Jednací číslo :
28T 12/2011-8458
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci, rozhodl v hlavním líčení konaném dne
3. srpna 2015 v senátě složeném z předsedy Mgr. Eduarda Ondráška a přísedících Amose
Děkaníka a Ing. Pravoslava Kučery
t a k t o :
Obžalovaní
Vratislav L . ,
nar. xxx v xxx, trvale bytem xxx, adresa pro doručování xxx,
Mgr. Dita L . (dříve :),
nar. xxx ve xxx, trvale bytem xxx, adresa pro doručování xxx,
j s o u v i n n i , ž e
-pokračování-
2
28T 12/2011
obžalovaní Vratislav L. a Mgr. Dita L.:
1) dne 21.9.2006 v Olomouci, na ulici Dolní náměstí č. 28-29, na pobočce Československé
obchodní banky, a.s., IČ: 00001350, (dále jen „banka“), Mgr. Dita L. (nyní L.), jako
jednatelka společnosti LAV Lakomý, s.r.o., IČ: 25371762, se sídlem Olomouc, Řepčínská
250, okres Olomouc, uzavřela s bankou Smlouvu o úvěru č. 5793/06/5257, a to na částku
úvěrového limitu ve výši 3.000.000 Kč bez stanoveného účelu čerpání ve formě
kontokorentního úvěru, kdy při uzavírání této smlouvy bance předložila seznam pohledávek
z obchodního styku společnosti LAV Lakomý, s.r.o., v celkové výši 5.274.683,25 Kč, který jí
předtím vyhotovil obžalovaný Vratislav L., a jehož pravdivost stvrdila svým podpisem, kdy
k těmto pohledávkám byla téhož dne uzavřena Smlouva o zřízení zástavního práva
k pohledávkám č. 5794/06/5257, přičemž obžalovaný Vratislav L. do tohoto seznamu
pohledávek z důvodu splnění kritérií pro poskytnutí úvěrové jistiny předem vědomě zahrnul
jednak neexistující pohledávky a jednak pohledávky s neoprávněně navýšenou nominální
výší, v důsledku čehož bylo provedeno neoprávněné navýšení hodnoty zastavovaných
pohledávek oproti skutečnosti o částku nejméně 4.899.346 Kč, kdy banka bez znalostí těchto
podstatných skutečností poskytla společnosti LAV Lakomý, s.r.o., formou kontokorentního
úvěru peněžní prostředky v celkové výši 3.000.000 Kč, které poté postupně v plném rozsahu
obžalovaná Mgr. Dita L. (nyní L.) vyčerpala, přičemž poskytnutý úvěr nebyl řádně splácen a
tímto svým jednáním způsobila poškozené bance škodu ve výši 3.000.000 Kč,
obžalovaný Vratislav L.:
2) dne 21.9.2006 v Olomouci, na ulici Dolní náměstí č. 28-29, na pobočce Československé
obchodní banky, a.s., IČ: 00001350, (dále jen „banka“), obžalovaný Vratislav Lakomý, jako
osoba samostatně výdělečně činná podnikající dle živnostenského zákona zapsaná
v obchodním rejstříku pod názvem Vratislav Lakomý - LAV, IČ: 10072004, s místem
podnikání Olomouc, Řepčínská 250, okres Olomouc, uzavřel s bankou Smlouvu o úvěru č.
5796/06/5257, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěrového limitu ve výši 26.000.000 Kč na
financování pohledávek z obchodního styku formou revolvingového úvěru a dále uzavřel
Smlouvu o úvěru č. 5799/06/5257, jejímž předmětem bylo poskytnutí kontokorentního úvěru
ve výši 4.000.000,- Kč bez stanoveného účelu čerpání, kdy při uzavírání těchto smluv bance
-pokračování-
3
28T 12/2011
předložil seznam pohledávek z obchodního styku v celkové výši 39.135.351,22 Kč, ke kterým
byla téhož dne uzavřena Smlouva o zřízení zástavního práva k pohledávkám č. 5797/06/5257,
přičemž obžalovaný Vratislav L. do tohoto seznamu pohledávek z důvodu splnění kritérií pro
poskytnutí úvěrových jistin předem vědomě zahrnul jednak neexistující pohledávky a jednak
pohledávky s neoprávněně navýšenou nominální výší a také pohledávky, které již byly
postoupené na základě smluv o factoringové spolupráci třetím subjektům, v důsledku čehož
neoprávněně navýšil oproti skutečnosti hodnotu zastavovaných pohledávek o částku nejméně
26.228.286 Kč, kdy banka mu bez znalostí těchto podstatných skutečností poskytla formou
revolvingového úvěru a kontokorentního úvěru peněžní prostředky v celkové výši 30.000.000
Kč, které poté postupně v plném rozsahu obžalovaný Vratislav L. vyčerpal, přičemž
poskytnuté úvěry řádně nesplatil a tímto svým jednáním způsobil poškozené Československé
obchodní bance, a.s. škodu ve výši 30.000.000 Kč,
3) dne 13.12.2007, v Olomouci, na ulici 28. října 15, na pobočce UniCredit Bank Czech
Republic, a.s., IČ: 64948242, (dále jen „banka“), obžalovaný Vratislav L. jako osoba
samostatně výdělečně činná podnikající dle živnostenského zákona zapsaná v obchodním
rejstříku pod názvem Vratislav Lakomý - LAV, IČ: 10072004, s místem podnikání Olomouc,
Řepčínská 250, okres Olomouc, uzavřel s bankou Smlouvu o úvěru a dalších bankovních
službách č. 254/07-120, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěrového limitu ve výši
35.000.000 Kč na financování provozních potřeb a na přefinancování krátkodobých úvěrů
poskytnutých Československou obchodní bankou, a.s., ve formě revolvingově využitelné
linky, kdy při uzavírání této smlouvy předložil bance seznam pohledávek z obchodního styku
v celkové výši 44.311.032,80 Kč, ke kterým byla téhož dne uzavřena Smlouva o zajištění
postoupením pohledávek č. 521/07-254/07-120, přičemž obžalovaný Vratislav L. do tohoto
seznamu pohledávek z důvodu splnění kritérií pro poskytnutí úvěrové jistiny předem vědomě
zahrnul jednak neexistující pohledávky a jednak pohledávky s neoprávněně navýšenou
nominální výší a také pohledávky, které již byly postoupené na základě smluv o factoringové
spolupráci třetím subjektům, v důsledku čehož neoprávněně navýšil oproti skutečnosti
hodnotu postupovaných pohledávek o částku nejméně 18.857.331 Kč, kdy banka mu bez
znalosti těchto podstatných skutečností poskytla formou revolvingové linky přeněžní
prostředky v celkové výši 35.000.000 Kč, které poté postupně v částce 34.754.254,90 Kč
-pokračování-
4
28T 12/2011
obžalovaný Vratislav L. vyčerpal, přičemž poskytnutý úvěr řádně nesplatil a tímto svým
jednáním způsobil poškozené UniCredit Bank Czech Republic, a.s. škodu ve výši
34.754.254,90 Kč,
t e d y
obžalovaný Vratislav L.
ad 1) - opatřením prostředků poskytl jinému pomoc k tomu, aby při sjednávání úvěrové
smlouvy uvedl nepravdivé údaje a způsobil tak značnou škodu,
ad 2) - při sjednávání úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé údaje a způsobil tak škodu velkého
rozsahu,
ad 3) - při sjednávání úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé údaje a způsobil tak škodu velkého
rozsahu,
obžalovaná Mgr. Dita L.
ad 1) - při sjednávání úvěrové smlouvy uvedla nepravdivé údaje a způsobila tak značnou
škodu,
č í m ž s p á c h a l i
obžalovaný Vratislav L.
ad 1)
- pomoc k trestnému činu úvěrový podvod dle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zákona k § 250b odst.
1, odst. 4 písm. b) tr. zákona ve znění zákona č. 140/1961 Sb.,
ad 2)
- zvlášť závažný zločin úvěrový podvod dle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku ve
znění zákona č. 40/2009 Sb.,
-pokračování-
5
28T 12/2011
ad 3)
- zvlášť závažný zločin úvěrový podvod dle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku ve
znění zákona č. 40/2009 Sb.,
obžalovaná Mgr. Dita L.
ad 1)
- trestný čin úvěrový podvod dle § 250b odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zákona ve znění zákona č.
140/1961 Sb.,
a z a t o s e o d s u z u j í
obžalovaný Vratislav L.
Podle § 211 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu
odnětí svobody v trvání
6 (šesti) let nepodmíněně.
Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku se zařazuje pro výkon tohoto trestu do
věznice
s ostrahou.
Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti,
spočívající v zákazu podnikání v oboru koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej
zboží, dále v oboru mezinárodní zasilatelství a v oboru silniční motorová doprava a v zákazu
výkonu funkce statutárního orgánu obchodních korporací s předmětem podnikání koupě zboží
za účelem jeho dalšího prodeje a prodej zboží, dále v oboru mezinárodní zasilatelství a
v oboru silniční motorová doprava nebo jejich zastupování na základě plné moci
na dobu 7
(sedmi) let.
Obžalovaná Mgr. Dita L.
Podle § 250b odst. 4 tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání
2 (dvou) let.
-pokračování-
6
28T 12/2011
Podle § 60a odst. 1, odst. 2 tr. zákona se obžalované výkon trestu
podmíněně odkládá
na zkušební dobu v trvání 4 (čtyř) let.
Podle § 60a odst. 1 tr. zákona se nad obžalovanou
vyslovuje dohled.
Podle § 49 odst. 1 tr. zákona se obžalované ukládá
trest zákazu činnosti, spočívající
v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodních korporací nebo jejich zastupování na
základě plné moci,
na dobu 5 (pěti) let.
Podle § 229 odst. 1 tr. řádu se poškozená Československá obchodní banka, a.s., IČ:
00001350, se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, odkazuje s jejím nárokem na
náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Podle § 229 odst. 1 tr. řádu se poškozená Českomoravská záruční a rozvojová banka,
a.s., IČ: 44848943, se sídlem Praha 1, Jeruzalémská 964/4, PSČ 110 00, odkazuje s jejím
nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Podle § 228 odst. 1 tr. řádu je obžalovaný Vratislav L. povinen nahradit poškozené
UniCredit Bank Czech Republic, a.s.
, IČ: 64948242, se sídlem
Praha 4 - Michle, Želetavská
1525/1, PSČ 140 92, škodu ve výši 34.754.254,90 Kč.
O d ů v o d n ě n í
Během dokazování provedeného u hlavního líčení byl zjištěn a spolehlivě prokázán
skutkový děj uvedený ve skutkové větě tohoto rozsudku. Tento skutkový děj byl prokázán
v zásadním shodně, jak tomuto nasvědčovaly i výsledky přípravného řízení a jak je tento
uvedený v obžalobě.
V této věci již zdejší soud rozhodl rozsudkem ze dne 13.11.2012, čj. 28T 12/2011-
7610, který ale byl z podnětu odvolání obžalovaných Vratislava L. a Mgr. Dity L. zrušen
usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19.3.2013, sp.zn. 2To 21/2013, a věc byla
vrácena soudu I. stupně. Soudu I. stupně bylo zejména vytknuto, že jako listinný důkaz užil
materiály zpracované kpt. Bc. O. nazvané „analýzy“. Odvolací soud dospěl k závěru, že výše
uvedené „analýzy“ jsou pouhou pomůckou, která se zabývá ve spise různě roztroušenými
-pokračování-
7
28T 12/2011
informacemi a skutečnostmi, aniž by měla charakter důkazu. Za daného stavu bylo soudu I.
stupně uloženo, aby objasnil, jakým způsobem se faktury, tvořící přílohy „analýz“ do spisu
dostaly, zda se jedná o nějaký kompletní soubor dokumentů, nebo součást širšího souboru,
který by případně byl ještě k dispozici. V tomto směru bylo soudu I. stupně uloženo
vyslechnout policejního komisaře kpt. Bc. O., jako svědka, a opětovně vyslechnout
k uvedenému i svědky Ing. Beneše a JUDr. Hradila. Teprve na základě takto doplněného
dokazování bude možno učinit souhrnné závěry o tom, jaký podíl na celkovém objemu
zastavovaných pohledávek činily pohledávky fingované, neoprávněně navýšené, popřípadě
postoupené jiným subjektům a s těmito závěry pak pracovat v rovině dovození případné
subjektivní stránky projednávané trestné činnosti u obou obžalovaných. Dále bude zapotřebí
provést jako důkaz CD-R nosiče, které jsou založeny na č.l. 287 a č.l. 513 spisu. Vzhledem
k tomu, že námitky k výrokům o náhradě škody byly postupně rozváděny až v době, kdy se
spis nacházel již v odvolacím řízení, bude třeba se zabývat tím, zdali již nebylo
v insolvenčních řízeních rozhodnuto rozvrhovými usneseními a zda z tohoto titulu poškozené
subjekty již nedostaly náhradu části způsobené škody, popřípadě ověřit, zdali na ČMBZ, a.s.
zcela nebo zčásti nepřešel nárok na náhradu škody z titulu plnění bankovní záruky. Tyto
okolnosti je třeba ověřit vyžádáním insolvenčních spisů popř. zprávou ČMBZ, a.s.
V průběhu dalšího řízení po výše citovaném rozhodnutí odvolacího soudu došlo ke
změně složení senátu, kdy ve funkci přísedícího skončil Ing. Vladislav Rulíšek. Došlo tedy ke
změně složení senátu, přičemž za situace, že nebyl dán souhlas všech obžalovaných i státního
zástupce s přečtením podstatného obsahu protokolů o hlavním líčení dle § 219 odst. 3 tr.ř.,
bylo nutné hlavní líčení provést celé znovu.
Obžalovaný Vratislav L. u hlavního líčení (č.l. 8128-8132, 8145v) vypovídal v
zásadním shodně jako v přípravném řízení (č.l. 2522-2529). Obžalovaný uvedl, že podniká už
od roku 1990. Od začátku podnikání podniká jako fyzická osoba zapsaná v obchodním
rejstříku pod obchodním jménem Vratislav Lakomý - LAV. Podnikání se mu dařilo, začínal
se třemi auty a v roce 2008 měl 60 až 70 vozů. V podnikání se mu ale přestalo dařit v průběhu
roku 2008. Souviselo to s jeho zdravotním stavem, kdy byl několik týdnů hospitalizován ve
Fakultní nemocnici v Olomouci, což se projevilo samozřejmě při řízení firmy a souviselo to
také s ekonomickou krizí. Vyvrcholilo to zahájením insolvenčního řízení 6.11.2008. Pokud
jde o provozní úvěry, tak tyto obžalovaný čerpal asi od roku 2000 u ČSOB. Úvěry se rozšířily
o úvěr na koupi areálu v Olomouci - Řepčíně, kam se firma přestěhovala. Veškeré podklady
pro úvěry vyhotovovala paní Hana I., následně byly ty věci projednávány a bankéři a ve finále
smlouvy podepisoval obžalovaný a obž. L., tehdy jeho manželka. Obžalovaný v současné
době k dispozici účetnictví související s jeho podnikáním nemá, to zůstalo v areálu firmy
v Řepčíně. Navíc někdy v průběhu hospitalizace obžalovaného v květnu nebo červnu 2008 ho
informoval technik, že došlo k vyhoření trafa a k poškození veškeré elektroniky ve firmě
včetně počítačů, kde se nacházelo účetnictví. Účetnictví v písemné formě bylo podle
obžalovaného řádně archivováno v areálu firmy v Řepčíně, ale podle sdělení insolvenčního
správce Ing. Roberta Beneše, tento v podstatě nic z účetnictví nenašel. Podle obžalovaného se
mělo účetnictví předávat společnosti HOPAX s.r.o. Samotné účetnictví obžalovanému
v letech 2006 a následujících zpracovávala společnost LANDY spol. s r.o., přičemž na starost
to měla konkrétně paní I., která byla zaměstnankyní společnosti LANDY spol. s r.o. a nikoliv
obžalovaného. Ta měla i vystavenou plnou moc k zastupování obžalovaného při jednání
-pokračování-
8
28T 12/2011
s orgány státní správy a jinými subjekty. Daňovou poradkyní byla RNDr. K. Hana I. na
základě výše uvedené plné moci jednala i přímo s jednotlivými bankéři, prováděla i úhrady
z bank v elektronickém bankovnictví. Obžalovaný sám v té době na počítači ani neuměl
pracovat, nedokázal se dostat ani do počítačů, ani do serverů, ani neměl hesla a přístupové
kódy. Veškerá jednání vedla I. a obžalovanému řekla, že všechno proběhlo v pořádku a
v tomto duchu s ním jednali i jednotliví pracovníci bank. Obžalovaný proto neměl žádný
důvod pojmout podezření, že je snad něco v nepořádku. Pokud jde o firmu LAV Lakomý
s.r.o., tak ta byla v 90. letech založena obžalovaným a jeho bývalou manželkou obž. L.
Podnikala v autoopravárenství a v dopravě. Fakticky tato firma pro obžalovaného,
podnikajícího jakožto fyzická osoba, zajišťovala servis a opravy vozidel. Někdy kolem roku
2000 obžalovaný z této firmy odešel a v roce 2008 v době, kdy byl obžalovaný hospitalizován
a začal s obž. L. jednat o rozvodu, tak se v rámci jejich rozvodu dohodli na tom, že tuto firmu
převede obžalovaná zpět do rodiny obžalovaného, a to na otce obžalovaného. Obžalovaný
v době, kdy v této firmě už nebyl jednatelem, měl vystavenou plnou moc a měl tedy možnost
například za tuto firmu získávat informace z banky. Pravdou je ale podle obžalovaného to, že
veškerou ekonomiku ovládala a řídila paní I., a to ve všech třech firmách, jak obžalovaný,
coby fyzická osoba, tak LAV Lakomý s.r.o. a LANDY spol. s r.o. Firma LANDY spol. s r.o.
vedla a poskytovala veškerý účetní a ekonomický servis pro všechny výše uvedené tři
subjekty. Toto bylo plně v kompetenci paní I. K tomu jí sloužil počítačový systém Vision.
