Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Peněžní prostředky určené na rekultivace v lokalitách jezer Most a Chabařovice'.


Kontrolní závěr z kontrolní akce
15/21
Peněžní prostředky určené na rekultivace 
v lokalitách jezer Most a Chabařovice
Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (dále 
jen „NKÚ“) na rok 2015 pod číslem 15/21. Kontrolní akci řídila a kontrolní závěr vypracovala 
členka NKÚ Ing. Hana Hykšová.
Cílem kontroly bylo prověřit, zda peněžní prostředky určené na odstranění ekologických škod 
vzniklých  před  privatizací  hnědouhelných  těžebních  společností  v Ústeckém  kraji  se 
zaměřením na hydrické rekultivace v lokalitách jezer Most a Chabařovice byly poskytovány, 
čerpány a použity v souladu se stanovenými podmínkami, účelně a hospodárně.
Kontrola byla prováděna u kontrolovaných osob od května 2015 do prosince 2015.
Kontrolovaným  obdobím  byly  roky  2002  až  2015,  v případě  věcných  souvislostí  i období 
předcházející a následující.
Kontrolované osoby:
Ministerstvo financí;
Ministerstvo průmyslu a obchodu;
Palivový kombinát Ústí, státní podnik.
Námitky proti kontrolnímu protokolu, které podalo Ministerstvo financí, vypořádala vedoucí 
skupiny kontrolujících rozhodnutím o námitkách.
K o l e g i u m   N K Ú   na svém III. jednání, které se konalo dne 7. března 2016,
s c h v á l i l o   usnesením č. 11/III/2016
k o n t r o l n í   z á v ě r   v tomto znění:

I. INFORMACE K PŘEDMĚTU KONTROLY
Kontrolovaná problematika
Zákonem č. 168/1993 Sb. novelizujícím zákon č. 44/1988 Sb.1 byla organizacím oprávněným 
dobývat  výhradní  ložiska  uložena  od  roku  1994  povinnost  zajistit  sanaci  všech  pozemků 
dotčených  těžbou  a  monitorovat  úložné  místo  po  dokončení  provozu  a  dále  na  zajištění 
těchto  činností  vytvářet  na  vrub  nákladů  rezervu  finančních  prostředků,  která  bude 
odpovídat potřebám sanace pozemků dotčených dobýváním.
Vláda České republiky (dále také „vláda ČR“) svými usneseními ze dne 16. ledna 2002 č. 502 
a ze dne 20. února 2002 č. 1893 uznala potřebu řešení ekologických škod, které vznikly před 
privatizací  hnědouhelných  těžebních  společností  a  před  účinností  novely  horního  zákona, 
a tudíž na ně nemohla být vytvořena potřebná finanční rezerva. Vláda ČR souhlasila s tím, že 
bude  postupně  vyčleněna  částka  15  miliard  Kč  z privatizačních  výnosů  na  účast  státu  na 
nákladech revitalizace krajiny narušené těžební činností státních hnědouhelných podniků na 
území Ústeckého a Karlovarského kraje.
Vláda ČR svým usnesením ze dne 18. března 2002 č. 2724 schválila způsob čerpání finančních 
prostředků  určených  k řešení  ekologických  škod  vzniklých  před  privatizací  hnědouhelných 
těžebních  společností  v Ústeckém  a  Karlovarském  kraji,  a  to  prostřednictvím  Fondu 
národního majetku České republiky (dále také „FNM ČR“) při použití zákona č. 199/1994 Sb.5 
a ustanovení § 18 odst. 2 písm. b) bod 4 zákona č. 171/1991 Sb.6
Po  zrušení  FNM  ČR  zákonem  č.  178/2005  Sb.7  s účinností  od  1. 1. 2006  přešla  působnost 
FNM ČR na Ministerstvo financí (dále také „MF“), což znamená, že MF přísluší hospodaření 
s majetkem,  který  přešel  z FNM  ČR  na  stát,  a  v právních  vztazích,  do  nichž  vstoupil  místo 
FNM ČR  stát,  jedná  jménem  státu  MF8.  Odstraňování  ekologických  škod  vzniklých  před 
privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji (dále také 
„odstraňování  ekologických  škod  v ÚK  a  KK“)  bylo  v letech  2002  až  2005  financováno 
z výnosů  privatizace  majetku  FNM  ČR  a  od  roku  2006  Ministerstvem  financí  z dosažených 
výnosů  prodeje  privatizovaného  majetku  a  ze  zisku  z účasti  státu  v obchodních 
společnostech, tyto finanční prostředky nejsou součástí státního rozpočtu9.
Finanční prostředky na odstraňování ekologických škod v ÚK a KK byly čerpány od roku 2003, 
ke dni 30. 6. 2015 byla vyčerpána částka 11,824 mld. Kč.
1  Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).
2  Usnesení vlády ČR ze dne 16. ledna 2002 č. 50, ke Zprávě o hospodářské situaci Ústeckého kraje.
3  Usnesení vlády ČR ze dne 20. února 2002 č. 189, o změně usnesení vlády z 16. ledna 2002 č. 50, ke Zprávě 
o hospodářské situaci Ústeckého kraje.
4  Usnesení  vlády  ČR  ze  dne  18. března  2002  č.  272  +  P,  k návrhu  čerpání  finančních  prostředků  k řešení 
ekologických  škod  vzniklých  před  privatizací  hnědouhelných  těžebních  společností  v Ústeckém  kraji 
a v Karlovarském kraji.
5  Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
6  Zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby 
a o Fondu národního majetku České republiky.
7  Zákon  č.  178/2005  Sb.,  o  zrušení  Fondu  národního  majetku  České  republiky  a o působnosti  Ministerstva 
financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku).
8  V kontrolním  závěru  je  dále  uváděno  pouze  Ministerstvo  financí,  a  to  i  v případech,  kdy  kontrolované 
činnosti vykonával Fond národního majetku České republiky.
9  Ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 171/1991 Sb. a ustanovení § 4 zákona č. 178/2005 Sb. 
2

