Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Rozsudek'.

 
2 To 86 /2015-8520 
 
 
 
U s n e s e n í 
 
 
 
Vrchní  so ud   v  Olomo uci   projedna l  v  ne veřejné m  zasedá ní  ko nané m  dne 
 
28.    ledna    2016    odvolá ní    obžalovaného    Vratislava    L.,    nar.    xxx,  obžalované  
Mgr.   Dity   L.,   nar.   xxx,   a   státního   zástupce   proti rozsudku  Krajské ho  soud u  v 
Ostra vě ,  pobočky  v Olomo uci,  ze  d ne   3.8.2015,   č.j. 28 T 12 /2011-8458, a ro zhodl  
t a k t o : 
 
 
 
Z podnětu  odvolání obžalovaného  Vratislava  L., obžalované  Mgr. Dity  L.  a 
státního  zástupce  se napadený  rozsudek  podle  § 258  odst.  1 písm. a), p ísm.  b), 
písm. c), písm. f) tr.ř.   z r u š u j e  v ce lém rozsahu. 
 
 
Podle  §  259  odst.  1  tr.ř.  se  věc     v r  a  c  í    Krajskému  soudu  v Ostravě, 
pobočce v Olomouci. 
 
 
O d ů v o d n ě n í : 
 
 
 
 
Napadeným   ro zsudkem   b yl   ob ža lo vaný   Vratisla v   L.   uzná n   vi nným v bodě 
1)  po mocí k trestnému  činu  úvěrového  podvodu podle  §  10  odst.  1  p ísm.  c) k § 250b  
odst.    1,    odst.    4    písm.    b)    tr.zákona ,  ve    zně ní    zákona    č.    140/1961    Sb.,  a  v 
bodech 2) a 3) samostatnými  zvlášť  zá va žnými  zločiny  úvěro vé ho podvod u podle 
§ 211  odst.  1,  odst.  6  písm.  a)  tr.zákoníku.  Ob žalo va ná  Mgr.  Dita  L.  b yla v bodě  1) 
uzná na  vinno u  trestným  čine m  úvěro vého  pod vod u  podle  §  250b  odst.  1,  odst.  4 
písm.  b)  tr.zákona,  ve  znění  zákona  č.  140/1961  Sb.  Za  to  byl  obžalovanému 
Vratislavu  L.  ulože n  úhrnný  trest  odně tí  svobod y  v  trvá ní  6  let  nepodmíně ně  se 
zařazením    do      vě znice    s ostra ho u    a    současně     také    trest      záka zu    činnosti, 
spočíva jící  v  záka zu  podnikání  v oboru  ko upě  zbo ží  za  účelem  je ho  dalšího  prodeje 
a  prodej  zboží,  dále   v oboru  me ziná rodní  zasíla telství  a  v oboru  silniční  motoro vá 
doprava,   a   v záka zu   výko nu   funkce   sta tutárního   orgánu   obchod ních   ko rporací 
s předmětem  pod nikání  ko upě  zbo ží  za  účele m  je ho  dalšího  prode je a p rodej  zbo ží, 
dále  v oboru  me zi národ ní  zasílate lství  a   v oboru  silniční  motoro vá  dopra va  nebo 
jejich   zastupo vá ní  na   základě   plné   moci   na   dobu  7   let.   Ob ža lo vaná   Mg r.  Dita 
L.    byla   odsouzena   k trestu   odnětí   svobody   v trvání   2  let,   který   byl podmíněně 
odložen  na  zkušební  dobu  v  trvání  4let,  přičemž  byl  nad  obža lova no u  současně  
uložen  dohled.  Současně  jí  byl  uložen  trest  zákazu  činnosti  spočívající  v  zákazu 
funkce  statutárního orgánu  obchodních  korporací  nebo  je jich  zastupo vá ní 

 
pokračová ní 
-2- 
2 To 86/2015 
 
 
 
na   základě   plné  moci   na  dobu  5  le t.  Ob ža lo vané mu  Vratisla vu  L.  b yla současně  
ulo žena  po vinnost  na hradit  poškoze né  UniCredit  Bank  Czech  Rep ublic, a.s.,  škodu 
ve  výši  34.754.254,90 
Kč.  Poškozené  Československá  obchodní  banka  a 
Českomoravská   zá ruční   a   ro zvo jo vá   banka   byly   odká zá ny  s  jejich   nároky   na 
náhradu škod y na říze ní ve  věcech občanskoprávních. 
 
Výše  uvede ných trestných či nů se měli dop ustit tím,  že 
 
obžalovaní Vratislav L. a Mgr. Dita L.: 
1)   dne   21.9 .2006   v Olomo uci,   na   ulici   Dolní   náměstí   č.   28-29 ,   na   pobočce 
Českoslove nské  obchod ní  ba nky,  a.s.,  IČ:  00001350,  (dále  je n  „ba nka“),  Mgr.  Dita 
L.    (nyní   L.),    jako   jed natelka   spo lečnosti    LAV    Lakomý,   s.r.o ., IČ: 25371762,  
se    sídlem    Olomouc,    Řepčínská      250 ,    okres    Olomouc,    uzavřela  s  bankou 
Smlouvu o  úvě ru č. 5793/06/5257,  a  to  na částku  úvěro vé ho  limitu  ve  výši 3.000.000 
Kč  bez stanoveného  účelu  čerpání  ve  formě  kontokorentního  úvěru,  kd y při  uzavírání 
této  smlouvy  bance  předložila  seznam  pohledávek  z  obchodního  styku  společnosti  
LAV    Lakomý,    s.r.o.,    v celko vé    výši    5.274.683,25    Kč,    který  jí  předtím  vyhoto vil 
obžalovaný  Vratislav  L.,  a  je hož  pravdivost  stvrdila  svým  podpisem,  kdy  k  těmto 
pohledávkám  byla  téhož  dne  uzavřena  Smlouva  o  zřízení  zástavního  práva  k 
pohledávká m  č.  5794/06/5257, přičemž  obžalovaný  Vratislav  L.  do toho to  seznamu 
pohledávek  z důvodu  splnění  kritérií  pro  poskytnutí  úvěrové    jistiny  předem  vědomě   
zahrnul jednak  nee xistující  pohledávky  a jednak pohledávky s neoprávněně navýšenou   
nominální  výší,  v  důsledku  čehož  bylo  provedeno  neoprávněné  navýšení  hodnoty 
zastavovaných    pohledávek  opro ti    skutečnosti o částku   nejméně    4.899.346    Kč,  
kd y   banka   be z   zna lostí   těchto   podstatných skutečností  poskytla  společnosti  LAV 
Lakomý,  s.r.o.,  fo rmo u  ko ntokore ntního  úvěru  peněžní    prostředky  v  celkové  výši  
3.000.000   Kč,   které   poté   postupně   v p lném rozsa hu   ob žalo va ná   Mgr.   Dita   L.   
(nyní   L.)   vyčerpa la,   přičemž poskytnutý  úvě r  nebyl  řád ně  spláce n  a  tímto  svým 
jedná ním  zp ůsobila  poškoze né bance škod u ve  výši 3.000.000 Kč, 
 
obžalovaný  Vratislav L.: 
2)   dne   21.9 .2006   v Olomo uci,   na   ulici   Dolní   náměstí   č.   28-29 ,   na   pobočce 
Československé  obchodní  banky,  a .s.,  IČ:  00001350,  (dále  je n „banka“),  obžalova ný 
Vratislav      L.,      jako      osoba      samostatně    výdělečně    činná  podnikající  dle 
živnostenského    záko na    zapsaná    v obchod ním   rejstříku   pod    ná zvem   Vratisla v 
Lakomý  –  LAV, IČ: 10072004,  u zavřel  s banko u  Smlouvu  o  úvěru  č.  5796/06/5257 
,  jejímž  před mětem bylo  poskytnutí  úvěro vé ho  limitu  ve  výši  26.000.000  Kč  na  fina 
nco vá ní  po hledá vek z obchodního  styku  formo u  revolvingového  úvěru  a  dále uzavřel 
Smlo  uvu  o  úvěru  č.  5799/06/5257,    jejímž  předmětem    bylo  poskytnutí 
kontokorentního  úvěru  ve  výši 4.000.000  Kč  bez stano ve né ho  účelu  čerpá ní,  kdy při 
uza vírá ní  těchto  smluv  bance předlo žil  seznam  pohledávek  z obchodního  styku  v ce 
lko vé  výši  39.135.351,22  Kč, ke   kterým    b yla    té ho ž   d ne    uza vřena    Smlo uva    o   
zříze ní      zásta vního      prá va  k  pohledávkám  č.    5797/06/5257,    přičemž  obžalovaný 
Vratislav  L.  do  tohoto  seznamu  pohledá vek  z  d ůvodu  sp lně ní kritéri í pro  poskytnutí 
úvěro vých jistin předem 

