Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Rozsudek 29 T 8/2015'.


Jednací číslo:  29 T 8/2015 - 480 
 
 
ČESKÁ REPUBLIKA  
 
R O Z S U D E K  
J M É N E M   R E P U B L I K Y 
 
 
Krajský soud Ostrava, pobočka v Olomouci, v hlavním líčení konaném dne 28.2.2017  v senátě 
složeném  z  předsedy  JUDr.  Vladimíra  Hendrycha  a  přísedících  Mgr.  Michala  Franka  a  Aleny 
Ryšánkové rozhodl  t a k t o 
 
Obžalovaní  
1. Mgr.  Radomír  J . ,  
  
nar. xxx ve xxx, nezaměstnaný, trvale bytem xxx, adresa pro doručování xxx, 
  
2.  Občanské sdružení Rovné šance, 
 

pokračování                                                                     2                                                                     29 T 8/2015 
 
IČ:  22768301,  se  sídlem  Krásno  nad  Bečvou,  Sklářská  604/2,  Valašské  Meziříčí,  okres  Vsetín,  pro 
účely trestního řízení jednajícím opatrovníkem JUDr. Petrem Elšíkem, se sídlem advokátní kanceláře 
Olomouc, Sokolská 7,  
  
j s o u  v i n n i ,  ž e 
  
 v  době  od  září  2012  do  ledna  2013,  ve  Vsetíně,  jednáním  ve  vzájemné  součinnosti,  docílili 
neoprávněného  inkasa  dotace  spolufinancované  z Evropského  sociálního  fondu  a  státního  rozpočtu, 
poskytované Úřadem práce ve Zlíně, když   
 
Občanské  sdružení  Rovné  šance  (dále  jen  OS  Rovné  šance)  zastoupené  Mgr.  Radomírem  J., 
místopředsedou rady tohoto sdružení, nejdříve dne 16. 8. 2012 ve Vsetíně, s Mgr. Petrem J., ředitelem 
krajské  pobočky  Úřadu  práce  ČR  ve  Zlíně  (dále  je  ÚP),  uzavřelo  Dohodu  o  vytvoření  pracovních 
příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací a poskytnutí příspěvku, spolufinancovaného ze státního 
rozpočtu (dále jen SR) a Evropského sociálního fondu (dále jen ESF) č. ZVS-VN-181/2012, č. projektu 
CZ.1.04/2.1.00/03.00015, ve které se mimo jiného zavázalo k vytvoření pracovního místa pro Alenu J. 
v době od 17.8. 2012 do 31.1.2013 a ÚP se zavázal, že při řádném plnění stanovených podmínek bude 
OS  Rovné  šance poskytovat  příspěvek  ve  výši  vynaložených  prostředků  na  mzdu  nebo  plat 
zaměstnance včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a 
pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvádí z vyměřovacího základu 
zaměstnance (dále jen odvody zákonných plateb) a následně pak, na základě této dohody, OS Rovné 
šance, opět prostřednictvím Mgr. Radomíra J., na Úřadu práce ve Zlíně, Kontaktním pracovišti Vsetín, 
podalo: 
  
1. dne 26.9.2012 výkaz Vyúčtování mzdových nákladů - VPP za měsíc srpen 2012 vypracovaný Mgr. 
Radomírem J., ve kterém bylo formou  čestného prohlášení deklarováno, že hrubá mzda za uvedený 
měsíc a v uvedené výši byla zaměstnanci zúčtována k výplatě a po zákonných srážkách vyplacena a 
bylo  také  deklarováno,  že  byly  provedeny  odvody  zákonných  plateb,  na  základě  čehož  byl  ÚP  dne 
17.10.2012 na bankovní účet OS Rovné šance, číslo 107-2205310247/0100 vyplacen příspěvek ve výši 

pokračování                                                                     3                                                                     29 T 8/2015 
 
9.614,- Kč, z čehož podíl SR byl představován částkou 1.442,10 Kč a podíl ESF částkou 8.171,90 Kč, 
ačkoli ve skutečnosti byla za měsíc srpen 2012 vyplacena pouze mzda Aleně J. a odvody zákonných 
plateb nebyly uhrazeny ani částečně,  
 
2.  dne  9.10.2012  výkaz  Vyúčtování  mzdových  nákladů  -  VPP  za  měsíc  září  2012  vypracovaný  Mgr. 
Radomírem J., ve kterém bylo formou  čestného prohlášení deklarováno, že hrubá mzda za uvedený 
měsíc a v uvedené výši byla zaměstnanci zúčtována k výplatě a po zákonných srážkách vyplacena a 
bylo  také  deklarováno,  že  byly  provedeny  odvody  zákonných  plateb,  na  základě  čehož  byl  ÚP  dne 
17.10.2012  vyplacen  na  bankovní  účet  OS  Rovné  šance,  číslo  107-2205310247/0100,  příspěvek  ve 
výši 15.000,- Kč, z čehož podíl SR byl představován částkou 2.250,- Kč a podíl ESF částkou 12.750,- 
Kč,  ačkoli  ve  skutečnosti  byla  za  měsíc  srpen  2012  vyplacena  pouze  mzda  Aleně  J.  a  odvody 
zákonných plateb nebyly uhrazeny ani částečně,  
  
3. dne 1.11.2012 výkaz Vyúčtování mzdových nákladů  - VPP za měsíc říjen 2012 vypracovaný Mgr. 
Radomírem J., ve kterém bylo formou  čestného prohlášení deklarováno, že hrubá mzda za uvedený 
měsíc a v uvedené výši byla zaměstnanci zúčtována k výplatě a po zákonných srážkách vyplacena a 
bylo  také  deklarováno,  že  byly  provedeny  odvody  zákonných  plateb,  na  základě  čehož  byl  ÚP  dne 
16.11.2012  vyplacen  na  bankovní  účet  OS  Rovné  šance,  číslo  107-2205310247/0100,  příspěvek  ve 
výši 15.000,- Kč, z čehož podíl SR byl představován částkou 2.250,- Kč a podíl ESF částkou 12.750,- 
Kč,  ačkoli  ve  skutečnosti  byla  za  měsíc  srpen  2012  vyplacena  pouze  mzda  Aleně  J.  a  odvody 
zákonných plateb nebyly uhrazeny ani částečně,  
 
4.  dne 5. 12. 2012 výkaz Vyúčtování mzdových nákladů  - VPP za měsíc listopad 2012 vypracovaný 
Mgr.  Radomírem  J.,  ve  kterém  bylo  formou    čestného  prohlášení  deklarováno,  že  hrubá  mzda  za 
uvedený  měsíc  a  v uvedené  výši  byla  zaměstnanci  zúčtována  k výplatě  a  po  zákonných  srážkách 
vyplacena a bylo také deklarováno, že byly provedeny odvody zákonných plateb, na základě čehož byl 
ÚP  dne  17.12.2012  vyplacen  na  bankovní  účet  OS  Rovné  šance,  číslo  107-2205310247/0100, 
příspěvek  ve  výši  15.000,-  Kč  z čehož  podíl  SR  byl  představován  částkou  2.250,-  Kč  a  podíl  ESF 

pokračování                                                                     4                                                                     29 T 8/2015 
 
částkou 12.750,- Kč, ačkoli ve skutečnosti byla za měsíc srpen 2012 vyplacena pouze mzda Aleně J. a 
odvody zákonných plateb nebyly uhrazeny ani částečně,  
  
5. dne 3. 1. 2013 výkaz Vyúčtování mzdových nákladů - VPP za měsíc prosinec 2012 vypracovaný Mgr. 
Radomírem J., ve kterém bylo formou  čestného prohlášení deklarováno, že hrubá mzda za uvedený 
měsíc a v uvedené výši byla zaměstnanci zúčtována k výplatě a po zákonných srážkách vyplacena a 
bylo  také  deklarováno,  že  byly  provedeny  odvody  zákonných  plateb,  na  základě  čehož  byl  ÚP  dne 
12.2.2013 vyplacen na bankovní účet OS Rovné šance, číslo 107-2205310247/0100, příspěvek ve výši 
15.000,- Kč, z čehož podíl SR byl představován částkou 2.250,- Kč a podíl ESF částkou 12.750,- Kč, 
ačkoli ve skutečnosti byla za měsíc srpen 2012 vyplacena pouze mzda Aleně  J. a odvody zákonných 
plateb nebyly uhrazeny ani částečně,  
  
OS  Rovné  šance  prostřednictvím  Mgr.  Radomíra  J.  jako  místopředsedy  rady  toho  sdružení  v těchto 
výkazech záměrně nepravdivě předstíralo minimálně to, že došlo k úhradě odvodů zákonných plateb za 
zaměstnance Alenu J. a takovou skutečnost i čestně osvědčilo z toho důvodu, že právě potvrzení těchto 
náležitostí  bylo  nezbytné  pro  vyplacení  požadovaného  příspěvku,  OS  Rovné  šance  pak  v důsledku 
plateb realizovaných ÚP neoprávněně přijalo na svůj bankovní účet příspěvky v celkové výši  69.614,-
,  protože  pokud  by  v reálné  době  bylo  zjištěno,  že  vyúčtování  mzdových  nákladů  není  pravdivé, 
příspěvek  by  OS  Rovné  šance  nebyl  poskytnut  ani  částečně  -  z vyplacené  částky  byl  podíl  SR 
představován částkou 10.442,10,- Kč a podíl ESF částkou 59.171,90,- Kč 
 
obdobně pak OS Rovné šance zastoupené Alenou J., předsedkyní rady tohoto sdružení, dne 31.8.2012 
ve  Vsetíně,  s Mgr.  Petrem  J.,  ředitelem  ÚP,  uzavřelo  Dohodu  o  vyhrazení  společensky  účelného 
pracovního  místa  a  poskytnutí  příspěvku  spolufinancovaného  ze  státního  rozpočtu  a  Evropského 
sociálního  fondu  č.  ZVS-SN-67/2012,  č.  projektu  CZ.1.04/2.1.00/03.00015,  ve  které  se  mimo  jiného 
zavázalo k vytvoření pracovního místa pro Lucii S. v době od 3.9.2012 do 2.9.2013 a ÚP se zavázal, že 
při  řádném  plnění  stanovených  podmínek  bude  OS  Rovné  šance poskytovat  příspěvek  ve  výši 
vynaložených prostředků na mzdu nebo plat zaměstnance včetně odvodů zákonných plateb a následně 

pokračování                                                                     5                                                                     29 T 8/2015 
 
pak, na základě této dohody, OS Rovné šance, prostřednictvím Mgr. Radomíra J., místopředsedy rady 
tohoto sdružení, na pobočce Úřadu práce Vsetín, ve Valašském Meziříčí podalo: 
 
6.  dne  8.10.2012  výkaz  Vyúčtování  mzdových  nákladů  –  SUPM  vyhrazené  za    měsíc  září  2012 
vypracovaný  Mgr.  Radomírem  J.,  ve  kterém  bylo  formou  čestného prohlášení deklarováno,  že hrubá 
mzda  za  uvedený  měsíc  a  v uvedené  výši  byla  zaměstnanci  zúčtována  k výplatě  a  po  zákonných 
srážkách vyplacena a bylo také deklarováno, že byly provedeny odvody zákonných plateb, na základě 
čehož  byl  ÚP  dne  23.10.2012  vyplacen  na  bankovní  účet  OS  Rovné  šance,  číslo  
107-2205310247/0100,  příspěvek  ve  výši  8.000,-  Kč,  z čehož  podíl  SR  byl  představován  částkou 
1.200,- Kč a podíl ESF částkou 6.800,- Kč, ačkoli ve skutečnosti byla za měsíc září 2012 vyplacena 
pouze mzda Lucii S. a odvody zákonných plateb nebyly uhrazeny ani částečně, 
  
7.  dne  1.11.2012  výkaz  Vyúčtování  mzdových  nákladů  –  SUPM  vyhrazené  za    měsíc  říjen  2012 
vypracovaný  Mgr.  Radomírem  J.,  ve  kterém  bylo  formou  čestného prohlášení deklarováno,  že hrubá 
mzda  za  uvedený  měsíc  a  v uvedené  výši  byla  zaměstnanci  zúčtována  k výplatě  a  po  zákonných 
srážkách vyplacena a bylo také deklarováno, že byly provedeny odvody zákonných plateb, na základě 
čehož  byl  ÚP  dne  16.11.2012  vyplacen  na  bankovní  účet  OS  Rovné  šance,  číslo  107-
2205310247/0100, příspěvek ve výši 8.000,- Kč, z čehož podíl SR byl představován částkou 1.200,- Kč 
a  podíl  ESF  částkou  6.800,-  Kč,  ačkoli  ve  skutečnosti  mzda  Lucii  S.  za  měsíc  říjen  2012  vyplacena 
nebyla a stejně tak, a to ani částečně, nebyly uhrazeny  odvody zákonných plateb  
 
8.  dne  5.12.2012  výkaz  Vyúčtování  mzdových  nákladů  –  SUPM  vyhrazené  za    měsíc  listopad  2012 
vypracovaný  Mgr.  Radomírem  J.,  ve  kterém  bylo  formou  čestného prohlášení deklarováno,  že hrubá 
mzda  za  uvedený  měsíc  a  v uvedené  výši  byla  zaměstnanci  zúčtována  k výplatě  a  po  zákonných 
srážkách vyplacena a bylo také deklarováno, že byly provedeny odvody zákonných plateb, na základě 
čehož  byl  ÚP  dne  14.12.2012  vyplacen  na  bankovní  účet  OS  Rovné  šance,  číslo  
107-2205310247/0100,  příspěvek  ve  výši  8.000,-  Kč,  z čehož  podíl  SR  byl  představován  částkou 
1.200,- Kč a podíl ESF částkou 6.800,- Kč, ačkoli ve skutečnosti mzda Lucii S. za měsíc listopad 2012 
vyplacena nebyla a stejně tak, a to ani částečně, nebyly uhrazeny  odvody zákonných plateb  

pokračování                                                                     6                                                                     29 T 8/2015 
 
