Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Zprávy o výsledcích finančních kontrol'.

III. 
MINISTERSTVO FINANCÍ 
Č. j.: 17/18 763/2009 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
ZPRÁVA 
  
o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě  
za rok 2008  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Duben 2009  
 

O B S A H 
 
 
 
Strana 
 
 
  
 
 
 
Souhrnné zhodnocení základních trendů finanční kontroly  
                  v roce 2008                                                                                                                3 
 
 
I. 
Úvod                                                                                                                          5 
 
 
II. 
Hodnocení výsledků interního auditu ve veřejné správě                                          6 
 
 
III. 
Hodnocení výsledků finančního řízení a kontroly a účinnosti 
                  vnitřního kontrolního systému ve veřejné správě                                                   11 
 
 
IV. 
Hodnocení výsledků veřejnosprávních kontrol hospodaření  
            s veřejnými prostředky                                                                                            15 
 
 
V.        Přehled závažných zjištění z vykonaných finančních kontrol                                20 
 
 
VI. 
Hodnocení výsledků veřejnosprávních kontrol a auditů  
                  finančních  prostředků ze zahraničí                                                                         22 
 
 
VII. 
Centrální harmonizace systému finanční kontroly  
            ve veřejné správě                                                                                                     30 
 
 
             Přílohy č. 1, 2                                                                                                         34 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

Souhrnné zhodnocení základních trendů finanční kontroly v roce 2008 
 
 

Zpráva  o  výsledcích  finančních  kontrol  ve  veřejné  správě  za  rok  2008  předložená, 
podle  ustanovení  §  22  zákona  č.  320/2001  Sb.,  o  finanční  kontrole  ve  veřejné  správě 
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje hodnocení jednotlivých 
součástí  systémů  finanční  kontroly.  Zpráva  zobecňuje  poznatky  z ročních  zpráv,  které 
předložili  Ministerstvu  financí  správci  kapitol  státního  rozpočtu,  kraje,  hlavní  město  Praha 
a regionální rady regionů soudržnosti. 
 
Předložená  zpráva  potvrzuje,  že  v roce  2008  nedošlo  k podstatnějším  pozitivním 
změnám  v základních  trendech  finanční  kontroly  zaznamenaných  v předchozích  letech. 
Zjištěny byly nedostatky v nastavení, fungování a u některých organizací i v účinnosti služby 
interního  auditu.  Slabým  článkem  systému  finanční  kontroly  zůstává  finanční  řízení 
a kontrola  v působnosti  řídících  a  výkonných  struktur  zejména  v organizacích  zřízených 
orgány  státní  správy,  kraji,  hlavním  městem  Praha  a  v  obcích  a  u  jimi  zřízených 
příspěvkových organizacích. Ve svém důsledku tak nedoznala podstatnějších změn ani úroveň 
vnitřního  kontrolního  systému  při  vytváření  podmínek  pro  hospodárný,  efektivní  a  účelný 
výkon veřejné správy. 
 
Poznatky z vnitřního kontrolního systému a z provedených veřejnosprávních kontrol 
neukazují na zlepšení celkové situace v hospodaření s veřejnými prostředky s tím, že nadále 
přetrvávají dlouhodobé nedostatky při provádění finančních a majetkových operací. Zjištěné 
nedostatky se v roce 2008 týkaly zejména : 
 
  porušování  ustanovení  zákona  č.  218/2000  Sb.,  o  rozpočtových  pravidlech,  zákona 
č. 250/2000  Sb.,  o  rozpočtových  pravidlech  územních  rozpočtů  a  vyhlášky 
Ministerstva  financí  č.  560/2006  Sb.,  o  účasti  rozpočtů  na  financování  programů 
reprodukce majetku, 
 
  obcházení  zákona  č.  40/2004  Sb.,  o  veřejných  zakázkách,  resp.  zákona  č.  137/2006 
Sb., o veřejných zakázkách, 
 
 
 

 

  nedodržování zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a navazujících vyhlášek, 
 
  porušení  právních  předpisů,  které  vedlo  nebo  by  mohlo  vést  ke  snížení  nebo  ztrátě 
veřejných  rozpočtů  při  čerpání  prostředků  Evropské  unie  u  programu  Phare, 
strukturálních  fondů  a  Fondu  soudržnosti  pro  programové  období  let  2004  –  2006 
a Evropskému úřadu pro boj  proti podvodům  byly  nahlášeny nesrovnalosti  v rozsahu 
více než 103 mil. EUR, 
 
  nárůstu podezření na spáchání trestného činu při provádění finančních a majetkových 
operací a zneužívání dávek státní sociální podpory. 
 
Na  základě  doporučení  k odstranění  zjištění  z vykonaných  auditů  a  navržených 
opatření  k nápravě  z provedených  veřejnosprávních  kontrol  byla  auditovanými  subjekty 
a kontrolovanými osobami přijata odpovídající opatření k nápravě. 
 
V té souvislosti  a s přihlédnutím ke skutečnosti, že vláda České republiky usnesením 
č.  1275/2008  uložila  zpracování  nového  zákona,  který  nahradí  stávající  zákon 
č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, se nenavrhují žádné úkoly k posílení úrovně a účinnosti 
systému finanční kontroly.  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

I.    Úvod 
 
Zpráva  o  výsledcích  finančních  kontrol  ve  veřejné  správě  za  rok  2008  (dále  jen 
„Zpráva“) se předkládá podle ustanovení § 22 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve 
veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších 
předpisů,  které  ukládá  Ministerstvu  financí  předkládat  každoročně  zprávu  vládě  České 
republiky. 
 
 Zpráva  je  koncipována  tak,  aby  souhrnně  charakterizovala  základní  relevantní 
poznatky  z  výsledků  finančních  kontrol    a  ujištění  o fungování  a  přiměřenosti  vnitřního 
kontrolního  systému.  Zahrnuje  hodnocení  jednotlivých  součástí  finanční  kontroly  tvořených 
vnitřním  kontrolním  systémem  (interní  audit  a  řídící  kontrola),  systémem  veřejnosprávní 
kontroly  a  finanční  kontrolou  podle  mezinárodních  smluv.  Vyhodnocuje  fungování 
kontrolních mechanizmů a výsledků veřejnosprávních kontrol a auditů u strukturálních fondů 
a  Fondu  soudržnosti,  předstrukturálních  fondů  a  ostatních  fondů.  Součástí  Zprávy  je 
i zhodnocení výsledků centrální harmonizace systému finanční kontroly a přehled kontrolních 
zjištění z finančních kontrol předaných příslušným orgánům k dalšímu řízení. 
 
Zpráva  se  nezabývá  hodnocením  výsledků  veřejnosprávních  kontrol  a  auditů 
hospodaření  s   finančními  prostředky  operačních  programů  spolufinancovaných 
v programovém období let  2007 až  2013 z evropských fondů, a to vzhledem k odlišnostem   
obsahu, k formě a termínům pro zpravodajství stanoveným v přímo použitelných předpisech 
a nařízeních Evropských společenství na nové programové období.  
 
Předložená  Zpráva  završuje  ucelený  systém  zpravodajství  o  výsledcích  finančních 
kontrol  ve  veřejné  správě  podle  vyhlášky  č.  416/2004  Sb.,  kterou  se  provádí  zákon 
č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. V rámci systému zpravodajství o výsledcích finančních 
kontrol provedlo zhodnocení a zpracovalo své roční zprávy 11 309 organizací veřejné správy, 
z toho 690 organizací státní správy, 10 612 organizací v územní samosprávě a 7 regionálních 
rad regionů soudržnosti. 
 
Zpráva  je  zpracována  tak,  že  zobecňuje  poznatky  správců  kapitol  státního  rozpočtu, 
krajů a hlavního města Prahy a regionálních rad regionů soudržnosti uvedené v jejich ročních 
 

 

zprávách, které hodnotí výsledky finančních kontrol jak v ústředních orgánech státní správy, 
krajských  úřadech  a  Magistrátu  hlavního  města  Prahy,  tak  i  v  jimi  zřízených  organizacích. 
Roční  zprávy  krajů  a hlavního  města  Prahy  zahrnují  též  poznatky  ze  zpráv  o  výsledcích 
finančních  kontrol  předložených  městskými  částmi,  městysi,    obcemi  a  jimi  zřízenými 
organizacemi. 
 
Ve Zprávě  byly  využity  i  zkušenosti  Ministerstva  financí  z výkonu  centrální 
harmonizace  a  koordinace  finanční  kontroly  ve  veřejné  správě  a  z provedených 
veřejnosprávních kontrol a auditů v orgánech a organizacích veřejné správy. 
 
 
II.  Hodnocení výsledků interního auditu ve veřejné správě 
 
 

Činnost  interního  auditu  ve  veřejné  správě  se  v roce  2008  zaměřila  na  nezávislé 
a objektivní  přezkoumání  a  vyhodnocení  operací,  na  ujištění  o  přiměřenosti  a účinnosti 
vnitřního  kontrolního  systému,  dodržování  právních  a  vnitřních  předpisů,  poskytování 
spolehlivých  finančních  a provozních  informací  a  na  řízení  rizik  v organizacích  veřejné 
správy. Prověřovány byly systémy hospodaření s majetkem, jeho pořizováním, oceňováním, 
inventarizací a nakládáním, systémy zadávání veřejných zakázek, řízení kvality, zobrazování 
údajů  v účetnictví  a  systémy  oběhu  účetních  dokladů,  ochrana  osobních  údajů,  aktualizace 
a dodržování  vnitřních  předpisů  a  hospodárné,  efektivní  a  účelné  využívání  finančních 
prostředků  a  ostatních  zdrojů.  Posuzována  byla  i aktualizace  interních  norem  řízení 
v návaznosti  na  změnu  právních  předpisů  a  plnění  doporučení  k odstranění  zjištěných 
nedostatků z vykonaných auditů v předchozích letech. 
 
Důležitou  součástí  činností  interního  auditu  bylo  provádění  konzultačních, 
poradenských a metodických aktivit. Interní audit se podílel na přípravě právních a vnitřních 
předpisů,  poskytoval  konzultace  organizacím  a  obcím  v oblasti  finančního  řízení,  vnitřního 
kontrolního  systému,  hospodaření  s majetkem  státu  i  zpravodajství  o výsledcích  finančních 
kontrol. 
 
Zaměření činnosti interního auditu bylo konkretizováno v plánech interního auditu na 
rok  2008,  které  byly  zpracovány  na  základě  střednědobých  plánů  auditů  s přihlédnutím 
 

 

k cílům orgánů veřejné správy a k objektivnímu hodnocení a analýze rizik. Roční plány byly 
schváleny vedoucími orgánů veřejné správy. 
 
Celkem bylo v roce 2008 ve veřejné správě provedeno 4 654 auditů (ve státní správě 
2 330 auditů, v územní samosprávě 2308 auditů a v regionálních radách regionů  soudržnosti 
16 auditů). Meziročně došlo k poklesu provedených auditů o 6,1 %, a to jak ve státní správě 
(pokles  o  3,4  %),  tak  i  v územní  samosprávě  (pokles  o  9,9  %).  Rozhodující  část 
z provedených  auditů  tvořily  audity  zařazené  do  ročních  plánů.  Podíl  operativně  zařazených 
auditů    se  meziročně  snížil  a  v roce  2008  dosáhl  jen  12,7%  podíl  z celkového  počtu 
provedených  auditů ve veřejné správě, ve státní správě 12,7% podíl a v územní samosprávě 
12,5% podíl. Příznivý vývoj tohoto ukazatele potvrzuje odpovědný přístup vedoucích útvarů 
interního  auditu  k přípravě  ročního  plánu  a  současně  ukazuje  na  jejich  nezávislost  při 
provádění auditních činností. 
 
Podle  typů  auditů  z celkového  počtu  provedených  auditů  v roce  2008  ve  veřejné 
správě tvořily finanční audity 32,9% podíl, audity systémů 28,2% podíl, audity výkonů 17,7% 
podíl a jinak zařazené audity tvořily 21,2% podíl. Oproti předchozímu roku došlo k mírnému 
nárůstu  jinak  zařazených  auditů,  které  zahrnují  převážně  kombinaci  auditu  finančního, 
systému  a  výkonu.  Ve  státní  správě  tvořily  rozhodující  podíl  audity  systémů  (29,2  %), 
finanční audity (28,6 %), jinak zařazené audity (25,9 %) a audity výkonů s 16,3% podílem. 
V územní  samosprávě  představovaly  finanční  audity  37,0%  podíl,  audity  systému 
26,7% podíl, audity výkonů 19,1% podíl a jinak zařazené audity 17,2% podíl. Regionální rady 
regionů soudržnosti se s výjimkou 1 auditu zaměřily na provádění auditů systémů. 
 
