Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Rozsudek 51 CM 97/2001'.


Číslo jednací: 51Cm 97/2001 -  560 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
ČESKÁ REPUBLIKA  
ROZSUDEK 
JMÉNEM REPUBLIKY 
 
 
Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Natašou Reichlovou v právní věci 
žalobce:  JUDr. Josef Monsport,  SKP H-SYSTEM a.s., AK V tůních 10, 120 00 Praha 2, 
zast. Mgr. Janou Mrázovou, advokátkou se sídlem Vladislavova 16, 110 00 Praha 1, proti 
žalovanému: Stavební bytové družstvo SVATOPLUK,  IČ 256 49 540, Husitská 42, 130 00 
Praha  3,  zast.  Mgr.  Markem  Indrou,  advokátem  se  sídlem  Čechyňská  16,  602  00  Brno,  za 
účasti vedlejších účastníků na straně žalovaného : 1) P. J., xxx, 2) M. P., xxx, 3) M. D., xxx, 
4) R. S., xxx, 5) D. D., xxx, 6) H. D., xxx, 7) R. V., xxx, 8) Ing. J. B., xxx, 9) Ing. J. J., xxx
10)
 M. S., xxx, 11) P. H., xxx, 12) T. T., xxx, 13) J. K., xxx,  14) K. V., xxx, 15) M. D., xxx, 
16) Š. M., xxx, 17) P. B., xxx, 18) H. K., xxx, 19) Ing. P. Z., xxx, 20) J. Z., xxx, , 21) B. M.
xxx, 22) J. P., xxx, 23) J. M., xxx, 24) E. Š., xxx, 25) V. H., xxx, 26) J. J., xxx, , 27) T. N.
xxx, 28) M. N., xxx, 29) J. J., xxx, 30) V. J., xxx, 31) M. Š. ,xxx, 32) F. P., xxx, , všichni 
zast. Mgr. Markem  Indrou,  advokátem  se  sídlem  Čechyňská  16,  602  00  Brno,  o vyklizení 
nemovitostí
  
 
 
t a k t o : 
 
I.  Žaloba s návrhem, že žalovaný je povinen vyklidit a vyklizené žalobci předat tyto 
nemovitosti: 
-  bytový dům  č.p. 719 postavený na parc. č. st. 906, 
-  bytový dům  č.p. 720 postavený na parc. č. st.  907, 
-  bytový dům č.p. 721 postavený na parc. č. st. 908,  
-  bytový dům č.p. 722 postavený na parc. st. 909,  
-  bytový dům č.p. 723 postavený na parc. č. st. 910,  
-  bytový dům č.p. 718 postavený na parc. č. st. 903,  
-  bytový dům č.p. 717 postavený na parc. č. st. 904,  
-  bytový  dům  č.p.  716  postavený  na  parc.  č.  st.  905,  vše  zapsané  na  listu 
vlastnictví  č.  1272,  pro  katastrální  území  a  obec  Horoměřice,  u 
Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha -  
západ,  s e    z a m í t á. 


pokračování 
 

51Cm 97/2001 
 
II.  Žalobce je povinen uhradit žalovanému k rukám jeho právního zástupce náklady 
řízení ve výši 481.530,-, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.  
 
 
O d ů v o d n ě n í : 
 
 
 
Žalobou došlou soudu dne 17.7.2001 se žalobce domáhal na žalovaném vyklizení tam 
uvedených nemovitostí. Ve svých tvrzeních uvedl, že: 
-  je konkursním správcem konkursní podstaty úpadce H-SYSTEM a.s. se sídlem Praha 
5, Ostrovského 253, IČ 601 92 291, 
-  v konkursní podstatě úpadce se nacházejí kromě jiného pozemky a stavby v kat. území 
Horoměřice, LV 809 a v kat. území Velké Přílepy LV 406 a dále stavby, které nejsou 
zapsány v uvedených listech vlastnictví, které  jsou specifikovány v příloze  č.  1 
k nájemní  smlouvě  uzavřené  mezi  úpadcem a  žalovaným  dne 2.6.1998 a stavby, 
v katastrálním  území  Horoměřice,  které  nejsou  ani  na  listu  vlastnictví  pro  toto 
katastrální území, ani nejsou obsaženy v příloze  shora  uvedené  nájemní  smlouvy, 
avšak jsou zakresleny v geometrickém plánu pro zaměření řadových domů na par. č. 
298/6, č. 86/98 ze dne 6.8.1998, jež byl schválen Katastrálním úřadem  pro Prahu – 
západ ze dne 7.9.1998,  
-  nájemní  smlouvou  ze  dne  18.5.1998  pronajal  úpadce  žalovanému,  kromě  jiného, 
veškeré pozemky zaspané na shora uvedených listech vlastnictví v katastrálním území 
Horoměřice  a  Velké  Přílepy  s výjimkou  21  pozemků  v kat.  území  Velké  Přílepy  a 
nájemní smlouvou ze dne 2.6.1998 mu pronajal veškeré  stavby v kat. území Velké 
přílepy; 
-  nájemní  smlouvy  byly  žalovaným  žalobci  předloženy  spolu  s dodatky  č.  1,  jež  byly 
datovány 20.7.1998 a s dohodami k oběma  nájemním  smlouvám,  jež  byly  datovány 
dnem 19.10.1998, 
-  dopisem ze dne 26.5.2000 sdělil žalobce žalovanému, že základní nájemní smlouvy ze 
dne 18.5.1998 a 2.6.1998 považuje za neúčinné právní úkony a dodatky č. 1 ze dne 
20.7.1998 a  dohody k oběma  nájemním  smlouvá  datované  dne  19.10.1998,  že 
považuje za neplatné, 
-  zároveň  z opatrnosti žalobce v souladu s ust. § 14 odst.  3  ZKV  předmětné  smlouvy 
v celém  rozsahu  vypověděl  a  vyzval  žalovaného,  aby  všechny  nemovitosti  uvedené 
v těchto  smlouvách  vyklidil  do  30.6.2000,  resp.  do  3  měsíců  od  doručení  shora 
uvedeného dopisu; 
-  ze všech shora uvedených důvodů  má  za  to,  že  žalovaný  užívá  všechny  předmětné 
nemovitosti bez právního důvodu; 
-  pokud se týká staveb v kat.  území  Horoměřice,  pak  žalovaný  i  přes  výzvy,  aby 
předložil právní tituly k užívání všech nemovitostí, tak neučinil. 
 
Podáním došlým soudu dne 17.3.2011 žalobce vzal svou žalobu částečně zpět a současně 
navrhl změnu žaloby, resp. specifikoval žalobní petit po tomto zpětvzetí. Soud těmto návrhům 

pokračování 
 

51Cm 97/2001 
vyhověl usnesením ze dne 11.5.2011 č.j. 51 Cm 97/2001-347, které nabylo právní moci dne 
4.6.2011 a usnesením ze dne 19.7.2011 č.j. 51 Cm 97/2001 – 353, které nabylo právní moci 
dne 16.8.2011.  
 
Podáním ze dne 14.10.2011 vzal žalobce zpět žalobu, týkající se též nemovitostí: 
- objekt bydlení – dům č.p. 324 postavený na parc. č. st. 135, 
- rozestavěnou stavbu postavenou na st. parc. č. 168, 
vše zapsané na listu vlastnictví 406 pro katastrální území a obec Velké Přílepy u Katastrálního 
úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha- západ. S tímto částečným zpětvzetím 
vyslovila  žalovaná strana souhlas, a proto soud návrh v tomto rozsahu dle ust. § 96 odst.  2 
o.s.ř. zastavil.  
 
Žalovaný k žalobě  uvedl,  že  žalobce  se  žalovaným  nejednal  o  možnosti  odkupu 
nemovitostí v době, kdy se jednalo o jejich zápis do seznamu konkursní podstaty. V roce 2000 
(správcem konkursní podstaty JUDr. Kudláčkem) byla dána nabídka žalovanému k odkoupení 
těchto nemovitostí za částku 10.500.000,- Kč a tato nabídka byla odsouhlasena věřitelským 
výborem, a to s ohledem na to, že žalovaný předmětné stavby dostavěl za vlastní prostředky a 
tím konkursní podstatu zhodnotil. Počátkem června 2012 byla dána nabídka na odkup těchto 
nemovitostí široké veřejnosti, ale sám žalovaný se o tom dozvěděl až z tisku včetně podmínek 
odkupu. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. 
 
K tvrzením  žalovaného    žalobce  namítl,  že  JUDr.  Kudláček  se  stal  správcem 
konkursní podstaty úpadce až v roce 2000 a v té  době  již  byly  sporné  nemovitosti  zapsány 
v soupisu konkursní podstaty, a to právě tímto správcem konkursní podstaty. 
 
 
Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když zastavil 
řízení týkající se objektu k bydlení, objekt k bydlení – dům č.p. 324 postavení na parc. č. st. 
135, a rozestavěnou  stavbu  postavenou  na  st.  parc.  č.  168  vše  zapsané  na  LV  406  pro 
katastrální území a obec Velké Přílepy u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální 
pracoviště Praha – západ.  
 
 
Zároveň pak soud rozhodl, že žalovaný je povinen vyklidit a vyklizené předat žalobci 
bytové domy č.p. 719, č.p. 720, č.p. 721, č.p. 722, č.p. 723, č.p. 718, č.p. 717, č.p. 716, a to do 
30 dnů od právní moci rozsudku.  
 
 
Do tohoto rozhodnutí se v zákonné  lhůtě  odvolal  žalovaný  a  to  podáním  doručeným 
zdejšímu soudu dne 27.3.2013 s tím,  že  dospěl  k závěru,  že  soud  prvního  stupně  zcela 
nesprávně vyhodnotil obsah předložených důkazních listin. Žalovaný a vedlejší účastníci mají 
za  to,  že  jejich  dobrá  víra  užívat  předmětné  nemovitosti,  kdy  tyto  byly  dostavěny  se 
souhlasem původního správce konkursní podstaty úpadce, společnosti H – SYSTEM a.s., tyto 
byly zkolaudovány, když soud žádným způsobem nevyhodnotil stav nemovitostí s ohledem 
na zápis těchto nemovitostí do konkursní podstaty úpadce a to stupeň rozestavěnosti, smysl 
dostavby a smysl souhlasu s dostavbou.  Soud  rovněž  nesprávně  vyhodnotil  ten fakt, že 
věřitelský  výbor  uvedeného  úpadce  souhlasil  s prodejem  předmětných  nemovitostí 
z konkursní  podstaty  ve  prospěch  žalovaného  a  to  za  cenu  10.500.000,-  Kč,  když  dne 
19.10.1999 současný správce konkursní podstaty takové rozhodnutí věřitelského výboru nijak 
nereflektoval.  Žaloba  na  vyklizení  předmětných  nemovitostí  a  jejich  vyklizení  je  vzhledem 
k tomu, co tomu předcházelo zcela v rozporu s dobrými mravy a jako takové by jí neměla být 
přiznána právní ochrana. 
 

pokračování 
 

51Cm 97/2001 
 
Soud  prvního  stupně  se  rovněž  nijak  nevyrovnal  s návrhem žalobce na provedení 
důkazu výslechem svědka, tedy původního správce konkursní podstaty úpadce JUDr. Karla 
Kudláčka,  přestože  takový  důkaz  žalovaný  řádně  a  včas  navrhl.  Pouze  tento  svědek  může 
osvětlit s ohledem na časový odstup některé provedené důkazy.  
 
