III.
MINISTERSTVO FINANCÍ
Č. j.: 17/18 763/2009
ZPRÁVA
o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě
za rok 2008
Duben 2009
O B S A H
Strana
Souhrnné zhodnocení základních trendů finanční kontroly
v roce 2008 3
I.
Úvod 5
II.
Hodnocení výsledků interního auditu ve veřejné správě 6
III.
Hodnocení výsledků finančního řízení a kontroly a účinnosti
vnitřního kontrolního systému ve veřejné správě 11
IV.
Hodnocení výsledků veřejnosprávních kontrol hospodaření
s veřejnými prostředky 15
V. Přehled závažných zjištění z vykonaných finančních kontrol 20
VI.
Hodnocení výsledků veřejnosprávních kontrol a auditů
finančních prostředků ze zahraničí 22
VII.
Centrální harmonizace systému finanční kontroly
ve veřejné správě 30
Přílohy č. 1, 2 34
2
Souhrnné zhodnocení základních trendů finanční kontroly v roce 2008
Zpráva o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě za rok 2008 předložená,
podle ustanovení § 22 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje hodnocení jednotlivých
součástí systémů finanční kontroly. Zpráva zobecňuje poznatky z ročních zpráv, které
předložili Ministerstvu financí správci kapitol státního rozpočtu, kraje, hlavní město Praha
a regionální rady regionů soudržnosti.
Předložená zpráva potvrzuje, že v roce 2008 nedošlo k podstatnějším pozitivním
změnám v základních trendech finanční kontroly zaznamenaných v předchozích letech.
Zjištěny byly nedostatky v nastavení, fungování a u některých organizací i v účinnosti služby
interního auditu. Slabým článkem systému finanční kontroly zůstává finanční řízení
a kontrola v působnosti řídících a výkonných struktur zejména v organizacích zřízených
orgány státní správy, kraji, hlavním městem Praha a v obcích a u jimi zřízených
příspěvkových organizacích. Ve svém důsledku tak nedoznala podstatnějších změn ani úroveň
vnitřního kontrolního systému při vytváření podmínek pro hospodárný, efektivní a účelný
výkon veřejné správy.
Poznatky z vnitřního kontrolního systému a z provedených veřejnosprávních kontrol
neukazují na zlepšení celkové situace v hospodaření s veřejnými prostředky s tím, že nadále
přetrvávají dlouhodobé nedostatky při provádění finančních a majetkových operací. Zjištěné
nedostatky se v roce 2008 týkaly zejména :
porušování ustanovení zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zákona
č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a vyhlášky
Ministerstva financí č. 560/2006 Sb., o účasti rozpočtů na financování programů
reprodukce majetku,
obcházení zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, resp. zákona č. 137/2006
Sb., o veřejných zakázkách,
3
nedodržování zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a navazujících vyhlášek,
porušení právních předpisů, které vedlo nebo by mohlo vést ke snížení nebo ztrátě
veřejných rozpočtů při čerpání prostředků Evropské unie u programu Phare,
strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro programové období let 2004 – 2006
a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům byly nahlášeny nesrovnalosti v rozsahu
více než 103 mil. EUR,
nárůstu podezření na spáchání trestného činu při provádění finančních a majetkových
operací a zneužívání dávek státní sociální podpory.
Na základě doporučení k odstranění zjištění z vykonaných auditů a navržených
opatření k nápravě z provedených veřejnosprávních kontrol byla auditovanými subjekty
a kontrolovanými osobami přijata odpovídající opatření k nápravě.
V té souvislosti a s přihlédnutím ke skutečnosti, že vláda České republiky usnesením
č. 1275/2008 uložila zpracování nového zákona, který nahradí stávající zákon
č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, se nenavrhují žádné úkoly k posílení úrovně a účinnosti
systému finanční kontroly.
4
I. Úvod
Zpráva o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě za rok 2008 (dále jen
„Zpráva“) se předkládá podle ustanovení § 22 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve
veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších
předpisů, které ukládá Ministerstvu financí předkládat každoročně zprávu vládě České
republiky.
Zpráva je koncipována tak, aby souhrnně charakterizovala základní relevantní
poznatky z výsledků finančních kontrol a ujištění o fungování a přiměřenosti vnitřního
kontrolního systému. Zahrnuje hodnocení jednotlivých součástí finanční kontroly tvořených
vnitřním kontrolním systémem (interní audit a řídící kontrola), systémem veřejnosprávní
kontroly a finanční kontrolou podle mezinárodních smluv. Vyhodnocuje fungování
kontrolních mechanizmů a výsledků veřejnosprávních kontrol a auditů u strukturálních fondů
a Fondu soudržnosti, předstrukturálních fondů a ostatních fondů. Součástí Zprávy je
i zhodnocení výsledků centrální harmonizace systému finanční kontroly a přehled kontrolních
zjištění z finančních kontrol předaných příslušným orgánům k dalšímu řízení.
Zpráva se nezabývá hodnocením výsledků veřejnosprávních kontrol a auditů
hospodaření s finančními prostředky operačních programů spolufinancovaných
v programovém období let 2007 až 2013 z evropských fondů, a to vzhledem k odlišnostem
obsahu, k formě a termínům pro zpravodajství stanoveným v přímo použitelných předpisech
a nařízeních Evropských společenství na nové programové období.
Předložená Zpráva završuje ucelený systém zpravodajství o výsledcích finančních
kontrol ve veřejné správě podle vyhlášky č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon
č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. V rámci systému zpravodajství o výsledcích finančních
kontrol provedlo zhodnocení a zpracovalo své roční zprávy 11 309 organizací veřejné správy,
z toho 690 organizací státní správy, 10 612 organizací v územní samosprávě a 7 regionálních
rad regionů soudržnosti.
Zpráva je zpracována tak, že zobecňuje poznatky správců kapitol státního rozpočtu,
krajů a hlavního města Prahy a regionálních rad regionů soudržnosti uvedené v jejich ročních
5
zprávách, které hodnotí výsledky finančních kontrol jak v ústředních orgánech státní správy,
krajských úřadech a Magistrátu hlavního města Prahy, tak i v jimi zřízených organizacích.
Roční zprávy krajů a hlavního města Prahy zahrnují též poznatky ze zpráv o výsledcích
finančních kontrol předložených městskými částmi, městysi, obcemi a jimi zřízenými
organizacemi.