  
9.  dne  3.1.2013  výkaz  Vyúčtování  mzdových  nákladů  –  SUPM  vyhrazené  za    měsíc  prosinec  2012 
vypracovaný  Mgr.  Radomírem  J.,  ve  kterém  bylo  formou  čestného prohlášení deklarováno,  že hrubá 
mzda  za  uvedený  měsíc  a  v uvedené  výši  byla  zaměstnanci  zúčtována  k výplatě  a  po  zákonných 
srážkách vyplacena a bylo také deklarováno, že byly provedeny odvody zákonných plateb, na základě 
čehož byl ÚP dne 28.1.2013 vyplacen na bankovní účet OS Rovné šance, číslo 107-2205310247/0100, 
příspěvek  ve  výši  8.000,-  Kč,  z čehož  podíl  SR  byl  představován  částkou  1.200,-  Kč  a  podíl  ESF 
částkou 6.800,- Kč, ačkoli ve skutečnosti mzda Lucii  S. za měsíc prosinec 2012 vyplacena nebyla a 
stejně tak, a to ani částečně, nebyly uhrazeny  odvody zákonných plateb  
  
OS  Rovné  šance  prostřednictvím  Mgr.  Radomíra  J.  jako  místopředsedy  rady  toho  sdružení  v těchto 
výkazech záměrně nepravdivě předstíralo, že došlo k zúčtování hrubé mzdy, její výplatě zaměstnanci 
Lucii S. a že také došlo k úhradě odvodů zákonných plateb a takovou skutečnost i čestně osvědčilo 
z toho  důvodu,  že  právě  potvrzení  těchto  náležitostí  bylo  nezbytné  pro  vyplacení  požadovaného 
příspěvku,  OS  Rovné  šance  pak  v důsledku  plateb  realizovaných  ÚP  neoprávněně  přijalo  na  svůj 
bankovní účet příspěvky v celkové výši 32.000,-Kč, protože pokud by v reálné době bylo zjištěno, že 
vyúčtování  mzdových  nákladů  není  pravdivé,  příspěvek  by  OS  Rovné  šance  nebyl  poskytnut  ani 
částečně  -    z vyplacené  částky  byl  podíl  SR  představován  částkou  4.800,-  Kč a  podíl  ESF  částkou 
27.200,- Kč 
 
tímto  svým  jednáním  způsobili  Evropskému  sociálnímu  fondu  Evropské  unie  zastoupenému 
Ministerstvem  práce  a  sociálních  věcí  ČR  škodu  v  celkové  výši  86.371,90  Kč  a  České  republice 
zastoupené Finančním úřadem pro Zlínský kraj škodu v celkové výši 15.242,10 Kč
 
 
t e d y     ve vztahu k příspěvku poskytnutému z Evropského sociálního fondu Evropské unie 

pokračování                                                                     7                                                                     29 T 8/2015 
 
       
vyhotovili  a  předložili  nepravdivé  doklady  vztahující  se  k výdajům  rozpočtů  spravovaných 
Evropskou  unií  a tím  umožnili  nesprávné použití  finančních prostředků  z takového  rozpočtu 
a způsobili takovým činem větší škodu 
  
 
 
 
ve vztahu k příspěvku poskytnutému ze státního rozpočtu  
 
v žádosti o poskytnutí dotace uvedli nepravdivé údaje  
   
 
č í m ž   s p á c h a l i  
  
přečin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 3 tr. zákoníku,  
přečin dotační podvod podle § 212 odst. 1 tr. zákoníku,  
 
 
 
a   z a     t o   s e    o d s u z u j í 
  
obžalovaný Mgr. Radomír J . 
podle § 260 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody 
v trvání 18 (osmnácti) měsíců. 
 
Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku se výkon trestu  p o d m í n ě n ě    o d k l á d á. 
 
Podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku se stanoví zkušební doba v trvání 2 (dvou) roků.  

pokračování                                                                     8                                                                     29 T 8/2015 
 
 
Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu 
výkonu funkce statutárního orgánu v občanských sdruženích, včetně jejich zastupování na základě plné 
moci v trvání 3 (tří) roků.  
 
obžalovaný OS Rovné šance 
podle § 260 odst. 3 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a za použití §§ 1 odst. 2, 22 odst. 
1,2  zákona  č.  418/2011  Sb.  v platném  znění  k úhrnnému  trestu  zákazu  přijímání  dotací  a  subvencí 
v trvání 3 (tří) roků.  
 
Podle § 228 odst. 1 tr. řádu je obžalovaný Mgr. Radomír J. povinen zaplatit poškozenému Evropskému 
sociálnímu  fondu  Evropské  unie  zastoupenému  Ministerstvem  práce  a  sociálních  věcí  ČR,  odborem 
realizace ESF, Na Poříčním právu 1, 128 01   Praha 2 náhradu způsobené škody ve výši 86.371,90 Kč 
 
 
O d ů v o d n ě n í: 
 
 
Důkazy provedenými v hlavním líčení byl prokázán skutkový děj, který je popsán ve výrokové 
části tohoto rozsudku. 
 
 
Obžalovaný Radomír J. byl vyslechnut pouze v přípravném řízení. Policejní orgán úkon provedl 
dne  2.10.2014.  Obviněný  uvedl,  že  k usnesení,  kterým  bylo  zahájeno  trestní  stíhání,  nemá  výhrady. 
V OS  Rovné  šance  působil  na  pozici  místopředsedy,  měl  na  starosti  administrativní  a  ekonomické 
činnosti. Poskytoval i odbornou psychologickou práci. Sdružení mělo dva zaměstnance, jeho manželku 
Alenu a Lucii S. Obě pracovaly na základě pracovní smlouvy na dobu určitou, na jejich mzdu přispíval 
úřad práce dotačními příspěvky. Dohodu o příspěvku na pracovní místo zařídil on osobně. Příspěvek 
byl  vyplácen  měsíčně,  zpětně,  a  to  vždy  poté,  co  předložil  vyplněný  formulář,  ve  kterém  deklaroval 
odvody na sociální a zdravotní pojištění, zúčtování hrubé mzdy a následné výplaty čisté mzdy oběma 
zaměstnancům. Formulář vypsal a podepsal a odnesl nebo zaslal na úřad práce. Oproti údajům, které 
byly vyplněny ve formuláři, ale v reálu nedocházelo k odvodu povinných plateb, ani k zúčtování hrubé 
mzdy.  Lucii  S.  byla  vyplacena  čistá  mzda  pouze  za  jeden  měsíc,  konkrétně  za  září.  V ostatních 
měsících  jí  mzdu  nevyplácel.  Byl  to  důsledek  jeho  pracovního  vytížení  a  určité  nedůslednosti  z jeho 
strany. Manželce byla čistá mzda vyplacena v celém stanoveném rozsahu. Inkasované příspěvky, ze 

pokračování                                                                     9                                                                     29 T 8/2015 
 
kterých  nevyplatil  mzdy  Lucii  S.,  respektive  neprovedl  odvody  povinných  plateb,  použil  na  provoz 
sdružení.  Od  počátku  si  byl  vědom,  že  pro  výplatu  příspěvku  musely  být  povinné  odvody  řádně 
uhrazeny, musela být zúčtována hrubá mzda a čistá mzda musela být zaplacena.  
 
 
Dále obviněný uvedl, že formulář, který vyplňoval a následně doručoval úřadu práce, získal od 
této  instituce.  Způsob,  jak  ho  má  vyplnit,  zjistil  z metodiky  a  z informací,  které  mu  poskytla  jedna 
z pracovnic  úřadu  práce.  Pokud  jde  o  účet  sdružení,  jediným  disponentem  byla  jeho  manželka. 
Manželka z účtu provedla asi pouze dva hotovostní výběry. On osobně disponentem účtu nebyl, měl ale 
v držení platební kartu k účtu a peníze z účtu vybíral právě tímto platebním prostředkem. Měl přehled o 
všech  platbách.  Z prostředků,  které  přišly  na  účet,  hradil  provoz  sdružení  a  vyplácel  mzdy.  Zpětně 
z těchto peněz zaplatil i část sociálního a zdravotního pojištění, to ale učinil až po kontrole příslušných 
úřadů. Manželka o hospodaření sdružení neměla přehled, nevěděla, že nevyplácí mzdy Lucii S. Začala 
se o to zajímat až v době, kdy jí kontaktovala matka Lucie a řekla jí, že sdružení ji dluží mzdu. Manželce 
slíbil, že to dá do pořádku, ale pro své pracovní vytížení a také proto, že na to zapomněl, to neučinil.  
 
 
Ve  výslechu  obviněného  bylo  pokračováno  dne  27.3.2015.  Tehdy  se  Mgr.  Radomír  J. 
k projednávané věci vyjádřil jen stručně, konstatoval, že jeho stanovisko k jednání, které je mu kladeno 
za  vinu,  je  neměnné.  Odpovědnost  za  vzniklou  situaci  přijímá  a  bere  ji  na  sebe.  Manželka,  byť  byla 
předsedkyní  sdružení,  s tou  věcí  nemá  nic  společného,  vše  měl  na  starosti  on  osobně.  Ke 
spoluobviněnému, tedy OS Rovné šance nemá, co by uvedl. Je pravdou, že bez sdružení by nemohl 
získat žádné dotační příspěvky. I odpovědnost sdružení bere na sebe.  
 
 
V hlavním líčení Mgr. Radomír J. nevypovídal. Požádal totiž, aby všechna hlavní líčení, která 
byla  provedena,  proběhla  v jeho  nepřítomnosti.  Žádost  obžalovaného  byla  nalézacím  soudem 
akceptována a v souladu se zákonem byly přečteny protokoly o jeho výpovědích, které byly pořízeny 
policejním orgánem. 
 
 
Opatrovníkem  dalšího  obviněného,  OS  Rovné  šance    byl  ustanoven  JUDr.  Petr  Elšík.  Za 
obviněnou  právnickou  osobu  vypovídal  dne  11.3.2015.  Uvedl,  že  podle  jeho  názoru  nejsou  důvody 
k vedení  trestního  stíhání  právnické  osoby.  Ze  stanov  OS  Rovné  šance  nevyplývá  oprávnění 
místopředsedy  jednat  za  toto  sdružení  samostatně.  Jestliže  na  základě  jeho  jednání  byly  sdružení 
vyplaceny finanční částky, nemůže za to sdružení nést trestní odpovědnost.  
 
 
V hlavním líčení se opatrovník právnické osoby k projednávané věci vyjádřil  dne 21.12.2016
Zdůraznil  původní  stanovisko,  že  sdružení  se  nemohlo  dopustit  žádného  deliktu,  který  by  mohl  být 
postižen prostředky trestního práva. Šlo o zpronevěru ze strany spoluobžalovaného Mgr. Radomíra  J. 
Dále opatrovník vypovídal srovnatelným způsobem, jako v přípravném řízení. 
 
 
V průběhu  vedeného  řízení  bylo  vyslechnuto  v procesním  postavení  svědka  několik  osob, 
především šlo o lidi, kteří participovali na činnosti sdružení, respektive kontrolovali jeho činnost. 
 

pokračování                                                                     10                                                                     29 T 8/2015 
 
 
Ještě  v přípravném  řízení  tak  jako  svědkyně  byla  vyslechnuta  Alena  J.  Stalo  se  tak  dne 
13.10.2014. Uvedla, že byla předsedkyní OS Rovné šance, její manžel zde působil jako místopředseda. 
Sama  měla  na  starosti  terénní  práce,  navštěvovala  sociálně  slabé  a  vyloučené  rodiny  v regionu, 
komunikovala  s klientelou.  Manžel  má  vystudovanou  vysokou  školu,  obor  speciální  pedagogika,  měl 
tedy  na  starosti  odbornou  stránku  a  věnoval  se  také  ekonomice  sdružení.  Dispoziční  právo  k účtu 
sdružení  měla  pouze  ona,  manžel  ale,  s jejím  vědomím,  používal  platební  kartu.  Pokud  ví,  na  účet 
chodily  pouze  příjmy  od  úřadu  práce.  Sama  z účtu  vybírala  asi  ve  dvou  případech,  provedla  úhradu 
dlužných  mezd.  Jinak  měl  pohyby,  tzn.  transakce  na  účtu,  na  starosti  manžel.  O  možnosti  čerpat 
dotační příspěvky na činnost sdružení se dozvěděla od manžela. Byl to manžel, kdo vedl s příslušným 
úřadem jednání. Manžel také uzavřel za sdružení smlouvu, kterou bylo pro ni vytvořeno pracovní místo. 
Nezná podmínky, za kterých dotační příspěvek byl vyplácen, to měl na starosti manžel.  Svědkyni byly 
policejním orgánem předloženy výkazy, které byly předkládány úřadu práce. Konstatovala, že se zde 
nachází  podpis,  respektive  parafa  jejího  manžela.  Manžel  ji  o  takových  transakcích,  jako  je  výplata 
mezd, platby povinných odvodů neinformoval, sama se o to nezajímala. Ví, že zde byly problémy, ke 
konci činnosti sdružení dostala dopis od OSSZ ohledně nedoplatku na povinných odvodech. Řekla to 
manželovi, který jí slíbil, že to dá vše do pořádku. Proč ta situace vůbec vznikla, s manželem neřešila. 
Ještě před dopisem z OSSZ ji vyrozuměla Lucie S., že nedostala vyplacenou mzdu. Manžel i v tomto 
případě reagoval tak, že to dá do pořádku. Sdružení nemělo jiné zaměstnance, než jí osobně a Lucii S. 
Lucii mzdu sama vyplácela asi ve dvou případech, žádný doklad, který by tuto platbu osvědčoval, ale 
doma nenašla. Evidovala pracovní docházku svoji a Lucie, docházkové listy už ale nemá k dispozici.  
 