V průběhu  auditu  byla  řada  zjištěných  nedostatků,  převážně  operativního  charakteru, 
po  vzájemné  konzultaci  dořešena.  U  zjištěných  nedostatků  systémového  charakteru,  nebo 
nedostatků,  jejichž  řešení  si  vyžádalo  delší  časové  období  nebo  úpravu  interních  předpisů, 
byla  navržena  a předložena  doporučení  k jejich  odstranění  jako  součást  Zpráv  o  zjištěních 
z vykonaných auditů. Navržená doporučení k odstranění zjištěných nedostatků se týkala: 
  zlepšení vnitřního kontrolního systému a zvýšení účinnosti a efektivnosti kontrolních 
činností  a  nastavení  kontrolních  mechanizmů  finančního  řízení  zajišťované 
v působnosti řídících a výkonných struktur, 
  zpřesnění vymezení kritérií pro posuzování hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti  při 
hospodaření s finančními prostředky, 
 

 

  aktualizace vnitřních předpisů nebo jejich doplnění, 
  zkvalitnění provozních a řídících činností,  
  posílení transparentnosti při hodnocení veřejných zakázek, 
  posílení bezpečnosti a výkonnosti informačních systémů, 
  novelizace vnitřních směrnic pro vedení účetnictví. 
 
Zprávy  o  zjištěních  z vykonaných  auditů  včetně  doporučení  k odstranění  zjištěných 
nedostatků  byly předloženy auditovaným subjektům. Doporučení byla auditovanými subjekty 
v převážné  míře  odsouhlasena  a  byla  přijata  opatření  k nápravě.  Pracovníci  auditovaných 
útvarů  nepřijali  opatření  k nápravě  pouze  v 58  případech,  z toho  ve  státní  správě 
v 32 případech a v územní samosprávě ve 26 případech. Na tyto skutečnosti byli upozorněni 
vedoucí orgánů veřejné správy.  
 
Činnost interního auditu zajišťují samostatné útvary nebo zvlášť pověření zaměstnanci 
funkčně nezávislí, organizačně oddělení od řídících a výkonných struktur, kteří jsou za svoji 
činnost odpovědní vedoucím orgánů veřejné správy. V roce 2008 působilo ve veřejné správě 
celkem 561 útvarů interního auditu nebo zvlášť pověřených zaměstnanců. Meziročně se počet 
útvarů  interního  auditu  (pověřených  pracovníků)  snížil  o  14  jednotek  při  diferencovaném 
vývoji ve státní správě a územní samosprávě. Ve státní správě působilo 290 útvarů interního 
auditu  nebo  pověřených  zaměstnanců  při  meziročním  nárůstu  o  7  jednotek,  zatímco  ve 
veřejné  správě  došlo  k poklesu  počtu  útvarů  interního  auditu  (pověřených  pracovníků) 
o 23 jednotek  a  koncem  roku  2008  vykonávalo  činnost  264  těchto  útvarů  (pověřených 
pracovníků). 
 
Ve  státní  správě  byly  útvary  zřízeny  u  všech  správců  kapitol  státního  rozpočtu 
s výjimkou Ústavu pro studium totalitních režimů, u kterého se v roce 2008 nepodařilo řádný 
výkon  interního  auditu  zajistit.  Služba  interního  auditu  byla  zabezpečena  zhruba  u 38  % 
účetních jednotek státní správy. V územní samosprávě byly útvary interního auditu na všech 
krajských  úřadech,  na  Magistrátu  hlavního  města  Prahy  a  ve  vybraných  městských  částech 
a obcích.  Většina  obcí  však  nahrazuje  funkci  útvaru  interního  auditu  jinými  opatřeními. 
V organizacích  veřejné  správy  s malou  pravděpodobností  výskytu  nepřiměřených  rizik  je 
funkce interního auditu nahrazena výkonem veřejnosprávních kontrol. 
 
 

 

Pro zkvalitnění výkonu interního auditu byly v průběhu roku 2008 zpřesněny vnitřní 
předpisy o interním auditu, pracovní postupy a manuály. Vytvořena byla interní pravidla pro 
vedení  auditorského  spisu,  pro  prezentace  závěrů  z interního  auditu  a  pro  provádění 
hodnocení  kvality.  Řada  útvarů  interního  auditu,  v souladu  s Mezinárodními  standardy  pro 
profesní  praxi  interního  auditu  (standard  1312),  prošla  v roce  2008  externím  hodnocením 
kvality,  např.  na  Ministerstvu  školství,  mládeže  a  tělovýchovy,  krajských  úřadech 
Středočeského a Olomouckého kraje. 
 
Zhodnocení  organizačního  uspořádání  služby  interního  auditu  ukazuje,  že  slabé 
stránky zaznamenané v předchozích letech zesílily a to zejména v těchto směrech: 
  projevuje  se  dlouhodobější  tendence  k rušení  útvarů  interního  auditu  nebo  zvlášť 
pověřených zaměstnanců u obcí a příspěvkových organizací územních samosprávných 
celků, 
  proces  zakládání  útvarů  interního  auditu  nebo  zvlášť  pověřených  zaměstnanců 
postupuje  pomalu  v organizacích  státní  správy,  u  kterých  je  zřizovatel  (např. 
Ministerstvo  spravedlnosti)  přesvědčen  o  jejich  potřebě,  což  je  zdůvodňováno  
omezenými  možnostmi  systemizace  zaměstnanců  i  problémy  v získávání  kvalitních 
auditorů, 
  pokračovala  tendence  k začleňování  interního  auditu  do  útvarů  společně  s výkonem 
veřejnosprávních  a  dalších  kontrol,  vyřizováním  petic  a  stížností,  což  negativně 
ovlivnilo úroveň řízení interního auditu, jeho nezávislost, kapacitní možnosti i kvalitu 
prováděné auditní činnosti, 
  v plném  rozsahu  není  zajištěn  výkon  veřejnosprávních  kontrol,  které  u  organizací 
s malou  pravděpodobností  výskytu  nepřiměřených  rizik  nahrazují  výkon  funkce 
interního  auditu,  např.  v resortu  Ministerstva  školství,  mládeže  a  tělovýchovy.  Není 
tak  zajištěno  prověření  účinnosti  vnitřního  kontrolního  systému,  jak  stanoví  zákon 
č. 320/2001 Sb.,  
  rozšiřuje  se  zajišťování  služeb  interního  auditu  externím  zaměstnancem  na  částečný 
pracovní úvazek nebo nákupem služeb externích auditorů, což se projevuje v  úrovni 
a kvalitě výkonu interního auditu, který je v některých případech zaměřený  pouze na 
zpracování roční zprávy o výsledcích finančních kontrol.  
 
 

 

Službu  interního  auditu  zajišťovalo  ve  veřejné  správě  880  auditorů,  z toho  ve  státní 
správě  působilo  488  auditorů,  v územní  samosprávě  380  auditorů  a  v regionálních  radách 
regionů  soudržnosti  bylo  12  auditorů.  Oproti  předchozímu  roku  se  počet  auditorů  ve  státní 
správě zvýšil o 27 auditorů. Územní samosprávné celky plánovaly pro rok 2008 pokles počtu 
interních  auditorů  proti  skutečnosti  předchozího  roku  s tím,  že  plánované  počty  nebyly 
splněny  a meziročně  se  snížil  počet  interních  auditorů  o  20  zaměstnanců.  Přehled  o  počtu 
výkonných  interních  auditorů  a o provedených  interních  auditech  podle  správců  kapitol 
státního  rozpočtu,  krajů  a  hlavního  města  Prahy  a  regionálních  rad  regionů  soudržnosti  je 
uveden v přílohách č. 1a až 1c. 
 
Zaměstnanci  útvaru  interního  auditu  si  průběžně  zvyšovali  znalosti,  odborné 
dovednosti  a  svoji  profesní  kvalifikaci.  Zúčastňovali  se  kurzů,  seminářů  a  konferencí 
pořádaných Českým institutem interních auditorů a dalšími vzdělávacími institucemi. Širšímu 
využívání  vzdělávacích  akcí  však  postupně  začíná  bránit  zvyšování  cen  a konferenčních 
poplatků za absolvování vzdělávacích aktivit a konferencí. 
 
V průběhu  roku  2008  Ministerstvo  financí  v  souladu  s ustanovením  § 7 zákona 
č. 320/2001  Sb.,o finanční  kontrole  uskutečnilo  celkem  21 metodických  a  konzultačních 
jednání ve vybraných ústředních orgánech státní správy (kromě ministerstev). 
 
Smyslem  jednání  bylo  získat  přehled  o  tom,  jak  jsou  v útvarech  interního  auditu 
ústředních  orgánů  státní  správy  v praxi  využívány  doporučené  metodické  pokyny 
Ministerstva financí pro výkon interního auditu a zda jsou útvary interního auditu řízeny na 
základě dokumentů, odpovídajících nejlepší praxi v této oblasti.  
 
Podstatnou  částí  těchto  jednání  bylo  vyhodnocení  dotazníku  pro  službu  interního 
auditu. Z výsledků jednání mimo jiné vyplynulo: 
  organizační  začlenění  útvaru  interního  auditu  není  v souladu  se  zákonem  o finanční 
kontrole u cca 45 % vybraných ústředních orgánů státní správy, 
  zásady řízení malých útvarů interních auditů, resp. zaměstnanců pověřených výkonem 
interního  auditu,  nejsou  vypracovány  u  80  %  vybraných  ústředních  orgánů  státní 
správy, 
  systém řízení rizik není zaveden u 80 % sledovaných ústředních orgánů státní správy, 
 
10 
 

  postupy  pro  sledování  a  hodnocení  účinnosti  programu  kvality  nejsou  zavedeny 
v 90 % útvarů interního auditu. 
 
Dále jsou uvedena nejčastější doporučení, která vyplynula z těchto jednání: 
  projednat nedostatečné nastavení vnitřního kontrolního systému a porušení ustanovení 
§§ 25, 28 až 30 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, 
  oddělit následnou řídící kontrolu od interního auditu a zajistit výkon auditu v souladu 
s mezinárodními standardy interního auditu, 
  doplnit organizační předpisy jasnou formulací postavení interního auditora ve smyslu 
zákona č. 320/2001 Sb.,o finanční kontrole, 
  přehodnotit funkci interního auditu a zajistit výkon auditu v souladu s mezinárodními 
standardy interního auditu, 
  realizovat zjišťování aktualizace rizik formou samostatného interního auditu, 
  zařadit  specializovaný  interní  audit  zaměřený  na  informační  technologie  do 
střednědobého plánu interního auditu, 
  přistoupit k zahájení přípravy zavedení sledování programu kvality. 
 
 
III.  Hodnocení výsledků finančního řízení a kontroly a účinnosti vnitřního  
        kontrolního systému ve veřejné správě 
 
V průběhu  roku  2008  byly  ve  veřejné  správě  vytvářeny  podmínky  pro  příznivé 
kontrolní  prostředí,  které  se  projevilo  v posílení  úlohy  kontrolních  mechanizmů  finančního 
řízení v odpovědnosti řídících a výkonných struktur  ve všech fázích hospodaření s finančními 
prostředky  a s majetkem, a to  od přípravy finančních a majetkových operací,  přes průběžné 
sledování uskutečňovaných operací až po následné prověření vybraných operací.  
 
V té  souvislosti  došlo  ke   zpřesnění  a  aktualizaci  vnitřních  předpisů  tak,  aby 
jednoznačněji  vymezily  odpovědnost  příslušných  řídících  a  výkonných  struktur  a vedoucích 
a ostatních zaměstnanců za zajišťování kontrolních mechanizmů finančního řízení. Upraveny 
a aktualizovány  byly  organizační  řády,  kontrolní  řády,  směrnice  k vnitřnímu  kontrolnímu 
systému, podpisové řády a vzory, směrnice pro oběh účetních dokladů a pro účetnictví a další 
navazující předpisy.  
 
11 
 

Ve  vnitřních  normách  účetních  jednotek  byla  zpřesněna  odpovědnost  řídících 
a výkonných  struktur  za  provádění  finančního  řízení  a  kontroly  v celém  životním  cyklu 
operací s vymezením jejich výlučné odpovědnosti za předběžnou řídící kontrolu plánovaných 
a připravovaných operací a průběžnou řídící kontrolu uskutečňovaných operací.   
 
