Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Rozsudek'.


                                                                                                                                 Jednací číslo : 28T 12/2011-8458 
 

 
 
ČESKÁ REPUBLIKA  
 
R O Z S U D E K  
J M É N E M   R E P U B L I K Y 
 
 
 
 
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci, rozhodl v hlavním líčení konaném dne 
3.  srpna  2015  v senátě  složeném  z předsedy  Mgr.  Eduarda  Ondráška  a  přísedících  Amose 
Děkaníka a Ing. Pravoslava Kučery  t a k t o : 
 
Obžalovaní  
 
Vratislav  L . , 
 
nar. xxx v xxx, trvale bytem xxx, adresa pro doručování xxx,  
 
Mgr. Dita  L .  (dříve :), 
 
nar. xxx ve xxx, trvale bytem xxx, adresa pro doručování xxx,  
 
j s o u  v i n n i ,  ž e 

-pokračování- 

28T 12/2011 
 
 
obžalovaní Vratislav L. a Mgr. Dita L.: 
1)  dne  21.9.2006  v Olomouci,  na  ulici  Dolní  náměstí  č.  28-29,  na  pobočce  Československé 
obchodní  banky,  a.s.,  IČ:  00001350,  (dále  jen  „banka“),  Mgr.  Dita  L.  (nyní  L.),  jako 
jednatelka  společnosti  LAV  Lakomý,  s.r.o.,  IČ:  25371762,  se  sídlem  Olomouc,  Řepčínská 
250,  okres  Olomouc,  uzavřela  s bankou  Smlouvu  o  úvěru  č.  5793/06/5257,  a  to  na  částku 
úvěrového  limitu  ve  výši  3.000.000  Kč  bez  stanoveného  účelu  čerpání  ve  formě 
kontokorentního úvěru, kdy při uzavírání této smlouvy bance předložila seznam pohledávek 
z obchodního styku společnosti LAV Lakomý, s.r.o., v celkové výši 5.274.683,25 Kč, který jí 
předtím vyhotovil obžalovaný Vratislav  L., a jehož pravdivost stvrdila svým podpisem, kdy 
k těmto  pohledávkám  byla  téhož  dne  uzavřena  Smlouva  o  zřízení  zástavního  práva 
k pohledávkám  č.  5794/06/5257,  přičemž  obžalovaný  Vratislav  L.  do  tohoto  seznamu 
pohledávek z důvodu splnění kritérií pro poskytnutí úvěrové jistiny předem vědomě zahrnul 
jednak  neexistující  pohledávky  a  jednak  pohledávky  s neoprávněně  navýšenou  nominální 
výší,  v důsledku  čehož  bylo  provedeno  neoprávněné  navýšení  hodnoty  zastavovaných 
pohledávek oproti skutečnosti o částku nejméně 4.899.346 Kč, kdy banka bez znalostí těchto 
podstatných  skutečností  poskytla  společnosti  LAV  Lakomý,  s.r.o.,  formou  kontokorentního 
úvěru peněžní prostředky v celkové výši 3.000.000 Kč, které poté postupně v plném rozsahu 
obžalovaná Mgr. Dita L. (nyní L.) vyčerpala, přičemž poskytnutý úvěr nebyl řádně splácen a 
tímto svým jednáním způsobila poškozené bance škodu ve výši 3.000.000 Kč,  
 
obžalovaný Vratislav L.: 
2)  dne  21.9.2006  v Olomouci,  na  ulici  Dolní  náměstí  č.  28-29,  na  pobočce  Československé 
obchodní banky, a.s., IČ: 00001350, (dále jen „banka“), obžalovaný Vratislav Lakomý, jako 
osoba  samostatně  výdělečně  činná  podnikající  dle  živnostenského  zákona  zapsaná 
v obchodním  rejstříku  pod  názvem  Vratislav  Lakomý  -  LAV,  IČ:  10072004,  s místem 
podnikání  Olomouc,  Řepčínská  250,  okres  Olomouc,  uzavřel  s bankou  Smlouvu  o  úvěru  č. 
5796/06/5257, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěrového limitu ve výši 26.000.000 Kč na 
financování  pohledávek  z obchodního  styku  formou  revolvingového  úvěru  a  dále  uzavřel 
Smlouvu o úvěru č. 5799/06/5257, jejímž předmětem bylo poskytnutí kontokorentního úvěru 
ve výši 4.000.000,- Kč bez stanoveného účelu čerpání, kdy při uzavírání těchto smluv bance 

-pokračování- 

28T 12/2011 
 
předložil seznam pohledávek z obchodního styku v celkové výši 39.135.351,22 Kč, ke kterým 
byla téhož dne uzavřena Smlouva o zřízení zástavního práva k pohledávkám č. 5797/06/5257, 
přičemž obžalovaný Vratislav L. do tohoto seznamu pohledávek z důvodu splnění kritérií pro 
poskytnutí úvěrových jistin předem vědomě zahrnul jednak neexistující pohledávky a jednak 
pohledávky  s neoprávněně  navýšenou  nominální  výší  a  také  pohledávky,  které  již  byly 
postoupené na základě smluv o factoringové spolupráci  třetím  subjektům, v důsledku čehož 
neoprávněně navýšil oproti skutečnosti hodnotu zastavovaných pohledávek o částku nejméně 
26.228.286  Kč,  kdy  banka  mu  bez  znalostí  těchto  podstatných  skutečností  poskytla  formou 
revolvingového úvěru a kontokorentního úvěru peněžní prostředky v celkové výši 30.000.000 
Kč,  které  poté  postupně  v plném  rozsahu  obžalovaný  Vratislav  L.  vyčerpal,  přičemž 
poskytnuté úvěry řádně nesplatil a tímto svým jednáním způsobil poškozené Československé 
obchodní bance, a.s. škodu ve výši 30.000.000 Kč,  
 
3)  dne  13.12.2007,  v Olomouci,  na  ulici  28.  října  15,  na  pobočce  UniCredit  Bank  Czech 
Republic,  a.s.,  IČ:  64948242,  (dále  jen  „banka“),  obžalovaný  Vratislav  L.  jako  osoba 
samostatně  výdělečně  činná  podnikající  dle  živnostenského  zákona  zapsaná  v obchodním 
rejstříku pod názvem Vratislav Lakomý - LAV, IČ: 10072004, s místem podnikání Olomouc, 
Řepčínská  250,  okres  Olomouc,  uzavřel  s bankou  Smlouvu  o  úvěru  a  dalších  bankovních 
službách  č.  254/07-120,  jejímž  předmětem  bylo  poskytnutí  úvěrového  limitu  ve  výši 
35.000.000  Kč  na  financování  provozních  potřeb  a  na  přefinancování  krátkodobých  úvěrů 
poskytnutých  Československou  obchodní  bankou,  a.s.,  ve  formě  revolvingově  využitelné 
linky, kdy při uzavírání této smlouvy předložil bance seznam pohledávek z obchodního styku 
v celkové  výši  44.311.032,80  Kč,  ke  kterým  byla  téhož  dne  uzavřena  Smlouva  o  zajištění 
postoupením  pohledávek  č.  521/07-254/07-120,  přičemž  obžalovaný  Vratislav  L.  do  tohoto 
seznamu pohledávek z důvodu splnění kritérií pro poskytnutí úvěrové jistiny předem vědomě 
zahrnul  jednak  neexistující  pohledávky  a  jednak  pohledávky  s neoprávněně  navýšenou 
nominální výší a také pohledávky, které již byly postoupené na základě smluv o factoringové 
spolupráci  třetím  subjektům,  v důsledku  čehož  neoprávněně  navýšil  oproti  skutečnosti 
hodnotu  postupovaných  pohledávek  o  částku  nejméně  18.857.331  Kč,  kdy  banka  mu  bez 
znalosti  těchto  podstatných  skutečností  poskytla  formou  revolvingové  linky  přeněžní 
prostředky  v celkové  výši  35.000.000  Kč,  které  poté  postupně  v částce  34.754.254,90  Kč 

-pokračování- 

28T 12/2011 
 
obžalovaný  Vratislav  L.  vyčerpal,  přičemž  poskytnutý  úvěr  řádně  nesplatil  a  tímto  svým 
jednáním  způsobil  poškozené  UniCredit  Bank  Czech  Republic,  a.s.  škodu  ve  výši 
34.754.254,90 Kč, 
 
t e d y  
 
obžalovaný Vratislav L. 
ad  1)  -  opatřením  prostředků  poskytl  jinému  pomoc  k tomu,  aby  při  sjednávání  úvěrové 
smlouvy uvedl nepravdivé údaje a způsobil tak značnou škodu, 
 
ad 2) - při sjednávání úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé údaje a způsobil tak škodu velkého 
rozsahu,  
 
ad 3) - při sjednávání úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé údaje a způsobil tak škodu velkého 
rozsahu,  
 
obžalovaná Mgr. Dita L.  
ad  1)  -  při  sjednávání  úvěrové  smlouvy  uvedla  nepravdivé  údaje  a  způsobila  tak  značnou 
škodu,  
 
č í m ž   s p á c h a l i 
 
obžalovaný Vratislav L.  
ad 1) 
- pomoc k trestnému činu úvěrový podvod dle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zákona k § 250b odst. 
1, odst. 4 písm. b) tr. zákona ve znění zákona č. 140/1961 Sb.,  
 
ad 2)  
-  zvlášť  závažný  zločin  úvěrový  podvod  dle  §  211  odst.  1,  odst.  6  písm.  a)  tr.  zákoníku  ve 
znění zákona č. 40/2009 Sb.,  
 

-pokračování- 

28T 12/2011 
 
ad 3)  
-  zvlášť  závažný  zločin  úvěrový  podvod  dle  §  211  odst.  1,  odst.  6  písm.  a)  tr.  zákoníku  ve 
znění zákona č. 40/2009 Sb.,  
 
obžalovaná Mgr. Dita L.  
ad 1)  
- trestný čin úvěrový podvod dle § 250b odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zákona ve znění zákona č. 
140/1961 Sb., 
 
a  z a  t o  s e  o d s u z u j í 
 
obžalovaný Vratislav L.  
 
Podle § 211 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu 
odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let nepodmíněně.  
 
Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku se zařazuje pro výkon tohoto trestu do věznice 
s ostrahou. 
 
Podle  §  73  odst.  1,  3  tr.  zákoníku  se  obžalovanému  ukládá  trest  zákazu  činnosti, 
spočívající v zákazu podnikání v oboru koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 
zboží, dále v oboru mezinárodní zasilatelství a v oboru silniční motorová doprava a v zákazu 
výkonu funkce statutárního orgánu obchodních korporací s předmětem podnikání koupě zboží 
za  účelem  jeho  dalšího  prodeje  a  prodej  zboží,  dále  v oboru  mezinárodní  zasilatelství  a 
v oboru silniční motorová doprava nebo jejich zastupování na základě plné moci  na dobu 7 
(sedmi) let. 
 
Obžalovaná Mgr. Dita L. 
 
Podle  § 250b odst. 4 tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání  2 (dvou) let
 

-pokračování- 

28T 12/2011 
 
 
Podle § 60a odst. 1, odst. 2 tr. zákona se obžalované výkon trestu podmíněně odkládá 
na zkušební dobu v trvání 4 (čtyř) let. 
 
Podle § 60a odst. 1 tr. zákona se nad obžalovanou vyslovuje dohled
 
Podle § 49 odst. 1 tr. zákona se obžalované ukládá trest zákazu činnosti, spočívající 
v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodních korporací nebo jejich zastupování na 
základě plné moci, na dobu 5 (pěti) let. 
 
Podle  §  229  odst.  1  tr.  řádu  se  poškozená  Československá  obchodní  banka,  a.s.,  IČ: 
00001350,  se  sídlem  Praha  5,  Radlická  333/150,  PSČ 150 57,  odkazuje  s  jejím  nárokem  na 
náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 
 
Podle § 229 odst. 1 tr. řádu se poškozená Českomoravská záruční a rozvojová banka, 
a.s.,  IČ:  44848943,  se  sídlem  Praha  1,  Jeruzalémská  964/4,  PSČ 110  00,  odkazuje  s  jejím 
nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 
 
Podle  §  228  odst.  1  tr.  řádu  je  obžalovaný  Vratislav  L.  povinen  nahradit  poškozené 
UniCredit Bank Czech Republic, a.s., IČ: 64948242, se sídlem Praha 4 - Michle, Želetavská 
1525/1, PSČ 140 92, škodu ve výši 34.754.254,90 Kč. 
 
 
O d ů v o d n ě n í 
 
 
Během  dokazování  provedeného  u  hlavního  líčení  byl  zjištěn  a  spolehlivě  prokázán 
skutkový  děj  uvedený  ve  skutkové  větě  tohoto  rozsudku.  Tento  skutkový  děj  byl  prokázán 
v zásadním  shodně,  jak  tomuto  nasvědčovaly  i  výsledky  přípravného  řízení  a  jak  je  tento 
uvedený v obžalobě.  
 
 
V této  věci  již  zdejší  soud  rozhodl  rozsudkem  ze  dne  13.11.2012,  čj.  28T  12/2011-
7610,  který  ale  byl  z podnětu  odvolání  obžalovaných  Vratislava  L.  a  Mgr.  Dity  L.  zrušen 
usnesením  Vrchního  soudu  v Olomouci  ze  dne  19.3.2013,  sp.zn.  2To  21/2013,  a  věc  byla 
vrácena soudu I. stupně. Soudu I. stupně bylo zejména vytknuto, že jako listinný důkaz užil 
materiály zpracované kpt. Bc. O. nazvané  „analýzy“. Odvolací soud dospěl k závěru, že výše 
uvedené  „analýzy“  jsou  pouhou  pomůckou,  která  se  zabývá  ve  spise  různě  roztroušenými 

-pokračování- 

28T 12/2011 
 
informacemi a skutečnostmi, aniž by měla charakter důkazu. Za daného stavu bylo soudu I. 
stupně uloženo, aby objasnil, jakým  způsobem  se faktury, tvořící  přílohy „analýz“ do spisu 
dostaly,  zda  se  jedná  o  nějaký  kompletní  soubor  dokumentů,  nebo  součást  širšího  souboru, 
který  by  případně  byl  ještě  k dispozici.  V tomto  směru  bylo  soudu  I.  stupně  uloženo 
vyslechnout  policejního  komisaře  kpt.  Bc.  O.,  jako  svědka,  a  opětovně  vyslechnout 
k uvedenému  i  svědky  Ing.  Beneše  a  JUDr.  Hradila.  Teprve  na  základě  takto  doplněného 
dokazování  bude  možno  učinit  souhrnné  závěry  o  tom,  jaký  podíl  na  celkovém  objemu 
zastavovaných  pohledávek  činily  pohledávky  fingované,  neoprávněně  navýšené,  popřípadě 
postoupené  jiným  subjektům  a  s těmito  závěry  pak  pracovat  v rovině  dovození  případné 
subjektivní stránky projednávané trestné činnosti u obou obžalovaných. Dále bude zapotřebí 
provést jako důkaz CD-R  nosiče, které jsou založeny na č.l. 287 a č.l. 513 spisu. Vzhledem 
k tomu, že námitky k výrokům o náhradě škody  byly postupně  rozváděny  až v době, kdy se 
spis  nacházel  již  v odvolacím  řízení,  bude  třeba  se  zabývat  tím,  zdali  již  nebylo 
v insolvenčních řízeních rozhodnuto rozvrhovými usneseními a zda z tohoto titulu poškozené 
subjekty již nedostaly náhradu části způsobené škody, popřípadě ověřit, zdali na ČMBZ, a.s. 
zcela  nebo  zčásti  nepřešel  nárok  na  náhradu  škody  z titulu  plnění  bankovní  záruky.  Tyto 
okolnosti je třeba ověřit vyžádáním insolvenčních spisů popř. zprávou ČMBZ, a.s.  
 
 
V průběhu  dalšího  řízení  po  výše  citovaném  rozhodnutí  odvolacího  soudu  došlo  ke 
změně složení senátu, kdy ve funkci přísedícího skončil Ing. Vladislav Rulíšek. Došlo tedy ke 
změně složení senátu, přičemž za situace, že nebyl dán souhlas všech obžalovaných i státního 
zástupce  s přečtením  podstatného  obsahu  protokolů  o  hlavním  líčení  dle  §  219  odst.  3  tr.ř., 
bylo nutné hlavní líčení provést celé znovu.  
 
  
 
Obžalovaný  Vratislav  L.  u  hlavního  líčení  (č.l.  8128-8132,  8145v)  vypovídal  v 
zásadním shodně jako v přípravném řízení (č.l. 2522-2529). Obžalovaný uvedl, že podniká už 
od  roku  1990.  Od  začátku  podnikání  podniká  jako  fyzická  osoba  zapsaná  v obchodním 
rejstříku pod obchodním jménem Vratislav Lakomý  - LAV. Podnikání se mu dařilo, začínal 
se třemi auty a v roce 2008 měl 60 až 70 vozů. V podnikání se mu ale přestalo dařit v průběhu 
roku  2008.  Souviselo  to s jeho  zdravotním  stavem,  kdy  byl  několik  týdnů  hospitalizován  ve 
Fakultní nemocnici v Olomouci, což se projevilo samozřejmě při řízení firmy a souviselo to 
také  s ekonomickou  krizí.  Vyvrcholilo  to  zahájením  insolvenčního  řízení  6.11.2008.  Pokud 
jde o provozní úvěry, tak tyto obžalovaný čerpal asi od roku 2000 u ČSOB. Úvěry se rozšířily 
o úvěr na koupi areálu v Olomouci - Řepčíně, kam se firma přestěhovala. Veškeré podklady 
pro úvěry vyhotovovala paní Hana I., následně byly ty věci projednávány a bankéři a ve finále 
smlouvy  podepisoval  obžalovaný  a  obž.  L.,  tehdy  jeho  manželka.  Obžalovaný  v současné 
době  k dispozici  účetnictví  související  s jeho  podnikáním  nemá,  to  zůstalo  v areálu  firmy 
v Řepčíně. Navíc někdy v průběhu hospitalizace obžalovaného v květnu nebo červnu 2008 ho 
informoval  technik,  že  došlo  k vyhoření  trafa  a  k poškození  veškeré  elektroniky  ve  firmě 
včetně  počítačů,  kde  se  nacházelo  účetnictví.  Účetnictví  v písemné  formě  bylo  podle 
obžalovaného  řádně  archivováno  v areálu  firmy  v  Řepčíně,  ale  podle  sdělení  insolvenčního 
správce Ing. Roberta Beneše, tento v podstatě nic z účetnictví nenašel. Podle obžalovaného se 
mělo  účetnictví  předávat  společnosti  HOPAX  s.r.o.  Samotné  účetnictví  obžalovanému 
v letech 2006 a následujících zpracovávala společnost LANDY spol. s r.o., přičemž na starost 
to měla konkrétně paní I., která byla zaměstnankyní společnosti LANDY spol. s r.o. a nikoliv 
obžalovaného.  Ta  měla  i  vystavenou  plnou  moc  k zastupování  obžalovaného  při  jednání 

-pokračování- 

28T 12/2011 
 
s orgány  státní  správy  a  jinými  subjekty.  Daňovou  poradkyní  byla  RNDr.  K.  Hana  I.  na 
základě výše uvedené plné moci jednala i  přímo s jednotlivými bankéři,  prováděla i  úhrady 
z bank  v elektronickém  bankovnictví.  Obžalovaný  sám  v té  době  na  počítači  ani  neuměl 
pracovat,  nedokázal  se  dostat  ani  do  počítačů,  ani  do  serverů,  ani  neměl  hesla  a  přístupové 
kódy.  Veškerá  jednání  vedla  I.  a  obžalovanému  řekla,  že  všechno  proběhlo  v pořádku  a 
v tomto  duchu  s ním  jednali  i  jednotliví  pracovníci  bank.  Obžalovaný  proto  neměl  žádný 
důvod  pojmout  podezření,  že  je  snad  něco  v nepořádku.  Pokud  jde  o  firmu  LAV  Lakomý 
s.r.o.,  tak  ta  byla  v 90.  letech  založena  obžalovaným  a  jeho  bývalou  manželkou  obž.  L. 
Podnikala  v autoopravárenství  a  v dopravě.  Fakticky  tato  firma  pro  obžalovaného, 
podnikajícího jakožto fyzická osoba, zajišťovala servis a opravy vozidel. Někdy kolem roku 
2000 obžalovaný z této firmy odešel a v roce 2008 v době, kdy byl obžalovaný hospitalizován 
a začal s obž. L. jednat o rozvodu, tak se v rámci jejich rozvodu dohodli na tom, že tuto firmu 
převede  obžalovaná  zpět  do  rodiny  obžalovaného,  a  to  na  otce  obžalovaného.  Obžalovaný 
v době, kdy v této firmě už nebyl jednatelem, měl vystavenou plnou moc a měl tedy možnost 
například za tuto firmu získávat informace z banky. Pravdou je ale podle obžalovaného to, že 
veškerou  ekonomiku  ovládala  a  řídila  paní  I.,  a  to  ve  všech  třech  firmách,  jak  obžalovaný, 
coby fyzická osoba, tak LAV Lakomý s.r.o. a LANDY spol. s r.o. Firma LANDY spol. s r.o. 
vedla  a  poskytovala  veškerý  účetní  a  ekonomický  servis  pro  všechny  výše  uvedené  tři 
subjekty.  Toto  bylo  plně  v kompetenci  paní  I.  K tomu  jí  sloužil  počítačový  systém  Vision. 
Rovněž  i  pokud  jde  o  společnost  LAV  Lakomý  s.r.o.,  tak  tato  fungovala  dobře  až  do  roku 
2008,  kdy  se  projevily  finanční  problémy,  které  byly  spojené  s tím,  že  společnosti  nebyla 
vrácena  DPH  a  spotřební  daň,  což  vedlo  k totálnímu  kolapsu  společnosti.  Chod  společnosti 
obžalovaný  zajistil  k 1.10.2008  tak,  že  ji  převedl  na  spol.  HOPAX  s.r.o.  To  se  mu  ale 
v budoucnosti vymstilo. K jednotlivým úvěrovým smlouvám, které jsou uvedeny v obžalobě, 
obžalovaný  uvedl,  že  tyto  byly  uzavřeny  na  základě  předchozí  nabídky  banky.  Projednány 
byly  s paní  I.,  přičemž  jednotlivá  data  potřebná  k uzavření  těchto  smluv  ověřovala  ještě 
RNDr.  K.  Je  pravdou,  že  smlouvy  podepsal  jak  obžalovaný,  tak  obžalovaná,  ale  bylo  to  až 
poté, co byly detaily vyřešeny jednáním paní I. a pana B., který zastupoval banku. Pokud jde 
o  předmětné  seznamy  pohledávek,  tak  to  vše  zařizovala  paní  I.  Seznamy  byly  staženy 
z počítače, k tomu se obžalovaný ani nemohl dostat, seznamy nijak nepozměňoval a vůbec do 
toho nezasahoval. Obžalovaný podle svého tvrzení není schopen vysvětlit, jak je možné, že se 
na seznamy dostaly neexistující či navýšené pohledávky. Obžalovaný opakovaně popřel, a to i 
v reakci  na  výpověď  svědkyně  I.  u  hlavního  líčení,  že  by  dával  nějaký  pokyn,  aby  byly 
předmětné  seznamy  pohledávek  pozměněny  či  doplněny.  Pokud  jde  o  pracovní  náplň 
obžalované,  tak  její  činnost  spočívala  v tom,  že  komunikovala  s bankami,  úřady  a 
zaměstnanci,  ale  informace  dostávala  od  I.  a  byly  to  stejné  informace,  které  dostával  i 
obžalovaný.  Podle  obžalovaného  obžalovaná  neměla  přístupová  práva  do  účetnictví.  Oba 
věřili věrohodnosti sjetin z počítače, které jim předkládala I., a v tomto duchu také jednali o 
výši poskytnutého úvěru. Byla to Hana I., kdo nesl odpovědnost za správnost vyhotovených 
sjetin.  
 