Kontrolované  osoby  a  jejich  působnost  v procesu  odstraňování  ekologických  škod  v ÚK 
a KK
Ministerstvo  financí  zajišťuje  zadávání  veřejných  zakázek  na  výběr  zhotovitele  u projektů 
schválených  meziresortní  komisí  k řešení  ekologických  škod  vzniklých  před  privatizací 
hnědouhelných těžebních společností v ÚK a KK (dále také „meziresortní komise“), uzavírá 
realizační  smlouvy  s vybraným  zhotovitelem  na  základě  a v rozsahu  schváleného  projektu, 
provádí  kontrolní  činnost  při  realizaci  projektu  (supervizi),  vydává  potvrzení  o  účelnosti 
vynaložených  nákladů,  dává  souhlas  k proplacení  faktur  a uvolňuje  finanční  prostředky, 
posuzuje  závěrečnou  zprávu  realizace  projektu  a  vypracovává  závěrečnou  informaci 
o průběhu akce a předkládá ji k projednání meziresortní komisi.
Ministerstvo  průmyslu  a  obchodu  (dále  jen  „MPO“)  ve  vztahu  k Palivovému  kombinátu 
Ústí,  státní  podnik,  (dále  také  „PKÚ“)  vykonává  povinnosti  zakladatele  vyplývající 
z ustanovení § 15 zákona č. 77/1997 Sb.10
MPO zajišťuje činnost meziresortní komise, přijímá žádosti o úhradu nákladů, resp. žádosti 
o zařazení  projektů  k  realizaci  (dále  také  „žádost“),  vyjadřuje  se  k návrhu  na  metodickou 
i jinou změnu projektu, vč. přerušení stavby, vydává souhlas zhotoviteli k čerpání rozpočtové 
rezervy,  vydává  souhlas  k zadání  dodatečných  stavebních  prací  a  posuzuje  závěrečnou 
zprávu předkladatele (PKÚ).
Meziresortní komise vyhlašuje výzvu k předložení projektů na odstranění ekologických škod 
vzniklých  v ÚK  a  KK  v souvislosti  s těžební  činností  státních  hnědouhelných  společností 
v období  před  jejich  privatizací  podle  usnesení  vlády  ČR  ze  dne  20. února 2002  č.  189 
a žádosti  o  úhradu  jejich  realizace  státem  (dále  také  „výzva  k předložení  projektů“), 
projednává  doručené  žádosti  a rozhoduje  o  jejich  schválení,  svolává  mimořádná  jednání 
k řešení  projektů  neodkladného  charakteru  a  doporučuje  odborně  způsobilé  osoby  pro 
supervizi.
Palivový  kombinát  Ústí, státní  podnik,  byl  založen  s  účinností  od  1. 1. 1991  rozhodnutím 
č. 144/1990  ministra  hospodářství  ČSFR  ze  dne  17. 12. 1990  čj.  1642/401  v souladu 
s ustanovením § 13 zákona č. 111/1990 Sb.11. 
PKÚ  podává  žádosti  o zařazení  projektů  do  programu,  uzavírá  dohody  o  součinnosti 
s vybraným  zhotovitelem,  zajišťuje  stavebně  technický  a  autorský  dozor  při  realizaci 
projektů,  organizaci  kontrolních  dnů  v souladu  s podmínkami  stanovenými  ve  směrnici 
meziresortní komise k řešení těžebně ekologických škod vzniklých před privatizací těžebních 
hnědouhelných společností v Ústeckém a Karlovarském kraji (dále také „Směrnice“) a vydává 
k jednotlivým fakturám souhlas s rozsahem provedených prací.
Koncepční cíle a přínosy rekultivací v lokalitách bývalých lomů Ležáky a Chabařovice
MF  stanovilo  pravidla  pro  proces  řešení  ekologických  škod  vzniklých  před  privatizací 
hnědouhelných  těžebních  společností  v Ústeckém  a  Karlovarském  kraji  ve  dvou  základních 
dokumentech,  a  to  v Koncepci  řešení  ekologických  škod  vzniklých  před  privatizací 
hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji
 (dále jen „Koncepce“) 
a ve Směrnici.
10  Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku.
11  Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku.
3