 
pokračová ní 
-3- 
2 To 86/2015 
 
 
 
vědomě  zahrnul  jed nak  nee xistující  po hledá vky  a  jednak  pohledá vky  s  neoprávně ně 
na výšenou  nominá lní  výší  a  také  po hledá vky,  které  ji ž b yly  posto upe né  na  základě 
smluv  o  facto ringo vé  spolupráci   tře tím  sub jektům,  v d ůsledku  če ho ž  neoprávně ně 
na výšil  opro ti  skutečnosti   hodno tu  zasta vo va ných  po hledá vek  o  částku   nejmé ně 
26.228.286  Kč,  kdy  ba nka  mu  be z  znalostí  těchto  podstatných  skutečností  poskytla 
formou  revolvi ngové ho  úvěru  a  kontoko rentního  úvěru  peně žní  prostředky  v celkové 
výši   30.000.000   Kč,   které   poté   postupně   v p lném   ro zsa hu  obžalo va ný  Vratisla v 
L.  vyčerpal,  přičemž  poskytnuté  úvěry  řádně    nesplatil  a  tímto  svým  jednáním 
způsobil  poškozené  Československé  obchodní bance ,  a.s.,  škodu  ve  výši  30.000.000 
Kč, 
 
3)  dne  13.12 .2007  v Olomo uci,  na  ulici  28.  října  15,  na  pobočce  UniCredit  Bank 
Czech  Repub lic,  a.s.,  IČ:  64948242,  (dále  je n „ba nka“),  obža lova ný Vratisla v L. jako  
osoba    samostatně    výdě lečně    činná    podnikající    dle    živnostenského    zákona 
zapsaná  v obchodním  re jstříku  pod  názve m  Vratisla v Lakomý  –  LAV, IČ: 10072004, 
uzavřel   s  bankou Smlouvu  o  úvěru  a  dalších  ba nko vních  službách  č.  254/07-120 , 
jejímž  před mětem bylo  poskytnutí  úvěro vé ho  limitu  ve  výši  35.000.000  Kč  na  fi na 
nco vání  pro vo zních potřeb   a   na   přefina ncování   krátkodobých   úvěrů   poskytnutých  
Československo u obchodní  ba nko u,  a.s.,  ve  formě  re vo lvingo vě  využite lné  linky,  kdy 
při  uza vírání  této  smlouvy    předlo žil    bance    se znam    pohledá vek    z  obchod ního  
styku   v celko vé   výši 
44.311.032,80   Kč,   ke   kterým   b yla   té ho ž   d ne   uza vře na   Smlo uva   o   za jiště ní 
postoupením   po hledá vek   č.   521/07-254/07 -120,   přičemž   ob ža lo vaný  Vratisla v 
L.    do    to hoto    se znamu    po hledávek    z  důvodu  splnění    kritérií  pro    poskytnutí 
úvěrové  jistiny  předem   vědomě   za hrnul   jednak   nee xistující  po hledávky  a  jed nak 
pohledá vky  s neoprá vně ně  na výše nou  nominá lní  výší  a  také  pohledá vky,  kte ré  již 
byly   posto upené   na   základě   smluv  o   factori ngo vé   spolupráci   tře tím   subjektům, 
v d ůsledku  če ho ž  neoprá vněně   na výšil  oproti  skutečnosti   hod notu  postupova ných 
pohledá vek  o  částku  ne jmé ně  18.857.331   Kč,  kdy  ba nka  mu  be z  znalosti  těchto 
podstatných   skutečností   poskytla   formo u  re vo lvingo vé   linky  pře ně žní  p rostředky 
v ce lko vé   výši   35.000.000   Kč,   které   poté   postup ně   v částce   34.754.254,90   Kč 
obžalo va ný  Vratisla v  L.   vyčerpa l,  přičemž  poskytnutý   úvě r  řád ně   nesp latil a tímto  
svým   jedná ním   zp ůsobil  poškoze né  UniCredit  Bank  Czech  Repub lic,  a.s., škodu 
ve  výši 34.754.254,90  Kč. 
 
Proti  výše  uvede nému  ro zsudku  podal  ob žalo va ný  Vratisla v L.  odvo lání ihned  
po  je ho   vyhláše ní,  ob žalo va ná  Mgr.  Dita  L.  a  státní   zástupce   tak učinili  ve  lhůtě 
uvedené v § 248 odst. 1 tr.ř. 
 
V  odůvod ně ní  odvo lá ní  obžalovaného  Vratislava  L. ,  které    zpracoval  jeho 
obhájce,  se  uvádí,  že  rozsudek  je  napadán  ve  všech  jeho  výrocích.  Vyslovuje  se 
přesvědčení,  že  krajský  so ud  se  dostatečně   ne vypořádal   se   všemi   pro vedenými 
důkazy,  přičemž  jednostranně  přecenil  výpověď  svědkyně  Ha ny  I.,  přičemž pominul 
řadu d ůka zů, které  tuto  výpověď  zpochyb ňo valy,  a  odmítl  v so uvislosti  s  tím provést 
důkazy na vrže né ob ža lo vaným. 

 
pokračová ní 
-4- 
2 To 86/2015 
 
 
 
Podle   přesvědče ní   obha job y  je   objekti vně   zjištěným   faktem   to,   že   došlo 
k poškoze ní  serveru   výpočetní   techniky,   na  je ho ž  nosičích  mě la  b ýt   zá loho vá na 
účetní  data  z pod nikání  všech  firem  ob žalo va né ho.  Záro ve ň  bylo  proká zá no,  že  to 
nemohl  být  v  žádné m  případě  obžalo va ný,  kdo  se  na  poškození  či  zniče ní  serveru 
mohl  podílet.  Právě  svědkyně    I.  i  poté,  kdy  ukončila    zaměstnání  ve  firmách 
obžalovaných,  nadále  s předmě tným  serverem  pracovala ,  přičemž  podivno u  shodo u 
okolností  byl  ve  stejné  době  poškozen  i  její  osobní  počítač.  S  touto  informací  ale 
vyšetřovatel   Policie   ČR   vůbec   nepraco val   a   nepro vedl   k tomuto   té matu   žád né 
šetření. Spokojil se s faktem  zničené ho serve ru. 
 
V ná va znosti  na  to se  cituje  arg ume ntace  ro zvede ná  v p ředcho zím ro zhod nutí 
Vrchního  so ud u  v Olomo uci  o hled ně  nutnosti  zko umání  p ůvod u  listinných  materiálů 
založených  ve  spisovém  mate riálu  se  zá věrem,  že  podle  přesvědčení  obha job y  se 
zadání  dané   nalé zacímu  soud u  nepodařilo   nap lnit.  V té to  souvislosti   se  rozeb írá 
výpo věď    policejního    komisaře    O.,    který    popisuje    svo ji    činnost    při    opatření 
listinných  důkazů,  přičemž  však  o  je ho  akti vní činnosti  ne ní v celém  spise  zachyce na 
vůbec   žád ná  informace.   Uvedl  pouze ,  že  b y  ve  spise  měly  být  za lože ny  žádosti 
směřované  na  jed notli vé  sprá vce  i  předávací  protokoly  od  sprá vců  nebo  od  archi vní 
služby,  přičemž  tyto  doklad y  b y  mo hly  b ýt  součástí  po mocné ho  materiálu.  Tako vé 
vysvětle ní  po licejního  komisaře   je  pova žo vá no  za  zce la  ne vě rohod né,   v d ůsledku 
čeho ž dle  názo ru ob hajob y došlo  k přímému po ruše ní usta no ve ní § 79 odst. 5, odst. 
6  tr.ř.  Na  základě  to ho  se  také  ko nstatuje ,  že  fotokopie  jed notli vých  faktur  jso u  pro 
trestní   říze ní   zcela   nepo užitelnými   důka zy,   co ž  posti huje   také   ana lýzy   z těchto 
dokladů  vychá zející a  násled ně  i  dodatečné  znalecké  posudky.  V  náva znosti  na  to  se 
jako  neprofesioná lní hod notí i  zá věr po licejního  orgá nu o  fiktivnosti  úče tních doklad ů 
vzniklých po 26.11.2007. 
 