Ve Zprávě byly využity i zkušenosti Ministerstva financí z výkonu centrální
harmonizace a koordinace finanční kontroly ve veřejné správě a z provedených
veřejnosprávních kontrol a auditů v orgánech a organizacích veřejné správy.
II. Hodnocení výsledků interního auditu ve veřejné správě
Činnost interního auditu ve veřejné správě se v roce 2008 zaměřila na nezávislé
a objektivní přezkoumání a vyhodnocení operací, na ujištění o přiměřenosti a účinnosti
vnitřního kontrolního systému, dodržování právních a vnitřních předpisů, poskytování
spolehlivých finančních a provozních informací a na řízení rizik v organizacích veřejné
správy. Prověřovány byly systémy hospodaření s majetkem, jeho pořizováním, oceňováním,
inventarizací a nakládáním, systémy zadávání veřejných zakázek, řízení kvality, zobrazování
údajů v účetnictví a systémy oběhu účetních dokladů, ochrana osobních údajů, aktualizace
a dodržování vnitřních předpisů a hospodárné, efektivní a účelné využívání finančních
prostředků a ostatních zdrojů. Posuzována byla i aktualizace interních norem řízení
v návaznosti na změnu právních předpisů a plnění doporučení k odstranění zjištěných
nedostatků z vykonaných auditů v předchozích letech.
Důležitou součástí činností interního auditu bylo provádění konzultačních,
poradenských a metodických aktivit. Interní audit se podílel na přípravě právních a vnitřních
předpisů, poskytoval konzultace organizacím a obcím v oblasti finančního řízení, vnitřního
kontrolního systému, hospodaření s majetkem státu i zpravodajství o výsledcích finančních
kontrol.
Zaměření činnosti interního auditu bylo konkretizováno v plánech interního auditu na
rok 2008, které byly zpracovány na základě střednědobých plánů auditů s přihlédnutím
6
k cílům orgánů veřejné správy a k objektivnímu hodnocení a analýze rizik. Roční plány byly
schváleny vedoucími orgánů veřejné správy.
Celkem bylo v roce 2008 ve veřejné správě provedeno 4 654 auditů (ve státní správě
2 330 auditů, v územní samosprávě 2308 auditů a v regionálních radách regionů soudržnosti
16 auditů). Meziročně došlo k poklesu provedených auditů o 6,1 %, a to jak ve státní správě
(pokles o 3,4 %), tak i v územní samosprávě (pokles o 9,9 %). Rozhodující část
z provedených auditů tvořily audity zařazené do ročních plánů. Podíl operativně zařazených
auditů se meziročně snížil a v roce 2008 dosáhl jen 12,7% podíl z celkového počtu
provedených auditů ve veřejné správě, ve státní správě 12,7% podíl a v územní samosprávě
12,5% podíl. Příznivý vývoj tohoto ukazatele potvrzuje odpovědný přístup vedoucích útvarů
interního auditu k přípravě ročního plánu a současně ukazuje na jejich nezávislost při
provádění auditních činností.
Podle typů auditů z celkového počtu provedených auditů v roce 2008 ve veřejné
správě tvořily finanční audity 32,9% podíl, audity systémů 28,2% podíl, audity výkonů 17,7%
podíl a jinak zařazené audity tvořily 21,2% podíl. Oproti předchozímu roku došlo k mírnému
nárůstu jinak zařazených auditů, které zahrnují převážně kombinaci auditu finančního,
systému a výkonu. Ve státní správě tvořily rozhodující podíl audity systémů (29,2 %),
finanční audity (28,6 %), jinak zařazené audity (25,9 %) a audity výkonů s 16,3% podílem.
V územní samosprávě představovaly finanční audity 37,0% podíl, audity systému
26,7% podíl, audity výkonů 19,1% podíl a jinak zařazené audity 17,2% podíl. Regionální rady
regionů soudržnosti se s výjimkou 1 auditu zaměřily na provádění auditů systémů.
V průběhu auditu byla řada zjištěných nedostatků, převážně operativního charakteru,
po vzájemné konzultaci dořešena. U zjištěných nedostatků systémového charakteru, nebo
nedostatků, jejichž řešení si vyžádalo delší časové období nebo úpravu interních předpisů,
byla navržena a předložena doporučení k jejich odstranění jako součást Zpráv o zjištěních
z vykonaných auditů. Navržená doporučení k odstranění zjištěných nedostatků se týkala:
zlepšení vnitřního kontrolního systému a zvýšení účinnosti a efektivnosti kontrolních
činností a nastavení kontrolních mechanizmů finančního řízení zajišťované
v působnosti řídících a výkonných struktur,
zpřesnění vymezení kritérií pro posuzování hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti při
hospodaření s finančními prostředky,
7
aktualizace vnitřních předpisů nebo jejich doplnění,
zkvalitnění provozních a řídících činností,
posílení transparentnosti při hodnocení veřejných zakázek,
posílení bezpečnosti a výkonnosti informačních systémů,
novelizace vnitřních směrnic pro vedení účetnictví.
Zprávy o zjištěních z vykonaných auditů včetně doporučení k odstranění zjištěných
nedostatků byly předloženy auditovaným subjektům. Doporučení byla auditovanými subjekty
v převážné míře odsouhlasena a byla přijata opatření k nápravě. Pracovníci auditovaných
útvarů nepřijali opatření k nápravě pouze v 58 případech, z toho ve státní správě
v 32 případech a v územní samosprávě ve 26 případech. Na tyto skutečnosti byli upozorněni
vedoucí orgánů veřejné správy.
Činnost interního auditu zajišťují samostatné útvary nebo zvlášť pověření zaměstnanci
funkčně nezávislí, organizačně oddělení od řídících a výkonných struktur, kteří jsou za svoji
činnost odpovědní vedoucím orgánů veřejné správy. V roce 2008 působilo ve veřejné správě
celkem 561 útvarů interního auditu nebo zvlášť pověřených zaměstnanců. Meziročně se počet
útvarů interního auditu (pověřených pracovníků) snížil o 14 jednotek při diferencovaném
vývoji ve státní správě a územní samosprávě. Ve státní správě působilo 290 útvarů interního
auditu nebo pověřených zaměstnanců při meziročním nárůstu o 7 jednotek, zatímco ve
veřejné správě došlo k poklesu počtu útvarů interního auditu (pověřených pracovníků)
o 23 jednotek a koncem roku 2008 vykonávalo činnost 264 těchto útvarů (pověřených
pracovníků).