 
Obžalovaná Mgr. Dita L. u hlavního líčení (č.l. 8132-8133 a 8399v-8400) vypovídala 
v  zásadním  shodně  jako  v přípravném  řízení  (č.l.  2533-2536).  Obžalovaná  uvedla,  že  byla 
jednatelkou  společnosti  LAV  Lakomý  s.r.o.  tato  společnost  na  tom  původně  byla  po 
ekonomické stránce vždy velmi dobře. Obžalovaná měla na starosti přijímání zaměstnanců a 
ukončování  jejich  pracovního  poměru.  Pokud  jde  o  účetní  operace,  tak  pouze  realizovala 

-pokračování- 

28T 12/2011 
 
platby  přes  internet  v souvislosti  s vyplácením  mezd  a  úhradami  za  dodané  náhradní  díly 
apod. Účetnictví jako takové obžalovaná nezpracovávala, toto měla na starosti paní Hana  I., 
která byla zaměstnankyní firmy LANDY spol. s r.o.  Ve společnosti LANDY spol. s r.o. byla 
obžalovaná také jednatelkou a byla i zaměstnankyní této společnosti.  Obsahem činnosti této 
firmy  byla  účetní  a  poradenská  činnost,  které  poskytovala  Vratislavu  Lakomému  -  LAV  i 
společnosti  LAV  Lakomý  s.r.o.  Společnost  LAV  Lakomý  s.r.o.  měla  na  starost  zejména 
autoopravárenskou činnost, kterou poskytovala fyzické osobě Vratislav Lakomý - LAV, kdy 
obžalovaný  provozoval  jako  fyzická  osoba  autodopravu.  Společnost  LAV  Lakomý  s.r.o. 
v minulosti  čerpala  několik  různých  úvěrů,  ale  tyto  byly  vždy  řádným  způsobem  uhrazeny. 
Problémy nastaly až poté, co obžalovaná tyto firmy převedla na otce obžalovaného, což byla 
podmínka  souhlasu  obžalovaného  s rozvodem  a  bezproblémového  průběhu  rozvodu. 
Společnost  LAV  Lakomý  s.r.o.  se  pak  dostala  do  konkurzu.  Pokud  jde  o  předmětnou 
úvěrovou smlouvu uzavřenou se společností ČSOB a.s., tak tento úvěr a vše s tím související 
vyřizoval  obžalovaný,  a  to  na  základě  plné  moci,  kterou  mu  udělila  obžalovaná  jakožto 
jednatelka  společnosti.  Byl  to  tedy  obžalovaný,  kdo  společně  s paní  I.  připravoval  veškeré 
podklady  a  náležitosti  uzavření  této  úvěrové  smlouvy.  Předmětné  seznamy  pohledávek 
připravovala  I.,  jakožto  hlavní  účetní,  případné  zadávání  pokynů  či  instrukcí  bylo 
v kompetenci  obžalovaného.  Obžalovaná  se  obsahem  listin  vztahujících  se  k této  konkrétní 
úvěrové  smlouvě  nikdy  blíže  nezabývala  a  předpokládala,  že  obsahují  pouze  pravdivé 
skutečnosti. Obžalovaná nebyla u toho, kdy by paní I. nebo obžalovaný zpracovávali seznam 
pohledávek určený pro uzavření této úvěrové smlouvy a ani nebyla u toho, že by obžalovaný 
dal paní I. nějaký pokyn týkající se vypracování takového seznamu. Obžalovaná osobně nikdy 
ani  účetní,  ani  nikoho  jiného  neúkolovala  v tom  směru,  aby  v seznamech  pohledávek 
upravoval  nějaké  údaje,  které  by  následně  neodpovídaly  skutečnosti.  Finanční  prostředky 
získané z předmětného úvěru byly použity na úhradu faktur z obchodního styku společnosti. 
K dotazům  obžalovaného  obžalovaná  uvedla,  že  když  Ing.  Š.  k nim  docházel  na  firmu,  tak 
jednal převážně s obž. L.  a mohlo se skutečně stát, že si toho svědkyně I. nemusela všimnout, 
protože Ing. Š. přišel jednou za měsíc a konzultoval s obžalovaným nějaké věci a svědkyně I. 
k nim přišla do kanceláře třeba 2x za den, takže se skutečně nemuseli vidět. Navíc je to už 12 
let  a  svědkyně  skutečně  mohla  zapomenout  na  to,  že  spolu  něco  probírali.  Ing.  Š.  pomáhal 
s tím HVB a obžalovaná neví, jestli se svědkyně I. dozvěděla to, co tomu předcházelo.  
 
 
Svědkyně  Hana  I.  u  hlavního  líčení  (č.l.  8379-8399)  vypovídala  v  zásadním  shodně 
jako v přípravném řízení (č.l. 2537-2545). U hlavního líčení si svědkyně pouze nevzpomínala 
u bodu 1), v kterém období došlo k převodu společnosti s.r.o. na obž. L. a poté zpět na obž. L. 
Také si nepamatovala, jestli byla obž. L. v září 2006 jednatelka ve spol. LAV Lakomý s.r.o., 
jakož si i nepamatovala konkrétní data, konkrétní částky a konkrétně, které pohledávky byly 
upraveny.  Na  toto  si  svědkyně  nedokázala  konkrétně  vzpomenout  ani  po  předložení 
předmětných smluv o zřízení zástavního práva k pohledávkám a o postoupení pohledávek (č.l. 
37-54,  81-104  a  310-497).  Svědkyně  uvedla,  že  je  to  již  dlouho  a    na  policii  vypovídala 
pravdu.  Svědkyně  uvedla,  že  ve  společnosti  LANDY  spol.  s  r.o.  pracovala  jako  účetní  od 
května 2002. Od roku 2004 začala vykonávat funkci hlavní účetní. Společnost LANDY spol. 
s  r.o.  vedla  účetnictví  i  pro  společnost  LAV  Lakomý  s.r.o.  a  fyzickou  osobu  Vratislav 
Lakomý  -  LAV.    Pracovní  náplní  svědkyně  byly  zejména  uzávěrkové  práce  pro  daňová 
přiznání, podklady pro leasingové společnosti, pro banky a účtování bankovních výpisů. Při 
uzávěrkách  svědkyně  kontrolovala  i  práci  běžných  účetních.  Podklady  měla  svědkyně  od 

-pokračování- 
10 
28T 12/2011 
 
obžalovaných.  Výpisy  z účtu  a  došlé  faktury  chodily  poštou,  tu  přebírala  obžalovaná  a 
obžalovaný a následně to předávali svědkyni. Faktury vystavené vystavovala fakturantka, a to 
buď  na  základě  objednávek  přeprav,  případně  na  základě  pokynů  obžalovaného.  Na  řízení 
všech  tří  výše  uvedených  firem  se  od  nastoupení  svědkyně  do  pracovního  poměru  podílel 
hlavně obžalovaný, který  prakticky vydával  všechna zásadní  rozhodnutí. Svědkyně  ale není 
schopna  přesně  posoudit,  co  a  zda  obžalovaný  případně  konzultoval  s obžalovanou. 
Obžalovaná měla na starosti spíše finanční oblast všech společností, realizovala platby, a to 
jak  hotovostní,  tak  bezhotovostní.  Když  svědkyně  nastoupila,  tak  v LAV  Lakomý  s.r.o.  a 
LANDY spol. s r.o. měli podíl a byli jednateli oba obžalovaní, ale následně došlo k převodu 
společenských  podílů  čistě  na  obžalovanou.  Z jakého  důvodu  se  tak  stalo,  svědkyně  neví. 
Následně  došlo  k dalšímu  převodu  obchodních  podílů  v těchto  společnostech,  a  to  na  otce 
obžalovaného. Okolnosti a důvody tohoto převodu svědkyni také nejsou známy. Ekonomická 
situace  všech  tří  firem  se  odvíjela  od  podnikání  fyzické  osoby  Vratislav  Lakomý  -  LAV. 
Společnosti LAV Lakomý s.r.o. a LANDY spol. s r.o. na ní byly závislé. První ekonomické 
problémy se u Vratislava Lakomého - LAV projevily v letech 2004 až 2006. Výše uvedené tři 
firmy čerpaly různé úvěry od několika bank, jednalo se o provozní úvěry, revolvingový úvěr 
nebo kontokorentní úvěry. Byl čerpán také úvěr na pořízení a rekonstrukci areálu v Olomouci 
-  Řepčíně.  Vyřizováním  úvěrů  se  zabýval  zejména  obžalovaný,  jednání  o  úvěrech  se 
obžalovaná  zúčastnila  pouze  tehdy,  pokud  se  jednalo  o  případy,  kdy  úvěry  čerpaly 
společnosti,  kde  ona  byla  jednatelkou.  Vyřizování  úvěrů  probíhalo  v praxi  tak,  že  z banky 
byly  zaslány  podklady,  které  se  musely  vyplnit  a  ty  se  vyplňovaly  vždy  podle  pokynů 
obžalovaného. Obžalovaný svědkyni vždy sdělil, které leasingy nebo úvěry od jiných bank se 
budou do žádostí uvádět a které ne. Nikdy se nestalo, že by do těchto žádostí byly uvedeny 
všechny leasingy a v té době čerpané úvěry. Svědkyně se domnívá, že to bylo z toho důvodu, 
aby  banka  úvěr  poskytla.  Svědkyně  výše  uvedené  zpracovávala  na  počítači  a  obžalovaného 
upozorňovala  na  to,  že  tyto  údaje  jsou  nepravdivé,  ale  obžalovaný  trval  na  tom,  aby  se  to 
takto vytisklo a předalo do banky. Svědkyně obžalovaného poslechla ze strachu, aby nepřišla 
o  zaměstnání.  Obžalovaný  si  sám  doklady  připravit  nemohl,  protože  neznal  účetní 
skutečnosti, které byly nezbytné pro vystavení takových podkladů.  
 
Ke skutku pod bodem  1) výroku tohoto rozsudku svědkyně  I. uvedla, že Smlouva o 
úvěru č. 5793/06/5257 ze dne 21.9.2006 byla uzavírána společností LAV Lakomý s.r.o. Tuto 
smlouvu  za  společnost  uzavírala  obž.  L.  Podklady  ale  svědkyně  připravovala  na  základě 
pokynů  obž.  L.,  kdy  podle  svědkyně  se  na  tomto  obžalovaná  nepodílela,  i  když  nemůže 
vyloučit  to,  že  došlo  mezi  obžalovanými  ohledně  tohoto  úvěru  ke  konzultaci.  Na  základě 
pokynů obžalovaného byly v seznamu pohledávek, který je přílohou č. 1 Smlouvy o úvěru č. 
5793/06/5257 ze dne 21.9.2006, provedeny změny, a to ohledně výše některých pohledávek a 
dále  tam  byly  přidané  pohledávky.  Rovněž  tak  bylo  u  některých  pohledávek  pozměněno 
datum  splatnosti.  Na  tomto  seznamu  pohledávek  však  nedošlo  k takovým  změnám  oproti 
skutečnému  stavu  tak,  jak  došlo  v případě  úvěrů  vyřizovaných  ve  prospěch  fyzické  osoby 
Vratislav Lakomý - LAV. Podle svědkyně ale musela mít obžalovaná povědomost o tom, že 
se  seznam  pohledávek  upravil,  protože  měla  k dispozici  pravidelné  měsíční  výkazy,  které 
vyjadřovaly  skutečný  stav  pohledávek  a  závazků  a  které  se  od  pozměněného  seznamu 
odlišovaly.  
 
Ke skutku pod bodem  2) výroku tohoto rozsudku svědkyně  I. uvedla, že Smlouva o 

-pokračování- 
11 
28T 12/2011 
 
úvěru  č.  5796/06/5257  ze  dne  21.9.2006,  jakož  i  Smlouva  o  úvěru  č.  5799/06/5257  ze  dne 
21.9.2006  a  Smlouva  o  zřízení  zástavního  práva  k pohledávkám  č.  5797/06/5257  byly 
uzavřeny  obž.  L.  Svědkyně  se  jednání  v bance  nezúčastnila,  pouze  podle  pokynů 
obžalovaného vystavila  podklady  pro banku, kdy  se jednalo  o seznam  pohledávek, který se 
stal přílohou č. 1 ke Smlouvě o úvěru č. 5797/06/5257. Seznam pohledávek byl vygenerován 
na  počítači  v programu  Excel  a  takto  ho  ukázala  svědkyně  obžalovanému.  Z toho  seznamu 
pak svědkyně podle požadavků banky vyloučila pohledávky, u kterých byla lhůta splatnosti 
delší jak 30 dnů. Poté chtěl obžalovaný, aby mu svědkyně ukázala celkovou sumu zbývajících 
pohledávek po splatnosti. Protože tato suma by byla podle požadavků banky nedostatečná, tak 
začal  obžalovaný  svědkyni  diktovat,  jakým  způsobem  má  seznam  pohledávek  upravit.  
Některé  pohledávky  byly  navýšeny,  dále  se  některé  pohledávky  k existujícím  společnostem 
přidaly  a  u  některých  se  měnila  lhůta  splatnosti.  Podle  svědkyně  ale  byly  v seznamu 
společnosti,  které  skutečně  reálně  existovaly.  Svědkyně  o  tom,  co  na  pokyn  obžalovaného 
udělala  se  seznamem  pohledávek,  nikomu  neřekla,  protože  měla  strach  o  svou  práci. 
Svědkyně popřela, že by tyto změny provedla bez vědomí obžalovaného, naopak vše dělala 
na jeho pokyn.  
 
Ke skutku pod bodem  3) výroku tohoto rozsudku svědkyně  I. uvedla, že i  v případě 
Smlouvy  o  úvěru  č.  254/07-120  ze  dne  13.12.2007  došlo  na  pokyn  obžalovaného 
k pozměnění  seznamu  pohledávek  oproti  skutečnému  stavu,  a  to  o  pohledávky  neexistující, 
navýšené, či postoupené na factoringové společnosti.  
 
Svědkyně  I.  na  své  výpovědi  setrvala  i  u  hlavního  líčení,  a  to  i  po  podrobném 
dotazování  ze  strany  obhajoby  i  samotného  obž.  L.  Svědkyně  uvedla,  že  s obžalovanými 
nemá  žádné  spory  a  nemá  důvod  obžalovaným  svou  výpovědí  škodit.  Po  seznámení  s částí 
výpovědi svědka Š. svědkyně uvedla, že není schopna říct, z čeho pan Š. usuzuje, že by mezi 
ní  a  obž.  L.    měla  být  taková  nenávist.  Svědkyně  si  nevybavuje,  že  by  někdy  s panem  Š. 
jednala a říkala mu své pocity. Jednu dobu měla jako vyzvánění u obž. L. „neber to, volá šéf“, 
ale  nebylo  tam  sprosté  slovo.  Svědkyně  uvedla,  že  tehdy  jezdila  do  práce  hromadnou 
dopravou a nedovede si  představit, že by jí takové vulgární  vyzvánění zaznělo  ve vlaku, to 
určitě  ne,  to  by  se  styděla.  Obž.  L.  brala  jako  nadřízeného.  Je  sice  pravdou,  že  na  základ 
některých  pokynů  obž.  L.  se  její  vztah  k němu  přikláněl  k negativnímu,  protože  svědkyni 
nebylo libo tu danou činnost takto dělat, ale svědkyně si nemyslí, že by její vztah k obž. L. byl 
tak  negativní,  že  by  na  něj  měla  útočit  nebo  podobně.  I  obž.  L.  brala  svědkyně  jako 
nadřízenou, pouze v jejím případě jí bylo nabídnuto tykání, ale svědkyně si nemyslí, že by ten 
vztah byl nějaký osobnější, i obžalovanou brala jako svou nadřízenou.  
 
Jak je patrno z úmrtního listu na č.l. 7431 svědek Václav L. zemřel. Soud proto dle § 
211 odst. 2 písm. a) tr.ř. výpověď svědka Václava L. (č.l. 2546-2549) přečetl. Svědek uvedl, 
že se svým synem obž. L. rozjížděl nákladní autodopravu již po roce 1989. Na podnikání syna 
se ale následně nepodílel. Až v roce 2008 ho obžalovaný s ohledem na svou nemoc požádal, 
jestli  by  se  nemohl  podílet  na  vedení  společností  LAV  Lakomý  s.r.o.  a  LANDY  spol.  s  r.o. 
V té době také probíhalo rozvodové řízení mezi obžalovanými a svědek proto také souhlasil 
s tím, že se stane společníkem obou výše uvedených společností. Začal také vykonávat funkci 
jednatele  těchto  společností.  Svědek  uvedl,  že  do  společností  začal  pravidelně  docházet  a 
začal se také podílet na jejich vedení. Účetnictví v té době i nadále vedly obžalovaná a paní I. 

-pokračování- 
12 
28T 12/2011 
 
Svědek  uvedl,  že  za  dobu  výkonu  funkce  nepodepisoval  žádné  smlouvy.  Pokud  jde  o 
podnikání obžalovaného jakožto fyzické osoby Vratislav Lakomý  - LAV, tak svědek neměl 
plnou  moc  k zastupování  obžalovaného.  Taktéž  naopak  svědek  obžalovanému  neudělil 
žádnou plnou moc, aby zastupoval svědka jakožto jednatele výše uvedených společností. Obě 
firmy se pak dostaly do insolvenčního řízení. Svědek nebyl schopen se vyjádřit k tomu, proč 
se tak stalo, pouze uvedl, že do společnosti LANDY spol. s r.o. vložil i nějaké vlastní peníze, 
ale  ani  na  toto  si  konkrétněji  nepamatoval.  Obě  výše  uvedené  společnosti  si  pak  převzali 
insolvenční správci. Ti pak vyměnili zámky a do firmy jim znemožnili přístup. Pokud jde o 
účetnictví, tak to svědek insolvenčním správcům nepředával, oni si to vzali sami. Svědek ale 
neměl bližší  informace  o fungování  obou  firem, ani  co se týče výše závazků a pohledávek. 
Pokud  jde  o  paní  I.,  tato  byla  hlavní  účetní,  měla  pod  sebou  ještě  nějaké  zaměstnankyně  a 
svědek  si  není  vědom  nějakých  problémů  nebo  konfliktů,  které  by  měli  mezi  sebou 
obžalovaný a Hana I.  
 
