutí o úpadku. Neuspokojovali žádný nárok, který vznikl před rozhodnutím o
úpadku. Nebyl dostatek finančních prostředků. Společnost Xxxx měla převahu zajištěného
majetku. Zpeněžovaly se dvě nemovitosti, školící střediska v Hodoníně a ve Vyškově.
Finanční prostředky dostali zajištění věřitelé, a to byly banky.
Myslí si, že pokladna v účetnictví společnosti k posledním dvěma projektům Xxxx a
Xxxx asi vedena zvlášť není. Tím, že nebyla závěrečná zpráva vyhotovena, tak ani nevznikly
složky, které by měly zvlášť označení těch projektů. Ostatní projekty Xxxx jsou velmi pečlivě
vedené a v přehledu jsou všechny.
K projektu Xxxx našla v účtu cestovních náhrad cestovné na seminář Xxxx a jde o
částku 2x 15 000 Kč a 1x 30 000 Kč, to je v roce 2010 a pak 10.12.2009 je tam 16 000 Kč a
6 000 Kč. K semináři není identifikace. U identifikace cestovného je napsáno Ř. M. a Ř. E.. U
druhého výkazu je napsáno jen seminář a odkaz na Xxxx, a to bylo v roce 2010. Tam není
identifikace, kdo na semináři byl.
Svědkyně A. A. (č.l. 267) vypověděla, že oba obžalované zná přes 20 let. Začátkem
roku 2009 jí Ing. L. řekla, že má finanční problémy, že mají období, kdy se jim pozastavil
nějaký úvěr z banky, že je to otázka dvou měsíců, než peníze budou. O půjčku si Ing. L.
neřekla, ale svědkyně s manželem, když si to vyslechli, tak Ing. L. sami nabídli půjčku
500 000 Kč. Ing. L. byla jejich nabídkou překvapená. Znovu je ujistila, že to bude otázka
dvou měsíců, než jim celou částku bude moci vrátit. Sepsali smlouvu o půjčce, bylo to na
firmu Xxxx. Splácení se protáhlo, trvalo po dobu 8 nebo 9 měsíců a probíhalo ve splátkách.
Celá částka 500 000 Kč jim byla vrácena. Částka 100 000 Kč vložená 25.9.2009 na účet číslo
xxx vedeného u GE Money Bank je jedna splátka půjčky, účet je její.
Z výpisů z účtu číslo xxx vedeného u GE Money Bank na jméno A. A. vyplývá, že tato
5.5.2009 vybírala částku 500 000 Kč, 25.9.2009 bylo na účet vkládáno 100 000 Kč a další
splátky půjček byly převáděny již bezhotovostně 18.12.2009 200 000 Kč a 50 000 Kč,
22.12.2009 75 000 Kč, 23.12.2009 25 000 Kč a 31.12.2009 25 000 Kč.
Svědkyně Z. A. (č.l. 321) vypověděla, že ve firmě Xxxx byla zaměstnána od 1.7.2006
do 1.4.2009 na pozici projektové manažerky. Firma se zabývala rekvalifikačními kurzy,
vzděláváním dospělých. Projekty probíhaly ve spolupráci s úřady práce. Na přihláškách do
projektu Xxxx a Xxxx v roce 2009 se rovněž podílela, ale neví, jak přihlášky dopadly, protože
ve firmě skončila 1.4.2009. Připravovala přihlášky, byla na nich uvedena jako kontaktní
osoba za firmu Xxxx. Jejím nadřízeným byl M. Ř.. Kancelář měli v Brně.
Program Xxxx byl realizován už i dříve. Konkrétní úřady práce z celé ČR měly
vytipovat vhodné uchazeče, z nich by byl proveden výběr 70ti mladých lidí, kteří pojedou do
zahraničí na 13 týdnů do konkrétních podniků. Vyplňovala i přihlášku do programu Xxxx
v angličtině. Z firmy odešla z toho důvodu, že jí dlužili výplatu za leden a únor 2009.
Odůvodňovali situaci tím, že je krize a nejsou projekty.
-pokračování
13
53 T 1/2016
V programu Xxxx ubytování v zahraničí zajišťovali zahraniční partneři. Na jídlo,
ubytování a jízdenky na místní dopravu poslali finanční částku na účet zahraničního partnera.
Cestovné do zahraničí se platilo přímo dopravci, to byly letenky nebo se na místo jezdilo
autobusem nebo vlakem. V hotovosti mladí lidé, kteří vyjížděli, do ruky nic nedostali. Xxxx
posílala na účty zahraničních partnerů peníze na pobyt osob, což byla částka, která zahrnovala
náklady na bydlení a jídlo a byla to částka ve schválené maximální výši. Pak se posílaly
peníze na místní dopravu. Každý projekt měl své oddělené účetnictví, svůj vlastní účet, svůj
vlastní variabilní symbol a faktury byly součástí závěrečné zprávy, která se měla dodávat
Národní agentuře.
Pro program Xxxx byly partnery zahraniční organizace. Mělo to proběhnout tak, že
Xxxx měl jednou hostit ostatní partnery v ČR a zase z Xxxx měli pracovníci vyjíždět do
partnerských organizací. Program měl začít v srpnu 2009. V říjnu 2009 se mělo uskutečnit ve
Francii setkání všech partnerů. V březnu 2011 se mělo uskutečnit setkání všech zahraničních
partnerů v České republice. Jestli se nějaké setkání za účasti firmy Xxxx v rámci tohoto
programu uskutečnilo neví. Z firmy odešla k 1.4.2009. Z obsahu smlouvy svědkyně zjišťuje,
že byla schválena částka 14 800 euro, záloha byla ve výši 80%, což činilo 11 840 euro. Ze
zprávy vyhotovené M. Ř. vidí, že údajně proběhly dvě návštěvy, a to v listopadu 2009 vyjely
dvě osoby do Francie a v květnu 2010 vyjely dvě osoby do Itálie. V programu Xxxx se tam
jely školit, aby viděly, jaké nástroje používají v těchto zemích pro školení.
Dále byli jako svědkové vyslechnuti bývalí zaměstnanci společnosti Xxxx a.s. Většina
těchto svědeckých výpovědí vůbec k objasnění věci nepřispěla, svědkové se nedokázali
vyjádřit k projektům Xxxx a Xxxx. Vypověděli pouze k tomu, jak skončil jejich pracovní
poměr u společnosti a že jim společnost dlužila za mzdu. Jedná se o výpovědi svědků Z. B.
(č.l. 337), M. D. (č.l. 364), J. G. (č.l. 382), P. G. (č.l. 390), J. H. (č.l. 395), R. K. (č.l. 402), R.