 
Vzhledem k výše  uvedenému  proto  navrhuje  žalovaný  a  vedlejší  účastníci,  aby 
rozsudek  Městského  soudu  v Praze  ze  dne  7.  ledna  2013  byl  změněn  tak,  že  žaloba  na 
vyklizení  nemovitostí  se  zamítá,  případně  aby  uvedený  rozsudek  byl  zrušen  a  věc  vrácena 
soudu prvého stupně k dalšímu řízení.  
 
           Žalobce se k předmětnému odvolání žádným způsobem nevyjádřil.  
 
 
Po  provedeném  řízení  Vrchní soud v Praze usnesením spisové  značky  11  Cmo 
58/2013-436 ze dne 7.11.2013 rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé, tedy 
výrok II.  a  výrok III.  o  nákladech  řízení  zrušil  a  věc  v tomto  rozsahu  vrátil soudu prvého 
stupně k dalšímu řízení. V odůvodnění Vrchní soud v Praze uvedl, že pokud bylo napadané 
rozhodnutí soudu prvého stupně založeno na závěru, že žaloba je v dané věci důvodná, neboť 
předmětné  nemovitosti  zapsané  v konkursní  podstatě  úpadce  nebyli  žalovaným  vyklizeny  a 
žalobci předány, pak právo správce konkursní podstaty na ochranu proti tomu, kdo do jeho 
práva dispozice s nemovitostmi neoprávněně zasahuje, zakládá ustanovení § 18 odst. 3,4 zák. 
č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání. S věcmi může nakládat jen správce nebo osoba, jíž 
k tomu dal správce souhlas. Kdo má věc náležející do podstaty, je povinen ji správci na jeho 
výzvu  předat.  Vydání  nemovité  věci  ve  smyslu  uchopení  se  její  držby  pak  znamená  její 
předání do dispozice správce, respektive její zpřístupnění tak, aby jí mohl ovládat (užívat). 
Rozhodovací praxe  soudů  dospěla  k závěru,  že  domáhá-li se vlastník (správce konkursní 
podstaty vydání ve smyslu uchopení se držby nemovité věci, musí znít žalobní petit na její 
vyklizení. Právní teorie pak v této souvislosti s tím dovozuje, že nemovitost je vyklizena 
tehdy, jestliže z ní povinný nejen odstranil v ní umístěné věci, nýbrž až tehdy, kdy jej učinil 
přístupnou oprávněnému. Soud posléze dovodil, že z toho je zřejmé, že žaloba na vyklizení 
nemovitosti musí směřovat vždy proti tomu, kdo věc neoprávněně zadržuje. Zde Vrchní soud 
v Praze vytkl soudu prvního stupně to, že zcela přešel obranu žalovaného, že bytové domy již 
byly dostaveny a že jsou vesměs obývány  fyzickými osobami  a proto není ve sporu věcně 
pasivně  legitimován, aniž by bylo  vyjasněno  na  základě  jakého  právního  důvodu  fyzické 
osoby v těchto  nemovitostech  bydlí.  Soud  prvého  stupně  nevyzval  účastníky  k doplnění 
skutkových  tvrzení  a  rovněž  se  nezabýval  okruhem  vedlejších  účastníků  po  částečném 
zpětvzetí  žaloby  z hlediska  jejich  právního  zájmu  na  výsledku  řízení.  Následně  pak  z 
uvedených důvodů rozsudek soudu prvého stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu 
řízení. 
 
 
V průběhu  řízení,  které  následovalo  po  zrušujícím  rozhodnutí  rozsudku  soudem 
Vrchním, pak si soud prvého stupně nejprve vyjasnil okruh účastníků tohoto řízení, když tento 
okruh se odráží v hlavičce tohoto rozhodnutí s tím, že všichni tito účastníci, jakožto vedlejší 
účastníci byli posléze zastoupeni právním zástupcem Mgr. Markem Indrou. V hlavičce jsou 
tak mimo jiné uvedeni jako vedlejší účastníci  F.  P.  a M.  Š.,  kteří  v předchozím  rozhodnutí 
nefigurovali. 
 
            Zároveň  soud  uložil  žalovanému,  aby  vyjasnil  a  soudu  předložil  důkazy  k prokázání 
skutečnosti, na základě jakého právního titulu obývají nemovitosti fyzické osoby, které jsou 
vedlejšími účastníky řízení a zároveň, aby došlo k ozřejmění vztahu mezi žalovaným a těmito 
fyzickými osobami.  

pokračování 
 

51Cm 97/2001 
 
 
V řízení byl zjištěn následující skutkový stav: 
 
-  výpisem z katastru nemovitostí, listu vlastnictví 1272 katastru Horoměřice, že je zde 
evidováno vlastnické právo Stavební a bytové družstva Svatopluk pro Horoměřice č.p. 
716, bytový dům, stavební parcela 905, LV 809, Horoměřice č.p. 717, bytový dům, 
stavební parcela č. 904, LV 809, Horoměřice č.p. 718, bytový dům, stavební parcela č. 
903, LV 809, Horoměřice  719,  bytový  dům,  stavební  parcela  č.  906  LV  809, 
Horoměřice č.p. 720, bytový dům, stavební parcela č. 907 LV 809, Horoměřice č.p. 
721, bytový dům, stavební parcela č. 908 LV 809, Horoměřice, č.p. 722, bytový dům, 
stavební parcela č. 909 LV 809, Horoměřice, č.p. 723, bytový dům, stavební parcela 
910 LV 809;  
-  nájemní  smlouvou  uzavřenou  mezi  obchodní  společností  H  –  SYSTEM  a. s. jako 
pronajímatelem a Stavebním bytovým družstvem Svatopluk jako nájemcem, že zde 
pronajímatel prohlásil, že je  výlučným  vlastníkem nemovitostí tvořících předmět této 
smlouvy tak, jak je uvedeno v příloze  a  jak  jsou  zapsány  na  LV  809  vedeného  u 
Katastrálního úřadu Praha – západ a obec katastrální území Horoměřice na LV č. 406. 
Katastrální území Velké přílepy, katastrální území Kamýk u Velkých přílepů na LV 
2165 dne 18.5.1998. Z článku  2  vyplývá,  že  pronajímatel  ponechává  nájemci  shora 
uvedené nemovitosti ve stavu způsobilém smluvenému způsobu užívání a nájemce se 
podpisem této smlouvy zavazuje, že je v tomto stavu bude svým nákladem udržovat. 
Podle bodu 2 uvedeného článku je nájemce oprávněn užívat nemovitosti k výstavbě 
s tím, že toto právo je zároveň zachováno pronajímateli;  
-  dodatkem č. 1 k nájemní smlouvě ze dne 18.5.1998 uzavřeným mezi  H-SYSTEM a. s. 
jako pronajímatelem  a Stavebním bytovým družstvem Svatopluk jako nájemcem, že 
podle článku 3 se ruší příloha č. 2 k nájemní smlouvě a její znění se nahrazuje takto: 1/ 
nájemce je povinen poukázat nájemné k rukám  pronajímatele  způsobem  smluvními 
stranami  předem  sjednaným,  a  to v celkové výši 1.000.000,-  Kč  a  nájemné,  že  je 
splatné vždy v průběhu roku, ve kterém trvá nájem k poslednímu dni v prosince, toho 
kterého roku. Smlouva je uzavřena 20.7.1198; 
-  rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. 28 Cm 20/2002 – 20, že nájemní smlouva 
ze dne 18.5.1998 uzavřena mezi obchodní společností H - SYSTEM a. s. a žalovaným, 
jejímž  předmětem  jsou  nemovitosti  zapsané  v katastru nemovitostí na LV 809 pro 
obec a katastrální území Horoměřice a na LV 406 pro obec Velké přílepy katastrální 
území Libeň a LV č. 206 pro obec a katastrální území Lichocevec na LV 304 pro obec 
Lichocevec,  katastrální  území  Noutonice  LV  č.  340  atd.  je  neúčinným  právním 
úkonem.  Totéž  bylo  vysloveno  ohledně  dodatku  č.  1  k této  nájemní  smlouvě  a 
dohodou k této nájemní smlouvě ze dne 18.5.1998, které rovněž byly rovněž soudem 
prohlášeny  za  neúčinné  právní  úkony.  Tento  rozsudek  nabyl  právní  moci  dne 
13.8.2003, když k  provedenému  důkazu  -  rozhodnutím  Městského  soudu  v Praze 28 
Cm 20/2002 –  20  ze  dne  30.5.2003  oba  účastníci  prohlásili,  že  činí  obsah  tohoto 
rozhodnutí nesporným;  
-  rozsudkem zdejšího soudu ze dne 6.9.2007, č.j. 58 Cm 49/2003 – 224, že tam uvedené 
nemovitosti se vylučují z konkurzní podstaty úpadce. Toto rozhodnutí nabylo právní 
moci dne 24.10.2008 pro bod 1.  výroku a dne 14.10.2008 pro bod 2.  výroku. Tento 
rozsudek byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp. zn. 13 Cmo  523/2007 – 
270 a to v napadeném výroku bodu 1. Rozsudek nabyl právní moci dne 24.10.2008. 