Rovněž i pokud jde o společnost LAV Lakomý s.r.o., tak tato fungovala dobře až do roku
2008, kdy se projevily finanční problémy, které byly spojené s tím, že společnosti nebyla
vrácena DPH a spotřební daň, což vedlo k totálnímu kolapsu společnosti. Chod společnosti
obžalovaný zajistil k 1.10.2008 tak, že ji převedl na spol. HOPAX s.r.o. To se mu ale
v budoucnosti vymstilo. K jednotlivým úvěrovým smlouvám, které jsou uvedeny v obžalobě,
obžalovaný uvedl, že tyto byly uzavřeny na základě předchozí nabídky banky. Projednány
byly s paní I., přičemž jednotlivá data potřebná k uzavření těchto smluv ověřovala ještě
RNDr. K. Je pravdou, že smlouvy podepsal jak obžalovaný, tak obžalovaná, ale bylo to až
poté, co byly detaily vyřešeny jednáním paní I. a pana B., který zastupoval banku. Pokud jde
o předmětné seznamy pohledávek, tak to vše zařizovala paní I. Seznamy byly staženy
z počítače, k tomu se obžalovaný ani nemohl dostat, seznamy nijak nepozměňoval a vůbec do
toho nezasahoval. Obžalovaný podle svého tvrzení není schopen vysvětlit, jak je možné, že se
na seznamy dostaly neexistující či navýšené pohledávky. Obžalovaný opakovaně popřel, a to i
v reakci na výpověď svědkyně I. u hlavního líčení, že by dával nějaký pokyn, aby byly
předmětné seznamy pohledávek pozměněny či doplněny. Pokud jde o pracovní náplň
obžalované, tak její činnost spočívala v tom, že komunikovala s bankami, úřady a
zaměstnanci, ale informace dostávala od I. a byly to stejné informace, které dostával i
obžalovaný. Podle obžalovaného obžalovaná neměla přístupová práva do účetnictví. Oba
věřili věrohodnosti sjetin z počítače, které jim předkládala I., a v tomto duchu také jednali o
výši poskytnutého úvěru. Byla to Hana I., kdo nesl odpovědnost za správnost vyhotovených
sjetin.
Obžalovaná Mgr. Dita L. u hlavního líčení (č.l. 8132-8133 a 8399v-8400) vypovídala
v zásadním shodně jako v přípravném řízení (č.l. 2533-2536). Obžalovaná uvedla, že byla
jednatelkou společnosti LAV Lakomý s.r.o. tato společnost na tom původně byla po
ekonomické stránce vždy velmi dobře. Obžalovaná měla na starosti přijímání zaměstnanců a
ukončování jejich pracovního poměru. Pokud jde o účetní operace, tak pouze realizovala
-pokračování-
9
28T 12/2011
platby přes internet v souvislosti s vyplácením mezd a úhradami za dodané náhradní díly
apod. Účetnictví jako takové obžalovaná nezpracovávala, toto měla na starosti paní Hana I.,
která byla zaměstnankyní firmy LANDY spol. s r.o. Ve společnosti LANDY spol. s r.o. byla
obžalovaná také jednatelkou a byla i zaměstnankyní této společnosti. Obsahem činnosti této
firmy byla účetní a poradenská činnost, které poskytovala Vratislavu Lakomému - LAV i
společnosti LAV Lakomý s.r.o. Společnost LAV Lakomý s.r.o. měla na starost zejména
autoopravárenskou činnost, kterou poskytovala fyzické osobě Vratislav Lakomý - LAV, kdy
obžalovaný provozoval jako fyzická osoba autodopravu. Společnost LAV Lakomý s.r.o.
v minulosti čerpala několik různých úvěrů, ale tyto byly vždy řádným způsobem uhrazeny.
Problémy nastaly až poté, co obžalovaná tyto firmy převedla na otce obžalovaného, což byla
podmínka souhlasu obžalovaného s rozvodem a bezproblémového průběhu rozvodu.
Společnost LAV Lakomý s.r.o. se pak dostala do konkurzu. Pokud jde o předmětnou
úvěrovou smlouvu uzavřenou se společností ČSOB a.s., tak tento úvěr a vše s tím související
vyřizoval obžalovaný, a to na základě plné moci, kterou mu udělila obžalovaná jakožto
jednatelka společnosti. Byl to tedy obžalovaný, kdo společně s paní I. připravoval veškeré
podklady a náležitosti uzavření této úvěrové smlouvy. Předmětné seznamy pohledávek
připravovala I., jakožto hlavní účetní, případné zadávání pokynů či instrukcí bylo
v kompetenci obžalovaného. Obžalovaná se obsahem listin vztahujících se k této konkrétní
úvěrové smlouvě nikdy blíže nezabývala a předpokládala, že obsahují pouze pravdivé
skutečnosti. Obžalovaná nebyla u toho, kdy by paní I. nebo obžalovaný zpracovávali seznam
pohledávek určený pro uzavření této úvěrové smlouvy a ani nebyla u toho, že by obžalovaný
dal paní I. nějaký pokyn týkající se vypracování takového seznamu. Obžalovaná osobně nikdy
ani účetní, ani nikoho jiného neúkolovala v tom směru, aby v seznamech pohledávek
upravoval nějaké údaje, které by následně neodpovídaly skutečnosti. Finanční prostředky
získané z předmětného úvěru byly použity na úhradu faktur z obchodního styku společnosti.
K dotazům obžalovaného obžalovaná uvedla, že když Ing. Š. k nim docházel na firmu, tak
jednal převážně s obž. L. a mohlo se skutečně stát, že si toho svědkyně I. nemusela všimnout,
protože Ing. Š. přišel jednou za měsíc a konzultoval s obžalovaným nějaké věci a svědkyně I.
k nim přišla do kanceláře třeba 2x za den, takže se skutečně nemuseli vidět. Navíc je to už 12
let a svědkyně skutečně mohla zapomenout na to, že spolu něco probírali. Ing. Š. pomáhal
s tím HVB a obžalovaná neví, jestli se svědkyně I. dozvěděla to, co tomu předcházelo.
Svědkyně Hana I. u hlavního líčení (č.l. 8379-8399) vypovídala v zásadním shodně
jako v přípravném řízení
(č.l. 2537-2545). U hlavního líčení si svědkyně pouze nevzpomínala
u bodu 1), v kterém období došlo k převodu společnosti s.r.o. na obž. L. a poté zpět na obž. L.
Také si nepamatovala, jestli byla obž. L. v září 2006 jednatelka ve spol. LAV Lakomý s.r.o.,
jakož si i nepamatovala konkrétní data, konkrétní částky a konkrétně, které pohledávky byly
upraveny. Na toto si svědkyně nedokázala konkrétně vzpomenout ani po předložení
předmětných smluv o zřízení zástavního práva k pohledávkám a o postoupení pohledávek (č.l.
37-54, 81-104 a 310-497). Svědkyně uvedla, že je to již dlouho a na policii vypovídala
pravdu. Svědkyně uvedla, že ve společnosti LANDY spol. s r.o. pracovala jako účetní od
května 2002. Od roku 2004 začala vykonávat funkci hlavní účetní. Společnost LANDY spol.
s r.o. vedla účetnictví i pro společnost LAV Lakomý s.r.o. a fyzickou osobu Vratislav
Lakomý - LAV. Pracovní náplní svědkyně byly zejména uzávěrkové práce pro daňová
přiznání, podklady pro leasingové společnosti, pro banky a účtování bankovních výpisů. Při
uzávěrkách svědkyně kontrolovala i práci běžných účetních. Podklady měla svědkyně od
-pokračování-
10
28T 12/2011
obžalovaných. Výpisy z účtu a došlé faktury chodily poštou, tu přebírala obžalovaná a
obžalovaný a následně to předávali svědkyni. Faktury vystavené vystavovala fakturantka, a to
buď na základě objednávek přeprav, případně na základě pokynů obžalovaného. Na řízení
všech tří výše uvedených firem se od nastoupení svědkyně do pracovního poměru podílel
hlavně obžalovaný, který prakticky vydával všechna zásadní rozhodnutí. Svědkyně ale není
schopna přesně posoudit, co a zda obžalovaný případně konzultoval s obžalovanou.
Obžalovaná měla na starosti spíše finanční oblast všech společností, realizovala platby, a to
jak hotovostní, tak bezhotovostní. Když svědkyně nastoupila, tak v LAV Lakomý s.r.o. a
LANDY spol. s r.o. měli podíl a byli jednateli oba obžalovaní, ale následně došlo k převodu
společenských podílů čistě na obžalovanou. Z jakého důvodu se tak stalo, svědkyně neví.
Následně došlo k dalšímu převodu obchodních podílů v těchto společnostech, a to na otce
obžalovaného. Okolnosti a důvody tohoto převodu svědkyni také nejsou známy. Ekonomická
situace všech tří firem se odvíjela od podnikání fyzické osoby Vratislav Lakomý - LAV.
Společnosti LAV Lakomý s.r.o. a LANDY spol. s r.o. na ní byly závislé. První ekonomické
problémy se u Vratislava Lakomého - LAV projevily v letech 2004 až 2006. Výše uvedené tři
firmy čerpaly různé úvěry od několika bank, jednalo se o provozní úvěry, revolvingový úvěr
nebo kontokorentní úvěry. Byl čerpán také úvěr na pořízení a rekonstrukci areálu v Olomouci
- Řepčíně. Vyřizováním úvěrů se zabýval zejména obžalovaný, jednání o úvěrech se
obžalovaná zúčastnila pouze tehdy, pokud se jednalo o případy, kdy úvěry čerpaly
společnosti, kde ona byla jednatelkou. Vyřizování úvěrů probíhalo v praxi tak, že z banky
byly zaslány podklady, které se musely vyplnit a ty se vyplňovaly vždy podle pokynů
obžalovaného. Obžalovaný svědkyni vždy sdělil, které leasingy nebo úvěry od jiných bank se
budou do žádostí uvádět a které ne. Nikdy se nestalo, že by do těchto žádostí byly uvedeny
všechny leasingy a v té době čerpané úvěry. Svědkyně se domnívá, že to bylo z toho důvodu,
aby banka úvěr poskytla. Svědkyně výše uvedené zpracovávala na počítači a obžalovaného
upozorňovala na to, že tyto údaje jsou nepravdivé, ale obžalovaný trval na tom, aby se to
takto vytisklo a předalo do banky. Svědkyně obžalovaného poslechla ze strachu, aby nepřišla
o zaměstnání. Obžalovaný si sám doklady připravit nemohl, protože neznal účetní
skutečnosti, které byly nezbytné pro vystavení takových podkladů.
Ke skutku pod bodem 1) výroku tohoto rozsudku svědkyně I. uvedla, že Smlouva o
úvěru č. 5793/06/5257 ze dne 21.9.2006 byla uzavírána společností LAV Lakomý s.r.o. Tuto
smlouvu za společnost uzavírala obž. L. Podklady ale svědkyně připravovala na základě
pokynů obž. L., kdy podle svědkyně se na tomto obžalovaná nepodílela, i když nemůže
vyloučit to, že došlo mezi obžalovanými ohledně tohoto úvěru ke konzultaci. Na základě
pokynů obžalovaného byly v seznamu pohledávek, který je přílohou č. 1 Smlouvy o úvěru č.
5793/06/5257 ze dne 21.9.2006, provedeny změny, a to ohledně výše některých pohledávek a
dále tam byly přidané pohledávky. Rovněž tak bylo u některých pohledávek pozměněno
datum splatnosti. Na tomto seznamu pohledávek však nedošlo k takovým změnám oproti
skutečnému stavu tak, jak došlo v případě úvěrů vyřizovaných ve prospěch fyzické osoby
Vratislav Lakomý - LAV. Podle svědkyně ale musela mít obžalovaná povědomost o tom, že
se seznam pohledávek upravil, protože měla k dispozici pravidelné měsíční výkazy, které
vyjadřovaly skutečný stav pohledávek a závazků a které se od pozměněného seznamu
odlišovaly.
Ke skutku pod bodem 2) výroku tohoto rozsudku svědkyně I. uvedla, že Smlouva o
-pokračování-
11
28T 12/2011
úvěru č. 5796/06/5257 ze dne 21.9.2006, jakož i Smlouva o úvěru č. 5799/06/5257 ze dne
21.9.2006 a Smlouva o zřízení zástavního práva k pohledávkám č. 5797/06/5257 byly
uzavřeny obž. L. Svědkyně se jednání v bance nezúčastnila, pouze podle pokynů
obžalovaného vystavila podklady pro banku, kdy se jednalo o seznam pohledávek, který se
stal přílohou č. 1 ke Smlouvě o úvěru č. 5797/06/5257. Seznam pohledávek byl vygenerován
na počítači v programu Excel a takto ho ukázala svědkyně obžalovanému. Z toho seznamu
pak svědkyně podle požadavků banky vyloučila pohledávky, u kterých byla lhůta splatnosti
delší jak 30 dnů. Poté chtěl obžalovaný, aby mu svědkyně ukázala celkovou sumu zbývajících
pohledávek po splatnosti. Protože tato suma by byla podle požadavků banky nedostatečná, tak
začal obžalovaný svědkyni diktovat, jakým způsobem má seznam pohledávek upravit.
Některé pohledávky byly navýšeny, dále se některé pohledávky k existujícím společnostem
přidaly a u některých se měnila lhůta splatnosti. Podle svědkyně ale byly v seznamu
společnosti, které skutečně reálně existovaly. Svědkyně o tom, co na pokyn obžalovaného
udělala se seznamem pohledávek, nikomu neřekla, protože měla strach o svou práci.
Svědkyně popřela, že by tyto změny provedla bez vědomí obžalovaného, naopak vše dělala
na jeho pokyn.
Ke skutku pod bodem 3) výroku tohoto rozsudku svědkyně I. uvedla, že i v případě
Smlouvy o úvěru č. 254/07-120 ze dne 13.12.2007 došlo na pokyn obžalovaného
k pozměnění seznamu pohledávek oproti skutečnému stavu, a to o pohledávky neexistující,
navýšené, či postoupené na factoringové společnosti.
Svědkyně I. na své výpovědi setrvala i u hlavního líčení, a to i po podrobném
dotazování ze strany obhajoby i samotného obž. L. Svědkyně uvedla, že s obžalovanými
nemá žádné spory a nemá důvod obžalovaným svou výpovědí škodit. Po seznámení s částí
výpovědi svědka Š. svědkyně uvedla, že není schopna říct, z čeho pan Š. usuzuje, že by mezi
ní a obž. L. měla být taková nenávist. Svědkyně si nevybavuje, že by někdy s panem Š.
jednala a říkala mu své pocity. Jednu dobu měla jako vyzvánění u obž. L. „neber to, volá šéf“,
ale nebylo tam sprosté slovo. Svědkyně uvedla, že tehdy jezdila do práce hromadnou
dopravou a nedovede si představit, že by jí takové vulgární vyzvánění zaznělo ve vlaku, to
určitě ne, to by se styděla. Obž. L. brala jako nadřízeného. Je sice pravdou, že na základ
některých pokynů obž. L. se její vztah k němu přikláněl k negativnímu, protože svědkyni
nebylo libo tu danou činnost takto dělat, ale svědkyně si nemyslí, že by její vztah k obž. L. byl
tak negativní, že by na něj měla útočit nebo podobně. I obž. L. brala svědkyně jako
nadřízenou, pouze v jejím případě jí bylo nabídnuto tykání, ale svědkyně si nemyslí, že by ten
vztah byl nějaký osobnější, i obžalovanou brala jako svou nadřízenou.
Jak je patrno z úmrtního listu na č.l. 7431 svědek Václav L. zemřel. Soud proto dle §
211 odst. 2 písm. a) tr.ř. výpověď svědka Václava L. (č.l. 2546-2549) přečetl. Svědek uvedl,
že se svým synem obž. L. rozjížděl nákladní autodopravu již po roce 1989. Na podnikání syna
se ale následně nepodílel. Až v roce 2008 ho obžalovaný s ohledem na svou nemoc požádal,
jestli by se nemohl podílet na vedení společností LAV Lakomý s.r.o. a LANDY spol. s r.o.
V té době také probíhalo rozvodové řízení mezi obžalovanými a svědek proto také souhlasil
s tím, že se stane společníkem obou výše uvedených společností. Začal také vykonávat funkci
jednatele těchto společností. Svědek uvedl, že do společností začal pravidelně docházet a
začal se také podílet na jejich vedení. Účetnictví v té době i nadále vedly obžalovaná a paní I.
-pokračování-
12
28T 12/2011
Svědek uvedl, že za dobu výkonu funkce nepodepisoval žádné smlouvy. Pokud jde o
podnikání obžalovaného jakožto fyzické osoby Vratislav Lakomý - LAV, tak svědek neměl
plnou moc k zastupování obžalovaného. Taktéž naopak svědek obžalovanému neudělil
žádnou plnou moc, aby zastupoval svědka jakožto jednatele výše uvedených společností. Obě
firmy se pak dostaly do insolvenčního řízení. Svědek nebyl schopen se vyjádřit k tomu, proč
se tak stalo, pouze uvedl, že do společnosti LANDY spol. s r.o. vložil i nějaké vlastní peníze,
ale ani na toto si konkrétněji nepamatoval. Obě výše uvedené společnosti si pak převzali
insolvenční správci. Ti pak vyměnili zámky a do firmy jim znemožnili přístup. Pokud jde o
účetnictví, tak to svědek insolvenčním správcům nepředával, oni si to vzali sami. Svědek ale
neměl bližší informace o fungování obou firem, ani co se týče výše závazků a pohledávek.
Pokud jde o paní I., tato byla hlavní účetní, měla pod sebou ještě nějaké zaměstnankyně a
svědek si není vědom nějakých problémů nebo konfliktů, které by měli mezi sebou
obžalovaný a Hana I.
Svědek Ing. Pavel B. u hlavního líčení (č.l. 8146-8146v) vypovídal v zásadním shodně
jako v přípravném řízení (č.l. 2550-2557) s tím, že si nepamatoval na konkrétní údaje ke
konkrétním smlouvám pod jejich čísly. Svědek uvedl, že na policii vypovídal pravdu. Svědek
uvedl, že u ČSOB a.s. je zaměstnaný od roku 1992 a od roku 2003 do současnosti působí
v Olomouci na pozici firemního bankéře. V roce 2008 obsluhoval i klienty Vratislav Lakomý
- LAV, LANDY spol. s r.o. a LAV Lakomý s.r.o. Tyto subjekty měl ve svém portfoliu od
počátku jejich kontaktu s ČSOB, kdy se postupně stávaly klienty od roku 2004-2006.
Vratislav Lakomý - LAV měl vedeny běžné účty jak v korunách, tak v jiných měnách a
využíval revolvingový úvěr na financování pohledávek, kontokorentní úvěr, dva účelové
úvěry na nákup nemovitostí a jejich rekonstrukci a rovněž mu byla vystavena bankovní
záruka ve prospěch společnosti Shell. Také mu bylo poskytnuto zálohové proplácení šeků a
PRF limit určený k převodu prostředků mezi jednotlivými měnami. Společnost LAV Lakomý
s.r.o. měla schválený limit kontokorentního úvěru ve výši 5 milionů Kč a u společnosti
LANDY spol. s r.o. byl k 30.9.2008 schválený limit povoleného přečerpání účtu ve výši
1.500.000,- Kč. 21.9.2006 byla s obžalovaným jakožto s Vratislav Lakomý - LAV uzavřena
Smlouva o úvěru 5796/06/5257, kdy tato smlouva byla uzavřena na základě dokumentů, které
předložil obžalovaný a byla zajištěna zástavní smlouvou. Tuto smlouvu osobně podepsal
obžalovaný a dva pracovníci banky. Ke Smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám č.
5797/06/5257 předložil obžalovaný seznam pohledávek, které měly být předmětem zástavy.