Upravena  byla  odpovědnost  vedoucích  a  ostatních  zaměstnanců,  kteří  se  podílejí  na 
přípravě  a  přímém  uskutečňování  operací  nebo  na  zachycování  dopadu  těchto  operací 
v příslušných  evidencích.  Byli  stanoveni  odpovědní  zaměstnanci    s povinnostmi  příkazce 
operace,  správce  rozpočtu  a  hlavního  účetního  a  v návaznosti  upraveny  podpisové  řády 
a vzory.  Vedoucí  zaměstnanci,  kteří  byli  pověřeni  funkcemi  příkazce  operace,  správce 
rozpočtu a hlavního účetního, byli seznámeni s povinnostmi souvisejícími s výkonem finanční 
kontroly.  Vnitřní  předpisy  současně  vylučují  sloučení  funkcí  příkazce  operací  a  správce 
rozpočtu nebo hlavního účetního. 
 
Vymezené  odpovědnosti  vedoucích  zaměstnanců  řídících  a  výkonných  struktur  za 
provádění finančního řízení a kontroly a za výkon funkce příkazce operací, správce rozpočtu 
a hlavního  účetního    byly  promítnuty  do  jejich  pracovních  náplní,  případně  pověřovacích 
dopisů a upraveny byly i podpisové řády a vzory. 
 
Postupně  se  ve  veřejné  správě  rozšiřovalo  využívání  elektronických  informačních 
systémů a dalších softwarových aplikací, které systémově podporují a zaznamenávají průběh 
finančního řízení a kontroly v oblasti nákupu zboží, objednávání dodávek materiálu a služeb, 
úhrady  faktur,  vedení  agendy  smluv  a  poplatků,  správy  majetku  a vymáhání  pohledávek. 
Ukazují se jako funkční a zamezují vzniku chyb a nedostatků. 
 
Jako součást každoročního prověřování účinnosti vnitřního kontrolního systému bylo 
auditováno  nastavení,  fungování  a  účinnost  finančního  řízení  a  kontroly  v odpovědnosti 
řídících a výkonných struktur. V orgánech státní správy a jimi zřízených organizacích  byly 
v průběhu roku 2008 zjišťovány nedostatky a pochybení, a to zejména: 
  nebyly  důsledně  dodržovány  systémy  finančního  řízení  a  kontroly  v odpovědnosti 
řídících a výkonných struktur v oblasti správnosti účetních postupů, ochrany majetku, 
pronájmu  volných  prostor,  postupů  provádění  inventarizací  a  vyřazování  majetku, 
zásad pro tvorbu a čerpání prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, 
 
12 
 

  podceňovány  byly  systémy  evidence  hotovostních  prostředků,  což  v ojedinělých 
případech vedlo k jejich zpronevěře nebo zcizení (soudní vykonavatelé, pokladní), 
  nebyly nastaveny postupy pro včasné podávání informací příslušným úrovním řízení 
o výskytu  závažných  nedostatků  a  o  přijímaných  a  plněných  opatřeních  k jejich 
nápravě, 
  nebyly  dodržovány  schvalovací  postupy  pro  příkazce  operací,  správce  rozpočtu 
a hlavního  účetního,  například  došlo  k  uskutečnění  výdajů  před  jejich  schválením 
správci rozpočtu, zjišťovány byly i případy sloučení funkcí příkazce operace a správce 
rozpočtu, 
  docházelo  k  případům  nesystematické  práce  s riziky  a  při  jejich  aktualizaci  na  nové 
podmínky. 
 
Podle  hodnocení  správců  kapitol  státního  rozpočtu  jednou  z příčin  tohoto  stavu  je 
podceňování  kontrolní  činnosti  jako  součásti  finančního  řízení  nebo  její  formální  provádění 
vedoucími  zaměstnanci,  v některých  případech,  jak  je  uvedeno  v roční  zprávě  Ministerstva 
vnitra, i nízká odborná úroveň zaměstnanců v postavení manažerů projektů.  
 
Krajské  úřady  a  Magistrát  hlavního  města  Prahy  hodnotí  finanční  řízení  a  kontrolu 
v odpovědnosti řídících a výkonných struktur jako přiměřenou a funkční. V praxi se osvědčilo 
vymezení  odpovědnosti  řídících  a  výkonných  struktur  za  provádění  předběžné  a   průběžné 
řídící kontroly. V průběhu roku byly aktualizovány vnitřní předpisy, které řeší problematiku 
finančního  řízení  a  kontroly  výkonných  a  řídících  struktur  v návaznosti  na  provedené 
organizační změny, personální obměnu vedoucích zaměstnanců a vydané, resp. novelizované 
právní předpisy. 
 
Z ročních  zpráv  předložených  krajskými  úřady  a  Magistrátem  hlavního  města  Prahy 
vyplývá,  že  nastavení  a  fungování  finančního  řízení  a  kontroly  v odpovědnosti  řídících 
a výkonných  struktur  městských  částí,  městysů,  obcí  a  jimi  zřízených  příspěvkových 
organizací  je  diferencované.  V některých  městských  částech,  městysech,  obcích  a  jimi 
zřízených  příspěvkových  organizacích  není  úroveň  finančního  řízení  a  kontroly  dostatečná 
a byly  zjištěny  případy,  kdy  systém  finančního  řízení  a  kontroly  podle  zákona  č.  320/2001 
Sb.,  o finanční  kontrole  nebyl  ještě  nastaven.  U  malých  obcí,  zejména  s neuvolněným 
 
13 
 

starostou,  je  složitá  situace  se  zajištěním  finančního  řízení  a  kontroly  s tím,  že  do  jejího 
provádění jsou zapojovány též finanční výbory a kontrolní výbory. 
 
Regionální  rady  regionů  soudržnosti  v roce  2008  vydaly  potřebné  vnitřní  normy 
a zajišťovaly fungování systému finančního řízení a kontroly.   
 
V souladu s ustanovením § 30 odst. 7 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole byla 
u správců kapitol státního rozpočtu, krajů a hlavního města Prahy a regionálních rad regionů 
soudržnosti  prověřena  účinnost  vnitřního  kontrolního  systému.  V organizačních  složkách 
státu  a  příspěvkových  organizacích  veřejné  správy,  u  kterých  byla  nahrazena  funkce  útvaru 
interního auditu veřejnosprávní kontrolou, lze za slabou stránku označit skutečnost, že: 
  veřejnosprávní  kontroly  nebyly,  v rozporu  se  zákonem  č.  320/2001  Sb.,  o  finanční 
kontrole,  provedeny  ve  všech  organizacích;  vedoucí  těchto  organizací  tak  nezískali 
ujištění o fungování vnitřního kontrolního systému, 
  v rozporu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole nebyla tak ani prověřena 
potřeba zavedení útvaru interního auditu v těchto organizacích. 
 
Z předložených  ročních  zpráv  o  výsledcích  finančních  kontrol  vyplývá,  že  většina 
správců  kapitol  státního  rozpočtu  hodnotí  úroveň  vnitřního  kontrolního  systému  tak,  že 
zjišťované  nedostatky  nenesly  prvky  kritického  selhání  kontrolních  mechanizmů  a  vnitřní 
kontrolní systémy jsou přiměřené a funkční. 
 
Vnitřní kontrolní systém Ministerstva obrany, podle resortního  hodnocení,  není  ještě 
trvale a dostatečně účinný, je však v resortu nastaven a interními resortními předpisy upraven, 
ale  z hlediska  jeho  efektivnosti  vykazuje  systém  určitou  propustnost  nedostatků.  Kvalita 
a účinnost  vnitřního  kontrolního  systému  budou  i  nadále  zvyšovány  přijímáním  opatření 
k doporučením  útvaru  interního  auditu  a  aktivní  spoluprací  interního  auditu  s vrcholovými 
řídícími složkami Ministerstva obrany 
 
Ministerstvo  kultury  v roční  zprávě  o  výsledcích  finančních  kontrol  konstatuje,  že 
nedostatky  z oblasti  porušování  zákona  o  účetnictví,  zákona  o  rozpočtových  pravidlech, 
zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole se vyskytují opakovaně a svědčí o selhání nebo 
nesprávném  nastavení  vnitřního  kontrolního  systému  a  představují  riziko  jeho  nedostatečné 
účinnosti a v důsledku tak i riziko nehospodárného vynakládání prostředků státního rozpočtu. 
 
14 
 

Úřad  průmyslového  vlastnictví  poukazuje,  že  nedostatky  zjištěné  interním  auditem 
svědčí  o  nižší  účinnosti  nastaveného  vnitřního  kontrolního  systému  úřadu.  Ministerstvo 
životního  prostředí  zjistilo  u  některých  organizací  nedostatky,  které  významným  způsobem 
ovlivňovaly  účinnost  a  přiměřenost  vnitřního  kontrolního  systému,  ale  i  riziko  možného 
porušení ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. 
 
Podle předložených ročních zpráv o výsledcích finančních kontrol je vnitřní kontrolní 
systém  hodnocen  krajskými  úřady  a  Magistrátem  hlavního  města  Prahy  jako  přiměřený 
a dostatečně  účinný  pro  zajištění  hospodárného,  efektivního  a  účelného  výkonu  veřejné 
správy.  Úroveň  vnitřního  kontrolního  systému  v  městských  částech,  městysech,  obcích 
a v příspěvkových 
organizacích  v působnosti  územních  samosprávných  celků  je 
diferencovaná  a v některých  není  nastavení  a  fungování  tohoto  systému  dostatečně  funkční 
nebo účinné.  
 
 
IV.  Hodnocení výsledků veřejnosprávních kontrol hospodaření s veřejnými  
        prostředky 
 
 
Hlavním  cílem  prováděných  veřejnosprávních  kontrol  v roce  2008  byla  finanční 
kontrola  skutečností  rozhodných  pro  hospodaření  s veřejnými  prostředky  při  vynakládání 
veřejných  výdajů  včetně  veřejné  finanční  podpory  a  prověření  přiměřenosti  a účinnosti 
vnitřního kontrolního systému v organizacích veřejné správy.  
 
Správci  kapitol  státního  rozpočtu,  krajské  úřady,  Magistrát  hlavního  města  Prahy, 
městské  části  a  obce  zajišťovali  veřejnosprávní  kontrolu  u  jimi  zřízených  organizací 
a u žadatelů  a  příjemců  veřejné  finanční  podpory.  Prováděny  byly  předběžné,  průběžné 
a následné  veřejnosprávní  kontroly  a  využívány  byly  administrativní  dokladové  kontroly 
a veřejnosprávní kontroly organizované na místě. 
 
Výkon veřejnosprávních kontrol byl zajišťován podle schválených plánů na rok 2008, 
které byly připraveny s využitím analýz rizika a předchozích zjištění, zahrnovaly požadavky 
vedení  ústředních  orgánů  státní  správy  a  územní  samosprávy,  podněty  z vnějšího  prostředí 
i poznatky z kontrol provedených vnějšími kontrolními orgány včetně Nejvyššího kontrolního 
úřadu.  Schválené  roční  plány  zohledňovaly  kapacitní  možnosti  kontrolních  orgánů  a  byly 
 
15 
 

sestaveny na podkladě výběru vzorků organizací a operací. V plánech kontrolní činnosti bylo 
zajištěno,  že  mezi  kontrolované  osoby  byly  zahrnuty  i  organizace,  u  kterých  byla  podle 
ustanovení  §  29  zákona  č.  320/2001  Sb.,  o  finanční  kontrole,  služba  interního  auditu 
nahrazena  výkonem  veřejnosprávní  kontroly.  Součástí  plánů  byly  i  následné  kontroly 
zaměřené na plnění přijatých opatření z předchozích veřejnosprávních kontrol.  
 
 
Předmětem  veřejnosprávních  kontrol  bylo  ověření  dodržování  právních  předpisů  při 
hospodaření  s veřejnými  prostředky,  úrovně  ochrany  veřejných  prostředků  proti  rizikům 
a nesrovnalostem,  poskytování  včasných  a  spolehlivých  informací  o  nakládání  s  veřejnými 
prostředky a zajištění hospodárného, efektivního a účelného výkonu činností kontrolovaných 
osob.  Prověřována  byla  správnost  použití  a hospodaření  s finančními  prostředky  státního 
rozpočtu  a  územních  rozpočtů  v návaznosti  na  příslušné  právní  předpisy.  Prověřovaly  se 
věcné,  časové  a  finanční  podmínky  pro  poskytování  a  čerpání  účelově  určených  finančních 
prostředků  státního  rozpočtu  a  územních  rozpočtů,  dodržování  zásad  a  postupů  účtování, 
provádění inventarizací majetku a závazků, plnění povinností při nakládání s majetkem státu 
a územních  samosprávných  celků  a  dodržování  zásad  stanovených  pro  zadávání  veřejných 
zakázek. Kontroly se zaměřily i na plnění podmínek pro čerpání investičních pobídek. 
 