pokračování 
 

51Cm 97/2001 
Účastníci k provedenému dokazování rozsudkem zdejšího soudu č.j. 58 Cm 49/2003 – 
224 a rozsudku Vrchního soudu v Praze  č.j.  13  Cmo  523/2007  –  270  učinili  obsah 
těchto  rozhodnutím  nespornými  a  prohlásili,  že  jsou  autentické  tak,  jak  jim  byli 
doručeny;  
-  upraveným  soupisem  konkurzní  podstaty  ve  věci  č.j.  89  K 118/1997 ze dne 
22.12.2009, že v soupisu konkurzní podstaty jsou uvedeny rozestavěné bytové domy 
v katastrálním území Horoměřice, které jsou předmětem tohoto řízení;  
-  dopisem  správce  konkurzní  podstaty  JUDr.  Kudláčka,  tedy  správce  konkurzní 
podstaty úpadce v tomto  řízení  ze  dne  7.6.1999  označený  jako  „Odpověď  na  Váš 
dopis  ze  dne  28.5.1999  se  žádostí  o  pokračování  ve  výstavbě“,  že  uvedený  správce 
konkurzní podstaty uvedl, že nemovitosti, které jsou v dopise  zmiňovány,  resp. 
popsány a kterých  se týká i LV 809 katastrálního  úřadu  Horoměřice  u  katastrálního 
úřadu  Praha  –  západ  byly  na  žádost  správce  konkurzní  podstaty  předmětem 
znaleckého  ocenění  znalců  z oboru ekonomika,  a že tito znalci ve svých posudcích 
zdokumentovali stávající stav uvedených nemovitostí a dále že znalecké posudky 
budou sloužit rovněž jako podklad pro soupis majetku, který bude součástí konkurzní 
podstaty společnosti H - SYSTEM a. s. a dále, že správce konkurzní podstaty nemá 
námitek k pokračování  výstavby  na  objektech,  kde  je  Stavební  bytové  družstvo 
Svatopluk  uvedeno  příslušným  stavebním  úřadem  jako  stavebník.  Současně  zde 
stanovil i podmínky, za nichž tuto další výstavbu lze provádět. Podle poznámky zde 
uvedené žalovaný převzal předmětný dopis dne 8.6.1999;  
-  dopisem správce konkurzní podstaty JUDr. Josefa Monsporta ze dne 26.5.2000, 
označeným jako věc: „Nájemní smlouvy uzavřené k úpadcem H - SYSTEM a. s. ze 
dne 18.5.1998 a 2.6.1998, že sdělil žalovanému, jemuž je dopis adresován, že došel 
k závěru,  že  jde  o  neúčinné  právní  úkony  ze  strany  úpadce  ve smyslu § 15 odst. 1 
písm. e) zákona o konkurzu a vyrovnání a současně  vyzval  žalovaného,  aby  ukončil 
veškerou  stavební  činnost  na  pronajatých  nemovitostech  a  zároveň  tyto  nemovitosti 
vyklidil nejpozději do 30.6.2000. V dalším odstavci pak z opatrnosti, pro případ, že by 
žalovaný  zpochybňoval  tyto  závěry  správce  konkurzní  podstaty  a  nevyklidil 
nemovitosti,  uvedl, že  tento  dopis  je  výpovědí  shora  uvedených  nájemních  smluv  ve 
smyslu § 14 odst. 3 zákona o konkurzu a vyrovnání s tím, že v tomto  případě 
výpovědní  lhůta  činní  3  měsíce  a  počínala  běžet  ve  smyslu  ust.  §  667  odst.  2 
občanského  zákoníku  prvním  dnem  následujícím  po  doručení  tohoto  dopisu 
adresátovi, tedy žalovanému; 
-  kolaudačním  rozhodnutím,  kterým  bylo  povoleno  užívání  stavby  atriových  bytů 
v bytovém  domě  označeným  H2  umístěném  na  pozemku  stavební  parcela  905, 
katastrální území Horoměřice, že bylo dáno povolení užívat tuto stavbu ode dne právní 
moci kolaudačního rozhodnutí. Právní moc nastala 26.4.2000;  
-  rozhodnutím ze dne 19.10.2000, které nabylo právní moci téhož dne, že bylo povoleno 
užívání  stavby  atriových  bytů  v bytovém  domě  označeném  D  v  řadových  bytových 
domech označených A umístěné na pozemku stavební parcela č. 908, 949, 952, 960, 
katastrální území Horoměřice;  
-  kolaudačním  rozhodnutím  stavebního  úřadu  Velké  Přílepy  ze  dne  27.1.2000,  které 
nabylo  právní  moci  31.1.2000,  že  se  povoluje  užívání  stavby  bytových  domů 
označených C bytového domu G, bytového domu H a řadových domů A1 – 1, A1 – 3 
umístěné na pozemku - bytový dům C1 na stavebním pozemku č. 906, bytový domů 

pokračování 
 

51Cm 97/2001 
C2  na  stavebním  pozemku  č.  907,  bytový  dům  G  na  stavebním  pozemku  č.  903, 
bytový dům H na stavebním pozemku č. 904;  
-  kolaudačním  rozhodnutím  stavebního  ústavu  Velké  Přílepy  ze  dne  5.11.2001,  které 
nabylo právní moci dne 12.11.2001, že   se  povoluje  užívání  staveb  umístěných  na 
pozemku atriový dům. Stavební parcela č. 909 a atriový dům F, stavební parcela  č. 
910;  
-  kolaudačním  rozhodnutím  stavebního  úřadu  Velké  Přílepy  ze  dne  16.11.2000,  které 
nabylo právní moci dne 16.11.2000 a jímž se povoluje užívání stavby, atriový domov 
objektu F, umístěné na pozemku stavební parcela 910;  
-  kolaudačním  rozhodnutím  stavebního  úřadu  Velké  Přílepy  ze  dne  19.12.2000,  které 
nabylo právní moci dne 19.12.2000 a jímž se dává do užívání, resp. povoluje užívání 
stavby atriového bytu v objektu  F,  umístěné  na  pozemku  stavební  parcela  910, 
katastrální území Horoměřice.  
-  kolaudačním  rozhodnutím  stavebního  úřadu  Velké  Přílepy  ze  dne  16.11.2000,  které 
nabylo právní moci dne 16.11.2000,  že se povoluje užívání stavby atriového bytu 
v bytovém domě F, umístěném na pozemku stavební parcela č. 910;  
-  dopisem  JUDr.  Josefa  Richtera  předsedy  věřitelského  výboru  ze  dne  20.  10.  1999 
adresovaným Krajskému obchodnímu soudu v Praze, že soudu zaslal zápis z jednání 
věřitelského  výboru  ze  dne  13.  10.  1999,  jehož  přílohami  č.  1)  je  písemná  zpráva 
správce  konkursní  podstaty  a  č.  2)  specifikace  nemovitosti  určené  k prodeji v rámci 
konkursu a dále za b) z jednání věřitelského výboru ze dne 19. 10. 1999, jehož přílohu 
č. 1) tvoří nabídka z SBD Svatopluk a přílohu č. 2) kopie faxového sdělení a nabídka 
T. R. za OS MAJÁK.  
-  zápisem z jednání  věřitelského  výboru  H-SYSTEM  a.s. konaného dne 19. 10. 1999, 
bod 3), že bylo hlasováno o návrhu na prodej lokality Horoměřice přímému zájemci 
s tím, že byly předloženy  nabídky  SBD  Svatopluk  a  OS  MAJÁK, která je obsažena 
v bodě  3)  sdělení.  Většinou  4  hlasů  výbor  navrhuje,  aby  soud  vydal  souhlas 
s prodejem  nemovitostí  zapsaných  na  LV  č.  809  pro  obec  Horoměřice  KÚ 
Horoměřice,  u  Katastrálního  úřadu  Praha  Západ  přímému zájemci tedy SBD 
Svatopluk za jím nabízenou cenu 10.500.000,- Kč; 
-  neověřenou kopií rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 Ko 65/2000 – 798, jímž 
došlo ke zrušení rozhodnutí Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 20. 1. 2000 č. 
j. 89 K 118/97  –  689,  že  důvody  uvedené  ve  zrušeném  rozhodnutí  vztahující  se 
k důvodům  odvolání  původního  správce  konkursní  podstaty  JUDr.  Karla  Kudláčka 
z funkce správce konkursní podstaty úpadce H-SYSTEM a.s. jsou nedostatečné a že je 
třeba tedy o něm rozhodnout znovu; 
-  rozhodnutím Krajského obchodního soudu v Praze sp. zn. 89 K 118/97  –  828, jímž 
došlo  k  odvolání  dosavadního  správce  konkursní  podstaty  JUDr.  Karla  Kudláčka  a 
jmenování nového správce konkursní podstaty ve věci konkursu H-SYSTEM a.s. a to 
JUDr. Josefa Monsporta,  že  uvedený  správce  JUDr.  Kudláček  byl  ze  své  funkce  pro 
porušení  povinnosti  správce  mimo  jiné  především  proto,  že  udělil  dne  7.  6.  1999 
souhlas SBD Svatopluk s pokračováním  ve  výstavbě  nemovitostí  v    katastrálním 
území  Horoměřice  a  Velké  Přílepy  a  neobstaral  dostatek  podkladů  k takovému 
rozhodnutí;  

pokračování 
 

51Cm 97/2001 
-  dopisem  ze  dne  28.  5.  1999,  který  je  označený  jako  věc  „Žádost  o  možnost 
pokračování  ve  výstavbě“  zaslaným  správci  konkursní  podstaty  JUDr.  Kudláčkovi 
žalovaným, že žalovaný požádal správce konkursní podstaty  JUDr.  Kudláčka  o 
povolení pokračování ve výstavbě na nemovitostech uvedených v tomto dopise;  
-  dopisem konkursního správce JUDr. Karla Kudláčka ze dne 7. 6. 1999 adresovanému 
Stavebnímu bytovému družstvu SVATOPLUK, tedy žalovanému v tomto  řízení, 
označeným jako „Odpověď na Vás dopis ze dne 28. 5. 1999 se žádostí o pokračování 
ve výstavbě“, že správce konkursní podstaty nemá námitek k pokračování výstavby na 
objektech, kde je žalovaný uveden příslušným stavebním úřadem jako stavebník s tím, 
že stávající stavebně  technický  stav  uvedených  nemovitostí  jakož  i  stavební 
rozpracovanost vyžaduje provedení jednak nezbytných zajišťovacích prací a dále další 
případné činnosti směřující ke stavebnímu dokončení rozestavěných objektů a že toto 
opatření  je  po  konzultaci  se znalci nutné k zabránění  případným  dalším  hrozícím 
škodám a stanovil podmínky pro realizaci stavebních prací. 
      Ze svědecké výpovědi JUDr. Karla Kudláčka soud zjistil, že tento svědek potvrdil, že 
v období od 3.11.1998 do 20. ledna 2000 byl správcem  konkursní  podstaty úpadce H  -  
SYSTEM  a.s.  Soud  posléze  svědku  předkládal  jednotlivé  písemnosti,  ke  kterým  se 
vyjádřil následujícím způsobem.  
 
Jednalo se především o dopis ze dne 7.6.1999 s hlavičkou Advokátní kancelář JUDr. 
Karel  Kudláček  s tím, že k němu  svědek  vypověděl,  že  se  hlásí  k jeho autorství s tím, že 
pokud jde o podrobnosti, je třeba přihlédnout k tomu, že se jedná o časový odstup patnácti let. 
Zároveň upozornil na skutečnost, že na tyto věci je třeba se dívat pohledem roku 1999, nikoliv 
roku  2014,  protože  samozřejmě  od  té  doby  došlo  ke  spoustě  dalších  informací  a  dalších 
zjištění,  které  správce  v té  době  neměl  k dispozici.  Svědek  dále  uvedl,  že  když  psal  tento 
dopis, tak byl asi půl roku ve funkci správce konkursní podstaty, když celá záležitost a věc 
byla  specifická,  zvláštní,  náročná  a  složitá.  Svědek  uvedl,  že  se  jednalo  o  situaci,  kdy  byl 
instalován do funkce, avšak neměl žádnou komunikaci s úpadcem, téměř po celou dobu půl 
roku  neměl žádné doklady, neměl k dispozici žádné písemnosti a ani účetnictví, avšak byly 
tam rozestavěné stavby. Úpadce svědku nepředal v té době vůbec nic. Pokud jde o majetek 
úpadce, ten svědek postupně mapoval z veřejných zdrojů a to jednak z katastru nemovitostí a 
poté  z údajů  na  schůzi  věřitelů,  když  asi  půl  roku  po prohlášení konkursu se dostal do 
kontaktu s bytovým družstvem SVATOPLUK. Pokud jde o souhlas obdržený v dopise ze dne 
7.6.1999,  pak  tomu  předcházela  žádost  družstva  SVATOPLUK.  Všechny  události  byly 
průběžně konzultovány a projednávány s věřitelským výborem, svědek nedělal nic, o čem by 
věřitelský  výbor  nevěděl  a  současně  o  všech  událostech  informoval,  jakožto  správce 
konkursní podstaty v rámci jeho podání konkursní soud. K důvodům,  které  správce  vedly 
k tomu, že dal souhlas k dostavbě nemovitostí uvedl, že se jednalo o rozestavěné stavby, když 
při mapování majetku , který byl posléze sepsán do konkursní podstaty, zajistil ocenění tohoto 
majetku, pořídil obrazovou i video dokumentaci, takže v době, kdy psal dopis ze dne 7.6.1999 
byl znám popis těchto nemovitostí i jejich stavebně technický stav. Ten stav byl velice špatný, 
byl svědkem konzultován nejen se znalci v oboru oceňování nemovitostí, ale i se znalci ze 
stavebnictví, konzultoval záležitost i s dodavateli, kteří  se  vlastně  podíleli  na  stavění  těch 
objektů,  a  výstup  z těchto  konzultací  byl  takový,  že  pokud  se  ten  majetek  neošetří,  dojde 
k nevratným škodám. Pokud by se ten majetek nechal v tom stavu, v jakém byl, tak došlo 
k jeho znehodnocení s tím, že pokud by ty rozestavěné stavby zůstaly ještě jednu zimu v tom 
stavu,  tak  mohlo  dojít  ke  zřícení  některých  konstrukcí.  Podle  svědka  se  jednalo  o  těžkou 
rozvahu, protože byl povinen ze zákona postupovat s odbornou  péčí  a  s péčí  řádného 
hospodáře,  takže  tu  situaci  vyhodnotil  tak,  že  pro  majetek  takto  zajištěný  pro zachování 