Koncepce  z října  2003  převzala  u  projektů  rekultivace  lomu  Ležáky  a  lomu  Chabařovice 
koncepční a strategické cíle obsažené v dokumentech schválených v předchozích obdobích12. 
Koncepce byla aktualizována v září 2006, v březnu 2010 a v červnu 2014.
Směrnice  z prosince  2002  je  metodikou,  která  stanovuje  postupy  a procesní  zásady  pro 
proces odstraňování ekologických škod vzniklých před privatizací těžebních hnědouhelných 
společností v ÚK a KK. Směrnice byla aktualizována v lednu 2005 a v listopadu 2007.
Finanční prostředky na odstraňování ekologických škod v ÚK a KK
Na  projekty  PKÚ  týkající  se  jezer  Most  a  Chabařovice  byly  ke  dni  31.  12.  2014  čerpány 
finanční  prostředky  určené  na  odstraňování  ekologických  škod  v ÚK  a  KK  v celkové  výši 
2 807,36 mil. Kč, z toho na realizaci projektů 2 770,78 mil. Kč a na zajištění supervize projektů 
36,58 mil. Kč.
Přehledy  čerpání  finančních  prostředků  na  odstraňování  ekologických  škod  v ÚK  a  KK 
a ostatních  zdrojů  financování  zahlazování  následků  hornické  činnosti  (dále  také  „ZNHČ“) 
jsou uvedeny v příloze č. 1. 
Lom Ležáky
V roce 1995 byla Mosteckou uhelnou společností, a. s., vybrána pro obnovu lokality bývalého 
lomu  Ležáky  ekonomicky  a  ekologicky  nejvýhodnější  varianta,  tzv.  mokrá  varianta, 
s celkovými odhadovanými náklady v částce 1,782 mld. Kč dle Technického projektu likvidace 
lomu  Ležáky
  z roku  1995.  Sanační  a  rekultivační  práce  byly  započaty  Mosteckou  uhelnou 
společností, a. s., sanace probíhala v rozsahu vytvořené rezervy na zahlazení následků těžby. 
V roce  2004  byla  na  základě  smlouvy  o  prodeji  části  podniku  ze  dne  17. 12. 2003  prodána 
státu  část  podniku  Důl  Kohinoor  a  lokalita  Ležáky,  které  byly  začleněny  do  PKÚ.  V rámci 
tohoto prodeje přešla na PKÚ mimo jiné i povinnost dokončit likvidaci lomu Ležáky.
Likvidace  lomu  Ležáky  hydrickou  cestou  –  tj.  vytvořením  vodní  nádrže,  která  vznikla 
zatopením zbytkové jámy lomu, včetně vytvoření vodovodního přivaděče – byla realizována 
v souladu se souhlasnými stanovisky orgánů státní správy a samosprávy.
Rekultivace  území  bývalého  lomu  Ležáky  byla  prováděna  dle  strategických  dokumentů 
schválených  vládou  ČR  s cílem  vytvoření  ekologicky  a  esteticky  plnohodnotného  území 
poskytujícího  podmínky  pro  sport,  oddych  a  rekreaci  a  současně  podmínky  pro  zajištění 
funkčnosti území v oblasti extravilánu statutárního města Most.
Základní  parametry  hydrické  rekultivace  lomu  Ležáky  byly  zpracovány  ve  studii  Souhrnné 
řešení rekultivace lokality Ležáky
 z dubna 1999. Pro samotnou vodní nádrž (budoucí jezero 
12  Hydrická rekultivace lomu Ležáky – Technický projekt likvidace lomu Ležáky (zpracovaný Mosteckou uhelnou 
společností, a. s., v roce 1995), Technický a sociální projekt likvidace lomu Ležáky (po převzetí PKÚ od roku 
2004),  Plán  likvidace  lomu  Ležáky  (z roku  2001,  včetně  doplnění  a  změn),  schválený  Obvodním  báňským 
úřadem  v Mostě,  a  Generel  rekultivací  lokality  Ležáky  a  Kohinoor  z roku  1999  vypracovaný  Mosteckou 
uhelnou společností, a. s., a schválený Ministerstvem životního prostředí.
Hydrická  rekultivace  lomu  Chabařovice  –  Projekt  likvidace  lomu  Chabařovice  I.  a  Sociální  projekt  útlumu 
lomu Chabařovice
 (z roku 1993, 2002, včetně ročních aktualizací, resp. dodatků), schvalovatelem bylo MPO; 
Plán  likvidace  lomu  Chabařovice  (z roku  1997,  včetně  doplnění  projektové  dokumentace),  schválený 
Obvodním  báňským  úřadem  v Mostě;  Generel  rekultivací  do  ukončení  komplexní  revitalizace  území 
dotčeného  těžební  činností  Palivového  kombinátu  Ústí,  s.  p.
  (z roku  1999),  schválený  Ministerstvem 
životního prostředí.
4

Most) byly v této studii stanoveny a realizací následně dosaženy fyzické parametry uvedené 
v tabulce č. 1.
Tabulka č. 1 – Parametry jezera Most
Parametry
Souhrnné řešení rekultivace 
Stav k datu napuštění v září 
(studie z roku 1999)
2014
Plocha hydrické rekultivace
322,5 ha
309,4 ha
Objem vody 
cca 77 mil. m3
cca 71 mil. m3
Kóta hladiny 
199 m n. m.
199 m n. m.
Maximální hloubka 
59 m
75 m
Zdroj: studie Souhrnné řešení rekultivace lokality Ležáky z roku 1999, www.pku.cz.
PKÚ  po  převzetí  odpovědnosti  za  dokončení  předmětné  rekultivace  dokončil  vodní  dílo 
v parametrech  stanovených  předchozími  řešiteli  projektu  a  následným  rozhodnutím 
Krajského  úřadu  Ústeckého  kraje  ze  dne  5. 11. 2012,  kterým  byla  povolena  aktualizace 
vodohospodářské  bilance  jezera,  a  to  s přihlédnutím  k vývoji  nutných  sanačních  prací. 
V období let 2004–2014 byly čerpány finanční prostředky na ZNHČ v lokalitě Ležáky v celkové 
výši 2 424,109 mil. Kč, z toho finanční prostředky určené na odstraňování ekologických škod 
v ÚK  a  KK  
činily  1 805,937 mil. Kč  a  ostatní  zdroje  618,172 mil. Kč;  podrobný  přehled  je 
uveden v příloze č. 1. 
Do  doby  ukončení  kontroly  NKÚ  nebyl  v lokalitě  lomu  Ležáky  zrušen  dobývací  prostor 
a lokalita je pro veřejnost nepřístupná.
Lom Chabařovice
Vláda  ČR  svými  usneseními  ze  dne  11. září 1991  č. 33113  a  ze  dne  30. října 1991  č. 44414 
rozhodla o ukončení těžby v lomu Chabařovice.
Pro  lom  Chabařovice,  ke  kterému  měl  PKÚ  právo  hospodařit,  rozpracoval  PKÚ  ukončení 
báňské  činnosti  v roce  1993  v Projektu  likvidace  lomu  Chabařovice  I.  a Sociálním  projektu 
útlumu  lomu  Chabařovice
.  Jako  varianta  likvidace  lomu  Chabařovice  byla  na  základě 
požadavků orgánů státní správy a samosprávy vybrána varianta se zatopením zbytkové jámy, 
tzv.  mokrá  varianta.  Rekultivace  celého  území  zbytkové  jámy  a  svahů  výsypek  lomu 
Chabařovice byla od počátku koncipována tak, aby toto území mohlo být využíváno mj. i pro 
příměstskou rekreaci a aby mohlo sloužit všestrannému využití ze strany obyvatel přilehlých 
měst a obcí. 
Předmětem  Projektu  likvidace  lomu  Chabařovice  I.  bylo  rozpracování  tzv.  mokré  varianty, 
která nebyla variantou optimální, ale dotčenými orgány státní správy a samosprávy žádanou15.
 