Součástí  veřejnosprávních  kontrol  bylo  také  ověření  nastavení,  funkčnost  a  účinnost 
systému finanční kontroly ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Kontroly se 
orientovaly  i  na  hospodaření  vybraných  nadací  s příspěvky  poskytovanými  z Nadačního 
investičního  fondu  z výnosů  prodeje  majetku  v  privatizaci.  Kontrolováno  bylo  i  užití 
prostředků poskytnutých ze státních fondů, například Státního fondu dopravní infrastruktury. 
 
Veřejnosprávní  kontrolou  bylo  zkontrolováno  na  vybraných  vzorcích  operací 
u kontrolovaných  organizací    ve  veřejné  správě  celkem  87,3  mld.  Kč  veřejných  příjmů 
a 115,3 mld. Kč veřejných výdajů. Oproti předchozímu roku se zvýšil objem zkontrolovaných 
veřejných  příjmů  o  10,3  mld.  Kč  a  objem  zkontrolovaných  veřejných  výdajů  meziročně 
poklesl o 24,5 mld. Kč. Při provádění veřejnosprávních kontrol nebylo, s výjimkou 1 případu, 
nutné  přistoupit    k uložení  pořádkových  pokut  za  maření  jejich  výkonu    podle  ustanovení 
§ 19 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů a nebyla uložena 
žádná pokuta za nepřijetí opatření k nápravě podle ustanovení § 20 zákona č. 320/2001 Sb., 
o finanční kontrole. 
 
 
16 
 

Ve státní správě se proti předchozímu roku více zaměřily veřejnosprávní  kontroly na 
oblast  rozpočtových  příjmů    a  celkem  bylo  zkontrolováno  41,5  mld.  Kč  finančních  operací 
u veřejných  příjmů  s meziročním  nárůstem  o  12,7  mld.  Kč.    Při  v zásadě  stejném  rozsahu 
kontrolních  kapacit  tento  vývoj  ovlivnil  objem  zkontrolovaných  veřejných  výdajů,  který 
meziročně poklesl o 20,5 mld. Kč, a celkem byly zkontrolovány rozpočtové výdaje v rozsahu 
66,2  mld.  Kč.  K  meziročnímu  poklesu  veřejnosprávních  kontrol  veřejných  výdajů  došlo 
i z důvodu struktury kontrolovaných osob, kdy se zvýšil počet zařazených účetních jednotek 
s menším objemem plánovaných výdajů.  
 
V územních  samosprávných  celcích  objem  zkontrolovaných  finančních  operací 
meziročně  mírně  poklesl  a  v roce  2008  prošlo  veřejnosprávní  kontrolou  46,3  mld.  Kč 
veřejných příjmů a 49,1 mld. Kč veřejných výdajů včetně veřejné finanční podpory. 
 
Provedené  veřejnosprávní  kontroly  odhalily,  že  mezi  nejvýznamnější  zjištěné 
nedostatky patřily i v roce 2008 případy porušování rozpočtové kázně. Kontrolní orgány státní 
správy  předaly  místně  příslušným  správcům  daně  524  případy  podezření  na  porušení 
rozpočtové kázně v celkové částce 876 mil. Kč, z toho: 
  nejvyšší rozsah porušení rozpočtové kázně představovalo 139 zjištění neoprávněného 
použití  peněžních  prostředků  státního  rozpočtu  a  jiných  peněžních  prostředků  státu 
v objemu 482 mil. Kč, 
  dále  mezi  příčiny  porušení  rozpočtové  kázně  patřilo  neoprávněné  použití  nebo 
zadržení peněžních prostředků ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu 
jejich příjemcem v 347 případech s celkovou částkou 383 mil. Kč.  
 
V působnosti  územních  samosprávných  celků  při  zjištění  o  neúplnosti  nebo 
nepravdivosti  údajů,  na  základě  kterých  bylo  vydáno  rozhodnutí  o  poskytnutí  dotace  nebo 
návratné  finanční  výpomoci,  v roce  2008  kontrolní  orgány  ukončily  řízení  o  odnětí  dotace 
nebo návratné finanční výpomoci v celkové částce 30,4 mil. Kč.   
 
Podrobnější charakteristika zjištěných případů porušení rozpočtové kázně je uvedena 
v části V. této Zprávy. 
 
Dále mezi nejvýznamnější případy opakujících se zjišťovaných nedostatků lze i za rok 
2008 uvést nedůsledné plnění ustanovení především následujících právních předpisů: 
 
17 
 

  zákona  č.  218/2000  Sb.,  o  rozpočtových  pravidlech  a  zákona  č.  250/2000  Sb., 
o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a navazující vyhlášky o účasti rozpočtů 
na financování programů reprodukce majetku 
 
Provedenou kontrolní činností bylo zjišťováno, že investiční záměry nemají patřičnou 
kvalitu,  zpracovávaná  dokumentace  nemá  požadovanou  úroveň,  především  v řadě 
případů  neobsahuje  předepsané  náležitosti,  správci  programů  neplní  důrazně  své 
povinnosti,  hlavně  nedostatečně  posuzují  stanovené  podmínky  pro  financování  akcí 
z rozpočtu.  Kontroly  poukázaly  na  rozdílnost  v  přístupu  k formulování  zásadních 
podmínek  pro  čerpání  dotací  z  rozpočtu  a k posuzování  jejich  plnění  ze  strany 
poskytovatelů.  Ze  strany  příjemců  nebyly  pak  v nezbytných  případech  operativně 
předkládány  žádosti  o  změny  podmínek  pro  čerpání  prostředků,  v případě  jejich 
podání  nebylo  vždy  rozhodováno  ze  strany  poskytovatelů  v dostatečném  časovém 
období.  Podle  poznatků  z realizovaných  kontrol  je  možno  konstatovat,  že  z   úrovně 
správců  kapitol  státního  rozpočtu  je  v této  oblasti  prováděna  minimální  kontrolní 
činnost na místě, kontroly „od stolu“ řeší pouze formální náležitosti bez znalosti reálné 
situace. Přetrvávají nedostatky především v oblasti předběžné a průběžné kontroly.  
 
  zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách (resp. zákona č. 137/2006 Sb.) 
 
Při  kontrolní  činnosti  se  ukazuje  v praxi  nejednotný  přístup  k výkladu  jednotlivých 
ustanovení  zákona  o  veřejných  zakázkách,  což  může  být  někdy  vysvětlováno  jako 
snaha  obcházení  vybraných  ustanovení  zákona.  Jsou  zjišťovány  případy,  kdy  by 
mohlo  docházet  k rozdílnému  výkladu  o  stanovení  finančních  limitů  u  jednotlivých 
forem  veřejných  zakázek.  V případě  zjištění  v této  oblasti  je  ze  strany  kontrolních 
pracovníků  podávána  informace  Úřadu  pro  ochranu  hospodářské  soutěže.  Role 
Ministerstva pro místní rozvoj jako autora zákona je ve vazbě na postavení Úřadu pro 
ochranu hospodářské soutěže nejasná, dopadem může být nejenom rozdílnost výkladu 
jednotlivých  ustanovení  obou  institucí,  ale  i  ne  vždy  dostatečná  metodická  činnost 
v této oblasti. 
 
 
 
 
 
18 
 

  zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a navazujících vyhlášek 
Veřejnosprávní kontroly opětovně poukázaly na to, že dlouhodobě přetrvávají případy 
porušení zásad správy a ochrany majetku týkající se evidence, účtování, odepisování 
a inventarizace  majetku  a  závazků  i  pronajímání  majetku.  Provádění  inventur  je 
realizováno  v poměrně  krátkém  časovém  úseku,  což  má  za  následek,  že  se 
k inventurám  přistupuje  často  formálně  s cílem  především  dodržení  stanovených 
termínů.  Účetní  záznamy  neobsahují  vždy  předepsané  náležitosti,  nejsou  včas 
vyhotovovány. 
Neustále  se 
opakují 
nedostatky 
v nesprávném 
účtování 
a v nedodržování  postupů  pro  účtování  v návaznosti  na  stanovené  zásady  a  postupy 
dané  Českými  účetními  standardy,  které  měly  za  následek  neúplnost  nebo 
neprůkaznost  účetnictví.  Problémy  byly  i  v čerpání  a  účtování  fondu  kulturních 
a sociálních  potřeb.  Ke  zkreslování  účetních  zůstatků  majetku  docházelo  v důsledku 
použití nesprávných účetních postupů a metod.  
 
  zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole  
 
Veřejnosprávní kontroly prokázaly, že ve většině případů je oficiálně nastaven systém 
finanční kontroly. Částečné problémy jsou však v jeho operativní funkčnosti. Největší 
nedostatky přetrvávají v oblasti předběžné a průběžné kontroly  a v působení  řídících 
pracovníků v procesu kontroly hospodaření s finančními prostředky. Ke kvalitnějšímu 
fungování  nastaveného  systému  finanční  kontroly  v řadě  případů  nepřispívá  častá 
změna  na  pozicích  vedoucích  zaměstnanců  odpovídajících  za  hospodaření 
s rozpočtovými prostředky. Provedené následné veřejnosprávní kontroly zjišťovaly, že 
opatření  přijatá  k odstranění  nedostatků  z předchozích  kontrol  nebyla  důsledně 
realizována. 
 
Celkově  lze  zhodnotit  výsledky  prováděných  veřejnosprávních  kontrol  v roce  2008  
tak, že neukazují na zlepšení celkové situace v oblasti hospodaření s prostředky přidělenými 
ze  státního  rozpočtu,  že  dlouhodobě  přetrvávají  tytéž  nedostatky  v dodržování  ustanovení 
právních předpisů, a to i v územních samosprávných celcích, především v městských částech, 
městysech a obcích.   
 
 
 
19 
 

V.     Přehled závažných zjištění z vykonaných finančních kontrol 
 

Podle ustanovení § 22 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole představují závažná 
zjištění  skutečnosti  nasvědčující  tomu,  že  byl  spáchán  trestný  čin  a  zjištění  neoprávněného 
použití,  zadržení,  ztráty  nebo  poškození  veřejných  prostředků  v hodnotě  přesahující 
300 000 Kč. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole současně ukládá kontrolním orgánům 
informovat  o  těchto  zjištěních  Ministerstvo  financí  a  podezření  na  spáchání  trestného  činu 
oznámit státnímu zastupitelství nebo Policii České republiky. 
 
Zjištění o neoprávněném použití, zadržení, ztrátě nebo poškození veřejných prostředků 
v roce 2008 se týkala zejména : 
  neoprávněného použití veřejných prostředků 
Veřejné prostředky byly použity na jiný účel, např. neinvestiční prostředky na nákup 
hmotného  a  nehmotného  majetku  a  naopak.  Docházelo  k  uskutečnění  výdajů  před 
provedením  rozpočtového  opatření.  Neoprávněně  byly  použity  veřejné  prostředky 
v důsledku  porušení  zákoníku  práce,  zákona  o  majetku  státu  a  zákona  o  pozemních 
komunikacích. 
 
  nesprávného  hospodaření    a  neoprávněného  použití  prostředků  fondu  kulturních 
a sociálních potřeb 
Prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb byly neoprávněně použity na peněžní 
dary, výdaje fondu byly hrazeny z provozních prostředků. 
 
  nedodržení dohod o poskytnutí veřejné finanční podpory 
Veřejné  finanční  podpory  byly  použity  v rozporu  s podmínkami  smlouvy,  např. 
z investičních  příspěvků  územního  samosprávného  orgánu  byly  hrazeny  provozní 
výdaje. Příspěvky na úhradu prokazatelné ztráty na zajištění dopravní obslužnosti byly 
použity k úhradě nákladů, které nesouvisely s plněním závazků veřejné služby. Nebyly 
dodržovány termíny stanovené pro čerpání veřejné finanční podpory ve smlouvách. 
 
  zadržení, ztráty nebo poškození veřejných prostředků 
Docházelo k zadržení finančních prostředků na úhradu faktur po termínu stanoveném 
smlouvou. Zjištěny byly nedostatky v práci s pohledávkami za nezaplacení nájemného 
 
20 
 

v obecních  bytech,  jejich  nevymáhání,  resp.  ošetření  před  promlčením,  které  vedly 
k odepsání pohledávek. 
 