 
Ve  výslechu  svědkyně  bylo  pokračováno  dne  27.3.2015.  Tehdy  vypovídala  identickým 
způsobem, jako v prvním případě. Dodala, že za sdružení osobně podepisovala dohodu, která se týkala 
příspěvků na místo Lucie  S. Věděla, že dotační příspěvky měly sloužit k výplatě mezd a k provádění 
plateb  povinných  odvodů,  zopakovala  ale,  že  o  tuto  agendu  se  nezajímala,  byla  to  věc  manžela. 
Svědkyně závěrem své výpovědi zdůraznila, že s manželem neměli v úmyslu podvodně vylákat dotační 
příspěvky a neplnit podmínky uzavřených dohod. Myslí si, že peníze, které jako dotace na účet přišly, 
manžel použil na hospodaření sdružení. Výkazy mezd předkládané na úřad práce vyplňoval manžel, u 
toho nebyla, neví, z jakých údajů manžel vycházel.  
 
 
Alena J. nebyla vyslechnuta v hlavním líčení. Opakovaně totiž prohlásila, že využívá své právo 
a nebude vypovídat. Za splnění zákonných podmínek byly dne 21.12.2016 přečteny protokoly o jejích 
výpovědích pořízené v přípravném řízení. 
 
 
Jako  svědkyně  byla  vyslechnuta  Lucie  S.,  v přípravném  řízení  se  tak  poprvé  stalo  dne 
29.10.2014.  Lucie  S.  vypověděla,  že  je  osoba  se  ZTP,  má  tedy  obtížnější  pracovní  uplatnění.  Mezi 
červencem  a  srpnem  2012  se  jejím  zaměstnavatelem  stalo  OS  Rovné  šance.  Pracovní  smlouvu 
podepsala  na  počátku  srpna  2012  s Mgr.  J.,  pracovní  poměr  vznikl  od  září  tohoto  roku.  Když 
dojednávala podmínky své práce, byla jí Alenou J. přislíbena mzda 8.000,- Kč měsíčně. Dozvěděla se, 
že ta částka bude pocházet z dotačních příspěvků od úřadu práce. Ve sdružení měla pracovat po dobu 
školního  roku  2012/2013.  V rámci  pracovní  náplně  se  věnovala  výchově  dětí  ze  sociálně  slabých,  či 
romských  rodin.  Mzdu  dostala  v hotovosti,  a  to  od  Aleny  J.,  pouze  v jednom  případě,  za  měsíc  září 
2012. V čistém se jednalo o částku 7.120,- Kč. Situaci ohledně nevyplacených mezd řešila s J., oni jí to 

pokračování                                                                     11                                                                     29 T 8/2015 
 
vysvětlovali  tak,  že  nastal  nějaký  problém  s vyplacením  peněz  na  úřadu  práce.  Přesto,  že  mzdu 
nedostávala, do práce chodila.  
 
 
Z vyjádření  svědkyně  vyplývá,  že  zaznamenala  ukončení  pracovní  činnosti  sdružení.  K tomu 
došlo  po  Mikulášském  večírku.  J.  jí  tehdy  sdělila,  že  činnost  sdružení  bude  pozastavena  a  již  nemá 
docházet.  Hovořila  ale  v tom  smyslu,  že  od  ledna  2013  se  provoz  zase  rozjede.  V lednu  přišla  před 
dům, kde sdružení provozovalo svou činnost, narazila ale na zavřené dveře. J. jí nebrala telefon. Situaci 
v následujícím období s Alenou J. řešila telefonicky i cestou e-mailu. Z toho, co jí J. napsala, pochopila, 
že již je s manželem v Praze a činnost sdružení nebude obnovena. Urgovala ji o výplatu nezaplacených 
mezd,  stále  se  od  ní  ale  dozvídala,  že  jsou  problémy,  snad  až  na  ministerstvu  a  že  všichni 
zaměstnavatelé čekají na mzdy. Protože nedocházelo k nápravě, navštívila Oblastní inspektorát práce 
pro Jihomoravský a Zlínský kraj. Tam dostala radu, jak má postupovat. V té době totiž ani nevěděla, zda 
je stále zaměstnancem sdružení, zda jsou za ni placeny povinné odvody, nebo zda se má evidovat na 
úřadu práce. Ví, že J. se věnovala výchovným aktivitám ve sdružení, rodinám pomáhala při komunikaci 
s úřady, s vyřizováním formalit apod. J. v podstatě nezná, téměř se ve sdružení nevyskytoval.  
 
 
Ve  výslechu  Lucie  S.  bylo  pokračováno  dne  18.3.2015.  Tehdy  vypovídala  obdobně,  jako 
v prvním případě. Zopakovala, že jí byla vyplacena pouze jedna mzda za měsíc září. J. s ní podepisoval 
pracovní  smlouvu,  neví  ale,  jaký  měl  formální  vztah  ke  sdružení.  Oba  J.  vnímala  jako  zástupce  OS 
Rovné  šance,  neví  o  nikom  jiném,  kdo  by  za  sdružení  jednal.  Neví  nic  o  hospodaření  ve  sdružení, 
registruje pouze stesky J., které souvisely s nevyplacením peněz z úřadu práce.  
 
Lucie  S.  nebyla  vyslechnuta  v hlavním  líčení,  za  splnění  zákonných  podmínek  byly  dne 
21.12.2016 přečteny protokoly o jejích výpovědích pořízené v přípravném řízení. 
 
Jako  svědkyně  byla  vyslechnuta  Alena  S.,  policejní  orgán  úkon  provedl  dne  19.3.2015
Svědkyně uvedla, že se s Mgr. J. a OS Rovné šance setkala při plnění pracovních povinností, v době, 
kdy na Úřadu práce, konkrétně na kontaktním pracovišti ve Vsetíně, působila jako referentka trhu práce. 
Na jaře roku 2012 jednala s manžely J. o možnosti získání příspěvku od úřadu práce v rámci aktivní 
politiky v zaměstnanosti. J. přišli z vlastní aktivity. Na jaře roku 2012 OS Rovné šance podalo žádost o 
vytvoření pracovních příležitostí v rámci obecně prospěšných prací a o poskytnutí příspěvku. Řízení o 
žádosti  trvalo asi  dva  měsíce,  žádost  byla  schválena a  byla  k podpisu  připravena  příslušná  Dohoda. 
Protože  v Dohodě  byla  jako  zaměstnanec  uvedena  Alena  J.,  za  sdružení  jednal  Mgr.  J.  jako 
místopředseda.  Nebylo  totiž  možné,  aby  J.  Dohodu  současně  podepsala  jako  zaměstnanec  a  jako 
předseda sdružení. J. byl při podpisu seznámen s podmínkami, za kterých bude příspěvek poskytován, 
byl seznámen s povinnostmi příjemce. Byl mu předán formulář Vyúčtování mzdových nákladů – VPP, 
kterým  prokazoval  úhradu  mzdy  za  zaměstnance  včetně  stanovených  odvodů  pojistného.  Součástí 
formuláře  je  prohlášení  zaměstnavatele,  že  tak  učinil.  Po  podpisu  Dohody  úřad  práce  podle 
stanovených  podmínek  vyplácel  příspěvky,  řádově  se  jednalo  o částku  kolem  75.000,-  Kč,  pracovní 
poměr  J.  trval  od  srpna  do  prosince  2012.  Příspěvky  byly  vypláceny  na  účet  OS  Rovné  šance.  
Kolegové z krajské pobočky Úřadu práce ve Zlíně prováděli průběžné kontroly, zajímali se ale pouze 
údaji na Vyúčtování mzdových nákladů, které byly v pořádku. Až při nějaké další, následné kontrole, 
bylo zjištěno, že nebyly hrazeny pojistné odvody. Pokud došlo ke zrušení pracovního poměru J., bylo to 

pokračování                                                                     12                                                                     29 T 8/2015 
 
iniciováno  ze  strany  jejich  úřadu.  Veřejná  služba  byla  náhle  zrušena  a  pracovní  pozice  koordinátora 
veřejné služby, kterou J. zastávala, ztratila opodstatnění. Vyplácení dotačních prostředků už nemohlo 
být  uskutečňováno.  Když  jednala  s Mgr.  J., ten  vystupoval  jako  místopředseda sdružení.  Hodnotili  to 
tak,  že  je  oprávněn  jednat  za  OS  Rovné  šance.  J.  jako  zástupce  OS  Rovné  šance  byl  při  podpisu 
Dohody  seznámen  se  zněním  tohoto  materiálu,  stanoveným  podmínkám  rozuměl.  Věděl,  že  měl 
z příspěvků  hradit  mzdu  zaměstnanci  a  odvádět  příslušné  pojistné.  J.  každý  měsíc  předkládal 
Vyúčtování mzdových nákladů a dokládal tak úhrady mezd zaměstnanci. Svou podstatou je ten formulář 
čestným prohlášením. Ví, že úřad práce uzavřel s OS Rovné šance i obdobnou Dohodu, tu ale měla na 
starosti kolegyně.  
 
 
Alena  S.  nebyla  vyslechnuta  v hlavním  líčení,  za  splnění  zákonných  podmínek  byl  dne 
21.12.2016 přečten protokol o její výpovědi pořízený v přípravném řízení. 
 
Jako svědkyně byla vyslechnuta Mgr. Jitka Š., v přípravném řízení se tak stalo dne 19.3.2015
Svědkyně v kritické době pracovala na stejném místě a stejné pozici stejně jako její kolegyně Alena S. 
Uvedla,  že  v roce  2012  ji  kontaktoval  někdo  z OS  Rovné  šance  a  zajímal  se  o  možnosti  poskytnutí 
příspěvku  na  společensky  účelné  pracovní  místo.  Svědkyni  byla  předložena  Dohoda  z 31.8.2012, 
konstatovala, že jde o záležitost, na které se podílela. Šlo o poskytnutí příspěvku na zaměstnance Lucii 
S.  Na  formuláři  byla  jako  kontaktní  osoba  uvedena  Alena  J.,  s ní  také  jednala.  Mohlo  proběhnout  i 
několik  schůzek,  kdy  se  upřesňovaly  náležitosti  Dohody.  Neví,  jestli  J.  někdo  doprovázel,  je  to  ale 
možné.  Až  následně,  po  uzavření  Dohody,  chodil  za  OS  Rovné  šance  Mgr.  J.,  který  předkládal 
Vyúčtování  mzdových  nákladů  zaměstnance.  Právě  tímto  dokladem  sdružení  prohlašovalo  vyplacení 
mzdy  a  zaplacení  povinných  odvodů.  To  bylo  jednou  z povinností  sdružení  podle  uzavřené  Dohody. 
Formulář, který Mgr. J. předkládal, kontrolovala pouze pokud jde o výpočty zde uvedené, neověřovala 
správnost údajů jako takových. Příspěvek na zaměstnance Lucii  S. byl schválen na šest měsíců. OS 
Rovné šance prostřednictvím Mgr. J. předložilo formuláře Vyúčtování za období září až prosinec 2012. 
Jednotlivé  formuláře  měly  stanovené  náležitosti,  nevykazovaly  nějaké  zjevné  nedostatky.  Po  ověření 
byla věc předána na ekonomické oddělení, které realizovalo výplatu dotačního příspěvku. Pokud ví, byly 
vyplaceny  příspěvky  za  čtyři  měsíce,  celkem  šlo  o  částku  32.000,-  Kč.  Po  podpisu  Dohody  již  s OS 
Rovné šance nejednala, pouze od  J. převzala uvedená Vyúčtování. Ví, že Krajskou pobočkou úřadu 
práce ve Zlíně byla provedena zpětná kontrola, při které byly zjištěny nedostatky. Nebylo možno zjistit, 
zda  byla  vyplacena  mzda  zaměstnanců,  navíc  se  zjistilo,  že  nebyly  uhrazeny  povinné  odvody.  Byla 
pověřena vypracováním výzvy, na základě které sdružení mělo vrátit poskytnuté dotace. Obsílka už ale 
nebyla doručena.  
 
Mgr.  Jitka  Š.  nebyla  vyslechnuta  v hlavním  líčení,  za  splnění  zákonných  podmínek  byl  dne 
21.12.2016 přečten protokol o její výpovědi pořízený v přípravném řízení. 
 