L. (č.l. 417), M. L. (č.l. 423), D. M. (č.l. 428), L. P. (č.l. 438), L. P. (č.l. 442), J. Š. (č.l. 464),
I. Š. (č.l. 472) a J. T. (č.l. 478).
Svědkyně M. K. (č.l. 408) se také vyjádřila ke vkladu částky 100 000 Kč na účet číslo
xxx vedený u GE Money Bank, když uvedla, že vkladů a výběrů z banky dělala hodně,
nejčastěji ji tím pověřovala paní B..
Svědkyně J. M. (č.l. 431), vedoucí odboru celoživotního vzdělávání v Domě zahraniční
spolupráce, vypověděla, že přihláška firmy Xxxx do programu Xxxx byla doručena
20.2.2009. 18.3.2009 byla shledána jako přihláška, která splňuje formální kritéria. 20.7.2009
zaslali Z. A. z firmy Xxxx sdělení o schválení grantu ve výši 14 800 euro. Avizovali firmě
Xxxx, aby potvrdili přijetí grantu a zaslali své bankovní spojení. Smlouva byla uzavřena
19.8.2009 a částka 11 840 euro, která odpovídá 80% celkové maximální výše grantu, byla
odeslána 14.9.2009 ve prospěch účtu uvedeného ve smlouvě. Po opakované urgenci obdrželi
23.9.2009 průběžnou zprávu projektu Xxxx. Kontrola probíhá až když je doručena závěrečná
zpráva podle údajů o mobilitách, které jsou v závěrečné zprávě. Firma Xxxx žádnou
závěrečnou zprávu nedoručila přes opakované urgence. V případě, že není doložena
závěrečná zpráva, bylo přistoupeno k výpovědi smlouvy, která byla odeslána 8.11.2011.
Firma Xxxx byla požádána o doložení všech dokumentů. Pokud by tak neučinila, měla
vyplacenou zálohu vrátit.
-pokračování
14
53 T 1/2016
V článku 1 smlouvy je jasně stanoveno, na jaký účel je grant příjemci poskytnut.
V článku 3 je uvedeno, že Národní agentura poskytne příspěvek na financování nákladů akce
a příjemce uskuteční 12 mezinárodních mobilit.
Svědkyně M. R. (č.l. 448), vedoucí ekonomického odboru Domu zahraniční
spolupráce, vypověděla, že příjemce dotace v programu Xxxx roku 2009 a Xxxx roku 2009
vždy musí otevřít zvláštní účet pro daný projekt a pokud neotevře zvláštní účet pro projekt,
musí vytvořit systém, který umožní jasně identifikovat výdaje a příjmy, které se týkají
příslušného projektu. Firma Xxxx nahlásila v roce 2009 k projektu Xxxx eurový účet xxx, na
který zaslali 3.9.2009 částku 30 000 euro, což bylo 60% z celkového grantu. K projektu Xxxx
nahlásili účet číslo xxx, na který zaslali 14.9.2009 částku 11 840 euro, což bylo 80%
z celkového grantu. Zaslané prostředky měly být použity na úhradu nákladů dle schváleného
rozpočtu projektu, na nic jiného použity být nesměly. Dům zahraniční spolupráce neměl
žádné oprávnění ani náhled na tyto jejich účty. Jednou z možností, jak se mohli dozvědět o
čerpání prostředků, byly průběžné zprávy, ale rozhodující byla tzv. závěrečná zpráva. Teprve
v této zprávě musí být uvedeno detailní čerpání a využití finančních prostředků. Firma Xxxx
a.s. nedodala ve lhůtě a vlastně dodnes žádnou závěrečnou zprávu. Ve smlouvě k programu
Xxxx z 18.8.2009 v článku 4 bod 4.2 je uvedeno, že pokud není závěrečná zpráva předložena
včas, požadují úplné vrácení jakýchkoliv plateb předběžného financování. Závěrečná zpráva
měla být předložena do 30.7.2011 a u programu Xxxx do 30.9.2011. Po mnohých
upomínkách bylo v obou případech rozhodnuto o vypovězení smlouvy.
Svědkyně H. S. (č.l. 456), vedoucí odboru odborného vzdělávání Domu zahraniční
spolupráce, vypověděla k přihlášce Xxxx do programu Xxxx v roce 2009, k uzavření smlouvy
a k jejímu plnění shodně jako svědkyně M. a R.. Uvedla, že Multipass byla on-line databáze
pro administraci projektů ze strany Domu zahraniční spolupráce i příjemce grantů. Obě strany
do této elektronické aplikace měly přístup a povinností příjemce Xxxx bylo zavést do aplikace
veškeré údaje o účastnících. Na začátku března 2010 zjistili, že firma Xxxx nemá zaveden
v systému ani jeden údaj. Reakce od firmy Xxxx byla doručena 16.3.20010, T. C. uvedl, že
nemohli do systému zadat žádné údaje, protože nebyl zatím nikdo ještě vybrán a probíhá
jednání s úřady práce. Průběžnou zprávu vytvořenou 30.5.2010 obdrželi poštou 2.6.2010.
Tuto zprávu podepsal RNDr. Ř.. Uvádí, že nezrealizovali do 30.5.2010 žádné výjezdy,
předpokládané termíny výběru dalších účastníků budou v následujících měsících a stáže
budou realizovány v únoru až dubnu 2011. Firma Xxxx však do května 2011 žádné výjezdy
nezrealizovala. V systému Multipass nebyl zaveden ani jeden údaj. Závěrečnou zprávu
k 30.7.2011 nepředložili. Svědkyně jim psala urgenci 10.8.2011. Urgence jim byla doručena,
zůstala bez reakce. 20.9.2011 jim byla zaslána první upomínka, tuto nepřevzali a následně
27.9.2011 bylo odesláno rozhodnutí o vypovězení smlouvy. Dopis se vrátil 4.10.2011 zpět, že
adresát se odstěhoval bez udání adresy.
Pokud nebyla uskutečněna ani jedna stáž, Dům zahraniční spolupráce v takovém
případě musí požadovat úplné vrácení zaslané zálohy. Toto bylo požadováno právě
rozhodnutím o vypovězení smlouvy z 27.9.2011.
Z provedených listinných důkazů je třeba zmínit zejména následující:
-pokračování
15
53 T 1/2016
Trestní oznámení podával poškozený Dům zahraniční spolupráce 7.3.2014 (č.l. 4). Ze
zřizovací listiny a dodatku č.l. 15-21 vyplývá, že původní název organizace byl Dům
zahraničních služeb a od 1.10.2013 došlo ke změně názvu na Dům zahraniční spolupráce.
Z výpisu z účtu č. xxx, zřízeného k projektu Xxxx (č.l. 25-31) vyplývá, že 3.9.2009 bylo
na účet Domem zahraničních služeb poukázáno 30 000 euro a poté byla z účtu vybírána
hotovost 4.9.2009 4 000 euro, 16.10.2009 13 500 euro, 27.10.2009 10 000 euro a
20.11.2009 2 450 euro. Celkem tak bylo vybráno 29 950 euro a zbylá částka posloužila jako
poplatek za vedení účtu. Na účet nebylo nic vloženo. Poslední kladný zůstatek zde byl v lednu
2010.
