2 To 86 /2015-8520
U s n e s e n í
Vrchní so ud v Olomo uci projedna l v ne veřejné m zasedá ní ko nané m dne
28. ledna 2016 odvolá ní
obžalovaného Vratislava L., nar. xxx,
obžalované
Mgr. Dity L., nar. xxx,
a státního zástupce proti rozsudku Krajské ho soud u v
Ostra vě , pobočky v Olomo uci, ze d ne 3.8.2015, č.j. 28 T 12 /2011-8458, a ro zhodl
t a k t o :
Z podnětu odvolání obžalovaného Vratislava L., obžalované Mgr. Dity L. a
státního zástupce se napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. a), p ísm. b),
písm. c), písm. f) tr.ř. z r u š u j e v ce lém rozsahu.
Podle § 259 odst. 1 tr.ř. se věc v r a c í Krajskému soudu v Ostravě,
pobočce v Olomouci.
O d ů v o d n ě n í :
Napadeným ro zsudkem b yl ob ža lo vaný Vratisla v L. uzná n vi nným v bodě
1) po mocí k trestnému činu úvěrového podvodu podle § 10 odst. 1 p ísm. c) k § 250b
odst. 1, odst. 4 písm. b) tr.zákona , ve zně ní zákona č. 140/1961 Sb., a v
bodech 2) a 3) samostatnými zvlášť zá va žnými zločiny úvěro vé ho podvod u podle
§ 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr.zákoníku. Ob žalo va ná Mgr. Dita L. b yla v bodě 1)
uzná na vinno u trestným čine m úvěro vého pod vod u podle § 250b odst. 1, odst. 4
písm. b) tr.zákona, ve znění zákona č. 140/1961 Sb. Za to byl obžalovanému
Vratislavu L. ulože n úhrnný trest odně tí svobod y v trvá ní 6 let nepodmíně ně se
zařazením do vě znice s ostra ho u a současně také trest záka zu činnosti,
spočíva jící v záka zu podnikání v oboru ko upě zbo ží za účelem je ho dalšího prodeje
a prodej zboží, dále v oboru me ziná rodní zasíla telství a v oboru silniční motoro vá
doprava, a v záka zu výko nu funkce sta tutárního orgánu obchod ních ko rporací
s předmětem pod nikání ko upě zbo ží za účele m je ho dalšího prode je a p rodej zbo ží,
dále v oboru me zi národ ní zasílate lství a v oboru silniční motoro vá dopra va nebo
jejich zastupo vá ní na základě plné moci na dobu 7 let. Ob ža lo vaná Mg r. Dita
L. byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 2 let, který byl podmíněně
odložen na zkušební dobu v trvání 4let, přičemž byl nad obža lova no u současně
uložen dohled. Současně jí byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu
funkce statutárního orgánu obchodních korporací nebo je jich zastupo vá ní
pokračová ní
-2-
2 To 86/2015
na základě plné moci na dobu 5 le t. Ob ža lo vané mu Vratisla vu L. b yla současně
ulo žena po vinnost na hradit poškoze né UniCredit Bank Czech Rep ublic, a.s., škodu
ve výši 34.754.254,90
Kč. Poškozené Československá obchodní banka a
Českomoravská zá ruční a ro zvo jo vá banka byly odká zá ny s jejich nároky na
náhradu škod y na říze ní ve věcech občanskoprávních.
Výše uvede ných trestných či nů se měli dop ustit tím, že
obžalovaní Vratislav L. a Mgr. Dita L.: 1) dne 21.9 .2006 v Olomo uci, na ulici Dolní náměstí č. 28-29 , na pobočce
Českoslove nské obchod ní ba nky, a.s., IČ: 00001350, (dále je n „ba nka“), Mgr. Dita
L. (nyní L.), jako jed natelka spo lečnosti LAV Lakomý, s.r.o ., IČ: 25371762,
se sídlem Olomouc, Řepčínská 250 , okres Olomouc, uzavřela s bankou
Smlouvu o úvě ru č. 5793/06/5257, a to na částku úvěro vé ho limitu ve výši 3.000.000
Kč bez stanoveného účelu čerpání ve formě kontokorentního úvěru, kd y při uzavírání
této smlouvy bance předložila seznam pohledávek z obchodního styku společnosti
LAV Lakomý, s.r.o., v celko vé výši 5.274.683,25 Kč, který jí předtím vyhoto vil
obžalovaný Vratislav L., a je hož pravdivost stvrdila svým podpisem, kdy k těmto
pohledávkám byla téhož dne uzavřena Smlouva o zřízení zástavního práva k
pohledávká m č. 5794/06/5257, přičemž obžalovaný Vratislav L. do toho to seznamu
pohledávek z důvodu splnění kritérií pro poskytnutí úvěrové jistiny předem vědomě
zahrnul jednak nee xistující pohledávky a jednak pohledávky s neoprávněně navýšenou
nominální výší, v důsledku čehož bylo provedeno neoprávněné navýšení hodnoty
zastavovaných pohledávek opro ti skutečnosti o částku nejméně 4.899.346 Kč,
kd y banka be z zna lostí těchto podstatných skutečností poskytla společnosti LAV
Lakomý, s.r.o., fo rmo u ko ntokore ntního úvěru peněžní prostředky v celkové výši