pokračování 
 

51Cm 97/2001 
hodnoty majetku pro majetkovou podstatu bude výhodnější , aby se v té stavbě pokračovalo. 
Svědek si vzpomněl, že v té době byl žalovaný, tedy Stavební bytové družstvo SVATOPLUK 
stavebníkem, to ještě v době před prohlášením konkurzu, takže tam nebyly žádné překážky, 
proč by tento stavebník nemohl ve výstavbě těch domů dále pokračovat. Svědek potvrdil, že 
se jako správce konkursní podstaty vyslovil v tom směru, že nemá námitek v pokračování té 
výstavby a stanovil bytovému družstvu, tedy žalovanému,  podmínky pro realizaci v tom 
pokračování té stavby, které jsou uvedeny v druhé části dopisu. Pokud žalovaný argumentoval 
tím,  že  existuje  nějaký    nájemní  vztah  mezi  úpadcem  a  bytovým  družstvem,  tak  svědek 
požadoval, aby mu byly tyto nájemní smlouvy předloženy,  rovněž  tak  doklady  o  zaplacení 
nájemného.  Svědek  dále  požadoval  předložení  přesného  soupisu  objektů,  kde  bude 
pokračováno  ve  výstavbě,  což  by  mělo  korespondovat  v návaznosti  na  znalecká  ocenění, 
neboť v majetkové podstatě byly pozemkové parcely a ty rozestavěné stavby a záměr byl ten, 
že budou pokračovat v určité postupné rozestavěnosti prostě dál. Bylo důležité, aby všechny 
stavební práce, které družstvo mělo provádět, byly pečlivě zdokumentovány, aby bylo jasné, 
co je majetek úpadce a co majetek  úpadce  není.  Svědek  dále  zdůrazňoval,  že  jedna 
z podmínek  toho  dopisu  byl  časový  harmonogram  a  seznam  osob,  respektive  družstevníků, 
kteří budou provádět ty dostavby. Svědek dále uvedl, že před samotnou dostavbou bylo třeba 
zdokumentovat ten stav, aby se  porovnala  dokumentace,  kterou  pořídili  znalci  svědkem 
přibraní  a  stav,  kdy  se  prostě  začalo  stavět.  Měla  být  pořízena  jednak  fotodokumentace, 
jednak popis, tedy textová část, to znamená, do jaké úrovně je třeba nad původním terénem 
stavba  rozestavěna.  Svědek dále trval na tom, aby byl zachycován postup prací, jako další 
kontrolní mechanismus do stavebního deníku a dále mu byla uložena i informační povinnost o 
průběhu výstavby. 
 
K zápisu z věřitelského výboru úpadce H – SYSTEM a.s. konaného dne 19.10.1999 si 
svědek    s odstupem  patnácti  let upamatoval, že se jednalo o jedno z jednání  věřitelského 
výboru, když pokud byl svědek dotazován, zda-li si vzpomíná na detaily jednání, když byl 
vyjádřen  souhlas  s prodejem  přímému  zájemci  Stavebnímu  bytovému  družstvu 
SVATOPLUK,  zda  může  potvrdit,  zda  s tím  byl  věřitelský  výbor  obeznámen  a  že  neměl 
námitek, pak k tomu  se  svědek  vyjádřil  v tom  směru,  že  pokud  jde  o  složení  členů 
věřitelského  výboru,  ten  byl  svolen  schůzí  věřitelů,  bylo  jich  tam  asi  tři  sta  nebo  čtyři  sta 
s tím, že největší pohledávky v té době měla Komerční banka, tedy asi jednu miliardu, když 
zjevně byla i v pozici předsedy věřitelského výboru. Komerční banka oznámila, že polovinu 
té pohledávky postoupila na Konsolidační  banku,  když  dále  z tohoto zápisu podle  svědka 
vyplývá,  že  byla  řešena  i  otázka  prodeje  nemovitostí  zapsaných  na listu vlastnictví, jak 
vyplývá z LV  č.  809  pro  obec  Horoměřice  s tím, že to byl žalovaný, který v té  věci  podal 
nabídku  s tím,  že  věřitelský  výbor  většinou  čtyř  hlasů  navrhl,  aby  soud vydal souhlas 
s prodejem nemovitostí zapsaných na tom listu vlastnictví č. 809 obec Horoměřice, katastrální 
území  Horoměřice  přímému  zájemci,  tedy  SBD  SVATOPLUK,  za  nabízenou  cenu  10,5 
miliónů  Kč,  když  z tohoto  zápisu  svědek  dovodil,  že  věřitelský  výbor  o  této  skutečnosti 
hlasoval a odsouhlasil prodej tomuto zájemci za nabízenou cenu. Svědek dále uvedl, že na 
základě této skutečnosti dal příslušný návrh soudu.  
 
Pokud byla svědku předložena listina datovaná dne 28.12.1999 s hlavičkou Advokátní 
kancelář  JUDr.  Karel  Kudláče,  adresovaná  Krajskému  obchodnímu  soudu  v Praze, pak 
k tomu  svědek  uvedl,  že  se  právě  jednalo  o  onen  návrh,  který  podal  soudu  s ohledem na 
výsledky jednání věřitelského výboru.  
 
Pokud  byl  svědek  dotazován,  zda-li  někdy  zkoumal  míru  investice SBD 
SVATOPLUK do rozestavěných nemovitostí, pak k tomu vedl, že požadoval právě, aby výše 
proinvestovaných prostředků, ať už šlo o Horoměřice, nebo o Velké Přílepy, byla zkoumána, 

pokračování 
 
10 
51Cm 97/2001 
když podklady, které v této  souvislosti  získal,  potom  předal  novému  správci konkursní 
podstaty, takže by to mělo být obsaženo ve spisovém materiálu konkursního soudu. K míře 
investic  do  uvedených  rozestavěných  nemovitostí  se  správce  přesně  vyjádřit  neuměl,  ale 
věděl, že se to řešilo samozřejmě i s dodavateli. Pokud šlo o to, zda-li svědek obdržel někdy 
seznam investic, pak k tomu uvedl, že podle dopisu, který shlédl  před  soudem,  to družstvo 
mělo  činit  1x  čtvrtletně,  když  družstvo  předložilo  materiál  asi  po  dvou  měsících,  pak  to 
nějakým způsobem pokračovalo, ale poté již byl svědek odvolán, takže neví, co se posléze 
dělo.  
 
Pokud  byl  svědek  dotazován,  zda-li v souvislosti s nabídkou na odkup uvedených 
nemovitostí  ze  strany  SBD  SVATOPLUK  realizoval  nějakou  inzerci  na  prodej  těchto 
nemovitostí, pak uvedl, že pokud je mu známo, tak žádná inzerce neproběhla, jednalo o návrh 
na  prodej  přímému  zájemci,  když  postup  byl  zcela  v souladu s tehdy platným zákonem o 
konkursu  a  vyrovnání.  Svědek  dále  uvedl,  že  stavebníkem  bylo  Stavební  bytové  družstvo 
SVATOPLUK, vše se odehrávalo na podzim roku 1999, kdy docházelo rovněž ke kolaudaci, 
vše  se  odehrávalo  i  za  účasti  sdělovacích  prostředků  s tím, že docházelo k nastěhování 
některých fyzických osob do těchto nemovitostí a on neměl k tomuto aktu žádných námitek.  
 
Pokud  byl  svědek  dotazován,  zda-li  SBD  SVATOPLUK  mělo  snad  legitimní 
očekávání  koupě  uvedených  nemovitostí  v souvislosti se souhlasem  věřitelského  výboru  a 
podáním návrhu na soud, pak svědek uvedl, že celý záměr vlastně vyplývá  z těch dokumentů, 
které  tady  byly  předestřeny.  Celá  záležitost  se  vlastně  nabízela  i  s ohledem na to, že to 
družstvo  bylo  stavebníkem,  a  že  jeho  členové  tedy  stavěli  na pozemcích úpadce, když to 
koresponduje s předloženými listinami. Nepředpokládalo se, že by ty pozemky a rozestavěnou 
část,  družstvo, respektive  členové družstva dostali darem od úpadce, ale z logiky  věci 
vyplývalo, že když si oni ty stavby dostaví, tak si v zájmu  zachování  celistvosti  těch 
nemovitostí měli nebo mohli ty pozemky a tu rozestavěnou část odkoupit. Výtěžek získaný 
odkoupením by však samozřejmě připadnul do konkursní podstaty.  
 