Z výpisů z účtu č. xxx, zřízeného pro projekt Xxxx (č.l. 32-43) vyplývá, že 14.9.2009
Dům zahraničních služeb poukázal na účet 11 840 euro. Z účtu pak 18.9.2009 bylo převedeno
4 055,15 euro na korunový účet Xxxx a.s. a v hotovosti bylo vybráno 22.9.2009 4 000 euro a
23.9.2009 3 700 euro. Celkem tak jde o částku 11 755,15 euro. Ještě v listopadu 2009 na účet
přišly platby od společnosti Euro Educa, které byly v hotovosti vybrány, poté na účtu
nezbývala téměř žádná částka.
Podle kurzovního lístku (č.l. 44-45) 3.9.2009 byl kurz 25,615 Kč/euro a 14.9.2009 byl
kurz 25,455 Kč/euro.
Z informací k oběma bankovním účtům (č.l. 48-49) vyplývá, že účet č. xxx založila pro
společnost Xxxx a.s. 21.7.2009 Ing. R. L.. Dispoziční právo k účtu měla pouze ona. Účet č.
xxx založil pro společnost Xxxx a.s. 4.8.2009 RNDr. A. Ř. a dispoziční právo k účtu měli oba
obžalovaní.
Podle výběrních lístků č.l. 50-55 všech šest hotovostních výběrů z obou účtů prováděla
obžalovaná Ing. L.. Převod částky 4 055,15 euro 18.9.2009 přes internetové bankovnictví
provedla K. B. (č.l. 57).
Ze sdělení insolvenční správkyně a dokladů k jednotlivým platbám (č.l. 60-90) vyplývá,
jakým způsobem bylo dále naloženo s finančními prostředky vybranými z obou účtů.
Po výběru 4 000 euro z účtu xxx 4.9.2009 došlo ke směně na 101 200 Kč. Téhož dne
bylo 50 000 Kč vyplaceno L. V. jako splátka půjčky a 7.9.2009 bylo 50 000 Kč vloženo na
účet Xxxx číslo xxx vedený u Oberbank a.s. (č.l. 63-68, 839).
25.9.2009 pokladní K. B. provedla vklad na účet č. xxx, vedený bankou pro A. A., jímž
jí byla splacena část dluhu společnosti Xxxx, a.s., u A. A. (č.l. 282).
Po vkladu částky 349.312,50 Kč dne 16.10.2009 bylo dne 16.10.2009 vydáno L. V. z
pokladny 320.000,00 Kč, kterou vložil téhož dne na korunový účet společnosti Xxxx č.
xxx vedený u Komerční banky, a.s. (č.l. 80).
Po vkladu částky 258.950,- Kč dne 27.10.2009 bylo dne 27.10.2009 z pokladny vydáno
L. V. 255.000,00 Kč, kterou vložil opět na korunový účet společnosti Xxxx č.xxx vedený u
Komerční banky, a.s. (č.l. 82).
Po vkladu částky 62.695,50 Kč dne 20.11.2009 bylo dne 20.11.2009 z pokladny vydáno
A. L. 65.000,00 Kč, která ji téhož dne vložila na účet společnosti Skil, s.r.o., č.
913341811/0100 jako úhradu dluhu společnosti Xxxx (č.l. 86, 150-156, 848).
-pokračování
16
53 T 1/2016
Z účtu č. xxx vedeného pro program Xxxx bylo 18.9.2009 převedeno 100.000,- Kč na
korunový účet společnosti Xxxx č. 1783400207/0100 a z tohoto účtu bylo placeno dne
18.9.2009 na úhradu faktur výstavce ZŠ Vsetín, se sídlem Sychrov 97, Vsetín, IČ:
60990465, 13.028,60 Kč za energie za měsíce říjen, listopad a prosinec 2008 a 20.195,50 Kč
za energie za měsíce leden, únor a březen 2009 (č.l. 171-177).
Dále pak bylo dne 18.9.2009 zaplaceno na úhradu dlužných mezd zaměstnancům takto:
C. částka 48.399,- Kč za měsíc květen 2009, V. částka 12.750,- Kč za měsíc červenec 2009,
S. částka 10.385,- Kč za měsíc červen 2009, P. částka 6.382,- Kč za měsíc únor 2009 a částka
5.939,- Kč za měsíc leden 2009 (výpisy na č.l. 100-101).
Dne 21.9.2009 byl Komerční bankou z účtu č. 1783400207/0100 proplacen šek
vystavený Ing. L. L. V. ve výši 50.000,- Kč, přičemž šlo o splátku půjčky (č.l. 115-116) a dne
30.9.2009 byl Komerční bankou z účtu proplacen šek vystavený Ing. L. L. V. ve výši
100.000,- Kč, přičemž šlo o splátku půjčky (č.l. 117-118).
Po připsání 320.000,- Kč dne 16.10.2009 z pokladny Xxxx, z grantu pro program Xxxx,
bylo dne 16.10.2009 zaplaceno společnosti BKR ČR s.r.o., se sídlem Tovární 724/2, 682 01
Vyškov 330.082,- Kč na úhradu dluhu (č.l. 179-186) a SPŠ Třebíč, ve výši 50.000,- Kč na
úhradu části dluhu z faktury č. 10995258 ze 30.9.2009 a 19.10.2009 byla v hotovosti na
úhradu části tohoto dluhu vložena částka 68.524,- Kč (č.l. 188-195).
Po připsání 255.000,- Kč dne 27.10.2009 z pokladny Xxxx z grantu pro program Xxxx
bylo dne 27.10.2009 zaplaceno na úhradu dlužných mezd zaměstnancům takto: N. částka
11.392,- Kč za květen 2009, částka 18.392,- Kč za červen 2009, částka 18.749,- Kč za
červenec 2009, částka 62.775,- Kč za srpen 2009, F. částka 20.038,- Kč za srpen 2009, P.
částka 19.434,- Kč za leden 2009, částka 18.718,- Kč za únor 2009, částka 4.714,- Kč za
březen 2009, částka 1.023,- Kč za září 2009, V. částka 18.649,- Kč za leden 2009, Ch. částka
18.052,- Kč za červen 2009, částka 13.339,- Kč za červenec 2009, částka 8.000,- Kč za
květen 2009, J. částka 13.490,- Kč za květen 2009, částka 1.030,- Kč za duben 2009, částka
1.030,- Kč za březen 2009, částka 740,- Kč za únor 2009, B. částka 7.140,- Kč za květen
2009 (výpisy na č.l. 97-98 a 996-997).