Pouze  v hlavním  líčení,  a  to  dne  28.2.2017,  byla  jako  svědkyně  vyslechnuta  Ing.  Marta  V. 
Svědkyně uvedla, že zhruba před sedmi lety se dostala do kontaktu s manžely J. a OS Rovné šance. O 
tomto sdružení se dozvěděla od své dcery. V tu dobu chodila jako dobrovolnice do hospice, dcera jí 
řekla, že by ve sdružení potřebovali někoho, kdo by se věnoval romským dětem, pokud jde o výtvarnou 
činnost.  Ve  sdružení  pomáhala  ve  svém  volném  čase,  byla  tam  asi  v pěti  až  deseti  případech.  Na 

pokračování                                                                     13                                                                     29 T 8/2015 
 
vzniku  občanského  sdružení  se  nijak  nepodílela,  neví,  jak  sdružení  dlouho  fungovalo.  Za  práci  pro 
sdružení nebyla placena, dělala to ve svém volném čase, dokonce si tam nosila i vlastní pomůcky. Ví, 
že  na  činnosti  sdružení  nějakým  způsobem  participoval  i  Mgr.  J.,  ani  s ním,  ani  s jeho  manželkou 
neřešili žádné věci týkající se činnosti sdružení. Neví, jak sdružení fungovalo po ekonomické stránce a 
neví  ani  to,  kdo  to  měl  na  starosti.  Neví,  kdo  sdružení  řídil.  Neví,  že  by  tam  působily  placené 
zaměstnankyně, nezná Lucii S. Neví, proč a jak, proč sdružení přestalo fungovat, ta věc nějak odešla 
do  ztracena.  Pokud  Alena  J.  udělala  zápis,  že  občanské  sdružení  ukončilo  činnost  na  základě 
rozhodnutí  Valné  hromady,  nic  o  tom  neví,  takových  věcí  se  neúčastnila.  Neví,  že  by  sdružení  před 
zánikem přerušil svou činnost. 
 
Pouze  v hlavním  líčení  dne  28.2.2017  byla  jako  svědkyně  vyslechnuta  MUDr.  Zuzana  V. 
Vypovídala obdobně jako její matka, uvedla tedy, že J. zná zhruba 6,5 roků. J. zná z nemocnice, kde 
obě pracovaly. Pokud jde o OS Rovné šance, v tom sdružení byla po určitou dobu formálně vedena, 
neví, kdy to bylo. Ví, že J. plánovali založení takového sdružení a ona souhlasila s tím, že tam bude 
formálně  vedena.  Žádných  konkrétních  jednání  se  ale  neúčastnila.  Ví,  že  J.  byla  předsedkyní  a  J. 
místopředsedou pro sdružení. J. měl činnost zajišťovat po odborné stránce. Ve sdružení byla párkrát, 
protože  později  začala  pracovat  v Ostravě  a  do  Valašského  Meziříčí  už  jezdila  jen  málo.  Svědkyně 
uvedla, že při odchodu ze sdružení měla pochybnosti, jak je to s hospodařením, měla pocit, že není 
příliš korektní. K tomu závěru dospěla na základě osobních zkušeností, J. jí dluží 29.000,- Kč. J. jí říkali, 
že  většinu  nákladů  hradí  z vlastních  zdrojů.  Ty  peníze  jí  dluží  J.  na  základě  podepsané  smlouvy, 
půjčoval  si  od  ní  peníze,  údajně  pro  dceru,  která  je  v Americe.  Ta  půjčka  nemá  se  sdružením  nic 
společného. Ve sdružení se účastnila asi tří akcí, např. Mikuláše. Nebyla placena, dělala to zadarmo. 
Ví, že sdružení mělo mít zaměstnance, údajně to měla být Alena J. Nic bližšího neví. Zná Lucii S., ale 
jak to bylo s ní, neví. Neví, jestli zaměstnanci dostávali mzdu apod.  J. snad dostali pracovní nabídky 
v Praze a činnost sdružení vyšuměla. V době, kdy skončili, už nebyli v kontaktu. Neúčastnila se žádné 
Valné hromady. Zná některé členy sdružení, ví, že těmi byli např. Radek S., syn J., nebo Radunka B. 
Nikdy se nesešli, aby projednávali nějaké věci kolem občanského sdružení. O Valné hromadě, která by 
ukončila činnost sdružení nic neví.  
 
Jako  důkaz  nalézací  soud  prováděl  také  řadu  listinných  materiálů.  Z nich  za  nejpodstatnější 
považuje tyto:  
 
-    protokoly  o  výsledcích  veřejnosprávní  kontroly  (č.l.  10  a  násl.).  ÚP  ve  Zlíně  provedl  kontrolu  
hospodaření  s veřejnými  prostředky  u  OS  Rovné  šance  za  období  srpen  2012  až  únor  2013 
zaměřenou  na  zaměstnance  Alenu  J.  a  Lucii  S.  Kontrolou  bylo  zjištěno,  že  OS  Rovné  šance 
neprovedlo odvody pojistného na sociální zabezpečení, příspěvků na státní politiku zaměstnanosti a 
veřejné a zdravotní pojištění za měsíce srpen až prosinec 2012 před poskytnutí příspěvku ÚP, a to 
ani na jednoho zaměstnance 
 
-    dohody o vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací a poskytnutí příspěvku, 
spolufinancovaného z SR a ESF (č.l. 18 a násl.). První Dohodu dne 16.8.2012 s ÚP za OS Rovné 
šance uzavřel  Mgr.  Radomír  J.  jako  místopředseda, druhou  Dohodu  dne  31.8.2012  Alena  J.  jako 
předseda.  První  Dohodou  se  ÚP,  za  splnění  deklarovaných  podmínek,  zavázal  OS  Rovné  šance 

pokračování                                                                     14                                                                     29 T 8/2015 
 
vyplácet  příspěvek  na  pracovní  místo  vytvořené  pro  Alenu  J.  v době  od  17.8.2012  do  31.1.2013, 
druhou  Dohodou  se  ÚP,  za  splnění  deklarovaných  podmínek,  zavázal  vyplácet  příspěvek  na 
pracovní  místo  vytvořené  pro  Lucii  S.  v době  od  3.9.2012  do  28.2.2013.  Z Dohod  je  zřejmé,  že 
příspěvek  má  být  OS  Rovné  šance  vyplácen  měsíčně,  zpětně,  poté,  co  zaměstnavatel  doloží  ÚP 
Výkaz vyúčtování mzdových nákladů – VPP, respektive Výkaz vyúčtování mzdových nákladů SÚPM. 
Maximální  výše  příspěvku  na  Alenu  J.  byla  stanovena  částkou  15.000,-  Kč,  maximální  výše 
příspěvku na Lucii S. byla stanovena částkou 8.000,- Kč 
 
-   sdělení Aleny J. jako statutárního zástupce zaniklého OS Rovné šance ze dne 10.3.2014 (č.l. 28). 
Alena J. KS v Ostravě vyrozumívá o zániku sdružení ke dni 26.8.2013 a žádá o dodatečný výmaz 
z rejstříku 
 
-   rozhodnutí o přerušení činnosti ze dne 31.12.2012 (č.l. 29). Alena J. konstatuje, že OS Rovné šance 
se rozhodlo od 31.12.2012 přerušit svou činnost z personálních a finančních důvodů 
 
-  zápis z Valné hromady dne 25.8.2013 (č.l. 30). Podle tohoto materiálu Valná hromada OS Rovné 
šance  rozhodla  ke  dni  26.8.2013  o  dobrovolném  rozpuštění  sdružení  podle  článku  15  Stanov 
sdružení. Sdružení nevlastní movitý ani nemovitý majetek a nevyvíjí hospodářskou činnost. Zápis je 
podepsán Alenou J. jako předsedkyní sdružení 
 
-  platební  poukazy,  přehled  výběrů  položek  bankovních  výpisů  a  další  materiály,  které  osvědčují 
realizování plateb  ve  prospěch  OS  Rovné  šance  jako  příspěvků na  pracovní  místa  vytvořená  pro 
Lucii  S.  a  Alenu  J.  (č.l.  37  a  násl.).  V těchto  materiálech  je  mimo  jiného  specifikována  výše 
národního a evropského podílu, ze kterých je příspěvek složen 
 
-  vyúčtování mzdových nákladů – VPP (č.l. 47 a násl.). V těchto Výkazech stvrzuje Mgr. Radomír J. 
věcnou správnost uvedených údajů týkajících se výplaty mzdy Aleny  J., je zde uváděna její hrubá 
mzda,  výše  odvodů  povinných  plateb  a  výše  příspěvku  ÚP.  Formou  čestného  prohlášení  Mgr. 
Radomír J. prohlašuje, že údaje jsou pravdivé, že hrubá mzda za uvedený měsíc a v uvedené výši 
byla zaměstnanci zúčtována k výplatě a po zákonných srážkách vyplacena. Prohlašuje také, že byly 
odvedeny odvody zákonných plateb 
 
-  pracovní smlouvu uzavřenou mezi OS Rovné šance a Alenou J. (č.l. 51 a násl.)  
 
-  vyúčtování mzdových nákladů – SÚPM (č.l. 54 a násl.). V těchto Výkazech stvrzuje Mgr. Radomír J. 
věcnou správnost uvedených údajů týkajících se výplaty mzdy Lucie  S., je zde uváděna její hrubá 
mzda,  výše  odvodů  povinných  plateb  a  výše  příspěvku  ÚP.  Formou  čestného  prohlášení  Mgr. 
Radomír J. prohlašuje, že údaje jsou pravdivé, že hrubá mzda za uvedený měsíc a v uvedené výši 
byla zaměstnanci zúčtována k výplatě a po zákonných srážkách vyplacena. Prohlašuje také, že byly 
odvedeny odvody zákonných plateb 

pokračování                                                                     15                                                                     29 T 8/2015 
 
 
-  pracovní smlouvu uzavřenou mezi OS Rovné šance a Lucií S. (č.l. 54 verte) 
 
-  stanovy OS Rovné šance (č.l. 57 a násl.). Z tohoto materiálu mimo jiného vyplývá, že předseda a 
místopředseda rady zastupují sdružení na venek a jeho jménem – článek 9 odst. 6. Valná hromada 
zvolila radu OS Rovné šance ve složení Alena J., MUDr. Zuzana V. a Mgr. Radomír J. Podle článku 
15  sdružení  zaniká  dobrovolným  rozpuštěním  nebo  sloučením  s jiným  sdružením  na  základě 
rozhodnutí Valné hromady nebo rozhodnutím ministerstva vnitra.   
 
-  vyjádření  OSSZ  Vsetín  ze  dne  24.7.2013  (č.l.  67).  V tomto  materiálu  je  konstatováno,  že  odvody 
pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek státní politiky zaměstnanosti OS Rovné šance za 
období od 16.8.2012 do 28.2.2013 nebyl realizován. Až zpětně, dne 26.4.2013, za měsíc srpen 2012 
byla zaplacena částka 2.261,- Kč, ve dnech 26.4. a 22.7.2013, za měsíc září 2012 byly zaplaceny 
částky ve výších 6.050,37 Kč a 210,- Kč, ostatní měsíce uhrazeny nebyly. Vyjádření postihuje pouze 
období do prosince 2012 s tím, že odvody za měsíce leden a únor 2013 nejsou známy, protože OS 
Rovné šance nebyly předloženy přehledy o výši pojistného 
 
-  vyjádření  Revírní  bratrské  pokladny  ze  dne  22.7.2013  (č.l.  67  verte).  Zdravotní  pojišťovnou  je 
konstatováno,  že  pojištěncem  je  Lucie  S.,  která  je  u  OS  Rovné  šance  evidována  v období  od 
3.9.2012 do 20.6.2013, v tomto období ale ze strany OS Rovné šance neregistrují žádnou platbu 
 
-  vyjádření OSSZ Vsetín ze dne 26.6.2014 (č.l. 73). Tento materiál navazuje na dřívější vyjádření ze 
dne  24.7.2013,  srovnatelným  způsobem  prezentuje  existující  dluhy  na  pojistném,  z materiálů  je 
zřejmé,  že  pokud  k opožděným  úhradám  došlo,  stalo  se  tak  na  základě  úhrady  exekucí,  je  zde 
specifikováno,  jaká  část  pojistného  se  týkala  zaměstnance  a  jaká  OS  Rovné  šance  jako 
zaměstnavatele 
 
-   fotodokumentace prostor, kde svou činnost mělo vykonávat OS Rovné šance (č.l. 75 a násl.) 
 
-  zpráva  KB  a.  s.  a  výpisy  z účtu  OS  Rovné  šance  (č.l.  82  a  násl.).  Je  zde  uvedeno,  že  účet  byl 
založen  dne  30.3.2012  Alenou  J.,  která  jako  jediná  k němu  měla  dispoziční  právo.  Výpisy  z účtu 
prokazují platby realizované ÚP Zlín ve prospěch OS Rovné šance, jakož i ostatní pohyby na účtu, 
především výběry platební kartou 
 
-  vyjádření  Státního  úřadu  inspekce  práce  ze  dne  7.10.2013  adresované  v souvislosti  s podanou 
stížností na OS Rovné šance Lucii S. (č.l. 104) 
 
-  e-mailovou komunikaci mezi Lucií S. a manžely J. (č.l. 107 a násl.) 

pokračování                                                                     16                                                                     29 T 8/2015 
 
 
-  rejstříkový spis KS Ostrava týkající se OS Rovné šance L9983 (č.l. 158 a násl.) 
 