 
Svědek Ing. Pavel B. u hlavního líčení (č.l. 8146-8146v) vypovídal v zásadním shodně 
jako  v  přípravném  řízení  (č.l.  2550-2557)  s tím,  že  si  nepamatoval  na  konkrétní  údaje  ke 
konkrétním smlouvám pod jejich čísly. Svědek uvedl, že na policii vypovídal pravdu. Svědek 
uvedl,  že  u  ČSOB  a.s.  je  zaměstnaný  od  roku  1992  a  od  roku  2003  do  současnosti  působí 
v Olomouci na pozici firemního bankéře. V roce 2008 obsluhoval i klienty Vratislav Lakomý 
-  LAV,  LANDY  spol.  s  r.o.  a  LAV  Lakomý  s.r.o.  Tyto  subjekty  měl  ve  svém  portfoliu  od 
počátku  jejich  kontaktu  s ČSOB,  kdy  se  postupně  stávaly  klienty  od  roku  2004-2006. 
Vratislav  Lakomý  -  LAV  měl  vedeny  běžné  účty  jak  v korunách,  tak  v jiných  měnách  a 
využíval  revolvingový  úvěr  na  financování  pohledávek,  kontokorentní  úvěr,  dva  účelové 
úvěry  na  nákup  nemovitostí  a  jejich  rekonstrukci  a  rovněž  mu  byla  vystavena  bankovní 
záruka ve prospěch společnosti Shell. Také mu bylo poskytnuto zálohové proplácení šeků a 
PRF limit určený k převodu prostředků mezi jednotlivými měnami. Společnost LAV Lakomý 
s.r.o.  měla  schválený  limit  kontokorentního  úvěru  ve  výši  5  milionů  Kč  a  u  společnosti 
LANDY  spol.  s  r.o.  byl  k 30.9.2008  schválený  limit  povoleného  přečerpání  účtu  ve  výši 
1.500.000,-  Kč.  21.9.2006  byla  s obžalovaným  jakožto  s Vratislav  Lakomý  -  LAV  uzavřena 
Smlouva o úvěru 5796/06/5257, kdy tato smlouva byla uzavřena na základě dokumentů, které 
předložil  obžalovaný  a  byla  zajištěna  zástavní  smlouvou.  Tuto  smlouvu  osobně  podepsal 
obžalovaný a dva pracovníci banky. Ke Smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám č. 
5797/06/5257 předložil obžalovaný seznam pohledávek, které měly být předmětem zástavy. 
Svědek uvedl, že tento seznam pohledávek je podstatný pro poskytnutí příslušné výše úvěru. 
Dále  byla  s obžalovaným  jakožto  s Vratislav  Lakomý  -  LAV  uzavřena  dne  21.9.2006 
Smlouva  o  úvěru  č.  5799/06/5257,  na  základě  které  byl  poskytnutý  kontokorentní  úvěr  ve 
výši 4 miliony Kč. Kontokorentní úvěr je ze strany banky poskytován z důvodu přechodného 
nedostatku finančních prostředků klienta, kdy podmínkou k jeho získání je doložení finanční 
a  ekonomické  situace  klienta.  Poskytnutí  tohoto  úvěru  proběhlo  obdobným  způsobem  jako 
v případě revolvingového úvěru, jediný rozdíl byl ten, že nebyly poskytnuty prostředky hned, 
ale  obžalovaný  mohl  čerpat  na  svém  účtu  povolený  debet  do  výše  4  miliony  Kč.  I  v tomto 
případě  smlouvu  podepsal  osobně  obžalovaný  a  taktéž  byla  podepsána  Smlouva  o  zřízení 
zástavního  práva  k pohledávkám.  Pokud  jde  o  Smlouvu  o  úvěru  č.  5793/06/5257  ze  dne 
21.9.2006, tak tato byla uzavřena mezi bankou a společností LAV Lakomý s.r.o., kdy za tuto 
společnost  smlouvu  uzavřela  obžalovaná,  která  byla  v té  době  jednatelkou  společnosti.  
Svědek  si  již  nevzpomínal,  kdo  v tomto  případě  bance  předkládal  podklady  potřebné  pro 

-pokračování- 
13 
28T 12/2011 
 
uzavření  smlouvy,  předpokládá,  že  je  předložila  obžalovaná.  I  v případě  tohoto  úvěru  byl 
kontokorentní  úvěr  zajištěn  zástavou  pohledávek,  a  to  na  základě  Smlouvy  o  zřízení 
zástavního  práva  k pohledávkám  č.  5794/06/5257,  přičemž  tuto  smlouvu  uzavřela  osobně 
obžalovaná,  která  předložila  osobně  i  seznam  pohledávek.  Proces  vyřizování  úvěrů  trval 
přibližně dva až 4 týdny, svědek po tuto dobu komunikoval jednak s obžalovaným a jednak 
s obžalovanou,  některé  schůzky  probíhaly  i  v sídle  jejich  společností,  kde  svědkovi 
obžalovaní  předávali  podklady  nezbytné  k posouzení  žádostí  o  úvěr.  Ani  obžalovaný,  ani 
obžalovaná svědkovi nesdělili, kdo výše uvedené seznamy pohledávek vystavil.  
 
Svědek Ing. Petr K. u hlavního líčení (č.l. 8143-8143v) vypovídal v zásadním shodně 
jako  v  přípravném  řízení  (č.l.  2558-2563).  Svědek  uvedl,  že  od  roku  2002  pracuje  ve 
společnosti HVB Bank a.s., nyní se jedná o UniCredit Bank Czech republic a.s. Někdy na jaře 
2007  jejich  banku  prostřednictvím  dalšího  klienta  banky  kontaktoval  obžalovaný,  a  to  za 
firmu Vratislav Lakomý - LAV. Obžalovaný měl zájem o provozní financování v souvislosti 
s jeho  podnikáním.  Protože  se  jednalo  o  nového  klienta,  požadovali  od  něj  předložení 
účetních a dalších dokladů svědčících o jeho majetkové a  ekonomické situaci.  Jednalo  se o 
daňová  přiznání,  rozvahy,  výsledovky  apod.  Následně  dospěli  k dohodě,  že  převzetí 
investičního  financování  není  pro  obžalovaného  výhodné  a  v tomto  směru,  že  zůstane  u 
ČSOB, ale že UniCredit Bank převezme provozní financování firmy obžalovaného.  Protože 
si  chtěli  obžalovaného jakožto  klienta otestovat,  tak mu  byl  schválen a poskytnut tzv. SME 
kontokorent ve výši přibližně 3 miliony Kč. V souvislosti s uzavřením této úvěrové smlouvy 
otevřeli obžalovanému jednak běžný účet vedený v CZK a dále účet vedený v EUR. Následně 
probíhala ohledně podnikání firmy obžalovaného jednání asi dva měsíce a padlo rozhodnutí, 
že UniCredit Bank, a.s. převezme kompletní provozní financování firmy Vratislav Lakomý - 
LAV. Podmínkou bylo to, že obžalovaný uhradí své závazky vůči ČSOB a provozní finanční 
prostředky  již  budou  probíhat  přes  jeho  účet  u  UniCredit  Bank,  a.s.  Bylo  rozhodnuto,  že 
obžalovanému  bude  poskytnuto  provozní  financování  ve  formě  víceúčelové  linky  a  ty  byla 
schválena  s limitem  30  nebo  35  milionů  Kč.  Předmětná  smlouva  byla  uzavřena  na  podzim 
2007,  přičemž  úvěr  byl  účelový,  a  to  na  provozní  potřeby.  Smlouvu  podepsal  obžalovaný 
osobně  a  obžalovaný  také  předtím  vedl  výhradně  osobně  jednání  s bankou.  Finanční 
prostředky byly čerpány v prosinci 2007. Po obžalovaném nebylo vyžadováno, aby doložil, že 
již má uhrazeny všechny závazky vůči ČSOB. Ve smlouvě ale bylo uvedeno, dokdy tak má 
učinit.  Smlouva  o  úvěru  byla  zajištěna  jednak  směnkou  a  také  pohledávkami  na  základě 
Smlouvy o postoupení pohledávek, kdy tato smlouva byla přílohou úvěrové smlouvy. Tento 
seznam  pohledávek  banka  kontrolovala  pouze  formálně,  protože  jednala  v dobré  víře.  Tyto 
pohledávky  musely  dosahovat  minimálně  110%  poskytnutého  úvěru.  Obžalovaný  většinu 
přidělených finančních prostředků vyčerpal a protože poté bylo zjištěno, že na svém běžném 
účtu  nemá  dostatek  finančních  prostředků,  byl  opakovaně  vyzýván  ke  sjednání  nápravy. 
K tomu  ale  nedošlo  a  případ  proto  převzal  Útvar  vymáhání  pohledávek  UniCredit  Bank. 
Neuhrazeno  zůstalo  tedy  cca  30  milionů  Kč.  Ze  smluvních  ustanovení  úvěrové  smlouvy 
jednoznačně  vyplývá,  že  předkládané  doklady  včetně  seznamu  pohledávek  musí  obsahovat 
pravdivé údaje.  
 
 
Svědek Ing. Robert Beneš u hlavního líčení (č.l. 8139-8141v, 8377v-8379) vypovídal 
v  zásadním  shodně  jako  v  přípravném  řízení  (č.l.  2579-2584).  Svědek  uvedl,  že  na  základě 
rozhodnutí  Krajského  soudu  v Ostravě  ze  dne  6.11.2008  se  stal  insolvenčním  správcem 

-pokračování- 
14 
28T 12/2011 
 
fyzické osoby Vratislav Lakomý - LAV. Svědek obžalovaného proto neprodleně kontaktoval 
a  vyzval  ho  k součinnosti.  Svědek  uvedl,  že  obžalovaný  mu  neustále  sliboval  předložení 
účetních  dokladů,  včetně  seznamu  jeho  pohledávek  za  třetími  osobami,  ale  toto  neustále 
odkládal a fakticky je obžalovaný svědkovi nikdy nepředal. Až někdy v únoru 2009 převzal 
svědek  v Advokátní  kanceláři  Mgr.  Ing.  Konečného  na  externím  paměťovém  médiu  část 
účetní  evidence.  Jednalo  se  o  skeny  nějakých  účetních  materiálů  ve  formátu  PDF.  Šlo  o 
mzdové  listy  zaměstnanců  za  roky  2006,  2007,  2008,  hlavní  knihu,  obratovou  předvahu, 
rozvahu  a  výkazy  zisků  a  ztrát,  účetní  deník  po  měsících  a  přehled  pohledávek  a  závazků. 
Vypovídací  hodnota  těchto  dokladů  pro  insolvenční  řízení  byla  velmi  nízká.  Svědek  také 
obžalovaného vyzval, aby mu předložil zůstatky saldo kont na syntetickém účtu, aby svědek 
mohl s těmito pohledávkami pracovat. Toto dostal svědek až po dlouhém naléhání někdy na 
konci  ledna  2009,  přičemž  tento  seznam  vyhotovovala  paní  I.,  se  kterou  svědek  jednal 
telefonicky. Svědek se snažil dohledat konkrétní faktury ke konkrétním pohledávkám, zjistil, 
že  pohledávky  obžalovaného  vůči  třetím  osobám  činily  přibližně  60  milionů  Kč,  ale  z této 
částky  se  svědkovi  podařilo  vymoci  1,2  milionu  Kč.  Svědek  přitom  mimo  jiné  zjistil,  že 
některé  subjekty  takovéto  závazky  buďto  neevidují,  a  nebo,  že  je  již  zaplatily.  Svědek  se 
snažil  zajistit  účetnictví  v elektronické  podobě,  zjistil,  že  bylo  zpracováno  v účetním 
programu  Vision  a  bylo  ukládáno  na  počítačovém  serveru,  kde  mělo  být  zpracováno 
účetnictví společnosti LANDY spol. s r.o., LAV Lakomý s.r.o. a HOPAX s.r.o. Dále svědek 
zjistil,  že  tento  server  se  již  nějakou  dobu  před  prohlášením  konkurzu  stal  majetkem 
společnosti  HOPAX  s.r.o.  Svědek  tuto  společnost  vyzval  k zapůjčení  serveru,  ale  pan  P., 
který  za  tuto  společnost  jednal,  svědkovi  sdělil,  že  server  je  poškozen.  Fyzicky  mu  ho 
skutečně  předali  a  svědek  požádal  společnost  Vision  v Praze  o  zajištění  dat  týkajících  se 
účetní evidence obžalovaného. Toto se ale společnosti Vision nepodařilo, protože server byl 
poškozen.  Svědek  v rámci  své  činnosti  zajistil  na  bankovních  účtech  obžalovaného  cca 
20.000,-  Kč,  zpeněžením  movitých  věcí  získal  částku  1,9  milionu  Kč,  zastavená  nemovitost 
v Olomouci  -  Řepčíně  byla  oceněna  na  18  milionů  Kč.  Věřitelům  byla  vyplacena  částka 
1.370.000,- Kč, přičemž do konkurzního řízení se přihlásili věřitelé s pohledávkami v celkové 
výši cca 250.000.000,- Kč. Svědek uvedl, že je pravdou, že na přelomu měsíců leden a únor 
2009 zamezil obžalovanému k přístupu do sídla společnosti, následně spolupracoval výhradně 
s konkurzním  správcem  LAV  Lakomý  s.r.o.  JUDr.  Hradilem.  Ze  sídla  společnosti  žádné 
šanony  s účetnictvím  neodvážel.  Pouze,  s ohledem  na  archivační  povinnost,  v roce  2010 
převezl veškeré listiny dlužníka do Centrální archivační služby v Přerově. K dotazu předsedy 
senátu svědek uvedl, že Bc.  O. je vyšetřovatel, který celou věc řešil. V roce 2010 z důvodu 
pronájmu  areálu  převezli  v rámci  archivační  povinnost  oba  archivy  z Řepčína  do  Centrální 
archivní služby  do Přerova a následně si  svědek  pamatuje, že ho policie  požádala o vydání 
dokumentů,  ale  už  si  nepamatuje  konkrétně,  kterých.  Svědek  jim  udělil  souhlas  a  policie  si 
z archivu v Přerově ty doklady vyžádala. Svědek opět není schopen říct konkrétně které, ten 
souhlas byl navíc formulován obecně. Mgr. Martinákovou zná, je také z Přerova a pracuje ve 
stejné branži.  Je také pravdou, že Mgr. Martináková má smluvní vztah s matkou svědka, je to 
její  daňová  poradkyně.  Svědek  ale  s Mgr.  Martinákovou  nechodí  na  kávu,  nejezdí  spolu  na 
dovolené. Daňovou povinnost svědka zpracovává účetní kancelář matky svědka a této účetní 
kanceláři  dělá  daňového  poradce  Mgr.  Martináková.  S touto  věcí  svědka  Mgr.  Martináková 
nekontaktovala,  odkud  čerpala  podklady  pro  svůj  posudek,  svědek  neví.  Zřejmě  v archivu 
v Přerově,  ovšem  svědek  neví,  jestli  jí  k tomu  dával  souhlas  nebo  ne.  Insolvenční  řízení  je 
nyní  v takovém  stavu,  že  dosud  není  zpeněžen  veškerý  majetek,  hlavně  areál  v Řepčíně.  Na 

-pokračování- 
15 
28T 12/2011 
 
nemovitosti  v Řepčíně  bylo  zástavní  právo  ve  prospěch  největšího  věřitele  ČSOB  a.s.  a  pak 
zástavní právo na věřitele CZ Credit real. Také zástavní právo ve prospěch pana P., který tu 
pohledávku ale prodal a zástavní právo přešlo pro pana Z. U opětovného výslechu svědek Ing. 
Beneš  uvedl,  že  v roce  2009  v únoru  nebo  březnu  mu  byly  předány  sestavy  účetnictví  za 
období 2005-2008 v AK Mgr. Ing. Konečného. Bylo mu to předáno v elektronické podobě za 
přítomnosti obž. L. na CD s daty, na němž byla rozvaha, výkaz zisků a ztrát a jednotlivé účty. 
Byl o tom sepsán předávací protokol. Při zpracování účetních dokladů úpadce, které svědek 
převzal, využil svědek služeb třetích osob, zpracovávala to paní P. Spol. Reticulum, pan Š. a 
pan  K.  se  na  tom  nepodíleli.  Reticulum  v insolvenčním  řízení  vystupuje  jako  věřitel  a 
v žádném  případě  s nimi  nespolupracoval.  Po  prohlášení  konkurzu  v listopadu  2008  svědek 
dorazil za obž. L. do Řepčína, kde dohodli další postup ve věci. Vzal si klíče, ale vzhledem 
k tomu,  že  prostory  byly  pronajaty  spol.  HOPAX,  nebylo  možné  posbírat  všechny  klíče  od 
celého  areálu  a  areál  zamknout.  S paní  I.  svědek  jednal,  protože  zpracovávala  účetnictví  a 
jednali  o  tom,  jaké  doklady  má  svědkovi  připravit.  Pokud  jde  o  server,  kde  měla  být  data 
týkající se účetnictví, tak svědek v rámci součinnosti vyzval pana P. ze spol. HOPAX, aby mu 
server  předal  s tím,  že  si  svědek  z toho  stáhne  potřebná  data,  která  se  týkají  společnosti 
Vratislav  Lakomý  autodoprava  a  poté  bude  server  vrácen.  Pan  P.  svědkovi  vyšel  vstříc  a 
server mu poskytl, ale když ho svědek poslal do Prahy do spol. Vision, tak se svědkovi vrátil 
server se zprávou, že ze serveru nelze žádná data získat. Svědek není specialista a neví,  co 
s tím bylo. Pokud jde o uspokojení pohledávek, svědek u hlavního líčení 16.4.2015 uvedl, že 
stojí před konečnou zprávou, v současné době bylo vymoženo asi 1,5 milionu Kč, z toho bylo 
zajištěno pro ČSOB asi 800.000 Kč. Z ostatního realizovaného majetku nebyl zatím nikdo ani 
částečně uspokojován. Mají zpeněžený ten areál, kde je ČSOB jako zajištěný věřitel, takže ti 
budou  zcela  jistě  uspokojeni,  jenom  se  nyní  baví  o  tom,  v jakém  pořadí,  protože  je  tam 
incidenční spor o pořadí toho zajištění. V této chvíli je vydáno usnesení krajského soudu, dle 
kterého se má vyplatit ČSOB 14 milionů Kč a CZ Credit real 1 milion Kč, přičemž ČSOB se 
proti tomu odvolala, protože chce celých 15 milionů.  
 
 
Svědek JUDr. Otto  Hradil u hlavního líčení  (č.l.  8141v-8143) vypovídal  v zásadním 
shodně  jako  v  přípravném  řízení  (č.l.  2564-2569)  a  dodal,  že  vymáhal  asi  60  až  70 
pohledávek,  některé  byly  nedobytné,  např.  asi  tři  ve  Španělsku  apod.,  protože  nebyly  ani 
podklady.  Ve  většině  případů  asi  až  na  dva,  tři,  byly  přiznány  soudem  a  nyní  je  to  otázka 
výkonu  rozhodnutí,  event.  jednají  o  prodeji  pohledávek  se  zástupcem  věřitelů.  Na  všechny 
pohledávky je zástavní právo ČSOB a.s. Svědek uvedl, že 23.10.2008 byl jmenován správcem 
konkurzní podstaty společnosti LAV Lakomý s.r.o. Svědek kontaktoval jednatele a následně 
navštívil sídlo firmy, kde se seznámil s paní I., účetní firmy. Svědek také jednal za společnost 
LAV Lakomý s.r.o. s obžalovaným, který měl k tomuto vystavenou plnou moc od jednatele 
společnosti  Václava  L.  S tím  svědek  ale  jednal  také.  Ve  firmě  byla  spousta  účetních  a 
obžalovaný  mu  představil  paní  I.  a  řekl,  že  tam  zpracovávají  účetnictví  i  pro  jiné  firmy. 
Ohledně  předávání  účetnictví  jednal  svědek  s paní  I.  Svědek  zjistil,  že  pohledávky  byly  ve 
výši  9.551.290,98  Kč.  Byl  sepsán  majetek  za  347.772,-  Kč  a  na  účtu  bylo  8.675,85  EUR. 
Přihlásilo  se  asi  21  věřitelů,  z toho  dvě  pohledávky  svědek  odmítl,  jedna  z nich  byla 
pohledávka obžalované. Účetnictví společnosti mělo být předáno na počátku roku 2009, měla 
se na tom podílet i paní I., ale ta počátkem roku 2009 odešla ze společnosti LANDY spol. s 
r.o. do společnosti HOPAX s.r.o. Proto se svědek opětovně obrátil na obžalovaného se žádostí 
o předání úplného účetnictví, k tomu ale nedošlo. Obžalovaný to odůvodňoval tím, že na jeho 

-pokračování- 
16 
28T 12/2011 
 
osobu  byl  prohlášen  konkurz  a  má  zakázaný  vstup  do  areálu  společnosti,  a  proto  se 
k účetnictví  společnosti  LAV  Lakomý  s.r.o.  nedostane.  Svědek  proto  kontaktoval  Ing. 
Beneše,  konkurzního  správce  obžalovaného,  od  něj  zjistil,  že  v elektronické  formě  bylo 
účetnictví  zničeno  a  fyzicky  Ing.  Beneš  obdržel  pouze  část  účetnictví.  Svědek  musel 
prostřednictvím  své  účetní  provést  rekonstrukci  účetnictví  společnosti  LAV  Lakomý  s.r.o., 
přičemž  rekonstrukce  účetnictví  nebyla  ukončena,  podařilo  se  dokončit  rok  2008.  Svědek 
zahájil asi 50 soudních sporů za účelem vymožení 99 pohledávek. Největší pohledávka byla 
ve výši 4,5 milionu Kč za fyzickou osobou Vratislav Lakomý - LAV. Tuto pohledávku Ing. 
Beneš uznal. Zbývající pohledávky jsou ve výši cca 5 milionů Kč, svědek se je snaží vymoci, 
ale  daří  se  mu  to  pouze  částečně.  Svědek  uvedl,  že  ještě  na  podzim  2008  pro  něho  paní  I. 
tiskla  některé  účetní  doklady,  přičemž  údaje  v těchto  seznamech  neobsahovaly  žádné 
zkreslené nebo nepravdivé informace. Obžalovaný pro svědka nic netisknul. Svědek z paní I. 
získal  dojem,  že  má  o  účetnictví  absolutní  přehled.  Spolupráce  s paní  I.  byla  velmi  dobrá, 
z obžalovaného  svědek  nemohl  nic  vydolovat,  v té  době  byl  ve  zhoršeném  fyzickém  i 
psychickém stavu ze zdravotních důvodů a svědek měl dojem, že ani neví, kde to je. K dotazu 
předsedy  senátu  svědek  uvedl,  že  policii  předal  vše,  co  měl  k dispozici.  Jemu  ale  nebylo 
předáno  kompletní  účetnictví.  Svědek  jezdil  do  Řepčína,  kde  byl  archiv  a  podařilo  se  mu 
dohledat asi 70% potřebných dokladů. Konkurz není úplně dokončen. Na jednom účtu bylo 
zjištěno aktivum  8.000 Eur a na druhém  asi  100.000 Eur  a 9,5 milionu Kč pohledávek, ale 
z toho 4,5 milionu Kč jsou na fyzickou osobu podnikatele, který když byl v insolvenci, tak to 
svědek přihlásil a nyní čeká, co z toho bude z hlediska prodeje od insolvenčního správce Ing. 
Beneše. Zbývající pohledávky, ke kterým sehnal podklady, svědek zažaloval.  Na účtech nyní 
mají asi 2 miliony Kč, něco vymoženo a z vyhraných sporů, přihlášeno k dalším insolvencím 
je kolem 7 milionů Kč. Přihlášených věřitelů bylo 22, ale aktivních je asi 20, kde byly uznány 
pohledávky,  a  tak  přihlášený  rozsah  byl  69  milionů,  z toho  byl  největší  zajištěný  věřitel 
ČSOB a.s., kde bylo  asi 60 milionů Kč.  Všechny pohledávky, které se  vymáhají, jdou  pro 
tohoto  zajištěného  věřitele.  Pokud  jde  o  rekonstrukci  účetnictví,  tak  to  svědek  domluvil 
s firmou  EDUKA  CONSULT,  s.r.o.  K dotazu,  za  které  roky  se  podařilo  rekonstruovat 
účetnictví, svědek uvedl, že se snažili navázat na rok 2008, tedy od roku 2009. Doklady za 
léta 2006 a 2007 nemají, bylo tam jenom něco a to svědek předal znalkyni. Také ty doklady, 
které měl svědek k dispozici, předával policii kpt. O.   
 