Dále pak z účtu č. xxx byla platebními kartami A. Ř. vybrána dne 18.9.2009 částka
12.000,- Kč platební kartou č. xxx, dne 18.9.2009 částka 15.000,- Kč platební kartou č. xxx, a
dne 7.10.2009 částka 20.000,- Kč platební kartou č. xxxx (č.l. 123), tyto peníze byly použity
nezjištěným způsobem.
Dne 30.10.2009 vybrala Ing. R. L. v hotovosti z účtu č. xxx částku 42.000,- Kč, kterou
použila nezjištěným způsobem (č.l. 120).
Listiny k projektu Xxxx se nacházejí na č.l. 497-661. Ze sdělení Domu zahraniční
spolupráce č.l. 497 vyplývá, že jak částka 30 000 euro týkající se grantové smlouvy na projekt
Xxxx, tak i částka 11 840 euro týkající se grantové smlouvy na projekt Xxxx jsou tvořeny
pouze prostředky Evropské unie.
Přihláška do projektu Xxxx byla podána 5.2.2009, za Xxxx a.s. ji podepsal obžalovaný
RNDr. A. Ř.. Zpracovaný návrh projektu byl hodnocen velice dobře a 5.8.2009 bylo
rozhodnuto o poskytnutí příspěvku 50 000 euro. 21.7.2009 obžalovaná Ing. R. L. založila
-pokračování
17
53 T 1/2016
v pobočce Komerční banky v Hodoníně účet č. xxx. Samotná grantová smlouva byla za Xxxx
a.s. podepsána RNDr. Ř. 16.8.2009, podle této Národní agentura pro evropské vzdělávací
programy poskytne příspěvek na financování nákladů akce v maximální výši 50 000 euro
sestávající z pobytových nákladů účastníků, pobytových nákladů doprovodných osob,
cestovních nákladů, nákladů na pedagogickou, kulturní a jazykovou přípravu účastníků a
nákladů na organizaci mobility. Konečná výše příspěvku se určí na základě skutečného počtu
účastníků a délky trvání jejich pobytu. Příjemce obdrží platbu odpovídající 60% částky
příspěvku, jako první zálohu do 45 kalendářních dnů po podpisu smlouvy. Pokyn k proplacení
grantu zálohou 30 000 euro byl dán 3.9.2009 a téhož dne byla částka zaslána na účet Xxxx
a.s.
Dopisem ze dne 22.5.2009 informoval Dům zahraniční spolupráce společnost Xxxx a.s.,
že bylo rozhodnuto na projekt udělit finanční příspěvek ve výši 50 000 euro. Předpokladem
pro přípravu grantové smlouvy bylo mimo jiné vyplnění předsmluvního formuláře a zřízení
samostatného eurového účtu. Požadované pak zasílal T. C. 24.7.2009.
Dopisem ze 3.3.2010 požádal Dům zahraniční spolupráce o zdůvodnění porušení
smluvní povinnosti, na což T. C. reagoval tak, že Xxxx a.s. grantovou smlouvu neporušila,
protože k realizaci stáží prozatím nedošlo z důvodu nedostatečného počtu osob cílové
skupiny. V současné době jednají o dalším termínu pro výběr účastníků s partnerskými úřady
práce. V průběžné zprávě k 30.5.2010, kterou podepsal obžalovaný RNDr. Ř. společnost
Xxxx a.s. uvádí, že dosud k zahraničním stážím účastníků nedošlo a budou vybíráni noví
zájemci o účast v projektu.
10.8.2011 Dům zahraniční spolupráce urgoval společnost Xxxx a.s. k předložení
závěrečné zprávy projektu, stejně tak dne 20.9.2011 a 27.9.2011 Dům zahraniční spolupráce
rozhodl o vypovězení smlouvy uzavřené 18.8.2009, ovšem tuto výpověď se již společnosti
Xxxx a.s. nepodařilo doručit.
Listiny k projektu Xxxx se nacházejí na č.l. 662-802. Žádost o grant podával
obžalovaný RNDr. A. Ř. za Xxxx a.s. dne 17.2.2009 a grantovou smlouvu podepsal
17.8.2009. Podle grantové smlouvy Národní agentura pro evropské vzdělávací programy,
Dům zahraniční spolupráce, poskytne příspěvek na financování nákladů na akci v maximální
výši 14 800 euro a příjemce uskuteční nejméně 12 mezinárodních mobilit. Ve lhůtě 45
kalendářních dnů po nabytí platnosti smlouvy příjemce obdrží zálohu grantu ve výši 11 840
euro odpovídající 80% celkové maximální výše grantu. Příjemce je povinen zaslat závěrečnou
zprávu do 60 kalendářních dnů po závěrečném datu akce. Mobilitou se pak rozumí zahraniční
cesta uskutečněná v rámci projektu Xxxx. Mobilita bude považována za uznatelnou, pokud
bude uskutečněna do partnerských institucí schválených k financování. V rámci daného
projektu partnerství nebo na akce pořádané v rámci centralizovaného projektu mobility musí
uskutečnit zaměstnanci nebo dospělí studenti žádající instituce a mobility se musí uskutečnit
v době platnosti grantové smlouvy. Částka ve výši 11 840 euro byla na zvláštní účet Xxxx a.s.
poskytnuta 14.9.2009. Dopisem z 20.7.2009 byla společnost Xxxx informována o tom, že
žádost o grant byla schválena ve výši 14 800 euro. 16.9.2010 byla společnost Xxxx a.s.
žádána o dodání průběžné zprávy k projektu Xxxx, na což reagoval M. Ř. tak, že 23.9.2010
zaslal monitorovací zprávu. Podle této byla provedena v listopadu 2009 návštěva jednoho
školského zařízení v Poitiers a v květnu 2009 (správně má být uvedeno 2010) byla
uskutečněna návštěva v Římě. Další korespondenci v roce 2011 se již společnosti Xxxx a.s.
nepodařilo doručit. 8.11.2011 Dům zahraniční spolupráce pak grantovou smlouvu vypověděl.
-pokračování
18
53 T 1/2016
Ze sdělení jednotlivých úřadů práce č.l. 804-820 vyplývá, že na základě programu Xxxx
2009 nebyli žádní účastníci na zahraniční stáže vybráni.
Z výsledků hospodaření za jednotlivé roky, které se promítají ve výkazech zisků a ztrát
(č.l. 892), vyplývá, že společnost Xxxx a.s. za rok 2008 vykázala ztrátu 5 891 493,39 Kč, za
rok 2009 vykázala ztrátu 34 726 625,29 Kč a k 9.10.2010 vykázala ztrátu 10 486 791,01 Kč. I
z odůvodnění usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13.9.2010 č.j. KSBR 37 INS
7186/2009-A-289, kterým byl zjištěn úpadek Xxxx a.s., je citováno vyjádření dlužníka Xxxx.