-  vyjádření  ÚP  Zlín,  kontaktní  pracoviště  Vsetín  ze  dne  3.11.2016  (č.l.  420).  Z tohoto  materiálu  je 
zřejmé, že tento orgán při výplatě příspěvků postupuje vždy podle uzavřených Dohod. Podstatný je 
zde článek III. odst. 5. Pokud by zaměstnavatel do konce následujícího měsíce nepředložil příslušné 
vyúčtování  mzdových  nákladů,  jehož  součástí  je  prohlášení  zaměstnavatele,  příspěvek  by  nebyl 
vyplacen.  Pokud  by  zástupce  občanského  sdružení  neprohlásil,  že  údaje  uvedené  ve  vyúčtování 
jsou  pravdivé,  že  hrubá  mzda  za  uvedený  měsíc  a  v uvedené  výši  byla  zaměstnanci  zúčtována 
k výplatě  a  po  zákonných  srážkách  vyplacena  a  pokud  by  neprohlásil,  že  částka  pojistného  za 
sociální zabezpečení a další obligatorní platby byla odvedena, příspěvek by nebyl vyplacen 
 
-  vyjádření    ÚP  Zlín,  kontaktní  pracoviště  Vsetín  ze  dne  27.2.2017  (č.l.  471).  Z tohoto  materiálu  je 
zřejmé,  že  úřad  práce  na  základě  uzavřených  Dohod  poskytuje  zaměstnavateli  na  mzdu 
zaměstnance  včetně  sociálního  a  zdravotního  pojištění.  Pokud  by  bylo  zjištěno,  že  hrubá  mzda 
nebyla zaměstnanci vyplacena nebo že odvody sociálního, či zdravotního pojištění nebyly uhrazeny 
před  poskytnutím  příspěvku,  vyzve  úřad  práce  k vrácení  celého  příspěvku  za  měsíc,  v němž 
k pochybení došlo. To lze dovodit z článku IV, bod 2 uzavřených Dohod. Pokud by úřad práce ještě 
před  vyplacením  příspěvku  zjistil,  že  některá  složka  mzdy  nebyla  v termínu  uhrazena  a  tedy,  že 
prohlášení  zaměstnavatele  na  výkazu  Vyúčtování  mzdových  nákladů  není  pravdivé,  příspěvek  by 
nebyl zaměstnavateli poskytnut ani částečně 
 
 
Především  o  okruh  shora  uvedených  důkazů  je  opřeno  vylíčení  skutkového  děje.  Státním 
zástupcem,  opatrovníkem  právnické  osoby,  ani  obžalovaným  Mgr.  Radomírem  J.  nebyl  vznesen 
požadavek na doplnění dokazování dalšími důkazy.  
 
 
Na základě provedených důkazů zdejší soud dovodil závěr, že manželé  J. ke dni 31.10.2011 
založili  OS  Rovné  šance. Někdy  v jarních  měsících  roku  2012  manželé  J.  začali  jednat  s kontaktním 
pracovištěm  ÚP  Zlín  ve  Vsetíně  o  možnosti  získání  příspěvku  v rámci  aktivní  politiky  zaměstnanosti. 
Dne  15.8.2012  OS  Rovné  šance  zastoupené  Alenou  J.  jako  předsedou  rady  u  ÚP  podalo  žádost  o 
příspěvek na vytvoření pracovní příležitosti pro zaměstnance Alenu J. (č.l. 451), dne 30.8.2012 pak OS 
Rovné  šance,  opět  prostřednictvím  Aleny  J.,  podalo další  žádost  pro  zaměstnance  Lucii  S.  Takovou 
skutečnost lze považovat za nespornou, vyplývá především z listinných důkazů, zejména provedených 
žádostí a charakteristik pracovního místa. Tato skutečnost není zpochybňována ani výpověďmi, které 
učinili  Mgr.  Radomír  J.,  respektive  jeho  manželka  Alena  J.  a  není  zpochybňována  ani  svědeckými 
výpověďmi, které učinily pracovnice ÚP Alena S. a Mgr. Jitka Š., které zde záležitost měly na starosti.  
 
 
Podané  žádosti  byly  projednány,  výsledkem  bylo  uzavření  Dohod  specifikovaných  ve  výroku 
tohoto  rozhodnutí.  Dohodu  na  pracovní  místo  pro  Alenu  J.  dne  16.8.2012  s ÚP  jménem  OS  Rovné 
šance  podepisoval  obžalovaný  Mgr.  Radomír  J.,  Dohodu  na  pracovní  místo  pro  Lucii  S.  pak  s  ÚP 

pokračování                                                                     17                                                                     29 T 8/2015 
 
jménem  OS  Rovné  šance  dne  31.8.2012  podepisovala  Alena  J.  Také  tato  skutečnost  je  nesporná, 
neboť zde korespondují výpovědi zainteresovaných osob s provedenými listinnými důkazy.  
 
 
Na  základě  uzavřených  Dohod pak  v dalším  období  byly  ÚP  předkládány  výkazy  Vyúčtování 
mzdových nákladů – VPP, pokud jde o zaměstnance Alenu J. a výkazy Vyúčtování mzdových nákladů – 
SUPM, pokud jde o zaměstnance Lucii S. Za OS Rovné šance tyto výkazy vyhotovoval a ÚP předkládal 
obžalovaný  Mgr.  Radomír  J.  jako  místopředseda  rady  sdružení.  Také  zde  je  závěr  nesporný,  neboť 
obžalovaný takovou skutečnost doznal a doznání obžalovaného je v naprostém souladu s předmětnými 
listinnými materiály.  
 
OS Rovné šance  prostřednictvím Mgr. Radomíra J. ve zmíněných výkazech formou čestného 
prohlášení  stvrzovalo  řadu  nepravdivých  údajů.  Pokud  jde  o  zaměstnance  Alenu  J.,  deklarovalo,  že 
hrubá  mzda  za uvedený  měsíc  a  v uvedené  výši  byla  zúčtována  k výplatě  a  po zákonných  srážkách 
vyplacena, deklaroval provedení odvodů zákonných plateb, ačkoli ve skutečnosti byla vyplácena pouze 
mzda  Aleně  J.  V případě  zaměstnance  Lucie  S.  deklarovalo  stejné  skutečnosti,  tomuto  pracovníkovi 
však, s výjimkou měsíce září 2012 nebyla vyplácena ani mzda. Obžalovaný Mgr. Radomír J. věděl, že 
v čestných  prohlášeních  uvádí  údaje,  které  neodpovídají  realitě.  Takovou  skutečnost  ve  svých 
výpovědích sám doznal. Také v tomto případě doznání obžalovaného je objektivizována řadou dalších 
důkazů,  např.  svědeckou  výpovědí  Lucie  S.,  vyjádřeními  zdravotní  pojišťovny,  OSSZ  apod.    Takto 
jednal po dobu, která je specifikována ve výroku rozsudku. Na základě nepravdivých údajů ÚP vyplácel 
OS Rovné šance měsíčně příspěvky na pracovní místa vytvořená pro zaměstnance Alenu J. a Lucii S. 
ve výši, která je konkretizována ve výroku rozsudku. Zde je také blíže rozvedeno, jaká část příspěvku 
byla vyplácena ze státního rozpočtu a jaká část z Evropského sociálního fondu. Celkem byly v době od 
měsíce srpna 2012 do měsíce února 2013 OS Rovné šance neoprávněně vyplaceny příspěvky ve výši 
101.614,-  Kč,  z toho  příspěvek  ze  SR  je  představován  částkou  15.242,10  Kč,  příspěvek  z ESF  je 
představován částkou 86.371,90 Kč. To je zřejmé především z platebních poukazů a dalších materiálů 
předložených ÚP. 
 
Výše škody, kterou oba obžalovaní svým jednáním způsobili, byla rozsudkem stanovena v jiné 
výši,  než  která  byla  prezentována  podanou  obžalobou.  Rozhodnutí  státního  zástupce  tvrdí,  že 
obžalovaní  Evropské  unii,  konkrétně  ESF,  způsobili  škodu  ve  výši  43.468,15  Kč,  České  republice 
zastoupené FÚ pro Zlínský kraj pak další škodu ve výši 6.670,85 Kč. Při konstrukci tohoto závěru státní 
zástupce vycházel z poznatku, že obžalovaní docílili neoprávněného inkasa dotace vyplácené ÚP ve 
Zlíně v celkové výši 51.139,- Kč. Z toho částka ve výši 85 % byla vyplácena z ESF, zbytek ze státního 
rozpočtu.  
 
Se závěrem státního zastupitelství lze souhlasit pouze částečně, a to výlučně v části, která je 
věnována  poměru,  ve  kterém  byl  příspěvek  vyplácen  z unijních  prostředků  a  prostředků  státního 
rozpočtu.  Tento  poměr  je  zřejmý  z uzavřených  Dohod,  konkrétně  z článku  III.  odst.  1,  ve  kterém  je 
výslovně uvedeno, že z prostředků ESF bude poskytováno 85 % příspěvku.  
 

pokračování                                                                     18                                                                     29 T 8/2015 
 
Podle  zdejšího  soudu  ale  nelze  akceptovat  argument  státního  zástupce  o  celkové  výši 
způsobené škody. Tento závěr je věcně nesprávný z toho důvodu, že státní zástupce při stanovení výše 
škody zohledňuje pouze tu část příspěvku, která byla oběma obžalovanými získána v tom rozsahu, kde 
sdružením  byly  nesprávně  deklarovány  ve  skutečnosti  neprovedené  platby.  To  je  evidentní 
z jednotlivých bodů žalobního návrhu, kde v případě zaměstnance Aleny J. státní zástupce dovozuje, že 
příspěvek byl neoprávněně čerpán na zákonné odvody, které ve skutečnosti nebyly OS Rovné šance 
odvedeny  a  v případě  zaměstnance  Lucie  S.  pak  za  neoprávněné  čerpání  považuje  vyplacení 
příspěvku i za neodvedené zákonné odvody a v některých případech za mzdu nevyplacenou Lucii  S. 
Zdejší soud je toho názoru, že takovýto selektivní přístup není opodstatněný. Jak o tom je řeč výše, OS 
Rovné šance prostřednictvím Mgr. Radomíra J. v základním dokumentu, který byl rozhodný pro výplatu 
příspěvků,  uvádělo  nepravdivé  skutečnosti.  Tyto  nesprávné  údaje  se  netýkaly  jen  nějakých 
nepodstatných záležitostí, ale skutečností určujících pro to, zda příspěvek bude, či nebude vyplacen. 
Jak vyplývá z článku III odst. 5 uzavřených Dohod, povinností OS Rovné šance jako zaměstnavatele 
bylo do konce následujícího měsíce předložit příslušné Vyúčtování mzdových nákladů, jehož součástí je 
prohlášení zaměstnavatele. Pokud by zaměstnavatel neprohlásil, že údaje uvedené ve vyúčtování jsou 
pravdivé, že hrubá mzda za uvedený měsíc a v uvedené výši byla zúčtována k výplatě a po zákonných 
srážkách  vyplacena  a  pokud  by  neprohlásil,  že  částka  pojistného  za  sociální  zabezpečení  a  další 
obligatorní platby byla odvedena, příspěvek by nebyl vyplacen. Ostatně i z vyjádření ÚP ve Zlíně lze 
zcela jednoznačně dovodit, že pokud by tento orgán ještě před vyplácením příspěvku zjistil, že některá 
složka mzdy nebyla v termínu uhrazena a prohlášení zaměstnavatele na výkazu Vyúčtování mzdových 
nákladů není pravdivé, příspěvek by zaměstnavateli nebyl poskytnut ani v částečné výši (viz např. č.l. 
471). V konkrétním případě je evidentní, že výkazy týkající se obou zaměstnanců, tedy Aleny J. i Lucie 
S.  obsahovaly  nepravdivé  skutečnosti  týkající  se  právě  podmínek,  jejichž  naplnění  bylo  nutné  pro 
vyplacení  příspěvků.  Potom  s ohledem  na  znění  uzavřených  Dohod  podporované  i  vyjádřením 
poskytovatele příspěvku je evidentní, že pokud by OS Rovné šance prostřednictvím Mgr. Radomíra  J. 
ve výkazech uvedlo pravdivé údaje, nebyl by mu vyplacen požadovaný příspěvek ani za jediný měsíc, a 
to ani v částečné výši. Za takového stavu je nezbytné dovodit, že oba obžalovaní vylákali neoprávněnou 
výplatu celých příspěvků, nikoli pouze jejich částí. Výše škody pak musí být stanovena součtem výše 
jednotlivých  vyplacených  příspěvků  bez  ohledu  na  to,  jakým  způsobem  pak  tyto  příspěvky  byly 
obžalovanými použity.  
 
Prováděné  dokazování  soud  musel  zaměřit  nejenom  na  objasnění  všech  rozhodných 
skutkových okolností, ale i na objasnění některých zásadních právních aspektů.  
 