Svědek  po  svém  odvolání  z  funkce ztratil s celou  kauzou  kontakt  a  informace  měl 
pouze ze sdělovacích prostředků, když nabyl dojmu, že jde vlastně o to, aby se družstvo a 
správce konkursní podstaty dohodli na nějaké  rozumné ceně, aby  celá záležitost mohla být 
vypořádána.  
Soud rovněž provedl  důkaz jednotlivými smlouvami o nájmu bytu uzavřenými  mezi 
Stavebním bytovým družstvem SVATOPLUK a  jednotlivými fyzickými osobami, a  to 
nájemní  smlouvou  uzavřenou  mezi  SBD  SVATOPLUK a P.  J.  na  byt  2+1,  1.kategorie  č. 
DA4, když uvedená smlouva je ze dne 24.6.2003,  smlouvou o nájmu bytu, uzavřenou mezi 
SBD SVATOPLUK a M. P. na pronájem bytu 3+1, 1.kategorie č. FA5 ze dne 26.6.2003, dále 
smlouvou  o  nájmu  bytu  uzavřenou  mezi  SBD  SVATOPLUK a M.  D.  ze dne 1.7.2003 na 
pronájem  bytu  3+1,  1.kategorie  č.  FA1,  smlouvou  o  nájmu  bytu,  uzavřenou  mezi  SBD 
SVATOPLUK a R.  S.  na  pronájem  bytu  3+1,  1.kategorie  č.  FA1,  když  smlouva  je  ze  dne 
26.6.2003,  smlouvou  o  nájmu  bytu,  uzavřenou  mezi  SBD  SVATOPLUK a D.  D.  na 
pronájem bytu 3+1,1.katerogie, GB1, když smlouva je ze dne 1.8.2003,  smlouvou o nájmu 
bytu, uzavřenou mezi SBD SVATOPLUK a R. V. na pronájem bytu 2+1,1.kategorie č. H1B2 
uzavřenou dne 1.7.2003,  smlouvou o nájmu bytu, uzavřenou mezi SBD SVATOPLUK a  J. 
B. na pronájem bytu 3+1, 1.kategorie č. H1B1 uzavřenou dne 1.7.2003,  smlouvou o nájmu 
bytu,  uzavřenou  mezi  SBD  SVATOPLUK a Ing. J.  J., na pronájem bytu 1.kategorie 1+1, 
označeného  jako  H1A3,  když  smlouva  je  ze  dne  25.ledna  2003,  smlouvou o  nájmu bytu, 
uzavřenou mezi SBD SVATOPLUK a M. S., na byt 1+1, 1.kategorie č. H1B3, uzavřenou dne 
1.7.2003,  smlouvou o nájmu bytu uzavřenou mezi SBD SVATOPLUK a T. T., na byt 3+1, 

pokračování 
 
11 
51Cm 97/2001 
1.kategorie č. H2A1, uzavřenou dne 1.7.2003,  smlouvou o nájmu bytu uzavřenou mezi SBD 
SVATOPLUK a P. H., na byt 3+1, 1.kategorie č. EB4, uzavřenou dne 1.7.2003,  smlouvou o 
nájmu  bytu  uzavřenou  mezi  SBD  SVATOPLUK  a  J.  K.,  na  byt  3+1,  1.kategorie  č.  FB5, 
uzavřenou dne 1.7.2003,  smlouvou o nájmu bytu uzavřenou mezi SBD SVATOPLUK a M. 
V., na byt 3+1, 1.kategorie č. FA4, ze dne 1.7.2003, smlouvou o nájmu bytu uzavřenou mezi 
SBD SVATOPLUK a M.  D.,  na  byt  3+1,  1.kategorie  č.  DB3,  když smlouva je ze dne 
26.6.2003,  smlouvou o nájmu bytu uzavřenou mezi SBD SVATOPLUK a Š. M., na byt 3+1, 
1.kategorie  č.  DB1,  ze  dne  26.6.2003,  smlouvou  o  nájmu  bytu  uzavřenou  mezi  SBD 
SVATOPLUK a H.  K.,  na  byt  3+1,  1.kategorie  č.  FB3,  když  smlouva  je  ze  dne  26.6.2003,  
smlouvou o nájmu bytu uzavřenou mezi SBD SVATOPLUK a Ing. P. Z., na byt 1.kategorie 
3+1, označeném jako EA2, ze dne 25.ledna 2003,  smlouvou o nájmu o bytu uzavřenou mezi 
SBD SVATOPLUK  a  J.  Z.  na  byt  3+1,  1.kategorie  č.  EB3,  když smlouva je ze dne 
26.6.2003,  smlouvou o nájmu bytu uzavřenou mezi SBD SVATOPLUK a B. M. na byt 3+1, 
1.kategorie  č.  FA3,  ze  dne  26.6.2003,  smlouvou  o  nájmu  bytu  uzavřenou  mezi  SBD 
SVATOPLUK  a  J.  J.  na  byt  1+1,  1.kategorie  č.  CB5,  když  smlouva  je  ze  dne  1.7.2013,  
smlouvou  o  nájmu  bytu  uzavřenou  mezi  SBD  SVATOPLUK a MUDr. M.  N.  na byt 3+1, 
1.kategorie  č.  DB5,  ze  dne  3.7.2003,  smlouvou  o  nájmu  bytu  uzavřenou  mezi  SBD 
SVATOPLUK a   J. J. na byt 3+1, 1.kategorie č. H2B1 uzavřenou dne 1.7.2003,  smlouvou o 
nájmu bytu uzavřenou mezi SBD SVATOPLUK a E. Š. na byt 3+1, 1.kategorie č. H1A1, ze 
dne 1.7.2003 a  smlouvou o nájmu bytu uzavřenou mezi SBD SVATOPLUK a  J. M. na byt 
3+1,  1.kategorie  č.  EB2,  ze  dne 1.7.2003, smlouvu  o  nájmu  bytu  uzavřenou  mezi  SBD 
SVATOPLUK, jakožto pronajímatelem a M.  K., jakožto nájemcem, když se jedná o objekt 
bydlení  č.p. 721b s tím, že smlouva je z 1.7.2003,  smlouvu o nájmu bytu uzavřenou mezi 
SBD  SVATOPLUK a I. K.  na  byt  v  objektu  bydlení  č.p.  721c,  když  smlouva  je  ze  dne 
1.7.2003, smlouvou  o  nájmu  bytu  uzavřenou  mezi SBD SVATOPLUK a P.  M.  na byt 
v objektu  bydlení  č.p.  722c,  když  smlouva  je  ze  dne 26.6.2003, smlouvou  o nájmu bytu 
uzavřenou  mezi SBD SVATOPLUK a  J.  S.  na byt v objektu 722b ze dne 26.6.2003,  
smlouvou  o  nájmu  bytu  uzavřenou  mezi SBD SVATOPLUK a  J.  Š.  na byt v objektu  č.p. 
719c, když smlouva je ze dne 1.7.2003,  smlouvou  o nájmu bytu  uzavřenou  mezi SBD 
SVATOPLUK a V.  Š.  na byt v objektu  č.p.  721a  ze dne 26.6.2003,smlouvou  o nájmu bytu 
uzavřenou  mezi SBD SVATOPLUK a M.  Š.  na byt v objektu  bydlení  č.p.  716  ze  dne 
26.6.2003,    smlouvou  o  nájmu  bytu  uzavřenou  mezi SBD SVATOPLUK a  J.  V.  na byt 
v objektu  č.p.  721a  ze  dne 1.7.2003, smlouvou  o  nájmu  bytu  uzavřenou    mezi SBD 
SVATOPLUK a O. V. a V. K. na byt v objektu bydlení č.p. 722a ze dne 3.8.2005,  smlouvou 
o nájmu bytu uzavřenou mezi SBD SVATOPLUK a   J. K. na byt v objektu č.p. 719 ze dne 
 26.6.2003, smlouvou o nájmu bytu uzavřenou mezi SBD SVATOPLUK a Ing. M. J. na byt 
v objektu  č.p.  723a  ze  dne  1.7.2003,smlouvou  o  nájmu  bytu  uzavřenou  mezi SBD 
SVATOPLUK a Ing. J.  J.  na byt v objektu  bydlení  č.p.  723a  ze  dne  4.7.2003,  smlouvou  o 
nájmu bytu uzavřenou mezi SBD SVATOPLUK a R. J. na byt v objektu bydlení č.p. 716 ze 
dne 26.6.2003,   smlouva o nájmu bytu uzavřená mezi SBD SVATOPLUK a M. J. na byt 
v objektu  bydlení  č.p.  720c  ze  dne 1.7.2003, smlouvou  o  nájmu  bytu  uzavřenou  mezi SBD 
SVATOPLUK a V. J. na byt v objektu bydlení č.p. 721b ze dne 1.7.2003,   smlouvou o nájmu 
bytu  uzavřenou  mezi SBD SVATOPLUK a M.  H.  na byt v objektu  bydlení  č.p.  721c  ze 
dne 26.6.2003,  smlouvou o nájmu bytu uzavřenou mezi SBD SVATOPLUK a V. K. na byt 
v objektu bydlení  č.p. 716e ze dne 1.7.2003,  smlouvou o nájmu bytu uzavřenou mezi SBD 
SVATOPLUK a M.  B.  na byt v objektu  bydlení  č.p.  723c    ze dne 1.7.2003,   smlouvou o 
nájmu bytu uzavřenou mezi SBD SVATOPLUK a P. H. na byt v objektu bydlení č.p. 717 ze 
dne 1.7.2003, smlouvou  o  nájmu  bytu  uzavřenou  mezi SBD SVATOPLUK a  J.  F.  na byt 
v objektu  bydlení  č.p.  718  ze dne 24.6.2003,  smlouva  o  nájmu  bytu  uzavřená  mezi  SBD 
SVATOPLUK a P. D.  na byt v objektu č.p. 718  ze dne 26.6.2003,  smlouvou o nájmu bytu 

pokračování 
 
12 
51Cm 97/2001 
uzavřenou mezi SBD SVATOPLUK a T. B. na byt v objektu bydlení č.p. 721c,  smlouva je 
ze dne 26.6.2003, smlouvou o nájmu bytu uzavřenou mezi SBD SVATOPLUK a R. V. na byt 
v objektu bydlení č.p. 722a, smlouva je ze dne 1.7.2003,  smlouvou o nájmu bytu uzavřenou 
mezi SBD SVATOPLUK a E.  B.  na byt v objektu  bydlení  č.p.  722a,    smlouva  je  ze  dne 
1.7.2003 a  smlouvou  o  nájmu  bytu  uzavřenou  mezi SBD SVATOPLUK a P. B.  na byt 
v objektu bydlení č.p. 720, smlouva je ze dne 25.1.2003. 
 
Z usnesení Krajského obchodního soudu v Praze sp.zn. 89 K 118/97 ze dne 3.11.1999 
soud zjistil, že pod odst. I se uvádí, že správci konkursní podstaty JUDr. Karlu Kudláčkovi a 
věřitelskému  orgánu  se  ukládá,  aby  se  zdrželi  realizace  veškerých  prodejů,  a  to  zejména 
nemovitého majetku úpadce, než bude řádně doplněna konkurzní podstata a určeny podmínky 
prodeje ze strany věřitelského orgánu v souladu se zákonnou úpravou dle ZKV. 
 
 
Z  dopisu  T.  R., adresovaného  dne  19.10.1999  JUDr.  Karlu  Kudláčkovi,  advokátu  ve 
věci konkurzního řízení ve věci 89 K 118/97- H - SYSTEM a.s. ,že se z tohoto dopisu podává, 
že se jedná o nabídku Občanského  sdružení  MAJÁK,  které  sdružuje  100  klientů  s tím, že 
v případě  možného  mimodražebního  prodeje  lokality  Horoměřice  nabízí  toto  občanské 
sdružení kupní cenu této lokality spolu s nemovitostmi na ní stojícími za částku 15,000.000,- 
Kč. Nabídka by byla učiněna samotným Občanským sdružením MAJÁK. 
 
 
Z   dopisu  JUDr.  Karla  Kudláčka,  správce  konkursní  podstaty  ze  dne  30.7.1999  soud 
zjistil, že  se jedná o dílčí zprávu o průběhu konkursního řízení a činnosti správce konkursní 
podstaty a dále  z  dopisu  správce  konkursní  podstaty  JUDr.  Karla  Kudláčka,  adresovaného 
SBD SVATOPLUK dne 5.1.2000, že JUDr. Kudláček žádá o zaslání materiálu, tedy zejména 
smlouvu o sdružení SBD SVATOPLUK, dohodu o poskytování investic SBD SVATOPLUK, 
doklad, který prokazuje od kdy je SBD SVATOPLUK úředně veden jako stavebník apod. 
 