13  Usnesení  vlády  ČR  ze  dne  11. září 1991  č. 331,  ke  zprávě  o  účelnosti  další  těžby  hnědého  uhlí 
v Chabařovicích, okres Ústí nad Labem.
14  Usnesení vlády ČR ze dne 30. října 1991 č. 444, ke zprávě o územních ekologických limitech těžby hnědého 
uhlí a energetiky v Severočeské hnědouhelné pánvi.
15  Dle  Projektu  likvidace  lomu  Chabařovice  I.  byla  likvidace  lomu  Chabařovice  před  dotěžením  původního 
dobývacího  prostoru  z ekonomického  hlediska  neefektivní,  a  to  při  použití  jakékoliv  varianty  likvidace. 
Optimální variantou by bylo pokračování v těžbě, což by však nebylo v souladu s usneseními vlády ČR ze dne 
11. září 1991 č. 331 a ze dne 30. října 1991 č. 444. 
5

Pro jezero Chabařovice byly v Generelu rekultivací do ukončení komplexní revitalizace území 
dotčeného těžební činností Palivového kombinátu Ústí, s. p.
 (z roku 1999) navrženy a realizací 
následně dosaženy fyzické parametry uvedené v tabulce č. 2.
Tabulka č. 2 – Parametry jezera Chabařovice
Parametry
Generel rekultivací  Aktualizace generelu  Stav ke dni napuštění 
z roku 1999
rekultivací (2004)
8. 8. 2010
Plocha hydrické rekultivace
247,8 ha
247,17 ha
252,2 ha
Objem vody 
33,874 mil. m3
35,601 mil. m3
Kóta hladiny
144,7 m n. m.
145,3 m n. m.
145,7 m n. m.
Maximální hloubka 
 
 
24,70 m
Zdroj: generel rekultivací 1999, aktualizace ke dni 1. 1. 2004, www.pku.cz.
Likvidaci  lomu  Chabařovice,  sanační  a  rekultivační  práce,  prováděl  PKÚ  v souladu  se 
schváleným  Projektem  likvidace  lomu  Chabařovice  I.,  Plánem  likvidace  lomu  Chabařovice 
a v souladu  s generelem  rekultivací.  V období  let  1991–2014  byly  čerpány  finanční 
prostředky  na  ZNHČ  v lokalitě  Chabařovice  v celkové  výši  5 688,910 mil. Kč,  z toho  finanční 
prostředky  určené  na  odstraňování  ekologických  škod  v ÚK  a  KK  činily  1 001,423 mil. Kč 
a ostatní zdroje 4 687,487 mil. Kč; podrobný přehled je uveden v příloze č. 1. 
Dobývací prostor byl v lokalitě Chabařovice zrušen v květnu 2015 a jezero Chabařovice bylo 
zpřístupněno  veřejnosti  k příměstské  rekreaci.  Provoz  jezera  (např.  údržbu  a monitoring) 
zajišťuje PKÚ z prostředků státního rozpočtu určených na ZNHČ a také z vlastních zdrojů.
Poznámka:  Právní  předpisy  uvedené  v tomto  kontrolním  závěru  jsou  aplikovány  ve  znění  účinném  pro 
kontrolované období. 
II. SHRNUTÍ A VYHODNOCENÍ ZJIŠTĚNÝCH SKUTEČNOSTÍ
Kontrolovaný objem finančních prostředků
NKÚ  v rámci  kontroly  zkontroloval  finanční  prostředky  poskytnuté  na  odstraňování 
ekologických škod v ÚK a KK
 v celkové výši 2 039,786 mil. Kč. 
Tabulka č. 3 – Přehled kontrolovaných projektů

(v mil. Kč)
Koncepční 
Realizace
Supervize
Celkem
Odstraňování 
dokumenty
ekologických škod 
Čerpání 
Čerpání 
Čerpání 
Čerpání 
v ÚK a KK
Počet 
Počet 
Počet 
v mil. Kč 
v mil. Kč 
v mil. Kč 
v mil. Kč 
projektů
projektů
projektů
k 30. 6. 2015
k 30. 6. 2015
k 30. 6. 2015
k 30. 6. 2015
Koncepční a strategické 
13,022  
 
 
 
0
13,022
dokumenty
Jezero Most
 
11
1 438,970
7
17,248
18
1 456,218
Jezero Chabařovice
 
4
563,961
3
6,585
7
570,546
Celkem 
13,022
15
2 002,931
10
23,833
25
2 039,786
Zdroj: vlastní zpracování NKÚ.
6

Nejvyšší kontrolní úřad v rámci kontroly posuzoval zejména:
1. u  vybraného  vzorku  projektů,  zda  byly  peněžní  prostředky  určené  na  odstraňování 
ekologických škod v ÚK a KK vynaloženy a použity účelně a hospodárně;
2. zda  a  jakým  způsobem  byl  vyřešen  způsob  majetkoprávního  vypořádání  pozemků 
v zájmovém území a převod dokončených rekultivací na nové vlastníky;
3. zda  byly  v průběhu  realizace  hydrických  rekultivací  dodržovány  právní  předpisy 
a stanovené postupy. 
Nejvyšší kontrolní úřad na základě skutečností zjištěných při kontrole konstatuje: 
1. Účelnost a hospodárnost
V koncepčních  a  strategických  materiálech  nebyla  nastavena  pravidla  pro  hodnocení 
a výběr  projektů  k realizaci,  způsob  hodnocení  projektů  byl  stanoven  pouze  v obecné 
rovině.  Meziresortní  komise  u  předkládaných  projektů  posuzovala  zejména  formální 
náležitosti.
Rekultivace  lokalit  jezer  Most  a  Chabařovice  byla  rozdělena  do  celkem  36  projektů16. 
Meziresortní  komise  schvalovala  jednotlivé  projekty  samostatně,  v okamžiku  schválení 
prvního projektu z dané lokality bylo zřejmé, že meziresortní komise schválí i ostatní projekty 
z dané  lokality,  neboť  tyto  spolu  věcně  souvisely.  V případě  jejich  neschválení  by  došlo  ke 
zmaření již dříve vynaložených peněžních prostředků. 
Na  vybraném  vzorku  15  projektů  realizace  a  10  projektů  supervize  bylo  ověřeno,  že 
s výjimkou jednoho projektu (viz část II. bod 3) MF provádělo výběry zhotovitelů v souladu se 
zákonem o veřejných zakázkách, vybrán byl vždy uchazeč s nejnižší nabídkovou cenou, jejíž 
výše  nepřesáhla  předpokládanou  cenu.  V průběhu  realizace  projektů  nedocházelo 
k neopodstatněnému  navyšování  cen,  projekty  byly  ukončeny  v dohodnutých  termínech 
a v požadované kvalitě. 
Přestože  nelze  ověřit,  zda  meziresortní  komise  hodnotila  projekty  z hlediska  účelnosti 
a hospodárnosti, nebylo ve fázi realizace u kontrolovaných projektů zjištěno nehospodárné 
nakládání s použitými prostředky. Vynaložené finanční prostředky ve výši 2 039,786 mil. Kč 
ke dni 30. 6. 2015 byly použity v souladu se stanoveným účelem, tj. k realizaci rekultivací 
lokalit jezer Most a Chabařovice.