Dále  obhajoba   ob žalo va né ho  L.  přechá zí  k  hod nocení   znalecké ho posudku 
zna lkyně  Mgr.  Martináko vé ,  který  je  hodnoce n  jako  zásadně  chyb ný  s tím, že  jej  po 
nechává  bez  komentáře, ovšem  následně  tento  znalecký  posudek  obsáhle komentuje. 
Ve  vzta hu k  zá věrům  znalecké ho  posudku  Ostra vské  zna lecké  ob hajoba konsta tuje, 
že  jej  respektuje ,  o všem  zároveň  upo zorňuje    na  skutečnost,    že  závěry  posudku  
jsou  omezeny    nedostatečným    rozsahem    dostupných    podkladů,    přičemž  sami     
znalci    konstatují,  že  nespa třo vali  přínos  v  jed notlivém  zko umání  a  přehodnocování  
všech    pořadačů    s  doklady,    kte ré    b y    zře jmě    zab ralo    i    měsíce.  Zároveň  však 
znalecký posudek  vycházel  i  z protokolů  o  hlavních  líčeních konaných mezi  16.4 .2012 
až  9.7.2013,  která    jso u  nepoužite lná  pro  hod nocení  důka zů  v  této  trestní  věci. 
Zároveň znalecký posudek  konsta tuje,  že  využíval sp íše ty faktury,  které byly p řiloženy 
k  jednotlivým  policejním  analýzám,  v  důsledku  čehož  je  celý  znalecký  posudek 
zatížen  vadou  spočíva jící  v tom,  že  vycháze l  z důkazů,  které  se  do  spisu  dostaly  
neprocesním    zp ůsobem.   Při   porovná ní   dokladů   za lo žených   ve   spise a dokladů 
ulo že ných v archi vu pro váděli  zna lci pouze  n a mátko vo u ko ntrolu. 
 
Výše    uvedeno u    prob lematiko u    se    ro zsudek    nalé zacího    so ud u    vůbec 
ne zab ývá, přičemž o všem je  napadán  znalecký posudek  Ing. Bohuno vské ho, a niž b y 
byla   vě no vána  po zornost  to mu,  že  znalec   Ing .  Bohuno vský  v zadá ní  znalecké ho 

 
pokračová ní 
-5- 
2 To 86/2015 
 
 
 
posudku  rozhod ně  nemě l za  úkol  na vštívit  archiv či  jakkoliv jinak  suplo vat  úkol  znalce 
přibrané ho   soudem.   Obha joba   tomuto   zna lci   zadala   pouze   pře zko umá ní   zá věrů 
znalkyně  Mgr. Ma rti nákové . 
 
Následně  odvolá ní  obsáhle  brojí proti  výpovědi  svědkyně  Ha ny  I.,  která  je      v 
rozporu s výpo věďmi   jiných d ůle žitých svědků.   V této   so uvislosti   se   pak rozeb írají  
výpo vědi   svědků   Š.   a   S. ,   z nichž   první   uvedl,   že svědkyně  I.  obža lo vané ho L. 
nenáviděla  a  neudělala  b y  nic,  pokud  b y nedala  so uhlas  ob žalo va ná  L. (L.).  Svědek 
S.  pak  uved  l,  že  účetnictví  měla  na  starosti  svědkyně  I.  v  důsledku  toho,  že 
účetnictví  měla na   starost   společnost   (obžalované)   L.  (L.),   přičemž   ob žalo va ný L. 
neb yl  schope n  se  starat  o  účetnictví.  Všechno  muse lo  být  se  souhlasem L.  Také 
svědek    H.  uvedl,  že  nikdy  neviděl,  že  by  si  obžalovaný  L.  sedl  k  počítači.  Ve 
výpovědi  svědkyně  I. je  pak  řada  nesro vna lostí, což se  týká již  bod u  1),  kd y  se znam 
po hledávek  ob ža lo vaný  L. nepodepsal  a  ne nesl  do banky,  přičemž  podle  výpovědi 
spoluobžalované  tak  učinila  právě  svědkyně  I.  Také  se  namítá  rozpor  s  tvrzením 
svědka  S.  ohledně  to ho,  zda  svědkyně I.  hovořila   s někým   jiným o  tom,   že   dostává  
pokyny   k  úpra vě   seznamu pohledá vek.   Nepra vdivo u  je i   výpo věď   svědkyně   I.  o  
způsob u  ge nero vá ní zfa lšo va ných  se znamů  po hledávek   s tím,   že   je jí  tvrze ní,   že  
pro   firemní   potřeb y zůstá va ly  v ša no nech  vžd y  je n  e xistující  faktury,  je  vyvráce no 
obsahem  spisové  ho  materiálu.  Sama  svědkyně  připustila,  že  obžalovaný  L. 
nerozuměl konkrétním účetním  záko nitoste m. 
 
Celá  zále žitost se  tedy  rekapituluje  tak,  že  ve  vzta hu k bodu 1 ) bylo  objekti vně 
prokázá  no,    že  obžalovaný  L.  příslušný  seznam  pohledávek    nepodepsal,    ale 
připravila  a  vyhotovila  jej  svědkyně  I.  v  komunikaci  s  pracovníky  banky.  Pokud 
svědkyně    I.    tvrd í,    že    to    bylo    podle    pokynu    obžalovaného,    pak    její    tvrzení 
odporuje  všem  ostatním  slyšeným  svědkům.  Ve  vzta hu k bod ům 2) a  3)  napadené ho 
rozsudku  je  sice  nesporné,    že  obžalovaný  L.  příslušné  seznamy  pohledávek 
podepsal,  ale  jeho  subjektivní  vědomost  o  tom,  že  jde  o  se znamy,  které  obsahují 
nepravdivé   nebo   hrubě   zkresle né  údaje ,  je  tvrzena  po uze  v osamoce né  výpo vědi 
svědkyně  I. 
 
Zá věrem    se    zd ůra zňuje    skutečnost,    že    ostatní    svědci    popisují    ve lmi 
nepřátelský    vzta h    obžalovaného    a    svědkyně    I. ,    přičemž    by    bylo    výrazně 
nelogickým,  pokud  b y  ob žalo va ný  L.  do volil  přístup  do  svých  firem  nebo  do jejich  
účetnictví    svědkům    M.,    Š.,    K.    nebo    S.,  pokud  b y  měl  vědomost  o  nějakých 
nestandardních úče tních postupech. 
 
Proto  je   napadený   ro zsudek  hod noce n  jako  ne jasný  a   neúp lný  s  tím,  že 
vznikly pochyb nosti o sprá vnosti skutko vých  zjiště ní. 
 
Ze  všech těchto  d ůvodů b ylo  na vrže no, ab y odvo lací soud  napadený ro zsudek 
zrušil a sám ro zhodl tak, že se ob žalo va ný d le § 226 p ísm. c) tr.ř.  zprošťuje  obža lob y, 
popřípadě  vrátil  věc so ud u I. stup ně k no vé mu pro jedná ní a ro zhodnutí. 

 
pokračová ní 
-6- 
2 To 86/2015 
 
 
 
 
 
V odůvod nění  odvo lá ní ob žalované  Mgr.  Dity  L. se  uvád í,  že  to to  je zaměře no 
proti  výroku o vině a trestu. 
 