Insolvenční správkyně Xxxx a.s. Ing. J. J. v účetnictví společnosti vyhledala doklady,
které se týkají vyúčtování projektu Xxxx z roku 2007 a tyto jsou založeny ve dvou
přílohových šanonech. Z účetních dokladů je zřejmé, že vždy ke konkrétní zaplacené faktuře
byl vyhotoven interní doklad nazvaný jako příkaz k úhradě výdajů projektu, tento podepisoval
manažer projektu a z dokladu bylo vždy zřejmé, o jaké výdaje dle projektu se jedná.
Insolvenční správkyně rovněž dohledala zápisy z porad Xxxx z 8.10., 12.11. a 18.11.2009
(založeny v červeném přílohovém šanonu). V těchto se však nachází pouze zmínka z porady
18.11.2009 o tom, že má být zajištěna realizace Xxxx v listopadu 2009, za což zodpovídají B.
a Ř.. Dále Ing. J. soudu poskytla složku k projektu Xxxx, kdy z tohoto je zřejmé, že v květnu
2010 E. Ř. a M. Ř. cestovali do Říma a v listopadu 2009 E. Ř. a M. Ř. cestovali do Francie.
Při hodnocení důkazů dospěl soud k následujícím závěrům:
Oba obžalovaní spáchání trestné činnosti popřeli a hájí se tím, že nejednali ve
spolupachatelství, nic jim nezakazovalo vybrat v hotovosti peníze z účtů vedených v měně
euro a tyto dále použít a tím, že termín dokončení projektů Xxxx i Xxxx spadá do období, kdy
společnost Xxxx a.s. již byla v insolvenci a oni již společnost neřídili. Z trestného jednání
jsou usvědčováni zejména svědeckými výpověďmi zaměstnankyň Domu zahraniční
spolupráce J. M., M. R. a H. S., jakož i obsahem samotných uzavřených grantových smluv,
částečně pak i výpověďmi svědků K. B. a T. C. a dalšími listinnými důkazy, jimiž jsou
zejména výpisy z účtů, na které byly zálohově grantové prostředky poukázány a listinami,
které dokladují další použití těchto finančních prostředků.
Podle grantové smlouvy uzavřené na program Xxxx – projekty mobility (č.l. 599-608)
byl grantový příspěvek poskytnut na financování nákladů akce sestávajících z pobytových
nákladů účastníků, pobytových nákladů doprovodných osob, cestovních nákladů, nákladů na
pedagogickou, kulturní a jazykovou přípravu účastníků a nákladů na organizaci mobility.
K programu Xxxx společnost Xxxx zřídila zvláštní bankovní účet v měně euro, na který byla
záloha poslána, přičemž i materiál předložený obhajobou (č.l. 1171-1193) – Pravidla pro
management projektu a výpočet grantu v části 3.6.2 (č.l. 1186) stanoví, že všechny platby by
měly být realizovány bankovním převodem z projektového účtu, výběry z účtů v hotovosti by
měl příjemce minimalizovat a využívat přímých plateb z účtu a pokud se nelze výběrům
hotovosti vyhnout, musí být všechny výběry dokladovány pokladními doklady. I když použitá
formulace samozřejmě nepřikazuje platby provádět pouze bezhotovostně, je zřejmé, že právě
bezhotovostní forma placení z eurového účtu je předpokládána a upřednostňována.
Hotovostní výběry mají být jen výjimečné a pokud už k nim dojde, musí být dokladováno, na
co byly vybrané peníze použity. I vyslechnutý svědek T. C. vypověděl, že peníze poskytnuté
z grantu ležely na příslušném účtu a v rámci smlouvy s nimi bylo možné manipulovat a vybrat
je do pokladny k úhradě projektových aktivit. Zároveň ale uvedl, že při placení jakýchkoliv
výdajů na projekty převažovaly bezhotovostní platby a v rámci projektu Xxxx nebylo potřeba
-pokračování
19
53 T 1/2016
nic v hotovosti platit. Dále uvedl, že po dobu jeho působení ve společnosti Xxxx nebyly za
účelem naplnění grantové smlouvy použity žádné prostředky. Žádné náklady, které by mohly
být do budoucna označeny jako uznatelné, zaplaceny nebyly. O tomto svědčí i průběžná
zpráva vypracovaná právě svědkem C.. Ostatně i obžalovaný RNDr. Ř. připustil, že
v projektech Xxxx a Xxxx nebyla realizována aktivita, která by se platila do zahraničí. Dále
pak z výpovědi svědkyně K. B. vyplývá, že peníze z pokladny zahraničního projektu se
nemohly míchat mezi peníze, které měli na provoz.
Z výpovědí zaměstnankyň Domu zahraniční spolupráce, svědkyň M., R. a S.
jednoznačně vyplývá, že poskytnuté grantové prostředky mohou být použity pouze na účel
uvedený v uzavřené grantové smlouvě a pokud na základě předložené závěrečné zprávy není
prokázáno čerpání prostředků na účel uvedený ve smlouvě, je povinen příjemce grantu
finanční prostředky vrátit. Jednotlivé uzavřené smlouvy pak jasně specifikují, na jaký účel
mohou být poskytnuté grantové prostředky, v konkrétním případě vyplacené pouze zálohově
určitým podílem ze smluvně stanovené částky, použity.
Soud se neztotožnil s obhajobou obžalované Ing. L. spočívající v tom, že s poskytnutou
zálohou na projekt Xxxx si mohli dělat co chtěli, neboť podle uzavřené smlouvy byl grant
poskytován právě na projekt partnerství Xxxx, konkrétně na mezinárodní mobility, což je
přesně specifikováno jako zahraniční cesta uskutečněná v rámci projektu partnerství.
Soud se rovněž neztotožnil s obhajobou obžalovaného RNDr. Ř., že by v rámci projektu
Xxxx musely být pořizovány propagační předměty, které měly sloužit účastníkům projektu,
nic takového v grantové smlouvě není uvedeno. Z účetnictví Xxxx není zřejmé, že by
jakékoliv propagační předměty byly pořízeny a pokud nebyli vybráni žádní účastníci
zahraničních stáží, není ani zřejmé, pro koho by se propagační předměty pořizovaly.
Ze spisu nepochybně vyplývá provedení plateb společností Xxxx a.s. jednotlivým
věřitelům, které jsou citovány v rámci popisu listinných důkazů. Důležité pro posouzení věci
však je zjištění, že z poskytnutých grantových prostředků nebylo společností Xxxx a.s. na
výdaje související s poskytnutými granty zaplaceno vůbec nic.
Protože společnost Xxxx a.s. nakonec skončila v insolvenčním řízení, nebyly
vyhotoveny ani závěrečné zprávy k projektům Xxxx a Xxxx, avšak i pokud by k vyhotovení
těchto závěrečných zpráv došlo, je zřejmé, že za projekt Xxxx by nemohly být vykázány
žádné výjezdy mladých osob do 20ti let do zahraničí, v projektu Xxxx by mohly být vykázány
pouze výjezdy 2x dvou osob do Francie a do Říma.