 
Soud  provedl  rovněž  důkaz  listinou  vytištěnou  z internetu  Českého  úřadu 
zeměměřičského a katastrálního, když se jedná se o informaci o průběhu řízení č. řízení Z-
10045/2002-210, když  název  účastníka  je  H  -  SYSTEM  a.s., pod tím SBD SVATOPLUK, 
když se zde jedná o katastrální území Horoměřice, jsou zde uvedeny jednotlivé parcely a data 
vyhotovení jednotlivých kolaudačních rozhodnutí, příp. oznámení o přidělení čísla popisného. 
 
 
Soud také zkonstatoval  obsah  rozsudku  Okresního  soudu  pro  Prahu  západ,  č.j.  5  C 
2161-2004-259  ze  dne  30.9.2013,  když  se  jedná  o  věc  žalobce  JUDr.  Josefa  Monsporsta, 
správce konkursní podstaty úpadce H-SYSTEM  a.s. proti žalovaným SBD SVATOPLUK a 
dále proti fyzickým osobám, když podstata rozsudku tkví  v tom,  že  se  určuje,  že  neexistuje 
věcné  břemeno  bydlení  a  užívání  uzavřené  mezi  prvním  žalovaným  a  fyzickými  osobami, 
které jsou uvedeny v záhlaví tohoto rozsudku.Na to navazuje rozsudek Krajského soudu 
v Praze  č.j.  31  Co  40/2014-280 ze dne 7.4.2014 v téže  věci,  když  krajský  soud  potvrdil 
rozsudek  I.  stupně  v napadeném  věcném  výroku  I.,  tedy  ve  výroku,  který  soud  předtím 
citoval. 
 
 
Z  kupní smlouvy uzavřené mezi společností H-SYSTEM a.s. a SBD SVATOPLUK,  
dne 7.10.1998 soud zjistil,  že  H-SYSTEM  a.s. je zde uveden jako prodávající, SBD 
SVATOPLUK  jako  kupující,  když  předmětem  prodeje  je  rozestavěná  stavba  umístěná  na 
stavební parcele č. 910. Pokud jde o kupní cenu, ta zde uvedena není, jsou zde jakési nečitelné 
podpisy  za  společnost  H-SYSTEM  a.s. a SBD SVATOPLUK a k tomu  je  připojeno 
rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Prahu západ ze dne 14.1.2002, kdy se jedná o rozhodnutí 
o zastavení řízení, týkající se této kupní smlouvy. 

pokračování 
 
13 
51Cm 97/2001 
 
 
Soud zjistil z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Prahu západ ze dne 26.2.2002, že se 
jedná  o  zastavení  řízení  o  povolení  vkladu  práva  vlastnického  k rozestavěné  budově  na 
stavební  parcele  č.  909  v katastrálním  území  Horoměřice  dle  kupní  smlouvy  ze  dne 
19.6.1998. 
 
 
Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Prahu západ o zastavení řízení ze dne 14.1.2002 
soud zjistil, že se zastavuje řízení o vkladu práva vlastnického k nemovitostem zapsaným na 
LV č. 809, dále pak z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Prahu západ ze dne 14.1.2002, že se 
rozhoduje o zastavení řízení o povolení vkladu práva vlastnického k nemovitostem zapsaným 
na  LV  č.  809  dle  smlouvy  ze  dne  8.10.1998,  dále  z  rozhodnutí  o  zastavení  řízení  vydané 
Katastrálním  úřadem  pro  Prahu  západ  ze  dne  14.1.2002,  že  se  zastavuje  řízení o povolení 
vkladu práva vlastnického k nemovitostem  zapsaným  na  LV  č.  809  v katastrálním území 
Horoměřice dle smlouvy ze dne 8.10.1998, z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Prahu západ 
ze dne 14.1.2002, že se zastavuje řízení o povolení vkladu práva vlastnického k nemovitostem 
zapsaným na LV č. 809 ze smlouvy ze dne 8.10.1998, když k uvedeným rozhodnutím je vždy 
přiložena příslušná kupní smlouva uzavřená mezi H - SYSTEM a.s. a SBD SVATOPLUK. Z 
rozhodnutí o zastavení řízení vydané Katastrálním úřadem pro Prahu západ ze dne 14.1.2002 
soud zjistil, že se zastavuje řízení o povolení vkladu k nemovitostem zapsaným na LV č. 809 
dle smlouvy ze dne 8.10.1998, když k tomu  je  přiložena  smlouva  ze  dne  7.10.1998,  dále  z 
rozhodnutí  Katastrálního  úřadu  pro  Prahu  západ o  zastavení  řízení  ze  dne  14.1.2002,  že  se 
zastavuje  řízení  o  povolení  vkladu  práva  vlastnického  k nemovitostem  zapsaným  na  LV  č. 
809 dle smlouvy ze dne 8.10.1998.  
 
           Z dopisu advokátní kanceláře JUDr. Iva Ištvánková, JUDr. Josef Monsport, JUDr. Ivo 
Mráz, adresovaného  dne 24.7.2000 JUDr. Radislavu Radilovi, advokátu  soud zjistil,že  se 
jedná o věc nájemní smlouvy – H-SYSTEM a.s. – resp. nájemce SBD SVATOPLUK, když je 
zde návrh na osobní schůzku a projednání celé záležitosti, podepsán je JUDr. Josef Monsport, 
správce konkursní podstaty. 
 
 
K posledně  citovaným  a  provedeným důkazům,  které  právní  zástupkyně  žalobce 
předložila v průběhu jednání, které se konalo dne 30.10.2014, uvedl následně právní zástupce 
žalovaného  a  vedlejších  účastníků  ve  svém  přípise  doručeném  soudu  dne    5.12.2014,  že 
opatření  soudu  zabraňující  realizaci  veškerých  prodejů  majetku  z konkursní  podstaty 
společnosti H-SYSTEM a.s. předně nezabraňuje tehdy již povolené dostavbě nemovitostí ze 
strany  JUDr.  Kudláčka  a  jedná  se  o  opatření  směřující  zejména  k zajištění  aktualizace  a 
specifikace  soupisu  konkursní  podstaty  úpadce,  které  žádným  způsobem  nepodporuje 
argumentaci žalobce v tom, že by snad sám soud zakazoval správci konkursní podstaty 
úpadce nebo třetím osobám dostavbu předmětných nemovitostí.  
 
 
K nabídce  Občanského  sdružení  MAJÁK  na  odkup  předmětných  nemovitostí 
z konkursní  podstaty  za  částku  15.000.000,-  Kč  uvedl,  že  je  zde  jednak  třeba  vycházet 
z výpovědi  svědka  JUDr.  Kudláčka  s tím,  že  byť  nižší  nabídka  ze  strany  žalovaného  byla 
akceptována správcem konkursní podstaty a věřitelským výborem proto, že žalovaný v době 
jejího podání již investoval do předmětných nemovitostí a co do jím nabízené ceny za odkup 
předmětných  nemovitostí  bylo  kalkulováno  i  s těmito  investicemi,  když  Občanské sdružení 
MAJÁK, ani Družstvo MAJÁK do předmětných nemovitostí neinvestovala žádné prostředky.  
 
 
K dílčí  zprávě  správce  konkursní  podstaty  JUDr.  Kudláčka  ze  dne  30.7.1999  pak 
uvedl, že  informuje  o  hodnotě  majetku  v konkursní  podstatě  s tím, že rozhodnutí  o vydání 

pokračování 
 
14 
51Cm 97/2001 
souhlasu s dostavbou  bylo  vedeno  snahou  o  zabránění  dalších  škod  na  nemovitostech  a 
jednotlivé  důkazní  listiny,  které  jsou  žalobcem  předkládány,  je  pak  třeba  hodnotit  v celém 
kontextu událostí i v souladu s výpovědí JUDr. Kudláčka.  
 
 
K důkazu,  tedy  přehledu  řízení  před  katastrálním  úřadem  se  žalovaný  vyjádřil  v tom 
směru, že tento důkaz žádným způsobem neprolamuje jeho tvrzení a jím předložené důkazy.  
 
 
Stran rozsudku Okresního soudu Praha – Západ ze dne 30.9.2013 č.j. 5C 2161/2004-
259 a navazujícího rozsudku Krajského rozsudku v Praze ze dne 7.4.2014. č.j. 31Co 40/2014-
280 uvedl, že v dané  věci  bylo  rozhodnuto  o  určení  neexistence  věcných  břemen  bydlení  a 
užívání, když tato věcná břemena byla zřízena jen ve prospěch některých jeho členů s tím, že 
toto považuje žalovaný za irelevantní, neboť ve skutkově stejné věci, když byl rozdílný pouze 
okruh žalovaných rozhodl Krajský soud v Praze zcela odlišně, když rozsudek soudu prvního 
stupně  zrušil  a  přikázal  mu  provést  dokazování  vedoucí  ke  zjištění  stupně  rozestavěnosti 
dotčených nemovitostí.  
 
 
Stran důkazů týkající se změny v osobě insolvenčního správce, respektive kontinuity 
samotné  funkce  správce  a  legitimního  očekávání  uvedl  žalovaný,  že  tyto  důkazy  pocházejí 
z doby, kdy byl konkursním správcem úpadce i žalobce, když to byl právě žalobce jako nový 
konkursní správce, který po ustanovení do funkce začal  vůči  žalovanému  podnikat  kroky 
zcela diskontinuálního charakteru, bez ohledu na již očekávatelná vzájemná plnění ve vztahu 
žalovaného a správce konkursní podstaty. Takto předkládané důkazy pak paradoxně podporují 
tvrzení žalovaného o porušení jeho důvodného legitimního očekávání v koupi nemovitostí po 
jejich dostavbě.  
 
 
Soud  ve  věci  provedl  ještě  důkaz  usnesením  Krajského  soudu  v Praze sp.zn. 19Co 
75/2014-206 ve věci rozhodnutí o určení neexistence věcného břemene bydlení a užívání ve 
věci žalobce JUDr. Josefa Monsporta proti SBD SVATOPLUK a dalším účastníkům, když 
v rámci tohoto usnesení byl  předchozí  rozsudek  soudu  prvního  stupně  zrušen  a  věc  vrácena 
tomuto soudu k dalšímu řízení, když uvedené usnesení je z 24.7.2014.  
 
 
Další  návrhy  na  dokazování  účastníci  řízení  neměli,  a  proto  soud  usnesením 
dokazování skončil.  
 
 
Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 
 
           Z úplného výpisu z obchodního  rejtříku  společnosti  H  –  SYSTEM a.s. vedeného u 
Městského soudu v Praze v oddíle B 2210 má soud za prokázáno, že rozhodnutím Krajského 
obchodního soudu ze dne 3.11.1998 89K 118/97-185 byl na majetek této akciové společnosti 
prohlášen konkurs s tím,  že  byl  ustanoven  konkursní  správce,  účinky  nastaly  vyvěšením  na 
úřední desce dne 3.11.1998, jakožto první správce konkursní podstaty byl zapsán JUDr. Karel 
Kudláček, když tato skutečnost byla zapsána do rejstříku dne 25.11.1998 .Dne 25. ledna 2000 
byl JUDr. Karel Kudláček  z obchodního rejstříku vymazán, když ve stejný den byl zapsán 
jakožto nový konkursní správce JUDr. Josef Monsport. 
 