V ná va znosti   na   zá věr   nalé zacího   so ud u,  že  obža lo va ná  jed nala   v úmyslu 
přímém, se  připouští,  že od vola telka  předmětné  smlo uvy podepsala,  ovše m ne věděla 
o  neoprá vně né m  zkresle ní  po hledá vek  v se znamu  uvede ných.  Ne vědě la  tak,  že  je 
svědkyně    I.  zkreslovala    a    ani    nevěděla ,    na    čí    pokyn    či    příka z,    či    z  jiné 
pohnutky,  tak  činí.  Neb yl  provede n  jediný  d ůka z  o  tom,  že  b y  byla  na  tako vém 
postup u do hod nuta  se  spo luobža lo va ným,  popřípadě  že  b y b yla  o tako vém  postup u, 
ať  již  předem  či  zpětně,  info rmo vá na.  Zá věr   nalé zacího   so udu  v tomto   směru  je 
označen  jako  domněnka  vybudovaná  na  výpovědi  svědkyně  I.  a  na  znaleckém 
posudku.  V  tomto   směru   se   však  p řehlíží   fakt,   že   její  činnost  b yla  jed norá zo vá 
a spočívala   po uze   v podpisu   d vo u   smluv,   u   nichž   nemě la   sebeme nší   d ůvod 
předpokládat,   že   prá vnická   osoba,   jejíž   b yla   statutárním   zástupcem,   nesp lňuje 
podmínky    pro    uzavře ní   dané ho    druhu    smlo uvy.    Ne měla    sebemenší    d ůvod 
pochybo vat  o  pra vdivosti  to ho ,  co  je  uvede no  v se znamech  (po hledávek),  a  ne měla 
sebemenší  d ůvod  porovná vat  tyto  seznamy  s  jakýmikoli v  měsíčními  výka zy.  Banka 
na víc    po žadova la    k zásta vě    některé    po hledá vky    firmy    LAV    Lakomý,    s.r.o ., 
v oka mžiku,   kdy   souče t   všech   pohledá vek   několika násobně   pře vyšo val   so učet 
pohledá vek    předlo že ných    bance .    Sám    znalecký    posudek    pak    označuje    za 
nee xiste ntní    po hledávky,    u    nichž    osoba    uvedená    v předlo že ném    se znamu 
neso uhlasí  s osobou   dlužníka   uvede nou   na   faktuře,   co ž  zname ná ,  že   znalecký 
posudek  nelze  i nterp reto vat  tak,  že  všechny  v něm  o znače né  polo žky  nee xisto va ly. 
To  také  zpochyb ňuje  vědomost  obža lo va né  o to m,  že  bance  předkláda ný se znam  je 
nepra vdivý. 
 
Obha joba    připouští,    že    ob žalo va ná    podrobně    neporo vná vala    jedno tli vé 
položky   na   sezna mu  s úda ji   z úče tnictví,   to   ovšem   ne vyvolá vá   spole hlivý   zá věr 
o úmyslné  formě  za vi nění,  neboť  v jed ná ní  ob žalo va né  je  mo žné  spatřova t  pouze 
nedbalost.   To   lze   nako nec   zd ůvodnit   i   pouka zem   na   znalecký   posudek   Mg r. 
Martináko vé ,   která   se   také   dopustila   zásadních   chyb,   a niž   b y   b ylo   dovo ze no 
podezře ní,   že  se  chyb  dopustila   úmyslně.  Nako nec  a ni   profesionální   praco vnice 
banky  při  dohledu  nad  příslušnými  toky fi nancí  žádné  odchylky  neob jevi ly.  Nako nec 
i příslušný  závazkový  vztah byl  v souladu  se  smlouvou  naplňová n ještě  asi  2  roky po 
jeho  uzavření a  zvýšenou  pozornost  nevyvola la  oko lnost,  že  se  úvěr  přesta l spláce t, 
ale to , že se  na nemo vitosti ob je vilo da lší zásta vní p rá vo. 
 
Z těchto  důvod ů b ylo  na vrže no, ab y od volací so ud  napadené  ro zhod nutí zrušil 
a no vě ro zhodl tak,  že se od vo latelka  zprošťuje  ob žalob y. 
 
V odůvod nění   od volá ní  státního   zástupce   se   uvád í,   že   toto   b ylo   podá no 
v neprospěch obou obža lo va ných do výroku o trestu a do výroku o ná hradě škod y. 

 
pokračová ní 
-7- 
2 To 86/2015 
 
 
 
Proti   výroku   o   vi ně   obou   ob žalo va ných  odvo lá ní  podáno   ne ní,  neboť   se 
odvola tel   se    zá věry    na lé zacího    so ud u,    uči něnými    na    základě    pro vedené ho 
dokazo vání, plně  ztoto žňuje. 
 
Při    ukládání    trestu    obža lo vané mu  Vratisla vu  L.    soud    vychá zel    ze  dvou   
okolností,      a      to      polehčující      v  podobě      doposud      řádně      vedeného      života  a 
přitěžující,  jimž  bylo  spáchá ní  více  trestných  či nů.  So učasně  bylo  uvedeno ,  že  byla 
zohledněna   délka   trestního   řízení.   U   obža lo va né   Mg r.   Dity   L.  byla zohledněna 
pouze  okolnost  doposud  řád ně  vedené ho  živo ta,  jakož  i  délka  trestního říze ní.   Toto  
hod noce ní  je   označe no   jako   vad né,  a   to  s o hledem   na   násled ující skutečnosti. 
 
Trestná 
či nnost  b yla  oběma  ob žalo va nými  spáchána 
v září  2006 
a  obžalovaným  L.  pak  navíc    v  prosi  nci  2007.  Trestní  stíhá ní  bylo  za hájeno 
8.6.2010,  přičemž  k podání  ob ža loby  došlo  1 .9.2011.  První  rozsudek   ve  věci  b yl 
vydá n  dne  13.11.2012,  přičemž  násled ně  b ylo  doplňo váno  doka zo vá ní  na  základě 
pokynu Vrchního  soud u v Olomo uci,  nače ž došlo  k opako vá ní ce lé ho  hla vního  líče ní 
v důsledku  změny  osoby  člena   ro zhodujícího   se nátu  a  neso uhlasu  ob ža lo vané ho 
Vratislava  L.  se  čte ním  podstatné ho  obsahu  protoko lu  o  hla vním  líče ní  ve smyslu § 
219 odst. 3 tr.ř. 
 
Státní  zástupce  připouští,  že  od  spáchá ní jed ná ní obou ob žalo va ných up lynula 
delší  doba,   přičemž   také   od   zahá je ní  trestního   stíhá ní   up lynulo   více   jak   5   let. 
Z ustále né   judikatury   Ústa vního   so udu   ČR   a   Nejvyššího   so udu   ČR   ve   vzta hu 
k zo hled nění  čl.  6  odst.  1  Úmluvy  o  ochra ně  lidských  práv  a  základ ních  svobod  je 
však  třeba,  aby  trestní  řízení  trvalo  dobu  6  let  a  více.  Vedle  sa motné  délky  trvá ní 
řízení  je  třeba  zohled nit  také,  jako u  roli  ve  vzta hu  k délce  říze ní  hrál  obža lo va ný, 
přičemž  je  také  třeba  vzít  do  úva hy  ustano ve ní  §  1  odst.  1  tr.ř.,  dle  ně ho ž  úče lem 
trestního   řízení   je   ze jmé na   to,   ab y   trestné   činy   byly   ná le žitě   zjiště ny   a   jejich 
pachate lé  podle  záko na  spra vedli vě  potrestá ni.  Trestní  říze ní  trvá  5  le t  a  necelé  2 
měsíce,  p řičemž  se  však  ne jed ná  o  jednod ušší  věc,  co ž  lze  doklado vat  mno žstvím 
vyříze ných  žádostí  o   prá vní  pomoc.   Svo ji   roli   zde   hrál   také   zna lecký  posudek 
přibrané ho  zna leckého    ústa vu.  Celko vá  škoda    zp ůsobená    ob žalo va ným  L.  činí  
více    jak    67.700.000    Kč,    co ž    je    částka    něko likanásob ně    pře vyšující    hra nici 
stanovenou   pro   použitou   právní   kvalifikaci    skutko vé   podsta ty   trestné ho   činu 
úvěro vé ho   podvod u   (u   trestného   či nu   podle   §   211   odst.   1,   odst.   6   p ísm.   a/ 
tr.záko níku  ve  vzta hu ke skutku  pod  body 2 ) a 3) se  jed ná o pěti násobné  p řekroče ní 
hranice,  u skutku  pod  bodem  1)  ve  vzta hu  k trestnému  činu  úvě rové ho  podvod u 
podle  § 250b  odst. 1 , odst. 4  p ísm. b / tr.záko na se  jed ná o  šestinásob né p řekroče ní 
zákonné  hranice).  Tyto  okolnosti  jso u  okolnostmi  přitěžujícími  ve  smyslu  §  42  písm. 
k) tr.záko níku,  eve ntuálně  § 34  písm.  h) tr.záko na, přičemž je  kra jský soud  opome nul 
zo hled nit. Do  úva hy je třeba  říct, že  ob žalo va ní svoji  vi nu odmíta jí a ze  zjiště né škody 
doposud    nic    ne uhradili.    I   kdyb y   měla    b ýt   délka    říze ní   nějak ým   zp ůsobem 
zohled ně na,    je    třeba    zo hlednit    výši    trestů    ulo že ných   předcho zím    zruše ným 
rozsudkem  a  ob žalo va nému  L. je  na  místě  ukládat  trest  od nětí  svobod y v trvá ní  6 
roků  a  6  měsíců,  obža lo va né  L.  pak  trest  od nětí  svobod y  2  let 