Ve státní správě byly útvary zřízeny u všech správců kapitol státního rozpočtu
s výjimkou Ústavu pro studium totalitních režimů, u kterého se v roce 2008 nepodařilo řádný
výkon interního auditu zajistit. Služba interního auditu byla zabezpečena zhruba u 38 %
účetních jednotek státní správy. V územní samosprávě byly útvary interního auditu na všech
krajských úřadech, na Magistrátu hlavního města Prahy a ve vybraných městských částech
a obcích. Většina obcí však nahrazuje funkci útvaru interního auditu jinými opatřeními.
V organizacích veřejné správy s malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik je
funkce interního auditu nahrazena výkonem veřejnosprávních kontrol.
8
Pro zkvalitnění výkonu interního auditu byly v průběhu roku 2008 zpřesněny vnitřní
předpisy o interním auditu, pracovní postupy a manuály. Vytvořena byla interní pravidla pro
vedení auditorského spisu, pro prezentace závěrů z interního auditu a pro provádění
hodnocení kvality. Řada útvarů interního auditu, v souladu s Mezinárodními standardy pro
profesní praxi interního auditu (standard 1312), prošla v roce 2008 externím hodnocením
kvality, např. na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, krajských úřadech
Středočeského a Olomouckého kraje.
Zhodnocení organizačního uspořádání služby interního auditu ukazuje, že slabé
stránky zaznamenané v předchozích letech zesílily a to zejména v těchto směrech:
projevuje se dlouhodobější tendence k rušení útvarů interního auditu nebo zvlášť
pověřených zaměstnanců u obcí a příspěvkových organizací územních samosprávných
celků,
proces zakládání útvarů interního auditu nebo zvlášť pověřených zaměstnanců
postupuje pomalu v organizacích státní správy, u kterých je zřizovatel (např.
Ministerstvo spravedlnosti) přesvědčen o jejich potřebě, což je zdůvodňováno
omezenými možnostmi systemizace zaměstnanců i problémy v získávání kvalitních
auditorů,
pokračovala tendence k začleňování interního auditu do útvarů společně s výkonem
veřejnosprávních a dalších kontrol, vyřizováním petic a stížností, což negativně
ovlivnilo úroveň řízení interního auditu, jeho nezávislost, kapacitní možnosti i kvalitu
prováděné auditní činnosti,
v plném rozsahu není zajištěn výkon veřejnosprávních kontrol, které u organizací
s malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik nahrazují výkon funkce
interního auditu, např. v resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Není
tak zajištěno prověření účinnosti vnitřního kontrolního systému, jak stanoví zákon
č. 320/2001 Sb.,
rozšiřuje se zajišťování služeb interního auditu externím zaměstnancem na částečný
pracovní úvazek nebo nákupem služeb externích auditorů, což se projevuje v úrovni
a kvalitě výkonu interního auditu, který je v některých případech zaměřený pouze na
zpracování roční zprávy o výsledcích finančních kontrol.
9
Službu interního auditu zajišťovalo ve veřejné správě 880 auditorů, z toho ve státní
správě působilo 488 auditorů, v územní samosprávě 380 auditorů a v regionálních radách
regionů soudržnosti bylo 12 auditorů. Oproti předchozímu roku se počet auditorů ve státní
správě zvýšil o 27 auditorů. Územní samosprávné celky plánovaly pro rok 2008 pokles počtu
interních auditorů proti skutečnosti předchozího roku s tím, že plánované počty nebyly
splněny a meziročně se snížil počet interních auditorů o 20 zaměstnanců. Přehled o počtu
výkonných interních auditorů a o provedených interních auditech podle správců kapitol
státního rozpočtu, krajů a hlavního města Prahy a regionálních rad regionů soudržnosti je
uveden v přílohách č. 1a až 1c.
Zaměstnanci útvaru interního auditu si průběžně zvyšovali znalosti, odborné
dovednosti a svoji profesní kvalifikaci. Zúčastňovali se kurzů, seminářů a konferencí
pořádaných Českým institutem interních auditorů a dalšími vzdělávacími institucemi. Širšímu
využívání vzdělávacích akcí však postupně začíná bránit zvyšování cen a konferenčních
poplatků za absolvování vzdělávacích aktivit a konferencí.
V průběhu roku 2008 Ministerstvo financí v souladu s ustanovením § 7 zákona
č. 320/2001 Sb.,o finanční kontrole uskutečnilo celkem 21 metodických a konzultačních
jednání ve vybraných ústředních orgánech státní správy (kromě ministerstev).
Smyslem jednání bylo získat přehled o tom, jak jsou v útvarech interního auditu
ústředních orgánů státní správy v praxi využívány doporučené metodické pokyny
Ministerstva financí pro výkon interního auditu a zda jsou útvary interního auditu řízeny na
základě dokumentů, odpovídajících nejlepší praxi v této oblasti.
Podstatnou částí těchto jednání bylo vyhodnocení dotazníku pro službu interního
auditu. Z výsledků jednání mimo jiné vyplynulo:
organizační začlenění útvaru interního auditu není v souladu se zákonem o finanční
kontrole u cca 45 % vybraných ústředních orgánů státní správy,
zásady řízení malých útvarů interních auditů, resp. zaměstnanců pověřených výkonem
interního auditu, nejsou vypracovány u 80 % vybraných ústředních orgánů státní
správy,
systém řízení rizik není zaveden u 80 % sledovaných ústředních orgánů státní správy,
10
postupy pro sledování a hodnocení účinnosti programu kvality nejsou zavedeny
v 90 % útvarů interního auditu.
Dále jsou uvedena nejčastější doporučení, která vyplynula z těchto jednání:
projednat nedostatečné nastavení vnitřního kontrolního systému a porušení ustanovení
§§ 25, 28 až 30 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole,
oddělit následnou řídící kontrolu od interního auditu a zajistit výkon auditu v souladu
s mezinárodními standardy interního auditu,
doplnit organizační předpisy jasnou formulací postavení interního auditora ve smyslu
zákona č. 320/2001 Sb.,o finanční kontrole,
přehodnotit funkci interního auditu a zajistit výkon auditu v souladu s mezinárodními
standardy interního auditu,
realizovat zjišťování aktualizace rizik formou samostatného interního auditu,
zařadit specializovaný interní audit zaměřený na informační technologie do
střednědobého plánu interního auditu,
přistoupit k zahájení přípravy zavedení sledování programu kvality.