3.000.000 Kč, které poté postupně v p lném rozsa hu ob žalo va ná Mgr. Dita L.
(nyní L.) vyčerpa la, přičemž poskytnutý úvě r nebyl řád ně spláce n a tímto svým
jedná ním zp ůsobila poškoze né bance škod u ve výši 3.000.000 Kč,
obžalovaný Vratislav L.: 2) dne 21.9 .2006 v Olomo uci, na ulici Dolní náměstí č. 28-29 , na pobočce
Československé obchodní banky, a .s., IČ: 00001350, (dále je n „banka“), obžalova ný
Vratislav L., jako osoba samostatně výdělečně činná podnikající dle
živnostenského záko na zapsaná v obchod ním rejstříku pod ná zvem Vratisla v
Lakomý – LAV, IČ: 10072004, u zavřel s banko u Smlouvu o úvěru č. 5796/06/5257
, jejímž před mětem bylo poskytnutí úvěro vé ho limitu ve výši 26.000.000 Kč na fina
nco vá ní po hledá vek z obchodního styku formo u revolvingového úvěru a dále uzavřel
Smlo uvu o úvěru č. 5799/06/5257, jejímž předmětem bylo poskytnutí
kontokorentního úvěru ve výši 4.000.000 Kč bez stano ve né ho účelu čerpá ní, kdy při
uza vírá ní těchto smluv bance předlo žil seznam pohledávek z obchodního styku v ce
lko vé výši 39.135.351,22 Kč, ke kterým b yla té ho ž d ne uza vřena Smlo uva o
zříze ní zásta vního prá va k pohledávkám č. 5797/06/5257, přičemž obžalovaný
Vratislav L. do tohoto seznamu pohledá vek z d ůvodu sp lně ní kritéri í pro poskytnutí
úvěro vých jistin předem
pokračová ní
-3-
2 To 86/2015
vědomě zahrnul jed nak nee xistující po hledá vky a jednak pohledá vky s neoprávně ně
na výšenou nominá lní výší a také po hledá vky, které ji ž b yly posto upe né na základě
smluv o facto ringo vé spolupráci tře tím sub jektům, v d ůsledku če ho ž neoprávně ně
na výšil opro ti skutečnosti hodno tu zasta vo va ných po hledá vek o částku nejmé ně
26.228.286 Kč, kdy ba nka mu be z znalostí těchto podstatných skutečností poskytla
formou revolvi ngové ho úvěru a kontoko rentního úvěru peně žní prostředky v celkové
výši 30.000.000 Kč, které poté postupně v p lném ro zsa hu obžalo va ný Vratisla v
L. vyčerpal, přičemž poskytnuté úvěry řádně nesplatil a tímto svým jednáním
způsobil poškozené Československé obchodní bance , a.s., škodu ve výši 30.000.000
Kč,
3) dne 13.12 .2007 v Olomo uci, na ulici 28. října 15, na pobočce UniCredit Bank
Czech Repub lic, a.s., IČ: 64948242, (dále je n „ba nka“), obža lova ný Vratisla v L. jako
osoba samostatně výdě lečně činná podnikající dle živnostenského zákona
zapsaná v obchodním re jstříku pod názve m Vratisla v Lakomý – LAV, IČ: 10072004,
uzavřel s bankou Smlouvu o úvěru a dalších ba nko vních službách č. 254/07-120 ,
jejímž před mětem bylo poskytnutí úvěro vé ho limitu ve výši 35.000.000 Kč na fi na
nco vání pro vo zních potřeb a na přefina ncování krátkodobých úvěrů poskytnutých
Československo u obchodní ba nko u, a.s., ve formě re vo lvingo vě využite lné linky, kdy
při uza vírání této smlouvy předlo žil bance se znam pohledá vek z obchod ního
styku v celko vé výši
44.311.032,80 Kč, ke kterým b yla té ho ž d ne uza vře na Smlo uva o za jiště ní
postoupením po hledá vek č. 521/07-254/07 -120, přičemž ob ža lo vaný Vratisla v
L. do to hoto se znamu po hledávek z důvodu splnění kritérií pro poskytnutí
úvěrové jistiny předem vědomě za hrnul jednak nee xistující po hledávky a jed nak
pohledá vky s neoprá vně ně na výše nou nominá lní výší a také pohledá vky, kte ré již
byly posto upené na základě smluv o factori ngo vé spolupráci tře tím subjektům,
v d ůsledku če ho ž neoprá vněně na výšil oproti skutečnosti hod notu postupova ných
pohledá vek o částku ne jmé ně 18.857.331 Kč, kdy ba nka mu be z znalosti těchto
podstatných skutečností poskytla formo u re vo lvingo vé linky pře ně žní p rostředky
v ce lko vé výši 35.000.000 Kč, které poté postup ně v částce 34.754.254,90 Kč
obžalo va ný Vratisla v L. vyčerpa l, přičemž poskytnutý úvě r řád ně nesp latil a tímto
svým jedná ním zp ůsobil poškoze né UniCredit Bank Czech Repub lic, a.s., škodu
ve výši 34.754.254,90 Kč.
Proti výše uvede nému ro zsudku podal ob žalo va ný Vratisla v L. odvo lání ihned
po je ho vyhláše ní, ob žalo va ná Mgr. Dita L. a státní zástupce tak učinili ve lhůtě
uvedené v § 248 odst. 1 tr.ř.
V odůvod ně ní odvo lá ní obžalovaného Vratislava L. , které zpracoval jeho
obhájce, se uvádí, že rozsudek je napadán ve všech jeho výrocích. Vyslovuje se
přesvědčení, že krajský so ud se dostatečně ne vypořádal se všemi pro vedenými
důkazy, přičemž jednostranně přecenil výpověď svědkyně Ha ny I., přičemž pominul
řadu d ůka zů, které tuto výpověď zpochyb ňo valy, a odmítl v so uvislosti s tím provést
důkazy na vrže né ob ža lo vaným.
pokračová ní
-4-
2 To 86/2015
Podle přesvědče ní obha job y je objekti vně zjištěným faktem to, že došlo
k poškoze ní serveru výpočetní techniky, na je ho ž nosičích mě la b ýt zá loho vá na
účetní data z pod nikání všech firem ob žalo va né ho. Záro ve ň bylo proká zá no, že to
nemohl být v žádné m případě obžalo va ný, kdo se na poškození či zniče ní serveru
mohl podílet. Právě svědkyně I. i poté, kdy ukončila zaměstnání ve firmách
obžalovaných, nadále s předmě tným serverem pracovala , přičemž podivno u shodo u
okolností byl ve stejné době poškozen i její osobní počítač. S touto informací ale
vyšetřovatel Policie ČR vůbec nepraco val a nepro vedl k tomuto té matu žád né
šetření. Spokojil se s faktem zničené ho serve ru.
V ná va znosti na to se cituje arg ume ntace ro zvede ná v p ředcho zím ro zhod nutí
Vrchního so ud u v Olomo uci o hled ně nutnosti zko umání p ůvod u listinných materiálů
založených ve spisovém mate riálu se zá věrem, že podle přesvědčení obha job y se
zadání dané nalé zacímu soud u nepodařilo nap lnit. V té to souvislosti se rozeb írá
výpo věď policejního komisaře O., který popisuje svo ji činnost při opatření
listinných důkazů, přičemž však o je ho akti vní činnosti ne ní v celém spise zachyce na
vůbec žád ná informace. Uvedl pouze , že b y ve spise měly být za lože ny žádosti
směřované na jed notli vé sprá vce i předávací protokoly od sprá vců nebo od archi vní
služby, přičemž tyto doklad y b y mo hly b ýt součástí po mocné ho materiálu. Tako vé
vysvětle ní po licejního komisaře je pova žo vá no za zce la ne vě rohod né, v d ůsledku
čeho ž dle názo ru ob hajob y došlo k přímému po ruše ní usta no ve ní § 79 odst. 5, odst.