Svědek uvedl, že tento seznam pohledávek je podstatný pro poskytnutí příslušné výše úvěru.
Dále byla s obžalovaným jakožto s Vratislav Lakomý - LAV uzavřena dne 21.9.2006
Smlouva o úvěru č. 5799/06/5257, na základě které byl poskytnutý kontokorentní úvěr ve
výši 4 miliony Kč. Kontokorentní úvěr je ze strany banky poskytován z důvodu přechodného
nedostatku finančních prostředků klienta, kdy podmínkou k jeho získání je doložení finanční
a ekonomické situace klienta. Poskytnutí tohoto úvěru proběhlo obdobným způsobem jako
v případě revolvingového úvěru, jediný rozdíl byl ten, že nebyly poskytnuty prostředky hned,
ale obžalovaný mohl čerpat na svém účtu povolený debet do výše 4 miliony Kč. I v tomto
případě smlouvu podepsal osobně obžalovaný a taktéž byla podepsána Smlouva o zřízení
zástavního práva k pohledávkám. Pokud jde o Smlouvu o úvěru č. 5793/06/5257 ze dne
21.9.2006, tak tato byla uzavřena mezi bankou a společností LAV Lakomý s.r.o., kdy za tuto
společnost smlouvu uzavřela obžalovaná, která byla v té době jednatelkou společnosti.
Svědek si již nevzpomínal, kdo v tomto případě bance předkládal podklady potřebné pro
-pokračování-
13
28T 12/2011
uzavření smlouvy, předpokládá, že je předložila obžalovaná. I v případě tohoto úvěru byl
kontokorentní úvěr zajištěn zástavou pohledávek, a to na základě Smlouvy o zřízení
zástavního práva k pohledávkám č. 5794/06/5257, přičemž tuto smlouvu uzavřela osobně
obžalovaná, která předložila osobně i seznam pohledávek. Proces vyřizování úvěrů trval
přibližně dva až 4 týdny, svědek po tuto dobu komunikoval jednak s obžalovaným a jednak
s obžalovanou, některé schůzky probíhaly i v sídle jejich společností, kde svědkovi
obžalovaní předávali podklady nezbytné k posouzení žádostí o úvěr. Ani obžalovaný, ani
obžalovaná svědkovi nesdělili, kdo výše uvedené seznamy pohledávek vystavil.
Svědek Ing. Petr K. u hlavního líčení (č.l. 8143-8143v) vypovídal v zásadním shodně
jako v přípravném řízení (č.l. 2558-2563). Svědek uvedl, že od roku 2002 pracuje ve
společnosti HVB Bank a.s., nyní se jedná o UniCredit Bank Czech republic a.s. Někdy na jaře
2007 jejich banku prostřednictvím dalšího klienta banky kontaktoval obžalovaný, a to za
firmu Vratislav Lakomý - LAV. Obžalovaný měl zájem o provozní financování v souvislosti
s jeho podnikáním. Protože se jednalo o nového klienta, požadovali od něj předložení
účetních a dalších dokladů svědčících o jeho majetkové a ekonomické situaci. Jednalo se o
daňová přiznání, rozvahy, výsledovky apod. Následně dospěli k dohodě, že převzetí
investičního financování není pro obžalovaného výhodné a v tomto směru, že zůstane u
ČSOB, ale že UniCredit Bank převezme provozní financování firmy obžalovaného. Protože
si chtěli obžalovaného jakožto klienta otestovat, tak mu byl schválen a poskytnut tzv. SME
kontokorent ve výši přibližně 3 miliony Kč. V souvislosti s uzavřením této úvěrové smlouvy
otevřeli obžalovanému jednak běžný účet vedený v CZK a dále účet vedený v EUR. Následně
probíhala ohledně podnikání firmy obžalovaného jednání asi dva měsíce a padlo rozhodnutí,
že UniCredit Bank, a.s. převezme kompletní provozní financování firmy Vratislav Lakomý -
LAV. Podmínkou bylo to, že obžalovaný uhradí své závazky vůči ČSOB a provozní finanční
prostředky již budou probíhat přes jeho účet u UniCredit Bank, a.s. Bylo rozhodnuto, že
obžalovanému bude poskytnuto provozní financování ve formě víceúčelové linky a ty byla
schválena s limitem 30 nebo 35 milionů Kč. Předmětná smlouva byla uzavřena na podzim
2007, přičemž úvěr byl účelový, a to na provozní potřeby. Smlouvu podepsal obžalovaný
osobně a obžalovaný také předtím vedl výhradně osobně jednání s bankou. Finanční
prostředky byly čerpány v prosinci 2007. Po obžalovaném nebylo vyžadováno, aby doložil, že
již má uhrazeny všechny závazky vůči ČSOB. Ve smlouvě ale bylo uvedeno, dokdy tak má
učinit. Smlouva o úvěru byla zajištěna jednak směnkou a také pohledávkami na základě
Smlouvy o postoupení pohledávek, kdy tato smlouva byla přílohou úvěrové smlouvy. Tento
seznam pohledávek banka kontrolovala pouze formálně, protože jednala v dobré víře. Tyto
pohledávky musely dosahovat minimálně 110% poskytnutého úvěru. Obžalovaný většinu
přidělených finančních prostředků vyčerpal a protože poté bylo zjištěno, že na svém běžném
účtu nemá dostatek finančních prostředků, byl opakovaně vyzýván ke sjednání nápravy.
K tomu ale nedošlo a případ proto převzal Útvar vymáhání pohledávek UniCredit Bank.
Neuhrazeno zůstalo tedy cca 30 milionů Kč. Ze smluvních ustanovení úvěrové smlouvy
jednoznačně vyplývá, že předkládané doklady včetně seznamu pohledávek musí obsahovat
pravdivé údaje.
Svědek Ing. Robert Beneš u hlavního líčení (č.l. 8139-8141v, 8377v-8379) vypovídal
v zásadním shodně jako v přípravném řízení (č.l. 2579-2584). Svědek uvedl, že na základě
rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 6.11.2008 se stal insolvenčním správcem
-pokračování-
14
28T 12/2011
fyzické osoby Vratislav Lakomý - LAV. Svědek obžalovaného proto neprodleně kontaktoval
a vyzval ho k součinnosti. Svědek uvedl, že obžalovaný mu neustále sliboval předložení
účetních dokladů, včetně seznamu jeho pohledávek za třetími osobami, ale toto neustále
odkládal a fakticky je obžalovaný svědkovi nikdy nepředal. Až někdy v únoru 2009 převzal
svědek v Advokátní kanceláři Mgr. Ing. Konečného na externím paměťovém médiu část
účetní evidence. Jednalo se o skeny nějakých účetních materiálů ve formátu PDF. Šlo o
mzdové listy zaměstnanců za roky 2006, 2007, 2008, hlavní knihu, obratovou předvahu,
rozvahu a výkazy zisků a ztrát, účetní deník po měsících a přehled pohledávek a závazků.
Vypovídací hodnota těchto dokladů pro insolvenční řízení byla velmi nízká. Svědek také
obžalovaného vyzval, aby mu předložil zůstatky saldo kont na syntetickém účtu, aby svědek
mohl s těmito pohledávkami pracovat. Toto dostal svědek až po dlouhém naléhání někdy na
konci ledna 2009, přičemž tento seznam vyhotovovala paní I., se kterou svědek jednal
telefonicky. Svědek se snažil dohledat konkrétní faktury ke konkrétním pohledávkám, zjistil,
že pohledávky obžalovaného vůči třetím osobám činily přibližně 60 milionů Kč, ale z této
částky se svědkovi podařilo vymoci 1,2 milionu Kč. Svědek přitom mimo jiné zjistil, že
některé subjekty takovéto závazky buďto neevidují, a nebo, že je již zaplatily. Svědek se
snažil zajistit účetnictví v elektronické podobě, zjistil, že bylo zpracováno v účetním
programu Vision a bylo ukládáno na počítačovém serveru, kde mělo být zpracováno
účetnictví společnosti LANDY spol. s r.o., LAV Lakomý s.r.o. a HOPAX s.r.o. Dále svědek
zjistil, že tento server se již nějakou dobu před prohlášením konkurzu stal majetkem
společnosti HOPAX s.r.o. Svědek tuto společnost vyzval k zapůjčení serveru, ale pan P.,
který za tuto společnost jednal, svědkovi sdělil, že server je poškozen. Fyzicky mu ho
skutečně předali a svědek požádal společnost Vision v Praze o zajištění dat týkajících se
účetní evidence obžalovaného. Toto se ale společnosti Vision nepodařilo, protože server byl
poškozen. Svědek v rámci své činnosti zajistil na bankovních účtech obžalovaného cca
20.000,- Kč, zpeněžením movitých věcí získal částku 1,9 milionu Kč, zastavená nemovitost
v Olomouci - Řepčíně byla oceněna na 18 milionů Kč. Věřitelům byla vyplacena částka
1.370.000,- Kč, přičemž do konkurzního řízení se přihlásili věřitelé s pohledávkami v celkové
výši cca 250.000.000,- Kč. Svědek uvedl, že je pravdou, že na přelomu měsíců leden a únor
2009 zamezil obžalovanému k přístupu do sídla společnosti, následně spolupracoval výhradně
s konkurzním správcem LAV Lakomý s.r.o. JUDr. Hradilem. Ze sídla společnosti žádné
šanony s účetnictvím neodvážel. Pouze, s ohledem na archivační povinnost, v roce 2010
převezl veškeré listiny dlužníka do Centrální archivační služby v Přerově. K dotazu předsedy
senátu svědek uvedl, že Bc. O. je vyšetřovatel, který celou věc řešil. V roce 2010 z důvodu
pronájmu areálu převezli v rámci archivační povinnost oba archivy z Řepčína do Centrální
archivní služby do Přerova a následně si svědek pamatuje, že ho policie požádala o vydání
dokumentů, ale už si nepamatuje konkrétně, kterých. Svědek jim udělil souhlas a policie si
z archivu v Přerově ty doklady vyžádala. Svědek opět není schopen říct konkrétně které, ten
souhlas byl navíc formulován obecně. Mgr. Martinákovou zná, je také z Přerova a pracuje ve
stejné branži. Je také pravdou, že Mgr. Martináková má smluvní vztah s matkou svědka, je to
její daňová poradkyně. Svědek ale s Mgr. Martinákovou nechodí na kávu, nejezdí spolu na
dovolené. Daňovou povinnost svědka zpracovává účetní kancelář matky svědka a této účetní
kanceláři dělá daňového poradce Mgr. Martináková. S touto věcí svědka Mgr. Martináková
nekontaktovala, odkud čerpala podklady pro svůj posudek, svědek neví. Zřejmě v archivu
v Přerově, ovšem svědek neví, jestli jí k tomu dával souhlas nebo ne. Insolvenční řízení je
nyní v takovém stavu, že dosud není zpeněžen veškerý majetek, hlavně areál v Řepčíně. Na
-pokračování-
15
28T 12/2011
nemovitosti v Řepčíně bylo zástavní právo ve prospěch největšího věřitele ČSOB a.s. a pak
zástavní právo na věřitele CZ Credit real. Také zástavní právo ve prospěch pana P., který tu
pohledávku ale prodal a zástavní právo přešlo pro pana Z. U opětovného výslechu svědek Ing.
Beneš uvedl, že v roce 2009 v únoru nebo březnu mu byly předány sestavy účetnictví za
období 2005-2008 v AK Mgr. Ing. Konečného. Bylo mu to předáno v elektronické podobě za
přítomnosti obž. L. na CD s daty, na němž byla rozvaha, výkaz zisků a ztrát a jednotlivé účty.
Byl o tom sepsán předávací protokol. Při zpracování účetních dokladů úpadce, které svědek
převzal, využil svědek služeb třetích osob, zpracovávala to paní P. Spol. Reticulum, pan Š. a
pan K. se na tom nepodíleli. Reticulum v insolvenčním řízení vystupuje jako věřitel a
v žádném případě s nimi nespolupracoval. Po prohlášení konkurzu v listopadu 2008 svědek
dorazil za obž. L. do Řepčína, kde dohodli další postup ve věci. Vzal si klíče, ale vzhledem
k tomu, že prostory byly pronajaty spol. HOPAX, nebylo možné posbírat všechny klíče od
celého areálu a areál zamknout. S paní I. svědek jednal, protože zpracovávala účetnictví a
jednali o tom, jaké doklady má svědkovi připravit. Pokud jde o server, kde měla být data
týkající se účetnictví, tak svědek v rámci součinnosti vyzval pana P. ze spol. HOPAX, aby mu
server předal s tím, že si svědek z toho stáhne potřebná data, která se týkají společnosti
Vratislav Lakomý autodoprava a poté bude server vrácen. Pan P. svědkovi vyšel vstříc a
server mu poskytl, ale když ho svědek poslal do Prahy do spol. Vision, tak se svědkovi vrátil
server se zprávou, že ze serveru nelze žádná data získat. Svědek není specialista a neví, co
s tím bylo. Pokud jde o uspokojení pohledávek, svědek u hlavního líčení 16.4.2015 uvedl, že
stojí před konečnou zprávou, v současné době bylo vymoženo asi 1,5 milionu Kč, z toho bylo
zajištěno pro ČSOB asi 800.000 Kč. Z ostatního realizovaného majetku nebyl zatím nikdo ani
částečně uspokojován. Mají zpeněžený ten areál, kde je ČSOB jako zajištěný věřitel, takže ti
budou zcela jistě uspokojeni, jenom se nyní baví o tom, v jakém pořadí, protože je tam
incidenční spor o pořadí toho zajištění. V této chvíli je vydáno usnesení krajského soudu, dle
kterého se má vyplatit ČSOB 14 milionů Kč a CZ Credit real 1 milion Kč, přičemž ČSOB se
proti tomu odvolala, protože chce celých 15 milionů.
Svědek JUDr. Otto Hradil u hlavního líčení (č.l. 8141v-8143) vypovídal v zásadním
shodně jako v přípravném řízení (č.l. 2564-2569) a dodal, že vymáhal asi 60 až 70
pohledávek, některé byly nedobytné, např. asi tři ve Španělsku apod., protože nebyly ani
podklady. Ve většině případů asi až na dva, tři, byly přiznány soudem a nyní je to otázka
výkonu rozhodnutí, event. jednají o prodeji pohledávek se zástupcem věřitelů. Na všechny
pohledávky je zástavní právo ČSOB a.s. Svědek uvedl, že 23.10.2008 byl jmenován správcem
konkurzní podstaty společnosti LAV Lakomý s.r.o. Svědek kontaktoval jednatele a následně
navštívil sídlo firmy, kde se seznámil s paní I., účetní firmy. Svědek také jednal za společnost
LAV Lakomý s.r.o. s obžalovaným, který měl k tomuto vystavenou plnou moc od jednatele
společnosti Václava L. S tím svědek ale jednal také. Ve firmě byla spousta účetních a
obžalovaný mu představil paní I. a řekl, že tam zpracovávají účetnictví i pro jiné firmy.
Ohledně předávání účetnictví jednal svědek s paní I. Svědek zjistil, že pohledávky byly ve
výši 9.551.290,98 Kč. Byl sepsán majetek za 347.772,- Kč a na účtu bylo 8.675,85 EUR.
Přihlásilo se asi 21 věřitelů, z toho dvě pohledávky svědek odmítl, jedna z nich byla
pohledávka obžalované. Účetnictví společnosti mělo být předáno na počátku roku 2009, měla
se na tom podílet i paní I., ale ta počátkem roku 2009 odešla ze společnosti LANDY spol. s
r.o. do společnosti HOPAX s.r.o. Proto se svědek opětovně obrátil na obžalovaného se žádostí
o předání úplného účetnictví, k tomu ale nedošlo. Obžalovaný to odůvodňoval tím, že na jeho
-pokračování-
16
28T 12/2011
osobu byl prohlášen konkurz a má zakázaný vstup do areálu společnosti, a proto se
k účetnictví společnosti LAV Lakomý s.r.o. nedostane. Svědek proto kontaktoval Ing.
Beneše, konkurzního správce obžalovaného, od něj zjistil, že v elektronické formě bylo
účetnictví zničeno a fyzicky Ing. Beneš obdržel pouze část účetnictví. Svědek musel
prostřednictvím své účetní provést rekonstrukci účetnictví společnosti LAV Lakomý s.r.o.,
přičemž rekonstrukce účetnictví nebyla ukončena, podařilo se dokončit rok 2008. Svědek
zahájil asi 50 soudních sporů za účelem vymožení 99 pohledávek. Největší pohledávka byla
ve výši 4,5 milionu Kč za fyzickou osobou Vratislav Lakomý - LAV. Tuto pohledávku Ing.
Beneš uznal. Zbývající pohledávky jsou ve výši cca 5 milionů Kč, svědek se je snaží vymoci,
ale daří se mu to pouze částečně. Svědek uvedl, že ještě na podzim 2008 pro něho paní I.
tiskla některé účetní doklady, přičemž údaje v těchto seznamech neobsahovaly žádné
zkreslené nebo nepravdivé informace. Obžalovaný pro svědka nic netisknul. Svědek z paní I.
získal dojem, že má o účetnictví absolutní přehled. Spolupráce s paní I. byla velmi dobrá,
z obžalovaného svědek nemohl nic vydolovat, v té době byl ve zhoršeném fyzickém i
psychickém stavu ze zdravotních důvodů a svědek měl dojem, že ani neví, kde to je. K dotazu
předsedy senátu svědek uvedl, že policii předal vše, co měl k dispozici. Jemu ale nebylo
předáno kompletní účetnictví. Svědek jezdil do Řepčína, kde byl archiv a podařilo se mu
dohledat asi 70% potřebných dokladů. Konkurz není úplně dokončen. Na jednom účtu bylo
zjištěno aktivum 8.000 Eur a na druhém asi 100.000 Eur a 9,5 milionu Kč pohledávek, ale
z toho 4,5 milionu Kč jsou na fyzickou osobu podnikatele, který když byl v insolvenci, tak to
svědek přihlásil a nyní čeká, co z toho bude z hlediska prodeje od insolvenčního správce Ing.
Beneše. Zbývající pohledávky, ke kterým sehnal podklady, svědek zažaloval. Na účtech nyní
mají asi 2 miliony Kč, něco vymoženo a z vyhraných sporů, přihlášeno k dalším insolvencím
je kolem 7 milionů Kč. Přihlášených věřitelů bylo 22, ale aktivních je asi 20, kde byly uznány
pohledávky, a tak přihlášený rozsah byl 69 milionů, z toho byl největší zajištěný věřitel
ČSOB a.s., kde bylo asi 60 milionů Kč. Všechny pohledávky, které se vymáhají, jdou pro
tohoto zajištěného věřitele. Pokud jde o rekonstrukci účetnictví, tak to svědek domluvil
s firmou EDUKA CONSULT, s.r.o. K dotazu, za které roky se podařilo rekonstruovat
účetnictví, svědek uvedl, že se snažili navázat na rok 2008, tedy od roku 2009. Doklady za
léta 2006 a 2007 nemají, bylo tam jenom něco a to svědek předal znalkyni. Také ty doklady,
které měl svědek k dispozici, předával policii kpt. O.