III. Hodnocení výsledků finančního řízení a kontroly a účinnosti vnitřního
kontrolního systému ve veřejné správě
V průběhu roku 2008 byly ve veřejné správě vytvářeny podmínky pro příznivé
kontrolní prostředí, které se projevilo v posílení úlohy kontrolních mechanizmů finančního
řízení v odpovědnosti řídících a výkonných struktur ve všech fázích hospodaření s finančními
prostředky a s majetkem, a to od přípravy finančních a majetkových operací, přes průběžné
sledování uskutečňovaných operací až po následné prověření vybraných operací.
V té souvislosti došlo ke zpřesnění a aktualizaci vnitřních předpisů tak, aby
jednoznačněji vymezily odpovědnost příslušných řídících a výkonných struktur a vedoucích
a ostatních zaměstnanců za zajišťování kontrolních mechanizmů finančního řízení. Upraveny
a aktualizovány byly organizační řády, kontrolní řády, směrnice k vnitřnímu kontrolnímu
systému, podpisové řády a vzory, směrnice pro oběh účetních dokladů a pro účetnictví a další
navazující předpisy.
11
Ve vnitřních normách účetních jednotek byla zpřesněna odpovědnost řídících
a výkonných struktur za provádění finančního řízení a kontroly v celém životním cyklu
operací s vymezením jejich výlučné odpovědnosti za předběžnou řídící kontrolu plánovaných
a připravovaných operací a průběžnou řídící kontrolu uskutečňovaných operací.
Upravena byla odpovědnost vedoucích a ostatních zaměstnanců, kteří se podílejí na
přípravě a přímém uskutečňování operací nebo na zachycování dopadu těchto operací
v příslušných evidencích. Byli stanoveni odpovědní zaměstnanci s povinnostmi příkazce
operace, správce rozpočtu a hlavního účetního a v návaznosti upraveny podpisové řády
a vzory. Vedoucí zaměstnanci, kteří byli pověřeni funkcemi příkazce operace, správce
rozpočtu a hlavního účetního, byli seznámeni s povinnostmi souvisejícími s výkonem finanční
kontroly. Vnitřní předpisy současně vylučují sloučení funkcí příkazce operací a správce
rozpočtu nebo hlavního účetního.
Vymezené odpovědnosti vedoucích zaměstnanců řídících a výkonných struktur za
provádění finančního řízení a kontroly a za výkon funkce příkazce operací, správce rozpočtu
a hlavního účetního byly promítnuty do jejich pracovních náplní, případně pověřovacích
dopisů a upraveny byly i podpisové řády a vzory.
Postupně se ve veřejné správě rozšiřovalo využívání elektronických informačních
systémů a dalších softwarových aplikací, které systémově podporují a zaznamenávají průběh
finančního řízení a kontroly v oblasti nákupu zboží, objednávání dodávek materiálu a služeb,
úhrady faktur, vedení agendy smluv a poplatků, správy majetku a vymáhání pohledávek.
Ukazují se jako funkční a zamezují vzniku chyb a nedostatků.
Jako součást každoročního prověřování účinnosti vnitřního kontrolního systému bylo
auditováno nastavení, fungování a účinnost finančního řízení a kontroly v odpovědnosti
řídících a výkonných struktur. V orgánech státní správy a jimi zřízených organizacích byly
v průběhu roku 2008 zjišťovány nedostatky a pochybení, a to zejména:
nebyly důsledně dodržovány systémy finančního řízení a kontroly v odpovědnosti
řídících a výkonných struktur v oblasti správnosti účetních postupů, ochrany majetku,
pronájmu volných prostor, postupů provádění inventarizací a vyřazování majetku,
zásad pro tvorbu a čerpání prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb,
12
podceňovány byly systémy evidence hotovostních prostředků, což v ojedinělých
případech vedlo k jejich zpronevěře nebo zcizení (soudní vykonavatelé, pokladní),
nebyly nastaveny postupy pro včasné podávání informací příslušným úrovním řízení
o výskytu závažných nedostatků a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich
nápravě,
nebyly dodržovány schvalovací postupy pro příkazce operací, správce rozpočtu
a hlavního účetního, například došlo k uskutečnění výdajů před jejich schválením
správci rozpočtu, zjišťovány byly i případy sloučení funkcí příkazce operace a správce
rozpočtu,
docházelo k případům nesystematické práce s riziky a při jejich aktualizaci na nové
podmínky.
Podle hodnocení správců kapitol státního rozpočtu jednou z příčin tohoto stavu je
podceňování kontrolní činnosti jako součásti finančního řízení nebo její formální provádění
vedoucími zaměstnanci, v některých případech, jak je uvedeno v roční zprávě Ministerstva
vnitra, i nízká odborná úroveň zaměstnanců v postavení manažerů projektů.
Krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy hodnotí finanční řízení a kontrolu
v odpovědnosti řídících a výkonných struktur jako přiměřenou a funkční. V praxi se osvědčilo
vymezení odpovědnosti řídících a výkonných struktur za provádění předběžné a průběžné
řídící kontroly. V průběhu roku byly aktualizovány vnitřní předpisy, které řeší problematiku
finančního řízení a kontroly výkonných a řídících struktur v návaznosti na provedené
organizační změny, personální obměnu vedoucích zaměstnanců a vydané, resp. novelizované
právní předpisy.
Z ročních zpráv předložených krajskými úřady a Magistrátem hlavního města Prahy
vyplývá, že nastavení a fungování finančního řízení a kontroly v odpovědnosti řídících
a výkonných struktur městských částí, městysů, obcí a jimi zřízených příspěvkových
organizací je diferencované. V některých městských částech, městysech, obcích a jimi
zřízených příspěvkových organizacích není úroveň finančního řízení a kontroly dostatečná
a byly zjištěny případy, kdy systém finančního řízení a kontroly podle zákona č. 320/2001
Sb., o finanční kontrole nebyl ještě nastaven. U malých obcí, zejména s neuvolněným
13
starostou, je složitá situace se zajištěním finančního řízení a kontroly s tím, že do jejího
provádění jsou zapojovány též finanční výbory a kontrolní výbory.