6 tr.ř. Na základě to ho se také ko nstatuje , že fotokopie jed notli vých faktur jso u pro
trestní říze ní zcela nepo užitelnými důka zy, co ž posti huje také ana lýzy z těchto
dokladů vychá zející a násled ně i dodatečné znalecké posudky. V náva znosti na to se
jako neprofesioná lní hod notí i zá věr po licejního orgá nu o fiktivnosti úče tních doklad ů
vzniklých po 26.11.2007.
Dále obhajoba ob žalo va né ho L. přechá zí k hod nocení znalecké ho posudku
zna lkyně Mgr. Martináko vé , který je hodnoce n jako zásadně chyb ný s tím, že jej po
nechává bez komentáře, ovšem následně tento znalecký posudek obsáhle komentuje.
Ve vzta hu k zá věrům znalecké ho posudku Ostra vské zna lecké ob hajoba konsta tuje,
že jej respektuje , o všem zároveň upo zorňuje na skutečnost, že závěry posudku
jsou omezeny nedostatečným rozsahem dostupných podkladů, přičemž sami
znalci konstatují, že nespa třo vali přínos v jed notlivém zko umání a přehodnocování
všech pořadačů s doklady, kte ré b y zře jmě zab ralo i měsíce. Zároveň však
znalecký posudek vycházel i z protokolů o hlavních líčeních konaných mezi 16.4 .2012
až 9.7.2013, která jso u nepoužite lná pro hod nocení důka zů v této trestní věci.
Zároveň znalecký posudek konsta tuje, že využíval sp íše ty faktury, které byly p řiloženy
k jednotlivým policejním analýzám, v důsledku čehož je celý znalecký posudek
zatížen vadou spočíva jící v tom, že vycháze l z důkazů, které se do spisu dostaly
neprocesním zp ůsobem. Při porovná ní dokladů za lo žených ve spise a dokladů
ulo že ných v archi vu pro váděli zna lci pouze n a mátko vo u ko ntrolu.
Výše uvedeno u prob lematiko u se ro zsudek nalé zacího so ud u vůbec
ne zab ývá, přičemž o všem je napadán znalecký posudek Ing. Bohuno vské ho, a niž b y
byla vě no vána po zornost to mu, že znalec Ing . Bohuno vský v zadá ní znalecké ho
pokračová ní
-5-
2 To 86/2015
posudku rozhod ně nemě l za úkol na vštívit archiv či jakkoliv jinak suplo vat úkol znalce
přibrané ho soudem. Obha joba tomuto zna lci zadala pouze pře zko umá ní zá věrů
znalkyně Mgr. Ma rti nákové .
Následně odvolá ní obsáhle brojí proti výpovědi svědkyně Ha ny I., která je v
rozporu s výpo věďmi jiných d ůle žitých svědků. V této so uvislosti se pak rozeb írají
výpo vědi svědků Š. a S. , z nichž první uvedl, že svědkyně I. obža lo vané ho L.
nenáviděla a neudělala b y nic, pokud b y nedala so uhlas ob žalo va ná L. (L.). Svědek
S. pak uved l, že účetnictví měla na starosti svědkyně I. v důsledku toho, že
účetnictví měla na starost společnost (obžalované) L. (L.), přičemž ob žalo va ný L.
neb yl schope n se starat o účetnictví. Všechno muse lo být se souhlasem L. Také
svědek H. uvedl, že nikdy neviděl, že by si obžalovaný L. sedl k počítači. Ve
výpovědi svědkyně I. je pak řada nesro vna lostí, což se týká již bod u 1), kd y se znam
po hledávek ob ža lo vaný L. nepodepsal a ne nesl do banky, přičemž podle výpovědi
spoluobžalované tak učinila právě svědkyně I. Také se namítá rozpor s tvrzením
svědka S. ohledně to ho, zda svědkyně I. hovořila s někým jiným o tom, že dostává
pokyny k úpra vě seznamu pohledá vek. Nepra vdivo u je i výpo věď svědkyně I. o
způsob u ge nero vá ní zfa lšo va ných se znamů po hledávek s tím, že je jí tvrze ní, že
pro firemní potřeb y zůstá va ly v ša no nech vžd y je n e xistující faktury, je vyvráce no
obsahem spisové ho materiálu. Sama svědkyně připustila, že obžalovaný L.
nerozuměl konkrétním účetním záko nitoste m.
Celá zále žitost se tedy rekapituluje tak, že ve vzta hu k bodu 1 ) bylo objekti vně
prokázá no, že obžalovaný L. příslušný seznam pohledávek nepodepsal, ale
připravila a vyhotovila jej svědkyně I. v komunikaci s pracovníky banky. Pokud
svědkyně I. tvrd í, že to bylo podle pokynu obžalovaného, pak její tvrzení
odporuje všem ostatním slyšeným svědkům. Ve vzta hu k bod ům 2) a 3) napadené ho
rozsudku je sice nesporné, že obžalovaný L. příslušné seznamy pohledávek
podepsal, ale jeho subjektivní vědomost o tom, že jde o se znamy, které obsahují
nepravdivé nebo hrubě zkresle né údaje , je tvrzena po uze v osamoce né výpo vědi
svědkyně I.
Zá věrem se zd ůra zňuje skutečnost, že ostatní svědci popisují ve lmi
nepřátelský vzta h obžalovaného a svědkyně I. , přičemž by bylo výrazně
nelogickým, pokud b y ob žalo va ný L. do volil přístup do svých firem nebo do jejich
účetnictví svědkům M., Š., K. nebo S., pokud b y měl vědomost o nějakých
nestandardních úče tních postupech.
Proto je napadený ro zsudek hod noce n jako ne jasný a neúp lný s tím, že
vznikly pochyb nosti o sprá vnosti skutko vých zjiště ní.
Ze všech těchto d ůvodů b ylo na vrže no, ab y odvo lací soud napadený ro zsudek
zrušil a sám ro zhodl tak, že se ob žalo va ný d le § 226 p ísm. c) tr.ř. zprošťuje obža lob y,
popřípadě vrátil věc so ud u I. stup ně k no vé mu pro jedná ní a ro zhodnutí.
pokračová ní
-6-
2 To 86/2015
V odůvod nění odvo lá ní ob žalované Mgr. Dity L. se uvád í, že to to je zaměře no
proti výroku o vině a trestu.