Svědek Ing. Pavel M. u hlavního líčení (č.l. 8143v-8144v) uvedl, že v letech 1996 a
1997 působil ve firmě Vratislav Lakomý - LAV jako externí poradce. V letech 2005 a 2006
byla firma Vratislav Lakomý - LAV držitelem certifikátu ISO a svědek se podílel na jejím
systému řízení jako externí poradce, konzultant tam působil až do roku 2006 nebo 2007.
Svědek s touto firmou nikdy neměl smlouvu a práci dělal zdarma, toto dělal natruc bývalým
obchodním partnerům K. a Č. Svědek se dále ve své výpovědi vyjádřil k organizaci a
fungování firmy Vratislav Lakomý - LAV. Svědek si již není jistý, kdy jeho spolupráce
s firmou skončila, v té době firma Vratislav Lakomý - LAV existovala, ale měla velké
problémy, což možná souviselo s krizí v dopravě a potom fúzovala s jinou firmou, snad
HOPAX s.r.o. Pro společnost HOPAX s.r.o. svědek nikdy nepracoval a ohledně fúze HOPAX
a LAV nic nevyřizoval. Svědkovi není známo, za jakých podmínek fúze proběhla, on se na
tom nijak nepodílel. Obžalovaná se na podnikání obžalovaného, jakožto fyzické osoby
Vratislav Lakomý - LAV, nepodílela jakožto zaměstnanec. Jak fungovalo spojení mezi oběma
manžely, to svědek neví. Pouze ví, že úzce spolupracovali. Svědek ví o úvěrech Vratislav
-pokračování-
17
28T 12/2011
Lakomý - LAV u bank pouze z doslechu. Hlavní účetní, která zpracovávala účetnictví, se
jmenovala I. Svědek si již nevzpomene, kdy byli ve firmě naposledy auditoři, myslí si, že to
bylo někdy v roce 2006. Obž. L. byl ten, kdo ve firmě rozhodoval. Svědek neviděl L. nikdy
pracovat na počítači, od něho viděl jenom ručně psané poznámky.
Svědek Ing. Martin Koubek u hlavního líčení (č.l.8144v-8145v) uvedl, že obžalovaný
ho oslovil v roce 2008, aby mu zpracoval insolvenční návrh na jeho fyzickou osobu. Svědek
následně dospěl k závěru na základě této své činnosti, že Vratislav Lakomý - LAV je
insolventní a při návštěvách ve firmě na základě poznatků z účetnictví vyhotovil insolvenční
návrh. Svědek byl asi 5x nebo 6x ve firmě, přístup do počítače s účetnictvím mu umožňovala
paní I., která mu byla představena jako hlavní účetní. V účetnictví se z té firmy orientovala
nejlépe. Na údaje k dobytnosti pohledávek se svědek dotazoval obž. L. i účetních a vyjadřoval
se k tomu obžalovaný i účetní. V době, kdy svědek jezdil do firmy, tam obžalovaný už
většinou nebyl. Obžalovaný účetnímu systému v počítači podle svědka nerozuměl a svědek
vypozoroval určitou averzi mezi obžalovaným a svědkyní I.
Svědek Stanislav V. u hlavního líčení (č.l.8147) uvedl, že pracoval ve firmě Vratislav
Lakomý - LAV jako technik od roku 1998 až do zániku firmy. Nejdříve měli 12 aut, následně
provozovali 65 souprav. Jeho nadřízenými byli obžalovaný a obžalovaná, obžalovaná byla
pro svědka hlavní účetní, s ní se vždy řešily peníze. Dávala svědkovi i hotovost na diety
řidičů. Účetních tam bylo jinak hodně a střídalo se to. Byly to paní B. a I., která působila ve
firmě až ke konci. Poslední tři roky svědek už podklady pro účetnictví nedával obžalované,
ale paní I. Pokyny pro jeho práci technika dostával svědek od obžalovaného. Obž. L. hlídala
účetnictví. Zásadní rozhodnutí ve firmě dělali obžalovaný a obžalovaná. Obžalovaný
zpočátku o počítačích nevěděl skoro nic. RNDr. K. do firmy chodila, účetní u ní byly na
školení, jestli byla daňovou poradkyní, to svědek neví. V letech 2007 až 2008 tam byl pan S.
asi půl roku, obžalovaný jim řekl, že mu mají ve všem vyhovět. Svědek se domníval, že se
jedná o ekonoma. Pana Š. staršího tam svědek párkrát viděl, mladšího tam neviděl. Ing. M.
jim dělal ISO. Byl tam třeba týden, kdy je zaškolil, říkal jim, co mají dělat a pak tam půl roku
nebyl.
Svědek Zdeněk Š. u hlavního líčení (č.l. 8147-8150) uvedl, že se obžalovaní znali
s jeho rodinou a stýkali se. Obžalovaný potřeboval přefinancovat leasing kamionu, to bylo
prostřednictvím spol. Reticulum. Svědek je předseda představenstva spol. Reticulum, a.s.
Jednalo se o částku asi 15 nebo 30 milionů Kč. Z jejich pohledu tehdy nebyl jediný důvod
neposkytnout jim krátkodobé financování. Čísla byla perfektní, vykazovali zisk. Reticulum
tam byla činná v letech asi 2006 až 2008. V roce 2008 ale na sebe dali návrh na insolvenci, to
se týká obžalovaného, jakožto fyzické osoby. Pokud jde o úvěr u UniCredit Bank, a.s. ve výši
35 mil. Kč, tak ten byl podle svědka vyčerpán na základě falešných faktur. Obžalovaný podle
svědka neuměl pořádně ovládat počítač, z toho, jak to vnímal svědek, tak se věnoval spíše
technickým věcem, autům, jejich opravám a shánění práce. Rozhodně se podle svědka také
nevyznal v účetnictví. Ženy, které pracovaly na účtárně, obžalovaného navíc neměly rády a
hned tak něco by pro něj neudělaly. Mezi účetní I. a obžalovaným byla velká nenávist, nebyli
schopni spolu komunikovat. I. měla na vyzvánění nějakou sprostou hlášku, když volal
Lakomý, telefon říkal, že volá „pohlavní orgán“. Ty účetní byly zaměstnané, pokud svědek ví,
u společnosti LANDY spol. s r.o. Pokud někdo z obžalovaných uměl ovládat počítač, něco
-pokračování-
18
28T 12/2011
uměl z účetnictví a měl dobrý vztah s účtárnou, tak to byla obžalovaná. Ta byla také jedinou
jednatelkou a majitelkou společnosti LANDY spol. s r.o. Podle svědka se ani jeho společnosti
ani ostatním věřitelům neměly dostat do rukou takové výkazy, kterými byli podvedeni.
Svědek uvedl, že nemůže sice tvrdit, že by obžalovaná zkreslovala údaje v účetnictví, ale byla
jednatelkou společnosti, která účetnictví dělala i pro obžalovaného. Také podle svědka není
možné, aby se ve firmě obžalovaného ztratilo tolik peněz za šest měsíců. Svědek také
zaznamenal způsob, jakým byla firma obžalovaného předána správci konkurzní podstaty, ten
areál byl pronajatý firmě HOPAX s.r.o., tato společnost během pár dní odvezla nábytek,
server, kde bylo účetnictví, ústřednu, telefony, radiátory, v dílně nezůstal ani šroubovák.
Účetnictví zůstalo na hromadách na zemi. Správce konkurzní podstaty má sice nějaké šanony
s účetnictvím, ale to účetnictví bylo v elektronické podobě na serveru a podle svědka
obžalovaní pár dnů před konkurzem ten server prodali jiné firmě a to už se pak nedala
účetnictví dát dohromady. Pan S. byl zaměstnanec svědka a v roce 2008, kdy obžalovaný
Reticulu nic nevracel, tak ho svědek poslal do firmy obžalovaného, aby zjistil, jaký je
skutečný stav. Společnost Reticulum, a.s. měla zastavené kamiony obžalovaného, ale byť
měli originály technických průkazů u sebe, tak tyto předali nějaké zaměstnankyni údajně
k registraci na mýto a ty originály technických průkazů včetně kamionu se jim ztratily.
Obžalovaní používali účetní software Vision ale S. s tímto neměl zkušenost. Svědek uvedl, že
je pro něj hrozné být u soudu pět let poté, co se to stalo, přičemž vidí, jak obž. L. bydlí ve své
vilce, kde bydlel, má ji přepsanou na bývalého zaměstnance a je v pohodě.
Svědek Ing. Mgr. Igor S. u hlavního líčení (č.l. 8150-8152v) uvedl, že se do styku
s obžalovanými dostali tak, že společnost Ing. Š. úvěrovala obžalovaného podnikajícího,
jakožto fyzická osoba Vratislav Lakomý - LAV. Svědek pracoval pro pana Š. a pak byl
zaměstnanec v jeho společnosti Reticulum, a.s. a dostal za úkol nějakým způsobem sanovat
situaci ve firmách obžalovaných. Hlavně se jednalo o fyzickou osobu Vratislav Lakomý -
LAV, ale na stejné adrese sídlily i společnosti LAV Lakomý, s.r.o. a LANDY spol. s r.o. Bylo
to někdy v červnu 2008 a svědek tam byl asi dva měsíce. Pan Š. sehnal původně obžalovaným
úvěr na přefinancování nějakého leasingu a ty peníze společnosti Reticulum nebyly vráceny.
Na jaře 2008 byl obžalovaný v nemocnici, tvrdil, že sice nemají provozní problémy, ale mají
nepřefinancované cizí zdroje, resp. pohledávky, a nejsou schopni na ty pohledávky získat
financování. Podle svědka toto je u obdobných společností normální, proto se jim to jevilo
jako problém provozní a nikoli, že by byla firma v úpadku. Úkolem svědka bylo postarat se o
peníze, které tam byly, získat provozní financování a dát do pořádku účetnictví tak, aby mohl
vrátit peníze, které dlužil Reticulu a nebo dalším subjektům napojeným na pana Š. Svědek
ohledně účetnictví spolupracoval i s paní I. Ta svědka neměla moc ráda, protože v účetnictví
byly falešné faktury a těch tam bylo hodně. Ty falešné faktury byly vystaveny firmou
Vratislav Lakomý - LAV, přičemž úvěr od UniCredit Bank, a.s. byl zaručen pohledávkami,
kdy ty faktury byly vystavené na společnosti, které buď neexistovaly, nebo byly v insolvenci.
Bylo to uděláno dosti primitivním podvodem, jednalo se o celkovou částku asi 15 mil. Kč,
možná i víc. Podle svědka to v tom účetnictví svítilo. Svědek uvedl, že se paní I. ptal, od koho
dostala pokyn, aby nafukovala pohledávky, přičemž I. mu řekla, že to dostala jako pokyn od
šéfů, ale svědek neví, od koho. Paní I. byla zaměstnankyně LANDY spol. s r.o., která patřila
obžalované, ale reálně dělala pro fyzickou osobu Vratislav Lakomý - LAV. Paní I. měla k
obžalovanému negativní vztah, muselo jí docházet, že jak se tam to účetnictví vede, že to není
v pořádku. Minimálně některých věcí si I. musela všimnout. Vystupovala s despektem k obž.
-pokračování-
19
28T 12/2011
L. a obž. L. byla jediný člověk, kterého byla schopna nějak respektovat. Podle svědka nebyl
obžalovaný schopen se o účetnictví starat, moc tomu nerozuměl. Když už bylo evidentní, že
se ten průšvih nepodaří zakrýt, tak firmu přepsali na otce pana L. Když svědek ve firmách
obžalovaných skončil, tak si žádné účetní doklady nebral, měl k nim sice přístup, ale nic si
neodnášel. To, co zjistil ve firmách obžalovaných, svědek konzultoval s panem Š., byl také
jeho zaměstnanec. Nakonec působení svědka v těchto firmách ubylo jasné, že se obžalovaný
nevyhne insolvenci. To všechno konzultovali i s obžalovaným. V té době se tam také
vyskytoval věřitel pan P. a podle svědka, než ve společnosti Reticulum došli k nějakému
řešení, tak obžalovaný a P. tu společnost rozkradli. Obžalovaný P. podepsal příjmové doklady
asi na 20 mil. Kč, částečně společnosti HOPAX s.r.o., částečně fyzické osobě a převedl na něj
dům. Kamiony, které byly reálně použitelné, se nepsaly na společnost HOPAX s.r.o. Pokud
svědek hovořil o rozkradení společnosti, tak měl na mysli P. a obžalovaného, jestli do toho
zasahovala i obžalovaná, to svědek neví. O těch podvodech v účetnictví ve vztahu
k pohledávkám informoval i obžalované. Obžalovaní mu k tomu řekli, že to existuje, že je to
reálné, že jsou to sankční faktury a že se dá očekávat, že se zaplatí. Pokud jde o obžalovanou,
tak tato měla přehled o financích, starala se o účetnictví a vládla hotovostí. Pokud svědek
potřeboval něco ohledně účetnictví a bylo to na základě žádosti obžalovaného, tak ho
vyhodili, až když měl dobrozdání od obžalované, tak byli ochotni s ním mluvit. Na základ
pokynů L. účetní nechtěly dělat nic. Svědek uvedl, že společnost vykázala v roce 2007 zisk,
tvářila se, že má pohledávky asi za 60 mil. Kč. Podle svědka i auditor, pokud by dostal stejné
podklady jako oni, tak by jim věřil, musel by se dívat hlouběji do účetnictví a srovnávat to
s realitou, pak by musel přijít na to, že účetnictví není odrazem skutečnosti.
Svědek Bc. Radek O. u hlavního líčení (č.l. 8133v-8135v) uvedl, že si nejdříve
prostřednictvím insolvenčních správců vyžádal listinné podklady, a to faktury vydané nebo
obdržené. Asi to byly faktury vydané. U fyzické osoby L. se faktury nacházely již u nějaké
archivní služby, kam ho odkázal insolvenční správce Ing. Beneš. Svědek podklady obdržel,
provedl fyzickou prohlídku faktur podle čísel a porovnání hodnot, na které byly faktury
vystaveny s hodnotami uvedenými v seznamu pohledávek, které sloužily jako zajišťovací
institut pro získání úvěru u ČSOB a.s. Pokud byl zjištěn rozdíl mezi hodnotami uvedenými
v seznamu u dané faktury a na fyzické listině vystavené faktury, tak svědek vyhotovil
fotokopii a faktury zařadil, jak to bylo podle seznamu pohledávek. Před ty faktury poté, co
vše prošel, svědek zařadil úřední záznam, v kterém jsou shrnuty výsledky šetření svědka.
Těmi analýzami svědek zjistil, že mezi deklarovanou hodnotou, která byla v seznamech a
faktickou hodnotou je velký rozdíl v řádech několika milionů Kč. Svědek nemá ekonomické
vzdělání. Následně se svědek podrobněji vyjadřoval k jednotlivým analýzám na č.l. 6015-
6040, 6497-6541, 6546-6580.
Po výslechu svědka kpt. Bc. O. a svědků Ing. Beneše a JUDr. Hradila dospěl soud
k závěru, že s ohledem na složitost věci, jakož i s ohledem ke skutečnosti, že se nepodařilo
zajistit kompletní účetnictví, k učinění detailního rozboru jednotlivých pohledávek tak, aby
mohlo být s praktickou jistotou ustáleno, které pohledávky byly fingované, které byly
neoprávněně navýšené a které byly postoupeny jiným subjektům, bude zapotřebí přibrat
znalce z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence.
Ze znaleckého posudku z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence (č.l. 7943-8062,
-pokračování-
20
28T 12/2011
včetně opravy na č.l. 8115-8116) a z výpovědi znalkyně Mgr. Dagmar Martinákové u
hlavního líčení (č.l. 8135v-8138 a 8193-8195) vyplývá, že ani spol. LAV Lakomý, s.r.o., ani
fyzická osoba podnikající pod názvem Vratislav Lakomý – LAV, nevedly účetnictví
v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. v platném znění a nepostupovaly v souladu
s vyhláškou č. 500/2002 Sb. K otázce, zda jsou v seznamu pohledávek předložených
Československé obchodní bance, a.s. v souvislosti s uzavřením Smlouvy o úvěru č.
5793/06/5257 ze dne 21.9.2006 mezi Československou obchodní bankou, a.s. a obchodní
společností LAV Lakomý, s.r.o., IČ: 25371762, kdy k těmto pohledávkám byla téhož dne
uzavřena Smlouva o zřízení zástavního práva k pohledávkám č. 5794/06/5257, zahrnuty
jednak neexistující pohledávky a jednak pohledávky s neoprávněně navýšenou nominální
výší, znalkyně uvedla, že došlo k navýšení pohledávek o 773.207 Kč a neexistující
pohledávky jsou v hodnotě 4.226.324 Kč. Postoupené pohledávky v tomto bodě znalkyně
nezjistila. V případě odběratele Antonie M. – MAT zjistila znalkyně neexistující pohledávky
ve výši 127.152 Kč, v případě odběratele CARGOLINK Transporte zjistila znalkyně
navýšené pohledávky ve výši 147.550 Kč a neexistující pohledávky ve výši 3.268.145 Kč,
v případě odběratele CEBIA, spol. s.r.o. zjistila znalkyně navýšení pohledávek ve výši 30.000
Kč, v případě odběratele Dřevocentrum B & H s.r.o. zjistila znalkyně neexistující pohledávky
ve výši 357.522 Kč, v případě odběratele Lubomíra P. neexistující pohledávky ve výši
392.211 Kč, v případě odběratele Persa a.s. zjistila znalkyně navýšené pohledávky ve výši
541.285 Kč a neexistující pohledávky ve výši 81.294 Kč a u odběratele Vratislav Lakomý –
LAV navýšené pohledávky ve výši 54.372 Kč. K otázce, zda jsou v seznamu pohledávek
předložených Československé obchodní bance, a.s. v souvislosti s uzavřením Smlouvy o
úvěru č. 5796/06/5257 ze dne 21.9.2006 a Smlouvy o úvěru č. 5799/06/5257 ze dne 21.9.2006
mezi Československou obchodní bankou, a.s. a fyzickou osobou podnikající pod názvem
Vratislav Lakomý - LAV, IČ: 10072004, kdy k těmto pohledávkám byla téhož dne uzavřena
Smlouva o zřízení zástavního práva k pohledávkám č. 5797/06/5257, zahrnuty jednak
neexistující pohledávky a jednak pohledávky s neoprávněně navýšenou nominální výší a také
pohledávky, které již byly postoupené na základě smluv o factoringové spolupráci třetím
subjektům, dospěla znalkyně k závěru, že došlo k navýšení pohledávek v celkové výši
9.827.160,50 Kč, k zahrnutí neexistujících pohledávek ve výši 3.010.700 Kč a postoupených
pohledávek ve výši 12.738.066,51 Kč. Jedná se konkrétně o odběratele C.H.ROBINSON
EUROPE B.V., kde došlo k navýšení pohledávek o 508.275 Kč, odběratele Croatia-Impex
d.o.o., kde došlo k navýšení o 255.660 Kč, odběratele FLEX TRANS, s.r.o., kde došlo
k navýšení pohledávek o 510.909,25 Kč, odběratele GERBR UNGER, GmbH, kde došlo
k zahrnutí postoupených pohledávek ve výši 242.743,85 Kč, odběratele GERNER Int.