 
pokračová ní 
-8- 
2 To 86/2015 
 
 
 
a 6 měsíců  se  zkušeb ní dobo u v trvá ní 4  let. Proti  ulo ženým  trestům  záka zu  činnosti 
pak ne jsou upla tňo vá ny žádné  námitky. 
 
Odvo lá ní  pro ti  výroku  o  ná hradě  škody  se  týká  té  části  ná roku  poško ze né 
ČSOB,  který  spočívá  v částce  3  mil.  Kč  stra n  bodu  1)  výroku  o  vi ně  v napade ném 
rozsudku. 
 
Ve   vztahu  k tomu  se   rekapitulují   úvahy   nalé zacího   so udu,   se   kterými   se 
odvola tel ne ztoto žňuje  z následujících d ůvod ů. 
 
ČSOB,  a.s.,  se  skutečně  připojila  se  svým  nárokem  do  inso lve nčního  říze ní 
vůči  úpadci  LAV  Lakomý,  s.r.o.  Její  výše  uspoko jení  však  nedosá hne  výše  škod y 
zp ůsobené   jedná ním  ob žalo va ným.  Dne  24.7.2015  byla  toti ž  zveřejně na  vyhláška 
o zve řejně ní   ko nečné   zprá vy   inso lve nčního   sprá vce,   ze   kte ré   vyplývá,   že   se 
insolve nčnímu sprá vci  podařilo  zpeně žit  majetek  úpadce  v celko vé  výši  2.492.931,39 
Kč.  Z této  částky  po  odečtení  náklad ů  zůsta la  na  věřitele  částka  1.914.005,29  Kč. 
ČSOB  měla  část  své  po hledá vky  p řihlášeno u  jako  za jištěný  věřite l,  kd y  na  základě 
usnese ní Kra jského  so ud u  v Ostra vě  ze  dne  8 .6.2015,  č.j. KSOS  38  INS  3794/2008- 
B67,  které  nabylo  právní  moci  dne  8.7.2015,  byla  poškoze né  jako  zajiště nému  věřiteli 
přiznána  částka  ve  výši  880.163,32  Kč.  Současně  je  z i nsolve nčního  re jstříku  také 
zře jmé,    že    pokud    se    týká    ne zajiště ných   vě řitelů,    zde    pod íl   poško ze né    na 
přihláše ných  po hledávkách  či ní  87 ,09  %.  Za  této  situace  tak  ze  zb ýva jící  částky 
1.033.841,97   Kč,  která   b ude   ro zdělo vá na   me zi   ne zajiště né   vě řitele,   poškoze né 
společnosti   připadne   částka   900.372,97  Kč.  Celkově   tak  poškozená   ČSOB,  a.s., 
může  z prob íhajícího  inso lve nčního  říze ní  obdržet  částku  ve  výši  1.780.536,27  Kč. 
Již  při   započte ní  těchto   ma ximálních   částek,   kte ré   poško zená   na   základě   své 
přihlášky   po hledá vek   za   úpadcem   obdrží,   je   zře jmé,   že   minimá lně   v částce 
1.219.463,73   Kč   neb ude   se   svým   ná rokem   uspokoje na.   Ro zděle ním   výtě žku 
z maje tko vé  podstaty  úpadce  bude  činnost  této  společnosti  zcela  uko nčena  a  dojde 
tak k faktickému  zá niku spo lečnosti.  Na  rozd íl od skutku pod  bod y 2) a 3) obža lo va ní 
jedna li  jmé nem prá vnické  osoby  LAV  Lakomý,  s.r.o.,  kdy  však  inso lve nční  říze ní 
neb ylo  vedeno  vůči  obžalo va ným,  ale  právě  vůči  této  právnické  osobě.  Jestliže  ted y 
krajský   so ud   dosp ívá   k zá věru,   že   pod   bodem   1)   napadené ho   ro zsudku   b yla 
zp ůsobena   škoda,  kte rá  je  záko nným   znakem  skutko vé  podstaty  trestné ho  činu, 
potom   je   při   ne mo žnosti   vymo že ní   ce lko vé   částky   vyláka né   ob žalo va nými   na 
poškoze ném  subjektu  na   místě  ohled ně  částky  1 .219.463,73   Kč  ro zhodno ut  dle 
§ 228  odst.  1  tr.ř.  stano ve ním  so lidární  po vi nnosti  k ná hradě  vzniklé  škody.  V  této 
souvislosti   se   na vrhuje   doplně ní   dokazo vá ní  listi nami,   na   základě   kterých   b yly 
vyb udo vány předcho zí arg ume nty to hoto odvo late le, a to  v od volacím říze ní. 
 
Na   základě   výše   uvede né ho   bylo   zá vě rem   na vrženo ,   aby   vrchní   so ud 
napadený  ro zsudek  podle  §  258  odst.  1  písm.  e),  p ísm.  f)  tr.ř.  zrušil  ve  výrocích 
o trestech  a  ve  výroku  o  ná hradě  škody  ve  vzta hu  k poško ze né  ČSOB  s tím,  že 
odvolací  so ud  dle  §  259  odst.  3,  odst.  4  tr.ř.  obža lo vané mu  L.  ulo ží  úhrnný  trest  
odnětí    svobody    v  trvá ní    6,5    roku    nepodmíněně    se    zařazením    do    věznice  s 
ostrahou ,  za  současné ho  zopaková ní  výroku  o  trestu  záka zu  činnosti  uvedené ho 

 
pokračová ní 
-9- 
2 To 86/2015 
 
 
 
v napade ném ro zsudku,  p řičemž obža lo va né  Ditě  L.  no vě  ulo ží trest odně tí svobod y 
v trvá ní  2  le t  a  6  měsíců  podmíně ně  od lože ný  na  zkušeb ní  dob u  v trvá ní 4 roků, 
za  so učasné ho  vyslo ve ní  dohled u  nad  ob žalo va no u.  I  u  této  ob žalo va né  se na vrhuje 
zopako vání  trestu  záka zu  činnosti.  Stran  ná hrady  škody  se  navrhuje ,  aby  oběma  
obžalovaným   byla   stanovena   po vinnost   na hradit   společně   a   nero zd ílně ČSOB  
škodu    ve    výši    1 .219.463,73    Kč,    přičemž    ve    zbytku    nároku    bude    tato 
poškozená odká zána  na říze ní ve  věcech obča nskoprá vních. 
 
Odvo lací  soud   zjisti l,  že  rozsudek  byl  napade n  odvolá ními,  která   z hlediska 
obsaho vých  ná le žitostí  vyho vují  usta no ve ní §  249  odst.  1  tr.ř.,  přičemž  byla  podána 
v záko nné  lhůtě  k tomu oprávně nými  osobami  (§  248 odst. 1 a § 246 odst. 1 písm. a/, 
písm. b/ tr.ř.). Z těchto  důvod ů také  neb yly splně ny podmínky k zamítnutí či  odmítnutí 
odvolá ní dle § 253 odst. 1 či odst. 3 tr.ř. 
 