Vnitřní kontrolní systém orgánů veřejné správy a provedené veřejnosprávní kontroly 
v roce  2008  odhalily  272  skutečnosti  nasvědčující  tomu,  že  byl  spáchán  trestný  čin.  Proti 
předchozímu  roku  došlo  k nárůstu  podezření  ze  spáchání  trestného  činu  o  63  zjištění, 
v rozhodující míře se jednalo o případy neoprávněného čerpání dávek státní sociální podpory. 
Ve  státní  správě  bylo  zjištěno  243  skutečností  a  v územní  samosprávě  29  skutečností 
nasvědčujících  spáchání  trestného  činu.  Regionální  rady  regionů  soudržnosti  nedetekovaly 
žádný případ podezření na spáchání trestného činu. 
 
Podezření nasvědčující spáchání trestného činu se týkala zejména: 
 
  podezření na spáchání trestného činu podvodu 
Neoprávněným  čerpáním  dávek  státní  sociální  podpory  –  příspěvku  na  bydlení, 
příspěvku  na  dítě,  rodičovského  příspěvku  a  sociálního  příspěvku.  Žadatelé  zatajili 
skutečnosti nebo uvedli nepravdivé informace rozhodné pro přiznání dávky, její výši 
a výplatu,  resp.  nesplnili  povinnost  ohlásit  příslušnému  úřadu  státní  sociální  péče  do 
8 dnů změny rozhodné pro trvání dávek. 
Byly  zjištěny  případy,  kdy  nebyla  zřízená  společensky  účelná  pracovní  místa 
v souladu s dohodou o příspěvku na jejich zřízení. 
  
  podezření na spáchání trestného činu zpronevěry 
Podezření na zpronevěru bylo zjištěno u vybraných správních poplatků, pokut, příjmů 
za  ubytování,  stravného,  školného,  finančních  prostředků  a  pokladní  hotovosti.  Jako 
organizace  s vysokou  mírou  rizikovosti  zpronevěry  při  hospodaření  se  ukazují 
mateřské školky a městské policie, z pracovních profesí účetní a pokladní.  
Zpronevěřeny  byly  veřejné  prostředky  na  úseku  poskytování  dávek  těžce  zdravotně 
postiženým občanům pracovnicí městského úřadu. 
 
  podezření na porušování povinností při správě cizího majetku 
Chyběly  účetní  doklady  k vyřazeným  předmětům  v účetnictví,  zjištěny  byly 
inventarizační  rozdíly  na  majetkových  účtech.  Došlo  k  manipulaci  s nabídkami 
 
21 
 

uchazečů  o  veřejnou  zakázku  a  nevytvořeny  byly  podmínky  pro  důslednou  ochranu 
dodaného majetku. 
 
  krácení výnosů z majetku státu s podezřením na korupční jednání 
Smlouvy o  pronájmu nebytových prostor byly uzavřeny za cenových podmínek, které 
byly  výrazně nižší než ceny obvyklé v daném místě a čase. 
 
 
VI.   Hodnocení výsledků veřejnosprávních kontrol a auditů finančních   
        prostředků ze zahraničí 
 
VI.1   Hodnocení výsledků veřejnosprávních kontrol a auditů u strukturálních fondů    
          a Fondu soudržnosti 
 
Ministerstvo financí jako ústřední orgán státní správy pro finanční kontrolu metodicky 
řídí, koordinuje a zajišťuje výkon finanční kontroly v rámci operačního programu. Základním 
východiskem  pro  vydávání  dílčích  metodických  pokynů,  konzultovaných  s  příslušnými 
orgány  Evropské  komise,  jsou  platné  právní  předpisy  České  republiky  a  Evropských 
společenství. 
 
Ministerstvo financí zastává roli Auditního orgánu prostředků pomoci Evropské unie 
poskytnuté  České  republice  v  rámci  strukturálních  fondů,  Fondu  soudržnosti  a  Evropského 
rybářského  fondu.  Metodicky  řídí  auditní  subjekty  pověřené  Auditním  orgánem  výkonem 
svěřených činností, vypracovává příslušné aplikované metodiky pro koordinaci výkonu auditů 
vykonávaných  Auditním  orgánem  a  pověřenými  subjekty  Auditního  orgánu  a  plní 
zpravodajské povinnosti ve vztahu k orgánům Evropské unie i národním orgánům. 
 
Pokud jde o programové období 2004 – 2006, plní úkoly k vypracování prohlášení při 
ukončení  pomoci  poskytnuté  ze  strukturálních  fondů  a  při  uzavírání  projektů  Fondu 
soudržnosti.  
 
Dále i v programovém období 2007 – 2013 zejména zajišťuje výkon auditů na všech 
úrovních  realizace  operačních  programů  spolufinancovaných  z  finančních  prostředků 
 
22 
 

Evropské  unie  a  z  veřejných  prostředků,  ověřuje  účinnost  systémů  finančního  řízení 
a kontroly  a  na  vzorku  operací  vykázané  výdaje  finančních  prostředků  Evropské  unie 
a veřejných prostředků. Ověřuje u zprostředkujících subjektů, u řídících orgánů a u platebního 
a certifikačního orgánu účinnost řídících a kontrolních systémů a plní auditní a oznamovací, 
resp.  zpravodajské  povinnosti  v  souladu  s  platnými  ustanoveními  přímo  použitelných 
právních  předpisů  Evropských  společenství.  Vykonává  činnosti  spojené  s vydáváním 
prohlášení o uzavření pomoci včetně stanovisek u prostředků ze strukturálních fondů, Fondu 
soudržnosti a Evropského rybářského fondu pro programové období 2007 – 2013. 
 
Od  počátku  roku  2008  byla  značná  pozornost  věnována  vyhodnocování 
Konsolidovaného  plánu  auditů/kontrol  strukturálních  fondů,  Evropského  rybářského  fondu 
a Fondu  soudržnosti  za  Českou  republiku  za  rok  2007.  Souběžně  na  Ministerstvu  financí 
probíhala  koordinace  a  kompletace  Konsolidovaného  plánu  auditů/kontrol  strukturálních 
fondů a Fondu soudržnosti za Českou republiku na rok 2008, a to pro obě programová období. 
Zpracované plány byly následně postoupeny věcně příslušným útvarům Evropské komise. 
 
Pro  potřeby  certifikace  bylo  ve  smyslu  požadavků  Metodiky  finančních  toků 
a kontroly  strukturálních  fondů  a  Fondu  soudržnosti  na  programové  období      2004  –  2006 
a Metodiky finančních toků a kontroly strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského 
rybářského fondu na programové období 2007 – 2013 zasíláno čtvrtletní vyhodnocení plnění 
plánů  auditů  a  kontrol  vzorku  operací  a  projektů  Platebnímu  a  certifikačnímu  orgánu, 
tj. odboru Národní fond Ministerstva financí. 
 
V  oblasti  strukturálních  fondů  a  Fondu  soudržnosti  byly  v  průběhu  roku  2008, 
v souladu  s konsolidovaným  plánem  kontrol  a  auditů  na  rok  2008,  prováděny  speciálními 
útvary  pro  kontrolu  vzorku  operací  veřejnosprávní  kontroly  u  všech  operačních  programů, 
vybraných  projektů  Fondu  soudržnosti  a  projektů  JPD  2  a  JPD  3  v  rámci  území  hlavního 
města  Prahy  a  vybraných  ukončených  projektů  Iniciativ  Společenství.  Dále  v  rámci 
jednotlivých programů probíhaly systémové audity vybraných činností článků implementační 
struktury, které prováděly útvary interního auditu, resp. pověřené subjekty Auditního orgánu. 
 
Útvary  interních  auditů  a  finančních  kontrol  pro  programové  období  2004  –  2006 
vykonaly v roce 2008 celkem 219 kontrolních a auditních akcí u strukturálních fondů, 18 akcí 
 
23 
 

u Fondu soudržnosti a dále se uskutečnilo několik auditních misí Evropské komise (DG Regio 
a DG Employment). 
 
Ministerstvo  financí  v  roce  2008    provedlo  32  dílčích  veřejnosprávních  kontrol 
u jednotlivých  subjektů  implementační  struktury  Fondu  soudržnosti  včetně  konečných 
příjemců.  Cílem  těchto  veřejnosprávních  kontrol  bylo  přezkoumání  řídících  a  kontrolních 
systémů, shrnutí výsledků již provedených kontrol a auditů a na základě požadavku řídícího 
orgánu  zpracování  Prohlášení  při  ukončení  projektu,  tzv.  winding-up  declaration  pro 
schválení  závěrečné  platby  ve  smyslu  kapitoly  V.  nařízení  Komise  (ES)  č.  1386/2002. 
Prohlášení při ukončení projektu bylo v roce 2008 zpracováno u následujících projektů: 
 
  2002/CZ/16/P/PT/013           Optimalizace železničního úseku Zábřeh na Moravě –     
                                                     Krasíkov, 
  2001/CZ/16/P/PE/005   
Modernizace čističky odpadních vod a kanalizačního   
                                                     systému v Jihlavě,  
  2003/CZ/16/P/PE/017   
Rekonstrukce kanalizace ve Znojmě,  
  2002/CZ/16/P/PE/010  
Řízení nakládání s odpadními vodami a dodávka pitné  
                                                     vody pro region Jeseník,  
  2001/CZ/16/P/PE/009  
Ochrana vod povodí řeky Dyje,  
  2002/CZ/16/P/PE/014 
Rekonstrukce stokové sítě Žďár nad Sázavou, 
 
  2001/CZ/16/P/PT/009  
Dálnice D8 Motorway: Praha – Ústí nad Labem – státní   
                                                     hranice CR/SRN Trmice – státní hranice, úsek 0807, 
  2000/CZ/16/P/PE/003  
Monitorování hydrosféry v ČR. 
 
Na  základě  údajů  vykázaných  orgány  veřejné  správy  činil  objem  zkontrolovaných 
prostředků u projektů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti 39,1 mld. Kč, což činí 16 % 
z celkového objemu poskytnutých prostředků na kontrolované projekty. Z toho byly ze strany 
orgánů státní správy podrobeny kontrolám finanční prostředky ve výši 36,7 mld. Kč, tj. 15 % 
celkového  objemu  poskytnutých  prostředků,  a  správné  nakládání  s  dalšími  2,4  mld.  Kč 
prověřily územní samosprávné celky.  
 
Podstatný podíl z těchto finančních prostředků byl zkontrolován u Fondu soudržnosti 
(26,7 mld.  Kč),  Společného  regionálního  operačního  programu  (3,4  mld.  Kč),  operačního 
programu  Průmysl  a  podnikání  (3,1  mld.  Kč)  a  operačního  programu  Rozvoj  venkova 
a multifunkční zemědělství (2 mld. Kč).  
 
 
24 
 

V  rámci  veřejnosprávních  kontrol  a  auditů  nebyly  nalezeny  závažné  nedostatky. 
Z výsledků  kontrolních  zjištění  vyplývá,  že  se  určité  problémy  vyskytují  v  oblasti 
dokumentace  a  její  dohledatelnosti,  oddělení  výkonných  a  kontrolních  funkcí,  nesouladu 
některých  dat  v informačních  systémech.  Jedná  se  především  o  drobná  administrativní 
pochybení a formální chyby. Žádné závažné zjištění ve smyslu ustanovení § 22 odst. 6 zákona 
č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, nebylo indikováno. Zjištěné nedostatky nemají závažný 
negativní  vliv  na  čerpání  finančních  prostředků  z  fondů  Evropské  unie  a  nezasahují  do 
řádného  fungování  jednotlivých  orgánů  implementační  struktury.  Výsledky  z  provedených 
vnitrostátních kontrol a auditů ujišťují o správnosti využívání finančních prostředků z fondů 
Evropské  unie.  Účinnost  zavedeného  systému  kontroly  prostředků  ze  strukturálních  fondů 
a Fondu soudržnosti lze hodnotit pozitivně a pokládat za dostatečnou.  
 