Takový  postup  souvisel  mimo  jiného  i  s argumentací  opatrovníka  právnické  osoby,  který 
zpochybňoval  trestní  odpovědnost  obžalovaného,  kterého  zastupuje,  poukazem  na  skutečnost,  že 
spoluobžalovaný  Mgr.  Radomír  J.  nebyl  oprávněn  jednat  za  OS  Rovné  šance.  Jde  o  argument 
mimořádné  závažnosti,  protože  podle  §  8  odst.  1  zákona  č.  418/2011  Sb.  o  trestní  odpovědnosti 
právnických  osob  a  řízení proti  nim  v tehdy  platném znění  je  trestným  činem  spáchaným  právnickou 
osobou protiprávní čin spáchaný jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak 
statutární orgán nebo člen statutárního orgánu a nebo jiná osoba, která je oprávněná jménem nebo za 
právnickou  osobu  jednat  (písm.  a),  ten,  kdo  u  této  právnické  osoby  vykonává  řídící  nebo  kontrolní 
činnost, i když není osobou uvedenou v písm. a (písm. b), ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení 
této  právnické  osoby,  jestliže  jeho  jednání  bylo  alespoň  jednou  z podmínek  vzniku  následku 

pokračování                                                                     19                                                                     29 T 8/2015 
 
zakládajícího  trestní  odpovědnost  právnické  osoby  (písm.  c),  nebo  zaměstnanec  nebo  osoba 
v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů, i když není osobou uvedenou v písm. a až c, jestliže 
jí ho lze přičítat podle odstavce 2 tohoto ustanovení. Podle §  8 odst. 2 citovaného zákona právnické 
osobě lze přičítat spáchání trestného činu, jestliže byl spáchán jednáním orgánů právnické osoby nebo 
osob  uvedených  v odstavci  1  písm.  a  až  c,  nebo  zaměstnancem  uvedeným  v odstavci  1  písm.  d  na 
podkladě  rozhodnutí,  schválení,  nebo  pokynů  právnické  osoby,  nebo  osob  uvedených  v odstavci  1 
písm. a až c, a nebo proto, že orgány právnické osoby, nebo osoby uvedené v odstavci 1 písm. a až c 
neprovedly  taková  opatření,  která  měly  provést  podle  jiného  právního  předpisu  nebo  po  nich  lze 
spravedlivě  požadovat,  zejména  neprovedly  povinnou  nebo  potřebnou  kontrolu  nad  činností 
zaměstnanců nebo  jiných osob,  jimž  jsou nadřízeny, a  nebo  neučinily  nezbytná opatření  k zamezení 
nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.   
 
 S námitkou  opatrovníka,  že  spoluobžalovaný  Mgr.  Radomír  J.  nebyl  oprávněn  jednat  za  OS 
Rovné  šance,  se  zdejší  soud  neztotožnil.  Již  orgány  činnými  v přípravném  řízení  byla  zajištěna 
podstatná část spisového materiálu vedeného na OS Rovné šance, nalézacím soudem pak byl vyžádán 
a  jako  důkaz  proveden  rejstříkový  spis  samotný.  Ze  Stanov  sdružení,  které  byly  přijaty,  konkrétně 
z článku 9 odst. 6 je zřejmé, že předseda a místopředseda rady zastupují sdružení navenek a jednají 
jeho  jménem.  Již  tato  formulace  sama  o  sobě,  její  právní,  jazykový  a  logický  výklad  podle  zdejšího 
soudu jednoznačně umožňují vyslovit závěr, že předseda rady, kterou byla Alena  J. i místopředseda 
rady, kterým byl obžalovaný Mgr. Radomír J., byli oprávněni jednat za OS Rovné šance samostatně, 
protože  stanovy  neurčují  žádné  omezení,  ze  kterého  by  vyplývalo,  že  oba  jmenovaní  musí  jednat 
společně. Samostatné jednání předsedy sdružení a samostatné jednání místopředsedy sdružení není 
vylučováno ani nějakým obecně závazným právním předpisem. Je tedy evidentní, že Mgr. Radomír J. 
jako místopředseda rady OS Rovné šance byl oprávněn jménem tohoto sdružení jednat s ÚP, podepsat 
příslušnou  smlouvu  a  byl  oprávněn  konat  i  další  úkony  s touto  věcí  související.  Podmínky  trestní 
odpovědnosti OS Rovné šance jsou z tohoto pohledu jednoznačně naplněny. 
 
Soud se z vlastní iniciativy prováděnými důkazy pokoušel objasnit i další, naprosto principiální 
otázku, a to, zda OS Rovné šance zaniklo, či nikoli a pokud ano, kdy se tak stalo. Takový postup byl 
nezbytný, protože jen obtížně si lze představit, že by trestní stíhání mohlo být vedeno proti neexistující 
osobě. Těmito úvahami se soud musel zabývat z toho důvodu, že Alena J. se domáhala výmazu OS 
Rovné šance ze spolkového rejstříku vedeného KS v Ostravě s poukazem na skutečnost, že sdružení 
zaniklo  ke  dni  26.8.2013.  To  dokládala  zápisem  z Valné  hromady,  která  podle  článku  15  Stanov 
sdružení měla rozhodnout o dobrovolném rozpuštění OS Rovné šance ke dni 26.8.2016 (č.l. 28 a násl.). 
Jde  o  skutečnost  významnou,    neboť  trestní  stíhání  OS  Rovné  šance  bylo  usnesením  policejního 
orgánu  zahájeno  dne  21.1.2015  (č.l.  181).  Podle  zdejšího  soudu  k zániku  OS  Rovné  šance  ke  dni 
vyhlášení rozsudku v této věci nedošlo. Je skutečností, že Stanovy sdružení, konkrétně článek 15, na 
který  Alena  J.  odkazuje,  předpokládají,  že  sdružení  může  zaniknout  dobrovolným  rozpuštěním  nebo 
sloučením  s jiným  sdružením  na  základě  rozhodnutí  Valné  hromady,  nebo  rozhodnutím  ministerstva 
vnitra. V konkrétním případě je zřejmé, že sdružení nezaniklo v důsledku rozhodnutí ministerstva vnitra. 
Nezaniklo  ale  ani  dobrovolným  rozpuštěním,  jak  je  Alenou  J.  deklarováno.  Soudem  byl  plánován 
výslech  Aleny  J.  v hlavním  líčení,  kde  se  svědkyní  měla  být  mimo  jiného  řešena  právě  problematika 
bližších  okolností,  za  kterých  OS  Rovné  šance  mělo  ukončit  svou  činnost.  Výslech  proveden  nebyl, 
protože Aleně  J. přísluší právo odmítnout vypovídat a jako svědkyně tohoto práva využila. Svědkyně 

pokračování                                                                     20                                                                     29 T 8/2015 
 
byla soudem vyzvána, aby doložila veškeré listiny, které souvisí s ukončením činnosti OS Rovné šance. 
Nedoložila  ovšem  nic  jiného  než  materiály,  které  již  byly  obsahem  rejstříkového  spisu,  respektive 
trestního  spisu.  Ukončení  činnosti  OS  Rovné  šance  je  tak  i  po  provedení  veškerého  dostupného 
dokazování  fakticky  dokládáno  pouze  prohlášením  Aleny  J.  a  zápisem  z Valné  hromady,  která  dne 
25.8.2013 měla rozhodnout o dobrovolném rozpuštění sdružení. Jde ovšem o důkazy, které zánik OS 
Rovné šance zcela jistě neprokazují.  
 
Materiál předložený Alenou J., konkrétně zápis z Valné hromady, kde mělo být rozhodnuto o 
dobrovolném rozpuštění, je jednoznačně fiktivní, jde o materiál, který popisuje děj, jenž se reálně nikdy 
neodehrál. V té souvislosti nelze přehlédnout především to, že mimo zápisu z údajně provedené Valné 
hromady neexistují žádné jiné písemnosti, které by průběh tohoto úkonu objektivizovaly. Podle článku 8 
odst. 2 Stanov OS Rovné šance Valnou hromadu tvoří všichni členové sdružení. Podle článku 8 odst. 5 
Stanov  sdružení  Valná  hromada  je  usnášeníschopná,  je-li  přítomna  nadpoloviční  většina  přítomných 
členů.  Podle  článku  8,  odst.  7  Stanov  sdružení  Valná  hromada  rozhoduje  na  základě  hlasování, 
rozhodnutí o změně Stanov a o zrušení sdružení je přijato, jestliže pro něj hlasují alespoň  dvě třetiny 
členů  sdružení.  Konečně  podle  článku  8,  odst.  8  Stanov  o  Valné  hromadě  je  veden  zápis,  jehož 
přílohou  je  přítomnými  členy  podepsaná  prezenční  listina.  Z rejstříkového  spisu  lze  dovodit,  že  členy 
sdružení  byli  manželé  J.,  Radomíra  B.,  Radomil  a  Michaela  S.,  Alžběta  a  Aleksandar  V.,  Ján  P.  a 
Zuzana V. (viz např. č.l. 62). Spisový materiál obsahuje jedinou prezenční listinu z Valné hromady, a to 
z Valné hromady konané dne 4.11.2011, kde došlo ke schválení Stanov a volbě rady a dalších orgánů 
sdružení.  Prezenční  listina,  která  by  dokladovala,  kteří  členové  se  účastnili  Valné  hromady,  jež  dne 
25.8.2013  měla  rozhodnout  o  dobrovolném  rozpuštění  sdružení,  není  součástí  rejstříkového  spisu  a 
není ani součástí materiálů, které byly doloženy na základě požadavku soudu Alenou J. Soud v rámci 
vedeného dokazování vyslechl MUDr. Zuzanu V. jako člena sdružení, z tohoto důkazu vyplývá, že se 
žádné  Valné  hromady,  kde  by  se  řešil  zánik  sdružení,  neúčastnila,  o  takovém  úkonu  nebyla 
vyrozuměna  a  o  ukončení  sdružení  vůbec  nic  neví.  Přitom  se  jedná  o  osobu,  která  ke  sdružení  i 
manželům  J.  měla  nepochybně  blízko.  Je  tedy  evidentní,  že  Valná  hromada,  která  by  způsobem 
předpokládaným Stanovami OS Rovné šance ukončila činnost tohoto sdružení neproběhla. Individuální 
prohlášení Aleny  J. o dobrovolném  rozpuštění  sdružení  nemůže  být  za popsaného  stavu  hodnoceno 
jako relevantní úkon způsobilý k zániku sdružení. Na základě uvedených skutečností soud koncipoval 
svůj závěr, že sdružení neukončilo svou činnost a orgány, které Alena J. jako předseda sdružení žádala 
o výmaz sdružení důvodně tyto žádosti neakceptovaly.   
 
Soud  se  v uvedených  souvislostech  musel  zaobírat  také  další  významnou  otázkou,  zda 
občanské sdružení je možno považovat za právnickou osobu ve smyslu zákona č. 418/2011 Sb. v tehdy 
platném znění. Český právní řád platný v rozhodné  době nepodával obecnou definici právnické osoby, 
ale  stanovil,  jaké  entity  právnickou  osobou  jsou.  Podle  §  18  odst.  2  občanského  zákoníku  účinného 
v kritické době jsou právnickými osobami sdružení fyzických nebo právnických osob, účelová sdružení 
majetku, jednotky územní samosprávy a jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon. Podle převažujícího 
názoru  teorie  soukromého  práva  se  jako  základní  znaky  právnické  osoby  uvádějí  tyto  -    jde 
o organizovaný  útvar  s relativně  stabilizovanou  vnitřní  strukturou,  tento  útvar  je  identifikován  názvem 
a sídlem, má vymezený předmět činnosti charakterizující její účel, má majetkovou samostatnost (má či 
může mít majetek a může jej vlastnit) a samostatnou majetkovou odpovědnost, její právní osobnost je 
uznána  zákonem,  což  znamená,  že  mají  způsobilost k právům  a povinnostem,  k právním  úkonům  i k 

pokračování                                                                     21                                                                     29 T 8/2015 
 
protiprávním  činům.   Ve  světle  uvedených  kritérií  občanská  sdružení  včetně  odborových  organizací 
a organizací  zaměstnavatelů  vznikla  podle  zákona  č. 83/1993 Sb.,  o sdružování  občanů,  respektive 
organizační  složky  občanského  sdružení,  stanoví-li  tak  jeho  stanovy  podle  zákona  č. 83/1993 Sb., 
o sdružování občanů, jsou právnickými osobami ve smyslu zákona č. 418/2011 Sb.  OS Rovné šance 
vzniklo a působilo podle zákona č. 83/1993 Sb., je proto nutné ho považovat za právnickou osobu ve 
smyslu zákona č. 418/2011 Sb.  
 
Po právní stránce nalézací soud jednání obžalovaných Mgr. Radomíra J. a OS Rovné šance 
v bodech 1 až 9 výrokové části rozsudku kvalifikoval jako přečin poškození finančních zájmů Evropské 
unie podle § 260 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Tato právní kvalifikace postihuje skutek v té části, která se týká 
škody způsobené na zdrojích Evropské unie, konkrétně ke škodě ESF. Oba obžalovaní totiž vyhotovili a 
předložili nepravdivé doklady vztahující se k výdajům jednoho z rozpočtu spravovaných Evropskou unií 
a  tím  umožnili  nesprávné  použití  finančních  prostředků.  Dokladem  se  obecně  rozumí  jakákoli  listina, 
jejíž předložení je zapotřebí pro účely získání finančních prostředků z Evropských rozpočtů. Může se 
jednat o žádost o poskytnutí dotace, žádost o platbu, o čestné prohlášení a podobně. Převedeno na 
konkrétní  případ,  doklady  v uvedeném  slova  smyslu  jsou  žádosti  o  poskytnutí  příspěvků,  uzavřené 
Dohody a především pak výkazy Vyúčtování mzdových nákladů – VPP a Vyúčtování mzdových nákladů 
– SÚPM.  Za nejvýznamnější z těchto dokladů zdejší soud považuje Vyúčtování mzdových nákladů – 
VPP, respektive SÚPM, neboť právě prostřednictvím tohoto materiálu OS Rovné šance prostřednictvím 
spoluobžalovaného  Mgr.  Radomíra  J.  fakticky  dosáhlo  neoprávněné  výplaty  příspěvků  na  pracovní 
místa vytvořená pro Alenu J. a Lucii S. Právě tyto doklady obsahují nepravdivé údaje, neboť jimi bylo, 
v rozporu s realitou deklarováno zúčtování hrubé mzdy, úhrada odvodů zákonných plateb a vyplacení 
všech mezd Lucii S. Jednoznačně tedy jde o doklady, které svým obsahem neodpovídaly skutečnosti. 
Jak o tom již byla řeč, šlo o doklady stěžejní, protože bez jejich předložení, bez toho, že by v nich bylo 
deklarováno  provedení  požadovaných  plateb  a  odvodů,  by  OS  Rovné  šance  žádný  příspěvek 
neobdrželo, a to ani částečně.  
 