Svědek Ing. Pavel M. u hlavního líčení (č.l. 8143v-8144v) uvedl, že v letech 1996 a 
1997 působil ve firmě Vratislav Lakomý - LAV jako externí poradce. V letech 2005 a 2006 
byla firma Vratislav Lakomý   - LAV držitelem certifikátu  ISO a svědek se podílel na jejím 
systému  řízení  jako  externí  poradce,  konzultant  tam  působil  až  do  roku  2006  nebo  2007. 
Svědek s touto firmou nikdy neměl smlouvu a práci dělal zdarma, toto dělal natruc bývalým 
obchodním  partnerům  K.  a  Č.  Svědek  se  dále  ve  své  výpovědi  vyjádřil  k organizaci  a 
fungování  firmy  Vratislav  Lakomý  -  LAV.  Svědek  si  již  není  jistý,  kdy  jeho  spolupráce 
s firmou  skončila,  v té  době  firma  Vratislav  Lakomý  -  LAV  existovala,  ale  měla  velké 
problémy,  což  možná  souviselo  s krizí  v dopravě  a  potom  fúzovala  s jinou  firmou,  snad 
HOPAX s.r.o. Pro společnost HOPAX s.r.o. svědek nikdy nepracoval a ohledně fúze HOPAX 
a  LAV  nic  nevyřizoval.  Svědkovi  není  známo,  za  jakých  podmínek  fúze  proběhla,  on  se  na 
tom  nijak  nepodílel.  Obžalovaná  se  na  podnikání  obžalovaného,  jakožto  fyzické  osoby 
Vratislav Lakomý - LAV, nepodílela jakožto zaměstnanec. Jak fungovalo spojení mezi oběma 
manžely,  to  svědek  neví.  Pouze  ví,  že  úzce  spolupracovali.  Svědek  ví  o  úvěrech  Vratislav 

-pokračování- 
17 
28T 12/2011 
 
Lakomý  -  LAV  u  bank  pouze  z doslechu.  Hlavní  účetní,  která  zpracovávala  účetnictví,  se 
jmenovala I. Svědek si již nevzpomene, kdy byli ve firmě naposledy auditoři, myslí si, že to 
bylo někdy v roce 2006. Obž. L. byl ten, kdo ve firmě rozhodoval. Svědek neviděl L. nikdy 
pracovat na počítači, od něho viděl jenom ručně psané poznámky.    
 
 
Svědek Ing. Martin Koubek u hlavního líčení (č.l.8144v-8145v) uvedl, že obžalovaný 
ho oslovil v roce 2008, aby mu zpracoval insolvenční návrh na jeho fyzickou osobu. Svědek 
následně  dospěl  k závěru  na  základě  této  své  činnosti,  že  Vratislav  Lakomý  -  LAV  je 
insolventní a při návštěvách ve firmě na základě poznatků z účetnictví vyhotovil insolvenční 
návrh. Svědek byl asi 5x nebo 6x ve firmě, přístup do počítače s účetnictvím mu umožňovala 
paní  I., která mu  byla představena jako hlavní účetní. V účetnictví se z té firmy orientovala 
nejlépe. Na údaje k dobytnosti pohledávek se svědek dotazoval obž. L. i účetních a vyjadřoval 
se  k tomu  obžalovaný  i  účetní.  V době,  kdy  svědek  jezdil  do  firmy,  tam  obžalovaný  už 
většinou  nebyl.  Obžalovaný  účetnímu  systému  v počítači  podle  svědka  nerozuměl  a  svědek 
vypozoroval určitou averzi mezi obžalovaným a svědkyní I.  
 
 
Svědek Stanislav V. u hlavního líčení (č.l.8147) uvedl, že pracoval ve firmě Vratislav 
Lakomý - LAV jako technik od roku 1998 až do zániku firmy. Nejdříve měli 12 aut, následně 
provozovali  65  souprav.  Jeho  nadřízenými  byli  obžalovaný  a  obžalovaná,  obžalovaná  byla 
pro  svědka  hlavní  účetní,  s ní  se  vždy  řešily  peníze.  Dávala  svědkovi  i  hotovost  na  diety 
řidičů. Účetních tam bylo jinak hodně a střídalo se to. Byly to paní B. a I., která působila ve 
firmě až ke konci. Poslední tři roky svědek už podklady pro účetnictví nedával obžalované, 
ale paní I. Pokyny pro jeho práci technika dostával svědek od obžalovaného. Obž. L. hlídala 
účetnictví.  Zásadní  rozhodnutí  ve  firmě  dělali  obžalovaný  a  obžalovaná.  Obžalovaný 
zpočátku  o  počítačích  nevěděl  skoro  nic.  RNDr.  K.  do  firmy  chodila,  účetní  u  ní  byly  na 
školení, jestli byla daňovou poradkyní, to svědek neví. V letech 2007 až 2008 tam byl pan S. 
asi půl roku, obžalovaný jim řekl, že mu mají ve všem vyhovět. Svědek se domníval, že se 
jedná o ekonoma. Pana  Š. staršího tam svědek párkrát viděl, mladšího tam neviděl. Ing.  M. 
jim dělal ISO. Byl tam třeba týden, kdy je zaškolil, říkal jim, co mají dělat a pak tam půl roku 
nebyl.  
 
 
Svědek  Zdeněk  Š.  u  hlavního  líčení  (č.l.  8147-8150)  uvedl,  že  se  obžalovaní  znali 
s jeho  rodinou  a  stýkali  se.  Obžalovaný  potřeboval  přefinancovat  leasing  kamionu,  to  bylo 
prostřednictvím  spol.  Reticulum.  Svědek  je  předseda  představenstva  spol.  Reticulum,  a.s. 
Jednalo  se  o  částku  asi  15  nebo  30  milionů  Kč.  Z jejich  pohledu  tehdy  nebyl  jediný  důvod 
neposkytnout  jim  krátkodobé  financování.  Čísla  byla  perfektní,  vykazovali  zisk.  Reticulum 
tam byla činná v letech asi 2006 až 2008. V roce 2008 ale na sebe dali návrh na insolvenci, to 
se týká obžalovaného, jakožto fyzické osoby. Pokud jde o úvěr u UniCredit Bank, a.s. ve výši 
35 mil. Kč, tak ten byl podle svědka vyčerpán na základě falešných faktur. Obžalovaný podle 
svědka  neuměl  pořádně  ovládat  počítač,  z toho,  jak  to  vnímal  svědek,  tak  se  věnoval  spíše 
technickým  věcem,  autům,  jejich opravám  a  shánění  práce. Rozhodně se podle svědka také 
nevyznal  v účetnictví.  Ženy,  které  pracovaly  na  účtárně,  obžalovaného  navíc  neměly  rády  a 
hned tak něco by pro něj neudělaly. Mezi účetní I. a obžalovaným byla velká nenávist, nebyli 
schopni  spolu  komunikovat.  I.  měla  na  vyzvánění  nějakou  sprostou  hlášku,  když  volal 
Lakomý, telefon říkal, že volá „pohlavní orgán“. Ty účetní byly zaměstnané, pokud svědek ví, 
u  společnosti  LANDY  spol.  s  r.o.  Pokud  někdo  z obžalovaných  uměl  ovládat  počítač,  něco 

-pokračování- 
18 
28T 12/2011 
 
uměl z účetnictví a měl dobrý vztah s účtárnou, tak to byla obžalovaná. Ta byla také jedinou 
jednatelkou a majitelkou společnosti LANDY spol. s r.o. Podle svědka se ani jeho společnosti 
ani  ostatním  věřitelům  neměly  dostat  do  rukou  takové  výkazy,  kterými  byli  podvedeni. 
Svědek uvedl, že nemůže sice tvrdit, že by obžalovaná zkreslovala údaje v účetnictví, ale byla 
jednatelkou společnosti,  která účetnictví dělala i  pro obžalovaného. Také podle svědka není 
možné,  aby  se  ve  firmě  obžalovaného  ztratilo  tolik  peněz  za  šest  měsíců.  Svědek  také 
zaznamenal způsob, jakým byla firma obžalovaného předána správci konkurzní podstaty, ten 
areál  byl  pronajatý  firmě  HOPAX  s.r.o.,  tato  společnost  během  pár  dní  odvezla  nábytek, 
server,  kde  bylo  účetnictví,  ústřednu,  telefony,  radiátory,  v dílně  nezůstal  ani  šroubovák. 
Účetnictví zůstalo na hromadách na zemi. Správce konkurzní podstaty má sice nějaké šanony 
s účetnictvím,  ale  to  účetnictví  bylo  v elektronické  podobě  na  serveru  a  podle  svědka 
obžalovaní  pár  dnů  před  konkurzem  ten  server  prodali  jiné  firmě  a  to  už  se  pak  nedala 
účetnictví  dát  dohromady.  Pan  S.  byl  zaměstnanec  svědka  a  v roce  2008,  kdy  obžalovaný 
Reticulu  nic  nevracel,  tak  ho  svědek  poslal  do  firmy  obžalovaného,  aby  zjistil,  jaký  je 
skutečný  stav.  Společnost  Reticulum,  a.s.  měla  zastavené  kamiony  obžalovaného,  ale  byť 
měli  originály  technických  průkazů  u  sebe,  tak  tyto  předali  nějaké  zaměstnankyni  údajně 
k registraci  na  mýto  a  ty  originály  technických  průkazů  včetně  kamionu  se  jim  ztratily. 
Obžalovaní používali účetní software Vision ale S. s tímto neměl zkušenost. Svědek uvedl, že 
je pro něj hrozné být u soudu pět let poté, co se to stalo, přičemž vidí, jak obž. L. bydlí ve své 
vilce, kde bydlel, má ji přepsanou na bývalého zaměstnance a je v pohodě.  
 
  
Svědek  Ing.  Mgr.  Igor  S.  u  hlavního  líčení  (č.l.  8150-8152v)  uvedl,  že  se  do  styku 
s obžalovanými  dostali  tak,  že  společnost  Ing.  Š.  úvěrovala  obžalovaného  podnikajícího, 
jakožto  fyzická  osoba  Vratislav  Lakomý  -  LAV.  Svědek  pracoval  pro  pana  Š.  a  pak  byl 
zaměstnanec v jeho společnosti Reticulum, a.s. a dostal za úkol nějakým způsobem sanovat 
situaci  ve  firmách  obžalovaných.  Hlavně  se  jednalo  o  fyzickou  osobu  Vratislav  Lakomý  - 
LAV, ale na stejné adrese sídlily i společnosti LAV Lakomý, s.r.o. a LANDY spol. s r.o. Bylo 
to někdy v červnu 2008 a svědek tam byl asi dva měsíce. Pan Š. sehnal původně obžalovaným 
úvěr na přefinancování nějakého leasingu a ty peníze společnosti Reticulum nebyly vráceny. 
Na jaře 2008 byl obžalovaný v nemocnici, tvrdil, že sice nemají provozní problémy, ale mají 
nepřefinancované  cizí  zdroje,  resp.  pohledávky,  a  nejsou  schopni  na  ty  pohledávky  získat 
financování.  Podle  svědka  toto  je  u  obdobných  společností  normální,  proto  se  jim  to  jevilo 
jako problém provozní a nikoli, že by byla firma v úpadku. Úkolem svědka bylo postarat se o 
peníze, které tam byly, získat provozní financování a dát do pořádku účetnictví tak, aby mohl 
vrátit  peníze,  které  dlužil  Reticulu  a  nebo  dalším  subjektům  napojeným  na  pana  Š.  Svědek 
ohledně účetnictví spolupracoval i s paní I. Ta svědka neměla moc ráda, protože v účetnictví 
byly  falešné  faktury  a  těch  tam  bylo  hodně.  Ty  falešné  faktury  byly  vystaveny  firmou 
Vratislav Lakomý  - LAV, přičemž úvěr od UniCredit Bank, a.s. byl zaručen pohledávkami, 
kdy ty faktury byly vystavené na společnosti, které buď neexistovaly, nebo byly v insolvenci. 
Bylo to  uděláno dosti  primitivním  podvodem,  jednalo  se o celkovou  částku  asi  15 mil.  Kč, 
možná i víc. Podle svědka to v tom účetnictví svítilo. Svědek uvedl, že se paní I. ptal, od koho 
dostala pokyn, aby nafukovala pohledávky, přičemž I. mu řekla, že to dostala jako pokyn od 
šéfů, ale svědek neví, od koho. Paní I. byla zaměstnankyně LANDY spol. s r.o., která patřila 
obžalované,  ale  reálně  dělala  pro  fyzickou  osobu  Vratislav  Lakomý  -  LAV.  Paní  I.  měla  k 
obžalovanému negativní vztah, muselo jí docházet, že jak se tam to účetnictví vede, že to není 
v pořádku. Minimálně některých věcí si I. musela všimnout. Vystupovala s despektem k obž. 

-pokračování- 
19 
28T 12/2011 
 
L. a obž. L. byla jediný člověk, kterého byla schopna nějak respektovat.  Podle svědka nebyl 
obžalovaný schopen se o účetnictví starat, moc tomu nerozuměl. Když už bylo evidentní, že 
se  ten  průšvih  nepodaří  zakrýt,  tak  firmu  přepsali  na  otce  pana  L.  Když  svědek  ve  firmách 
obžalovaných skončil, tak si  žádné účetní doklady  nebral,  měl k nim sice přístup, ale nic si 
neodnášel.  To, co zjistil  ve firmách obžalovaných, svědek konzultoval  s panem  Š., byl  také 
jeho zaměstnanec. Nakonec působení svědka v těchto firmách ubylo jasné, že se obžalovaný 
nevyhne  insolvenci.  To  všechno  konzultovali  i  s obžalovaným.  V té  době  se  tam  také 
vyskytoval  věřitel  pan  P.  a  podle  svědka,  než  ve  společnosti  Reticulum  došli  k nějakému 
řešení, tak obžalovaný a P. tu společnost rozkradli. Obžalovaný P. podepsal příjmové doklady 
asi na 20 mil. Kč, částečně společnosti HOPAX s.r.o., částečně fyzické osobě a převedl na něj 
dům. Kamiony, které byly reálně použitelné, se nepsaly na společnost HOPAX s.r.o. Pokud 
svědek hovořil o rozkradení společnosti, tak měl na mysli  P.  a obžalovaného, jestli do toho 
zasahovala  i  obžalovaná,  to  svědek  neví.  O  těch  podvodech  v účetnictví  ve  vztahu 
k pohledávkám informoval i obžalované. Obžalovaní mu k tomu řekli, že to existuje, že je to 
reálné, že jsou to sankční faktury a že se dá očekávat, že se zaplatí. Pokud jde o obžalovanou, 
tak  tato  měla  přehled  o  financích,  starala  se  o  účetnictví  a  vládla  hotovostí.  Pokud  svědek 
potřeboval  něco  ohledně  účetnictví  a  bylo  to  na  základě  žádosti  obžalovaného,  tak  ho 
vyhodili,  až  když  měl  dobrozdání  od  obžalované,  tak  byli  ochotni  s ním  mluvit.  Na  základ 
pokynů L. účetní nechtěly dělat nic. Svědek uvedl, že společnost vykázala v roce 2007 zisk, 
tvářila se, že má pohledávky asi za 60 mil. Kč. Podle svědka i auditor, pokud by dostal stejné 
podklady jako oni, tak by jim věřil, musel by se dívat hlouběji do účetnictví a srovnávat to 
s realitou, pak by musel přijít na to, že účetnictví není odrazem skutečnosti.   
 
 
Svědek  Bc.  Radek  O.  u  hlavního  líčení  (č.l.  8133v-8135v)  uvedl,  že  si  nejdříve 
prostřednictvím  insolvenčních  správců  vyžádal  listinné  podklady,  a  to  faktury  vydané  nebo 
obdržené. Asi to byly faktury vydané. U fyzické osoby  L. se faktury nacházely již u nějaké 
archivní služby, kam  ho odkázal  insolvenční  správce  Ing. Beneš. Svědek podklady obdržel, 
provedl  fyzickou  prohlídku  faktur  podle  čísel  a  porovnání  hodnot,  na  které  byly  faktury 
vystaveny  s hodnotami  uvedenými  v seznamu  pohledávek,  které  sloužily  jako  zajišťovací 
institut  pro získání úvěru u ČSOB a.s. Pokud byl zjištěn rozdíl mezi  hodnotami  uvedenými 
v seznamu  u  dané  faktury  a  na  fyzické  listině  vystavené  faktury,  tak  svědek  vyhotovil 
fotokopii a faktury zařadil, jak to  bylo  podle seznamu  pohledávek. Před ty faktury poté,  co 
vše  prošel,  svědek  zařadil  úřední  záznam,  v kterém  jsou  shrnuty  výsledky  šetření  svědka. 
Těmi  analýzami  svědek  zjistil,  že  mezi  deklarovanou  hodnotou,  která  byla  v seznamech  a 
faktickou hodnotou je velký rozdíl v řádech několika milionů Kč. Svědek nemá ekonomické 
vzdělání.  Následně  se  svědek  podrobněji  vyjadřoval  k jednotlivým  analýzám  na  č.l.  6015-
6040, 6497-6541, 6546-6580.   
 
 
Po  výslechu  svědka  kpt.  Bc.  O.  a  svědků  Ing.  Beneše  a  JUDr.  Hradila  dospěl  soud 
k závěru,  že  s ohledem  na  složitost  věci,  jakož  i  s ohledem  ke  skutečnosti,  že  se  nepodařilo 
zajistit  kompletní  účetnictví,  k učinění  detailního  rozboru  jednotlivých  pohledávek  tak,  aby 
mohlo  být  s praktickou  jistotou  ustáleno,  které  pohledávky  byly  fingované,  které  byly 
neoprávněně  navýšené  a  které  byly  postoupeny  jiným  subjektům,  bude  zapotřebí  přibrat 
znalce z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence.   
 
 
Ze znaleckého posudku z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence (č.l. 7943-8062, 

-pokračování- 
20 
28T 12/2011 
 
včetně  opravy  na  č.l.  8115-8116)  a  z výpovědi  znalkyně  Mgr.  Dagmar  Martinákové  u 
hlavního líčení (č.l. 8135v-8138 a 8193-8195) vyplývá, že ani spol. LAV Lakomý, s.r.o., ani 
fyzická  osoba  podnikající  pod  názvem  Vratislav  Lakomý  –  LAV,  nevedly  účetnictví 
v souladu  se  zákonem  č.  563/1991  Sb.  v platném  znění  a  nepostupovaly  v souladu 
s vyhláškou  č.  500/2002  Sb.  K  otázce,  zda  jsou  v  seznamu  pohledávek  předložených 
Československé  obchodní  bance,  a.s.  v souvislosti  s uzavřením  Smlouvy  o  úvěru  č. 
5793/06/5257  ze  dne  21.9.2006  mezi  Československou  obchodní  bankou,  a.s.  a  obchodní 
společností  LAV  Lakomý,  s.r.o.,  IČ:  25371762,  kdy  k těmto  pohledávkám  byla  téhož  dne 
uzavřena  Smlouva  o  zřízení  zástavního  práva  k pohledávkám  č.  5794/06/5257,  zahrnuty 
jednak  neexistující  pohledávky  a  jednak  pohledávky  s neoprávněně  navýšenou  nominální 
výší,  znalkyně  uvedla,  že  došlo  k navýšení  pohledávek  o  773.207  Kč  a  neexistující 
pohledávky  jsou  v hodnotě  4.226.324  Kč.  Postoupené  pohledávky  v tomto  bodě  znalkyně 
nezjistila. V případě odběratele Antonie M. – MAT zjistila znalkyně neexistující pohledávky 
ve  výši  127.152  Kč,  v případě  odběratele  CARGOLINK  Transporte  zjistila  znalkyně 
navýšené  pohledávky  ve  výši  147.550  Kč  a  neexistující  pohledávky  ve  výši  3.268.145  Kč, 
v případě odběratele CEBIA, spol. s.r.o. zjistila znalkyně navýšení pohledávek ve výši 30.000 
Kč, v případě odběratele Dřevocentrum B & H s.r.o. zjistila znalkyně neexistující pohledávky 
ve  výši  357.522  Kč,  v případě  odběratele  Lubomíra  P.  neexistující  pohledávky  ve  výši 
392.211  Kč,  v případě  odběratele  Persa  a.s.  zjistila  znalkyně  navýšené  pohledávky  ve  výši 
541.285 Kč a neexistující pohledávky ve výši 81.294 Kč a u odběratele Vratislav Lakomý – 
LAV  navýšené  pohledávky  ve  výši  54.372  Kč.  K otázce,  zda  jsou  v  seznamu  pohledávek 
předložených  Československé  obchodní  bance,  a.s.  v souvislosti  s uzavřením  Smlouvy  o 
úvěru č. 5796/06/5257 ze dne 21.9.2006 a Smlouvy o úvěru č. 5799/06/5257 ze dne 21.9.2006 
mezi  Československou  obchodní  bankou,  a.s.  a  fyzickou  osobou  podnikající  pod  názvem 
Vratislav Lakomý - LAV, IČ: 10072004, kdy k těmto pohledávkám byla téhož dne uzavřena 
Smlouva  o  zřízení  zástavního  práva  k pohledávkám  č.  5797/06/5257,  zahrnuty  jednak 
neexistující pohledávky a jednak pohledávky s neoprávněně navýšenou nominální výší a také 
pohledávky,  které  již  byly  postoupené  na  základě  smluv  o  factoringové  spolupráci  třetím 
subjektům,  dospěla  znalkyně  k závěru,  že  došlo  k navýšení  pohledávek  v celkové  výši 
9.827.160,50 Kč, k zahrnutí neexistujících pohledávek ve výši 3.010.700 Kč a postoupených 
pohledávek  ve  výši  12.738.066,51  Kč.  Jedná  se  konkrétně  o  odběratele  C.H.ROBINSON 
EUROPE  B.V.,  kde  došlo  k navýšení  pohledávek  o  508.275  Kč,  odběratele  Croatia-Impex 
d.o.o.,  kde  došlo  k navýšení  o  255.660  Kč,  odběratele  FLEX  TRANS,  s.r.o.,  kde  došlo 
k navýšení  pohledávek  o  510.909,25  Kč,  odběratele  GERBR  UNGER,  GmbH,  kde  došlo 
k zahrnutí  postoupených  pohledávek  ve  výši  242.743,85  Kč,  odběratele  GERNER  Int. 
Spedition  GmbH,  kde  došlo  k navýšení  pohledávek  o  339.160  Kč,  odběratele  HEAVY 
TRANS s.r.o., kde byly zahrnuty postoupené pohledávky ve výši 1.609.210,65 Kč, odběratele 
HERITAGE  INTERNATIONAL,  kde  došlo  k navýšení  pohledávek  o  1.204.964  Kč, 
odběratele  HORSTAV  Olomouc  s.r.o.,  kde  byly  zahrnuty  postoupené  pohledávky  ve  výši 
3.105.603 Kč, odběratele Kaufland Česká republika v.o.s., kde došlo k navýšení pohledávek 
ve výši 2.821.132 Kč a k zahrnutí postoupených pohledávek ve výši 2.660.770 Kč, odběratele 
Kuhmichel  Abrasiv  Austria  GmbH,  kde  došlo  k navýšení  pohledávek  o  253.515  Kč, 
odběratele  Lidl  Česká  republika  v.o.s.,  kde  došlo  k navýšení  pohledávek  o  402.201  Kč, 
odběratele  LKV  WALTER  INTERNATIONALE,  kde  došlo  k navýšení  pohledávek  o 
1.187.896  Kč,  odběratele  MISKA  TRANS  SPEDITION  GmbH,  kde  došlo  k navýšení 
pohledávek o 2.049.750 Kč, odběratele Pro Logistik Team, kde došlo k navýšení pohledávek 