2. Majetkoprávní vypořádání pozemků v zájmovém území
V době  schválení  sanace  a  rekultivace  lokalit  bývalých  lomů  Chabařovice  (rok  1993) 
a Ležáky  (rok  1995)  pomocí  hydrických  rekultivací  ani  následně  v průběhu  jejich  vlastní 
realizace  nebyl  dostatečně  vyjasněn  způsob  vypořádání  majetkoprávních  vztahů 
k rekultivovaným  pozemkům  v zájmovém  území  a  nově  vzniklým  investicím.  Tato 
problematika  nebyla  ani  po  mnoha  letech  dořešena  a  do  doby  ukončení  kontroly  NKÚ 
nebyl znám další postup. 

16  Meziresortní komise schválila dalších 17 projektů souvisejících s revitalizací lokalit jezer Most a Chabařovice 
s předpokládanými náklady ve výši 1 185 643 000 Kč včetně DPH, z toho bylo ke dni 30. 6. 2015 vyčerpáno 
celkem 57 941 738,81 Kč včetně DPH. Předkladateli těchto projektů byly statutární město Most, statutární 
město Ústí nad Labem a Ústecký kraj. 
7

Vzhledem  k dosud  nevyjasněnému  způsobu  majetkoprávního  vypořádání  NKÚ  při  kontrole 
identifikoval  rizikové  faktory,  které  mohou  ve  svém  důsledku  vést  k nenaplnění  původně 
zamýšleného cíle revitalizace a resocializace území: 
Právní úprava procesu zahlazování následků hornické činnosti
Právní  úprava  umožňuje  PKÚ  provést  rekultivační  proces  pouze  v rozsahu  stanoveném 
zákonem č. 44/1988 Sb.17, tj. provést sanaci a rekultivaci důlního prostoru zbytkových jam. 
Při majetkoprávním vypořádání dotčených pozemků a předání díla novým vlastníkům bude 
existovat riziko, že noví vlastníci nevybudují související nadstavbové revitalizační projekty ve 
smyslu stanoveného cíle rekultivace, revitalizace a resocializace.
Nevyjasněný způsob majetkoprávního vypořádání rekultivovaných pozemků v zájmových 
územích jezer Most a Chabařovice
V rámci přípravy majetkoprávního vypořádání pozemků v zájmovém území vstoupil PKÚ do 
jednání s dotčenými obcemi, v rámci kterých docházelo ke koordinaci sanačně-rekultivačních 
projektů  s revitalizačními  projekty  připravovanými  dotčenými  obcemi  a  byly  navrženy 
termíny a postupy ve věci majetkoprávních vypořádání pozemků. 
Společná jednání mezi PKÚ a obcemi a výstupy z nich nebyly pro obce právně závazné. Obce 
nebyly  a  nejsou  smluvně  vázány  dodržet  postupy  majetkoprávního  vypořádání  dohodnuté 
s PKÚ  a  nemají  smluvně  danou  povinnost  dokončit  po  převzetí  rekultivovaného  území 
revitalizační projekty a následně využít území k rekreačním účelům.
PKÚ připravil v roce 2011 návrh majetkoprávního vypořádání formou bezúplatného převodu 
rekultivovaných  pozemků  na  obce.  Na  základě  tohoto  návrhu  zpracovalo  MPO  materiál 
k projednání vládou ČR, avšak v rámci meziresortního připomínkového řízení MF a Úřad pro 
ochranu  hospodářské  soutěže  upozornily  mj.  na  možnou  kolizi  s předpisy  Evropské  unie 
o poskytování veřejné podpory. Tento materiál byl následně na základě žádosti PKÚ vzat zpět 
a nebyl vládou ČR projednán. 
Do  doby  ukončení  kontroly  NKÚ  Palivový  kombinát  Ústí,  státní  podnik,  neprovedl  další 
kroky vedoucí k vyjasnění problematiky poskytování veřejné podpory. 
V průběhu  let  2011  až  2014  dotčené  obce  opakovaně  vyjádřily  nesouhlas  se  sjednaným 
časovým  harmonogramem  převodu  předmětných  pozemků  a  navrhly  posunout 
harmonogram  předávání  z důvodu  přetrvávající  nevyjasněné  otázky  v oblasti 
majetkoprávního  vypořádání  pozemků  formou  bezúplatného  převodu  a  z důvodu 
nedostatku finančních zdrojů.
V roce  2014  MPO  souhlasilo  s návrhem  PKÚ  na  odložení  termínu  majetkoprávního 
vypořádání do konce roku 2017 u jezera Chabařovice a do konce roku 2019 u jezera Most.
V roce 2015 PKÚ připravil varianty řešení majetkoprávního vypořádání, se kterými seznámil 
MPO v Informaci o dílčích výsledcích ověření projektovaných parametrů vodohospodářských 
soustav  jezer  Most  a  Chabařovice  a  o  postupu  majetkoprávního  vypořádání  za  období 
1. pololetí 2015
.
17 Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon); dle ustanovení § 31 odst. 5 
zákona č. 44/1988 Sb. je PKÚ povinen zajistit sanaci, která obsahuje i rekultivace podle zvláštních zákonů, 
všech pozemků dotčených těžbou a monitorování úložného místa po ukončení jeho provozu.
8