Dva  externí  audity  pro  ověření  řídícího  a  kontrolního  systému  implementačních 
struktur České republiky pro programové období 2007 - 2013, tzv. „audity shody“, prováděné 
auditorskými firmami PricewaterhouseCoopers Audit, s. r. o., a BDO Prima CA, s. r. o., byly 
ukončeny  počátkem  roku  2008.  Byly  vydány  závěrečné  zprávy  včetně  výroků,  přičemž 
v případě firmy PricewaterhouseCoopers Audit, s. r. o., dále na tuto zprávu navázaly v období 
od března do dubna 2008 dodatečné auditní práce. Tyto se pak následně staly východiskem 
pro výkon systémových auditů v odpovědnosti Auditního orgánu. 
 
Pro  podporu  auditních  činností  vytváří  Ministerstvo  financí  na  základě  smlouvy 
s vítězem  výběrového  řízení  firmou  ASD  Software,  s.  r.  o.,  Šumperk  Informační  systém 
Auditního orgánu. Po zpracování  a akceptace detailní analýzy započaly práce na zhotovení 
implementačního projektu a programové realizaci. Od září 2008 probíhalo v rámci Auditního 
orgánu  testování  funkcionalit  informačního  systému  a  v  prosinci  2008  byla  nasazena  jeho 
druhá  ostrá  i testovací  verze,  které  byly  v prvním  čtvrtletí  2009  zpřístupněny  i  pověřeným 
auditním subjektům.  
 
Auditoři  Auditního  orgánu  se  rovněž  podíleli  na  přípravě  aplikace  legislativy  ES 
u jednotlivých  operačních  programů  pro  programové  období  2007  -  2013  a  současně  se 
účastnili  pracovních  skupin  zaměřených  na  ukončování  operačních  programů  a  projektů 
Fondu  soudržnosti  pro  programové  období  2004-2006  a  Monitorovacích  výborů  operačních 
programů pro programové období 2007 - 2013.  
 
 
25 
 

V únoru a březnu 2008 bylo Ministerstvem financí pro obě programová období poprvé 
vypracováno  v souladu  s požadavkem  finančního  nařízení  Rady  (ES)  č.  1605/2002 
v aktuálním  znění  a  prováděcího  nařízení  Komise  (ES)  č.  2342/2002  ve  znění  pozdějších 
předpisů tzv. roční  shrnutí,  které bylo  odesláno  Evropské komisi.  Roční  shrnutí  představuje 
kompletní  souhrn  dostupných  informací  ohledně  auditů  a  certifikací  za  rok  předcházející 
roku,  ve  kterém  se  zpráva  předkládá.  Zároveň  takovýto  souhrn  poskytuje  ujištění  získaná 
z auditů  a  certifikací.  Předmětná  shrnutí  za  Českou  republiku  byla  v Evropské  komisi 
vyhodnocena a akceptována. 
 
S ohledem  na  relevantní  nařízení  Evropských  společenství  a  metodické  pokyny 
Evropské komise byly náležitě vypracovány a do Evropské komise zaslány Roční zprávy za 
rok 2007 za oblast kontroly operačních programů pro programové období 2004 - 2006 a dále 
Výroční kontrolní zprávy včetně stanovisek za jednotlivé operační programy pro programové 
období 2007 - 2013.  
 
 
Evropská komise ověřuje existenci a řádné fungování řídících a kontrolních systémů 
na základě výročních kontrolních zpráv, informací Auditního orgánu a současně na podkladě 
vlastních auditů. 
 
V 1. pololetí 2008 pokračovaly za účasti Ministerstva financí auditní mise DG EMPL 
(tj.  Generální  ředitelství  pro  zaměstnanost,  sociální  věci  a  rovné  příležitosti)  zaměřené  na 
vybrané  projekty  Evropského  sociálního  fondu.    Dále  Ministerstvo  financí  obdrželo  zprávy 
z auditních  misí  DG  REGIO  (tj.  Generální  ředitelství  pro  regionální  politiku)  vykonaných 
u SROP a JPD 2 v březnu 2007 a u Fondu soudržnosti v prosinci 2007. 
 
V květnu  2008  se  uskutečnila  auditní  mise  DG  AGRI  (tj.  Generální  ředitelství  pro 
zemědělství)  k plnění  povinností  České  republiky  podle  článků  10  a  15  nařízení  Evropské 
komise (ES) č. 438/2001 při čerpání prostředků Evropské unie v rámci operačního programu 
Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.  
 
V září  2008  se  uskutečnila  další  auditní  mise  DG  REGIO.  První  část  auditu  byla 
zaměřena na činnost  odboru Ministerstva financí  – Auditní orgán,  s důrazem  na prověření, 
zda auditoři pracují v souladu s nařízeními Evropské komise. Druhá část mise byla zaměřena 
 
26 
 

na  Ministerstvo  životního  prostředí  –  projekt  Fondu  soudržnosti,  kde  si  auditoři  Evropské 
komise přímo na místě ověřovali poznatky získané na Ministerstvu financí.  
 
Samostatné a nezávislé kontroly vykonává ve své působnosti rovněž Evropský účetní 
dvůr.  V září  a  říjnu  2008  vykonal  auditní  misi  k operačnímu  programu  Rozvoj  venkova 
a multifunkční zemědělství, kdy auditovanými subjekty bylo Ministerstvo zemědělství - odbor 
Řídící  orgán  operačního  programu  Zemědělství,  odbor  Auditu  a  supervize,  Ministerstvo 
financí  -  odbor  Národní  fond  a  odbor  Auditní  orgán,  Státní  zemědělský  intervenční  fond  -
zainteresované odbory,  Regionální odbory a koneční uživatelé. 
 
VI.2   Hodnocení výsledků veřejnosprávních kontrol a auditů ostatních prostředků   
    ze zahraničí 
 
V roce  2008  byly  v minimálním  rozsahu    realizované  veřejnosprávní  kontroly 
hospodaření  s prostředky  poskytnutými  na  základě  uzavřených  mezinárodních  smluv 
z předstupního  nástroje  Phare.  Důvodem  bylo  nejenom  ukončení  čerpání  tohoto  druhu 
prostředků  konečnými  příjemci,  ale  i  provádění  závěrečných  auditů  z úrovně  Evropské 
komise,  respektive  Evropskou  komisí  najatými  auditními  společnostmi.  Tato  praxe  vedla 
k zabránění duplicit vykonávaných finančních kontrol a auditů.   
 
Na  kontrolní  činnosti  se  největší  měrou  podílelo  30  veřejnosprávních  kontrol 
uskutečněných  na  základě  rozhodnutí    Ministerstva  financí,  resp.  jeho  odborného  útvaru 
plnícího roli Národního kontrolního orgánu pro Phare za Českou republiku. Bylo prověřováno 
především  dodržování  stanovených  závazných  podmínek,  včetně  stanovené  výše  pro 
spolufinancování  či  dodržování  zásad  stanovených  pro  zadávání  veřejných  zakázek.  Tyto 
kontroly  realizované  finančními  ředitelstvími  na  úrovni  konečného  příjemce  poukázaly  na 
skutečnost, že u čerpání prostředků Phare se projevily dlouholeté zkušenosti. Při kontrolách, 
u kterých    bylo  prověřeno  hospodaření  s více  než  300  mil.  Kč,  nebyly  zjištěny    nedostatky 
závažného  charakteru,  o  nichž    by  musel  Národní  kontrolní  orgán  informovat  Evropskou 
komisi,  popř.  zabezpečit  jejich  řešení  ve  spolupráci  s OLAF.  Závěry  z veřejnosprávních 
kontrol  byly  průběžně  konzultovány  s příslušnými  útvary  Ministerstva  financí  plnícími  roli 
Národního schvalujícího úředníka a Národního koordinátora pomoci. 
 
 
27 
 

U  programu  Transition  Facility  byly  v roce  2008  rozhodující  především  kontroly 
nastavení systému v návaznosti na uzavřené mezinárodní smlouvy, ale i z úrovně Ministerstva 
financí vydané upřesňující pokyny. Při těchto veřejnosprávních kontrolách Národní kontrolní 
orgán  pro  Transition  Facility  neshledal  závažné  nedostatky,  kontroly  prokázaly  dodržování 
zásad  stanovených  metodikou  a  připravenost  implementačních  orgánů  na  zdárné  čerpání 
prostředků. 
Kontroly  v oblasti  Finančních  mechanismů  EHP/Norsko  realizované  z úrovně 
Národního  kontrolního  orgánu  pro  Finanční  mechanismy  EHP/Norsko  se  zaměřily  na 
prověření nastavení systému pro čerpání přidělených prostředků u dvou resortů.  
 
Významnou  aktivitou  v průběhu  roku  2008  bylo  10  finančních  auditů  u  příjemců 
prostředků  z projektů  uhrazených  z Finančních  mechanismů  EHP/Norsko.  U  těchto 
finančních  auditů  realizovaných  prostřednictvím  externí  auditorské  firmy  nebylo  shledáno 
podstatných závad. 
 
Na  regionální  úrovni  probíhaly  v roce  2008  finanční  kontroly  a  audity  projektů 
EHP/Norsko rovněž u územních samosprávných celků, a to ze strany kontrolních  a auditních 
orgánů  některých  krajských  úřadů  (Královéhradeckého,  Jihočeského  a  Olomouckého  kraje 
a kraje Vysočina). Celkem bylo zkontrolováno 65 subprojektů. 
 
V rámci  vykonaných  veřejnosprávních  kontrol  a  auditů  nebyly  u  kontrolovaných 
subjektů  zjištěny  nedostatky  neúčelového  použití  prostředků  finanční  pomoci  EHP/Norsko, 
nebylo  zjištěno  porušení  smluvních  podmínek  a  také  kontrola  ze  strany  poskytovatele  byla 
dostatečně  zajištěna.  Identifikovaná  drobná  zjištění  neohrožovala  implementaci  finančních 
prostředků  Finančního  mechanismu  EHP/Norsko  a  nezasahovala  do  řádného  fungování 
jednotlivých  orgánů  implementační  struktury.  Vedoucí  orgánů  veřejné  správy  akceptovali 
doporučení  z provedených  interních  auditů  a  nálezy  kontrolních  orgánů.  Ke  zjištěným 
nedostatkům  operativně  přijímali  opatření  k jejich  odstranění,  a  to  podle  jejich  charakteru 
a závažnosti. 
 
Koncem  roku  2008  byly  v rámci  zpracovávání  Metodiky  finančních  toků  a  kontroly 
pro  čerpání  prostředků  z Programu  švýcarsko-české  spolupráce  zahájeny  práce  související 
s nastavením kontrolního systému na jednotlivých úrovních implementace těchto prostředků, 
jejichž  faktické  čerpání  se  předpokládá  v následujících  letech.  Především  se  jednalo 
 
28 
 

o zabezpečení  jednotného  přístupu  k provádění  finančních  auditů  a  auditu  shody  a  jeho 
odsouhlasení vládou České republiky a následně švýcarskou stranou.  
 
Ministerstvo  vnitra  v souladu  s přijatou  metodikou  vykonává  u  příjemců  veřejné 
finanční  podpory,  poskytnuté  z prostředků  Evropského  uprchlického  fondu,  průběžnou 
veřejnosprávní kontrolu na místě, kterou je zkontrolován celý objem vyčerpaných prostředků 
veřejné  finanční  podpory  u  vybraných  projektů  a  následující  rok  pak    následnou 
veřejnosprávní  kontrolou  na  místě  je  zkontrolováno  čerpání  veřejné  finanční  podpory 
u vybraných  projektů  za  uplynulý  rok.  V průběhu  roku  2008  byli  následnou  veřejnosprávní 
kontrolou  zkontrolováni  příjemci    s poskytnutou  veřejnou  finanční  podporou  z Evropského 
uprchlického  fondu  v objemu  2,3  mil.  Kč  a  průběžnou  veřejnosprávní  kontrolou  v  rozsahu 
5,4 mil.  Kč.  Provedenými  veřejnosprávními  kontrolami  nebylo  zjištěno  porušení  obecně 
závazných  právních  předpisů  ani  smluvních  podmínek  stanovených  poskytovatelem  při 
hospodaření s prostředky účelové neinvestiční dotace. 
 
  
VI.3  Přehled nesrovnalostí postoupených Evropskému úřadu pro boj proti podvodům  
 
Mezi  povinnosti  České  republiky  patří  hlásit  orgánům  Evropských  společenství 
porušení ustanovení právních předpisů, které vedou nebo by mohly vést ke snížení nebo ztrátě 
veřejných prostředků spolufinancovaných z fondů Evropské unie, tzv. nesrovnalostí.  
 