-pokračování- 
21 
28T 12/2011 
 
o 112.220 Kč, odběratele SKANSKA DS a.s., kde došlo k zahrnutí neexistujících pohledávek 
ve  výši  3.010.700  Kč  a  postoupených  pohledávek  ve  výši  2.701.300  Kč,  odběratele 
STRABAG a.s., kde došlo k zahrnutí postoupených pohledávek ve výši 7.735 Kč, odběratele 
SUPERTRANS  S.A.,  kde  došlo  k zahrnutí  postoupených  pohledávek  ve  výši  1.809.571,62 
Kč,  odběratele  TRANSFORWARDING  SK,  s.r.o.,  kde  došlo  k navýšení  pohledávek  o 
13.118,25  Kč,  odběratele  Transped  Europe  GmbH,  kde  došlo  k zahrnutí  postoupených 
pohledávek  ve  výši  595.132,39  Kč  a  odběratele  WENZEL  LOGISTICS  GmbH,  kde  došlo 
k navýšení pohledávek o 168.360 Kč. K otázce, zda jsou v seznamu pohledávek předložených 
UniCredit  Bank  Czech  Republic,  a.s.  v souvislosti  s uzavřením  Smlouvy  o  úvěru  a  dalších 
bankovních službách č. 254/07-120 ze dne 13.12.2007 mezi UniCredit Bank Czech Republic, 
a.s. a fyzickou osobou podnikající pod názvem Vratislav Lakomý - LAV, IČ: 10072004, kdy 
k těmto pohledávkám byla téhož dne uzavřena Smlouva o zajištění postoupením pohledávek 
č.  521/07-254/07-120,  zahrnuty  jednak  neexistující  pohledávky  a  jednak  pohledávky 
s neoprávněně  navýšenou  nominální  výší  a  také  pohledávky,  které  již  byly  postoupené  na 
základě  smluv  o  factoringové  spolupráci  třetím  subjektům,  znalkyně  uvedla,  že  došlo 
k navýšení  pohledávek  o  12.024.234,70  Kč,  k zahrnutí  neexistujících  pohledávek  ve  výši 
13.677.320,96 Kč a postoupených pohledávek ve výši 6.873.542,64 Kč. Konkrétně se jedná o 
odběratele  ACCES  SPEDITION  AND  INTERNATIO,  kde  došlo  k zahrnutí  neexistujících 
pohledávek ve výši 2.700.000 Kč, odběratele BEN S.L., kde došlo k zahrnutí neexistujících 
pohledávek ve výši 7.500.000,96 Kč, odběratele C.H.ROBINSON EUROPE B.V., kde došlo 
k navýšení  pohledávek  o  1.702.297,52  Kč,  odběratele  CARGO  HORTIM,  s.r.o.,  kde  došlo 
k zahrnutí  postoupených  pohledávek  ve  výši  1.836.924,46  Kč,  odběratele  EST  CAMION 
s.r.l., kde došlo k navýšení pohledávek o 278.450 Kč, odběratele EUROPEAN GATEWAY 
Ltd.,  kde došlo k navýšení  pohledávek ve výši  251.892 Kč, odběratele FLEXTRANS  s.r.o., 
kde došlo k navýšení pohledávek o 865.260 Kč a k zahrnutí postoupených pohledávek ve výši 
592.918,73  Kč,  odběratele  GARAN  LOGISTIK  s.r.o.,  kde  došlo  k navýšení  pohledávek  o 
7.642,18 Kč, odběratele GERNER Int. Spedition GmbH, kde došlo k navýšení pohledávek o 
744.800  Kč,  odběratele  HAUPL  Speditions  GmbH,  kde  došlo  k navýšení  pohledávek  o 
239.040  Kč,  odběratele  HEAVY  TRANS  s.r.o.,  kde  došlo  k zahrnutí  postoupených 
pohledávek ve výši 3.026.516,67 Kč, odběratele HEPPNER & OBERNDORFER, kde došlo 
k navýšení pohledávek o 105.040 Kč, odběratele HERITAGE INTERNATIONAL, kde došlo 
k navýšení  pohledávek  o  834.118  Kč  a  k zahrnutí  postoupených  pohledávek  ve  výši 
640.838,52  Kč,  odběratele  I&D  New  Generation  Bussiness  S.L.,  kde  došlo  k navýšení 
pohledávek  o  268.685  Kč,  odběratele  JOLI  –  zemní  práce  s.r.o.,  kde  došlo  k zahrnutí 
postoupených  pohledávek  ve  výši  287.736  Kč,  odběratele  K.  Lukáš,  kde  došlo  k zahrnutí 
neexistujících pohledávek ve výši 152.320 Kč, odběratele P&O FERRYMASTERS BV, kde 
došlo  k navýšení  pohledávek  o  133.775  Kč,  odběratele  Pro  Logistik  Team,  kde  došlo 
k navýšení pohledávek o 156.240 Kč, odběratele QUEHENBERGER ROAD + RAIL Gr, kde 
došlo k navýšení pohledávek o 322.710 Kč, odběratele Spedition S. Gross GmbH, kde došlo 
k navýšení  pohledávek  o  385.668  Kč,  odběratele  SUPERTRANS  S.A.,  kde  došlo  k zahrnutí 
neexistujících  pohledávek  ve  výši  3.325.000  Kč,  odběratele  TOP  CHEM,  kde  došlo 
k navýšení  pohledávek  o  1.007.970  Kč,  odběratele  Transdanubia  Speditions,  kde  došlo 
k navýšení  pohledávek  o  318.630  Kč,  odběratele  Transped  Europe  GmbH,  kde  došlo 
k navýšení  pohledávek  o  2.075.262  Kč,  odběratele  Transportes  Antonio  Gallego,  kde  došlo 
k navýšení  pohledávek  o  1.866.865  Kč  a  k zahrnutí  postoupených  pohledávek  ve  výši 
488.608,26  Kč,  odběratele  TRANSPORTS  KRZYSZOF  ALTIMIF,  kde  došlo  k navýšení 

-pokračování- 
22 
28T 12/2011 
 
pohledávek  o  266.250  Kč,  odběratele  VASCO  BOHEMIA,  s.l.,  kde  došlo  k navýšení 
pohledávek o 134.700 Kč a odběratele WENZEL LOGISTICS GmbH, kde došlo k navýšení 
pohledávek  o  158.940  Kč.  Znalkyně  uvedla,  že  účetnictví  nacházející  se  u  insolvenčního 
správce  společnosti  LAV  Lakomý,  s.r.o.  JUDr.  Hradila,  je  nekompletní,  znalkyni  se 
nepodařilo  zajistit  účetní  výkazy  za  období  roku  2006  a  2007.  Účetnictví  fyzické  osoby 
Vratislav Lakomý – LAV je uloženo v Přerovské archivní s.r.o. a je značně rozsáhlé, ale je 
evidentní,  že  i  zde  některé  šanony  chybí.  Znalkyně  provedla  zkoumání  nejen  zapůjčených 
dokladů,  ale  i  kontrolu  dokladů  uložených  v archivu  Přerovské  archivní  s.r.o.  Znalkyně  na 
závěrech  svého  posudku  setrvala  i  po  seznámení  se  znaleckým  posudkem  předloženým 
obhajobou Ing. Ivana Bohunovského, kdy byla osobně přítomna u hlavního líčení, kde znalec 
Ing. Bohunovský svůj posudek přednesl. 
 
 
Obhajoba  namítla,  že  znalkyně  Mgr.  Dagmar  Martináková  je  vyloučena  z podání 
znaleckého  posudku  v   trestní  věci,  a  to  pro  vztah  k matce  svědka  Ing.  Roberta  Beneše. 
Z dotazů na znalkyni Mgr. Martinákovou a na svědka Ing. Beneše vyplynulo, že znalkyně pro 
matku svědka Ing. Beneše zpracovává daňové poradenství a toto zpracovává i pro svědka Ing. 
Beneše.  Znají  se,  ale  jak  znalkyně,  tak  i  svědek  popřeli,  že  by  se  jednalo  o  známost  bližší, 
osobního  charakteru.  Dle  §  105  odst.  2  tr.  řádu při  výběru  osoby,  která  má  být  jako  znalec 
přibrána, je třeba přihlížet k důvodům, pro které podle zvláštního zákona je znalec z podání 
znaleckého  posudku  vyloučen.  Dle  §  11  odst.  1  zákona  č.  36/1967  Sb.,  o  znalcích  a 
tlumočnících,  znalec  (tlumočník)  nesmí  podat  posudek  (provést  tlumočnický  úkon),  jestliže 
lze  mít  pro  jeho  poměr  k  věci,  k  orgánům  provádějícím  řízení,  k  účastníkům  nebo  k  jejich 
zástupcům  pochybnost  o  jeho  nepodjatosti.  Soud  se  námitkou  obhajoby  zabýval  a  dospěl 
k závěru,  že  znalkyně  není  vyloučena  z podání  znaleckého  posudku  v   trestní  věci  vedené  u 
Krajského  soudu  v Ostravě  -  pobočka  v Olomouci  pod  sp.zn.  28T  12/2011.  Pokud  jsou 
tvrzení  znalkyně  a  svědka  Ing.  Beneše  pravdivá,  přičemž  soudu  nejsou  známy  žádné  další 
skutečnosti, které tato tvrzení znalkyně a svědka činila nevěrohodnými, se v případě znalkyně 
a svědka jedná pouze o smluvní poskytování služeb a nikoliv blízký osobní vztah. Znalecký 
posudek  není  navíc  zpracováván  ani  ve  vztahu  k tvrzením  svědka  Ing.  Beneše  ani  ke 
skutečnostem, které by vyplývaly např. z účetnictví svědka Ing. Beneše nebo snad daňových 
přiznání tohoto svědka. 
 
 
Ze znaleckého posudku z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence (č.l. 8161-8168) a 
z výpovědi  znalce  Ing.  Ivana Bohunovského u hlavního líčení  (č.l.  8192v-8193) vyplývá, že 
pokud  znalkyně  Mgr.  Martináková  tvrdí,  že  společnost  nevedla  účetnictví  v souladu  se 
zákonem  č.  563/1991  Sb.,  je  toto  tvrzení  nepodložené  a  přehnané.  Pokud  znalkyně  uvádí  u 
některých pohledávek, že jejich hodnota byla navýšena, pak neuvádí, jaké účetní doklady pro 
porovnání  z účetnictví společnosti  použila. Není pravdou, že by znalkyně prověřila všechny 
dostupné  materiály,  kdy  sama  znalkyně  uvádí,  že  pro  velký  rozsah  účetních  dokladů  si 
vybrala jen některé účetní doklady, a to dle svého uvážení. Dle znalce je nepochopitelné, jak 
mohla  znalkyně  vyčíslit,  že  pohledávky  byly  navýšeny  o  38.776.417,50  Kč,  kdy  znalec 
poukazuje na početní chybu znalkyně. Dále znalec poukazuje např. na odběratele Lukáš  K., 
kdy tato firma vznikla 23.9.2013 a nemohla tedy být  v roce 2007. Podle znalce neměly být 
tyto  faktury  zařazeny  jako  pohledávky  do  neexistujících.  Znalec  Ing.  Bohunovský  svůj 
posudek uzavřel tím, že znalecký posudek č. 206-5/2013 vypracovaný znalkyní Mgr. Dagmar 
Martinákovou, je diletantská práce plná chyb a není objektivní. Znalec  Ing. Bohunovský na 

-pokračování- 
23 
28T 12/2011 
 
závěrech  svého  posudku  setrval  i  u  hlavního  líčení,  a  to  i  poté,  co  vyslechl,  jak  se  k jeho 
výtkám vyjádřila znalkyně Mgr. Dagmar Martináková.  
 
 
S ohledem  na  skutečnost,  že  znalci  Mgr.  Dagmar  Martináková  a  Ing.  Ivan 
Bohunovský  dospěli  k naprosto  rozdílným  závěrům,  musel  soud  přibrat  znalecký  ústav 
Ostravská  znalecká  a.s.  Ze  znaleckého  posudku  znaleckého  ústavu  Ostravská  znalecká  a.s. 
(č.l.  8223-8319)  a  z výpovědí  zpracovatelů  tohoto  posudku  prof.  Ing.  Renáty  Hótové,  Dr.  a 
Ing. Martiny Zublové u hlavního líčení (č.l. 8340-8343) vyplývá, že účetnictví fyzické osoby 
podnikající  pod  názvem  Vratislav  Lakomý  –  LAV  v předloženém  rozsahu  nesplňuje 
požadavky  zákona  o  účetnictví,  tedy  nelze  je  považovat  za  úplné,  průkazné,  správné, 
srozumitelné,  přehledné  a  vedené  způsobem  zaručujícím  trvalost  účetních  záznamů,  a  to 
zejména  s ohledem  na  absenci  prvotních  dokladů,  především  interních,  ale  také  některých 
faktur. Účetní sestavy a účetní knihy předložené na CD od Ing. Beneše za roky 2006 a 2007 
korespondují  s údaji  v pořadači  označeném  „Uzávěrka  2007“  zapůjčeném  z archivu.  Údaje 
z těchto  podkladů  však  naprosto  nekorespondují  s údaji  prezentovanými  „oficiálně“ 
finančnímu úřadu a bankám, přestože účetnictví mělo podléhat auditu. Takovéto rozdíly jsou 
samozřejmě  nepřípustné.  Na  základě  výše  uvedeného  lze  pouze  dovodit,  že  účetnictví 
předložené na CD od Ing. Beneše za roky 2006 a 2007 odpovídající údajům „Uzávěrky 2007“ 
zajištěné v archivu nebylo podkladem pro údaje uváděné do daňových přiznání daní z příjmů, 
ani  pro  údaje  poskytované  ČSOB.  V případě  společnosti  LAV  Lakomý,  s.r.o.  účetnictví 
v předloženém  rozsahu  rovněž  nesplňuje  požadavky  zákona  o  účetnictví,  a  to  zejména 
z důvodu  absence  předepsaných  účetních  knih,  ale  také  prvotních  dokladů,  především 
interních.  V rámci  dostupných  informací  dospěl  znalecký  ústav  k závěru,  že  byla  dodržena 
časová  kontinuita  údajů  v předložených  „oficiálních“  výkazech,  nelze  ovšem  objektivně 
posoudit, zda tyto údaje odrážely věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace 
společnosti  LAV  Lakomý,  s.r.o.  za  roky  2006  a  2007,  když  nejsou  k dispozici  relevantní 
výstupy  z účetnictví.  K posouzení,  zda  jsou  v  seznamu  pohledávek  předložených 
Československé  obchodní  bance,  a.s.  v souvislosti  s uzavřením  Smlouvy  o  úvěru  č. 
5793/06/5257  ze  dne  21.9.2006  mezi  Československou  obchodní  bankou,  a.s.  a  obchodní 
společností  LAV  Lakomý,  s.r.o.,  IČ:  25371762,  kdy  k těmto  pohledávkám  byla  téhož  dne 
uzavřena  Smlouva  o  zřízení  zástavního  práva  k pohledávkám  č.  5794/06/5257,  zahrnuty 
jednak  neexistující  pohledávky  a  jednak  pohledávky  s neoprávněně  navýšenou  nominální 
výší,  dospěl  znalecký  ústav  k závěru,  že  byly  zahrnuty  jednak  neexistující  pohledávky 
v celkové výši 4.207.424 Kč a jednak pohledávky s neoprávněně navýšenou nominální výší, 
přičemž  navýšení  představovalo  částku  691.922  Kč.  Přesný  přehled  těchto  pohledávek  je 
uveden v tabulce na straně 24-25 znaleckého posudku (č.l. 8246-8247). K posouzení, zda jsou 
v  seznamu  pohledávek  předložených  Československé  obchodní  bance,  a.s.  v souvislosti 
s uzavřením  Smlouvy  o  úvěru  č.  5796/06/5257  ze  dne  21.9.2006  a  Smlouvy  o  úvěru  č. 
5799/06/5257  ze  dne  21.9.2006  mezi  Československou  obchodní  bankou,  a.s.  a  fyzickou 
osobou  podnikající  pod  názvem  Vratislav  Lakomý  -  LAV,  IČ:  10072004,  kdy  k těmto 
pohledávkám byla téhož dne uzavřena Smlouva o zřízení zástavního práva k pohledávkám č. 
5797/06/5257,  zahrnuty  jednak  neexistující  pohledávky  a  jednak  pohledávky  s neoprávněně 
navýšenou nominální výší a také pohledávky, které již byly postoupené na základě smluv o 
factoringové  spolupráci  třetím  subjektům,  dospěl  znalecký  ústav  k závěru,  že  bylo  zjištěno 
navýšení  nominální  hodnoty  pohledávek  v celkové  částce  9.827.182  Kč,  neexistence 
pohledávek  v částce  3.010.700  Kč  a  případy  faktoringu,  tedy  již  dřívějšího  postoupení  na 

-pokračování- 
24 
28T 12/2011 
 
jiného  věřitele  v objemu  13.390.405  Kč.  Přesný  přehled  těchto  pohledávek  je  uveden 
v tabulce  na  str.  27-36  znaleckého  posudku  (č.l.  8249-8258).  K posouzení,  zda  jsou  v 
seznamu  pohledávek  předložených  UniCredit  Bank  Czech  Republic,  a.s.  v souvislosti 
s uzavřením  Smlouvy  o  úvěru  a  dalších  bankovních  službách  č.  254/07-120  ze  dne 
13.12.2007  mezi  UniCredit  Bank  Czech  Republic,  a.s.  a  fyzickou  osobou  podnikající  pod 
názvem  Vratislav  Lakomý  -  LAV,  IČ:  10072004, kdy k těmto  pohledávkám  byla téhož dne 
uzavřena  Smlouva  o  zajištění  postoupením  pohledávek  č.  521/07-254/07-120,  zahrnuty 
jednak neexistující pohledávky a jednak pohledávky s neoprávněně navýšenou nominální výší 
a  také  pohledávky,  které  již  byly  postoupené  na  základě  smluv  o  factoringové  spolupráci 
třetím  subjektům,  dospěl  znalecký  ústav  k závěru,  že  bylo  zjištěno  navýšení  nominální 
hodnoty  pohledávek  v celkové  částce  12.195.325  Kč,  neexistence  pohledávek  v částce 
152.320 Kč a případy faktoringu, tedy již dřívějšího postoupení na jiného věřitele, v objemu 
6.509.686  Kč.  Do  těchto  hodnot  nejsou  zahrnuty  pohledávky,  u  nichž  není  k dispozici 
původní faktura, správnost údajů však byla ověřena v dostupných účetních sestavách. Přesný 
přehled těchto pohledávek je uveden v tabulce na str. 39-55 znaleckého posudku (č.l. 8261-
8277).  Pokud  jde  o  stanovisko  znaleckého  ústavu  k závěrům  znaleckého  posudku  z oboru 
ekonomika,  odvětví  účetní  evidence  soudní  znalkyně  Mgr.  Dagmar  Martinákové  ze  dne 
18.9.2013  č.  206  –  5/2013,  znalecký  ústav  uvedl,  že  znalkyně  měla  k dispozici  podklady 
z archivu  v Přerově  a  podklady  od  JUDr.  Hradila,  tak,  jako  znalecký  ústav,  ale  neměla 
k dispozici CD s účetními sestavami  fyzické osoby Vratislav  Lakomý  –  LAV za roky 2005-
2008, kdy toto CD měl k dispozici znalecký ústav. Pokud jde o posouzení účetnictví fyzické 
osoby Vratislav Lakomý – LAV a společnosti LAV Lakomý s.r.o. dospěl znalecký ústav ke 
shodnému  závěru,  jako  znalkyně  Mgr.  Martináková,  pouze  s výhradou  k formulaci,  kdy 
„Účetnictví v nám dostupném rozsahu nesplňovalo požadavky Zákona o účetnictví Českých 
účetních  standardů.“  Pokud  jde  o  závěry  znalkyně  Mgr.  Martinákové  u  otázek  2,3  a  4,  pak 
znalkyně  využila  v zásadě  shodný  přístup,  ale  rozdíly  v konečném  vyčíslení  vyplývají 
z chybných  součtů,  či  chyb  při  přepisu  údajů  ve  znaleckém  posudku  Mgr.  Martinákové. 
V některých konkrétně jmenovaných případech pak znalecký ústav použil jiný přístup týkající 
se vyhodnocení neexistence, případně faktoringu pohledávek, kdy tyto rozdíly jsou podrobně 
uvedeny  na  str.  60-68  znaleckého  posudku  (č.l.  8282-8289).  V některých  případech  se  Mgr. 
Martináková pohledávkami vůči některým odběratelům (ICOM, LAS Lakomý, OL-TRADE, 
PeMa  Praha,  REFAS  a  TOMSTAV)  ve  svém  znaleckém  posudku  vůbec  nezabývala.  Pokud 
jde o závěry znaleckého posudku Ing. Bohunovského, znalecký ústavu uvedl, že tento znalec 
evidentně  nenavštívil  archiv  a  vůbec  se  neseznámil  s rozsahem  podkladů.  Znalecký  ústav 
rovněž souhlasí s přístupem znalkyně, kdy pohledávku s fiktivním odběratelem (i když ostatní 
údaje  odpovídají)  zcela  souhlasí,  kdy  znaleckému  ústavu  není  zřejmé,  jak  by  znalec  Ing. 
Bohunovský  získal  plnění,  pokud  by  nevěděl,  kdo  je  skutečným  dlužníkem.  Rovněž  není 
znaleckému  ústavu vůbec zřejmé, jaký přínos pro zodpovězení  otázek zadaných soudem  by 
měla  detailní  analýza  například  mzdových  záznamů,  či  tzv.  CMR,  kterých  jsou  v archivu 
desítky pořadačů. Za této situace nelze znalkyni vytknout, že dle svého uvážení vyhodnotila, 
které podklady jsou  pro  objektivní závěry podstatné a které nikoliv,  když není  možné a ani 
přínosné  detailně  analyzovat  všechny  podklady.  Přístup  znalce  Ing.  Bohunovského,  kdy 
pokud  je  pohledávka  uhrazena,  tak  „nezáleží“  na  skutečném  odběrateli,  skutečném  plnění  a 
skutečné částce uvedené na faktuře, nebo na jiných oficiálně prezentovaných výstupech (např. 
právě  v údajích  pro  banky,  u  nichž  je  navíc  výslovně  potvrzována  správnost  uváděních 
údajů), považuje znalecký ústav za zcela neakceptovatelný. Klamanému subjektu sice nemusí 