Regionální rady regionů soudržnosti v roce 2008 vydaly potřebné vnitřní normy
a zajišťovaly fungování systému finančního řízení a kontroly.
V souladu s ustanovením § 30 odst. 7 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole byla
u správců kapitol státního rozpočtu, krajů a hlavního města Prahy a regionálních rad regionů
soudržnosti prověřena účinnost vnitřního kontrolního systému. V organizačních složkách
státu a příspěvkových organizacích veřejné správy, u kterých byla nahrazena funkce útvaru
interního auditu veřejnosprávní kontrolou, lze za slabou stránku označit skutečnost, že:
veřejnosprávní kontroly nebyly, v rozporu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční
kontrole, provedeny ve všech organizacích; vedoucí těchto organizací tak nezískali
ujištění o fungování vnitřního kontrolního systému,
v rozporu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole nebyla tak ani prověřena
potřeba zavedení útvaru interního auditu v těchto organizacích.
Z předložených ročních zpráv o výsledcích finančních kontrol vyplývá, že většina
správců kapitol státního rozpočtu hodnotí úroveň vnitřního kontrolního systému tak, že
zjišťované nedostatky nenesly prvky kritického selhání kontrolních mechanizmů a vnitřní
kontrolní systémy jsou přiměřené a funkční.
Vnitřní kontrolní systém Ministerstva obrany, podle resortního hodnocení, není ještě
trvale a dostatečně účinný, je však v resortu nastaven a interními resortními předpisy upraven,
ale z hlediska jeho efektivnosti vykazuje systém určitou propustnost nedostatků. Kvalita
a účinnost vnitřního kontrolního systému budou i nadále zvyšovány přijímáním opatření
k doporučením útvaru interního auditu a aktivní spoluprací interního auditu s vrcholovými
řídícími složkami Ministerstva obrany
Ministerstvo kultury v roční zprávě o výsledcích finančních kontrol konstatuje, že
nedostatky z oblasti porušování zákona o účetnictví, zákona o rozpočtových pravidlech,
zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole se vyskytují opakovaně a svědčí o selhání nebo
nesprávném nastavení vnitřního kontrolního systému a představují riziko jeho nedostatečné
účinnosti a v důsledku tak i riziko nehospodárného vynakládání prostředků státního rozpočtu.
14
Úřad průmyslového vlastnictví poukazuje, že nedostatky zjištěné interním auditem
svědčí o nižší účinnosti nastaveného vnitřního kontrolního systému úřadu. Ministerstvo
životního prostředí zjistilo u některých organizací nedostatky, které významným způsobem
ovlivňovaly účinnost a přiměřenost vnitřního kontrolního systému, ale i riziko možného
porušení ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Podle předložených ročních zpráv o výsledcích finančních kontrol je vnitřní kontrolní
systém hodnocen krajskými úřady a Magistrátem hlavního města Prahy jako přiměřený
a dostatečně účinný pro zajištění hospodárného, efektivního a účelného výkonu veřejné
správy. Úroveň vnitřního kontrolního systému v městských částech, městysech, obcích
a v příspěvkových
organizacích v působnosti územních samosprávných celků je
diferencovaná a v některých není nastavení a fungování tohoto systému dostatečně funkční
nebo účinné.
IV. Hodnocení výsledků veřejnosprávních kontrol hospodaření s veřejnými
prostředky
Hlavním cílem prováděných veřejnosprávních kontrol v roce 2008 byla finanční
kontrola skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky při vynakládání
veřejných výdajů včetně veřejné finanční podpory a prověření přiměřenosti a účinnosti
vnitřního kontrolního systému v organizacích veřejné správy.
Správci kapitol státního rozpočtu, krajské úřady, Magistrát hlavního města Prahy,
městské části a obce zajišťovali veřejnosprávní kontrolu u jimi zřízených organizací
a u žadatelů a příjemců veřejné finanční podpory. Prováděny byly předběžné, průběžné
a následné veřejnosprávní kontroly a využívány byly administrativní dokladové kontroly
a veřejnosprávní kontroly organizované na místě.
Výkon veřejnosprávních kontrol byl zajišťován podle schválených plánů na rok 2008,
které byly připraveny s využitím analýz rizika a předchozích zjištění, zahrnovaly požadavky
vedení ústředních orgánů státní správy a územní samosprávy, podněty z vnějšího prostředí
i poznatky z kontrol provedených vnějšími kontrolními orgány včetně Nejvyššího kontrolního
úřadu. Schválené roční plány zohledňovaly kapacitní možnosti kontrolních orgánů a byly
15
sestaveny na podkladě výběru vzorků organizací a operací. V plánech kontrolní činnosti bylo
zajištěno, že mezi kontrolované osoby byly zahrnuty i organizace, u kterých byla podle
ustanovení § 29 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, služba interního auditu
nahrazena výkonem veřejnosprávní kontroly. Součástí plánů byly i následné kontroly
zaměřené na plnění přijatých opatření z předchozích veřejnosprávních kontrol.
Předmětem veřejnosprávních kontrol bylo ověření dodržování právních předpisů při
hospodaření s veřejnými prostředky, úrovně ochrany veřejných prostředků proti rizikům
a nesrovnalostem, poskytování včasných a spolehlivých informací o nakládání s veřejnými
prostředky a zajištění hospodárného, efektivního a účelného výkonu činností kontrolovaných
osob. Prověřována byla správnost použití a hospodaření s finančními prostředky státního
rozpočtu a územních rozpočtů v návaznosti na příslušné právní předpisy. Prověřovaly se
věcné, časové a finanční podmínky pro poskytování a čerpání účelově určených finančních
prostředků státního rozpočtu a územních rozpočtů, dodržování zásad a postupů účtování,
provádění inventarizací majetku a závazků, plnění povinností při nakládání s majetkem státu
a územních samosprávných celků a dodržování zásad stanovených pro zadávání veřejných
zakázek. Kontroly se zaměřily i na plnění podmínek pro čerpání investičních pobídek.