Přestože pro posouzení jednání obou obžalovaných není rozhodující, z jakých důvodů
se společnost Xxxx a.s. dostala do špatné ekonomické situace, podle názoru soudu měla
společnost příliš vysoké náklady tvořené například nepřiměřeně vysokými mzdami
zaměstnanců a dalšími náklady potřebnými pro chod společnosti, na které si společnost
nebyla ovšem schopna vlastní činností vydělat. Toto se projevilo již v roce 2008, ve kterém
společnost vykázala ztrátu téměř 6 milionů Kč a v následujícím roce 2009 ztráta
několikanásobně narostla až na částku 34 milionů Kč.
S ohledem na skutečnost, že krátce poté, co 3.9.2009 na účet Xxxx přišla zálohová
platba ve výši 30 000 euro z programu Xxxx a 14.9.2009 na další účet Xxxx došla zálohová
platba ve výši 11 840 euro z projektu Xxxx, obě platby byly vzápětí od 4.9. do 20.11.2009
(první částka) a ve dnech 18., 22. a 23.9.2009 (druhá částka) převedeny na korunový účet
-pokračování
20
53 T 1/2016
nebo vybrány v hotovosti, je zřejmé, že tyto peníze byly použity na úhradu dřívějších závazků
Xxxx a.s. Ani výjezd do Francie uskutečněný v listopadu 2009, natož pak výjezd do Říma
uskutečněný v květnu 2010 nebyl financován ze zálohových prostředků poukázaných na grant
v programu Xxxx. Je proto evidentní, že obžalovaní finanční prostředky poskytnuté na
programy Xxxx i Xxxx neoprávněně použili na úhradu závazků společnosti Xxxx a.s., které
vůbec s danými projekty nesouvisely a způsobili tak škodu ve výši 1 069 837 Kč na
prostředcích Evropské unie.
Spolupachatelstvím se ve smyslu § 23 trestního zákoníku rozumí úmyslné společné
jednání dvou nebo více trestně odpovědných osob vedené společným záměrem. Pokud není
spolupachatelství prokázáno přímými důkazy, jimiž může být např. výpověď obžalovaných či
jiný přímý důkaz, je třeba na spolupachatelství a vzájemnou dohodu spolupachatelů usuzovat
z dalších provedených důkazů. Obžalovaný RNDr. A. Ř. působil jako předseda
představenstva Xxxx a.s., obžalovaná Ing. R. L. byla místopředsedkyní představenstva a
finanční ředitelkou společnosti. Obžalovaní nerozporují, že společnost řídili. Prezentují se tak,
že ji vybudovali společně a rovněž je zřejmé, že oba obžalovaní ve společnosti zaměstnávali
jak své děti, tak i další blízké osoby (např. L. V.). Obžalovaní tedy měli přehled o celkové
situaci ve společnosti a i když měli rozdělené úkoly, kdy obžalovaná se starala o ekonomický
chod společnosti a obžalovaný měl na starosti zejména celkové obchodní vedení společnosti,
jednali vždy ve shodě. Každý z obžalovaných zakládal jeden z účtů, na které byly peníze z
poskytnutých grantů zaslány. Dále je třeba poukázat na konkrétní data uzavření jednotlivých
grantových smluv, data, kdy byly zálohově finanční prostředky z Národní agentury pro
evropské vzdělávací programy zaslány na účty Xxxx a.s. a na data, kdy byly z účtu vybrány a
těmito provedena úhrada závazků společnosti. 13.8.2009 podepsal obžalovaný RNDr. Ř. za
společnost Xxxx první grantovou smlouvu na program Xxxx, 3.9.2009 byla zálohová platba
30 000 euro poukázána na účet, již 4.9.2009 vybírala obžalovaná Ing. R. L. z účtu první
částku 4 000 euro, které vyměnila na české koruny. Takto pak postupovala i ve dnech 16.10.,
27.10. a 20.11.2009. Dále pak 17.8.2009 RNDr. Ř. za společnost Xxxx podepsal druhou
grantovou smlouvu na projekt Xxxx, 14.9.2009 byla na účet poukázána zálohová platba
11 840 euro a již ve dnech 18.9., 22.9. a 23.9. 2009 obžalovaná Ing. L. dala pokyn k převodu
částky na korunový účet společnosti nebo z účtu vedeného v měně euro hotovost vybrala a
směnila ji na české koruny. I když v době, kdy byly přihlášky do programů Xxxx a Xxxx ze
strany společnosti Xxxx a.s. vyhotovovány, tedy koncem roku 2008 a začátkem roku 2009,
ještě nebyla ekonomická situace společnosti špatná. Uplynula však určitá doba mezi
samotným zpracováním a podání přihlášek a mezi uzavřením smlouvy a poskytnutím
grantových prostředků na účty. Jak se podává z řady svědeckých výpovědí zaměstnanců Xxxx
a.s., právě v průběhu roku 2009 se začala ekonomická situace společnosti zhoršovat. Právě od
května 2009 již byly na společnost podávány opakovaně insolvenční návrhy, přičemž až na
základě návrhu ze dne 13.9.2010 bylo rozhodnuto o úpadku společnosti, poté bylo zahájeno
insolvenční řízení a rozhodnuto o prohlášení konkursu.
Finanční prostředky získané jako záloha na základě uzavřených grantových smluv pak
po výběru z účtu a převodu na české koruny byly obžalovanými použity na úhradu závazků
společnosti, a to i závazků, které již byly několik měsíců po splatnosti. S ohledem na
zhoršující se ekonomickou situaci společnosti Xxxx a.s. ve druhé polovině roku 2009,
s ohledem na data podepsání obou grantových smluv obžalovaným RNDr. Ř., data, kdy
zálohové finanční prostředky byly na účty Xxxx zaslány a data, kdy byly vybrány, převedeny
na české koruny a použity k uhrazení dluhu Xxxx, pak soud dovozuje, že obžalovaní již v této
době počítali s tím, že finanční prostředky získané na základě poskytnutých grantů použijí na
úhradu starších závazků společnosti, tedy na náklady nesouvisející s poskytnutými granty a
-pokračování
21
53 T 1/2016
proto neoprávněně. Na uvedeném postupu se oba obžalovaní podíleli společným jednáním,
kdy RNDr. Ř. za společnost podepisoval a uzavíral obě grantové smlouvy jako statutární
zástupce, každý z obžalovaných zakládal jeden z účtů, které byly určeny pro příjem peněz z
poskytnutých grantů a Ing. L. jako ekonomická ředitelka dávala pokyn či sama prováděla
výběr finančních prostředků z účtů vedených v měně euro. Peníze směnila na české koruny a
s těmito pak závazky společnosti uhradila. Společné jednání obou obžalovaných tak ve svém
souhrnu naplňuje všechny znaky zažalovaného trestného činu.