Tabulka č. 4 – Varianty majetkoprávního vypořádání pozemků v lokalitách lomů Ležáky 
a Chabařovice
Varianta A
Bezúplatný převod pozemků obcím dle katastrální příslušnosti.
Částečný bezúplatný převod pozemků obcím dle katastrální příslušnosti s úplatným 
Varianta B
převodem komerčně využitelných ploch dle upravených územních plánů měst.
Převod práva hospodařit k dotčeným pozemkům v rámci platné legislativy na Lesy České 
Varianta C
republiky, s. p., Státní pozemkový úřad, popř. na Úřad pro zastupování státu ve věcech 
majetkových.
Vytvoření podmínek pro vznik společného projektu státu (státního podniku) a obcí dle 
Varianta D
katastrální příslušnosti k provozování a rozvoji této unikátní oblasti.
Úplatný převod pozemků v zájmových územích jako celku (nebo podle ucelených částí) 
Varianta E
privátnímu sektoru.
Varianta F
Kombinace předchozích variant.
Zdroj: písemná informace PKÚ ze dne 18. 8. 2015.
Do  doby  ukončení  kontroly  NKÚ  Palivový  kombinát  Ústí,  státní  podnik,  nepřipravil 
a nepředložil  MPO  k odsouhlasení  podklad  pro  jednání  vlády  ČR  ohledně  definitivního 
řešení  majetkoprávního  vypořádání  nemovitostí  v zájmovém  území  jezer.  Způsob 
majetkoprávního  vypořádání  rekultivovaných  pozemků  v zájmovém  území  jezer  nebyl  ze 
strany PKÚ ani ze strany MPO dořešen. 
MPO se fáze příprav budoucího předání pozemků 
v lokalitách  jezer  Most  a Chabařovice  přímo  neúčastní  a  do  procesu  majetkoprávního 
vypořádání vstupuje až při posuzování konkrétní žádosti PKÚ. 
Financování následných odborných prací zajišťuje v současnosti PKÚ z finančních prostředků 
státního  rozpočtu  na  ZNHČ  a  z vlastních  zdrojů.  Po  dobu  nedořešení  majetkoprávních 
vztahů a následné péče o rekultivované lokality, tj. nejméně do roku 2017 v případě jezera 
Chabařovice  a  2019  v případě  jezera  Most,  budou  tyto  náklady  nadále  hrazeny 
z prostředků státního rozpočtu na ZNHČ a z vlastních zdrojů PKÚ. 
PKÚ  vyčíslil  předpokládané  roční  náklady  na  provoz  a  údržbu  jezera  Most  ve  výši 
18,916 mil. Kč, tj. za období 2015 až 2019 celkem 94,58 mil. Kč, a jezera Chabařovice ve výši 
10,839 mil. Kč, tj. za období 2015 až 2017 celkem 32,517 mil. Kč18. 
NKÚ  upozorňuje,  že  naplnění  stanoveného  cíle  a  účelu  revitalizace  a  resocializace 
zájmového  území  jezer  bude  dosaženo  až  po  realizaci  všech  navazujících  revitalizačních 
projektů,  což  je  v podstatě  možné  až  po  majetkoprávním  vypořádání  a  předání  území 
novým vlastníkům.  

3. Kontrola dodržování právních předpisů a stanovených postupů
Nesprávný  postup meziresortní  komise při schvalování  projektů  rekultivace  lokalit  lomů 
Ležáky a Chabařovice
Meziresortní  komise  v období  11/2002  až  7/2008  projednávala  a  schvalovala  projekty, 
resp. žádosti o úhradu nákladů, bez vyhlášené výzvy k předložení projektů.

18  Dle písemné informace PKÚ ze dne 18. 8. 2015 náklady na provoz a údržbu jezer zahrnují mj. monitoring 
kvality povrchových, podzemních a důlních vod, údržbu vodohospodářské soustavy jezer, opravy a údržbu, 
servisní náklady, ostrahu lokalit a náklady na dopouštění vody.
9

Výzvy k předložení projektů měla dle Směrnice vyhlašovat meziresortní komise. První výzva 
byla vyhlášena dne 7. 6. 2002 s termínem pro podávání projektů do 31. 10. 2002. V období 
od  1. 11. 2002  do  3. 7. 2008  meziresortní  komise  nevyhlásila  žádnou  výzvu  k předložení 
projektů,  přestože  byl  dostatek  finančních  prostředků  k proplácení  nákladů  na  realizaci 
projektů.  Projekty  byly  ale  i  nadále  v tomto  období  ze  strany  PKÚ  předkládány19,  MPO  je 
přijímalo  a meziresortní  komise  je  schvalovala.  Tento  postup  nebyl  v souladu  se  Směrnicí. 
Další výzva byla meziresortní komisí vyhlášena až dne 4. 7. 2008.
Zjištění týkající se vyhlašování veřejných zakázek na výběr zhotovitele
a) MF vyhlašovalo veřejné zakázky na výběr zhotovitele s výraznou časovou prodlevou po 
schválení projektu meziresortní komisí.
MF u 13 z 36 projektů vyhlásilo veřejnou zakázku na výběr zhotovitele s časovou prodlevou 
delší  než  šest  měsíců  od  schválení  projektu  meziresortní  komisí,  z toho  u  čtyř  projektů 
s časovým odstupem několika let. Ve Směrnici sice nebyla stanovena lhůta, do kdy mělo MF 
vyhlásit veřejnou zakázku na výběr zhotovitele projektu, avšak prodleva v řádu několika let 
se jeví jako neúměrně dlouhá.
b) MF  provedlo  výběr  zhotovitele  v rozporu  se  zákonem  č.  137/2006  Sb.,  o  veřejných 
zakázkách.
Hodnoticí komise nevyřadila a MF nevyloučilo nabídku uchazeče, který nesplnil kvalifikační 
podmínky  stanovené  v zadávací  dokumentaci  (povinnost  prokázat  vybudování  podzemní 
pasivní  ochranné  clony  proti  průsaku  kontaminovaných  vod  s hloubkovým  dosahem 
min. 10 m  a  délce  minimálně  1000 m).  MF  následně  v rozporu  se  zákonem  o veřejných 
zakázkách20  uzavřelo  s tímto  uchazečem  realizační  smlouvu  s nabídkovou  cenou 
129 987 640 Kč bez DPH, tj. 154 685 292 Kč včetně DPH. 
Nesprávný postup při administraci projektů
a) PKÚ nepředkládal závěrečné zprávy zhotovitele k posouzení.
PKÚ nepředložil u 7 z 15 kontrolovaných projektů závěrečnou zprávu zhotovitele k posouzení 
dotčeným subjektům, tj. MPO, MF, Ministerstvu životního prostředí, Obvodnímu báňskému 
úřadu (resp. stavebnímu úřadu), a nepostupoval tak v souladu se Směrnicí. Všechny stavby 
výše  uvedených  projektů  byly  realizovány  v souladu  s projektovou  dokumentací  a  byly 
předány bez vad a nedodělků.
b) MF  nevypracovávalo  závěrečné  informace  o  ukončení  akce  a  nepředkládalo  je 
k projednání v meziresortní komisi.
MF nevypracovalo u 14 z 15 kontrolovaných projektů závěrečnou informaci o ukončení akce 
a nepředložilo ji k projednání meziresortní komisi, nepostupovalo tak v souladu se Směrnicí.
c) MF neřešilo včas postup převodu nově vzniklého majetku na PKÚ.
PKÚ  od  roku  2007  inicioval  u  MF  vypracování  závazného  stanoviska  k postupu  převodu 
majetku a výkonu práva hospodaření při přebírání nově vzniklého majetku v rámci realizace 
projektů  odstraňování  ekologických  škod  v ÚK  a  KK  od  MF  na  PKÚ.  Ministerstvo  financí  až 
v roce 2012 schválilo PKÚ postup převodu nově pořízeného majetku a souhlasilo se zřízením 
19  V tomto období PKÚ předložil tři projekty.
20  Ustanovení § 76 odst. 1 a 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
10