Součástí veřejnosprávních kontrol bylo také ověření nastavení, funkčnost a účinnost
systému finanční kontroly ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Kontroly se
orientovaly i na hospodaření vybraných nadací s příspěvky poskytovanými z Nadačního
investičního fondu z výnosů prodeje majetku v privatizaci. Kontrolováno bylo i užití
prostředků poskytnutých ze státních fondů, například Státního fondu dopravní infrastruktury.
Veřejnosprávní kontrolou bylo zkontrolováno na vybraných vzorcích operací
u kontrolovaných organizací ve veřejné správě celkem 87,3 mld. Kč veřejných příjmů
a 115,3 mld. Kč veřejných výdajů. Oproti předchozímu roku se zvýšil objem zkontrolovaných
veřejných příjmů o 10,3 mld. Kč a objem zkontrolovaných veřejných výdajů meziročně
poklesl o 24,5 mld. Kč. Při provádění veřejnosprávních kontrol nebylo, s výjimkou 1 případu,
nutné přistoupit k uložení pořádkových pokut za maření jejich výkonu podle ustanovení
§ 19 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů a nebyla uložena
žádná pokuta za nepřijetí opatření k nápravě podle ustanovení § 20 zákona č. 320/2001 Sb.,
o finanční kontrole.
16
Ve státní správě se proti předchozímu roku více zaměřily veřejnosprávní kontroly na
oblast rozpočtových příjmů a celkem bylo zkontrolováno 41,5 mld. Kč finančních operací
u veřejných příjmů s meziročním nárůstem o 12,7 mld. Kč. Při v zásadě stejném rozsahu
kontrolních kapacit tento vývoj ovlivnil objem zkontrolovaných veřejných výdajů, který
meziročně poklesl o 20,5 mld. Kč, a celkem byly zkontrolovány rozpočtové výdaje v rozsahu
66,2 mld. Kč. K meziročnímu poklesu veřejnosprávních kontrol veřejných výdajů došlo
i z důvodu struktury kontrolovaných osob, kdy se zvýšil počet zařazených účetních jednotek
s menším objemem plánovaných výdajů.
V územních samosprávných celcích objem zkontrolovaných finančních operací
meziročně mírně poklesl a v roce 2008 prošlo veřejnosprávní kontrolou 46,3 mld. Kč
veřejných příjmů a 49,1 mld. Kč veřejných výdajů včetně veřejné finanční podpory.
Provedené veřejnosprávní kontroly odhalily, že mezi nejvýznamnější zjištěné
nedostatky patřily i v roce 2008 případy porušování rozpočtové kázně. Kontrolní orgány státní
správy předaly místně příslušným správcům daně 524 případy podezření na porušení
rozpočtové kázně v celkové částce 876 mil. Kč, z toho:
nejvyšší rozsah porušení rozpočtové kázně představovalo 139 zjištění neoprávněného
použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu
v objemu 482 mil. Kč,
dále mezi příčiny porušení rozpočtové kázně patřilo neoprávněné použití nebo
zadržení peněžních prostředků ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu
jejich příjemcem v 347 případech s celkovou částkou 383 mil. Kč.
V působnosti územních samosprávných celků při zjištění o neúplnosti nebo
nepravdivosti údajů, na základě kterých bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo
návratné finanční výpomoci, v roce 2008 kontrolní orgány ukončily řízení o odnětí dotace
nebo návratné finanční výpomoci v celkové částce 30,4 mil. Kč.
Podrobnější charakteristika zjištěných případů porušení rozpočtové kázně je uvedena
v části V. této Zprávy.
Dále mezi nejvýznamnější případy opakujících se zjišťovaných nedostatků lze i za rok
2008 uvést nedůsledné plnění ustanovení především následujících právních předpisů:
17
zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a zákona č. 250/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a navazující vyhlášky o účasti rozpočtů
na financování programů reprodukce majetku
Provedenou kontrolní činností bylo zjišťováno, že investiční záměry nemají patřičnou
kvalitu, zpracovávaná dokumentace nemá požadovanou úroveň, především v řadě
případů neobsahuje předepsané náležitosti, správci programů neplní důrazně své
povinnosti, hlavně nedostatečně posuzují stanovené podmínky pro financování akcí
z rozpočtu. Kontroly poukázaly na rozdílnost v přístupu k formulování zásadních
podmínek pro čerpání dotací z rozpočtu a k posuzování jejich plnění ze strany
poskytovatelů. Ze strany příjemců nebyly pak v nezbytných případech operativně
předkládány žádosti o změny podmínek pro čerpání prostředků, v případě jejich
podání nebylo vždy rozhodováno ze strany poskytovatelů v dostatečném časovém
období. Podle poznatků z realizovaných kontrol je možno konstatovat, že z úrovně
správců kapitol státního rozpočtu je v této oblasti prováděna minimální kontrolní
činnost na místě, kontroly „od stolu“ řeší pouze formální náležitosti bez znalosti reálné
situace. Přetrvávají nedostatky především v oblasti předběžné a průběžné kontroly.
zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách (resp. zákona č. 137/2006 Sb.)
Při kontrolní činnosti se ukazuje v praxi nejednotný přístup k výkladu jednotlivých
ustanovení zákona o veřejných zakázkách, což může být někdy vysvětlováno jako
snaha obcházení vybraných ustanovení zákona. Jsou zjišťovány případy, kdy by
mohlo docházet k rozdílnému výkladu o stanovení finančních limitů u jednotlivých
forem veřejných zakázek. V případě zjištění v této oblasti je ze strany kontrolních
pracovníků podávána informace Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Role
Ministerstva pro místní rozvoj jako autora zákona je ve vazbě na postavení Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže nejasná, dopadem může být nejenom rozdílnost výkladu
jednotlivých ustanovení obou institucí, ale i ne vždy dostatečná metodická činnost
v této oblasti.
18
zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a navazujících vyhlášek
Veřejnosprávní kontroly opětovně poukázaly na to, že dlouhodobě přetrvávají případy
porušení zásad správy a ochrany majetku týkající se evidence, účtování, odepisování
a inventarizace majetku a závazků i pronajímání majetku. Provádění inventur je
realizováno v poměrně krátkém časovém úseku, což má za následek, že se
k inventurám přistupuje často formálně s cílem především dodržení stanovených
termínů. Účetní záznamy neobsahují vždy předepsané náležitosti, nejsou včas
vyhotovovány.