S ohledem na ustanovení § 2 odst. 1 trestního zákoníku, podle něhož se trestnost činu
posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán a podle pozdějšího zákona se
posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější, zvažoval soud, zdali jednání
obžalovaných kvalifikovat podle právní úpravy účinné v době spáchání trestného činu, tedy
trestního zákona č. 140/61 Sb., nebo podle současné právní úpravy, tedy trestního zákoníku č.
40/2009 Sb. Soud dospěl k závěru, že trestní sazba stanovená v § 129a odst. 4 trestního
zákona č. 140/61 Sb. i trestní sazba stanovená v § 260 odst. 4 trestního zákoníku č. 40/2009
Sb. je stejná, neboť činí 2 až 8 let odnětí svobody. Zatímco však podle § 39a odst. 2 písm. b)
trestního zákona při výměře trestu ukládaného do dvou let měl být pachatel zařazován pro
výkon uloženého trestu do věznice s dozorem, ustanovení § 56 odst. 2 písm. b) trestního
zákoníku je již pro pachatele příznivější v tom, že při ukládaném trestu odnětí svobody ve
výměře nepřevyšující tři léta je pachatel zařazován do typu věznice s dozorem. Jako celek je
proto pro obžalované příznivější, pokud bude jejich jednání posouzeno podle současné právní
úpravy, tedy trestního zákoníku, přestože v tomto konkrétním případě se ustanovení o
zařazení do výkonu trestu odnětí svobody u nich neuplatní.
Obžalovaní RNDr. A. Ř. a Ing. R. L. tak svým společným jednáním popsaným ve
výroku rozsudku, kdy po předchozí společné domluvě s vědomím, že pro společnost Xxxx
a.s. neoprávněně využijí finanční prostředky z poskytnutých grantů, kdy nejprve 13.8.2009
RNDr. Ř. za společnost Xxxx a.s. podepsal na straně příjemce grantovou smlouvu
s organizací Dům zahraničních služeb MŠMT na projekt Xxxx a po poukázání zálohové
platby ve výši 30 000 euro dne 3.9.2009 Ing. L. vybrala z účtu celkem 29 950 euro, směnila je
na české koruny, vložila do pokladny společnosti Xxxx a.s. ve výši 772 158 Kč, a tato částka
byla poté použita na úhradu závazků společnosti Xxxx a poté dne 17.8.2009 RNDr. Ř.
podepsal za společnost Xxxx a.s. jako příjemce grantovou smlouvu s organizací Dům
zahraničních služeb MŠMT pro projekt Xxxx, poté, co 14.9.2009 byla na účet společnosti
Xxxx poukázána zálohová platba grantových prostředků ve výši 11 840 euro, ze kterých Ing.
L. ve dnech 18.9., 22.9. a 23.9.2009 nechala převést na korunový účet společnosti nebo
vybrala v hotovosti částku celkem ve výši 193 110,50 Kč, která byla použita k úhradě
závazků společnosti Xxxx, čímž způsobili poškozené organizaci Dům zahraniční spolupráce
škodu ve celkové výši 1 069 837 Kč, což ve smyslu § 138 odst. 1 trestního zákoníku
představuje škodu značnou, přičemž poskytnuté prostředky byly tvořeny pouze ze zdrojů
Evropské unie, naplnili po subjektivní i objektivní stránce zákonné znaky skutkové podstaty
zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 2, odst. 4 písm. c)
trestního zákoníku. Ve vztahu k základní skutkové podstatě i kvalifikované skutkové podstatě
spočívající ve výši vzniklé škody jednali oba obžalovaní v úmyslu přímém ve smyslu § 15
odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, neboť věděli, že poskytnuté finanční prostředky od Domu
zahraničních služeb jsou určeny výhradně k naplnění účelu uzavřených grantových smluv,
což v případě projektu Xxxx měl být zejména výjezd účastníků, a to mladých osob do 20ti let
do zahraničí a v rámci projektu Xxxx měly být uskutečněny výjezdy lektorů – zaměstnanců
Xxxx do zahraničí. Obžalovaní věděli, že k takovýmto účelům peníze zaslané na zvlášť
-pokračování
22
53 T 1/2016
vytvořené eurové účty Xxxx užity nebyly, naopak byly použity k úhradě starších závazků
společnosti, rovněž tak obžalovaní věděli, v jaké výši zálohově grantové prostředky obdrželi a
v jaké výši z nich na úhradu závazků společnosti čerpali. Oba obžalovaní tedy věděli, že
porušují zájem chráněný trestním zákonem a toto porušení způsobit chtěli. Oba obžalovaní
svým společným jednáním porušili zájem společnosti na ochraně finančních prostředků
z rozpočtů spravovaných Evropskou unií jako zvláštního druhu cizího majetku.
Obdobné jednání je chráněno trestním zákoníkem v ustanovení § 211 odst. 2 a v § 212
odst. 2, kdy za trestné je prohlášeno jednání spočívající v použití úvěrových či dotačních
prostředků na jiný než určený účel bez souhlasu poskytovatele úvěru či dotace.
Při úvahách o druhu a výměře ukládaného trestu soud přihlédl ke všem hlediskům
uvedeným v § 39 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku.
K osobám obžalovaných RNDr. A. Ř. i Ing. R. L. bylo zjištěno, že tito dosud nebyli
soudně trestáni ani projednáváni pro přestupek v místě trvalého bydliště. V současné době
pracují ve společnosti Xxxx o.p.s., která se obdobně jako Xxxx a.s. zabývá vzděláváním
dospělých. K dosavadní bezúhonnosti obou obžalovaných soud proto přihlédl jako
k polehčující okolnosti ve smyslu § 41 písm. o) trestního zákoníku. Obžalovaným ve smyslu §
42 písm. k) trestního zákoníku přitěžuje, že způsobili na cizím majetku škodu přes 1 milion
Kč, což dvojnásobně převyšuje spodní hranici značné škody ve smyslu § 138 odst. 1 trestního
zákoníku. Od spáchání trestného činu obžalovanými uplynula doba více než 7 let. Jejich
trestní stíhání bylo zahájeno až v roce 2014, obžaloba ve věci byla podána 21.4.2016, hlavní
líčení bylo nařízeno až v roce 2017. Určité časové prodlevy v projednávání této trestní věci
bez viny obžalovaných lze tedy spatřovat i na straně orgánů činných v trestním řízení, nejedná
se však o nějaké dlouhodobé časové prodlevy. Za této situace, s ohledem na dosavadní
bezúhonnost obou obžalovaných, jejich pevné ukotvení v profesním i rodinném životě a
časový odstup od spáchání trestné činnosti se pak státním zástupcem navrhovaný
nepodmíněný trest odnětí svobody jeví až nepochopitelně přísným. S přihlédnutím k okolnosti
polehčující i okolnosti přitěžující tak, jak byly u obžalovaných shledány, k výši způsobené
škody a časovému odstupu od spáchání trestné činnosti rozhodl soud oběma obžalovaným
uložit trest odnětí svobody při dolní hranici zákonné trestní sazby § 260 odst. 4 trestního
zákoníku v trvání 2 roků a 6 měsíců. Vzhledem k dosavadnímu řádnému životu obou
obžalovaných jsou nepochybně splněny podmínky ustanovení § 81 odst. 1 trestního zákoníku
umožňující podmíněně odložit výkon uloženého trestu odnětí svobody. Přestože, jak bylo
uvedeno výše, od spáchání trestného činu uplynulo více než 7 let a k dosavadnímu životu
obžalovaných nebyly zjištěny žádné negativní poznatky, rozhodl soud stanovit delší zkušební
dobu podmíněného odsouzení v trvání 4 roků z toho důvodu, že obžalovaným ve smyslu § 82
odst. 2 trestního zákoníku též uložil, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle
svých sil nahradili škodu, kterou trestným činem způsobili. Delší zkušební dobu podmíněného
odsouzení soud stanovil právě proto, aby umožnil obžalovaným získat prostředky k náhradě
škody způsobené jejich trestnou činností.