Spedition GmbH, kde došlo k navýšení pohledávek o 339.160 Kč, odběratele HEAVY
TRANS s.r.o., kde byly zahrnuty postoupené pohledávky ve výši 1.609.210,65 Kč, odběratele
HERITAGE INTERNATIONAL, kde došlo k navýšení pohledávek o 1.204.964 Kč,
odběratele HORSTAV Olomouc s.r.o., kde byly zahrnuty postoupené pohledávky ve výši
3.105.603 Kč, odběratele Kaufland Česká republika v.o.s., kde došlo k navýšení pohledávek
ve výši 2.821.132 Kč a k zahrnutí postoupených pohledávek ve výši 2.660.770 Kč, odběratele
Kuhmichel Abrasiv Austria GmbH, kde došlo k navýšení pohledávek o 253.515 Kč,
odběratele Lidl Česká republika v.o.s., kde došlo k navýšení pohledávek o 402.201 Kč,
odběratele LKV WALTER INTERNATIONALE, kde došlo k navýšení pohledávek o
1.187.896 Kč, odběratele MISKA TRANS SPEDITION GmbH, kde došlo k navýšení
pohledávek o 2.049.750 Kč, odběratele Pro Logistik Team, kde došlo k navýšení pohledávek
-pokračování-
21
28T 12/2011
o 112.220 Kč, odběratele SKANSKA DS a.s., kde došlo k zahrnutí neexistujících pohledávek
ve výši 3.010.700 Kč a postoupených pohledávek ve výši 2.701.300 Kč, odběratele
STRABAG a.s., kde došlo k zahrnutí postoupených pohledávek ve výši 7.735 Kč, odběratele
SUPERTRANS S.A., kde došlo k zahrnutí postoupených pohledávek ve výši 1.809.571,62
Kč, odběratele TRANSFORWARDING SK, s.r.o., kde došlo k navýšení pohledávek o
13.118,25 Kč, odběratele Transped Europe GmbH, kde došlo k zahrnutí postoupených
pohledávek ve výši 595.132,39 Kč a odběratele WENZEL LOGISTICS GmbH, kde došlo
k navýšení pohledávek o 168.360 Kč. K otázce, zda jsou v seznamu pohledávek předložených
UniCredit Bank Czech Republic, a.s. v souvislosti s uzavřením Smlouvy o úvěru a dalších
bankovních službách č. 254/07-120 ze dne 13.12.2007 mezi UniCredit Bank Czech Republic,
a.s. a fyzickou osobou podnikající pod názvem Vratislav Lakomý - LAV, IČ: 10072004, kdy
k těmto pohledávkám byla téhož dne uzavřena Smlouva o zajištění postoupením pohledávek
č. 521/07-254/07-120, zahrnuty jednak neexistující pohledávky a jednak pohledávky
s neoprávněně navýšenou nominální výší a také pohledávky, které již byly postoupené na
základě smluv o factoringové spolupráci třetím subjektům, znalkyně uvedla, že došlo
k navýšení pohledávek o 12.024.234,70 Kč, k zahrnutí neexistujících pohledávek ve výši
13.677.320,96 Kč a postoupených pohledávek ve výši 6.873.542,64 Kč. Konkrétně se jedná o
odběratele ACCES SPEDITION AND INTERNATIO, kde došlo k zahrnutí neexistujících
pohledávek ve výši 2.700.000 Kč, odběratele BEN S.L., kde došlo k zahrnutí neexistujících
pohledávek ve výši 7.500.000,96 Kč, odběratele C.H.ROBINSON EUROPE B.V., kde došlo
k navýšení pohledávek o 1.702.297,52 Kč, odběratele CARGO HORTIM, s.r.o., kde došlo
k zahrnutí postoupených pohledávek ve výši 1.836.924,46 Kč, odběratele EST CAMION
s.r.l., kde došlo k navýšení pohledávek o 278.450 Kč, odběratele EUROPEAN GATEWAY
Ltd., kde došlo k navýšení pohledávek ve výši 251.892 Kč, odběratele FLEXTRANS s.r.o.,
kde došlo k navýšení pohledávek o 865.260 Kč a k zahrnutí postoupených pohledávek ve výši
592.918,73 Kč, odběratele GARAN LOGISTIK s.r.o., kde došlo k navýšení pohledávek o
7.642,18 Kč, odběratele GERNER Int. Spedition GmbH, kde došlo k navýšení pohledávek o
744.800 Kč, odběratele HAUPL Speditions GmbH, kde došlo k navýšení pohledávek o
239.040 Kč, odběratele HEAVY TRANS s.r.o., kde došlo k zahrnutí postoupených
pohledávek ve výši 3.026.516,67 Kč, odběratele HEPPNER & OBERNDORFER, kde došlo
k navýšení pohledávek o 105.040 Kč, odběratele HERITAGE INTERNATIONAL, kde došlo
k navýšení pohledávek o 834.118 Kč a k zahrnutí postoupených pohledávek ve výši
640.838,52 Kč, odběratele I&D New Generation Bussiness S.L., kde došlo k navýšení
pohledávek o 268.685 Kč, odběratele JOLI – zemní práce s.r.o., kde došlo k zahrnutí
postoupených pohledávek ve výši 287.736 Kč, odběratele K. Lukáš, kde došlo k zahrnutí
neexistujících pohledávek ve výši 152.320 Kč, odběratele P&O FERRYMASTERS BV, kde
došlo k navýšení pohledávek o 133.775 Kč, odběratele Pro Logistik Team, kde došlo
k navýšení pohledávek o 156.240 Kč, odběratele QUEHENBERGER ROAD + RAIL Gr, kde
došlo k navýšení pohledávek o 322.710 Kč, odběratele Spedition S. Gross GmbH, kde došlo
k navýšení pohledávek o 385.668 Kč, odběratele SUPERTRANS S.A., kde došlo k zahrnutí
neexistujících pohledávek ve výši 3.325.000 Kč, odběratele TOP CHEM, kde došlo
k navýšení pohledávek o 1.007.970 Kč, odběratele Transdanubia Speditions, kde došlo
k navýšení pohledávek o 318.630 Kč, odběratele Transped Europe GmbH, kde došlo
k navýšení pohledávek o 2.075.262 Kč, odběratele Transportes Antonio Gallego, kde došlo
k navýšení pohledávek o 1.866.865 Kč a k zahrnutí postoupených pohledávek ve výši
488.608,26 Kč, odběratele TRANSPORTS KRZYSZOF ALTIMIF, kde došlo k navýšení
-pokračování-
22
28T 12/2011
pohledávek o 266.250 Kč, odběratele VASCO BOHEMIA, s.l., kde došlo k navýšení
pohledávek o 134.700 Kč a odběratele WENZEL LOGISTICS GmbH, kde došlo k navýšení
pohledávek o 158.940 Kč. Znalkyně uvedla, že účetnictví nacházející se u insolvenčního
správce společnosti LAV Lakomý, s.r.o. JUDr. Hradila, je nekompletní, znalkyni se
nepodařilo zajistit účetní výkazy za období roku 2006 a 2007. Účetnictví fyzické osoby
Vratislav Lakomý – LAV je uloženo v Přerovské archivní s.r.o. a je značně rozsáhlé, ale je
evidentní, že i zde některé šanony chybí. Znalkyně provedla zkoumání nejen zapůjčených
dokladů, ale i kontrolu dokladů uložených v archivu Přerovské archivní s.r.o. Znalkyně na
závěrech svého posudku setrvala i po seznámení se znaleckým posudkem předloženým
obhajobou Ing. Ivana Bohunovského, kdy byla osobně přítomna u hlavního líčení, kde znalec
Ing. Bohunovský svůj posudek přednesl.
Obhajoba namítla, že znalkyně
Mgr. Dagmar Martináková je vyloučena z podání
znaleckého posudku v trestní věci, a to pro vztah k matce svědka Ing. Roberta Beneše.
Z dotazů na znalkyni Mgr. Martinákovou a na svědka Ing. Beneše vyplynulo, že znalkyně pro
matku svědka Ing. Beneše zpracovává daňové poradenství a toto zpracovává i pro svědka Ing.
Beneše. Znají se, ale jak znalkyně, tak i svědek popřeli, že by se jednalo o známost bližší,
osobního charakteru. Dle § 105 odst. 2 tr. řádu při výběru osoby, která má být jako znalec
přibrána, je třeba přihlížet k důvodům, pro které podle zvláštního zákona je znalec z podání
znaleckého posudku vyloučen. Dle § 11 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a
tlumočnících, znalec (tlumočník) nesmí podat posudek (provést tlumočnický úkon), jestliže
lze mít pro jeho poměr k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo k jejich
zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti. Soud se námitkou obhajoby zabýval a dospěl
k závěru, že znalkyně není vyloučena z podání znaleckého posudku v trestní věci vedené u
Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci pod sp.zn. 28T 12/2011. Pokud jsou
tvrzení znalkyně a svědka Ing. Beneše pravdivá, přičemž soudu nejsou známy žádné další
skutečnosti, které tato tvrzení znalkyně a svědka činila nevěrohodnými, se v případě znalkyně
a svědka jedná pouze o smluvní poskytování služeb a nikoliv blízký osobní vztah. Znalecký
posudek není navíc zpracováván ani ve vztahu k tvrzením svědka Ing. Beneše ani ke
skutečnostem, které by vyplývaly např. z účetnictví svědka Ing. Beneše nebo snad daňových
přiznání tohoto svědka.
Ze znaleckého posudku z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence (č.l. 8161-8168) a
z výpovědi znalce Ing. Ivana Bohunovského u hlavního líčení (č.l. 8192v-8193) vyplývá, že
pokud znalkyně Mgr. Martináková tvrdí, že společnost nevedla účetnictví v souladu se
zákonem č. 563/1991 Sb., je toto tvrzení nepodložené a přehnané. Pokud znalkyně uvádí u
některých pohledávek, že jejich hodnota byla navýšena, pak neuvádí, jaké účetní doklady pro
porovnání z účetnictví společnosti použila. Není pravdou, že by znalkyně prověřila všechny
dostupné materiály, kdy sama znalkyně uvádí, že pro velký rozsah účetních dokladů si
vybrala jen některé účetní doklady, a to dle svého uvážení. Dle znalce je nepochopitelné, jak
mohla znalkyně vyčíslit, že pohledávky byly navýšeny o 38.776.417,50 Kč, kdy znalec
poukazuje na početní chybu znalkyně. Dále znalec poukazuje např. na odběratele Lukáš K.,
kdy tato firma vznikla 23.9.2013 a nemohla tedy být v roce 2007. Podle znalce neměly být
tyto faktury zařazeny jako pohledávky do neexistujících. Znalec Ing. Bohunovský svůj
posudek uzavřel tím, že znalecký posudek č. 206-5/2013 vypracovaný znalkyní Mgr. Dagmar
Martinákovou, je diletantská práce plná chyb a není objektivní. Znalec Ing. Bohunovský na
-pokračování-
23
28T 12/2011
závěrech svého posudku setrval i u hlavního líčení, a to i poté, co vyslechl, jak se k jeho
výtkám vyjádřila znalkyně Mgr. Dagmar Martináková.
S ohledem na skutečnost, že znalci Mgr. Dagmar Martináková a Ing. Ivan
Bohunovský dospěli k naprosto rozdílným závěrům, musel soud přibrat znalecký ústav
Ostravská znalecká a.s. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu Ostravská znalecká a.s.
(č.l. 8223-8319) a z výpovědí zpracovatelů tohoto posudku prof. Ing. Renáty Hótové, Dr. a
Ing. Martiny Zublové u hlavního líčení (č.l. 8340-8343) vyplývá, že účetnictví fyzické osoby
podnikající pod názvem Vratislav Lakomý – LAV v předloženém rozsahu nesplňuje
požadavky zákona o účetnictví, tedy nelze je považovat za úplné, průkazné, správné,
srozumitelné, přehledné a vedené způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů, a to
zejména s ohledem na absenci prvotních dokladů, především interních, ale také některých
faktur. Účetní sestavy a účetní knihy předložené na CD od Ing. Beneše za roky 2006 a 2007
korespondují s údaji v pořadači označeném „Uzávěrka 2007“ zapůjčeném z archivu. Údaje
z těchto podkladů však naprosto nekorespondují s údaji prezentovanými „oficiálně“
finančnímu úřadu a bankám, přestože účetnictví mělo podléhat auditu. Takovéto rozdíly jsou
samozřejmě nepřípustné. Na základě výše uvedeného lze pouze dovodit, že účetnictví
předložené na CD od Ing. Beneše za roky 2006 a 2007 odpovídající údajům „Uzávěrky 2007“
zajištěné v archivu nebylo podkladem pro údaje uváděné do daňových přiznání daní z příjmů,
ani pro údaje poskytované ČSOB. V případě společnosti LAV Lakomý, s.r.o. účetnictví
v předloženém rozsahu rovněž nesplňuje požadavky zákona o účetnictví, a to zejména
z důvodu absence předepsaných účetních knih, ale také prvotních dokladů, především
interních. V rámci dostupných informací dospěl znalecký ústav k závěru, že byla dodržena
časová kontinuita údajů v předložených „oficiálních“ výkazech, nelze ovšem objektivně
posoudit, zda tyto údaje odrážely věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace
společnosti LAV Lakomý, s.r.o. za roky 2006 a 2007, když nejsou k dispozici relevantní
výstupy z účetnictví. K posouzení, zda jsou v seznamu pohledávek předložených
Československé obchodní bance, a.s. v souvislosti s uzavřením Smlouvy o úvěru č.
5793/06/5257 ze dne 21.9.2006 mezi Československou obchodní bankou, a.s. a obchodní
společností LAV Lakomý, s.r.o., IČ: 25371762, kdy k těmto pohledávkám byla téhož dne
uzavřena Smlouva o zřízení zástavního práva k pohledávkám č. 5794/06/5257, zahrnuty
jednak neexistující pohledávky a jednak pohledávky s neoprávněně navýšenou nominální
výší, dospěl znalecký ústav k závěru, že byly zahrnuty jednak neexistující pohledávky
v celkové výši 4.207.424 Kč a jednak pohledávky s neoprávněně navýšenou nominální výší,
přičemž navýšení představovalo částku 691.922 Kč. Přesný přehled těchto pohledávek je
uveden v tabulce na straně 24-25 znaleckého posudku (č.l. 8246-8247). K posouzení, zda jsou
v seznamu pohledávek předložených Československé obchodní bance, a.s. v souvislosti
s uzavřením Smlouvy o úvěru č. 5796/06/5257 ze dne 21.9.2006 a Smlouvy o úvěru č.
5799/06/5257 ze dne 21.9.2006 mezi Československou obchodní bankou, a.s. a fyzickou
osobou podnikající pod názvem Vratislav Lakomý - LAV, IČ: 10072004, kdy k těmto
pohledávkám byla téhož dne uzavřena Smlouva o zřízení zástavního práva k pohledávkám č.
5797/06/5257, zahrnuty jednak neexistující pohledávky a jednak pohledávky s neoprávněně
navýšenou nominální výší a také pohledávky, které již byly postoupené na základě smluv o
factoringové spolupráci třetím subjektům, dospěl znalecký ústav k závěru, že bylo zjištěno
navýšení nominální hodnoty pohledávek v celkové částce 9.827.182 Kč, neexistence
pohledávek v částce 3.010.700 Kč a případy faktoringu, tedy již dřívějšího postoupení na
-pokračování-
24
28T 12/2011
jiného věřitele v objemu 13.390.405 Kč. Přesný přehled těchto pohledávek je uveden
v tabulce na str. 27-36 znaleckého posudku (č.l. 8249-8258). K posouzení, zda jsou v
seznamu pohledávek předložených UniCredit Bank Czech Republic, a.s. v souvislosti
s uzavřením Smlouvy o úvěru a dalších bankovních službách č. 254/07-120 ze dne
13.12.2007 mezi UniCredit Bank Czech Republic, a.s. a fyzickou osobou podnikající pod
názvem Vratislav Lakomý - LAV, IČ: 10072004, kdy k těmto pohledávkám byla téhož dne
uzavřena Smlouva o zajištění postoupením pohledávek č. 521/07-254/07-120, zahrnuty
jednak neexistující pohledávky a jednak pohledávky s neoprávněně navýšenou nominální výší
a také pohledávky, které již byly postoupené na základě smluv o factoringové spolupráci
třetím subjektům, dospěl znalecký ústav k závěru, že bylo zjištěno navýšení nominální
hodnoty pohledávek v celkové částce 12.195.325 Kč, neexistence pohledávek v částce
152.320 Kč a případy faktoringu, tedy již dřívějšího postoupení na jiného věřitele, v objemu
6.509.686 Kč. Do těchto hodnot nejsou zahrnuty pohledávky, u nichž není k dispozici
původní faktura, správnost údajů však byla ověřena v dostupných účetních sestavách. Přesný
přehled těchto pohledávek je uveden v tabulce na str. 39-55 znaleckého posudku (č.l. 8261-
8277). Pokud jde o stanovisko znaleckého ústavu k závěrům znaleckého posudku z oboru
ekonomika, odvětví účetní evidence soudní znalkyně Mgr. Dagmar Martinákové ze dne
18.9.2013 č. 206 – 5/2013, znalecký ústav uvedl, že znalkyně měla k dispozici podklady
z archivu v Přerově a podklady od JUDr. Hradila, tak, jako znalecký ústav, ale neměla
k dispozici CD s účetními sestavami fyzické osoby Vratislav Lakomý – LAV za roky 2005-
2008, kdy toto CD měl k dispozici znalecký ústav. Pokud jde o posouzení účetnictví fyzické
osoby Vratislav Lakomý – LAV a společnosti LAV Lakomý s.r.o. dospěl znalecký ústav ke
shodnému závěru, jako znalkyně Mgr. Martináková, pouze s výhradou k formulaci, kdy
„Účetnictví v nám dostupném rozsahu nesplňovalo požadavky Zákona o účetnictví Českých
účetních standardů.“ Pokud jde o závěry znalkyně Mgr. Martinákové u otázek 2,3 a 4, pak
znalkyně využila v zásadě shodný přístup, ale rozdíly v konečném vyčíslení vyplývají
z chybných součtů, či chyb při přepisu údajů ve znaleckém posudku Mgr. Martinákové.
V některých konkrétně jmenovaných případech pak znalecký ústav použil jiný přístup týkající
se vyhodnocení neexistence, případně faktoringu pohledávek, kdy tyto rozdíly jsou podrobně
uvedeny na str. 60-68 znaleckého posudku (č.l. 8282-8289). V některých případech se Mgr.