V ná va znosti na zá věr nalé zacího so ud u, že obža lo va ná jed nala v úmyslu
přímém, se připouští, že od vola telka předmětné smlo uvy podepsala, ovše m ne věděla
o neoprá vně né m zkresle ní po hledá vek v se znamu uvede ných. Ne vědě la tak, že je
svědkyně I. zkreslovala a ani nevěděla , na čí pokyn či příka z, či z jiné
pohnutky, tak činí. Neb yl provede n jediný d ůka z o tom, že b y byla na tako vém
postup u do hod nuta se spo luobža lo va ným, popřípadě že b y b yla o tako vém postup u,
ať již předem či zpětně, info rmo vá na. Zá věr nalé zacího so udu v tomto směru je
označen jako domněnka vybudovaná na výpovědi svědkyně I. a na znaleckém
posudku. V tomto směru se však p řehlíží fakt, že její činnost b yla jed norá zo vá
a spočívala po uze v podpisu d vo u smluv, u nichž nemě la sebeme nší d ůvod
předpokládat, že prá vnická osoba, jejíž b yla statutárním zástupcem, nesp lňuje
podmínky pro uzavře ní dané ho druhu smlo uvy. Ne měla sebemenší d ůvod
pochybo vat o pra vdivosti to ho , co je uvede no v se znamech (po hledávek), a ne měla
sebemenší d ůvod porovná vat tyto seznamy s jakýmikoli v měsíčními výka zy. Banka
na víc po žadova la k zásta vě některé po hledá vky firmy LAV Lakomý, s.r.o .,
v oka mžiku, kdy souče t všech pohledá vek několika násobně pře vyšo val so učet
pohledá vek předlo že ných bance . Sám znalecký posudek pak označuje za
nee xiste ntní po hledávky, u nichž osoba uvedená v předlo že ném se znamu
neso uhlasí s osobou dlužníka uvede nou na faktuře, co ž zname ná , že znalecký
posudek nelze i nterp reto vat tak, že všechny v něm o znače né polo žky nee xisto va ly.
To také zpochyb ňuje vědomost obža lo va né o to m, že bance předkláda ný se znam je
nepra vdivý.
Obha joba připouští, že ob žalo va ná podrobně neporo vná vala jedno tli vé
položky na sezna mu s úda ji z úče tnictví, to ovšem ne vyvolá vá spole hlivý zá věr
o úmyslné formě za vi nění, neboť v jed ná ní ob žalo va né je mo žné spatřova t pouze
nedbalost. To lze nako nec zd ůvodnit i pouka zem na znalecký posudek Mg r.
Martináko vé , která se také dopustila zásadních chyb, a niž b y b ylo dovo ze no
podezře ní, že se chyb dopustila úmyslně. Nako nec a ni profesionální praco vnice
banky při dohledu nad příslušnými toky fi nancí žádné odchylky neob jevi ly. Nako nec
i příslušný závazkový vztah byl v souladu se smlouvou naplňová n ještě asi 2 roky po
jeho uzavření a zvýšenou pozornost nevyvola la oko lnost, že se úvěr přesta l spláce t,
ale to , že se na nemo vitosti ob je vilo da lší zásta vní p rá vo.
Z těchto důvod ů b ylo na vrže no, ab y od volací so ud napadené ro zhod nutí zrušil
a no vě ro zhodl tak, že se od vo latelka zprošťuje ob žalob y.
V odůvod nění od volá ní státního zástupce se uvád í, že toto b ylo podá no
v neprospěch obou obža lo va ných do výroku o trestu a do výroku o ná hradě škod y.
pokračová ní
-7-
2 To 86/2015
Proti výroku o vi ně obou ob žalo va ných odvo lá ní podáno ne ní, neboť se
odvola tel se zá věry na lé zacího so ud u, uči něnými na základě pro vedené ho
dokazo vání, plně ztoto žňuje.
Při ukládání trestu obža lo vané mu Vratisla vu L. soud vychá zel ze dvou
okolností, a to polehčující v podobě doposud řádně vedeného života a
přitěžující, jimž bylo spáchá ní více trestných či nů. So učasně bylo uvedeno , že byla
zohledněna délka trestního řízení. U obža lo va né Mg r. Dity L. byla zohledněna
pouze okolnost doposud řád ně vedené ho živo ta, jakož i délka trestního říze ní. Toto
hod noce ní je označe no jako vad né, a to s o hledem na násled ující skutečnosti.
Trestná
či nnost b yla oběma ob žalo va nými spáchána
v září 2006
a obžalovaným L. pak navíc v prosi nci 2007. Trestní stíhá ní bylo za hájeno
8.6.2010, přičemž k podání ob ža loby došlo 1 .9.2011. První rozsudek ve věci b yl
vydá n dne 13.11.2012, přičemž násled ně b ylo doplňo váno doka zo vá ní na základě
pokynu Vrchního soud u v Olomo uci, nače ž došlo k opako vá ní ce lé ho hla vního líče ní
v důsledku změny osoby člena ro zhodujícího se nátu a neso uhlasu ob ža lo vané ho
Vratislava L. se čte ním podstatné ho obsahu protoko lu o hla vním líče ní ve smyslu §
219 odst. 3 tr.ř.
Státní zástupce připouští, že od spáchá ní jed ná ní obou ob žalo va ných up lynula
delší doba, přičemž také od zahá je ní trestního stíhá ní up lynulo více jak 5 let.
Z ustále né judikatury Ústa vního so udu ČR a Nejvyššího so udu ČR ve vzta hu
k zo hled nění čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochra ně lidských práv a základ ních svobod je
však třeba, aby trestní řízení trvalo dobu 6 let a více. Vedle sa motné délky trvá ní
řízení je třeba zohled nit také, jako u roli ve vzta hu k délce říze ní hrál obža lo va ný,
přičemž je také třeba vzít do úva hy ustano ve ní § 1 odst. 1 tr.ř., dle ně ho ž úče lem
trestního řízení je ze jmé na to, ab y trestné činy byly ná le žitě zjiště ny a jejich
pachate lé podle záko na spra vedli vě potrestá ni. Trestní říze ní trvá 5 le t a necelé 2
měsíce, p řičemž se však ne jed ná o jednod ušší věc, co ž lze doklado vat mno žstvím
vyříze ných žádostí o prá vní pomoc. Svo ji roli zde hrál také zna lecký posudek
přibrané ho zna leckého ústa vu. Celko vá škoda zp ůsobená ob žalo va ným L. činí
více jak 67.700.000 Kč, co ž je částka něko likanásob ně pře vyšující hra nici
stanovenou pro použitou právní kvalifikaci skutko vé podsta ty trestné ho činu
úvěro vé ho podvod u (u trestného či nu podle § 211 odst. 1, odst. 6 p ísm. a/
tr.záko níku ve vzta hu ke skutku pod body 2 ) a 3) se jed ná o pěti násobné p řekroče ní
hranice, u skutku pod bodem 1) ve vzta hu k trestnému činu úvě rové ho podvod u
podle § 250b odst. 1 , odst. 4 p ísm. b / tr.záko na se jed ná o šestinásob né p řekroče ní
zákonné hranice). Tyto okolnosti jso u okolnostmi přitěžujícími ve smyslu § 42 písm.