-pokračování- 
25 
28T 12/2011 
 
nutně  vzniknout  škoda,  pokud  jsou  pohledávky  skutečnými  odběrateli  hrazeny,  v případě 
jejich nezaplacení však nemá tento subjekt možnost své nároky získat, kdy neví, po kom je ve 
skutečnosti  vyžadovat.  Znalecký  ústav  opakovaně  upozornil,  že  znalec  Ing.  Bohunovský  se 
absolutně neseznámil s rozsahem všech podkladů. Znalecký ústav rovněž překvapuje přístup 
znalce  Ing.  Bohunovského,  pokud  jde  o  pohledávku  Lukáše  K.,  kdy  firma  s uvedeným  IČ 
byla založena 23.9.2013. Jedná se o situaci, kdy Vratislav Lakomý – LAV prezentuje v bance 
pohledávku  za  odběratelem,  který  v dané  době  vůbec  neexistoval,  tedy  nemohl  plnění 
přijmout, tím méně být ochotný pohledávku uhradit. Banka jiný údaj o poddlužníkovi nemá, 
tedy pohledávku de facto nemůže v rámci ručení vymoci, ale dle znalce Ing. Bohunovského je 
vše  v pořádku.  Znalecký  ústav  sice  souhlasí  se  znalcem  Ing.  Bohunovským,  že  se  Mgr. 
Martináková  dopustila  při  zpravování  mnoha  chyb  a  nepřesností,  ale  znalcem  uváděné 
„nepochopitelné  závěry“  však  vyplývají  spíše  z jeho  nepozornosti  při  čtení  znaleckého 
posudku  Mgr.  Martinákové.  Naprosto  znalecký  ústav  nesouhlasí  s tvrzením  znalce  Ing.  
Bohunovského,  že  uvádění  nepravdivých  údajů  o  předmětu  zajištění  svému  věřiteli  je 
v pořádku.  Znalec  Ing.  Bohunovský  vycházel  z naprostého  zlomku  podkladů  oproti 
znaleckému  ústavu  i  Mgr.  Martinákové,  přičemž  se  ani  nenamáhal  si  rozsah  dostupných 
podkladů zjistit. Dle znaleckého ústavu by proto znalecký posudek Ing. Bohunovského neměl 
být považován za objektivní.  
 
  
Podle  §  213  odst.  1  tr.ř.  byly  stranám  předloženy  k nahlédnutí  listinné  důkazy,  a  to 
smlouva o úvěru č. 5796/06/5257 (č.l. 7-22), smlouva o úvěru č. 5799/06/5257 (č.l. 23-36), 
smlouva o zřízení  zástavního  práva k pohledávkám  č. 5797/06/5257 (č.l.  37-64), smlouva o 
úvěru  č.  5793/06/5257  (č.l.  68-80),  smlouva  o  zřízení  zástavního  práva  k pohledávkám  č 
5794/06/5257 (č.l.  81-104), vyčíslení  škody ze strany ČSOB, a.s. (č.l.  110, č.l.  2589-2607), 
vyjádření  pošk.  UniCredit  Bank,  a.s.  (č.l.  281-284),  smlouva  o  kontokorentním  úvěru 
OSTRO0702  (č.l.  288-293),  smlouva  o  úvěru  a  dalších  bankovních  službách  č.  254/07-120 
(č.l.  294-301),  smlouva  o  budoucím  vyplnění  směnky  (č.l.  302-307),  smlouva  o  zajištění 
postoupením  pohledávek  č.  521/07-254/07-120  (č.l.  310-497),  upozornění  banky  na  řádné 
nedodržování  smluvních  podmínek  (č.l.  489-493,  498,  501-504),  vyjádření  dotčených 
subjektů  společnosti  AQUASPED,  s.r.o.  BALUS  STAV,  a.s.,  BC  LOGISTIK,  BARIEX, 
s.r.o.,  BMB  OCEL,  s.r.o.,  BORUZA,  s.r.o.,  KAMARO  SERVIS,  s.r.o.,  KARGO-HORTIM, 
s.r.o., ČECHOSPED, s.r.o., DAMSPED, s.r.o., DÁLNIČNÍ STAVBY PRAHA, DEMOLICE 
REAL,  s.r.o.,  DHL  EXPRESS,  s.r.o.,  DRINEX  OLOMOUC,  s.r.o.,  DT  LOGISTIC  CZ, 
ExlServis  CZ,  s.r.o.,  FLEXTRANS,  s.r.o.,  Freemont,  HELIANA,  spol.  s r.o.,  HEAVI 
TRANS, s.r.o., HORSTAV OLOMOUC, IKON TRANSPORT, a.s., KAUFLAND ČR, v.o.s., 
KLIDOS,  a.s.,  LIDL  ČR,  v.o.s.,  LOGO  TRANS,  s.r.o.,  LOVOSPED,  OL-TRADE,  s.r.o., 
OLMA,  a.s.,  PST  OSTRAVA,  a.s.,  QPOR,  a.s.,  RIMEXI,  s.r.o.,  TRT-TRANSPORT, 
SCHENKER,  s.r.o.,  SKANSKA  Dopravní  stavby,  SOLNÉ  MLÝNY,  a.s.,  STRABAG,  a.s., 
ŠUMAVSKÝ PRAMEN, TALOSA, s.r.o., VÁPENKA VITOUL, VESETA, s.r.o., ASKENT 
INTER,  s.r.o.,  CARGO  PRAGUE,  CEBIA,  s.r.o.,  DŘEVOCENTRUM,  PERSEA,  a.s., 
PROXIMA  3000  (č.l.  1051-2240),  přehled  o  úhradě  pohledávek  a  seznam  přihlášených 
pohledávek OSVČ Lakomý - LAV (č.l. 2278-2293), posudek č. 2/2009 Ing. Zdeňka Lukeše 
na  společnost  LAV  -  Lakomý  s.r.o.,  z jiné  trestní  věci  (č.l.  2382-2460),  vyčíslení  škody  ze 
strany UniCredit Bank, a.s. (č.l. 2612), výsledky dožádání o právní pomoc týkající se zjištění 
existence  pohledávek  předkládaných  obžalovanými  při  podávaných  žádostech  o  úvěr  (č.l. 
2613-5127),  výpisy  z úvěrového  účtu  č.  210940914/0300  vedeného  ve  prospěch  OSVČ 

-pokračování- 
26 
28T 12/2011 
 
Vratislav  Lakomý  (č.l.  5129-5134), výpisy z úvěrového účtu  č. 5184873003/2700  vedeného 
ve  prospěch  OSVČ  Vratislav  Lakomý  u  UniCredit  Bank,  a.s.  (č.l.    5135-5165),  výpisy 
z úvěrového  účtu  č.  515873038/2700  vedeného  ve  prospěch  OSVČ  Vratislav  Lakomý  u 
UniCredit  Bank,  a.s.  (č.l.  5166-5190),  zpráva  o  průběhu  finančního  šetření  k osobám 
obžalovaných (č.l. 5199-5201), zpráva Factoringu KB a.s., NLB Factoringu, Factoringu ČS, 
ČSOB,  a.s.  Factoringu,  Raiffeisenbank  a  UniCredit  Bank,  a.s.  (č.l.  5245-5287,  5291-5338, 
5342-5378,  5382,  5389-5406,  5410-5603),  vyžádané  písemnosti  předložené  insolvenčními 
správci  (č.l.  5606-5611,  č.l.  5626-5877),  vyjádření  dotčených  subjektů,  společností  BASK, 
s.r.o.,  HUDOS,  s.r.o.,  A&S  TEAM,  s.r.o.,  BAU  LOGISTIC,  HIGWAY  66,  s.r.o.,  Exper 
Slovakia, Golden Road, I.S.D.B. s.r.o., LAVO, s.r.o., JESUS MARTINEZ, M&B LOGISTIK, 
ŠPED TRANS, TOMAS SLUIS, TIREX, s.r.o. (č.l. 5881-6014), daňové doklady k seznamu 
pohledávek ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám č. 5797/06/5257 (č.l. 6015-
6496),  daňové  doklady  k seznamu  pohledávek  ke  smlouvě  o  zřízení  zástavního  práva 
k pohledávkám č. 5794/06/5257 (č.l.  6497-6545), daňové doklady k seznamu  pohledávek ke 
smlouvě  o  zřízení  zástavního  práva  k pohledávkám  č.521/07-254/07-120  (č.l.  6546-7351), 
uplatnění nároku pošk. ČSOB a.s. (č.l. 7415-7421), úmrtní list Václava L. (č.l. 7431), žádost o 
náhradu škody Reticulum a.s. (č.l. 7508-7528), sdělení spol. HOPAX s.r.o. (č.l. 7537), zpráva 
ČSOB a.s. (č.l. 7710-7715), zpráva UniCredit Bank, a.s. (č.l. 7718), zpráva Českomoravské 
záruční  a rozvojové banky, a.s. (č.l.  7721-7723), výsledky dožádání  v Řecku ke společnosti 
Supertrans SA (č.l. 7793-7914), zpráva k dožádání v Itálii ke společnosti EST CAMION S.r.l. 
(č.l. 8081-8107), opis Rejstříku trestů svědkyně I. (č.l. 8206), sdělení Českomoravské záruční 
a rozvojové banky, a.s. (č.l. 8406), cenové kalkulace (č.l. 8411-8415), emailová komunikace 
(č.l.  8416),  sdělení  Krajského  soudu  Ostrava  sp.  zn.  KSOS  38  INS  3794/2008-D20  (č.l. 
8417), návrh konečné zprávy a návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli JUDr. 
Otto Hradila (č.l. 8418-8422), návrh na vydání usnesení Ing. Roberta Beneše (č.l. 8423-8424), 
přehled  vymožených  pohledávek  z majetkové  podstaty  dlužníka  Vratislav  Lakomý  –  LAV 
(č.l. 8425) a opis usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 39 INS 3796/2008-B112 (č.l. 
8426-8428). 
 
 
Soud vyžádal správu od společnosti HOPAX s.r.o. týkající se účetnictví fyzické osoby 
Vratislav Lakomý - LAV. Společnost HOPAX s.r.o. sdělila (č.l. 7537), že neměli k dispozici 
elektronické účetnictví fyzické osoby Vratislav  Lakomý  -  LAV.  Zakoupili  pouze server HP 
Proliant  ML  350  v.č.  GBJ51303DX.  Tento  byl  zapůjčen  správci  konkurzní  podstaty  Ing. 
Robertu Benešovi dne 22.5.2009 k ohledání a obnově dat. 
 
 
Obhajoba obž. L. navrhla doplnit dokazování k působení svědkyně I. ve společnostech 
obžalovaného  a  ke  vztahu  této  svědkyně  k obžalovanému,  jakož  i  k rozsahu  schopností 
obžalovaného ve vztahu k zařizování  věcí  souvisejících s účetnictvím,  a  konečně i  k tvrzení 
svědkyně  I.  o  pokusu  obžalovaného  ovlivnit  ji  před  její  výpovědí  před  orgány  Policie  ČR, 
navrhla  obhajoba  vyslechnout  svědky  Josefa  G.,  Ing.  Jiřího  Ch.,  Ing.  Dušana  K.,  JUDr. 
Čestmíra V., Ing. Josefa H. a Elenu F.  
 
 
Soud  tyto  návrhy  obhajoby  na  doplnění  dokazování  zamítl,  kdy  je  považuje  za 
nadbytečné. Je třeba uvést, že soud k osobě svědkyně I. a k jejímu působení ve společnostech 
obžalovaných  oproti  návrhu  státního  zástupce  v obžalobě  dokazování  z podnětu  obhajoby 
obž. L., ale i z vlastní iniciativy, podstatně doplnil. Soud k návrhu obhajoby vyslechl svědky 

-pokračování- 
27 
28T 12/2011 
 
Ing. Pavla M., Ing. Martina K., Stanislava V., Zdeňka Š. a Ing. Mgr. Igora S., kdy tito svědci 
se mimo jiné vyjadřovali i k působení svědkyně I. ve společnostech obžalovaných, jakož i ke 
schopnostem obžalovaného ve vztahu k zařizování věcí týkajících se účetnictví, případně i ke 
schopnosti  obžalovaného  pracovat  s počítačem,  a  to  zejména  ve  vztahu  k účetním 
programům. K osobě svědkyně I. si pak soud vyžádal i opis z Rejstříku trestů, kdy svědkyně 
I.  nebyla  v minulosti  soudně  trestána.  Z takto  doplněného  dokazování  je  zřejmé,  že 
obžalovaný  skutečně  neuměl  pracovat  s účetními  programy,  obecně  pokud  jde  o  práci 
s počítačem, byly jeho znalosti v rovině velmi laického uživatele. Pokud jde o vztah svědkyně 
I.  k obžalovanému,  je  pak  z takto  provedeného  dokazování  zřejmé,  že  vztah  svědkyně  I. 
k obžalovanému  nebyl  dobrý.  Svědkyně  I.  byla,  jak  je  uvedeno  výše,  s výsledky  takto 
doplněného dokazování i seznámena a vyjadřovala se k nim, přičemž i ona připustila, že její 
vztah k obžalovanému nebyl dobrý, což svědkyně dávala do souvislosti se skutečností, že po 
ní  obžalovaný  požadoval  úpravy  seznamu  pohledávek  předkládaných  bankám,  s čímž 
svědkyně nesouhlasila. Za této důkazní situace proto soud další doplnění dokazování ve výše 
uvedeném směru zamítl.  
 
Soud  kvůli  změně  složení  senátu  provedl  dokazování  znovu  a  dokazování  doplnil 
jednak dle pokynů odvolacího soudu a dále s ohledem na složitost věci,  k učinění detailního 
rozboru  jednotlivých  pohledávek  tak,  aby  mohlo  být  s praktickou  jistotou  ustáleno,  které 
pohledávky byly fingované, které byly neoprávněně navýšené a které byly postoupeny jiným 
subjektům,  soud  přibral  znalce  z oboru  ekonomika,  odvětví  účetní  evidence,  přičemž 
s ohledem na znalecký posudek zpracovaný na žádost obhajoby bylo nakonec nutné znalecký 
posudek nechat zpracovat znalecký ústav. Oproti předchozímu rozhodnutí ve věci bylo tedy 
provedeno mnohem rozsáhlejší dokazování. Takto provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě 
i v jejich souhrnu a opětovně dospěl k závěru, že provedenými důkazy bylo prokázáno, že se 
staly  skutky  uvedené  v obžalobě  respektive  ve  výroku  tohoto  rozsudku,  přičemž  tohoto 
jednání se dopustili obžalovaní, a to způsobem a za okolností, jak je jim obžalobou kladeno za 
vinu. 
 
Pokud jde o existenci smluv o úvěru zajištěných pohledávkami a o poskytnutí úvěrů 
uvedených  ve  výroku  tohoto  rozsudku  pod  body  1),  2)  a  3)  je  toto  prokázáno  nadevší 
pochybnost,  a  to  včetně  skutečnosti,  že  žádný  z těchto  úvěrů  nebyl  řádně  splacen.  V tomto 
směru  je  prokázané,  že  se  skutek  stal,  přičemž  se  jedná  o  skutečnosti  nesporné,  které 
nepopírají ani samotní obžalovaní. Obhajoba obou obžalovaných spočívá v tvrzení, že pokud 
jde  o  jednotlivé  seznamy  pohledávek,  tak  tyto  sice  podepsali,  ale  v dobré  víře,  že  tyto 
seznamy obsahují skutečně existující pohledávky, kdy odpovídá i výše těchto pohledávek a že 
tyto pohledávky nebyly  postoupeny třetím osobám. Obžalovaný  L. pak navíc popírá tvrzení 
svědkyně  I.,  která  všechny  seznamy  pohledávek  zpracovávala,  že  tyto  seznamy  pohledávek 
byly  vyhotoveny  na  pokyn  obžalovaného  a  to  tak,  aby  Vratislav  Lakomý  -  LAV  i  LAV 
Lakomý  s.r.o.  získali  úvěry.  Svědkyně  na  pokyn  obžalovaného  pozměnila  seznamy 
pohledávek,  pokud  jde  o  výši  pohledávek,  jejich  existenci,  případně  uvedení  pohledávek, 
které byly již postoupeny.  
 
Pokud  jde  o  skutek  pod  bodem  1)  výroku  toho  rozsudku, pak  z  listinných  důkazů 
k úvěru  poskytnutému  ČSOB,  a.s.  na  základě  úvěrové  smlouvy  č.  5793/06/5257  ze  dne 
21.9.2006 vyplývá že, předmětem smlouvy bylo poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši 3 

-pokračování- 
28 
28T 12/2011 
 
mil. Kč přičemž z výpisu z úvěrového účtu je patrno, že úvěr byl ze strany společnosti LAV 
Lakomý  s.r.o.  čerpán  zejména  dne  25.9.2006,  přičemž  celkem  byla  využita  částka  ve  výši 
2.969.776,80 Kč. Tuto smlouvu podepsala jednatelka společnosti LAV Lakomý s.r.o. obž. L., 
tehdy  L.  Tento  úvěr  byl  zajištěn  mimo  jiné  smlouvu  o  zřízení  zástavního  práva 
k pohledávkám  č.5794/06/5257,  která  byla  ze  strany  společnosti  LAV  Lakomý  s.r.o 
podepsána rovněž 21.9.2006, a to opět obžalovanou. Nedílnou součástí je Příloha č. 1, která 
obsahuje  seznam  údajných  existujících  pohledávek  společnosti  LAV  Lakomý  s.r.o. 
Pravdivost  tohoto  seznamu  je  potvrzována  razítkem  společnosti  a  podpisem  obžalované, 
jakožto jednatelky. Ve prospěch zástavního věřitele byly takto zastaveny pohledávky ve výši 
5.274.683,25Kč. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu Ostravská znalecká a.s. vyplývá, 
že  v  seznamu  pohledávek  předložených  Československé  obchodní  bance,  a.s.  v souvislosti 
s uzavřením  Smlouvy  o  úvěru  č.  5793/06/5257  ze  dne  21.9.2006  mezi  Československou 
obchodní  bankou,  a.s.  a  obchodní  společností  LAV  Lakomý,  s.r.o.,  IČ:  25371762,  kdy 
k těmto  pohledávkám  byla  téhož  dne  uzavřena  Smlouva  o  zřízení  zástavního  práva 
k pohledávkám č. 5794/06/5257, byly zahrnuty jednak neexistující pohledávky v celkové výši 
4.207.424  Kč  a  jednak  pohledávky  s neoprávněně  navýšenou  nominální  výší,  přičemž 
navýšení  představovalo  částku  691.922  Kč.  Přesný  přehled  těchto  pohledávek  je  uveden 
v tabulce na straně 24-25 znaleckého posudku (č.l. 8246-8247). 
 
 
Pokud  jde  o  skutek  pod  bodem  2)  výroku  toho  rozsudku, pak  smlouvy  o  úvěru  č. 
5796/06/5257  a  č.  5799/06/5257  uzavřené  dne  21.9.2006  mezi  ČSOB,  a.s.  a  Vratislavem 
Lakomým  -  LAV,  obžalovaný    podepsal  osobně,  přičemž  na  úvěrový  účet  mu  byla  jako 
revolvingový úvěr poskytnuta částka 26 mil.  Kč a jak kontokorentní úvěr částka 4 mil.  Kč. 
Z výpisu z účtu obžalovaného pak vyplývá, že částka 26 mil. byla převedena ve prospěch účtu 
obžalovaného  č.  210940914/0300  dne  25.9.2006.  Taktéž  u  těchto  smluv  o  úvěru  byla 
uzavřena  smlouva  o  zřízení  zástavního  práva  k pohledávkám,  a  to  dne  21.9.2006  č. 
5797/06/5257  která  zajišťovala  jak  revolvingový  tak  i  kontokorentní  úvěr.  Podle  článku  II. 
odst. 1 této smlouvy předmětem zajištění mají být pohledávky reálně existující a dle článku 
III.  odst.  1  předmětné  smlouvy  se  mělo  jednat  o  pohledávky,  které  nejsou  předmětem 
postoupení  na  třetí  osoby.  Seznam  pohledávek  je  přílohou  č.  1,  kdy  se  jedná  o  pohledávky 
v celkové  výši  39.135.351,22Kč.  Obžalovaný  svým  podpisem  ztvrdil  pravdivost  a 
autentičnost  seznamu  pohledávek.  I  v tomto  případě  seznam  pohledávek  obsahuje  jednak 
pohledávky  fiktivní,  jednak  pohledávky  s neoprávněně  navýšenou  nominální  výší,  a  také 
pohledávky, které již byly postoupeny na factroringové společnosti. Ze znaleckého posudku 
znaleckého ústavu Ostravská znalecká a.s. vyplývá, že v seznamu pohledávek předložených 
Československé  obchodní  bance,  a.s.  v souvislosti  s uzavřením  Smlouvy  o  úvěru  č. 
5796/06/5257 ze dne 21.9.2006 a Smlouvy o úvěru č. 5799/06/5257 ze dne 21.9.2006 mezi 
Československou obchodní bankou, a.s. a fyzickou osobou podnikající pod názvem Vratislav 
Lakomý - LAV, IČ: 10072004, kdy k těmto pohledávkám byla téhož dne uzavřena Smlouva o 
zřízení  zástavního  práva  k pohledávkám  č.  5797/06/5257,  bylo  zjištěno  navýšení  nominální 
hodnoty  pohledávek  v celkové  částce  9.827.182  Kč,  neexistence  pohledávek  v částce 
3.010.700 Kč a případy faktoringu, tedy již dřívějšího postoupení na jiného věřitele v objemu 
13.390.405  Kč.  Přesný  přehled  těchto  pohledávek  je  uveden  v tabulce  na  str.  27-36 
znaleckého posudku (č.l. 8249-8258).  
 