 
 
Soud má z úplného výpisu z obchodního  rejstříku  vydaného  Městským  soudem 
v Praze oddíl Dr, vložka 3897 za prokázáno, že dne 2.3.1998 byla  do  rejstříku  zapsána 
obchodní firma Stavební bytové družstvo SVATOPLUK, a to s předmětem  podnikání 
pronájem nemovitostí, bytových a nebytových prostor a posléze i s předmětem  podnikání 
realitní činnost. Jako statutární orgán v této společnosti byl dne 2.3.1998 zapsán jako předseda 

pokračování 
 
15 
51Cm 97/2001 
Ivan  Král,  který  byl  vymazán  dne  20.10.2005  a  dále  pak  Pavel  Středa,  který  byl  zapsán 
jakožto místopředseda dne 31.5.2000 a vymazán 20.10.2005. Dne 20.1.02005 pak byl zapsán 
člen představenstva Jiří Parma.  
 
 
Předmětem tohoto řízení byl požadavek žalobce – správce konkursní podstaty úpadce 
H – SYSTEM a.s., na vyklizení nemovitostí, které jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku 
a vyklizené předat žalobci s tím, že žalobce tyto nemovitosti sepsal do konkursní podstaty a 
žalovaný je užívá bez právního důvodu.  
 
 
Žalovaný naproti tomu od  počátku  tvrdil,  že  má  za  to,  že  není  ve  sporu  pasivně 
legitimován,  neboť  žaloba  nemůže  směřovat  vůči  žalovanému,  jakožto  družstvu,  když 
družstvo jako takové tyto nemovitosti, které by měly být vyklizeny, vůbec neužívá. Poté, co 
byl rozsudek soudu prvního stupně Vrchním soudem zrušen a tato věc vrácena soudu prvého 
stupně,  pak  tento  se  zabýval  právě  tím,  jaké  jsou  vztahy  mezi  žalovaným  a  vedlejšími 
účastníky. Soud má především za prokázané, a to z jednotlivých  shora označených nájemních 
smluv, že až na výjimky mají všichni vedlejší účastníci uzavřeny nájemní smlouvy s tím, že 
tyto nájemní smlouvy byly uzavřeny v rozmezí od ledna 2003 do července 2003, vesměs tyto 
nájemní  smlouvy  byly  uzavřeny  na  dobu  neurčitou.  Soud má za prokázané, že uvedené 
nájemní smlouvy v počtu 48 smluv jsou uzavřeny na byty, které se nacházejí v  jednotlivých 
nemovitostech, které by měly být předmětem vyklizení, když se v daném případě jedná o šest 
domů.Nájemní smlouvy  podepisovali  jako  předseda  představenstva  Ivan  Král  a  dále  Ing. 
Pavel  Středa. Pokud žalobce brojil proti tomu, že uvedené smlouvy jsou neplatné z toho 
důvodu, že je podepsal někdo, kdo k tomu neměl pouvoire, pak s tímto se soud neztotožnil. Je 
pravdou, že u obou dvou podepisujících došlo k  zániku funkce ke dni 31.5.2003, ale jak soud 
zjistil z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalovaného, pak k jejich výmazu došlo až dne 
25.10.2005, když funkce jako taková jim zanikla 20.6.2005. Soud má za prokázané, že 
v mezidobí nebyl do funkce ustanoven žádný jiný statutární orgán, tudíž ani nikdo jiný 
uvedené smlouvy podepsat nemohl.  
 
 
Soud má za prokázané z občanských průkazů jednotlivých vedlejších účastníků, když 
uvedené  občanské  průkazy  byly  doloženy  jakožto  příloha  k plným mocem,  a  jsou  součástí 
spisu,  že  všichni  vedlejší  účastníci  mají  v těchto  občanských  průkazech  zapsáno  trvalé 
bydliště na adrese Horoměřice s tím, že se jedná o adresy týkající se č.p. 719, č.p. 720, č.p. 
721,  č.p.  722,  č.p.  723,  č.p.  718,  č.p.  717  a  č.p.  716,  tedy  objektů,  které  by  měly  být 
předmětem vyklizení.  
 
           Za této situace má soud za prokázané, že uvedené fyzické osoby, tedy v daném případě 
vedlejší účastníci řízení jsou v uvedených nemovitostech jednak trvale hlášeny a dále jejich 
právo užívat tyto nemovitosti vyplývá z uzavřených nájemních smluv. Žalovaný se brání tím, 
že  uvedené  nemovitosti fyzicky  neobývá,  nemá  tam  žádné  věci  a  z toho  důvodu    tyto  také 
nemůže řádným způsobem vyklidit.  
 
 
Podle ustanovení § 126 odst. 1 v rozhodné  platného  obč.  zák.  vlastník  má  právo  na 
ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se může 
domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje.  
 
 
Vrchní soud v Praze ve svém zrušujícím usnesení č.j. 11 Cmo 58/2013-436  dovodil, 
že v daném  případě  je  třeba  žalovat  vindikační  žalobou,  což  žalobce  pravda  učinil,  tedy 
žalobní  petit  na  vyklizení  skutečně  zní.  Dále pak uvedl, že právní teorie v této souvislosti 
dovozuje, že nemovitost je vyklizena tehdy, jestliže z ní povinný nejen odstranil všechny v ní 

pokračování 
 
16 
51Cm 97/2001 
(na ní) umístěné věci, nýbrž až tehdy, kdy jej učinil přístupnou oprávněnému. Z toho je tedy 
zřejmé,  že  žaloba  na  vyklizení  nemovitostí  musí  směřovat  vždy  proti  tomu,  kdo  věc 
neoprávněně zadržuje. V této souvislosti pak soud má za prokázané, že tyto nemovitosti jsou 
obývány  právě  fyzickými  osobami,  které  jsou  vedlejšími  účastníky  tohoto  řízení,  a  to  na 
základě skutečností uvedených shora, tedy zejména z titulu uzavřených nájemních smluv. 
 
           Pro úplnost je třeba dodat, že nájemní smlouvy tak, jak byly podepisovány a uzavírány, 
tedy v roce rozmezí ledna 2003 až července 2003, byly uzavírány v době, kdy vůbec nebylo 
najisto postaveno, zda obytné domy sepsané do konkursní podstaty dne 16.9.1999, respektive 
dne  22.12.1999  do  konkursní  podstaty  skutečně  patří,  či  nikoli.  Soud  má  za  prokázané,  že 
zápis uvedených nemovitostí do konkursní podstaty napadl žalovaný, když řízení ve věci bylo 
vedeno u zdejšího soudu pod sp.zn. 58Cm 49/2003 a pravomocným rozsudkem č.j.  58Cm 
49/2003-244 pak bylo o žalobě rozhodnuto tak, že část nemovitostí byla z konkursní podstaty 
vyloučena,  když  ohledně  nich  pak  vzal  žalobce  žalobu  zpět  a  řízení  pak  bylo  v této  věci 
zastaveno  a  ohledně  nemovitostí,  které  by  měly  být  předmětem  vyklizení  v rámci tohoto 
sporu,  pak  byla  žaloba  na  vyloučení  věci  z konkursní podstaty zamítnuta. Nelze však 
přehlédnout,  že  uvedený  rozsudek  nabyl  právní  moci  až  dne  24.10.2008,  což  soud  pro 
hodnocení celého sporu považuje za velmi podstatné, a to nejen z hlediska  časového,  ale    i 
z toho  pohledu,  že  právě  část  nemovitostí  v rámci  této  vylučovací  žaloby  byla  ze  soupisu 
konkursní  podstaty  vyloučena  a  část  z nich nikoliv. Za dané situace pak nelze  hodnotit 
nájemní  smlouvy,  které  byly  uzavřeny  v roce 2003  jako    neplatné,  neboť  v době,  kdy  byly 
uzavírány, byly uzavírány za situace, kdy předmětné nemovitosti nebyly pravomocně sepsány 
do konkursní podstaty.  
 
           Soud tedy uzavírá, že za dané situace  není možné, aby žaloba na vyklizení,  tak jak 
bylo popsáno shora, směřovala právě vůči žalovanému, tedy Stavebnímu bytovému družstvu 
SVATOPLUK, které jen stěží může z těchto nemovitostí odstranit všechny v ní umístěné věci 
a učinit je přístupné oprávněnému (žalobci). Za této situace by byl výkon rozhodnutí, které by 
směřovalo vůči žalovanému zcela nereálný.  
 
            Problematika nedostatku pasivní legitimace žalovaného byla jedním z důvodů,  proč 
musel soud žalobu zamítnout.  
 
 
I pro případ, že by soud neshledal nedostatek pasivní legitimace na straně žalovaného, 
i tak by měl dostatek důvodů pro to, proč by žalobě vyhovět nemohl. 
 
            Soud  má z obsahu  výpovědi  bývalého  správce  konkursní  podstaty  JUDr.  Karla 
Kudláčka  za prokázáno, že tento zcela potvrdil  skutečnosti,  které  měl  soud  prokázány již 
z listin, které byly v průběhu  předchozího  řízení  k důkazu  prováděny.  Tento  svědek  v rámci 
své podrobné výpovědi zcela a logicky ozřejmil soudu důvody , které ho vedli k jednotlivým 
rozhodnutím ( souhlas s dostavbou  rozestavěných  nemovitostí,  předložení  souhlasu 
s prodejem  žalovanému  věřitelskému  výboru,  zpráva  SKP  podaná  na  soud,  souhlas 
s nastěhováním fyzických osob do zkolaudovaných objektů ).  
 
           Soud má za to, že tento případ, který je zcela mimořádný nelze zjednodušit pohledem, 
tedy prizmatem pouze roku 2014, respektive roku 2015, kdy soud vynesl tento rozsudek, ale 
je třeba se na celou kauzu podívat a hodnotit jí z pohledu celkového historického vývoje, tedy 
u  vědomí  toho,  jaké  skutečnosti  byly  v té  které  konkrétní  době  známy  účastníkům  řízení  a 
nejenom jim.  
 

pokračování 
 
17 
51Cm 97/2001 
 
Soud má z výpovědi správce konkursní podstaty JUDr. Karla Kudláčka za prokázané, 
že  vše  co  žalovaný,  respektive  vedlejší  účastníci  činili,  bylo  konáno  se souhlasem správce 
konkursní  podstaty  i  se  souhlasem  věřitelského  výboru a o všem byl informován soud. 
Věřitelský  výbor  postup,  který  ve  své  svědecké  výpovědi  popsal  JUDr.  Kudláček,  tedy  že 
situace  byla  značně  nepřehledná,  že  neměl  dokumentaci,  že  stál  před  rozhodnutím,  že 
nemovitosti,  které  ponechá  přes  zimu  bez  jakéhokoliv  ošetření,  když  neměl  finanční 
prostředky  na  to,  aby  sám  do  tohoto  investoval  podlehnout  zkáze,  rozhodl  tak,  aby 
nemovitosti  byly  nejenom  dostavěny,  ale  aby  posléze  byly  prodány  předem  označenému 
subjektu. Majoritní hlas v té  době  ve  věřitelském  výboru  měla  Komerční  banka,  která  měla 
také přihlášenou nejvyšší pohledávku. Pokud snad žalobce tvrdil, že i žalovaný byl členem 
věřitelského výboru, pak má soud za to, že s ohledem na  výši jeho přihlášené pohledávky byl 
jeho hlas spíše minoritním. Soud z výpovědi  Karla  Kudláčka  dospěl  k závěru,  že  pokud  by 
nevydal onen souhlas k dostavbě  nemovitostí,  pak  by  došlo  k nevratným  škodám  na  těchto 
nemovitostech a v zásadě by dnes správce konkursní podstaty neměl o co se soudit, nebylo by 
koho vyklízet z uvedených nemovitostí,  neboť  tyto  by  vůbec  neexistovaly.  Právě  jen  díky 
aktivitě  žalovaného,  respektive  vedlejších  účastníků,  kteří  neváhali  ochránit  budoucí  stav 
„svých“  nemovitostí  se  tak  nestalo.  Soud  má  prokázané  ze  svědecké  výpovědi  JUDr. 
Kudláčka, že věděl o tom, že nemovitosti budou dostavovány, že věděl, že jak žalovaný, tak 
vedlejší účastníci do uvedených nemovitostí budou investovat své finanční prostředky, když 
toto bylo následně  zohledněno  i  v podané  nabídce  na  odkoupení  těchto  nemovitostí  ve  výši 
10.500.000,- Kč. Správci JUDr. Kudláčkovi bylo známo, že do těchto nemovitostí se fyzické 
osoby stěhují, byli to právě vedlejší účastníci řízení a rovněž mu bylo známo, že na jednotlivé 
nemovitosti byla vydána kolaudační rozhodnutí, a to v průběhu roku 2000. 
  