práva  hospodaření  k samostatným  stavbám.  PKÚ  převzal  od  MF  stavby,  které  byly  svou 
povahou samostatné věci, v celkové hodnotě 124,271 mil. Kč bez DPH a dále deset staveb, 
které svou povahou byly součástí pozemků a nezvýšily hodnotu pozemku.
III. DOPORUČENÍ
NKÚ  s ohledem  na  strategickou  a  finanční  významnost  projektů  rekultivací  lomů  Ležáky 
a Chabařovice doporučuje, aby se MPO jako zakladatel PKÚ a ústřední orgán státní správy 
pro  využívání  nerostného  bohatství  a  těžbu  aktivně  podílelo  na  řešení  problematiky 
majetkoprávního  vypořádání  pozemků  v zájmovém  území  jezer.  
Majetkoprávním 
vypořádáním  se  PKÚ  a  MPO  zabývají  již  od  roku  2006,  ale  problém  nebyl  dosud  vyřešen. 
Jediným  výsledkem  je  zatím  pouze  odložení  termínu  konečného  rozhodnutí 
o majetkoprávním vypořádání do roku 2017 pro jezero Chabařovice, resp. 2019 pro jezero 
Most.
NKÚ  dále  doporučuje,  aby  PKÚ  v úzké  součinnosti  s MPO  vybral  z navržených  variant 
optimální  řešení  a  bez  dalších  odkladů  přistoupil  k realizaci  majetkoprávního  vypořádání 
pozemků v zájmovém území jezer.
Dále  NKÚ  s ohledem  na  případnou  budoucí  realizaci  obdobných  projektů  hydrických 
rekultivací zbytkových jam lomů po těžbě nerostů v Ústeckém kraji upozorňuje na nutnost 
před  zahájením  realizace  takových  projektů  stanovit  nejen  závazná  pravidla  pro  jednotlivé 
fáze procesu rekultivace a revitalizace krajiny, ale zejména stanovit způsob majetkoprávního 
vypořádání, následné správy a využití rekultivovaných území a jezer.
11

VYMEZENÍ POJMŮ
Odstraňování  ekologických  škod v ÚK a KK – pro účely tohoto kontrolního  závěru se tímto 
pojmem rozumí:
 odstraňování  ekologických  škod  vzniklých  před  privatizací  hnědouhelných  těžebních 
společností v Ústeckém a Karlovarském kraji,
 odstraňování škod na životním prostředí způsobených dosavadní činností podniku,
 odstraňování škod na životním prostředí způsobených těžbou nerostů a na revitalizaci 
dotčených území,
 proces  řešení  ekologických  škod  vzniklých  před  privatizací  hnědouhelných  těžebních 
společností v Ústeckém a Karlovarském kraji,
 řešení těžebně ekologických škod.
Zájmové  území  –  území  tvořící  jedinečný  funkční  celek  s vodohospodářskou  soustavou 
určený  pro  budoucí  realizaci  navazujících  revitalizačních  projektů  a  plánovaný  rozvoj 
rekreačních, sportovních a podnikatelských aktivit.21
Sanace – dle  ustanovení  §  31  odst.  5  zákona  č.  44/1988  Sb.22  se  za  sanaci  považuje 
odstranění škod na krajině komplexní úpravou území a územních struktur“ a dále platí, že 
sanace „obsahuje i rekultivace podle zvláštních předpisů23“.
Rekultivace – řízený proces obnovy půdy pro zemědělské, lesnické nebo jiné účely, aby byla 
způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině.
Revitalizace – obnovení ekologických, hospodářských a sociálních funkcí krajiny; revitalizace 
je uskutečňována nejen na rekultivovaných plochách, ale i v území navazujícím na báňskou 
činnost tak, aby bylo dosaženo základního principu revitalizace – návratu života do krajiny; 
nadstavba nad rekultivací území.
Resocializace – využití  rekultivované  krajiny  člověkem,  návrat  člověka  do  revitalizované 
krajiny.
Základní schéma procesu odstraňování ekologických škod v ÚK a KK je uvedeno v příloze č. 2.
21  V zájmovém  území  se  nacházejí  převážně  pozemky  ve  vlastnictví  ČR  s právem  hospodaření  pro  PKÚ,  ale 
nacházejí se zde i pozemky ve vlastnictví přilehlých měst a obcí nebo jiných právnických či fyzických osob.
22  Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).
23  Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu; zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.
12