 
Pokud  jde  o  skutek  pod bodem  3)  výroku  toho  rozsudku, pak  ze  smlouvy  o  úvěru  a 

-pokračování- 
29 
28T 12/2011 
 
dalších  bankovních  službách  č.  254/07-120  je  zřejmé,  že  tuto  smlouvu  podepsal  dne 
13.12.2007 osobně obžalovaný. Celkový rámec úvěru byl stanoven částkou 5 mil. Kč. Z toho 
byla  částka  5  mil.  Kč  ve  formě  kontokorentního  úvěru  a  rovněž  byla  obžalovanému 
poskytnuta zbývající částka, kdy 26 mil. Kč bylo poskytnuto dne 18.12.2007 a  4 mil. Kč bylo 
poskytnuto  dne  18.1.2008.  Tato  smlouva  o  úvěru  měla  jednu  z forem  zajištění  i  smlouvu  o 
zajištění  postoupení  pohledávek  č.  521/07-254/07-120  ze  dne  13.12.2007.  Z této  smlouvy 
vyplývá, že postoupené  pohledávky nemají  být  zatíženy právy třetích osob a není  vůči  nim 
možné  uplatnit  jakoukoli  námitku  ze  strany  dlužníků  fyzické  osoby  Vratislava  Lakomý  - 
LAV. Součástí této smlouvy je seznam postoupených pohledávek, přičemž pravdivost tohoto 
seznamu  osvědčil  podpisem  obžalovaný  a  opatřil  ho  i  razítkem  Vratislav  Lakomý  -  LAV. 
Podle  tohoto  seznamu  měl  obžalovaný  zajistit  úvěr  pohledávkami  v celkovém  objemu 
44.311.032,80Kč.  Z listinných  důkazů  ovšem  vyplývá,  že  tyto  pohledávky  jsou  jednak 
fiktivní,  jednak  mají  navýšenou  nominální  hodnotu,  případně  byly  postoupeny  na 
faktoringovou společnost. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu Ostravská znalecká a.s. 
vyplývá,  že  v  seznamu  pohledávek  předložených  UniCredit  Bank  Czech  Republic,  a.s. 
v souvislosti  s uzavřením  Smlouvy  o  úvěru  a  dalších  bankovních  službách  č.  254/07-120  ze 
dne 13.12.2007 mezi UniCredit Bank Czech Republic, a.s. a fyzickou osobou podnikající pod 
názvem  Vratislav  Lakomý  -  LAV,  IČ:  10072004, kdy k těmto  pohledávkám  byla téhož dne 
uzavřena  Smlouva  o  zajištění  postoupením  pohledávek  č.  521/07-254/07-120,  bylo  zjištěno 
navýšení  nominální  hodnoty  pohledávek  v celkové  částce  12.195.325  Kč,  neexistence 
pohledávek v částce 152.320 Kč a případy faktoringu, tedy již dřívějšího postoupení na jiného 
věřitele, v objemu 6.509.686 Kč. Do těchto hodnot nejsou zahrnuty pohledávky, u nichž není 
k dispozici  původní  faktura,  správnost  údajů  však  byla  ověřena  v dostupných  účetních 
sestavách.  Přesný  přehled  těchto  pohledávek  je  uveden  v tabulce  na  str.  39-55  znaleckého 
posudku (č.l. 8261-8277). 
 
 
Z provedených listinných důkazů a zejména ze znaleckého posudku znaleckého ústavu 
Ostravská  znalecká  a.s.,  které  jsou  podrobně  vyhodnoceny  výše  je  pak  zřejmé,  že  bankám 
byly  skutečně  předloženy  nepravdivé  seznamy  pohledávek  a  to  jak  fyzické  osoby  Vratislav 
Lakomý - LAV tak obchodní společnosti LAV Lakomý s.r.o. Rovněž z výpovědi svědka Ing. 
Beneše je zřejmé, že v případě fyzické osoby Vratislav Lakomý  - LAV bylo zjištěno, že ne 
všechny  pohledávky  existují.  Taktéž  z výpovědi  svědka  S.  je  zřejmé,  že  v účetnictví 
obžalovaného byly nesrovnalosti, byly zde neexistující pohledávky. Z výpovědí svědku  Ing. 
B. a Petra K. jakož i z listinných důkazů je pak zřejmé, že poškozené ČSOB, a.s. a UniCredit 
Bank  Czech  republic,  a.s.  by  za  této  situace  v žádném  případě  neposkytly  ani  obchodní 
společnosti  LAV  Lakomý  s.r.o.  ani  fyzické  osobě  Vratislav  Lakomý  -  LAV  žádný 
z předmětných  úvěrů.  Tyto  nepravdivé  údaje  měly  tedy  zásadní  vliv  na  to,  že  poškozené 
banky uzavřely předmětné smlouvy o úvěru s výše jmenovanými subjekty.  
 
V návaznosti na závěry znaleckého ústavu pak soud v popisu skutku upravil nejmenší 
prokázané zkreslení u skutku pod bodem 1) výroku tohoto rozsudku ve výši 4.899.346 Kč, u 
skutku pod bodem 2) výroku tohoto rozsudku ve výši 26.228.286 Kč a u skutku pod bodem 3) 
výroku tohoto rozsudku ve výši 18.857.331 Kč. 
 
 
Pro  všechny  tři  skutky  uvedené  ve  výroku  tohoto  rozsudku  je  v prvé  řadě  zásadní 
vyhodnotit  věrohodnost  výpovědi  svědkyně  Hany  I.  V tomto  směru  je  třeba  uvést,  že 

-pokračování- 
30 
28T 12/2011 
 
svědkyně vypovídá zásadně shodně jako v přípravném řízení, tak i u hlavního líčení přičemž 
u  hlavního  líčení  na  své  výpovědi  setrvala  i  po  velmi  podrobném  dotazování  ze  strany 
obhajoby a zejména ze strany obžalovaného  L. Nutno zdůraznit, že svědkyně se k hlavnímu 
líčení  dostavila opakovaně, přičemž poslední  procesně použitelnou  u hlavního  líčení  učinila 
za situace, že je v rizikovém těhotenství, kdy by pro ni nepochybně nebylo obtížné získat od 
ošetřujícího lékaře omluvu a nedostavit se k hlavnímu líčení. Z opisu z Rejstříku trestů je pak 
zřejmé,  že  svědkyně  nebyla  v minulosti  soudně  trestaná.  Celá  její  výpověď  se  soudu  jeví 
jakožto naprosto logická, bez zásadních rozporů. Sdělovací schopnost svědkyně je přiměřená 
časovému  odstupu  od  projednávané  události.  Z výpovědí  svědků  Ing.  B.  a  Petra  K.  je  pak 
zřejmé, že o úvěrech jednali zejména s obžalovaným, případně skutku pod bodem 1) výroku 
tohoto rozsudku je z výpovědi svědka Ing. B. zřejmé, že bylo jednáno i s obž. L. Pokud přišli 
oba  svědci,  jakož  to  zástupci  bank  do  styku  se  svědkyní  I.,  jednalo  se  pouze  o  předání 
určitých  dokladů,  kdy  hodnocení  role  Hany  I.  v celém  procesu  projednávání  předmětných 
úvěrů ze strany svědků Ing. B. a Petra K. lze označit, jakož to roli servisní přiměřenou pozici 
účetní u obou subjektů  podnikání. Z výpovědi svědka S. je pak zřejmé, že svědkyně  I. byla 
zaměstnankyní  společnosti  LANDY  spol.  s  r.o.  a  že  byla  loajální  vůči  obžalované  naopak 
obžalovaného  zjevně  neměla  ráda.  Na  druhé  straně  ale,  když  svědek  S.  objevil  v účetnictví 
obžalovaného nesrovnalosti týkající se neexistujících pohledávek tak svědkyně I. mu k tomu 
sdělila,  že  tyto  změny  udělala  ona,  ale  na  základě  pokynů  nadřízených,  které  blíže 
nespecifikovala.  Tyto  skutečnosti  uváděné  svědkem  S.  pak  nepřímo  potvrzují  výpověď 
svědkyně I. Svědkyně I. přitom sama uvedla, že s obž. L. neměla dobrý vztah, což zdůvodnila 
právě tím, že po ní obžalovaný požadoval úpravy, o kterých svědkyně vypovídala a svědkyně 
s nimi nesouhlasila. Dle názoru soud je pak zcela logické, že vztah svědkyně a obžalovaného 
nebyl za takové situace dobrý. Ovšem z provedených důkazů nevyplývají takové skutečnosti, 
na základě kterých by bylo možné dovodit, že ze strany svědkyně I. byla vůči obž. L. taková 
averze, že by snad svědkyně byla motivována učinit vůči obžalovanému vědomě nepravdivou 
výpověď.     
 
 
Samozřejmě, že svědkyně I. mohla provést změny v seznamech pohledávek svévolně, 
svědkyně  I.  toto  ale  opakovaně  popírá,  přičemž  z provedených  důkazů  zejména  z výpovědí 
svědků  Ing.  B.,  Petra  K.,  S.  i  RNDr.  K.  by  takováto  aktivita  Hany  I.  neodpovídala  jejímu 
postavení  vůči  obžalovanému  podnikajícímu  jakožto  fyzická  osoba  i  vůči  společnosti  LAV 
Lakomý s.r.o. Svědkyně byla pouhou zaměstnankyní  společnosti  LANDY spol. s r.o., která 
v rámci svého podnikání zajišťovala pro subjekty Vratislav  Lakomý  -  LAV a  LAV  Lakomý 
s.r.o.  účetnictví.  Svědkyně  tedy  nebyla  v pozici,  na  základě  které  by  měla  osobní  zájem  na 
zmanipulování  seznamu  pohledávek  určeného  pro  výše  uvedené  banky.  Z provedeného 
dokazování pak také nevyplývá žádný jiný motiv, proč by toto měla svědkyně I. učinit. Je sice 
pravdou,  že  svědkyně  I.  neměla  dobrý  vztah  k obžalovanému,  vyplývá  to  nejen  z výpovědi 
svědka  S.  ale  i  z dalších  důkazů,  ale  ani  svědkyně  I.  tuto  skutečnost  nepopírá.  Nicméně 
z provedených důkazů nelze dovodit nic jiného, než negativní vztah pracovníka vůči formálně 
klientovi  a de facto s ohledem na rodinný charakter podnikání obžalovaných zaměstnavateli. 
Kromě antipatie však nelze dovodit takové zásadní spory, kvůli kterým by měla svědkyně I. 
úmyslně,  svévolně  pozměnit  údaje  určené  pro  banky.  Takovouto  úvahu  navíc  vylučuje  i  ta 
skutečnost, že z provedených důkazů, opět lze poukázat zejména na výpověď svědka S. ale i 
jiných, je zřejmé, že svědkyně  I. měla vůči obžalované dobrý vztah a byla vůči obžalované 
loajální.  Neměla  tedy  v žádném  případě  motiv  vytvořit  nepravdivý  seznam  pohledávek  pro 

-pokračování- 
31 
28T 12/2011 
 
společnost  LAV  Lakomý  s.r.o.,  kde  byla  jednatelkou  právě  obžalovaná,  která  z této  pozice 
statutárního orgánu za správnost seznamu pohledávek ručila. Smlouvy o úvěru pod body 1) a 
2) výroku tohoto rozsudku přitom byly uzavřeny téhož dne 21.9.2006. Z provedených důkazů 
je  pak  zřejmé,  že  svědkyně  I.  věděla,  že  je  obžalovaná  statutárním  orgánem  obchodní 
společnosti  LAV  Lakomý  s.r.o.  Z provedených  důkazů  je  navíc  zřejmé,  že  změny 
v seznamech  pohledávek  byly  značně  rozsáhlé.  Za  této  situace  by  svědkyně  I.,  která  navíc 
k tomuto neměla žádný motiv, musela mít důvodnou obavu, že s ohledem na tak velký rozsah 
provedených  změn  toto zjistí  obžalovaní,  kdy  svědkyně  I.  nepochybně  měla  zájem  neztratit 
zaměstnání.  V tomto  směru  je  třeba  k výpovědi  svědkyně  RNDr.  K.,  a  to  na  dotaz 
obžalovaného, že účetní měla v uvedené době poměrně dobrou šanci získat práci, uvést že jde 
pouze  o  úvahu  v rovině  obecné,  kdy  samozřejmě  osoby,  které  mají  na  trhu  práce  lepší 
uplatnění  nemají  zájem o zaměstnání  přijít, rozhodně ne za situace, kdy  by důvodem  ztráty 
zaměstnání  byla  zásadní  pochybení.  Rovněž  tak  nemá  žádný  zaměstnanec  zájem  přijít  o 
zaměstnání za situace, že by jeho zaměstnavatel o něm podával negativní reference. 
 
 
S ohledem na výše uvedené soud proto považuje výpověď svědkyně I. za věrohodnou 
a naopak obhajobu obžalovaného za vyvrácenou a účelovou. Je tedy prokázané, že ve všech 
třech  skutcích  uvedených  ve  výroku  tohoto  rozsudku  to  byl  obžalovaný,  kdo  dal  pokyn 
k úpravě  seznamů  pohledávek,  přičemž  z výpovědi  svědkyně  I.  je  zřejmé,  že  takto  jednal 
zcela  zjevně  v úmyslu  změnit  seznamy  pohledávek  tak,  aby  obchodní  společnost  LAV 
Lakomý s.r.o. a fyzická osoba Vratislav Lakomý - LAV získaly předmětné úvěry.  
 
 
Obžalovaný  takto  pokud  jde  o  skutek  pod  bodem  1)  výroku  tohoto  rozsudku  jednal 
v úmyslu  opatřit  společnosti  LAV  Lakomý  s.r.o.  potřebné  podklady  pro  získání  úvěru. 
V tomto případě s ohledem na své postavení jednatelky to byla obžalovaná, kdo za společnost 
LAV  Lakomý  s.r.o.  uzavřela  úvěrovou  smlouvu  a  byla  to  obžalovaná,  kdo  odpovídal  za 
pravdivost  seznamu  pohledávek,  ke  kterým  bylo  zřízeno  zástavní  právo.  Z provedených 
důkazů je sice zřejmé, že obžalovaná sama o sobě nedávala v tomto směru žádné pokyny, ale 
z provedených  důkazů  je  zřejmé,  že  obžalovaná  musela  vědět,  že  je  seznam  pohledávek 
upravený  a  že  neodpovídá  skutečnému  stavu.  Pokud  tedy  obžalovaná  bance  předložila 
takovýto seznam pohledávek, pak jednala v úmyslu přímém uvést banku v omyl a dosáhnout 
uzavření smlouvy o úvěru. V tomto směru je třeba poukázat jednak na výpověď svědkyně I., 
která  uvedla,  že  obžalovaná  musela  mít  povědomost  o  tom,  že  se  seznam  pohledávek 
upravuje,  protože  měla  k dispozici  pravidelné  měsíční  výkazy,  které  byly  pravdivé  a 
vyjadřovaly  stav  pohledávek  a  závazků  společnosti  LAV  Lakomý  s.r.o.  a  které  se  od 
pozměněného seznamu určeného pro ČSOB, a.s. odlišovaly. V tomto směru je třeba poukázat 
na  tu  skutečnost,  že  z listinných  důkazů  a  z citovaného  znaleckého  posudku  znaleckého 
ústavu je zřejmé, že v předmětném  seznamu  pohledávek, který obžalovaná předložila bance 
se  objevují  fiktivní  a  navýšené  pohledávky,  přičemž  se  dle  znaleckého  ústavu  nejedná  o 
nějakou  jednotlivou  nepravdivou  položku  v bezvýznamném  finančním  objemu,  kterou  by 
snad  bylo  možné  přehlédnout.  Z provedených  důkazů  je  navíc  zřejmé,  že  to  byla  právě 
obžalovaná,  kdo  měl  ve  společnosti  na  starost  finance  a  byla  to  obžalovaná,  kdo  vedl 
společnost  LANDY  spol.  s  r.o.,  která  v rámci  rodinného  podnikání  všem  podnikatelským 
subjektům  zajišťovala  vedení  účetnictví.  Kromě  výpovědi  svědkyně  I.,  lze  v tomto  směru 
poukázat  i  na  výpovědi  dalších  svědků  například  svědka  S.  Právě  s ohledem  na  výpověď 
svědka S. má pak soud za vyloučené, že by snad svědkyně I. s ohledem na svou loajalitu vůči 

-pokračování- 
32 
28T 12/2011 
 
obžalované  provedla  v případě  seznamu  pohledávek  týkajícího  se  skutku  pod  bodem  1) 
výroku  tohoto  rozsudku  provedla  svévolně  nějaké  změny,  které  by  byly  k tíži  obžalované. 
Z výpovědi  svědka  Ing.  B.  je  pak  zřejmé,  že  se  jednání  o  předmětném  úvěru  zúčastnila  i 
obžalovaná  a  že  to  byla  obžalovaná,  kdo  smlouvu  o  úvěru  a  smlouvu  o  zřízení  zástavního 
práva  k pohledávkám  za  společnost  LAV  Lakomý  s.r.o.  s ČSOB,  a.s.  uzavřela.  Obžalovaná 
tedy  nejenom  že  znala  skutečný  stav,  pokud  jde  o  výši  a  existenci  pohledávek  obchodní 
společnosti  LAV  Lakomý  s.r.o.  ale  také  velmi  dobře  věděla  za  jakých  podmínek  je  banka 
ochotna úvěr poskytnout. Její obhajoba byla takto provedenými důkazy vyvrácena. 
 
 
Pokud jde o skutky pod body 2) a 3) výroku tohoto rozsudku, pak obžalovaný v těchto 
případech  jednal  sám  za  sebe  jakožto  za  fyzickou  osobu.  I  v těchto  bodech  je  usvědčován 
výše uvedenou výpovědí svědkyně I., kdy výše je podrobně odůvodněno proč soud svědkyni 
I.  považuje  za  věrohodnou.  Byl  to  tedy  přímo  obžalovaný,  kdo  dal  pokyn  k vyhotovení 
seznamů  pohledávek  pozměněných  tak,  aby  získal  úvěry  od  ČSOB,  a.s.  a  UniCredit  Bank 
Czech  Republic,  a.s.  Navíc  i  u  těchto  skutků  platí  pro  obžalovaného  závěr  stejný  tak  jako 
v případě skutku pod bodem 1). V případě skutku pod bodem 2) i 3) výroku tohoto rozsudku 
tvoří fiktivní navýšené a postoupené pohledávky dle znaleckého posudku znaleckého ústavu 
zásadní  část  v předloženém  seznamu  pohledávek.    Tedy  i  v těchto  případech  platí  závěr,  že 
nejde o jednotlivé nepravdivé položky zanedbatelného finančního objemu.  
 
 
Je  třeba  ještě  zdůraznit, že  soud  se  v prováděném  dokazování  soustředil  na  to,  co  je 
obžalovaným  kladeno  za  vinu  obžalobou.  Podstatné  je  tedy,  jakým  způsobem  probíhaly 
jednání  s jednotlivými  bankami,  kdo  uzavíral  předmětné  smlouvy,  jakým  způsobem  byly 
vyhotoveny  předmětné  seznamy  pohledávek.  V návaznosti  na  to  je  pak  důležité  jakým 
způsobem byly organizovány a řízeny podnikatelské subjekty Vratislav Lakomý - LAV, LAV 
Lakomý s.r.o. ale i LANDY spol. s r.o.  V tomto směru soud provedl i doplnění dokazování. 
Pro tuto trestní věc pak může mít význam i otázka, kde skončilo účetnictví výše uvedených 
subjektů  a  do  jisté  míry  i  otázka,  jaké  byly  hospodářské  výsledky  LAV  Lakomý  s.r.o.  a 
Vratislav  Lakomý  -  LAV  v době  uzavíraní  úvěrových  smluv.  I  v tomto  směru  soud 
dokazování  doplnil  nad  rámec  důkazů  provedených  v přípravném  řízení.  V žádném  případě 
ale není podstatné pro toto trestní řízení řešit vztah obžalovaného a společnosti Reticulum, a.s. 
zastoupené  Zdeňkem  Š.  rovněž  tak  není  podstatné  pro  rozhodnutí  soudu  této  trestní  věci 
zkoumat  podrobně  proč  skončilo  podnikání  obžalovaného  resp.  jeho  rodinných  firem 
v insolvenci a konkurzu řešit spory obžalovaného s insolvenčními správci.  
 