Oba obžalovaní svým protiprávním jednáním naplnili nejenom základní skutkovou podstatu, ale 
též kvalifikovanou skutkovou podstatu uvedenou v odstavci 3 § 260 tr. zákoníku. Svým jednáním totiž 
způsobili škodu ve výši nejméně 86.371,90 Kč. Způsobili tak škodu, která přesahuje spodní hranici větší 
škody. Tou se podle § 138 odst. 1 tr. zákoníku rozumí škoda dosahující částky nejméně 50.000,- Kč.  
 
Zavinění obou obžalovaných je dáno ve formě úmyslu přímého podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. 
zákoníku. Obžalovaní totiž věděli, že jednají nepřípustným způsobem, věděli, že ve stěžejním materiálu, 
kterým se dožadují výplatu příspěvků, uvádějí nepravdivé informace týkající se podstatných okolností. 
Je tedy již ze samotných skutkových okolností zřejmé, že chtěli způsobem, který je uveden v trestním 
zákoně,  porušit  zájem  chráněný  tímto  zákonem.  Protože  obžalovaní  znali  výši  příspěvků,  které 
neoprávněně čerpají, tato forma zavinění postihuje nejenom základní, ale také kvalifikovanou skutkovou 
podstatu uvedeného trestného činu.  
 
Dále,  z obdobných  důvodů,  ve  vztahu  k prostředkům,  které  neoprávněně  získali  ze  státního 
rozpočtu,  bylo  jednání  obžalovaných  Mgr.  Radomíra  J.  a  OS  Rovné  šance  kvalifikováno  jako  přečin 
dotačního podvodu podle § 212 odst. 1 tr. zákoníku. Bylo totiž jednoznačně prokázáno, že v žádosti o 
poskytnutí dotace uvedli nepravdivé údaje. V tomto směru platí, že dotací se obecně rozumí zpravidla 

pokračování                                                                     22                                                                     29 T 8/2015 
 
pravidelný příděl peněz nejčastěji poskytovaný obcím, úřadům nebo ústavům, ale i fyzickým, respektive 
právnickým  osobám.  Tuto  definici  v plném  rozsahu  nepochybně  naplňují  i  platby,  které  byly  ÚP  ve 
prospěch OS Rovné šance realizovány na základě uzavřených Dohod ze SR. V uvažovaném kontextu 
může  být  diskutabilní,  co  je  v konkrétním  případě  žádostí  o  poskytnutí  dotace.  Zdejší  soud  je  toho 
názoru,  že  k řešení  této  problematiky  nelze  přistupovat  izolovaně,  ale  komplexním  způsobem.  To 
souvisí s tím, že rozhodnutí o poskytnutí příspěvku na společensky účelná pracovní místa zřízená pro 
Alenu J. a Lucii S. a opakovaná výplata těchto dávek nebyly jednorázovým aktem, ale procesem, který 
sestával  z jednotlivých,  na  sebe  navazujících  kroků.  Žádostí  ve  smyslu  §  212  odst.  1  tr.  zákoníku 
nepochybně  jsou  samotné  žádosti  o  příspěvek,  které  OS  Rovné  šance  u  ÚP  ve  Zlíně  podalo 
prostřednictvím předsedkyně rady Aleny J. Je skutečností, že tyto žádosti nepravdivé údaje neobsahují. 
Jak  je  ale  z provedených  důkazů  zřejmé,  samotná  žádost  o  příspěvek,  navazující  rozhodnutí 
poskytovatele  dotace  o  schválení  žádostí,  respektive  uzavření  příslušných  smluv  samy  o  sobě  ještě 
výplatu příspěvku neumožňují. Ve smyslu uzavřených smluv bylo nezbytné, aby OS Rovné šance výše 
specifikovanými výkazy, formou čestného prohlášení, deklarovalo provedení odvodů zákonných plateb, 
zúčtování hrubé mzdy a další s tím související úkony, včetně výplaty čisté mzdy zaměstnancům. Podle 
zdejšího soudu tedy žádostmi o poskytnutí dotace byly nepochybně i specifikované výkazy, protože bez 
jejich  předložení  by  příspěvek  nebyl  vyplacen  a  právě  tyto  výkazy  byly  z převážné  většiny  zatíženy 
nepravdivými údaji, které zde OS Rovné šance prostřednictvím Mgr. Radomíra J. stvrzovalo. Trestné je 
v konkrétním případě již samotné uvedení nepravdivých údajů, není vyžadován vznik škody.  
 
V konkrétním případě OS Rovné šance v součinnosti se spoluobžalovaným Mgr. Radomírem J. 
sice odčerpalo jisté prostředky ze státního rozpočtu (částka 15.242,10 Kč), výše způsobené škody ale 
není postižitelná některou z kvalifikovaných skutkových podstat uvedených v § 212 tr. zákoníku. Prvním 
kvalifikačním momentem v tomto směru je způsobení větší škody, za kterou se považuje částka ve výši 
nejméně  50.000,-  Kč.  Taková  škoda  v konkrétním  případě  způsobena  nebyla.  Proto  jednání  obou 
obžalovaných bylo posouzeno pouze v rámci základní skutkové podstaty. Podle zdejšího soudu nejsou 
splněny podmínky pro to, aby jednání některého z obžalovaných bylo právně posouzeno podle některé 
jiné z kvalifikovaných skutkových podstat vymezených v § 212 tr. zákoníku.  
 
Zavinění obou obžalovaných i v případě tohoto deliktu soud dovodil ve formě úmyslu přímého 
podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Obžalovaní totiž věděli, že předkládají žádost o výplatu dotace, 
která obsahuje nepravdivé údaje. Obdobně, jako v případě trestného činu podle § 260 tr. zákoníku tedy 
chtěli způsobem předpokládaným trestním zákoníkem porušit zájem chráněný tímto zákonem.  
 
Zdejší  soud  jednání,  kterého  se  oba  obžalovaní  dopustili,  kvalifikoval  jako  přečiny  poškození 
finančních zájmů Evropské unie podle § 260 tr. zákoníku a dotační podvod podle § 212 tr. zákoníku. 
Učinil tak za situace, kdy si je vědom toho, že skutková podstata trestného činu poškození finančních 
zájmů Evropské unie podle § 260 tr. zákoníku postihuje jednání, která  svým charakterem jsou jednáním 
podvodným a mají blízko k některým typům podvodů upraveným v hlavě V. tr. zákoníku, mimo jiného 
také k dotačnímu podvodu podle § 212 tr. zákoníku. Skutkové podstaty trestných činů podle § 260 tr. 
zákoníku  a  §  212  tr.  zákoníku  jsou  navzájem  v poměru  speciality  a  obecnosti,  což  vylučuje  jejich 
jednočinný souběh. V konkrétním případě je ovšem použití obou skutkových podstat přípustné, protože 
každá z nich postihuje jinou část protiprávního jednání, kterého se obžalovaní dopustili. 

pokračování                                                                     23                                                                     29 T 8/2015 
 
 
Všechny  protiprávní  útoky,  kterých  se  obžalovaní  dopustili  v bodech  1  –  9  výrokové  části 
rozsudku, jsou pokračováním v trestném činu ve smyslu § 116 tr. zákoníku. Podle tohoto ustanovení se 
pokračováním rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují, 
byť  i  v souhrnu,  skutkovou  podstatu  stejného  trestného  činu,  jsou  spojeny  stejným  nebo  podobným 
způsobem  provedení  a  blízkou  souvislostí  časovou  a  souvislostí  v předmětu  útoku.  Tato  kritéria 
předmětné jednání naplňuje bezezbytku. 
 
Obžalovaní jednali jako spolupachatelé ve smyslu § 23 tr. zákoníku. Podle tohoto ustanovení, 
byl-li trestný čin spáchán úmyslným společným jednáním dvou nebo více osob, odpovídá každá z nich, 
jako by trestný čin spáchala sama. Spolupachatelství předpokládá spáchání trestného činu společným 
jednáním a úmysl k tomu směřující. Za prokázaného skutkového stavu lze bez pochybnosti dovodit, že 
každý ze spoluobžalovaných svým jednáním naplnil všechny znaky skutkových podstat trestných činů, 
kde byla vyslovena jejich vina. Tím je naplněn jeden ze základních předpokladů spolupachatelství, tedy 
společné  jednání.  Jednání  obou  obžalovaných  je  zcela  jednoznačně  charakterizováno  i  společným 
úmyslem. Úmysl totiž postihuje jak jejich společné jednání, tak sledování společného cíle, kterým bylo 
neoprávněné obohacení na prostředcích ESF, respektive prostředcích SR. Závěr, že spoluobžalovaní 
jednali jako spolupachatelé platí jak pro Mgr. Radomíra J., tak pro OS Rovné šance. Nejenom trestní 
zákoník, ale také zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (§ 9 
odst.  3)  totiž  spolupachatelství  předpokládá.  Spolupachatelství  fyzické  a  právnické  osoby  není 
vyloučeno, přičemž podmínky pro posouzení vztahu mezi OS Rovné šance a Mgr. Radomírem J. jako 
spolupachatelství v konkrétním případě s ohledem na uvedené byly jednoznačně naplněny.    
 
Na  tomto  místě  je  vhodné  dodat,  že  pokud  soud  v konkrétním  případě  dovodil  také  trestní 
odpovědnost  OS  Rovné  šance  jako  právnické  osoby,  v mnohém  vycházel  ze  závěrů  vyplývajících  z 
usnesení Nejvyššího soudu ČR 8 Tdo 972/2016 ze dne 27. 9. 2016. 
         
Za situace, kdy se Mgr. Radomír J. doznal k protiprávnímu jednání, které je mu kladeno za vinu 
a v souladu s tímto doznáním jsou i ostatní provedené důkazy, je evidentní, že za  trestné jednání, které 
je řešeno tímto rozsudkem, je trestně odpovědná fyzická osoba.  To samo o sobě samozřejmě ještě 
není dostačující pro současné paušální vyslovení závěru o trestní odpovědnosti právnické osoby.  Platí 
totiž,  že  protiprávní  jednání  lze  přičítat  i  právnické  osobě  jen  pokud  jsou  splněny  všechny  nejen 
formální, ale i materiální podmínky stanovené zákonem o trestní odpovědnosti právnických osob (§ 9 
odst.  3  zákona  č.  418/2011  Sb.).    Pro  závěr,  že  za  trestné  jednání  nese  trestní  odpovědnost  také 
právnická  osoba  nestačí,  že  jde  o protiprávní  čin  uvedený  v  §  7  tohoto  zákona  a  že  byl  spáchán 
jménem právnické osoby a osobou uvedenou v § 8 odst. 1 písm. a), b), c) nebo d) tohoto zákona, ale 
musí  být  přičitatelný  této  právnické  osobě  podle  §  8  odst.  2,  3,  popř.  4  tohoto  zákona.  Uvedené 
podmínky v konkrétním případě byly naplněny. Jednání Mgr. Radomíra J. bylo jednáním fyzické osoby 
oprávněné jednat jménem právnické osoby OS Rovné šance (§ 8 odst. 2 písm. a zákona č. 418/2011 
Sb.), nejednalo se přitom o exces, který by s OS Rovné šance, s činností tohoto sdružení, neměl nic 
společného.  Naopak,  svým  obsahem  a  smyslem  nesporně  šlo  o  jednání,  které  bylo  jednáním  této 
právnické osoby. Je – li řešena trestní odpovědnost právnické osoby, je dostačující, že Mgr. Radomír J. 
jednal  jménem  právnické  osoby.  Pro  vyvození  trestní  odpovědnosti  právnické  osoby  totiž  postačí 

pokračování                                                                     24                                                                     29 T 8/2015 
 
naplnění i jen jednoho z požadovaných vztahů právnické osoby k jednání některé z uvedených osob ve 
smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb., tedy  jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její 
činnosti, neboť tyto jsou zde uvedeny alternativně. V konkrétním případě z ustáleného skutkového děje 
nevyplývá,  že  by předmětný  čin  byl  spáchán proti  zájmům  právnické  osoby  nebo  na  její úkor.  Nelze 
proto dovodit, že by trestní odpovědnost měla být uplatněna pouze ve vztahu k fyzické osobě, protože 
nelze dovodit, že by tato fyzická osoba jednala na úkor právnické osoby. V konkrétním případě nelze 
ani dovodit, že by právnická osoba byla zneužita k trestnému činu spáchanému fyzickou osobou za ni 
jednající. Taková stanoviska je možno koncipovat v kategorické rovině, protože vedle již uvedeného je 
nesporným  faktem,  že  také  právnická  osoba  na  protiprávním  jednání  fyzického  spoluobžalovaného 
ekonomicky profitovala. OS Rovné šance mělo řadu i periodicky se opakujících výdajů. Přitom ovšem 
nedisponovalo žádnými vlastními zdroji, ze kterých by tyto výdaje mohl hradit. Jedinými prostředky byly 
finance neoprávněně odčerpané v rámci dotací vyplácených na pracovní místa zřízená pro Alenu J. a 
Lucii S. V této souvislosti je ostatně také vhodné  si připomenout obecný princip, že právnická osoba 
odpovídá  za  volbu  osob  oprávněných  za  ni  jednat,  jakož  i  osob,  které  za  ni  jednají.  Z pohledu 
uvedeného  tak  zcela  jednoznačně  lze  OS  Rovné  šance  jako  právnické  osobě  přičítat  protiprávní 
jednání, ke kterému došlo. 
 