Martináková pohledávkami vůči některým odběratelům (ICOM, LAS Lakomý, OL-TRADE,
PeMa Praha, REFAS a TOMSTAV) ve svém znaleckém posudku vůbec nezabývala. Pokud
jde o závěry znaleckého posudku Ing. Bohunovského, znalecký ústavu uvedl, že tento znalec
evidentně nenavštívil archiv a vůbec se neseznámil s rozsahem podkladů. Znalecký ústav
rovněž souhlasí s přístupem znalkyně, kdy pohledávku s fiktivním odběratelem (i když ostatní
údaje odpovídají) zcela souhlasí, kdy znaleckému ústavu není zřejmé, jak by znalec Ing.
Bohunovský získal plnění, pokud by nevěděl, kdo je skutečným dlužníkem. Rovněž není
znaleckému ústavu vůbec zřejmé, jaký přínos pro zodpovězení otázek zadaných soudem by
měla detailní analýza například mzdových záznamů, či tzv. CMR, kterých jsou v archivu
desítky pořadačů. Za této situace nelze znalkyni vytknout, že dle svého uvážení vyhodnotila,
které podklady jsou pro objektivní závěry podstatné a které nikoliv, když není možné a ani
přínosné detailně analyzovat všechny podklady. Přístup znalce Ing. Bohunovského, kdy
pokud je pohledávka uhrazena, tak „nezáleží“ na skutečném odběrateli, skutečném plnění a
skutečné částce uvedené na faktuře, nebo na jiných oficiálně prezentovaných výstupech (např.
právě v údajích pro banky, u nichž je navíc výslovně potvrzována správnost uváděních
údajů), považuje znalecký ústav za zcela neakceptovatelný. Klamanému subjektu sice nemusí
-pokračování-
25
28T 12/2011
nutně vzniknout škoda, pokud jsou pohledávky skutečnými odběrateli hrazeny, v případě
jejich nezaplacení však nemá tento subjekt možnost své nároky získat, kdy neví, po kom je ve
skutečnosti vyžadovat. Znalecký ústav opakovaně upozornil, že znalec Ing. Bohunovský se
absolutně neseznámil s rozsahem všech podkladů. Znalecký ústav rovněž překvapuje přístup
znalce Ing. Bohunovského, pokud jde o pohledávku Lukáše K., kdy firma s uvedeným IČ
byla založena 23.9.2013. Jedná se o situaci, kdy Vratislav Lakomý – LAV prezentuje v bance
pohledávku za odběratelem, který v dané době vůbec neexistoval, tedy nemohl plnění
přijmout, tím méně být ochotný pohledávku uhradit. Banka jiný údaj o poddlužníkovi nemá,
tedy pohledávku de facto nemůže v rámci ručení vymoci, ale dle znalce Ing. Bohunovského je
vše v pořádku. Znalecký ústav sice souhlasí se znalcem Ing. Bohunovským, že se Mgr.
Martináková dopustila při zpravování mnoha chyb a nepřesností, ale znalcem uváděné
„nepochopitelné závěry“ však vyplývají spíše z jeho nepozornosti při čtení znaleckého
posudku Mgr. Martinákové. Naprosto znalecký ústav nesouhlasí s tvrzením znalce Ing.
Bohunovského, že uvádění nepravdivých údajů o předmětu zajištění svému věřiteli je
v pořádku. Znalec Ing. Bohunovský vycházel z naprostého zlomku podkladů oproti
znaleckému ústavu i Mgr. Martinákové, přičemž se ani nenamáhal si rozsah dostupných
podkladů zjistit. Dle znaleckého ústavu by proto znalecký posudek Ing. Bohunovského neměl
být považován za objektivní.
Podle § 213 odst. 1 tr.ř. byly stranám předloženy k nahlédnutí listinné důkazy, a to
smlouva o úvěru č. 5796/06/5257 (č.l. 7-22), smlouva o úvěru č. 5799/06/5257 (č.l. 23-36),
smlouva o zřízení zástavního práva k pohledávkám č. 5797/06/5257 (č.l. 37-64), smlouva o
úvěru č. 5793/06/5257 (č.l. 68-80), smlouva o zřízení zástavního práva k pohledávkám č
5794/06/5257 (č.l. 81-104), vyčíslení škody ze strany ČSOB, a.s. (č.l. 110, č.l. 2589-2607),
vyjádření pošk. UniCredit Bank, a.s. (č.l. 281-284), smlouva o kontokorentním úvěru
OSTRO0702 (č.l. 288-293), smlouva o úvěru a dalších bankovních službách č. 254/07-120
(č.l. 294-301), smlouva o budoucím vyplnění směnky (č.l. 302-307), smlouva o zajištění
postoupením pohledávek č. 521/07-254/07-120 (č.l. 310-497), upozornění banky na řádné
nedodržování smluvních podmínek (č.l. 489-493, 498, 501-504), vyjádření dotčených
subjektů společnosti AQUASPED, s.r.o. BALUS STAV, a.s., BC LOGISTIK, BARIEX,
s.r.o., BMB OCEL, s.r.o., BORUZA, s.r.o., KAMARO SERVIS, s.r.o., KARGO-HORTIM,
s.r.o., ČECHOSPED, s.r.o., DAMSPED, s.r.o., DÁLNIČNÍ STAVBY PRAHA, DEMOLICE
REAL, s.r.o., DHL EXPRESS, s.r.o., DRINEX OLOMOUC, s.r.o., DT LOGISTIC CZ,
ExlServis CZ, s.r.o., FLEXTRANS, s.r.o., Freemont, HELIANA, spol. s r.o., HEAVI
TRANS, s.r.o., HORSTAV OLOMOUC, IKON TRANSPORT, a.s., KAUFLAND ČR, v.o.s.,
KLIDOS, a.s., LIDL ČR, v.o.s., LOGO TRANS, s.r.o., LOVOSPED, OL-TRADE, s.r.o.,
OLMA, a.s., PST OSTRAVA, a.s., QPOR, a.s., RIMEXI, s.r.o., TRT-TRANSPORT,
SCHENKER, s.r.o., SKANSKA Dopravní stavby, SOLNÉ MLÝNY, a.s., STRABAG, a.s.,
ŠUMAVSKÝ PRAMEN, TALOSA, s.r.o., VÁPENKA VITOUL, VESETA, s.r.o., ASKENT
INTER, s.r.o., CARGO PRAGUE, CEBIA, s.r.o., DŘEVOCENTRUM, PERSEA, a.s.,
PROXIMA 3000 (č.l. 1051-2240), přehled o úhradě pohledávek a seznam přihlášených
pohledávek OSVČ Lakomý - LAV (č.l. 2278-2293), posudek č. 2/2009 Ing. Zdeňka Lukeše
na společnost LAV - Lakomý s.r.o., z jiné trestní věci (č.l. 2382-2460), vyčíslení škody ze
strany UniCredit Bank, a.s. (č.l. 2612), výsledky dožádání o právní pomoc týkající se zjištění
existence pohledávek předkládaných obžalovanými při podávaných žádostech o úvěr (č.l.
2613-5127), výpisy z úvěrového účtu č. 210940914/0300 vedeného ve prospěch OSVČ
-pokračování-
26
28T 12/2011
Vratislav Lakomý (č.l. 5129-5134), výpisy z úvěrového účtu č. 5184873003/2700 vedeného
ve prospěch OSVČ Vratislav Lakomý u UniCredit Bank, a.s. (č.l. 5135-5165), výpisy
z úvěrového účtu č. 515873038/2700 vedeného ve prospěch OSVČ Vratislav Lakomý u
UniCredit Bank, a.s. (č.l. 5166-5190), zpráva o průběhu finančního šetření k osobám
obžalovaných (č.l. 5199-5201), zpráva Factoringu KB a.s., NLB Factoringu, Factoringu ČS,
ČSOB, a.s. Factoringu, Raiffeisenbank a UniCredit Bank, a.s. (č.l. 5245-5287, 5291-5338,
5342-5378, 5382, 5389-5406, 5410-5603), vyžádané písemnosti předložené insolvenčními
správci (č.l. 5606-5611, č.l. 5626-5877), vyjádření dotčených subjektů, společností BASK,
s.r.o., HUDOS, s.r.o., A&S TEAM, s.r.o., BAU LOGISTIC, HIGWAY 66, s.r.o., Exper
Slovakia, Golden Road, I.S.D.B. s.r.o., LAVO, s.r.o., JESUS MARTINEZ, M&B LOGISTIK,
ŠPED TRANS, TOMAS SLUIS, TIREX, s.r.o. (č.l. 5881-6014), daňové doklady k seznamu
pohledávek ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám č. 5797/06/5257 (č.l. 6015-
6496), daňové doklady k seznamu pohledávek ke smlouvě o zřízení zástavního práva
k pohledávkám č. 5794/06/5257 (č.l. 6497-6545), daňové doklady k seznamu pohledávek ke
smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám č.521/07-254/07-120 (č.l. 6546-7351),
uplatnění nároku pošk. ČSOB a.s. (č.l. 7415-7421), úmrtní list Václava L. (č.l. 7431), žádost o
náhradu škody Reticulum a.s. (č.l. 7508-7528), sdělení spol. HOPAX s.r.o. (č.l. 7537), zpráva
ČSOB a.s. (č.l. 7710-7715), zpráva UniCredit Bank, a.s. (č.l. 7718), zpráva Českomoravské
záruční a rozvojové banky, a.s. (č.l. 7721-7723), výsledky dožádání v Řecku ke společnosti
Supertrans SA (č.l. 7793-7914), zpráva k dožádání v Itálii ke společnosti EST CAMION S.r.l.
(č.l. 8081-8107), opis Rejstříku trestů svědkyně I. (č.l. 8206), sdělení Českomoravské záruční
a rozvojové banky, a.s. (č.l. 8406), cenové kalkulace (č.l. 8411-8415), emailová komunikace
(č.l. 8416), sdělení Krajského soudu Ostrava sp. zn. KSOS 38 INS 3794/2008-D20 (č.l.
8417), návrh konečné zprávy a návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli JUDr.
Otto Hradila (č.l. 8418-8422), návrh na vydání usnesení Ing. Roberta Beneše (č.l. 8423-8424),
přehled vymožených pohledávek z majetkové podstaty dlužníka Vratislav Lakomý – LAV
(č.l. 8425) a opis usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 39 INS 3796/2008-B112 (č.l.
8426-8428).
Soud vyžádal správu od společnosti HOPAX s.r.o. týkající se účetnictví fyzické osoby
Vratislav Lakomý - LAV. Společnost HOPAX s.r.o. sdělila (č.l. 7537), že neměli k dispozici
elektronické účetnictví fyzické osoby Vratislav Lakomý - LAV. Zakoupili pouze server HP
Proliant ML 350 v.č. GBJ51303DX. Tento byl zapůjčen správci konkurzní podstaty Ing.
Robertu Benešovi dne 22.5.2009 k ohledání a obnově dat.
Obhajoba obž. L. navrhla doplnit dokazování k působení svědkyně I. ve společnostech
obžalovaného a ke vztahu této svědkyně k obžalovanému, jakož i k rozsahu schopností
obžalovaného ve vztahu k zařizování věcí souvisejících s účetnictvím, a konečně i k tvrzení
svědkyně I. o pokusu obžalovaného ovlivnit ji před její výpovědí před orgány Policie ČR,
navrhla obhajoba vyslechnout svědky Josefa G., Ing. Jiřího Ch., Ing. Dušana K., JUDr.
Čestmíra V., Ing. Josefa H. a Elenu F.
Soud tyto návrhy obhajoby na doplnění dokazování zamítl, kdy je považuje za
nadbytečné. Je třeba uvést, že soud k osobě svědkyně I. a k jejímu působení ve společnostech
obžalovaných oproti návrhu státního zástupce v obžalobě dokazování z podnětu obhajoby
obž. L., ale i z vlastní iniciativy, podstatně doplnil. Soud k návrhu obhajoby vyslechl svědky
-pokračování-
27
28T 12/2011
Ing. Pavla M., Ing. Martina K., Stanislava V., Zdeňka Š. a Ing. Mgr. Igora S., kdy tito svědci
se mimo jiné vyjadřovali i k působení svědkyně I. ve společnostech obžalovaných, jakož i ke
schopnostem obžalovaného ve vztahu k zařizování věcí týkajících se účetnictví, případně i ke
schopnosti obžalovaného pracovat s počítačem, a to zejména ve vztahu k účetním
programům. K osobě svědkyně I. si pak soud vyžádal i opis z Rejstříku trestů, kdy svědkyně
I. nebyla v minulosti soudně trestána. Z takto doplněného dokazování je zřejmé, že
obžalovaný skutečně neuměl pracovat s účetními programy, obecně pokud jde o práci
s počítačem, byly jeho znalosti v rovině velmi laického uživatele. Pokud jde o vztah svědkyně
I. k obžalovanému, je pak z takto provedeného dokazování zřejmé, že vztah svědkyně I.
k obžalovanému nebyl dobrý. Svědkyně I. byla, jak je uvedeno výše, s výsledky takto
doplněného dokazování i seznámena a vyjadřovala se k nim, přičemž i ona připustila, že její
vztah k obžalovanému nebyl dobrý, což svědkyně dávala do souvislosti se skutečností, že po
ní obžalovaný požadoval úpravy seznamu pohledávek předkládaných bankám, s čímž
svědkyně nesouhlasila. Za této důkazní situace proto soud další doplnění dokazování ve výše
uvedeném směru zamítl.
Soud kvůli změně složení senátu provedl dokazování znovu a dokazování doplnil
jednak dle pokynů odvolacího soudu a dále s ohledem na složitost věci, k učinění detailního
rozboru jednotlivých pohledávek tak, aby mohlo být s praktickou jistotou ustáleno, které
pohledávky byly fingované, které byly neoprávněně navýšené a které byly postoupeny jiným
subjektům, soud přibral znalce z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence, přičemž
s ohledem na znalecký posudek zpracovaný na žádost obhajoby bylo nakonec nutné znalecký
posudek nechat zpracovat znalecký ústav. Oproti předchozímu rozhodnutí ve věci bylo tedy
provedeno mnohem rozsáhlejší dokazování. Takto provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě
i v jejich souhrnu a opětovně dospěl k závěru, že provedenými důkazy bylo prokázáno, že se
staly skutky uvedené v obžalobě respektive ve výroku tohoto rozsudku, přičemž tohoto
jednání se dopustili obžalovaní, a to způsobem a za okolností, jak je jim obžalobou kladeno za
vinu.
Pokud jde o existenci smluv o úvěru zajištěných pohledávkami a o poskytnutí úvěrů
uvedených ve výroku tohoto rozsudku pod body 1), 2) a 3) je toto prokázáno nadevší
pochybnost, a to včetně skutečnosti, že žádný z těchto úvěrů nebyl řádně splacen. V tomto
směru je prokázané, že se skutek stal, přičemž se jedná o skutečnosti nesporné, které
nepopírají ani samotní obžalovaní. Obhajoba obou obžalovaných spočívá v tvrzení, že pokud
jde o jednotlivé seznamy pohledávek, tak tyto sice podepsali, ale v dobré víře, že tyto
seznamy obsahují skutečně existující pohledávky, kdy odpovídá i výše těchto pohledávek a že
tyto pohledávky nebyly postoupeny třetím osobám. Obžalovaný L. pak navíc popírá tvrzení
svědkyně I., která všechny seznamy pohledávek zpracovávala, že tyto seznamy pohledávek
byly vyhotoveny na pokyn obžalovaného a to tak, aby Vratislav Lakomý - LAV i LAV
Lakomý s.r.o. získali úvěry. Svědkyně na pokyn obžalovaného pozměnila seznamy
pohledávek, pokud jde o výši pohledávek, jejich existenci, případně uvedení pohledávek,
které byly již postoupeny.
Pokud jde o skutek pod bodem 1) výroku toho rozsudku, pak z listinných důkazů
k úvěru poskytnutému ČSOB, a.s. na základě úvěrové smlouvy č. 5793/06/5257 ze dne
21.9.2006 vyplývá že, předmětem smlouvy bylo poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši 3
-pokračování-
28
28T 12/2011
mil. Kč přičemž z výpisu z úvěrového účtu je patrno, že úvěr byl ze strany společnosti LAV
Lakomý s.r.o. čerpán zejména dne 25.9.2006, přičemž celkem byla využita částka ve výši
2.969.776,80 Kč. Tuto smlouvu podepsala jednatelka společnosti LAV Lakomý s.r.o. obž. L.,
tehdy L. Tento úvěr byl zajištěn mimo jiné smlouvu o zřízení zástavního práva
k pohledávkám č.5794/06/5257, která byla ze strany společnosti LAV Lakomý s.r.o
podepsána rovněž 21.9.2006, a to opět obžalovanou. Nedílnou součástí je Příloha č. 1, která
obsahuje seznam údajných existujících pohledávek společnosti LAV Lakomý s.r.o.
Pravdivost tohoto seznamu je potvrzována razítkem společnosti a podpisem obžalované,
jakožto jednatelky. Ve prospěch zástavního věřitele byly takto zastaveny pohledávky ve výši
5.274.683,25Kč. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu Ostravská znalecká a.s. vyplývá,
že v seznamu pohledávek předložených Československé obchodní bance, a.s. v souvislosti
s uzavřením Smlouvy o úvěru č. 5793/06/5257 ze dne 21.9.2006 mezi Československou
obchodní bankou, a.s. a obchodní společností LAV Lakomý, s.r.o., IČ: 25371762, kdy
k těmto pohledávkám byla téhož dne uzavřena Smlouva o zřízení zástavního práva
k pohledávkám č. 5794/06/5257, byly zahrnuty jednak neexistující pohledávky v celkové výši
4.207.424 Kč a jednak pohledávky s neoprávněně navýšenou nominální výší, přičemž
navýšení představovalo částku 691.922 Kč. Přesný přehled těchto pohledávek je uveden
v tabulce na straně 24-25 znaleckého posudku (č.l. 8246-8247).
Pokud jde o skutek pod bodem 2) výroku toho rozsudku, pak smlouvy o úvěru č.
5796/06/5257 a č. 5799/06/5257 uzavřené dne 21.9.2006 mezi ČSOB, a.s. a Vratislavem
Lakomým - LAV, obžalovaný podepsal osobně, přičemž na úvěrový účet mu byla jako
revolvingový úvěr poskytnuta částka 26 mil. Kč a jak kontokorentní úvěr částka 4 mil. Kč.
Z výpisu z účtu obžalovaného pak vyplývá, že částka 26 mil. byla převedena ve prospěch účtu
obžalovaného č. 210940914/0300 dne 25.9.2006. Taktéž u těchto smluv o úvěru byla
uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k pohledávkám, a to dne 21.9.2006 č.