 
Soud  považuje  za  nutné  rovněž  poukázat  na  závěry  znaleckého  ústavu  týkající  se 
znaleckého  posudku  znalce  Ing.  Bohunovského.  Znalecký  ústav  uvedl,  že  tento  znalec 
evidentně nenavštívil archiv a vůbec se neseznámil s rozsahem podkladů. Znaleckému ústavu 
není  zřejmé,  jak  by  znalec  Ing.  Bohunovský  získal  plnění,  pokud  by  nevěděl,  kdo  je 
skutečným  dlužníkem.  Rovněž  není  znaleckému  ústavu  vůbec  zřejmé,  jaký  přínos  pro 
zodpovězení otázek zadaných soudem by měla detailní analýza například mzdových záznamů, 
či  tzv.  CMR,  kterých  jsou  v archivu  desítky  pořadačů.  Za  této  situace  nelze  znalkyni  Mgr. 
Martinákové vytknout, že dle svého uvážení vyhodnotila, které podklady jsou pro objektivní 
závěry podstatné a které nikoliv, když není možné a ani přínosné detailně analyzovat všechny 
podklady.  Přístup  znalce  Ing.  Bohunovského,  kdy  pokud  je  pohledávka  uhrazena,  tak 
„nezáleží“ na skutečném odběrateli, skutečném plnění a skutečné částce uvedené na faktuře, 

-pokračování- 
33 
28T 12/2011 
 
nebo na jiných oficiálně prezentovaných výstupech (např. právě v údajích pro banky, u nichž 
je navíc výslovně potvrzována správnost uváděních údajů), považuje znalecký ústav za zcela 
neakceptovatelný.  Klamanému  subjektu  sice  nemusí  nutně  vzniknout  škoda,  pokud  jsou 
pohledávky  skutečnými  odběrateli  hrazeny,  v případě  jejich  nezaplacení  však  nemá  tento 
subjekt možnost své nároky získat, kdy neví, po kom je ve skutečnosti vyžadovat. Znalecký 
ústav  sice  souhlasí  se  znalcem  Ing.  Bohunovským,  že  se  Mgr.  Martináková  dopustila  při 
zpravování  mnoha  chyb  a  nepřesností,  ale  znalcem  uváděné  „nepochopitelné  závěry“ 
vyplývají  spíše  z jeho  nepozornosti  při  čtení  znaleckého  posudku  Mgr.  Martinákové. 
Naprosto  znalecký  ústav  nesouhlasí  s tvrzením  znalce  Ing.    Bohunovského,  že  uvádění 
nepravdivých  údajů  o  předmětu  zajištění  svému  věřiteli  je  v pořádku.  Znalec  Ing. 
Bohunovský  vycházel  z naprostého  zlomku  podkladů  oproti  znaleckému  ústavu  i  Mgr. 
Martinákové, přičemž se ani nenamáhal si rozsah dostupných podkladů zjistit. Dle znaleckého 
ústavu by proto znalecký posudek Ing. Bohunovského neměl být považován za objektivní. Za 
této  situace  znalecký  posudek  Ing.  Bohunovského  skutečně  vyvolává  důvodné  pochybnosti 
v tom  směru,  zda  nebyl  zpracován  pouze  účelově  dle  hesla  „koho  chleba  jíš,  toho  píseň 
zpívej“. I pokud by se toto podezření neprokázalo, je dle závěru soud zřejmé, že znalec Ing. 
Bohunovský  zpracovává  znalecké  posudky  bez  náležité  pozornosti,  nedbale  a  v mnoha 
případech dospívá ke zcela chybným závěrům, jako např. pokud jde o závěr znalce, že pokud 
je pohledávka uhrazena, tak „nezáleží“ na skutečném odběrateli, skutečném plnění a skutečné 
částce  uvedené  na  faktuře,  nebo  na  jiných  oficiálně  prezentovaných  výstupech,  byť  by  se 
třeba jednalo o údaje pro banky, u nichž je navíc výslovně potvrzována správnost uváděních 
údajů. Za této situace je pak otázkou, zda by ve vztahu ke znalci Ing. Bohunovskému neměly 
být v tomto směru vyvozeny důsledky. 
 
Na základě takto provedeného hodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že obžalovaný 
L.  svým  jednáním  uvedeným  pod  bodem  1)  výroku  tohoto  rozsudku  naplnil  po  objektivní  i 
subjektivní  stránce  skutkovou  podstatu  pomoci  k trestnému  činu  úvěrový  podvod  dle  §  10 
odst. 1 písm. c) tr. zákona k § 250b odst. 1, odst.  4 písm. b) tr. zákona  ve znění  zákona  č. 
140/1961 Sb., neboť opatřením prostředků poskytl jinému pomoc k tomu, aby při sjednávání 
úvěrové  smlouvy  uvedl  nepravdivé  údaje  a  způsobil  tak  značnou  škodu.  Značná  škoda  je 
stanovena v souladu s ustanovením § 89 odst. 11 tr. zákona, kdy tato skutečnost je okolností, 
která  podmiňuje  použití  vyšší  trestní  sazby  dle  §  88  odst.  1  tr.  zákona,  neboť  pro  svou 
závažnost  podstatně  zvyšuje  stupeň  nebezpečnosti  trestného  činu  pro  společnost.  V tomto 
jednání  obžalovaného  dovozuje  soud  úmysl  přímý  podle  §  4  písm.  a)  tr.  zákona,  kdy 
obžalovaný  výše  uvedeným  jednáním  úmyslně  poskytl  obžalované  pro  banku  seznam 
pohledávek  upravený  tak,  aby  společnost  LAV  Lakomý,  s.r.o.  získala  úvěr,  tedy  vědomě 
veden  zištnou  pohnutkou  porušil  zájem  chráněný  zákonem.  Trestnost  jednání  obžalovaného 
byla posouzena dle zákona účinného v době spáchání trestného činu, neboť není pozdějšího 
zákona, který by byl pro obžalovaného výhodnější. 
 
Na základě takto provedeného hodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že obžalovaná 
Mgr.  L.  svým  jednáním  uvedeným  pod  bodem  1)  výroku  tohoto  rozsudku  naplnila  po 
objektivní i subjektivní stránce skutkovou podstatu trestného činu úvěrový podvod dle § 250b 
odst.  1,  odst.  4  písm.  b)  tr.  zákona  ve  znění  zákona  č.  140/1961  Sb.,  neboť  při  sjednávání 
úvěrové  smlouvy  uvedla  nepravdivé  údaje  a  způsobila  tak  značnou  škodu.  Značná  škoda  je 
stanovena v souladu s ustanovením § 89 odst. 11 tr. zákona, kdy tato skutečnost je okolností, 

-pokračování- 
34 
28T 12/2011 
 
která  podmiňuje  použití  vyšší  trestní  sazby  dle  §  88  odst.  1  tr.  zákona,  neboť  pro  svou 
závažnost  podstatně  zvyšuje  stupeň  nebezpečnosti  trestného  činu  pro  společnost.  V tomto 
jednání obžalované dovozuje soud úmysl přímý podle § 4 písm. a) tr. zákona, kdy obžalovaná 
výše  uvedeným  jednáním  úmyslně  předložila  bance  seznam  pohledávek  upravený  tak,  aby 
společnost LAV Lakomý, s.r.o. získala úvěr, tedy vědomě vedena zištnou pohnutkou porušila 
zájem chráněný zákonem. Trestnost jednání obžalované byla posouzena dle zákona účinného 
v době spáchání trestného činu, neboť není pozdějšího zákona, který by byl pro obžalovanou 
výhodnější. 
 
Na základě takto provedeného hodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že obžalovaný 
L. svým jednáním uvedeným pod  bodem 2)  výroku tohoto rozsudku naplnil po objektivní i 
subjektivní stránce skutkovou podstatu zvlášť závažného zločinu úvěrový podvod dle § 211 
odst.  1,  odst.  6  písm.  a)  tr.  zákoníku  ve  znění  zákona  č.  40/2009  Sb.,  neboť  při  sjednávání 
úvěrové  smlouvy  uvedl  nepravdivé  údaje  a  způsobil  tak  škodu  velkého  rozsahu.  Škoda 
velkého rozsahu je stanovena v souladu s ustanovením § 138 odst. 1 tr. zákoníku, kdy škodou 
velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5.000.000,- Kč, přičemž v tomto 
konkrétním  případě  vznikla  škoda  ve  výši  30.000.000,-  Kč.  V tomto  jednání  obžalovaného 
dovozuje soud úmysl přímý podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť obžalovaný věděl, 
že bance překládá nepravdivý seznam pohledávek a činil tak veden zištnou pohnutkou proto, 
aby mu pošk. ČSOB, a.s. poskytla úvěr, který postupně ve výši 30.000.000,- Kč vyčerpal a 
řádně  ho  nesplatil,  čímž  způsobil  pošk.  ČSOB,  a.s.  škodu  ve  výši  30.000.000,-  Kč.  Tedy 
vědomě  veden  zištnou  pohnutkou  porušil  zájem  chráněný  zákonem.  Trestnost  jednání 
obžalovaného byla posouzena dle zákona později účinného a nikoliv dle zákona účinného v 
době spáchání trestného činu, neboť zákon pozdější je pro obžalovaného výhodnější (§ 2 odst. 
1  tr.  zákoníku).  Dle  zákona  účinného  v době  spáchání  trestného  činu  by  byl  totiž 
obžalovanému  ukládán  trest  v trestní  sazbě  v rozmezí  5  až  12  let,  přičemž  dle  trestního 
zákoníku ve znění z.č. 40/2009 Sb. a z.č. 306/2009 Sb. účinného od 1.1.2010 je trestní sazba 
v rozmezí 5 až 10 let, tedy zcela nepochybně pro obžalovaného příznivější.  
 
Na základě takto provedeného hodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že obžalovaný 
L.  svým  jednáním  uvedeným  pod  bodem  3)  výroku  tohoto  rozsudku  naplnil  po  objektivní  i 
subjektivní stránce skutkovou podstatu zvlášť závažného zločinu úvěrový podvod dle § 211 
odst.  1,  odst.  6  písm.  a)  tr.  zákoníku  ve  znění  zákona  č.  40/2009  Sb.,  neboť  při  sjednávání 
úvěrové  smlouvy  uvedl  nepravdivé  údaje  a  způsobil  tak  škodu  velkého  rozsahu.  Škoda 
velkého rozsahu je stanovena v souladu s ustanovením § 138 odst. 1 tr. zákoníku, kdy škodou 
velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5.000.000,- Kč, přičemž v tomto 
konkrétním případě vznikla škoda ve výši 34.754.254,90 Kč. V tomto jednání obžalovaného 
dovozuje soud úmysl přímý podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť obžalovaný věděl, 
že bance překládá nepravdivý seznam pohledávek a činil tak veden zištnou pohnutkou proto, 
aby  mu  pošk.  UniCredit  Bank  Czech  Republic,  a.s.  poskytla  úvěr,  který  postupně  ve  výši 
34.754.254,90  Kč vyčerpal  a řádně ho nesplatil,  čímž způsobil  pošk. UniCredit Bank Czech 
Republic,  a.s.  škodu  ve  výši  34.754.254,90  Kč.  Tedy  vědomě  veden  zištnou  pohnutkou 
porušil zájem chráněný zákonem. Trestnost jednání obžalovaného byla posouzena dle zákona 
později účinného a nikoliv dle zákona účinného v době spáchání trestného činu, neboť zákon 
pozdější  je  pro  obžalovaného  výhodnější  (§  2  odst.  1  tr.  zákoníku).  Dle  zákona  účinného 
v době  spáchání  trestného  činu  by  byl  totiž  obžalovanému  ukládán  trest  v trestní  sazbě 

-pokračování- 
35 
28T 12/2011 
 
v rozmezí  5  až  12  let,  přičemž  dle  trestního  zákoníku  ve  znění  z.č.  40/2009  Sb.  a  z.č. 
306/2009  Sb.  účinného  od  1.1.2010  je  trestní  sazba  v rozmezí  5  až  10  let,  tedy  zcela 
nepochybně pro obžalovaného příznivější. 
 
Dle opisu z evidence Rejstříku trestů (č.l. 8321) obž. Vratislava L. nebyl obžalovaný v 
minulosti soudně trestán. Ze zprávy o pověsti je zřejmé, že obžalovaný nebyl projednán pro 
přestupek. Bližší údaje k jeho osobě nejsou uvedeny. 
 
Při stanovení povahy a závažnosti trestného činu soud vycházel  z porušení zájmu na 
ochraně majetku, přičemž její konkrétní stupeň je snižován skutečností, že obžalovaný L. před 
spácháním  trestné  činnosti  vedl  řádný  život,  polehčující  okolnost  podle    §  41  písm.  o)  tr. 
zákoníku. Obžalovanému ovšem přitěžuje, že spáchal více trestných činů, což soud zohlednil 
jakožto přitěžující okolnost dle § 42 písm. n) tr. zákoníku. 
 
Trestní sankce byla obž. L. uložena s ohledem na zákonná hlediska ust. § 37 odst. 1, 2 
a  § 38 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku, přičemž při stanovení druhu a výměry trestu soud vycházel 
z ust.  §  39  odst.  1,  2,  3,  4  a  7  tr.  zákoníku.  Soud  dospěl  k závěru,  že  pro  zachování 
přiměřenosti  trestní  sankce  je  nutné  uložit  obžalovanému  L.  úhrnný  trest  odnětí  svobody  v 
dolní  třetině  trestní  sazby  v trvání  6  let,  přičemž  obžalovaný  byl  pro  výkon  tohoto  trestu 
zařazen  do  věznice  s ostrahou.  S ohledem  na  skutečnost,  že  se  obžalovaný  trestného  činu 
dopustil  v  rámci  svého  podnikání  považuje  soud  za  důvodný  návrh  státního  zástupce  na 
uložení  trestu  zákazu  činnosti,  a  proto  obžalovanému  dále  uložil  podle  §  73  odst.  1,  3  tr. 
zákoníku  s  trest  zákazu  činnosti,  spočívající  v zákazu  podnikání  v oboru  koupě  zboží  za 
účelem jeho dalšího prodeje a prodej zboží, dále v oboru mezinárodní zasilatelství a v oboru 
silniční  motorová  doprava  a  v zákazu  výkonu  funkce  statutárního  orgánu  obchodních 
korporací s předmětem podnikání koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej zboží, 
dále  v oboru  mezinárodní  zasilatelství  a  v oboru  silniční  motorová  doprava  nebo  jejich 
zastupování  na  základě  plné  moci  na  dobu  7  let.  Soud  při  stanovení  druhu  a  výše  trestu 
zohlednil ve prospěch obžalovaného i délku trestního řízení. 
 
Dle opisu z evidence Rejstříku trestů (č.l. 8322) obž. Mgr. Dity L. nebyla obžalovaná 
v minulosti soudně trestána. Ze zprávy o pověsti je zřejmé, že obžalovaná nebyla projednána 
pro přestupek. Bližší údaje k její osobě nejsou uvedeny. 
 
Společenská  nebezpečnost  jednání  obžalované  Mgr.  Dity  L.  tkví  v  porušení  zájmu 
společnosti na ochraně vlastnických práv, přičemž její konkrétní stupeň je snižován dosavadní 
bezúhonností obžalované (§ 33 písm. g) tr. zákona). Přitěžující okolnosti soud u obžalované 
neshledal. 
 
Vzhledem k hlediskům ust. § 23 odst. 1 a § 31 odst. 1 tr. zákona se soudu pro dosažení 
účelu trestu jeví jako postačující s ohledem na výše uvedené uložit obžalované Mgr.  L. trest 
odnětí svobody při dolní hranici trestní sazby v trvání 2 let. Soud dospěl k závěru, že zejména 
s ohledem  na  dosavadní  bezúhonnost  obžalované  jsou  splněny  zákonné  podmínky  pro 
podmíněný  odklad  výkonu  trestu,  přičemž  s  ohledem  na  výši  škody  soud  stanovil  delší 
zkušební  dobu  v  trvání  4  let  za  současného  vyslovení  dohledu  nad  obžalovanou.  Rovněž  v 
případě  obž.  Mgr.  L.  s ohledem  na  skutečnost,  že  se  obžalovaná  trestného  činu  dopustila  v  

-pokračování- 
36 
28T 12/2011 
 
postavení  jednatelky  obchodní  společnosti  LAV  Lakomý,  s.r.o.  považuje  soud  za  důvodný 
návrh  státního  zástupce  na  uložení  trestu  zákazu  činnosti,  a  proto  obžalované  také  uložil 
podle§ 49 odst. 1 tr. zákona se obžalované ukládá trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu 
výkonu funkce statutárního orgánu obchodních korporací nebo jejich zastupování na základě 
plné  moci,  na  dobu  5  let.  Soud  při  stanovení  druhu  a  výše  trestu  zohlednil  ve  prospěch 
obžalované i délku trestního řízení.  
 
 
Poškozené  Československá  obchodní  banka,  a.s.  a  UniCredit  Bank  Czech  Republic, 
a.s.  se  s jejich  nároky  na  náhradu  škody  připojily  k tr.  řízení  řádně  a  včas.  Z provedeného 
dokazování  je  zřejmé,  že  škoda  byla  poškozeným  způsobena  v přímé  příčinné  souvislosti 
s protiprávním  jednáním  obžalovaných,  přičemž  její  výše  byla  stanovena  v souladu 
s provedenými  důkazy  v  rámci  trestního  řízení,  kdy  tato  je  i  zákonným  znakem  skutkové 
podstaty trestných činů, pro které jsou obžalovaní stíháni. 
 
Ze sdělení Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. (č.l. 7721-7723 a zejména 
č.l. 8406) vyplývá, že Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. poskytla  z bankovních 
záruk plnění ve prospěch věřitele Československé obchodní banky, a.s. pokud jde o subjekt 
Vratislav Lakomý – LAV. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. vstoupila namísto 
Československé obchodní  banky, a.s. do insolvenčního  řízení  v rozsahu  pohledávek ve výši 
15.200.500 Kč. Soud se tedy zabýval i nárokem na náhradu škody v případě Českomoravské 
záruční a rozvojové banky, a.s., kdy v důsledku trestné činnosti vznikla škoda i této bance, a 
to jednáním obž. L. u skutku pod bodem 2) výroku tohoto rozsudku, který se týká o Vratislav 
Lakomý  –  LAV.  Pokud  jde  o  skutek  pod  bodem  1)  výroku  tohoto  rozsudku,  tedy  o  LAV 
Lakomý, s.r.o. zůstává nadále poškozenou Československá obchodní banka, a.s. 
 
Z výslechů svědků Ing. Beneše a JUDr. Hradila, ze sdělení Krajského soudu Ostrava 
sp.  zn.  KSOS  38  INS  3794/2008-D20  (č.l.  8417),  z    návrhu  konečné  zprávy  a  návrhu  na 
vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli JUDr. Otto Hradila (č.l. 8418-8422), z návrhu 
na vydání usnesení Ing. Roberta Beneše (č.l. 8423-8424), z přehledu vymožených pohledávek 
z majetkové  podstaty  dlužníka  Vratislav  Lakomý  –  LAV  (č.l.  8425)  a  z  opisu  usnesení 
Krajského soudu v Ostravě ze dne 13.11.2014 č.j. KSOS 39 INS 3796/2008-B112 (č.l. 8426-
8428) je zřejmé, že poškozené Československá obchodní banka, a.s. již bylo plněno v rámci 
insolvenčního  řízení,  a  to  jak  v případě  LAV  Lakomý,  s.r.o.,  tak  i  v případě  insolvenčního 
řízení  dlužníka  Vratislav  Lakomý  –  LAV  dle  usnesení  KS  Ostrava  ze  dne  13.11.2014  č.j. 
KSOS 39 INS 3796/2008-B112, kde dle usnesení KS v Ostravě ze dne 23.1.2013 vstoupila do 
řízení  na  místo  dosavadního  věřitele  Československá  obchodní  banka,  a.s.  Českomoravská 
záruční  a  rozvojová  banka,  a.s.  Za  této  situace  je  zřejmé,  že  nároky  poškozené 
Československá  obchodní  banka,  a.s.  jsou  uspokojovány  v rámci  insolvenčních  řízení, 
přičemž  pokud  jde  o  poškozenou  Českomoravská  záruční  a  rozvojová  banka,  a.s.  bude  na 
této, aby vyhodnotila, zda plnění v případě insolvenčního řízení dlužníka Vratislav Lakomý – 
LAV dle usnesení  KS  Ostrava ze dne 13.11.2014 č.j.  KSOS 39  INS  3796/2008-B112 mělo 
být  přiznáno  jí  nebo  Československá  obchodní  banka,  a.s.  Soud  dospěl  z závěru,  že 
dokazování v tomto směru by již bylo zcela nad rámec adhezního řízení, a proto poškozené 
Československá obchodní banka, a.s. a Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. podle 
§  229  odst.  1  tr.  řádu  odkázal  s  jejich  nároky  na  náhradu  škody  na  řízení  ve  věcech 
občanskoprávních. 

-pokračování- 
37 
28T 12/2011 
 
 
Pokud  jde  o  škodu  vzniklou  pošk.  UniCredit  Bank  Czech  Republic,  a.s.  jednáním 
obžalovaného  L.  pod  bodem  3)  výroku  tohoto  rozsudku,  soud  uložil  obžalovanému  L. 
povinnost  nahradit  poškozené  UniCredit  Bank  Czech  Republic,  a.s.  škodu  ve  výši 
34.754.254,90  Kč,  kdy  v této  výši  byla  škoda  obž.  L.  prokázána  důkazy  provedenými 
v trestním  řízení,  přičemž  nebylo  provedeným  dokazováním  zjištěno,  že  by  pošk.  UniCredit 
Bank  Czech  Republic,  a.s.  bylo  plněno  v jiném,  např.  insolvenčním,  řízení  nebo  bylo  již  o 
nároku této poškozené rozhodnuto v řízení ve věcech občanskoprávních. 
 
 
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do osmi dnů ode dne doručení 
jeho  opisu  prostřednictvím  podepsaného  soudu  k Vrchnímu  soudu 
v Olomouci.  
 
 
Rozsudek  může  odvoláním  napadnout  státní  zástupce  pro  nesprávnost 
kteréhokoli  výroku,  obžalovaný  pro  nesprávnost  výroku,  který  se  ho  přímo 
dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, poškozený, 
který  uplatnil  nárok  na  náhradu  škody,  pro  nesprávnost  výroku  o  náhradě 
škody. 
 
  Osoba  oprávněná  napadat  rozsudek  pro  nesprávnost  některého  jeho  výroku 
může  jej  napadat  také  proto,  že  takový  výrok  učiněn  nebyl,  jakož  i  pro 
porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení 
mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. 
 
Odvolání  musí  být  v uvedené  lhůtě  nebo  v další  lhůtě  k tomu  stanovené 
předsedou  senátu  soudu  prvního  stupně  také  odůvodněno  tak,  aby  bylo 
patrno,  v kterých  výrocích  je  rozsudek  napadán  a  jaké  vady  jsou  vytýkány 
rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. 
 
Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve 
prospěch nebo v neprospěch obžalovaného 
 
 
Olomouc 3. srpna 2015 
 
 
Za správnost vyhotovení: 
 
Mgr. Eduard Ondrášek v. r 
Bc. Klára Zdařilová   
 
 
 
 
        předseda senátu