Úplným  závěrem  k problematice  trestní  odpovědnosti  OS  Rovné  šance  soud  dodává,  že 
záležitost hodnotil podle zákona č. 418/2011 Sb. v tehdy platném znění, nikoli například podle novely, 
které účinnosti nabyly od 1.10.2016, respektive od 1.12.2016. Tyto novely podle názoru soudu pro OS 
Rovné šance nejsou příznivější. V konkrétním případě nedošlo k situaci, kterou by bylo možno hodnotit 
tak,  že  by  se  právnická  osoba  zprostila  trestní  odpovědnosti,  například  vynaložením  veškerého  úsilí, 
které  lze  na  ní  spravedlivě  požadovat,  aby  spáchání  protiprávního  činu  zabránila,  v důsledku  účinné 
lítosti apod. 
 
Státní zástupce obžalobu na Mgr. Radomíra J. a OS Rovné šance podal pouze pro trestný čin 
poškození  finančních  zájmů  Evropské  unie  podle  §  260  odst.  1  tr.  zákoníku  spáchaného  ve 
spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Oba obžalovaní byli uznáni vinnými přísnější kvalifikaci danou 
jednak  použitím  kvalifikované  skutkové  podstaty  v případě  přečinu  poškození  finančních  zájmů 
Evropské  unie  podle  §  260  tr.  zákoníku,  jednak  použitím  nové  právní  kvalifikace  podle  §  212  tr. 
zákoníku.  Ke  zkrácení  procesních  práv  ani  jednoho  z obžalovaných  však  tímto  postupem  nedošlo. 
Každý z obžalovaných byl totiž ve smyslu § 225 odst. 2 tr. řádu výslovně upozorněn na možnost použití 
odchylné  právní  kvalifikace,  každému  byla  poskytnuta  lhůta  k přípravě  k hlavnímu  líčení  a  bylo  mu 
umožněno navrhnout doplnění dokazování.   
 
Jednání,  kterého  se  oba  obžalovaní  dopustili,  jednoznačně  šlo  proti  zájmům  chráněných 
trestním  zákoníkem.  Oba  obžalovaní  jednali  proti  zájmu  společnosti  na  ochraně  finančních  zájmů 
Evropské  unie,  jednali  také  proti  zájmu  společnosti  na  ochraně  cizího  majetku  v oblasti  poskytování 
subvencí, dotací, návratných finančních výpomocí nebo příspěvků.  
 
Mgr.  Radomír  J.  v zásadě  není  znám  v místě  bydliště.  Městským  úřadem  ve  Valašském 
Meziříčí  je  pouze  konstatováno,  že  nemá  záznam  v evidenci  přestupků.  Z opisu  rejstříku  trestů  a 
z připojeného spisového materiálu je zřejmé, že Mgr. Radomír J. se počátkem července 2010 dopustil 
přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku. Byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání tří měsíců, 
jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Odsouzený se osvědčil ke 

pokračování                                                                     25                                                                     29 T 8/2015 
 
dni  30.10.2012  ve  smyslu  §  83  odst.  3  tr.  zákoníku.  Špatně  je  Mgr.  Radomír  J.  hodnocen  svým 
zaměstnavatelem, organizací Rozum a Cit, z. s.  
 
Pokud  jde  o  právnickou  osobu  OS  Rovné  šance,  spisový  materiál  obsahuje  pouze  výpis 
z rejstříku trestů právnických osob, který neobsahuje žádná odsouzení.  
 
Pokud jde o Mgr. Radomíra J., soud jako polehčující okolnost hodnotil doznání obžalovaného. 
Obžalovanému přitěžovalo, že se dopustil současně více trestných činů.  
 
OS  Rovné  šance  přitěžovala  stejná  skutečnost  jako  spoluobžalovanému,  polehčovala  jí 
dosavadní bezúhonnost. 
 
Pokud  jde  o  Mgr.  Radomíra  J.,  soud  při  ukládání  trestu  zohlednil  celou  řadu  skutečností 
vymezených  v  § 39  odst. 1  tr.  zákoníku,  v případě  právnické  osoby  vycházel  z principů  stanovených  
v  §  14  zákona  č.  418/2011  Sb.  V případě  obou  obžalovaných  tak  soud  primárně  hodnotil  povahu  a 
závažnost spáchaných trestných činů. Význam zájmů chráněných trestním zákoníkem, které byly činy 
obžalovaných  dotčeny,  již  byly  v tomto  odůvodnění  zmíněny.  V těchto  souvislostech  je  třeba 
připomenout,  že  obžalovaní  skutky  spáchali  opakovanými  protiprávními  útoky  a  v páchání  trestné 
činnosti  pokračovali  po  dobu  několika  měsíců.  V případě  trestného  činu  podle  §  260  odst.  1,  3  tr. 
zákoníku nelze přehlédnout, že obžalovaní činem způsobili škodu, která nezanedbatelným způsobem 
přesahovala  spodní  hranici  zákonné  sazby.  Na  straně  druhé  však  dalším  trestným  činem,  kde  byla 
vyslovena jejich vina, nezpůsobili škodu, která by vzhledem ke své výši již byla kvalifikačním momentem 
opodstatňujícím přísnější právní kvalifikaci. V případě obou obžalovaných soud musel hodnotit, jak se 
chovali po spáchání činu, kdy fakticky neučinili žádné relevantní kroky směřující k alespoň částečnému 
odstranění  vzniklých  následků.  Soud  při  ukládání  trestů  přihlédl  k přítomnosti  polehčující  okolnosti  u 
Mgr. Radomíra J. Význam této skutečnosti ale nelze přeceňovat, protože vina tohoto obžalovaného by 
byla  dobře  prokázána  i  bez  jeho  doznání  dalšími  důkazy,  které  byly  zajištěny.  Soud  přihlédl  také 
k existenci přitěžující okolnosti  u  obou  obžalovaných. Ve  prospěch  obou obžalovaných  soud  hodnotil 
delší dobu, která uplynula od spáchání činu a také délku řízení. Délku řízení přitom negativně neovlivnil 
ani jeden z obžalovaných. Při úvahách o trestu pak konečně bylo určující také to, že byla vyslovena vina 
obžalovaných dvěma trestnými činy. Ve smyslu kritérií § 43 odst. 1 tr. zákoníku byl oběma obžalovaným 
trest ukládán jako úhrnný, tzn. podle toho ustanovení, které se vztahuje na trestný čin z nich nejpřísněji 
trestný. Tím je v případě obou obžalovaných přečin poškozování finančních zájmů Evropské unie podle 
§ 260 odst. 1, 3 tr. zákoníku.  
 
Mgr. Radomír J. byl v konkrétním případě ohrožován trestní sazbou v rozmezí jeden rok až pět 
let  odnětí  svobody.  Po  zhodnocení  všech  rozhodných  skutečností  soud  dospěl  k závěru,  že  bude 
dostačující pokud trest bude ukládán při spodní hranici zákonné sazby. Podle § 260 odst. 3 tr. zákoníku 
byl Mgr. Radomíru J. uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců. Výkon trestu byl 
podmíněně  odložen  a  obžalovanému  byla  stanovena  kratší  zkušební  doba  v trvání  dvou  roků.  Takto 
soud  postupoval  za  situace,  kdy  se  obžalovaný  dopustil  méně  závažného  protiprávního  jednání,  za 
situace, kdy nelze přihlédnout k předchozímu odsouzení. Soud dospěl k závěru, že přímý výkon trestu 
není nutný s ohledem na tyto jmenované faktory, navíc za situace, kdy vzhledem k osobě a poměrům 
tohoto  obžalovaného,  jeho  dosavadnímu  způsobu  života,  lze  předpokládat,  že  v další  době  povede 
řádný život i bez výkonu trestu.  
 

pokračování                                                                     26                                                                     29 T 8/2015 
 
Stáním zástupcem bylo v případě tohoto obžalovaného soudu dáno ke zvážení uložení i dalšího 
trestu, konkrétně trestu zákazu činnosti. S tímto návrhem se soud ztotožnil, domnívá se totiž, že uložení 
takového  druhu  trestu  vyžaduje  ochrana  společnosti  s ohledem  na  charakter  jednání,  kterého  se 
obžalovaný dopustil. Proto byl Mgr. Radomíru  J. podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložen také trest 
zákazu  činnosti  spočívající  v zákazu  výkonu  funkce  statutárního  orgánu  v občanských  sdruženích, 
včetně jejich zastupování na základě plné moci v trvání tří roků. 
 
Soud se ztotožnil s návrhem státního zástupce i pokud jde o potrestání dalšího obžalovaného 
OS  Rovné  šance.  Za  splnění  zákonných  podmínek  byl  této  právnické  osobě  uložen  trest  zákazu 
přijímání dotací a subvencí v trvání tří roků. 
 
Zdejší  soud  je  přesvědčen,  že  uložené  tresty  svým  charakterem  i  výší  plně  postihují  jak 
hodnocení obou obžalovaných, tak společenskou škodlivost protiprávního jednání, kterého se dopustili.  
 
Se  svým  nárokem  na  náhradu  způsobené  škody  se  ke  trestnímu  řízení  připojil  jeden 
z poškozených  Ministerstvo  práce  a  sociálních  věcí  ČR,  které  zastupuje  Evropský  sociální  fond 
Evropské  unie.  Povinnosti  soudu  bylo  tedy  rozhodovat  i  v adhezním  řízení.  Poškozený  požádal,  aby 
obžalovanému Mgr. Radomíru J. byla uložena povinnost nahradit způsobenou škodu ve výši 86.371,90 
Kč,  což  je  částka  dotačního  příspěvku  připadajícího  na  Evropský  podíl.    Poškozený  se  se  svým 
nárokem k trestnímu řízení připojil řádně a včas. Na základě provedených důkazů soud dovodil vztah 
příčinné souvislosti mezi jednáním obžalovaného a způsobenou škodou. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu 
proto soud Mgr. Radomíru J. stanovil povinnost zaplatit poškozenému náhradu způsobené škody v celé 
uplatněné výši.  
 
Další z poškozených, FÚ ve Zlíně se ke trestnímu řízení nepřipojil.  
 
Úplným  závěrem  zdejší  soud  uvádí,  že  po  podání  obžaloby  konal  hlavní  líčení  proti  oběma 
obžalovaným  nikoli  senát,  ale  samosoudce.  Pro  takový  postup  podle  jeho  názoru  byly  splněny 
podmínky  vymezené  v ustanovení  § 314a odst. 1  tr.  řádu,  podle  kterého  samosoudce  konal  řízení  o 
trestných činech, o kterých stanoví zákon trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let. 
Od hlavního líčení konaného dne 21.12.2016 bylo řízení před zdejším soudem vedeno senátem. K této 
změně a k novému dokazování soud přistoupil s ohledem na aktuální rozhodovací praxi Vrchního soudu 
v Olomouci.  Ten,  v rozhodnutí  6  To  94/2006  ze  dne 13.12.2016,  které  bylo  vydáno  v jiné,  než  v této 
věci, prezentoval své stanovisko, že bez ohledu na výši trestní sazby krajský soud jako soud prvního 
stupně v trestní věci rozhoduje výlučně v senátu. Při vědomí odlišnosti různých stanovisek na řešenou 
problematiku  soud  korigoval  svůj  původní  postoj  k věci  a  z procesní  opatrnosti  provedl  nové 
dokazování. Logicky potom nemohlo být přihlíženo k důkazům, které byly provedeny v řízení vedeném 
samosoudcem.    
    
P o u č e n í :  Proti  tomuto  rozsudku  je  možno  podat  odvolání  do  osmi  dnů  ode  dne  doručení 
písemného  vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci. 
 
 
O odvolání přísluší rozhodovat Vrchnímu soudu v Olomouci. 
 

pokračování                                                                     27                                                                     29 T 8/2015 
 
 
Rozsudek  může  odvoláním  napadnout  státní  zástupce  pro  nesprávnost  kteréhokoli 
výroku,  obžalovaný  pro  nesprávnost  výroku,  který  se  ho  přímo  dotýká,  zúčastněná 
osoba  pro  nesprávnost  výroku  o  zabrání  věci  a  poškozený,  který  uplatnil  nárok  na 
náhradu škody pro nesprávnost výroku o náhradě škody.  
 
Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může jej 
napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o 
řízení  předcházejícím  rozsudku,  jestliže  toto  porušení  mohlo  způsobit,  že  výrok  je 
nesprávný, nebo že chybí. 
 
Odvolání  musí  být  v uvedené  lhůtě  nebo  v další  lhůtě  k tomu  stanovené  předsedou 
senátu soudu I. stupně také odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je 
rozsudek  napadán  a  jaké  vady  jsou  vytýkány  rozsudku  nebo  řízení,  které  rozsudku 
předcházelo. 
 
Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i z části, ve prospěch, 
nebo neprospěch obviněného. 
 
Jestliže  byl  obžalovaný  odsouzen  k  nepodmíněnému  trestu  odnětí  svobody  a      
přiznává-li se poškozenému alespoň zčásti nárok na náhradu škody nebo nemajetkové 
újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, poškozený může požádat 
o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí 
svobody. Žádost poškozený podává soudu, který rozhodoval v prvním stupni. 
 
 
Olomouc dne 28.2.2017 
 
 
 
Za správnost vyhotovení: 
 
 
 
 
JUDr. Vladimír Hendrych v. r.  
Bc. Helena Dorčáková, DiS. 
 
 
 
 
          předseda senátu