k) tr.záko níku, eve ntuálně § 34 písm. h) tr.záko na, přičemž je kra jský soud opome nul
zo hled nit. Do úva hy je třeba říct, že ob žalo va ní svoji vi nu odmíta jí a ze zjiště né škody
doposud nic ne uhradili. I kdyb y měla b ýt délka říze ní nějak ým zp ůsobem
zohled ně na, je třeba zo hlednit výši trestů ulo že ných předcho zím zruše ným
rozsudkem a ob žalo va nému L. je na místě ukládat trest od nětí svobod y v trvá ní 6
roků a 6 měsíců, obža lo va né L. pak trest od nětí svobod y 2 let
pokračová ní
-8-
2 To 86/2015
a 6 měsíců se zkušeb ní dobo u v trvá ní 4 let. Proti ulo ženým trestům záka zu činnosti
pak ne jsou upla tňo vá ny žádné námitky.
Odvo lá ní pro ti výroku o ná hradě škody se týká té části ná roku poško ze né
ČSOB, který spočívá v částce 3 mil. Kč stra n bodu 1) výroku o vi ně v napade ném
rozsudku.
Ve vztahu k tomu se rekapitulují úvahy nalé zacího so udu, se kterými se
odvola tel ne ztoto žňuje z následujících d ůvod ů.
ČSOB, a.s., se skutečně připojila se svým nárokem do inso lve nčního říze ní
vůči úpadci LAV Lakomý, s.r.o. Její výše uspoko jení však nedosá hne výše škod y
zp ůsobené jedná ním ob žalo va ným. Dne 24.7.2015 byla toti ž zveřejně na vyhláška
o zve řejně ní ko nečné zprá vy inso lve nčního sprá vce, ze kte ré vyplývá, že se
insolve nčnímu sprá vci podařilo zpeně žit majetek úpadce v celko vé výši 2.492.931,39
Kč. Z této částky po odečtení náklad ů zůsta la na věřitele částka 1.914.005,29 Kč.
ČSOB měla část své po hledá vky p řihlášeno u jako za jištěný věřite l, kd y na základě
usnese ní Kra jského so ud u v Ostra vě ze dne 8 .6.2015, č.j. KSOS 38 INS 3794/2008-
B67, které nabylo právní moci dne 8.7.2015, byla poškoze né jako zajiště nému věřiteli
přiznána částka ve výši 880.163,32 Kč. Současně je z i nsolve nčního re jstříku také
zře jmé, že pokud se týká ne zajiště ných vě řitelů, zde pod íl poško ze né na
přihláše ných po hledávkách či ní 87 ,09 %. Za této situace tak ze zb ýva jící částky
1.033.841,97 Kč, která b ude ro zdělo vá na me zi ne zajiště né vě řitele, poškoze né
společnosti připadne částka 900.372,97 Kč. Celkově tak poškozená ČSOB, a.s.,
může z prob íhajícího inso lve nčního říze ní obdržet částku ve výši 1.780.536,27 Kč.
Již při započte ní těchto ma ximálních částek, kte ré poško zená na základě své
přihlášky po hledá vek za úpadcem obdrží, je zře jmé, že minimá lně v částce
1.219.463,73 Kč neb ude se svým ná rokem uspokoje na. Ro zděle ním výtě žku
z maje tko vé podstaty úpadce bude činnost této společnosti zcela uko nčena a dojde
tak k faktickému zá niku spo lečnosti. Na rozd íl od skutku pod bod y 2) a 3) obža lo va ní
jedna li jmé nem prá vnické osoby LAV Lakomý, s.r.o., kdy však inso lve nční říze ní
neb ylo vedeno vůči obžalo va ným, ale právě vůči této právnické osobě. Jestliže ted y
krajský so ud dosp ívá k zá věru, že pod bodem 1) napadené ho ro zsudku b yla
zp ůsobena škoda, kte rá je záko nným znakem skutko vé podstaty trestné ho činu,
potom je při ne mo žnosti vymo že ní ce lko vé částky vyláka né ob žalo va nými na
poškoze ném subjektu na místě ohled ně částky 1 .219.463,73 Kč ro zhodno ut dle
§ 228 odst. 1 tr.ř. stano ve ním so lidární po vi nnosti k ná hradě vzniklé škody. V této
souvislosti se na vrhuje doplně ní dokazo vá ní listi nami, na základě kterých b yly
vyb udo vány předcho zí arg ume nty to hoto odvo late le, a to v od volacím říze ní.
Na základě výše uvede né ho bylo zá vě rem na vrženo , aby vrchní so ud
napadený ro zsudek podle § 258 odst. 1 písm. e), p ísm. f) tr.ř. zrušil ve výrocích
o trestech a ve výroku o ná hradě škody ve vzta hu k poško ze né ČSOB s tím, že
odvolací so ud dle § 259 odst. 3, odst. 4 tr.ř. obža lo vané mu L. ulo ží úhrnný trest
odnětí svobody v trvá ní 6,5 roku nepodmíněně se zařazením do věznice s
ostrahou , za současné ho zopaková ní výroku o trestu záka zu činnosti uvedené ho
pokračová ní
-9-
2 To 86/2015
v napade ném ro zsudku, p řičemž obža lo va né Ditě L. no vě ulo ží trest odně tí svobod y
v trvá ní 2 le t a 6 měsíců podmíně ně od lože ný na zkušeb ní dob u v trvá ní 4 roků,
za so učasné ho vyslo ve ní dohled u nad ob žalo va no u. I u této ob žalo va né se na vrhuje
zopako vání trestu záka zu činnosti. Stran ná hrady škody se navrhuje , aby oběma
obžalovaným byla stanovena po vinnost na hradit společně a nero zd ílně ČSOB
škodu ve výši 1 .219.463,73 Kč, přičemž ve zbytku nároku bude tato
poškozená odká zána na říze ní ve věcech obča nskoprá vních.
Odvo lací soud zjisti l, že rozsudek byl napade n odvolá ními, která z hlediska
obsaho vých ná le žitostí vyho vují usta no ve ní § 249 odst. 1 tr.ř., přičemž byla podána
v záko nné lhůtě k tomu oprávně nými osobami (§ 248 odst. 1 a § 246 odst. 1 písm. a/,
písm. b/ tr.ř.). Z těchto důvod ů také neb yly splně ny podmínky k zamítnutí či odmítnutí
odvolá ní dle § 253 odst. 1 či odst. 3 tr.ř.