Prostřednictvím Centrálního kontaktního bodu sítě AFCOS (Anti-Fraud Co-ordination 
Structure)  České  republiky  bylo  v roce  2008  Evropskému  úřadu  pro  boj  proti  podvodům 
OLAF  nahlášeno  formou  pravidelných  čtvrtletních  zpráv  o  nesrovnalostech  zjištěných 
v rámci  implementace  předstrukturálních  nástrojů  celkem  14  nesrovnalostí  v celkové  výši 
412 319 EUR. Všechny nesrovnalosti se týkaly programu Phare. 
 
Z celkového počtu zjištěných nesrovnalostí u předstrukturálních nástrojů bylo nejvíce 
nesrovnalostí  nahlášeno  Ministerstvem  práce  a  sociálních  věcí,  a  to  8  zjištění  ve  výši 
255 262 EUR. Dále byly Ministerstvem pro místní rozvoj nahlášeny 4 nesrovnalosti v rozsahu 
28 640 EUR a Ministerstvem průmyslu a obchodu 2 nesrovnalosti v objemu 128 417 EUR. 
 
 
29 
 

Nesrovnalosti zjištěné v rámci implementace strukturálních fondů a Fondu soudržnosti 
byly  kontaktními  body  sítě  AFCOS  na  příslušných  resortech  v roce  2008  nahlášeny 
Evropskému úřadu pro boj proti podvodům OLAF v celkovém počtu 87 nesrovnalostí ve  výši 
102 915 294 EUR, z čehož 85 nesrovnalostí v částce 27 584 634 EUR se týkalo strukturálních 
fondů a 2 nesrovnalosti v objemu 75 330 660 EUR Fondu soudržnosti. 
 
U strukturálních fondů bylo nejvíce nesrovnalostí nahlášeno Ministerstvem pro místní 
rozvoj,  a  to  46  nesrovnalostí  ve  výši  13 787 131  EUR.  Dále  bylo  Ministerstvem  práce 
a sociálních věcí nahlášeno 25 nesrovnalostí v objemu 615 336 EUR, Ministerstvem průmyslu 
a  obchodu  7  nesrovnalostí  v rozsahu  1 256 645  EUR  a  Ministerstvem  životního  prostředí 
7 nesrovnalostí  v  částce  11 925 522  EUR.    Obě  nesrovnalosti  u  Fondu  soudržnosti  byly 
nahlášeny Ministerstvem pro místní rozvoj. 
 
Nesrovnalosti nahlášené Evropskému úřadu pro boj proti podvodům OLAF v průběhu 
roku 2008 se týkaly zejména těchto typů zjištění: 
  porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, 
  porušení podmínek smlouvy, 
  porušení zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, 
  nedodržení podmínek výběrového řízení, 
  chybějící, neúplná nebo zfalšovaná dokumentace, 
  pokus o podvod. 
 
 
VII.  Centrální harmonizace systému finanční kontroly ve veřejné správě 
 
Na úseku harmonizace systému finančního řízení a kontroly se činnost  Ministerstva 
financí  zaměřila  na  revizi  a  aktualizaci  Manuálu  pro  audit  řídících  a  kontrolních  systémů 
operačních  programů  spolufinancovaných  v  programovém  období  let  2007  –  2013 
z Evropského  fondu  pro  regionální  rozvoj,  Evropského  sociálního  fondu,  Fondu  soudržnosti 
a Evropského rybářského fondu (dále „Manuál“). Do Manuálu byly promítnuty další návody, 
které  jsou  průběžně  vydávány  Evropskou  komisí.  Manuál  byl  současně  doplněn  o  tzv. 
Odborného průvodce procesem řízení rizik, kontrolami, audity systému a audity operací, který 
 
30 
 

byl jedním z výstupů technické asistence při twinningovém projektu „Posilování role veřejné 
vnitřní finanční kontroly v České republice“.  
 
V prvním  pololetí  2008  pokračovala  realizace  výcvikových  programů,  které  v úzké 
součinnosti 
s  
Ministerstvem 
financí 
realizovala 
poradenská 
organizace 
Ernst&Young&Advisory,  s.  r.  o.  Bylo  uspořádáno  devět  výcvikových  programů  formou 
školení a seminářů a deset  tréninků prováděných formou cvičných kontrol a auditů. V rámci 
výcvikových programů bylo v  různých aktivitách proškoleno celkem 211 pracovníků řídících 
orgánů,  zprostředkujících  subjektů,  certifikačního  orgánu,  auditního  orgánu  a pověřených 
auditních  subjektů.  Zásadním  výstupem  projektu  bylo  zpracování  „Odborného  průvodce 
procesem řízení rizik, kontrolami, audity systému a audity operací“, který slouží jako návod 
k praktické aplikaci centrálně vydaných metodických doporučení v Manuálu.  
 
 
V oblasti  vzdělávání  byl  Ministerstvem  financí  zpracován  dílčí  projekt,  který  je 
součástí rámcového projektu Ministerstva pro místní rozvoj „Systém vzdělávání zaměstnanců 
realizujících Národní strategický referenční rámec“. Cílem projektu je příprava vzdělávacích 
aktivit pro zaměstnance Auditního orgánu a Pověřených auditních subjektů. 
 
S účinností  od  1.  ledna  2008  přešly  do  působnosti  Ministerstva  financí  na  základě 
usnesení  vlády  č.  1010/2007,  o  změně  postavení  centrálního  kontaktního  bodu  systému 
AFCOS  (Anti-Fraud  Coordination  Structure)  v České  republice,  úkoly  související 
s postavením  centrálního  kontaktního  bodu  systému  AFCOS.    Vláda  současně  tímto 
usnesením  uložila  zpracovat  novou  Národní  strategii  na  ochranu  finančních  zájmů 
Evropských společenství.  
 
Národní  strategie  na  ochranu  finančních  zájmů  Evropských  společenství  byla 
zpracována  podle  zadání  vlády  a  usnesením  č.  535/2008  byla  schválena.  Cílem  Národní 
strategie je zabezpečit důslednou ochranu finančních zájmů Evropských společenství v České 
republice  požadovanou  článkem  280  Smlouvy  o  založení  Evropských  společenství  a  co 
nejefektivněji využít a ochránit finanční prostředky, které budou České republice poskytnuty 
z rozpočtu  Evropské  unie  v  programovém  období  2007  –  2013.  Vláda  současně  uložila 
ministru  financí  vypracovat  a  předložit  návrh  Akčního  plánu,  obsahujícího  postup  plnění 
 
31 
 

úkolů  jednotlivých  subjektů  zúčastněných  na  implementaci  finančních  prostředků 
z Evropských společenství zabezpečujících naplňování cílů této Strategie.   
 
Akční  plán  plnění  priorit  a  cílů  Národní  strategie  na  ochranu  finančních  zájmů 
Evropských  společenství  v  České  republice  byl  vládou  schválen  usnesením  č.  1275/2008. 
Účelem  Akčního  plánu  je  prostřednictvím  konkrétních  úkolů  zajistit  hlavní  cíl  Národní 
strategie,  zejména  přijmout  taková  opatření,  která  zajistí  finančním  zájmům  Evropských 
společenství stejnou ochranu, jakou poskytuje Česká republika vlastním finančním zdrojům. 
Přijaté  konkrétní  úkoly  jsou  zaměřeny  především  na  strategicky  provázaný  a  koordinovaný 
přístup zainteresovaných subjektů k odstraňování slabých míst stávajícího vnitřního řídícího 
a kontrolního  systému,  na  jeho  další  rozvíjení  v souladu  s požadavky  mezinárodní  dobré 
praxe  a  začleňování  specifických  prvků  a  postupů  v  oblasti  prevence  a  odhalování  vzniku 
nesrovnalostí,  podvodů,  úplatkářství  nebo  jakékoliv  jiné  nedovolené  činnosti.  Důraz  je 
položen též na otázky hospodárnosti a efektivnosti fungování vnitřního řídícího a kontrolního 
systému ve veřejné správě České republiky a zjednodušení regulace na společných zásadách. 
Nejvýznamnějšími  úkoly  vyplývajícími  z  Akčního  plánu  jsou  vypracování  návrhu  nového 
zákona,  který  nahradí  stávající  zákon  o finanční  kontrole  ve  veřejné  správě,  zajištění 
jednotného přístupu k podávání ujištění o přiměřenosti a funkčnosti systému vnitřního řízení 
a kontroly ze strany veřejných subjektů a  posílení nezávislosti interního auditu. 
 
Z pozice  Centrálního  kontaktního  bodu  AFCOS  se  zástupci  Ministerstva  financí 
aktivně účastnili na činnosti  pracovní skupiny D08 - pro boj proti podvodům Rady Evropské 
unie.  Práce  obnášely  zejména  zpracovávání  rámcových  pozic  a  instrukcí  k agendě  ochrany 
finančních  zájmů  České  republiky  a  Evropské  unie,  konkrétně  v rámci  přípravy  revize 
nařízení  ES/EU  o vyšetřování  prováděné  Evropským  úřadem  pro  boj  proti  podvodům  a  ve 
spolupráci s Českou národní bankou revize nařízení o nutných opatřeních pro ochranu eura 
před paděláním.  
 
Koncem roku 2008 byly zahájeny práce na zpracování nového zákona, který nahradí 
stávající  zákon  č.  320/2001  Sb.,  o  finanční  kontrole.  Nová  právní  úprava  v souladu  se 
zadáním  vlády  musí  vytvořit  předpoklady  pro  zjednodušení  regulativního  rámce,  vytvoření 
jednotného  režimu  ochrany  veřejných  prostředků,  odstranění  duplicit  a  nejednotností 
v kontrolních  aktivitách  vykonávaných  různými  subjekty  a  jasné  oddělení  systému 
 
32 
 

finančního  řízení  a  kontroly,  systému  auditu  a  systému  centrální  harmonizace  ve  veřejné 
správě České republiky. 
 
Připomínky  krajských  úřadů  a  Ministerstva  vnitra,  uvedené  v jejich  zprávách 
o výsledcích finančních kontrol za rok 2008, k systému zpravodajství o výsledcích finančních 
kontrol  budou  využity  při  přípravě  prováděcích  vyhlášek  k novému  zákonu,  které  nahradí 
stávající  vyhlášku  č.  416/2004  Sb.,  kterou  se  provádí  zákon  č.  320/2001  Sb.,  o  finanční 
kontrole. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
33 
 

Příloha č. 1a 
 
Přehled o počtu výkonných interních auditorů a o vykonaných auditech ve státní správě 
v roce 2008 
 
 
 
Počet schválených 
Skutečný stav 
Počet vykonaných 
Počet upozornění na  
 
pracovních míst 
výkonných 
auditů 
nepřijetí příslušných 
Správce 
výkonných auditorů  interních auditorů 
opatření auditovanou 
rozpočtové 
útvarů IA 
osobou 
kapitoly 
Správce  Správce  Správce  Správce 
Správce  Správce 
Správce 
Správce 
kapitoly 
kapitoly 
kapitoly  kapitoly 
kapitoly 
kapitoly 
kapitoly 
kapitoly 
vč. 
vč. 
vč. 
vč. 
zřízených 
zřízených 
zřízených 
zřízených 
organizací 
organizací 
organizací 
organizací 
Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
 
 
zahraničí 








Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
 
 
obrany 
20 
22 
19 
23 
11 
20 


Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
 
 
financí 

24 

27 
23 
116 


Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
 
 
práce  
 
 
 
 
 
 
 
 
a sociálních věcí 
10 
73 
10 
72 

238 

13 
Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
 
 
vnitra 

39 

37 
16 
126 


Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
 
 
životního 
 
 
 
 
 
 
 
 
prostředí 
11 
25 
11 
24 
11 
194 


Ministerstvo pro 
 
 
 
 
 
 
 
 
místní rozvoj 





13 


Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
 
 
průmyslu  
 
 
 
 
 
 
 
 
a obchodu 

19 

17 
12 
133 


Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
 
 
dopravy 
14 
24 
14 
23 

46 


Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
 
 
zemědělství 

30 

27 
18 
92 


Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
 
 
školství, 
 
 
 
 
 
 
 
 
mládeže  
 
 
 
 
 
 
 
 
a tělovýchovy 

43 

43 
15 
205 


Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
 
 
kultury 

34 

33 

258 


Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
 
 
zdravotnictví 

73 

71 

556 


Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
 
 
spravedlnosti 





23 


 
 
 
 
 
 
 
 
 
Úřad vlády 








Kancelář 
 
 
 