 
Věřitelský  výbor  podle  výpovědi  svědka  Karla  Kudláčka  i  podle  listinného  důkazu, 
tedy zápisu z věřitelského výboru ze dne 19.10.1999  odsouhlasil prodej přímému zájemci, a 
to  Stavebnímu  bytovému  družstvu  SVATOPLUK  a  neměl  námitek  proti  tomu,  když  se  do 
rozestavěných  nemovitostí  na  konci  roku  1999  stěhovali  lidé,  kteří  jsou  dnes  vedlejšími 
účastníky řízení. Soud má za prokázané, že okruh družstevníků, tedy okruh osob, které budou 
uvedené jednotlivé nemovitosti, v  časové úrovni roku 1999 dostavovat, byl tehdejšímu 
správci konkursní podstaty dostatečně znám. 
 
            Nelze  přehlédnout, že jednotlivé fyzické osoby, potažmo družstevníci, dnes vedlejší 
účastníci  řízení  do  takto  rozestavěných  staveb  investovali  obrovskou  výši  finančních 
prostředků a v té době byli bezesporu v dobré víře, že tak činit mohou. Nebýt tohoto aktu, 
není  vyloučeno,  že  by  došlo  k naprostému  znehodnocení,  či  zřícení  rozestavěných 
nemovitostí, což potvrdil i svědek Kudláček. 
 
            Soud má z listinných  důkazů  rovněž  za  prokázané,  že  poté,  co  ve  své  funkci  skončil 
správce  konkursní  podstaty  JUDr.  Karel  Kudláček,  pak  nový  správce  konkursní  podstaty 
JUDr. Monsport začal činit vůči stavebníkům, tedy fyzickým osobám kroky zcela jiné, bez 
ohledu  na  již  očekávatelná  plnění,  tedy  jejich  legitimní  očekávání,  týkající  se  koupě 
nemovitostí  po  jejich  dostavbě  (  dopis  z 26.5.2000  týkající  se  ukončení  stavební  činnosti). 
Zde soud opět naráží na problematiku dobré víry, když má za to, že právě na dobré víře, ale 
nejen na ní, je třeba v daném případě celou záležitost postavit.  
 
           Dobrá  víra  je  především  charakterizována  vnitřním  přesvědčením  osoby,  že  nejedná 
protiprávně, tedy vytváří u daného subjektu přesvědčení, že na základě určitých dějů, v daném 
případě na základě souhlasu správce konkursní podstaty a věřitelského výboru s dostavbou, 

pokračování 
 
18 
51Cm 97/2001 
faktickou  dostavbou realizovanou  žalovaným  za  finanční  participace  vedlejších  účastníků 
řízení, vstupuje do právního postavení, které právní předpisy stanoví.  
 
 
Podle  ustanovení  §  3  odst.  1  tehdy  platného  obč.  zák. výkon práv a povinností 
vyplývajících  z občanskoprávních  vztahů  nesmí  bez  právního  důvodu  zasahovat  do  práv  a 
oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Soud má za to, že za dané 
situace s přihlédnutím    k historickému vývoji celé kauzy, respektive jednotlivých kauz do 
sebe  zapadajících  a  vzájemně  na  sebe  navazujících  lze  přisvědčit    žalovanému  a  vedlejším 
účastníkům  řízení, že  pro případ, že by snad mělo dojít k vyklizení uvedených nemovitostí 
jednotlivými  vedlejšími  účastníky,  pak  by  se  jednalo  o  výkon  práva,  který  nemůže  požívat 
ochrany a byl by v rozporu s dobrými mravy. To, zda určitý výkon práva je podle zjištěných 
skutkových okolností významný pro posouzení konkrétní věci v rozporu s dobrými mravy je 
třeba  posuzovat  individuálně.  Soud  zde  musí  zdůraznit  opětovně,  že  žalovaný,  respektive 
vedlejší  účastníci  zcela  nepochybně  byli  v dobré  víře,  v dobré  víře  nemovitosti  dostavěli, 
nechali zkolaudovat, do nich se nastěhovali a až teprve s odstupem devíti let bylo uzavřeno, 
že uvedené takto dostavěné nemovitosti by měly patřit do konkursní podstaty. Z toho důvodu 
má soud za to, že žalobci by pak nemohl být přiznán jeho nárok na vyklizení nemovitostí, 
neboť by byl v rozporu s dobrými mravy.  
 
 
           Za  dané  situace  je  třeba  nalézt rozumné  a  spravedlivé  řešení  pro  tuto  velmi 
komplikovanou  a  ojedinělou  právní  kauzu  a  to  případně  i  za  použití  některých  zásadních 
principů, které jsou vtěleny do nového občanského zákoníku dle části první, hlava I. § 3 odst. 
2. Tento stanoví, že soukromé právo  spočívá  na  zásadách,  že  daný  slib  zavazuje  a  smlouvy 
mají  být  splněny,  každý  má  povinnost  jednat  v právním  styku  poctivě  a  zneužití  práva 
nepožívá právní ochrany. To jsou principy, na základě kterých soud hodnotí celou kauzu a 
z nichž rovněž také vycházel.Právě zde bych chtěl soud zdůraznit shora citovaný princip, že 
sliby se mají plnit. V roce 1999, kdy správce konkursní podstaty JUDr. Kudláček,  že přislíbil 
žalovanému, potažmo vedlejším účastníkům, že domy mají a smějí dostavět s tím, že posléze 
tyto  mohou  odkoupit  za  částku  pevně  stanovenou  (což  potvrdil  během  své  svědecké 
výpovědi),  pak  nelze  náhle  i  při  vědomí  vývoje,  který  mezitím  proběhl  po  patnácti  letech 
tvrdit, že daný slib neplatí a že by se fyzické osoby snad z uvedených  nemovitostí  měli 
vystěhovat. Jak už soud vysvětlil shora, pokud by tak mělo být postupováno, pak by to bylo 
v rozporu se zásadními právními principy, ať už v rozporu s dobrými mravy i s tím, že soud 
zjistil  a  má  prokázáno,  že  žalovaný,  potažmo  vedlejší  účastníci  v dané  věci  jednoznačně 
postupovali  bona  fide.  Je  jednoduché,  respektive  bylo  by  příliš  zjednodušující,  kdyby  soud 
dnes  pouze  šablonovitě  suše  konstatoval,  že  je  pravdou,  že  nemovitostí  jsou  sepsány  do 
konkursní podstaty, že tedy do konkursní podstaty patří a že ti, kteří nemovitosti dostavěli, a 
bez jejichž úsilí, by tyto nemovitosti vůbec neexistovali, je mají zcela jednoduše vyklidit.  
 
           Soud  v  dané věci odkazuje rovněž na nález Ústavního soudu IV. US 2427/12 a to ve 
vztahu k otázce  ústavně  konformního  výkladu práva. Z něj  lze  také  citovat,  že  obecný  soud 
není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud 
to  vyžaduje  účel  zákona,  historie  jeho  vzniku,  systematická  souvislost  nebo  některý 
z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. 
Je  nutno  se  přitom  vyvarovat  libovůle, rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální 
argumentaci. Povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat  přímé a výslovné 
pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem.   
 

pokračování 
 
19 
51Cm 97/2001 
 
Pokud jde o náklady řízení postupoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když 
úspěšnému  žalovanému,  který  se  nechal  zastoupit  právním  zástupcem,  přiznal  náklady  za 
právní zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb.   Soud přiznal právnímu zástupci žalovaného za 
jeden úkon právní pomoci Kč 1.500,- dle § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., za odvolání proti 
rozsudku pro zmeškání. Dále mu přiznal náklady za právní zastoupení za 2 úkony (účast na 
jednání  dne  19.11.2009  a  dne  2.5.2012)  ve  výši  Kč  3.000,-. Poté, co zastupoval právní 
zástupce žalovaného v průběhu  následujících  jednání  i    30  vedlejších  účastníků,  přiznal  mu 
soud rovněž za zastupování jednoho vedlejšího účastníka částku ve výši Kč 1.200,- dle § 12 
odst.  4  vyhl.  č.  177/1996  Sb.  ,  když  mu  přiznal    čtyři  úkony    za  účast  na  jednání  dne 
23.7.2012, dne 3.10.2012, dne 7.1.2013 a za podané odvolání dne 27.3.2013, a to  za každý 
úkon částku 37.500,- Kč.Za řízení před soudem prvého stupně po vrácení věci k rozhodnutí na 
základě  zrušovacího  rozhodnutí  Vrchním  soudem  v Praze  přiznal  soud  právní  zástupci 
žalovaného a vedlejších účastníků řízení náklady za 1 úkon při zastupování žalovaného a 30 
vedlejších  účastníků  v částce    37.500,-  Kč,  a  to  za  účast  na  jednání  dne  18.3.2014,  dne 
27.5.2014, dále pak náklady za 1 úkon právní pomoci za zastupování žalovaného a 32 
vedlejších účastníků za 1 úkon právní pomoci částku Kč 39.900,-, a to za účast na jednání dne 
28.8.2014, 30.10.2014, 8.1.2015 a za 1 vyjádření  ze  dne  5.12.2014,  když  celková  částka  za 
úkony právní pomoci činí Kč 389.100,-, k tomu 13 režijních paušálů, jeden po Kč 300,-, tedy 
částku 3.900,- Kč, dále náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši Kč 6.000,- (odvolání 
proti rozsudku pro zmeškání) a soudní poplatek ve výši Kč 2.000,-  ( odvolání proti rozsudku 
ze dne 7.1.2013)  k tomu DPH ve výši 21% v  částce  Kč  82.530,-,    když  náklady  řízení  činí 
celkem částku Kč 481.530,-. 
 
 
 
 
 
 
P o u č e n í
: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení 
k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. 
 
 
V Praze dne 8. ledna 2015 
JUDr. Nataša Reichlová v. r. 
samosoudce 
Za správnost vyhotovení: 
Adéla Vyhnánková 

Document Outline