Z těchto důvod ů vrchní soud na podkladě podaných odvo lá ní v ne veře jném
zasedá ní, ko nané m za podmínek uvede ných v usta no vení § 263 odst. 1 p ísm. b) tr.ř.,
přezkouma l d le § 254 odst. 1 tr.ř. zákonnost a odůvod ně nost všech výroků
napadeného rozsudku i říze ní napade nému ro zsudku p ředchá ze jící, a to z hlediska
vytýka ných vad . Přitom je nuce n ko nstato vat, že shledal i takové vady nevytýka né,
které měly vli v na sprá vnost výroko vé části napadené ho rozsudku. Na základě to hoto
postup u dospě l k násled ujícím zá věrům.
V první řadě je třeba konstato vat, že nyní napade ný ro zsudek ne ní prvním
meritorním ro zhod nutím ve věci. Poprvé to tiž ro zhod l Krajský soud v Ostra vě,
pobočka v Olomo uci, ro zsudkem v ne jpodstatně jších bodech shod ným jako je
rozsudek současný d ne 13.11 .2012, a to pod č.j. 28 T 12/2011-7610. Te nto b yl
zruše n podle § 258 odst. 1 písm. b), p ísm. c) tr.ř. v celém ro zsa hu usnesením
Vrchního so ud u v Olomo uci ze dne 19 .3.2013, sp.zn. 2 To 21 /2013, přičemž dle
§ 259 odst. 1 tr.ř. b yla věc vráce na soud u I. stupně . Primárním úko lem odvo lacího
soud u (nako nec i s o hledem na od volací námitky obža lo va ného Vratisla va
L.) bylo vyřešit otázku, zda krajský soud svým postupem ve znovu
opakované m hlavním líčení a ve svém ro zhod nutí vyho věl je ho po žada vkům.
Již z obsahu předcho zího věcné ho ro zhod nutí vrchního so ud u vyp lývá, že
jedním z nejd ůle žitě jších p roblémů věci b ylo vyřeše ní o tá zky d ůka zního substrátu ve
formě listinných d ůka zů slo užících jako podklad pro vyme ze ní neexistujících,
na výšených, popřípadě již postoupených pohledá vek slo užících jako zástava pro
poskytnuté úvě ry pod body 1), 2) a 3) výroku o vině napadené ho ro zsudku
a v ná va znosti na to přesné vymeze ní těchto po hledá vek alespoň v od ůvod ně ní
napadené ho ro zsudku. Nalé zacímu soud u b ylo vytknuto, že odůvod ně ní
napadené ho ro zsudku obsahuje pouze fo rmální výčet listi nných důka zů, které b yly
provede ny v hla vním líče ní, přičemž k jedno tli vým bodům výroku o vině se vzta hují
pouze tři stručné a obecné odstavce , které se nijak ne zab ývají b ližší a nalýzo u velké
masy provedených listinných důka zů, které b yly v příp ravné m říze ní po různu
obsaženy v celke m 16 spisových sva zcích s tím, že se vlastně arg ume nto va lo pouze
tzv. a na lýzami policejního orgánu, které z procesního hlediska ne jsou důkaze m.
pokračová ní
-10-
2 To 86/2015
Současně b ylo krajské mu soud u vytknuto, že ze spisové ho ma teriálu ne vyplývá
původ opatře ných listinných ma teriálů, p řičemž doka zo vá ní je nutno zamě řit i na tyto
otázky, ab y b ylo na jisto posta ve no, že shro má žděný listinný materiál může slo užit
jako spole hli vý podklad pro b udo vá ní skutko vých zá věrů. Krajský so ud b yl d ůra zně
upo zorně n na skutečnost, že je nutné takové ustá lení skutko vých zjiště ní, které by
přesně specifiko valo okolnosti spočíva jící v se znamu a vyčísle ní fingo va ných,
neoprá vně ně na výše ných, popřípadě ji nému subjektu ji ž posto upe ných, po hledá vek
s tím, že tyto oko lnosti je nutno přesně ro zvést a lespoň v odůvod nění ro zsudku, když
vrchní so ud nesd ílí v so ud ní pra xi se o jediněle vyskytující po žada vek, ab y tyto
okolnosti b yly ro zvedeny ji ž ve výroko vé části napadené ho ro zsudku.
Je sice pravdo u, že kra jský so ud se zab ýval otá zko u p ůvod u listinných
materiálů slo užících pro je ho skutko vá zjištění, kd yž k těmto o tázká m vyslechl
komisaře Bc. Radka O. a insolve nční sprá vce Ing. Roberta Beneše a JUDr. Otto
Hradila. V rámci hod nocení d ůka zů však s příslušnými údaji nijak nepracuje a k
otá zce hod no věrnosti opatře nýc h listinných materiálů ne za ujímá žád né
stano visko, ačko liv mi nimálně ze stra ny ob ha joby ob žalo va né ho Vratisla va
L. u hla vního líče ní vyplývá, že vůči procesnímu postupu v přípra vné m říze ní stra n
opatře ní listinných mate riálů se obje vují zásad ní námitky a ze spisu vyplývá, že tento
neobsahuje žádný detailní výčet listinných materiálů vydaných, popřípadě se
souhlasem inso lve nčních sp rávců zajiště ných v archivu.
K samotnému ustále ní sporných skutko vých zjiště ní pak přistup uje na lézací
soud obdob ně vad ným způsobem jako v předcho zím p řípadě. I nadá le obsa huje
rozsudek po uze stručný výčet listinných materiálů, které byly v hla vním líče ní
provede ny, přičemž se v hod nocení důka zů obje vuje je n mírné ro zvedení stro hých
zá věrů obsa že ných ve skutko vých popisech s tím, že se o hledně po hledá vek
nee xistujících, po hledá vek neoprá vně ně na výše ných a po hledávek ji ž postoupe ných
na ji né ho vě řitele v rámci faktori ng u stručně ko nsta tuje, že přesný pře hled těchto
pohledá vek je u bod u 1) výroko vé části napade né ho ro zsudku obsa žen v tabulce na
stra ně 24 – 25 zna leckého posudku, u bodu 2) na straně 27 – 36 znalecké ho
posudku a v případě bodu 3) pak na straně 39 – 55 zna lecké ho posudku.