SEZNAM ZKRATEK
ČR
Česká republika
ČSFR
Česká a Slovenská Federativní Republika
FNM ČR
Fond národního majetku České republiky
KK
Karlovarský kraj
Koncepce 
Koncepce řešení ekologických škod vzniklých před privatizací 
hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém 
a Karlovarském kraji

meziresortní komise
meziresortní komise k řešení ekologických škod vzniklých před 
privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém 
a Karlovarském kraji
MF
Ministerstvo financí
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
NKÚ
Nejvyšší kontrolní úřad
PKÚ
Palivový kombinát Ústí, státní podnik
Směrnice 
směrnice meziresortní komise k řešení těžebně ekologických 
škod vzniklých před privatizací těžebních hnědouhelných 
společností v Ústeckém a v Karlovarském kraji
ÚK
Ústecký kraj
vláda ČR
vláda České republiky
výzva k předložení projektů výzva k předložení projektů na odstranění ekologických škod 
v Ústeckém a Karlovarském kraji vzniklých v souvislosti 
s těžební činností státních hnědouhelných společností v období 
před jejich privatizací podle usnesení vlády ČR ze dne 
20. února 2002 č. 189 a žádosti o úhradu jejich realizace státem
ZNHČ
zahlazování následků hornické činnosti
žádost 
žádost o zařazení projektů do programu
13

Příloha č. 1
Finanční prostředky na odstraňování ekologických škod v ÚK a KK týkající se projektů jezer 
Most a Chabařovice
Přehled  čerpání  finančních  prostředků  určených  na  odstraňování  ekologických  škod  v ÚK 
a KK
  na  projekty  PKÚ  (zahrnuje  i  projekty  v Dolech  a  úpravnách  Komořany,  s. p.,  a  v  Dole 
Kohinoor,  a. s.)  týkající  se  jezera  Most  a  jezera  Chabařovice  ke  dni  31. 12. 2014  je  v níže 
uvedené tabulce.
Tabulka č. 1 – Čerpání finančních prostředků určených na odstraňování ekologických škod 
v ÚK a KK na projekty jezer Most a Chabařovice 
(v mil. Kč)
Realizace projektů*
Supervize*
Celkem
Odstraňování 
Počet 
ekologických škod 
Realizační 
Realizační 
Realizační 
projektů
Čerpání 
Čerpání 
Čerpání 
v ÚK a KK
cena vč. 
cena vč. 
cena vč. 
k 31. 12. 2014
k 31. 12. 2014
k 31. 12. 2014
DPH
DPH
DPH
Jezero Most
25 1 918,583
1 783,334
23,213
22,603 1 941,796
1 805,937
Jezero Chabařovice
11 1 011,547
987,446
14,558
13,977 1 026,105
1 001,423
Celkem 
36 2 930,130
2 770,780
37,771
36,580 2 967,901
2 807,360
Zdroj:  příloha č. 1A a 7A materiálu MPO do vlády z května 2015 Zpráva o čerpání finančních prostředků 
k řešení ekologických škod vzniklých bývalou hornickou a hutnickou činností a vlastní zpracování NKÚ.
*  Předkladatelem projektů na realizaci byl PKÚ a předkladatelem projektů na supervizi bylo MF.
Finanční prostředky na zahlazování následků hornické činnosti v rámci lokalit lomu Ležáky 
a lomu Chabařovice
Přehled čerpání finančních prostředků PKÚ na zahlazování následků hornické činnosti v rámci 
lokality lomu Ležáky za období 2004–2014 ve výši 2 424,109 mil. Kč a lomu Chabařovice za 
období 1991–2014 ve výši 5 688,910 mil. Kč je v níže uvedené tabulce.
Tabulka č. 2 – Čerpání  finančních  prostředků  na  zahlazování  následků  hornické  činnosti 
v lokalitách lomu Ležáky a lomu Chabařovice 
(v mil. Kč)
Lokalita lomu 
Lokalita lomu 
Celkové náklady na ZNHČ
Ležáky
Chabařovice
Období 2004 až 2014 Období 1991 až 2014
Celkem (v mil. Kč)
2 424,109
5 688,910
z toho:
- neinvestiční dotace ze státního rozpočtu
322,059
2 549,304
- investiční dotace ze státního rozpočtu
9,014
352,772
- ekologická dotace ze státního rozpočtu
0,000
185,634
- vlastní zdroje PKÚ
187,099
1 174,677
- rezerva dle horního zákona
0,000
425,100
- MF dle usnesení vlády ČR č. 688/2008 (výnosy z prodeje 
100,000
0,000
privatizovaného majetku) 
- odstraňování ekologických škod v ÚK a KK v lokalitách jezer 
1 805,937
1 001,423
Most a Chabařovice celkem
   - v tom: realizace
1 783,334
987,446
                  supervize 
22,603
13,977
Zdroj:  písemná informace PKÚ ze dne 19. 6. 2015, zprávy o čerpání, včetně informace MPO do vlády z května 
2015 Zpráva o čerpání finančních prostředků k řešení ekologických škod vzniklých bývalou hornickou 
a hutnickou činností. 

14

Příloha č. 2
Základní schéma procesu odstraňování ekologických škod v ÚK a KK
Výzva k předložení 
projektů
Podání žádosti o zařazení projektů do odstraňování 
ekologických škod v ÚK a KK
Záznam z jednání 
Posouzení 
meziresortní 
žádosti 
komise
Vyhlášení veřejné obchodní soutěže (resp. veřejné zakázky) 
na realizaci díla u schválených žádostí
Zpráva 
Protokol 
o posouzení 
Posouzení 
o otevírání obálek 
nabídek 
nabídek 
komisí pro 
hodnoticí 
otevírání nabídek
komise
Uzavření realizační smlouvy s vítězným uchazečem.
Uzavření dohody o součinnosti.
Zajištění supervize (výběr a smlouva).
Předání staveniště
Kontrolní a dozorová 
Změny v řešení zakázky
činnost.
čerpání rozpočtové 
Kontrolní dny, zprávy, 
Realizace díla
rezervy, dodatečné 
autorský, technický 
stavební práce.
dozor.
Supervize.
Předání díla
Zdroj: Schéma vypracoval NKÚ na základě Směrnice a její novely z roku 2005.
15