Neustále se
opakují
nedostatky
v nesprávném
účtování
a v nedodržování postupů pro účtování v návaznosti na stanovené zásady a postupy
dané Českými účetními standardy, které měly za následek neúplnost nebo
neprůkaznost účetnictví. Problémy byly i v čerpání a účtování fondu kulturních
a sociálních potřeb. Ke zkreslování účetních zůstatků majetku docházelo v důsledku
použití nesprávných účetních postupů a metod.
zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole
Veřejnosprávní kontroly prokázaly, že ve většině případů je oficiálně nastaven systém
finanční kontroly. Částečné problémy jsou však v jeho operativní funkčnosti. Největší
nedostatky přetrvávají v oblasti předběžné a průběžné kontroly a v působení řídících
pracovníků v procesu kontroly hospodaření s finančními prostředky. Ke kvalitnějšímu
fungování nastaveného systému finanční kontroly v řadě případů nepřispívá častá
změna na pozicích vedoucích zaměstnanců odpovídajících za hospodaření
s rozpočtovými prostředky. Provedené následné veřejnosprávní kontroly zjišťovaly, že
opatření přijatá k odstranění nedostatků z předchozích kontrol nebyla důsledně
realizována.
Celkově lze zhodnotit výsledky prováděných veřejnosprávních kontrol v roce 2008
tak, že neukazují na zlepšení celkové situace v oblasti hospodaření s prostředky přidělenými
ze státního rozpočtu, že dlouhodobě přetrvávají tytéž nedostatky v dodržování ustanovení
právních předpisů, a to i v územních samosprávných celcích, především v městských částech,
městysech a obcích.
19
V. Přehled závažných zjištění z vykonaných finančních kontrol
Podle ustanovení § 22 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole představují závažná
zjištění skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin a zjištění neoprávněného
použití, zadržení, ztráty nebo poškození veřejných prostředků v hodnotě přesahující
300 000 Kč. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole současně ukládá kontrolním orgánům
informovat o těchto zjištěních Ministerstvo financí a podezření na spáchání trestného činu
oznámit státnímu zastupitelství nebo Policii České republiky.
Zjištění o neoprávněném použití, zadržení, ztrátě nebo poškození veřejných prostředků
v roce 2008 se týkala zejména :
neoprávněného použití veřejných prostředků
Veřejné prostředky byly použity na jiný účel, např. neinvestiční prostředky na nákup
hmotného a nehmotného majetku a naopak. Docházelo k uskutečnění výdajů před
provedením rozpočtového opatření. Neoprávněně byly použity veřejné prostředky
v důsledku porušení zákoníku práce, zákona o majetku státu a zákona o pozemních
komunikacích.
nesprávného hospodaření a neoprávněného použití prostředků fondu kulturních
a sociálních potřeb
Prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb byly neoprávněně použity na peněžní
dary, výdaje fondu byly hrazeny z provozních prostředků.
nedodržení dohod o poskytnutí veřejné finanční podpory
Veřejné finanční podpory byly použity v rozporu s podmínkami smlouvy, např.
z investičních příspěvků územního samosprávného orgánu byly hrazeny provozní
výdaje. Příspěvky na úhradu prokazatelné ztráty na zajištění dopravní obslužnosti byly
použity k úhradě nákladů, které nesouvisely s plněním závazků veřejné služby. Nebyly
dodržovány termíny stanovené pro čerpání veřejné finanční podpory ve smlouvách.
zadržení, ztráty nebo poškození veřejných prostředků
Docházelo k zadržení finančních prostředků na úhradu faktur po termínu stanoveném
smlouvou. Zjištěny byly nedostatky v práci s pohledávkami za nezaplacení nájemného
20
v obecních bytech, jejich nevymáhání, resp. ošetření před promlčením, které vedly
k odepsání pohledávek.
Vnitřní kontrolní systém orgánů veřejné správy a provedené veřejnosprávní kontroly
v roce 2008 odhalily 272 skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Proti
předchozímu roku došlo k nárůstu podezření ze spáchání trestného činu o 63 zjištění,
v rozhodující míře se jednalo o případy neoprávněného čerpání dávek státní sociální podpory.
Ve státní správě bylo zjištěno 243 skutečností a v územní samosprávě 29 skutečností
nasvědčujících spáchání trestného činu. Regionální rady regionů soudržnosti nedetekovaly
žádný případ podezření na spáchání trestného činu.
Podezření nasvědčující spáchání trestného činu se týkala zejména:
podezření na spáchání trestného činu podvodu
Neoprávněným čerpáním dávek státní sociální podpory – příspěvku na bydlení,
příspěvku na dítě, rodičovského příspěvku a sociálního příspěvku. Žadatelé zatajili
skutečnosti nebo uvedli nepravdivé informace rozhodné pro přiznání dávky, její výši
a výplatu, resp. nesplnili povinnost ohlásit příslušnému úřadu státní sociální péče do
8 dnů změny rozhodné pro trvání dávek.
Byly zjištěny případy, kdy nebyla zřízená společensky účelná pracovní místa
v souladu s dohodou o příspěvku na jejich zřízení.
podezření na spáchání trestného činu zpronevěry
Podezření na zpronevěru bylo zjištěno u vybraných správních poplatků, pokut, příjmů
za ubytování, stravného, školného, finančních prostředků a pokladní hotovosti. Jako
organizace s vysokou mírou rizikovosti zpronevěry při hospodaření se ukazují
mateřské školky a městské policie, z pracovních profesí účetní a pokladní.
Zpronevěřeny byly veřejné prostředky na úseku poskytování dávek těžce zdravotně
postiženým občanům pracovnicí městského úřadu.
podezření na porušování povinností při správě cizího majetku
Chyběly účetní doklady k vyřazeným předmětům v účetnictví, zjištěny byly
inventarizační rozdíly na majetkových účtech. Došlo k manipulaci s nabídkami
21
uchazečů o veřejnou zakázku a nevytvořeny byly podmínky pro důslednou ochranu
dodaného majetku.
krácení výnosů z majetku státu s podezřením na korupční jednání
Smlouvy o pronájmu nebytových prostor byly uzavřeny za cenových podmínek, které
byly výrazně nižší než ceny obvyklé v daném místě a čase.