5797/06/5257 která zajišťovala jak revolvingový tak i kontokorentní úvěr. Podle článku II.
odst. 1 této smlouvy předmětem zajištění mají být pohledávky reálně existující a dle článku
III. odst. 1 předmětné smlouvy se mělo jednat o pohledávky, které nejsou předmětem
postoupení na třetí osoby. Seznam pohledávek je přílohou č. 1, kdy se jedná o pohledávky
v celkové výši 39.135.351,22Kč. Obžalovaný svým podpisem ztvrdil pravdivost a
autentičnost seznamu pohledávek. I v tomto případě seznam pohledávek obsahuje jednak
pohledávky fiktivní, jednak pohledávky s neoprávněně navýšenou nominální výší, a také
pohledávky, které již byly postoupeny na factroringové společnosti. Ze znaleckého posudku
znaleckého ústavu Ostravská znalecká a.s. vyplývá, že v seznamu pohledávek předložených
Československé obchodní bance, a.s. v souvislosti s uzavřením Smlouvy o úvěru č.
5796/06/5257 ze dne 21.9.2006 a Smlouvy o úvěru č. 5799/06/5257 ze dne 21.9.2006 mezi
Československou obchodní bankou, a.s. a fyzickou osobou podnikající pod názvem Vratislav
Lakomý - LAV, IČ: 10072004, kdy k těmto pohledávkám byla téhož dne uzavřena Smlouva o
zřízení zástavního práva k pohledávkám č. 5797/06/5257, bylo zjištěno navýšení nominální
hodnoty pohledávek v celkové částce 9.827.182 Kč, neexistence pohledávek v částce
3.010.700 Kč a případy faktoringu, tedy již dřívějšího postoupení na jiného věřitele v objemu
13.390.405 Kč. Přesný přehled těchto pohledávek je uveden v tabulce na str. 27-36
znaleckého posudku (č.l. 8249-8258).
Pokud jde o skutek pod bodem 3) výroku toho rozsudku, pak ze smlouvy o úvěru a
-pokračování-
29
28T 12/2011
dalších bankovních službách č. 254/07-120 je zřejmé, že tuto smlouvu podepsal dne
13.12.2007 osobně obžalovaný. Celkový rámec úvěru byl stanoven částkou 5 mil. Kč. Z toho
byla částka 5 mil. Kč ve formě kontokorentního úvěru a rovněž byla obžalovanému
poskytnuta zbývající částka, kdy 26 mil. Kč bylo poskytnuto dne 18.12.2007 a 4 mil. Kč bylo
poskytnuto dne 18.1.2008. Tato smlouva o úvěru měla jednu z forem zajištění i smlouvu o
zajištění postoupení pohledávek č. 521/07-254/07-120 ze dne 13.12.2007. Z této smlouvy
vyplývá, že postoupené pohledávky nemají být zatíženy právy třetích osob a není vůči nim
možné uplatnit jakoukoli námitku ze strany dlužníků fyzické osoby Vratislava Lakomý -
LAV. Součástí této smlouvy je seznam postoupených pohledávek, přičemž pravdivost tohoto
seznamu osvědčil podpisem obžalovaný a opatřil ho i razítkem Vratislav Lakomý - LAV.
Podle tohoto seznamu měl obžalovaný zajistit úvěr pohledávkami v celkovém objemu
44.311.032,80Kč. Z listinných důkazů ovšem vyplývá, že tyto pohledávky jsou jednak
fiktivní, jednak mají navýšenou nominální hodnotu, případně byly postoupeny na
faktoringovou společnost. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu Ostravská znalecká a.s.
vyplývá, že v seznamu pohledávek předložených UniCredit Bank Czech Republic, a.s.
v souvislosti s uzavřením Smlouvy o úvěru a dalších bankovních službách č. 254/07-120 ze
dne 13.12.2007 mezi UniCredit Bank Czech Republic, a.s. a fyzickou osobou podnikající pod
názvem Vratislav Lakomý - LAV, IČ: 10072004, kdy k těmto pohledávkám byla téhož dne
uzavřena Smlouva o zajištění postoupením pohledávek č. 521/07-254/07-120, bylo zjištěno
navýšení nominální hodnoty pohledávek v celkové částce 12.195.325 Kč, neexistence
pohledávek v částce 152.320 Kč a případy faktoringu, tedy již dřívějšího postoupení na jiného
věřitele, v objemu 6.509.686 Kč. Do těchto hodnot nejsou zahrnuty pohledávky, u nichž není
k dispozici původní faktura, správnost údajů však byla ověřena v dostupných účetních
sestavách. Přesný přehled těchto pohledávek je uveden v tabulce na str. 39-55 znaleckého
posudku (č.l. 8261-8277).
Z provedených listinných důkazů a zejména ze znaleckého posudku znaleckého ústavu
Ostravská znalecká a.s., které jsou podrobně vyhodnoceny výše je pak zřejmé, že bankám
byly skutečně předloženy nepravdivé seznamy pohledávek a to jak fyzické osoby Vratislav
Lakomý - LAV tak obchodní společnosti LAV Lakomý s.r.o. Rovněž z výpovědi svědka Ing.
Beneše je zřejmé, že v případě fyzické osoby Vratislav Lakomý - LAV bylo zjištěno, že ne
všechny pohledávky existují. Taktéž z výpovědi svědka S. je zřejmé, že v účetnictví
obžalovaného byly nesrovnalosti, byly zde neexistující pohledávky. Z výpovědí svědku Ing.
B. a Petra K. jakož i z listinných důkazů je pak zřejmé, že poškozené ČSOB, a.s. a UniCredit
Bank Czech republic, a.s. by za této situace v žádném případě neposkytly ani obchodní
společnosti LAV Lakomý s.r.o. ani fyzické osobě Vratislav Lakomý - LAV žádný
z předmětných úvěrů. Tyto nepravdivé údaje měly tedy zásadní vliv na to, že poškozené
banky uzavřely předmětné smlouvy o úvěru s výše jmenovanými subjekty.
V návaznosti na závěry znaleckého ústavu pak soud v popisu skutku upravil nejmenší
prokázané zkreslení u skutku pod bodem 1) výroku tohoto rozsudku ve výši 4.899.346 Kč, u
skutku pod bodem 2) výroku tohoto rozsudku ve výši 26.228.286 Kč a u skutku pod bodem 3)
výroku tohoto rozsudku ve výši 18.857.331 Kč.
Pro všechny tři skutky uvedené ve výroku tohoto rozsudku je v prvé řadě zásadní
vyhodnotit věrohodnost výpovědi svědkyně Hany I. V tomto směru je třeba uvést, že
-pokračování-
30
28T 12/2011
svědkyně vypovídá zásadně shodně jako v přípravném řízení, tak i u hlavního líčení přičemž
u hlavního líčení na své výpovědi setrvala i po velmi podrobném dotazování ze strany
obhajoby a zejména ze strany obžalovaného L. Nutno zdůraznit, že svědkyně se k hlavnímu
líčení dostavila opakovaně, přičemž poslední procesně použitelnou u hlavního líčení učinila
za situace, že je v rizikovém těhotenství, kdy by pro ni nepochybně nebylo obtížné získat od
ošetřujícího lékaře omluvu a nedostavit se k hlavnímu líčení. Z opisu z Rejstříku trestů je pak
zřejmé, že svědkyně nebyla v minulosti soudně trestaná. Celá její výpověď se soudu jeví
jakožto naprosto logická, bez zásadních rozporů. Sdělovací schopnost svědkyně je přiměřená
časovému odstupu od projednávané události. Z výpovědí svědků Ing. B. a Petra K. je pak
zřejmé, že o úvěrech jednali zejména s obžalovaným, případně skutku pod bodem 1) výroku
tohoto rozsudku je z výpovědi svědka Ing. B. zřejmé, že bylo jednáno i s obž. L. Pokud přišli
oba svědci, jakož to zástupci bank do styku se svědkyní I., jednalo se pouze o předání
určitých dokladů, kdy hodnocení role Hany I. v celém procesu projednávání předmětných
úvěrů ze strany svědků Ing. B. a Petra K. lze označit, jakož to roli servisní přiměřenou pozici
účetní u obou subjektů podnikání. Z výpovědi svědka S. je pak zřejmé, že svědkyně I. byla
zaměstnankyní společnosti LANDY spol. s r.o. a že byla loajální vůči obžalované naopak
obžalovaného zjevně neměla ráda. Na druhé straně ale, když svědek S. objevil v účetnictví
obžalovaného nesrovnalosti týkající se neexistujících pohledávek tak svědkyně I. mu k tomu
sdělila, že tyto změny udělala ona, ale na základě pokynů nadřízených, které blíže
nespecifikovala. Tyto skutečnosti uváděné svědkem S. pak nepřímo potvrzují výpověď
svědkyně I. Svědkyně I. přitom sama uvedla, že s obž. L. neměla dobrý vztah, což zdůvodnila
právě tím, že po ní obžalovaný požadoval úpravy, o kterých svědkyně vypovídala a svědkyně
s nimi nesouhlasila. Dle názoru soud je pak zcela logické, že vztah svědkyně a obžalovaného
nebyl za takové situace dobrý. Ovšem z provedených důkazů nevyplývají takové skutečnosti,
na základě kterých by bylo možné dovodit, že ze strany svědkyně I. byla vůči obž. L. taková
averze, že by snad svědkyně byla motivována učinit vůči obžalovanému vědomě nepravdivou
výpověď.
Samozřejmě, že svědkyně I. mohla provést změny v seznamech pohledávek svévolně,
svědkyně I. toto ale opakovaně popírá, přičemž z provedených důkazů zejména z výpovědí
svědků Ing. B., Petra K., S. i RNDr. K. by takováto aktivita Hany I. neodpovídala jejímu
postavení vůči obžalovanému podnikajícímu jakožto fyzická osoba i vůči společnosti LAV
Lakomý s.r.o. Svědkyně byla pouhou zaměstnankyní společnosti LANDY spol. s r.o., která
v rámci svého podnikání zajišťovala pro subjekty Vratislav Lakomý - LAV a LAV Lakomý
s.r.o. účetnictví. Svědkyně tedy nebyla v pozici, na základě které by měla osobní zájem na
zmanipulování seznamu pohledávek určeného pro výše uvedené banky. Z provedeného
dokazování pak také nevyplývá žádný jiný motiv, proč by toto měla svědkyně I. učinit. Je sice
pravdou, že svědkyně I. neměla dobrý vztah k obžalovanému, vyplývá to nejen z výpovědi
svědka S. ale i z dalších důkazů, ale ani svědkyně I. tuto skutečnost nepopírá. Nicméně
z provedených důkazů nelze dovodit nic jiného, než negativní vztah pracovníka vůči formálně
klientovi a de facto s ohledem na rodinný charakter podnikání obžalovaných zaměstnavateli.
Kromě antipatie však nelze dovodit takové zásadní spory, kvůli kterým by měla svědkyně I.
úmyslně, svévolně pozměnit údaje určené pro banky. Takovouto úvahu navíc vylučuje i ta
skutečnost, že z provedených důkazů, opět lze poukázat zejména na výpověď svědka S. ale i
jiných, je zřejmé, že svědkyně I. měla vůči obžalované dobrý vztah a byla vůči obžalované
loajální. Neměla tedy v žádném případě motiv vytvořit nepravdivý seznam pohledávek pro
-pokračování-
31
28T 12/2011
společnost LAV Lakomý s.r.o., kde byla jednatelkou právě obžalovaná, která z této pozice
statutárního orgánu za správnost seznamu pohledávek ručila. Smlouvy o úvěru pod body 1) a
2) výroku tohoto rozsudku přitom byly uzavřeny téhož dne 21.9.2006. Z provedených důkazů
je pak zřejmé, že svědkyně I. věděla, že je obžalovaná statutárním orgánem obchodní
společnosti LAV Lakomý s.r.o. Z provedených důkazů je navíc zřejmé, že změny
v seznamech pohledávek byly značně rozsáhlé. Za této situace by svědkyně I., která navíc
k tomuto neměla žádný motiv, musela mít důvodnou obavu, že s ohledem na tak velký rozsah
provedených změn toto zjistí obžalovaní, kdy svědkyně I. nepochybně měla zájem neztratit
zaměstnání. V tomto směru je třeba k výpovědi svědkyně RNDr. K., a to na dotaz
obžalovaného, že účetní měla v uvedené době poměrně dobrou šanci získat práci, uvést že jde
pouze o úvahu v rovině obecné, kdy samozřejmě osoby, které mají na trhu práce lepší
uplatnění nemají zájem o zaměstnání přijít, rozhodně ne za situace, kdy by důvodem ztráty
zaměstnání byla zásadní pochybení. Rovněž tak nemá žádný zaměstnanec zájem přijít o
zaměstnání za situace, že by jeho zaměstnavatel o něm podával negativní reference.
S ohledem na výše uvedené soud proto považuje výpověď svědkyně I. za věrohodnou
a naopak obhajobu obžalovaného za vyvrácenou a účelovou. Je tedy prokázané, že ve všech
třech skutcích uvedených ve výroku tohoto rozsudku to byl obžalovaný, kdo dal pokyn
k úpravě seznamů pohledávek, přičemž z výpovědi svědkyně I. je zřejmé, že takto jednal
zcela zjevně v úmyslu změnit seznamy pohledávek tak, aby obchodní společnost LAV
Lakomý s.r.o. a fyzická osoba Vratislav Lakomý - LAV získaly předmětné úvěry.
Obžalovaný takto pokud jde o skutek pod bodem 1) výroku tohoto rozsudku jednal
v úmyslu opatřit společnosti LAV Lakomý s.r.o. potřebné podklady pro získání úvěru.
V tomto případě s ohledem na své postavení jednatelky to byla obžalovaná, kdo za společnost
LAV Lakomý s.r.o. uzavřela úvěrovou smlouvu a byla to obžalovaná, kdo odpovídal za
pravdivost seznamu pohledávek, ke kterým bylo zřízeno zástavní právo. Z provedených
důkazů je sice zřejmé, že obžalovaná sama o sobě nedávala v tomto směru žádné pokyny, ale
z provedených důkazů je zřejmé, že obžalovaná musela vědět, že je seznam pohledávek
upravený a že neodpovídá skutečnému stavu. Pokud tedy obžalovaná bance předložila
takovýto seznam pohledávek, pak jednala v úmyslu přímém uvést banku v omyl a dosáhnout
uzavření smlouvy o úvěru. V tomto směru je třeba poukázat jednak na výpověď svědkyně I.,
která uvedla, že obžalovaná musela mít povědomost o tom, že se seznam pohledávek
upravuje, protože měla k dispozici pravidelné měsíční výkazy, které byly pravdivé a
vyjadřovaly stav pohledávek a závazků společnosti LAV Lakomý s.r.o. a které se od
pozměněného seznamu určeného pro ČSOB, a.s. odlišovaly. V tomto směru je třeba poukázat
na tu skutečnost, že z listinných důkazů a z citovaného znaleckého posudku znaleckého
ústavu je zřejmé, že v předmětném seznamu pohledávek, který obžalovaná předložila bance
se objevují fiktivní a navýšené pohledávky, přičemž se dle znaleckého ústavu nejedná o
nějakou jednotlivou nepravdivou položku v bezvýznamném finančním objemu, kterou by
snad bylo možné přehlédnout. Z provedených důkazů je navíc zřejmé, že to byla právě
obžalovaná, kdo měl ve společnosti na starost finance a byla to obžalovaná, kdo vedl
společnost LANDY spol. s r.o., která v rámci rodinného podnikání všem podnikatelským
subjektům zajišťovala vedení účetnictví. Kromě výpovědi svědkyně I., lze v tomto směru
poukázat i na výpovědi dalších svědků například svědka S. Právě s ohledem na výpověď
svědka S. má pak soud za vyloučené, že by snad svědkyně I. s ohledem na svou loajalitu vůči
-pokračování-
32
28T 12/2011
obžalované provedla v případě seznamu pohledávek týkajícího se skutku pod bodem 1)
výroku tohoto rozsudku provedla svévolně nějaké změny, které by byly k tíži obžalované.
Z výpovědi svědka Ing. B. je pak zřejmé, že se jednání o předmětném úvěru zúčastnila i
obžalovaná a že to byla obžalovaná, kdo smlouvu o úvěru a smlouvu o zřízení zástavního
práva k pohledávkám za společnost LAV Lakomý s.r.o. s ČSOB, a.s. uzavřela. Obžalovaná
tedy nejenom že znala skutečný stav, pokud jde o výši a existenci pohledávek obchodní
společnosti LAV Lakomý s.r.o. ale také velmi dobře věděla za jakých podmínek je banka
ochotna úvěr poskytnout. Její obhajoba byla takto provedenými důkazy vyvrácena.
Pokud jde o skutky pod body 2) a 3) výroku tohoto rozsudku, pak obžalovaný v těchto
případech jednal sám za sebe jakožto za fyzickou osobu. I v těchto bodech je usvědčován
výše uvedenou výpovědí svědkyně I., kdy výše je podrobně odůvodněno proč soud svědkyni
I. považuje za věrohodnou. Byl to tedy přímo obžalovaný, kdo dal pokyn k vyhotovení
seznamů pohledávek pozměněných tak, aby získal úvěry od ČSOB, a.s. a UniCredit Bank
Czech Republic, a.s. Navíc i u těchto skutků platí pro obžalovaného závěr stejný tak jako
v případě skutku pod bodem 1). V případě skutku pod bodem 2) i 3) výroku tohoto rozsudku
tvoří fiktivní navýšené a postoupené pohledávky dle znaleckého posudku znaleckého ústavu
zásadní část v předloženém seznamu pohledávek. Tedy i v těchto případech platí závěr, že
nejde o jednotlivé nepravdivé položky zanedbatelného finančního objemu.
Je třeba ještě zdůraznit, že soud se v prováděném dokazování soustředil na to, co je
obžalovaným kladeno za vinu obžalobou. Podstatné je tedy, jakým způsobem probíhaly
jednání s jednotlivými bankami, kdo uzavíral předmětné smlouvy, jakým způsobem byly
vyhotoveny předmětné seznamy pohledávek. V návaznosti na to je pak důležité jakým
způsobem byly organizovány a řízeny podnikatelské subjekty Vratislav Lakomý - LAV, LAV
Lakomý s.r.o. ale i LANDY spol. s r.o. V tomto směru soud provedl i doplnění dokazování.
Pro tuto trestní věc pak může mít význam i otázka, kde skončilo účetnictví výše uvedených
subjektů a do jisté míry i otázka, jaké byly hospodářské výsledky LAV Lakomý s.r.o. a
Vratislav Lakomý - LAV v době uzavíraní úvěrových smluv. I v tomto směru soud
dokazování doplnil nad rámec důkazů provedených v přípravném řízení. V žádném případě
ale není podstatné pro toto trestní řízení řešit vztah obžalovaného a společnosti Reticulum, a.s.
zastoupené Zdeňkem Š. rovněž tak není podstatné pro rozhodnutí soudu této trestní věci
zkoumat podrobně proč skončilo podnikání obžalovaného resp. jeho rodinných firem
v insolvenci a konkurzu řešit spory obžalovaného s insolvenčními správci.