Z těchto  důvod ů  vrchní  soud   na  podkladě  podaných  odvo lá ní  v ne veře jném 
zasedá ní, ko nané m za  podmínek  uvede ných v usta no vení § 263 odst. 1 p ísm. b) tr.ř., 
přezkouma l   d le   §   254   odst.   1   tr.ř.   zákonnost   a   odůvod ně nost   všech   výroků 
napadeného  rozsudku  i  říze ní  napade nému  ro zsudku  p ředchá ze jící,  a  to  z hlediska 
vytýka ných  vad .  Přitom  je  nuce n  ko nstato vat,  že  shledal  i  takové  vady  nevytýka né, 
které  měly vli v na  sprá vnost výroko vé  části  napadené ho  rozsudku.  Na  základě  to hoto 
postup u dospě l k násled ujícím  zá věrům. 
 
V první  řadě  je  třeba  konstato vat,  že  nyní  napade ný  ro zsudek   ne ní  prvním 
meritorním   ro zhod nutím   ve   věci.   Poprvé   to tiž   ro zhod l   Krajský   soud   v Ostra vě, 
pobočka   v Olomo uci,   ro zsudkem   v ne jpodstatně jších   bodech   shod ným   jako   je 
rozsudek  současný  d ne  13.11 .2012,  a  to  pod  č.j.  28  T  12/2011-7610.   Te nto  b yl 
zruše n  podle  §  258  odst.  1  písm.  b),  p ísm.  c)  tr.ř.   v celém  ro zsa hu  usnesením 
Vrchního  so ud u  v Olomo uci  ze  dne  19 .3.2013,  sp.zn.  2  To  21 /2013,  přičemž  dle 
§ 259  odst.  1  tr.ř.  b yla  věc  vráce na  soud u  I.  stupně .  Primárním  úko lem  odvo lacího 
soud u   (nako nec    i    s o hledem    na    od volací    námitky    obža lo va ného    Vratisla va 
L.)      bylo    vyřešit    otázku,      zda    krajský    soud    svým    postupem      ve      znovu 
opakované m hlavním líčení a  ve svém ro zhod nutí vyho věl je ho po žada vkům. 
 
Již  z obsahu  předcho zího   věcné ho  ro zhod nutí  vrchního   so ud u  vyp lývá,   že 
jedním  z nejd ůle žitě jších p roblémů  věci  b ylo  vyřeše ní o tá zky d ůka zního  substrátu  ve 
formě   listinných   d ůka zů   slo užících   jako   podklad   pro   vyme ze ní   neexistujících, 
na výšených,  popřípadě   již  postoupených  pohledá vek   slo užících  jako   zástava   pro 
poskytnuté   úvě ry   pod   body   1),   2)   a   3)   výroku   o   vině   napadené ho   ro zsudku 
a v ná va znosti   na   to   přesné   vymeze ní  těchto   po hledá vek   alespoň   v od ůvod ně ní 
napadené ho    ro zsudku.     Nalé zacímu    soud u    b ylo     vytknuto,     že    odůvod ně ní 
napadené ho  ro zsudku  obsahuje  pouze  fo rmální  výčet  listi nných  důka zů,  které  b yly 
provede ny  v hla vním  líče ní,  přičemž  k jedno tli vým  bodům  výroku  o  vině  se  vzta hují 
pouze  tři  stručné  a obecné  odstavce , které  se  nijak  ne zab ývají  b ližší a nalýzo u  velké 
masy   provedených   listinných   důka zů,   které   b yly   v příp ravné m   říze ní   po   různu 
obsaženy  v celke m 16  spisových  sva zcích s  tím,  že  se  vlastně  arg ume nto va lo  pouze 
tzv.  a na lýzami   policejního   orgánu,  které   z procesního   hlediska   ne jsou  důkaze m. 

 
pokračová ní 
-10- 
2 To 86/2015 
 
 
 
Současně   b ylo  krajské mu  soud u  vytknuto,   že   ze  spisové ho  ma teriálu   ne vyplývá 
původ  opatře ných  listinných ma teriálů,  p řičemž doka zo vá ní je  nutno  zamě řit i  na  tyto 
otázky,  ab y  b ylo  na jisto  posta ve no,  že  shro má žděný  listinný  materiál  může  slo užit 
jako  spole hli vý podklad  pro  b udo vá ní skutko vých  zá věrů.  Krajský  so ud  b yl  d ůra zně 
upo zorně n  na  skutečnost,  že  je  nutné  takové  ustá lení  skutko vých  zjiště ní,  které  by 
přesně   specifiko valo   okolnosti   spočíva jící   v se znamu   a   vyčísle ní   fingo va ných, 
neoprá vně ně  na výše ných,  popřípadě  ji nému  subjektu  ji ž posto upe ných,  po hledá vek 
s tím,  že  tyto  oko lnosti  je nutno  přesně  ro zvést a lespoň  v odůvod nění ro zsudku,  když 
vrchní  so ud  nesd ílí   v  so ud ní  pra xi  se  o jediněle   vyskytující  po žada vek,  ab y  tyto 
okolnosti b yly ro zvedeny ji ž ve  výroko vé části  napadené ho ro zsudku. 
 
Je   sice   pravdo u,   že   kra jský  so ud   se   zab ýval   otá zko u  p ůvod u   listinných 
materiálů   slo užících   pro   je ho   skutko vá   zjištění,   kd yž  k těmto   o tázká m   vyslechl 
komisaře  Bc.  Radka  O.  a  insolve nční  sprá vce   Ing.  Roberta  Beneše  a JUDr. Otto  
Hradila.  V  rámci   hod nocení  d ůka zů  však  s  příslušnými   údaji   nijak   nepracuje a k 
otá zce     hod no věrnosti     opatře nýc h    listinných     materiálů     ne za ujímá     žád né 
stano visko,    ačko liv    mi nimálně    ze    stra ny    ob ha joby    ob žalo va né ho    Vratisla va 
L.  u  hla vního  líče ní  vyplývá,  že  vůči  procesnímu  postupu  v  přípra vné m  říze ní  stra n 
opatře ní listinných  mate riálů se  obje vují  zásad ní námitky a  ze  spisu  vyplývá,  že tento 
neobsahuje    žádný  detailní  výčet  listinných  materiálů  vydaných,  popřípadě  se 
souhlasem  inso lve nčních sp rávců  zajiště ných v archivu. 
 
K samotnému  ustále ní  sporných  skutko vých  zjiště ní  pak  přistup uje  na lézací 
soud  obdob ně  vad ným   způsobem   jako   v předcho zím  p řípadě.   I  nadá le  obsa huje 
rozsudek   po uze   stručný   výčet   listinných   materiálů,   které   byly   v  hla vním   líče ní 
provede ny,  přičemž  se  v hod nocení  důka zů  obje vuje  je n  mírné  ro zvedení  stro hých 
zá věrů   obsa že ných   ve   skutko vých   popisech   s tím,   že   se   o hledně   po hledá vek 
nee xistujících,  po hledá vek  neoprá vně ně  na výše ných a  po hledávek  ji ž postoupe ných 
na  ji né ho  vě řitele   v rámci  faktori ng u  stručně  ko nsta tuje,  že  přesný  pře hled  těchto 
pohledá vek  je  u bod u 1)  výroko vé  části  napade né ho  ro zsudku obsa žen  v tabulce  na 
stra ně  24  –  25  zna leckého   posudku,   u  bodu  2)   na  straně   27  –  36  znalecké ho 
posudku a v případě  bodu 3) pak na straně  39 – 55  zna lecké ho posudku. 
 