Tím dochá zí k ig noro vání p ředcho zího požada vku odvolacího so ud u ve vzta hu
k odůvod ně ní ro zsudku a na víc je použito v zásadě stejné ho přístupu, jaký b yl
krajskému so ud u vytknut v případě předcho zího ro zsudku. Na ro zd íl od předcho zích
analýz policejního orgánu sice ústa vní zna lecký posudek Ostra vské zna lecké, a.s., je
důka zem, o všem so ud I. stup ně si ne uvědomil, že te nto důka z má pouze sekundární
charakte r, neboť p racuje s d ůkazy, které ma jí primárně za lo žit zá věry, na základě
kterých jsou b udo vána skutko vá zjiště ní soud u I. stup ně . V yžádaný znalecký
posudek je tak vlastně opět je n pomůcko u zpraco vá vající údaje v těchto primárních
zdro jích i nformací. Z hod nocení d ůka zů však vyp lývá, že krajský so ud b uduje své
zá věry prá vě na zmíněné m znaleckém posudku a obsáhlý listi nný mate riál obsaže ný
po různu v 16 sva zcích spisu z p řípra vné ho říze ní nijak nekome ntuje.
pokračová ní
-11-
2 To 86/2015
Vše je umocně no tím, že ve zmíně ném zna leckém posudku se skutečně, jak
namítá ob hajoba ob žalo va né ho Vratisla va L., uvád í, že zna lecký ústa v vychá zel
i z listin ulo žených mimo jiné v archi vu, které pak v rámci úspornosti postup u
využil jen v rovině znaleckých závěrů, aniž by je učinil součástí podkladové části
znaleckého posudku. V této souvislosti je třeba konstatovat, že znalecký ústav
formálně nebyl a ni oprá vně n k to mu, aby sám shroma žďo val d ůkazy nutné
k podlo žení znaleckých zá věrů, neboť k opatřo vá ní takových ma teriálů jso u
oprávně ny pouze orgá ny činné v trestním říze ní. Za určitých oko lností tedy opra vd u
vyvstá vá otá zka oprá vně nosti ná mitek ob hajob y ob ža lo vané ho Vratisla va L. ve
vztahu k podkladové části uvedeného znaleckého posudku, se kterou se bude
muse t s o hledem na další okolnosti krajský so ud vypořádat.
Nejpodsta tně jším na znalecké m posudku je to, že z obsa hu výše zmíněných
tabulek znalecké ho posudku vyp lývá, že si znalecký ústa v při urče ní po hledá vek
nee xistujících, neoprá vně ně na výše ných, popřípadě již posto upe ných jinému
subjektu, nakonec vystačil s listi nami obsaže nými ve spisovém ma teriálu. V d ůsledku
toho doposud nee xistující, a le potřeb né hodnoce ní listinných materiálů obsaže ných
ve spise může vyústit ve d vě sub varia nty da lšího postup u nalé zacího so udu.
Za prvé soud I. stup ně při vyhod noce ní listi nných materiálů z účetnictví
v ná va znosti na další okruhy d ůka zů (úda je o předluže nosti jed notlivých
podnikatelských subjektů, listi nné mate riály vyžádané od obchod ních partnerů
obžalovaného Vratislava L. jako osoby samostatně výdě lečně činné a společnosti
LAV Lakomý, s.r.o., které také nebyly předmětem žádného hodnocení, údaje
poškozených bankovních ústavů apod.) o značí tyto jako listinné důkazy
věrohodné a pak bude možno v rá mci hodnoce ní d ůka zů vystačit s dosa vad ními
zá věry i nkrimi no vané ho zna leckého posudku. Samo zře jmě však bude třeba tyto
zá věry v od ůvodně ní napadené ho ro zsudku přilé ha vě od ůvod nit.
Za druhé so ud I. stup ně vě rohod nosti těchto listinných důka zních ma teriálů
ne uvěří a pak bude muset zpraco vate l zna leckého posudku o značit všechny listinné
důka zy z a rchivu, které budo u po třeb né pro zp racová ní znalecké ho posudku a na
základě toho bude muse t kra jský so ud (nejlépe prostřed nictvím stá tního zástupce ve
smyslu § 180 odst. 2 tr.ř. věta poslední) opa třit fotokopie všech potřebných doklad ů,
tyto za lo žit jako přílo hu spisu a násled ně je poskytno ut ke zp racová ní doplňku
znalecké ho posudku k řeše ní prob lematiky, zda dochá zí k ně jakým změ nám ve
znaleckých zá věrech.
Dále je třeba krajskému so udu vytkno ut, že nerespekto va l pokyn odvo lacího
soud u, ab y v případě rozhod nutí o vině ob žalo va né Mgr. Dity L. ná ležitým zp ůsobem
vyjádřil subjektivní strá nku trestné ho činu úvěro vé ho pod vod u při popisu skutku pod
bodem 1) napade ného rozsudku (viz stra na 12 usnese ní Vrchního so ud u v Olo mo uci
ze d ne 13.11 .2012, sp.zn. 2 To 21/2013, ve spise č.l. 7737 verte). Je to tiž sice
pravdou, že skutko vé popisy trestných činů ve výrokových částech rozsudku
mohou spočívat v různých fo rmulacích, nicméně vžd y je třeba dbát na to , aby
u úmyslných trestných činů úmysl pachate le ze skutko vé ho popisu přilé ha vým
pokračová ní
-12-
2 To 86/2015
zp ůsobem vyp lýval, přičemž formulace po užité krajským so udem úmysl ob žalo va né,
konsta to vaný nalé zacím so udem v od ůvodně ní napadené ho ro zsudku, ne vyjadřují.
Z od ůvod nění napadené ho ro zsudku dá le vyplývá, že krajský so ud v rámci
konstrukce svých zá vě rů arg ume ntuje i výpověd í svědkyně RNDr. Marie K. (viz stra
na 31), ačko liv po změ ně v obsa ze ní se nátu p ři opaková ní hla vního líče ní da ný
důka z v žád né formě p ro veden neb yl. Kra jský so ud si zře jmě této skutečnosti
nako nec b yl vědom, neboť v nyní napade ném ro zsudku obsa h je jí výpo vědi necituje,
ačkoliv v předcho zím ro zsudku tak učinil. Jedná se přitom o svědkyni, která
nepraco vala přímo jako zaměstnankyně žád né ho z podnikate lských sub jektů, které
figurují jako příjemci inkrimi nova ných úvěrů, ale mě la působit jako daňo vá
poradkyně, co ž ji sta ví do role e xterního zdro je informací o podnikate lské činnosti
obžalo va né ho. V zhledem k obsa hu jejich dosa vad ních výpo vědí tedy krajský so ud
pochybil, pokud te nto d ůka z ignoro va l, co ž umocnil tím, že s je ho obsa hem fakticky
pracuje v rámci svých skutko vých zjištění.
Problematickým se je ví i výrok o ná hradě škod y, a to ve d vo u směrech.