Soud považuje za nutné rovněž poukázat na závěry znaleckého ústavu týkající se
znaleckého posudku znalce Ing. Bohunovského. Znalecký ústav uvedl, že tento znalec
evidentně nenavštívil archiv a vůbec se neseznámil s rozsahem podkladů. Znaleckému ústavu
není zřejmé, jak by znalec Ing. Bohunovský získal plnění, pokud by nevěděl, kdo je
skutečným dlužníkem. Rovněž není znaleckému ústavu vůbec zřejmé, jaký přínos pro
zodpovězení otázek zadaných soudem by měla detailní analýza například mzdových záznamů,
či tzv. CMR, kterých jsou v archivu desítky pořadačů. Za této situace nelze znalkyni Mgr.
Martinákové vytknout, že dle svého uvážení vyhodnotila, které podklady jsou pro objektivní
závěry podstatné a které nikoliv, když není možné a ani přínosné detailně analyzovat všechny
podklady. Přístup znalce Ing. Bohunovského, kdy pokud je pohledávka uhrazena, tak
„nezáleží“ na skutečném odběrateli, skutečném plnění a skutečné částce uvedené na faktuře,
-pokračování-
33
28T 12/2011
nebo na jiných oficiálně prezentovaných výstupech (např. právě v údajích pro banky, u nichž
je navíc výslovně potvrzována správnost uváděních údajů), považuje znalecký ústav za zcela
neakceptovatelný. Klamanému subjektu sice nemusí nutně vzniknout škoda, pokud jsou
pohledávky skutečnými odběrateli hrazeny, v případě jejich nezaplacení však nemá tento
subjekt možnost své nároky získat, kdy neví, po kom je ve skutečnosti vyžadovat. Znalecký
ústav sice souhlasí se znalcem Ing. Bohunovským, že se Mgr. Martináková dopustila při
zpravování mnoha chyb a nepřesností, ale znalcem uváděné „nepochopitelné závěry“
vyplývají spíše z jeho nepozornosti při čtení znaleckého posudku Mgr. Martinákové.
Naprosto znalecký ústav nesouhlasí s tvrzením znalce Ing. Bohunovského, že uvádění
nepravdivých údajů o předmětu zajištění svému věřiteli je v pořádku. Znalec Ing.
Bohunovský vycházel z naprostého zlomku podkladů oproti znaleckému ústavu i Mgr.
Martinákové, přičemž se ani nenamáhal si rozsah dostupných podkladů zjistit. Dle znaleckého
ústavu by proto znalecký posudek Ing. Bohunovského neměl být považován za objektivní. Za
této situace znalecký posudek Ing. Bohunovského skutečně vyvolává důvodné pochybnosti
v tom směru, zda nebyl zpracován pouze účelově dle hesla „koho chleba jíš, toho píseň
zpívej“. I pokud by se toto podezření neprokázalo, je dle závěru soud zřejmé, že znalec Ing.
Bohunovský zpracovává znalecké posudky bez náležité pozornosti, nedbale a v mnoha
případech dospívá ke zcela chybným závěrům, jako např. pokud jde o závěr znalce, že pokud
je pohledávka uhrazena, tak „nezáleží“ na skutečném odběrateli, skutečném plnění a skutečné
částce uvedené na faktuře, nebo na jiných oficiálně prezentovaných výstupech, byť by se
třeba jednalo o údaje pro banky, u nichž je navíc výslovně potvrzována správnost uváděních
údajů. Za této situace je pak otázkou, zda by ve vztahu ke znalci Ing. Bohunovskému neměly
být v tomto směru vyvozeny důsledky.
Na základě takto provedeného hodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že obžalovaný
L. svým jednáním uvedeným pod bodem 1) výroku tohoto rozsudku naplnil po objektivní i
subjektivní stránce skutkovou podstatu pomoci k trestnému činu úvěrový podvod dle § 10
odst. 1 písm. c) tr. zákona k § 250b odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zákona ve znění zákona č.
140/1961 Sb., neboť opatřením prostředků poskytl jinému pomoc k tomu, aby při sjednávání
úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé údaje a způsobil tak značnou škodu. Značná škoda je
stanovena v souladu s ustanovením § 89 odst. 11 tr. zákona, kdy tato skutečnost je okolností,
která podmiňuje použití vyšší trestní sazby dle § 88 odst. 1 tr. zákona, neboť pro svou
závažnost podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost. V tomto
jednání obžalovaného dovozuje soud úmysl přímý podle § 4 písm. a) tr. zákona, kdy
obžalovaný výše uvedeným jednáním úmyslně poskytl obžalované pro banku seznam
pohledávek upravený tak, aby společnost LAV Lakomý, s.r.o. získala úvěr, tedy vědomě
veden zištnou pohnutkou porušil zájem chráněný zákonem. Trestnost jednání obžalovaného
byla posouzena dle zákona účinného v době spáchání trestného činu, neboť není pozdějšího
zákona, který by byl pro obžalovaného výhodnější.
Na základě takto provedeného hodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že obžalovaná
Mgr. L. svým jednáním uvedeným pod bodem 1) výroku tohoto rozsudku naplnila po
objektivní i subjektivní stránce skutkovou podstatu trestného činu úvěrový podvod dle § 250b
odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zákona ve znění zákona č. 140/1961 Sb., neboť při sjednávání
úvěrové smlouvy uvedla nepravdivé údaje a způsobila tak značnou škodu. Značná škoda je
stanovena v souladu s ustanovením § 89 odst. 11 tr. zákona, kdy tato skutečnost je okolností,
-pokračování-
34
28T 12/2011
která podmiňuje použití vyšší trestní sazby dle § 88 odst. 1 tr. zákona, neboť pro svou
závažnost podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost. V tomto
jednání obžalované dovozuje soud úmysl přímý podle § 4 písm. a) tr. zákona, kdy obžalovaná
výše uvedeným jednáním úmyslně předložila bance seznam pohledávek upravený tak, aby
společnost LAV Lakomý, s.r.o. získala úvěr, tedy vědomě vedena zištnou pohnutkou porušila
zájem chráněný zákonem. Trestnost jednání obžalované byla posouzena dle zákona účinného
v době spáchání trestného činu, neboť není pozdějšího zákona, který by byl pro obžalovanou
výhodnější.
Na základě takto provedeného hodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že obžalovaný
L. svým jednáním uvedeným pod bodem 2) výroku tohoto rozsudku naplnil po objektivní i
subjektivní stránce skutkovou podstatu zvlášť závažného zločinu úvěrový podvod dle § 211
odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku ve znění zákona č. 40/2009 Sb., neboť při sjednávání
úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé údaje a způsobil tak škodu velkého rozsahu. Škoda
velkého rozsahu je stanovena v souladu s ustanovením § 138 odst. 1 tr. zákoníku, kdy škodou
velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5.000.000,- Kč, přičemž v tomto
konkrétním případě vznikla škoda ve výši 30.000.000,- Kč. V tomto jednání obžalovaného
dovozuje soud úmysl přímý podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť obžalovaný věděl,
že bance překládá nepravdivý seznam pohledávek a činil tak veden zištnou pohnutkou proto,
aby mu pošk. ČSOB, a.s. poskytla úvěr, který postupně ve výši 30.000.000,- Kč vyčerpal a
řádně ho nesplatil, čímž způsobil pošk. ČSOB, a.s. škodu ve výši 30.000.000,- Kč. Tedy
vědomě veden zištnou pohnutkou porušil zájem chráněný zákonem. Trestnost jednání
obžalovaného byla posouzena dle zákona později účinného a nikoliv dle zákona účinného v
době spáchání trestného činu, neboť zákon pozdější je pro obžalovaného výhodnější (§ 2 odst.
1 tr. zákoníku). Dle zákona účinného v době spáchání trestného činu by byl totiž
obžalovanému ukládán trest v trestní sazbě v rozmezí 5 až 12 let, přičemž dle trestního
zákoníku ve znění z.č. 40/2009 Sb. a z.č. 306/2009 Sb. účinného od 1.1.2010 je trestní sazba
v rozmezí 5 až 10 let, tedy zcela nepochybně pro obžalovaného příznivější.
Na základě takto provedeného hodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že obžalovaný
L. svým jednáním uvedeným pod bodem 3) výroku tohoto rozsudku naplnil po objektivní i
subjektivní stránce skutkovou podstatu zvlášť závažného zločinu úvěrový podvod dle § 211
odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku ve znění zákona č. 40/2009 Sb., neboť při sjednávání
úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé údaje a způsobil tak škodu velkého rozsahu. Škoda
velkého rozsahu je stanovena v souladu s ustanovením § 138 odst. 1 tr. zákoníku, kdy škodou
velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5.000.000,- Kč, přičemž v tomto
konkrétním případě vznikla škoda ve výši 34.754.254,90 Kč. V tomto jednání obžalovaného
dovozuje soud úmysl přímý podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť obžalovaný věděl,
že bance překládá nepravdivý seznam pohledávek a činil tak veden zištnou pohnutkou proto,
aby mu pošk. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. poskytla úvěr, který postupně ve výši
34.754.254,90 Kč vyčerpal a řádně ho nesplatil, čímž způsobil pošk. UniCredit Bank Czech
Republic, a.s. škodu ve výši 34.754.254,90 Kč. Tedy vědomě veden zištnou pohnutkou
porušil zájem chráněný zákonem. Trestnost jednání obžalovaného byla posouzena dle zákona
později účinného a nikoliv dle zákona účinného v době spáchání trestného činu, neboť zákon
pozdější je pro obžalovaného výhodnější (§ 2 odst. 1 tr. zákoníku). Dle zákona účinného
v době spáchání trestného činu by byl totiž obžalovanému ukládán trest v trestní sazbě
-pokračování-
35
28T 12/2011
v rozmezí 5 až 12 let, přičemž dle trestního zákoníku ve znění z.č. 40/2009 Sb. a z.č.
306/2009 Sb. účinného od 1.1.2010 je trestní sazba v rozmezí 5 až 10 let, tedy zcela
nepochybně pro obžalovaného příznivější.
Dle opisu z evidence Rejstříku trestů (č.l. 8321) obž. Vratislava L. nebyl obžalovaný v
minulosti soudně trestán. Ze zprávy o pověsti je zřejmé, že obžalovaný nebyl projednán pro
přestupek. Bližší údaje k jeho osobě nejsou uvedeny.
Při stanovení povahy a závažnosti trestného činu soud vycházel z porušení zájmu na
ochraně majetku, přičemž její konkrétní stupeň je snižován skutečností, že obžalovaný L. před
spácháním trestné činnosti vedl řádný život, polehčující okolnost podle § 41 písm. o) tr.
zákoníku. Obžalovanému ovšem přitěžuje, že spáchal více trestných činů, což soud zohlednil
jakožto přitěžující okolnost dle § 42 písm. n) tr. zákoníku.
Trestní sankce byla obž. L. uložena s ohledem na zákonná hlediska ust. § 37 odst. 1, 2
a § 38 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku, přičemž při stanovení druhu a výměry trestu soud vycházel
z ust. § 39 odst. 1, 2, 3, 4 a 7 tr. zákoníku. Soud dospěl k závěru, že pro zachování
přiměřenosti trestní sankce je nutné uložit obžalovanému L. úhrnný trest odnětí svobody v
dolní třetině trestní sazby v trvání 6 let, přičemž obžalovaný byl pro výkon tohoto trestu
zařazen do věznice s ostrahou. S ohledem na skutečnost, že se obžalovaný trestného činu
dopustil v rámci svého podnikání považuje soud za důvodný návrh státního zástupce na
uložení trestu zákazu činnosti, a proto obžalovanému dále uložil podle § 73 odst. 1, 3 tr.
zákoníku s trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu podnikání v oboru koupě zboží za
účelem jeho dalšího prodeje a prodej zboží, dále v oboru mezinárodní zasilatelství a v oboru
silniční motorová doprava a v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodních
korporací s předmětem podnikání koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej zboží,
dále v oboru mezinárodní zasilatelství a v oboru silniční motorová doprava nebo jejich
zastupování na základě plné moci na dobu 7 let. Soud při stanovení druhu a výše trestu
zohlednil ve prospěch obžalovaného i délku trestního řízení.
Dle opisu z evidence Rejstříku trestů (č.l. 8322) obž. Mgr. Dity L. nebyla obžalovaná
v minulosti soudně trestána. Ze zprávy o pověsti je zřejmé, že obžalovaná nebyla projednána
pro přestupek. Bližší údaje k její osobě nejsou uvedeny.
Společenská nebezpečnost jednání obžalované Mgr. Dity L. tkví v porušení zájmu
společnosti na ochraně vlastnických práv, přičemž její konkrétní stupeň je snižován dosavadní
bezúhonností obžalované (§ 33 písm. g) tr. zákona). Přitěžující okolnosti soud u obžalované
neshledal.
Vzhledem k hlediskům ust. § 23 odst. 1 a § 31 odst. 1 tr. zákona se soudu pro dosažení
účelu trestu jeví jako postačující s ohledem na výše uvedené uložit obžalované Mgr. L. trest
odnětí svobody při dolní hranici trestní sazby v trvání 2 let. Soud dospěl k závěru, že zejména
s ohledem na dosavadní bezúhonnost obžalované jsou splněny zákonné podmínky pro
podmíněný odklad výkonu trestu, přičemž s ohledem na výši škody soud stanovil delší
zkušební dobu v trvání 4 let za současného vyslovení dohledu nad obžalovanou. Rovněž v
případě obž. Mgr. L. s ohledem na skutečnost, že se obžalovaná trestného činu dopustila v
-pokračování-
36
28T 12/2011
postavení jednatelky obchodní společnosti LAV Lakomý, s.r.o. považuje soud za důvodný
návrh státního zástupce na uložení trestu zákazu činnosti, a proto obžalované také uložil
podle§ 49 odst. 1 tr. zákona se obžalované ukládá trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu
výkonu funkce statutárního orgánu obchodních korporací nebo jejich zastupování na základě
plné moci, na dobu 5 let. Soud při stanovení druhu a výše trestu zohlednil ve prospěch
obžalované i délku trestního řízení.
Poškozené Československá obchodní banka, a.s. a UniCredit Bank Czech Republic,
a.s. se s jejich nároky na náhradu škody připojily k tr. řízení řádně a včas. Z provedeného
dokazování je zřejmé, že škoda byla poškozeným způsobena v přímé příčinné souvislosti
s protiprávním jednáním obžalovaných, přičemž její výše byla stanovena v souladu
s provedenými důkazy v rámci trestního řízení, kdy tato je i zákonným znakem skutkové
podstaty trestných činů, pro které jsou obžalovaní stíháni.
Ze sdělení Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. (č.l. 7721-7723 a zejména
č.l. 8406) vyplývá, že Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. poskytla z bankovních
záruk plnění ve prospěch věřitele Československé obchodní banky, a.s. pokud jde o subjekt
Vratislav Lakomý – LAV. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. vstoupila namísto
Československé obchodní banky, a.s. do insolvenčního řízení v rozsahu pohledávek ve výši
15.200.500 Kč. Soud se tedy zabýval i nárokem na náhradu škody v případě Českomoravské
záruční a rozvojové banky, a.s., kdy v důsledku trestné činnosti vznikla škoda i této bance, a
to jednáním obž. L. u skutku pod bodem 2) výroku tohoto rozsudku, který se týká o Vratislav
Lakomý – LAV. Pokud jde o skutek pod bodem 1) výroku tohoto rozsudku, tedy o LAV
Lakomý, s.r.o. zůstává nadále poškozenou Československá obchodní banka, a.s.
Z výslechů svědků Ing. Beneše a JUDr. Hradila, ze sdělení Krajského soudu Ostrava
sp. zn. KSOS 38 INS 3794/2008-D20 (č.l. 8417), z návrhu konečné zprávy a návrhu na
vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli JUDr. Otto Hradila (č.l. 8418-8422), z návrhu
na vydání usnesení Ing. Roberta Beneše (č.l. 8423-8424), z přehledu vymožených pohledávek
z majetkové podstaty dlužníka Vratislav Lakomý – LAV (č.l. 8425) a z opisu usnesení
Krajského soudu v Ostravě ze dne 13.11.2014 č.j. KSOS 39 INS 3796/2008-B112 (č.l. 8426-
8428) je zřejmé, že poškozené Československá obchodní banka, a.s. již bylo plněno v rámci
insolvenčního řízení, a to jak v případě LAV Lakomý, s.r.o., tak i v případě insolvenčního
řízení dlužníka Vratislav Lakomý – LAV dle usnesení KS Ostrava ze dne 13.11.2014 č.j.
KSOS 39 INS 3796/2008-B112, kde dle usnesení KS v Ostravě ze dne 23.1.2013 vstoupila do
řízení na místo dosavadního věřitele Československá obchodní banka, a.s. Českomoravská
záruční a rozvojová banka, a.s. Za této situace je zřejmé, že nároky poškozené
Československá obchodní banka, a.s. jsou uspokojovány v rámci insolvenčních řízení,
přičemž pokud jde o poškozenou Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. bude na
této, aby vyhodnotila, zda plnění v případě insolvenčního řízení dlužníka Vratislav Lakomý –
LAV dle usnesení KS Ostrava ze dne 13.11.2014 č.j. KSOS 39 INS 3796/2008-B112 mělo
být přiznáno jí nebo Československá obchodní banka, a.s. Soud dospěl z závěru, že
dokazování v tomto směru by již bylo zcela nad rámec adhezního řízení, a proto poškozené
Československá obchodní banka, a.s. a Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. podle
§ 229 odst. 1 tr. řádu odkázal s jejich nároky na náhradu škody na řízení ve věcech
občanskoprávních.
-pokračování-
37
28T 12/2011
Pokud jde o škodu vzniklou pošk. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. jednáním
obžalovaného L. pod bodem 3) výroku tohoto rozsudku, soud uložil obžalovanému L.
povinnost nahradit poškozené UniCredit Bank Czech Republic, a.s. škodu ve výši
34.754.254,90 Kč, kdy v této výši byla škoda obž. L. prokázána důkazy provedenými
v trestním řízení, přičemž nebylo provedeným dokazováním zjištěno, že by pošk. UniCredit
Bank Czech Republic, a.s. bylo plněno v jiném, např. insolvenčním, řízení nebo bylo již o
nároku této poškozené rozhodnuto v řízení ve věcech občanskoprávních.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do osmi dnů ode dne doručení
jeho opisu prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu
v Olomouci.
Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost
kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo
dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, poškozený,
který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě
škody.
Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku
může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro
porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení
mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí.
Odvolání musí být v uvedené lhůtě nebo v další lhůtě k tomu stanovené
předsedou senátu soudu prvního stupně také odůvodněno tak, aby bylo
patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány
rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.
Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve
prospěch nebo v neprospěch obžalovaného
Olomouc 3. srpna 2015
Za správnost vyhotovení:
Mgr. Eduard Ondrášek v. r
Bc. Klára Zdařilová
předseda senátu