Obžalovaný RNDr. Ř. se trestného činu dopustil jako předseda představenstva Xxxx
a.s., obžalovaná Ing. L. jako místopředsedkyně představenstva Xxxx a.s. Je proto na místě,
aby jim po určitou dobu bylo zakázáno vykonávat funkci statutárního orgánu. Soud jim proto
podle § 73 odst. 1, 3 trestního zákoníku uložil i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu
výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních korporacích nebo člena orgánu obchodní
korporace, případně výkon funkce prokuristy, který se svým oprávněním statutárnímu orgánu
blíží, a rovněž tak jim uložil zákaz zastupovat obchodní korporace na základě plné moci.
-pokračování
23
53 T 1/2016
Délku trestu zákazu činnosti soud stanovil v 1/3 zákonné trestní sazby stanovené pro tento
druh trestu v trvání 4 roků.
K trestnímu řízení se s nárokem na náhradu škody řádně a včas připojil poškozený Dům
zahraniční spolupráce (č.l. 220), který však podle zde uvedeného vyčíslení požadoval i částku
ze smlouvy uzavřené v roce 2007. Oba obžalovaní byli uznáni vinnými ze spáchání
úmyslného trestného činu, kterým způsobili v roce 2009 poškozenému Dům zahraniční
spolupráce majetkovou škodu. Ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/64 Sb.
účinného v roce 2009 tak odpovídají za způsobenou škodu. V zásadě proto byly dány
podmínky pro rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody obžalovaným.
Podle § 140b zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční
zákon) nelze v soudních řízeních po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku,
rozhodnout o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být
v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou; to neplatí jde-li o pohledávky věřitelů na náhradu
škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného
obohacení získaného trestným činem, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl
zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne
28.8.2012 č.j. KSBR 45 INS 10094/2011-A-30 byl zjištěn úpadek dlužníka Ing. R. L. a na její
majetek byl prohlášen konkurs. Dále pak usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 2.6.2016
č.j. KSBR 45 INS 10094/2011-B-39 byl konkurs na majetek obžalované zrušen. Usnesením
Krajského soudu v Brně ze dne 27.6.2012 č.j. KSBR 44 INS 10093/2011-A-22 byl zjištěn
úpadek dlužníka RNDr. A. Ř. a na jeho majetek byl prohlášen konkurs, který není dosud
skončen.
V tomto trestním řízení nebyl zajištěn žádný majetek obžalovaných, proto nelze ve
vztahu k RNDr. Ř. rozhodnout o uplatněném nároku na náhradu škody. Povinnost k náhradě
způsobené škody byla proto uložena pouze obžalované Ing. L.. Ve výroku o náhradě škody
však soud zohlednil, že v listopadu 2009 a v květnu 2010 dvakrát dvě osoby ze společnosti
Xxxx a.s. vyjely do Francie a Itálie v rámci projektu Xxxx. I když na právní kvalifikaci nemá
tato skutečnost žádný vliv, neboť grantové prostředky poukázané zálohově na účet xxxx
nebyly k tomuto účelu použity, jednalo by se o uznatelný náklad v projektu Xxxx a o tuto
částku je proto podle názoru soudu třeba snížit povinnost k náhradě způsobené škody. Ze
zajištěného účetnictví Xxxx a.s. (složka projekt Xxxx) vyplývá, že 7.6.2010 byly vyúčtovány
částky 15 447,55 a 30 358,84 Kč za pobyt dvou osob v Římě, toto dohromady činí 45 806,39
Kč. 10.12.2009 byly vyúčtovány částky 16 629,87 a 6 489 Kč za vycestování dvou osob do
Francie, dohromady jde o 23 118,87 Kč. Součet cestovného do Říma a do Francie představuje
68 925,26 Kč, kdy podle názoru soudu jde o uznatelný náklad v rámci projektu Xxxx, v této
výši byl smysl a účel poskytnutého grantu naplněn. Povinnost k náhradě škody byla proto o
tuto částku snížena a obžalované Ing. R. L. bylo podle § 228 odst. 1 trestního řádu uloženo,
aby poškozenému Dům zahraniční spolupráce na náhradě škody zaplatila částku ve výši
1 000 911,74 Kč.
Jelikož o povinnosti o náhradě škody není možné rozhodnout ve vztahu
k obžalovanému RNDr. Ř. s ohledem na probíhající insolvenční řízení, byl poškozený Dům
zahraniční spolupráce ve vztahu k tomuto obžalovanému odkázán s nárokem na náhradu
škody na řízení ve věcech občanskoprávních podle § 229 odst. 1 trestního řádu. Ve vztahu
k obžalované Ing. R. L. byl poškozený Dům zahraniční spolupráce ve smyslu § 229 odst. 2
trestního řádu odkázán se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody na řízení ve věcech
občanskoprávních, neboť uplatněný nárok na náhradu škody byl přiznán jen z části.
-pokračování
24
53 T 1/2016
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do osmi dnů od doručení jeho
opisu u Krajského soudu v Brně.
O podaném odvolání bude rozhodovat Vrchní soud v Olomouci.
Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost
kteréhokoliv výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo
dotýká a poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody pro nesprávnost
výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost
některého jeho výroku může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn
nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku,
jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí.
Odvolání musí být ve lhůtě osmi dnů od doručení opisu rozsudku odůvodněno
tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou
vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je
povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, v neprospěch či ve
prospěch obviněného. Odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy.
Krajský soud v Brně
dne 26. května 2017
Za správnost vyhotovení: Mgr. Daniel Plšek v. r.
Alena Pelikánová předseda senátu