 
 
 
 
 
presidenta 
 
 
 
 
 
 
 
 
republiky 








Poslanecká 
 
 
 
 
 
 
 
 
sněmovna 








 
 
 
 
 
 
 
 
 
Senát 




12 
12 


 
 
34 
 

Bezpečnostní 
 
 
 
 
 
 
 
 
informační 
 
 
 
 
 
 
 
 
služba 








Národní 
 
 
 
 
 
 
 
 
bezpečnostní 
 
 
 
 
 
 
 
 
úřad 








Kancelář 
 
 
 
 
 
 
 
 
veřejného 
 
 
 
 
 
 
 
 
ochránce práv 








Grantová 
 
 
 
 
 
 
 
 
agentura ČR 








Český 
 
 
 
 
 
 
 
 
telekomunikační 
 
 
 
 
 
 
 
 
úřad 




10 
10 


Úřad  
 
 
 
 
 
 
 
 
pro ochranu 
 
 
 
 
 
 
 
 
osobních údajů 








Úřad 
 
 
 
 
 
 
 
 
průmyslového 
 
 
 
 
 
 
 
 
vlastnictví 








Český 
 
 
 
 
 
 
 
 
statistický úřad 








Český úřad 
 
 
 
 
 
 
 
 
zeměměřický  
 
 
 
 
 
 
 
 
a katastrální 

16 

16 

105 


Český báňský 
 
 
 
 
 
 
 
 
úřad 






11 
11 
Energetický 
 
 
 
 
 
 
 
 
regulační úřad 




13 
13 


Úřad  
 
 
 
 
 
 
 
 
pro ochranu 
 
 
 
 
 
 
 
 
hospodářské 
 
 
 
 
 
 
 
 
soutěže 








 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ústavní soud 








Akademie věd 
 
 
 
 
 
 
 
 
ČR 








Rada  
 
 
 
 
 
 
 
 
pro rozhlasové  
 
 
 
 
 
 
 
 
a televizní 
 
 
 
 
 
 
 
 
vysílání 








Správa státních 
 
 
 
 
 
 
 
 
hmotných 
 
 
 
 
 
 
 
 
rezerv 








Státní úřad  
 
 
 
 
 
 
 
 
pro jadernou 
 
 
 
 
 
 
 
 
bezpečnost 




14 
14 


Ústav  
 
 
 
 
 
 
 
 
pro studium 
 
 
 
 
 
 
 
 
totalitních 
 
 
 
 
 
 
 
 
režimů 








 
 
 
 
 
 
35 
 

Příloha č. 1b 
 
Přehled o počtu výkonných interních auditorů a o vykonaných auditech v působnosti 
územních samosprávných celků v roce 2008 
 
 
 
Počet schválených 
Skutečný stav 
Počet vykonaných 
Počet upozornění na  
 
pracovních míst 
výkonných interních 
auditů 
nepřijetí příslušných 
 
výkonných auditorů 
auditorů 
opatření auditovanou 
 
útvarů IA 
osobou 
 
Krajský 
Krajský 
Krajský 
Krajský 
Krajský 
Krajský 
Krajský 
Krajský 
Územní 
úřad, 
úřad, 
úřad, 
úřad, 
úřad, 
úřad, 
úřad, 
úřad, 
samosprávný 
Magistrát  Magistrát  Magistrát  Magistrát  Magistrát  Magistrát  Magistrát  Magistrát 
celek 
hl. m. 
hl. m. 
hl. m. 
hl. m. 
hl. m. 
hl. m. 
hl. m. 
hl. m. 
Praha 
Praha,obce, 
Praha 
Praha,obce, 
Praha 
Praha,obce, 
Praha 
Praha,obce, 
městské 
městské 
městské 
městské 
části vč. 
části vč. 
části vč. 
části vč. 
zřízených 
zřízených 
zřízených 
zřízených 
organizací 
organizací 
organizací 
organizací 
Hlavní město 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Praha 

61 

61 
19 
343 


Jihočeský  
 
 
 
 
 
 
 
 
kraj 

20 

20 

71 


Jihomoravský  
 
 
 
 
 
 
 
 
kraj 

76 

76 
17 
542 


Karlovarský  
 
 
 
 
 
 
 
 
kraj 

16 

15 
10 
41 


 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vysočina 

12 

14 

69 


Královéhradecký 
 
 
 
 
 
 
 
 
kraj 

17 

16 

69 


Liberecký  
 
 
 
 
 
 
 
 
kraj 



11 

33 


Moravskoslezský 
 
 
 
 
 
 
 
 
kraj 

46 

44 

232 


Olomoucký  
 
 
 
 
 
 
 
 
kraj 

20 

19 
10 
72 

11 
Pardubický  
 
 
 
 
 
 
 
 
kraj 

11 

10 

309 


Plzeňský 
 
 
 
 
 
 
 
 
kraj 

28 

26 

211 


Středočeský  
 
 
 
 
 
 
 
 
kraj 

23 

24 

78 


Ústecký  
 
 
 
 
 
 
 
 
kraj 

25 

25 

165 


Zlínský  
 
 
 
 
 
 
 
 
kraj 

20 

19 

73 


 
 
 
 
 
 
 
36 
 

Příloha č. 1c 
 
Přehled o počtu výkonných interních auditorů a o vykonaných auditech v působnosti 
regionálních rad regionů soudržnosti v roce 2008 
 
 
 
 
 
 
Počet upozornění 
Regionální rada 
Počet schválených 
Skutečný stav 
Počet vykonaných 
na  nepřijetí 
regionů soudržnosti 
pracovních míst 
výkonných 
auditů 
příslušných 
výkonných 
interních auditorů 
opatření 
auditorů útvarů IA 
auditovanou 
osobou 
 
 
 
 
 
Jihovýchod 




 
 
 
 
 
Jihozápad 




 
 
 
 
 
Moravskoslezsko 




 
 
 
 
 
Severovýchod 




 
 
 
 
 
Severozápad 




 
 
 
 
 
Střední Čechy 




 
 
 
 
 
Střední Morava 




 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
37 
 

Příloha č. 2a 
 
Výsledky veřejnosprávních kontrol provedených správci rozpočtových kapitol 
a organizacemi v jejich působnosti v roce 2008 
 
 
 
 
Počet 
Rozsah 
 
 
 
oznámení 
zjištění 

 
 
 
podezření na  porušení 
 
 
 
spáchání 
rozpočtové 
 
Prověřený objem 
Prověřený objem 
trestného 
kázně 
 
veřejných příjmů v tis. Kč  veřejných výdajů v tis. Kč  činu předané  předané 
Správce 
státnímu 
příslušnému 
rozpočtové 
zastupitelství  správci daně 
kapitoly 
v tis. Kč 
Správce 
Správce 
Správce 
Správce 
Správce 
Správce 
kapitoly 
kapitoly vč. 
kapitoly 
kapitoly vč.  kapitoly  vč.  kapitoly  vč. 
zřízených 
zřízených 
zřízených 
zřízených 
organizací 
organizací  organizací 
organizací 
Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
zahraničí 
118 401 
118 401 
24 913  
24 913 


Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
obrany 
36 837 
36 837 
39 329  
39 329 


Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
financí 
1 792 098 
17 235 756 
11 060 051 
23 507 902 

737 812 
Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
práce  
 
 
 
 
 
 
a sociálních věcí 
29 832 
31 990 
1 332 212 
2 180 147 

78 943 
Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
vnitra 
127 294 
127 294 
507 535 
510 852 

6 279 
Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
životního 
 
 
 
 
 
 
prostředí 


493 168 
493 168 


Ministerstvo pro 
 
 
 
 
 
 
místní rozvoj 
10 974 
10 974 
683 984 
683 984 

4 793 
Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
průmyslu  
 
 
 
 
 
 
a obchodu 

2 274 744 
8 258 859 
9 048 859 

27 827 
Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
dopravy 
5 250 
5 250 
1 806 047 
6 427 902 

822 
Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
zemědělství 
661 321 
747 321 
1 507 169 
2 773 859 

4 107 
Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
školství, 
 
 
 
 
 
 
mládeže  
 
 
 
 
 
 
a tělovýchovy 
8 702 004 
12 940 363 
1 313 700 
5 262 440 

7 345 
Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
kultury 
1 375 548 
1 613 099 
1 345 688 
1 620 188 

2 639 
Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
zdravotnictví 
4 923 807 
4 923 807 
4 923 807 
4 923 807 

628 
Ministerstvo 
 
 
 
 
 
 
spravedlnosti 

628 616 
1 184 858 
7 435 265 

3 054 
Kancelář 
 
 
 
 
 
 
presidenta 
 
 
 
 
 
 
republiky 
455 187 
455 187 
498 624 
498 624 


 
 
 
 
 
 
 
Úřad vlády 
8 364 
8 364 
8 364 
8 364 


Grantová 
 
 
 
 
 
 
agentura ČR 


45 450 
45 450 

149 
 
38 
 

Český úřad 
 
 
 
 
 
 
zeměměřický  
 
 
 
 
 
 
a katastrální 
19 509 
19 509 
379 531 
379 531 

1 271 
Český báňský 
 
 
 
 
 
 
úřad 
748 
748 
5 800 
5 800 


Akademie věd 
 
 
 
 
 
 
ČR 
440 591 
440 591 
679 215 
679 215 


Ústav  
 
 
 
 
 
 
pro studium 
 
 
 
 
 
 
totalitních 
 
 
 
 
 
 
režimů 


5 623 
5  623 


 
Ostatní správci rozpočtových kapitol veřejnosprávní kontroly nevykonávali. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
39 
 

Příloha č. 2b 
 
Výsledky veřejnosprávních kontrol provedených územními samosprávnými celky v roce 
2008 
 
 
 
 
Počet 
Rozsah 
 
 
 
oznámení 
zjištění 

 
 
 
podezření  na  porušení 
 
 
 
spáchání 
rozpočtové 
 
Prověřený objem 
Prověřený objem 
trestného 
kázně 
 
veřejných příjmů v tis. 
veřejných výdajů v tis.  činu  předané  předané 
Územní 
Kč 
Kč 
státnímu 
příslušnému 
samosprávný 
zastupitelství  správci  daně 
celek 
v tis. Kč 
 
Krajský 
 
Krajský 
Krajský 
Krajský 
Krajský 
úřad, 
Krajský 
úřad, 
úřad, 
úřad, 
úřad, 
Magistrát 
úřad, 
Magistrát  Magistrát  hl.  Magistrát  hl. 
Magistrát 
hl. m. 
Magistrát 
hl. m. 
m. 
Praha,  m. 
Praha, 
hl. m. 
Praha,obce, 
hl. m. 
Praha,obce,  obce, 
obce,  městské 
Praha 
městské 
Praha 
městské 
městské části  části  
části  
části  
Hlavní město 
 
 
 
 
 
 
 Praha 
937 247 
2 848 169 
1 384 914 
3 363 025 


Jihočeský  
 
 
 
 
 
 
kraj 
275 805 
2 359 526 
253 796 
2 345 539 


Jihomoravský 
 
 
 
 
 
 
kraj 
16 710 
4 506 688 
72 016 
6 205 523 


Karlovarský  
 
 
 
 
 
 
kraj 
47 239 
495 878 
512 841 
1 612 125 


 
 
 
 
 
 
 
Vysočina 
162 123 
1 587 008 
197 898 
1 559 435 


Královéhradecký 
 
 
 
 
 
 
kraj 
520 726 
2 728 903 
847 363 
3 151 270 


Liberecký  
 
 
 
 
 
 
kraj 
1 972 000 
3 560 119 
2 133 400 
3 670 284 


Moravskoslezský 
 
 
 
 
 
 
kraj 
1 193 045 
7 808 738 
658 917 
6 298 561 


Olomoucký  
 
 
 
 
 
 
kraj 
763 627 
3 647 471 
1 798 431 
4 673 373 


Pardubický  
 
 
 
 
 
 
kraj 
112 292 
1 539 634 
126 242 
1 561 800 


Plzeňský 
 
 
 
 
 
 
kraj 
1 053 674 
4 574 022 
1 072 511 
5 130 517 


Středočeský  
 
 
 
 
 
 
kraj 
409 956 
5 842 381 
448 024 
5 889 003 


Ústecký  
 
 
 
 
 
 
kraj 
254 670 
2 154 317 
111 192 
2 025 428 


Zlínský  
 
 
 
 
 
 
kraj 
680 000 
2 669 119 
650 000 
2 642 838 


 
 
40