Tím dochá zí k ig noro vání p ředcho zího  požada vku odvolacího  so ud u ve  vzta hu 
k odůvod ně ní  ro zsudku   a   na víc   je   použito   v zásadě   stejné ho   přístupu,   jaký  b yl 
krajskému  so ud u  vytknut  v případě  předcho zího  ro zsudku.  Na  ro zd íl  od  předcho zích 
analýz policejního  orgánu sice  ústa vní  zna lecký posudek  Ostra vské  zna lecké,  a.s., je 
důka zem, o všem  so ud  I. stup ně  si  ne uvědomil,  že  te nto  důka z má  pouze  sekundární 
charakte r,  neboť  p racuje  s d ůkazy,  které  ma jí  primárně  za lo žit  zá věry,  na  základě 
kterých   jsou   b udo vána   skutko vá   zjiště ní   soud u   I.   stup ně .   V yžádaný   znalecký 
posudek  je  tak  vlastně  opět  je n  pomůcko u  zpraco vá vající  údaje  v těchto  primárních 
zdro jích  i nformací.  Z hod nocení  d ůka zů  však  vyp lývá,  že  krajský  so ud  b uduje  své 
zá věry prá vě  na  zmíněné m  znaleckém  posudku  a obsáhlý listi nný mate riál obsaže ný 
po různu  v 16 sva zcích spisu z p řípra vné ho říze ní nijak nekome ntuje. 

 
pokračová ní 
-11- 
2 To 86/2015 
 
 
 
Vše  je  umocně no  tím,  že  ve  zmíně ném  zna leckém  posudku  se  skutečně,  jak 
namítá   ob hajoba   ob žalo va né ho   Vratisla va   L.,   uvád í,   že   zna lecký   ústa v vychá zel  
i   z listin   ulo žených   mimo   jiné   v archi vu,   které   pak   v rámci   úspornosti postup u 
využil  jen  v  rovině  znaleckých  závěrů,  aniž  by  je  učinil  součástí  podkladové  části 
znaleckého  posudku.  V  této  souvislosti  je  třeba  konstatovat,  že  znalecký  ústav 
formálně    nebyl   a ni   oprá vně n   k to mu,   aby   sám   shroma žďo val   d ůkazy   nutné 
k podlo žení    znaleckých    zá věrů,    neboť    k opatřo vá ní    takových    ma teriálů    jso u 
oprávně ny  pouze  orgá ny činné  v trestním  říze ní.  Za  určitých  oko lností  tedy  opra vd u 
vyvstá vá  otá zka  oprá vně nosti  ná mitek  ob hajob y  ob ža lo vané ho  Vratisla va  L.  ve 
vztahu  k  podkladové    části    uvedeného  znaleckého  posudku,    se  kterou  se  bude 
muse t s o hledem  na další okolnosti krajský so ud vypořádat. 
 
Nejpodsta tně jším  na  znalecké m  posudku  je  to,  že  z obsa hu  výše  zmíněných 
tabulek   znalecké ho  posudku  vyp lývá,  že  si   znalecký  ústa v  při   urče ní  po hledá vek 
nee xistujících,    neoprá vně ně    na výše ných,    popřípadě    již    posto upe ných    jinému 
subjektu,  nakonec  vystačil  s listi nami  obsaže nými  ve  spisovém  ma teriálu.  V d ůsledku 
toho  doposud  nee xistující,  a le  potřeb né  hodnoce ní  listinných  materiálů  obsaže ných 
ve spise  může  vyústit  ve d vě sub varia nty da lšího postup u nalé zacího  so udu. 
 
Za   prvé   soud   I.   stup ně   při   vyhod noce ní   listi nných   materiálů   z účetnictví 
v ná va znosti    na    další    okruhy    d ůka zů    (úda je    o    předluže nosti    jed notlivých 
podnikatelských   subjektů,   listi nné   mate riály   vyžádané   od   obchod ních   partnerů 
obžalovaného    Vratislava   L.  jako osoby  samostatně    výdě lečně    činné a společnosti 
LAV  Lakomý,  s.r.o.,  které  také  nebyly  předmětem  žádného  hodnocení,  údaje  
poškozených    bankovních    ústavů    apod.)    o značí    tyto    jako    listinné    důkazy 
věrohodné  a  pak  bude   možno   v rá mci   hodnoce ní  d ůka zů  vystačit  s dosa vad ními 
zá věry  i nkrimi no vané ho   zna leckého   posudku.   Samo zře jmě   však   bude   třeba   tyto 
zá věry v od ůvodně ní napadené ho ro zsudku přilé ha vě od ůvod nit. 
 
Za  druhé  so ud  I.  stup ně  vě rohod nosti  těchto  listinných  důka zních  ma teriálů 
ne uvěří  a  pak  bude  muset  zpraco vate l  zna leckého  posudku  o značit  všechny  listinné 
důka zy  z a rchivu,  které  budo u  po třeb né  pro  zp racová ní  znalecké ho  posudku  a  na 
základě  toho  bude  muse t kra jský so ud  (nejlépe  prostřed nictvím  stá tního  zástupce  ve 
smyslu §  180  odst.  2  tr.ř.  věta  poslední)  opa třit  fotokopie  všech potřebných  doklad ů, 
tyto   za lo žit  jako   přílo hu  spisu  a   násled ně   je  poskytno ut  ke   zp racová ní  doplňku 
znalecké ho   posudku   k řeše ní  prob lematiky,   zda   dochá zí  k ně jakým   změ nám   ve 
znaleckých  zá věrech. 
 
Dále  je  třeba  krajskému  so udu  vytkno ut,  že  nerespekto va l  pokyn  odvo lacího 
soud u,  ab y  v případě  rozhod nutí  o  vině  ob žalo va né  Mgr.  Dity L.  ná ležitým zp ůsobem 
vyjádřil  subjektivní  strá nku  trestné ho  činu  úvěro vé ho  pod vod u  při  popisu skutku pod 
bodem  1)  napade ného  rozsudku  (viz stra na 12  usnese ní Vrchního  so ud u v Olo mo uci 
ze  d ne  13.11 .2012,  sp.zn.  2  To  21/2013,  ve  spise  č.l.  7737  verte).  Je  to tiž  sice 
pravdou,    že  skutko vé  popisy  trestných  činů    ve    výrokových  částech  rozsudku 
mohou  spočívat   v různých   fo rmulacích,   nicméně   vžd y  je   třeba   dbát   na   to ,  aby 
u úmyslných   trestných   činů   úmysl   pachate le   ze   skutko vé ho   popisu   přilé ha vým 

 
pokračová ní 
-12- 
2 To 86/2015 
 
 
 
zp ůsobem  vyp lýval, přičemž  formulace  po užité krajským  so udem  úmysl  ob žalo va né, 
konsta to vaný nalé zacím so udem  v od ůvodně ní napadené ho ro zsudku, ne vyjadřují. 
 
Z od ůvod nění  napadené ho  ro zsudku  dá le  vyplývá,   že  krajský  so ud  v rámci 
konstrukce  svých  zá vě rů  arg ume ntuje  i  výpověd í svědkyně  RNDr.  Marie  K.  (viz stra 
na  31),  ačko liv  po  změ ně  v obsa ze ní  se nátu  p ři  opaková ní  hla vního  líče ní  da ný 
důka z   v žád né   formě   p ro veden   neb yl.   Kra jský  so ud   si   zře jmě   této   skutečnosti 
nako nec  b yl  vědom,  neboť  v nyní napade ném ro zsudku obsa h je jí výpo vědi  necituje, 
ačkoliv   v předcho zím   ro zsudku   tak   učinil.   Jedná   se   přitom   o   svědkyni,   která 
nepraco vala  přímo  jako  zaměstnankyně   žád né ho  z podnikate lských  sub jektů,  které 
figurují   jako    příjemci    inkrimi nova ných    úvěrů,    ale    mě la    působit    jako    daňo vá 
poradkyně,  co ž  ji  sta ví  do  role  e xterního  zdro je  informací  o  podnikate lské  činnosti 
obžalo va né ho.  V zhledem  k obsa hu  jejich  dosa vad ních  výpo vědí  tedy  krajský  so ud 
pochybil,  pokud  te nto  d ůka z ignoro va l,  co ž  umocnil  tím,  že  s je ho  obsa hem  fakticky 
pracuje  v rámci svých skutko vých zjištění. 
 
Problematickým  se je ví i výrok o ná hradě škod y, a to ve d vo u směrech. 
 