V prvé řadě je třeba si uvědomit, že překá žko u po zitivního ro zhod nutí
o ná hradě škod y není samotná skutečnost, že ohled ně ně jaké ho podnikatelské ho
subjektu prob íhá insolve nční řízení a že nárok na náhrad u škody b yl v něm z jiné ho
titulu upla tně n. To jinými slo vy zname ná, že kra jský so ud si měl opatřit podrob ně jší
informace o dosa vadním průbě hu inkrimino va ných insolve nčních říze ní a o postup u
dle § 229 odst. 1 tr.ř. uva žo vat a ž v okamžiku e xiste nce pra vomocné ho rozvrho vé ho
usnese ní.
Také po známka uvedená v zá věru výše zmíně né ho usnesení Vrchního so ud u
v Olo mo uci ze d ne 13.11.2012, sp.zn. 2 To 21/2013, o mo žnosti přechodu nároku
ČSOB na Českomoravsko u zá ruční a ro zvo jo vou banku má význam je nom pro
rozhod nutí o nároku ČSOB a ne vyvolá vá mo žnost ro zhod nutí o nároku ČMBZ
v situaci, kd y te nto subjekt v da ném trestním řízení nárok na ná hrad u škod y nijak
ne upla tni l. V tomto smě ru je výrok d le § 229 odst. 1 tr.ř. ve vzta hu k ČMBZ
nesprá vný.
Zá věrem je ted y třeba konstato vat, že na stra ně jed né trestní řád
v so učasném zně ní a ko nsta ntní judikatura k němu brá ní od vo lacímu so ud u
v zasa ho vá ní do skutko vých zjiště ní učině ných soude m I. stup ně, co ž je ale na druhé
stra ně nutno chápat tak, že je to prá vě so ud I. stup ně, kdo má zodpo vědnost za
nále žitým zp ůsobem zd ůvodně né skutko vé zá věry. Tyto skutko vé zá věry jso u pak
v da né trestní věci odvislé od značně objemné ho důka zního substrátu, ve vzta hu
k ně muž ro zhod ně ne ní úlo hou nalé zacího so ud u, ab y na hra zo val či nnost so ud u
I. stup ně opaková ním prakticky celé ho dosud pro vede né ho dokazo vá ní. Z to ho také
vyplývá , že vrchní so ud neměl jino u mo žnost ne ž nařídit neve řejné zasedá ní a zde
o věci ro zhod no ut.
pokračová ní
-13-
2 To 86/2015
Shledal přitom, že s o hledem na výše řeče né napade ný rozsudek trp í vadami
pro ne úplnost je ho skutko vých zjiště ní, jako ž i proto, že se soud ne vypořádal se
všemi okolnostmi význa mnými pro ro zhodnutí (§ 258 odst. 1 p ísm. b/ tr.ř.), přičemž
záro ve ň vznikly pochyb nosti o správnosti skutko vých zjiště ní, k objasně ní věci je
třeba důka zy opakovat, popřípadě provádě t důka zy další, a jejich provádě ní před
odvolacím so udem b y zname nalo nahra zo vat či nnost soud u I. stup ně (§ 258 odst. 1
písm. c/ tr.ř.). Již v této chvíli je možno také ro zhod nutí o uplatně ném nároku
poškoze ného o značit za nesprá vné (§ 258 odst. 1 p ísm. f/ tr.ř.); igno rová ní pokynu ve
vzta hu k od ůvod nění napade né ho rozsudku stra n vyme ze ní všech příslušných
pohledá vek a ve vzta hu k výroku ro zsudku stra n subjektivní stránky jed ná ní
obžalo va né Dity L. ve smyslu § 264 odst. 1 tr.ř. je pak v této fá zi říze ní nutno
chápa t jako podstatno u vad u říze ní ve smyslu usta nove ní § 258 odst. 1 p ísm. a) tr.ř.
Na základě toho došlo ke zruše ní napadené ho ro zsudku v celém ro zsa hu
s tím, že se kra jskému so udu ukládá, ab y se ze vrub ně zab ýva l doposud
provede nými důka zy, a to v je jich vzá jemnýc h va zbách, na základě to ho si ujasnil
otázku to ho, zda pro řeše ní otá zek spoje ných se zfa lšo váním podklad ů pro jed notlivé
žádosti o úvěr skýtá spis hod no věrný podklad a zda je tedy třeba ro zsá hlým
zp ůsobem doka zo vá ní doplnit, přičemž v poziti vním případě je třeba postupo vat
zp ůsobem shora na značeným. V ka ždém případě však b ude po třeb né doplnit
dokazo vání výslechem svědkyně RNDr. Marie K. a aktualizo va t informace pro
rozhod nutí o up latně ném ná roku na ná hrad u škod y.
Na základě doplněné ho doka zová ní bude třeba ro zhodno ut, přičemž
krajskému so ud u se ukládá, ab y v ná le žitém odůvod ně ní napadené ho ro zsudku
za ujmul stano visko také k ná mitkám stra n procesnosti či neprocesnosti doposud
shromá ždě ných listinných mate riálů, přesně specifikova l, které z po hledá vek
sloužících jako podklad pro úvěro vé žádosti byly fingo va né, kte ré byly neoprávně ně
na výše né a které b yly ji ž posto upeny jiným subjektům, přičemž při hlédno ut b ude
muse t také k dalším ná mitkám, které jso u obsaže ny v nyní poda ných opravných
prostředcích (zejmé na k námitce ob žalo va né ho L. s tra n je ho role p ři vytvá ření
se znamu po hledá vek pod bodem 1) napadené ho ro zsudku, co ž může v p řípadě
ro zhodnutí o je ho vině mít význam při ustále ní skutko vé ho popisu; může to mít vli v
nako nec i na skutkové popisy bodů 2) a 3 ) napadené ho ro zsudku z hlediska toho ,
zda obža lo va ný seznam po hledá vek upravil sám nebo je jen nechal upra vit). S
ohlede m na obsah od volá ní státního zástupce si bude muse t polo žit otá zku, v
jakém ro zsa hu je ome ze n principem záka zu refo rmace i n peius, a záro ve ň se
vypořádat s námitka mi vůči ulo že ným trestům od nětí svobod y.
Zd ůra zňuje se, že ve smyslu § 264 odst. 1 tr.ř. je kra jský soud prá vním
ná zorem od vo lacího so udu vá zá n a je povi ne n pro vést úko ny a doplně ní, kte ré te nto
nařídi l.
pokračová ní
-14-
2 To 86/2015
Ze všech těchto d ůvodů b ylo rozhod nuto tak, jak je uvede no ve výroku to hoto
usnese ní.
P o u č e n í : Pro ti tomuto usnesení ne ní další řádný opra vný prostředek příp ustný.
V Olomo uci d ne 28 . ledna 2016
JUDr. Vladimír Š t e f a n v.r.
předseda senátu
Za sprá vnost:
V. Slo uko vá