V prvé   řadě   je   třeba   si   uvědomit,   že   překá žko u   po zitivního   ro zhod nutí 
o ná hradě  škod y  není  samotná  skutečnost,   že  ohled ně  ně jaké ho  podnikatelské ho 
subjektu  prob íhá  insolve nční řízení  a  že  nárok  na  náhrad u škody  b yl  v něm  z jiné ho 
titulu  upla tně n.  To  jinými  slo vy  zname ná,  že  kra jský  so ud  si  měl  opatřit  podrob ně jší 
informace  o  dosa vadním  průbě hu  inkrimino va ných  insolve nčních  říze ní a  o  postup u 
dle  § 229  odst.  1  tr.ř.  uva žo vat a ž  v okamžiku  e xiste nce  pra vomocné ho  rozvrho vé ho 
usnese ní. 
 
Také  po známka  uvedená  v  zá věru  výše  zmíně né ho  usnesení  Vrchního  so ud u 
v Olo mo uci  ze  d ne  13.11.2012,  sp.zn.  2  To  21/2013,  o  mo žnosti  přechodu  nároku 
ČSOB   na  Českomoravsko u  zá ruční  a  ro zvo jo vou  banku  má   význam   je nom  pro 
rozhod nutí  o   nároku   ČSOB   a   ne vyvolá vá   mo žnost   ro zhod nutí  o   nároku   ČMBZ 
v situaci,  kd y  te nto  subjekt  v da ném  trestním  řízení  nárok   na  ná hrad u  škod y  nijak 
ne upla tni l.  V tomto   smě ru   je   výrok   d le   §   229   odst.   1   tr.ř.   ve   vzta hu  k ČMBZ 
nesprá vný. 
 
Zá věrem    je    ted y   třeba    konstato vat,    že    na    stra ně    jed né    trestní    řád 
v so učasném    zně ní   a   ko nsta ntní   judikatura    k  němu   brá ní   od vo lacímu   so ud u 
v zasa ho vá ní do  skutko vých zjiště ní učině ných soude m  I. stup ně, co ž je ale  na  druhé 
stra ně  nutno  chápat  tak,  že  je  to  prá vě  so ud  I.  stup ně,  kdo  má  zodpo vědnost  za 
nále žitým  zp ůsobem  zd ůvodně né  skutko vé  zá věry.  Tyto  skutko vé  zá věry  jso u  pak 
v da né  trestní  věci  odvislé  od  značně  objemné ho  důka zního  substrátu,  ve  vzta hu 
k ně muž  ro zhod ně  ne ní  úlo hou  nalé zacího  so ud u,  ab y  na hra zo val  či nnost  so ud u 
I. stup ně  opaková ním  prakticky  celé ho  dosud  pro vede né ho  dokazo vá ní.  Z to ho  také 
vyplývá ,  že  vrchní  so ud  neměl  jino u  mo žnost  ne ž  nařídit  neve řejné  zasedá ní a  zde 
o věci  ro zhod no ut. 

 
pokračová ní 
-13- 
2 To 86/2015 
 
 
 
Shledal  přitom,  že  s o hledem  na  výše  řeče né  napade ný  rozsudek  trp í  vadami 
pro  ne úplnost  je ho  skutko vých  zjiště ní,  jako ž  i  proto,  že  se  soud   ne vypořádal  se 
všemi  okolnostmi  význa mnými  pro  ro zhodnutí  (§  258  odst.  1  p ísm.  b/  tr.ř.),  přičemž 
záro ve ň  vznikly  pochyb nosti   o  správnosti   skutko vých   zjiště ní,  k objasně ní  věci   je 
třeba  důka zy  opakovat,  popřípadě   provádě t  důka zy  další,  a  jejich  provádě ní  před 
odvolacím  so udem  b y zname nalo  nahra zo vat či nnost  soud u  I.  stup ně  (§  258  odst. 1 
písm.   c/  tr.ř.).   Již   v této   chvíli   je   možno   také   ro zhod nutí  o   uplatně ném   nároku 
poškoze ného  o značit  za  nesprá vné  (§ 258 odst. 1 p ísm. f/ tr.ř.); igno rová ní pokynu ve 
vzta hu   k od ůvod nění   napade né ho   rozsudku   stra n   vyme ze ní   všech   příslušných 
pohledá vek   a   ve   vzta hu   k výroku   ro zsudku   stra n   subjektivní   stránky   jed ná ní 
obžalo va né  Dity  L.  ve  smyslu  §  264  odst.  1  tr.ř.  je  pak  v  této  fá zi  říze ní  nutno 
chápa t jako  podstatno u vad u říze ní  ve smyslu  usta nove ní § 258  odst.  1 p ísm. a) tr.ř. 
 
Na  základě   toho  došlo   ke  zruše ní  napadené ho  ro zsudku  v celém  ro zsa hu 
s tím,    že    se    kra jskému   so udu    ukládá,    ab y   se    ze vrub ně    zab ýva l   doposud 
provede nými  důka zy,  a  to  v je jich  vzá jemnýc h  va zbách,  na  základě  to ho  si  ujasnil 
otázku to ho,  zda  pro  řeše ní otá zek  spoje ných se  zfa lšo váním  podklad ů pro  jed notlivé 
žádosti   o   úvěr   skýtá   spis   hod no věrný  podklad   a   zda   je   tedy   třeba   ro zsá hlým 
zp ůsobem   doka zo vá ní  doplnit,   přičemž   v poziti vním  případě   je   třeba   postupo vat 
zp ůsobem   shora   na značeným.   V  ka ždém   případě   však   b ude   po třeb né   doplnit 
dokazo vání  výslechem  svědkyně  RNDr.  Marie  K.  a  aktualizo va t  informace  pro 
rozhod nutí o up latně ném ná roku na ná hrad u škod y. 
 
Na    základě    doplněné ho    doka zová ní    bude    třeba    ro zhodno ut,    přičemž 
krajskému  so ud u  se   ukládá,   ab y  v ná le žitém   odůvod ně ní   napadené ho  ro zsudku 
za ujmul  stano visko   také  k ná mitkám  stra n  procesnosti   či  neprocesnosti   doposud 
shromá ždě ných    listinných    mate riálů,    přesně    specifikova l,    které    z po hledá vek 
sloužících  jako  podklad  pro  úvěro vé  žádosti  byly  fingo va né,  kte ré  byly  neoprávně ně 
na výše né  a  které  b yly  ji ž  posto upeny  jiným  subjektům,  přičemž  při hlédno ut  b ude 
muse t  také  k dalším  ná mitkám,  které  jso u  obsaže ny  v nyní  poda ných  opravných 
prostředcích   (zejmé na   k  námitce   ob žalo va né ho   L.   s tra n   je ho   role   p ři vytvá ření  
se znamu  po hledá vek  pod  bodem  1)   napadené ho  ro zsudku,  co ž  může v p řípadě 
ro zhodnutí  o  je ho  vině  mít  význam  při  ustále ní  skutko vé ho  popisu;  může  to mít  vli v 
nako nec  i  na  skutkové  popisy  bodů  2)  a  3 )  napadené ho  ro zsudku  z  hlediska  toho , 
zda  obža lo va ný  seznam  po hledá vek  upravil  sám  nebo  je  jen  nechal  upra vit).  S 
ohlede m   na   obsah   od volá ní  státního   zástupce   si   bude   muse t  polo žit   otá zku, v 
jakém   ro zsa hu  je  ome ze n  principem   záka zu  refo rmace  i n  peius,  a   záro ve ň  se 
vypořádat  s námitka mi  vůči  ulo že ným trestům od nětí svobod y. 
 
Zd ůra zňuje  se,   že   ve  smyslu  §  264  odst.  1  tr.ř.  je  kra jský  soud  prá vním 
ná zorem  od vo lacího  so udu  vá zá n a  je povi ne n pro vést  úko ny a doplně ní, kte ré te nto 
nařídi l. 

 
pokračová ní 
-14- 
2 To 86/2015 
 
 
 
Ze  všech těchto  d ůvodů  b ylo  rozhod nuto  tak,  jak  je  uvede no  ve  výroku  to hoto 
usnese ní. 
 
 
P o u č e n í : Pro ti tomuto  usnesení  ne ní další řádný opra vný prostředek příp ustný. 
 
 
 
V Olomo uci d ne 28 . ledna  2016 
 
 
 
JUDr. Vladimír  Š t e f a n   v.r. 
 
 
 
předseda senátu 
 
Za sprá vnost: 
V. Slo uko vá