VI. Hodnocení výsledků veřejnosprávních kontrol a auditů finančních
prostředků ze zahraničí
VI.1 Hodnocení výsledků veřejnosprávních kontrol a auditů u strukturálních fondů
a Fondu soudržnosti
Ministerstvo financí jako ústřední orgán státní správy pro finanční kontrolu metodicky
řídí, koordinuje a zajišťuje výkon finanční kontroly v rámci operačního programu. Základním
východiskem pro vydávání dílčích metodických pokynů, konzultovaných s příslušnými
orgány Evropské komise, jsou platné právní předpisy České republiky a Evropských
společenství.
Ministerstvo financí zastává roli Auditního orgánu prostředků pomoci Evropské unie
poskytnuté České republice v rámci strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského
rybářského fondu. Metodicky řídí auditní subjekty pověřené Auditním orgánem výkonem
svěřených činností, vypracovává příslušné aplikované metodiky pro koordinaci výkonu auditů
vykonávaných Auditním orgánem a pověřenými subjekty Auditního orgánu a plní
zpravodajské povinnosti ve vztahu k orgánům Evropské unie i národním orgánům.
Pokud jde o programové období 2004 – 2006, plní úkoly k vypracování prohlášení při
ukončení pomoci poskytnuté ze strukturálních fondů a při uzavírání projektů Fondu
soudržnosti.
Dále i v programovém období 2007 – 2013 zejména zajišťuje výkon auditů na všech
úrovních realizace operačních programů spolufinancovaných z finančních prostředků
22
Evropské unie a z veřejných prostředků, ověřuje účinnost systémů finančního řízení
a kontroly a na vzorku operací vykázané výdaje finančních prostředků Evropské unie
a veřejných prostředků. Ověřuje u zprostředkujících subjektů, u řídících orgánů a u platebního
a certifikačního orgánu účinnost řídících a kontrolních systémů a plní auditní a oznamovací,
resp. zpravodajské povinnosti v souladu s platnými ustanoveními přímo použitelných
právních předpisů Evropských společenství. Vykonává činnosti spojené s vydáváním
prohlášení o uzavření pomoci včetně stanovisek u prostředků ze strukturálních fondů, Fondu
soudržnosti a Evropského rybářského fondu pro programové období 2007 – 2013.
Od počátku roku 2008 byla značná pozornost věnována vyhodnocování
Konsolidovaného plánu auditů/kontrol strukturálních fondů, Evropského rybářského fondu
a Fondu soudržnosti za Českou republiku za rok 2007. Souběžně na Ministerstvu financí
probíhala koordinace a kompletace Konsolidovaného plánu auditů/kontrol strukturálních
fondů a Fondu soudržnosti za Českou republiku na rok 2008, a to pro obě programová období.
Zpracované plány byly následně postoupeny věcně příslušným útvarům Evropské komise.
Pro potřeby certifikace bylo ve smyslu požadavků Metodiky finančních toků
a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2004 – 2006
a Metodiky finančních toků a kontroly strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského
rybářského fondu na programové období 2007 – 2013 zasíláno čtvrtletní vyhodnocení plnění
plánů auditů a kontrol vzorku operací a projektů Platebnímu a certifikačnímu orgánu,
tj. odboru Národní fond Ministerstva financí.
V oblasti strukturálních fondů a Fondu soudržnosti byly v průběhu roku 2008,
v souladu s konsolidovaným plánem kontrol a auditů na rok 2008, prováděny speciálními
útvary pro kontrolu vzorku operací veřejnosprávní kontroly u všech operačních programů,
vybraných projektů Fondu soudržnosti a projektů JPD 2 a JPD 3 v rámci území hlavního
města Prahy a vybraných ukončených projektů Iniciativ Společenství. Dále v rámci
jednotlivých programů probíhaly systémové audity vybraných činností článků implementační
struktury, které prováděly útvary interního auditu, resp. pověřené subjekty Auditního orgánu.
Útvary interních auditů a finančních kontrol pro programové období 2004 – 2006
vykonaly v roce 2008 celkem 219 kontrolních a auditních akcí u strukturálních fondů, 18 akcí
23
u Fondu soudržnosti a dále se uskutečnilo několik auditních misí Evropské komise (DG Regio
a DG Employment).
Ministerstvo financí v roce 2008 provedlo 32 dílčích veřejnosprávních kontrol
u jednotlivých subjektů implementační struktury Fondu soudržnosti včetně konečných
příjemců. Cílem těchto veřejnosprávních kontrol bylo přezkoumání řídících a kontrolních
systémů, shrnutí výsledků již provedených kontrol a auditů a na základě požadavku řídícího
orgánu zpracování Prohlášení při ukončení projektu, tzv. winding-up declaration pro
schválení závěrečné platby ve smyslu kapitoly V. nařízení Komise (ES) č. 1386/2002.
Prohlášení při ukončení projektu bylo v roce 2008 zpracováno u následujících projektů:
2002/CZ/16/P/PT/013 Optimalizace železničního úseku Zábřeh na Moravě –
Krasíkov,
2001/CZ/16/P/PE/005
Modernizace čističky odpadních vod a kanalizačního
systému v Jihlavě,
2003/CZ/16/P/PE/017
Rekonstrukce kanalizace ve Znojmě,
2002/CZ/16/P/PE/010
Řízení nakládání s odpadními vodami a dodávka pitné
vody pro region Jeseník,
2001/CZ/16/P/PE/009
Ochrana vod povodí řeky Dyje,
2002/CZ/16/P/PE/014
Rekonstrukce stokové sítě Žďár nad Sázavou,
2001/CZ/16/P/PT/009
Dálnice D8 Motorway: Praha – Ústí nad Labem – státní
hranice CR/SRN Trmice – státní hranice, úsek 0807,
2000/CZ/16/P/PE/003
Monitorování hydrosféry v ČR.
Na základě údajů vykázaných orgány veřejné správy činil objem zkontrolovaných
prostředků u projektů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti 39,1 mld. Kč, což činí 16 %
z celkového objemu poskytnutých prostředků na kontrolované projekty. Z toho byly ze strany
orgánů státní správy podrobeny kontrolám finanční prostředky ve výši 36,7 mld. Kč, tj. 15 %
celkového objemu poskytnutých prostředků, a správné nakládání s dalšími 2,4 mld. Kč
prověřily územní samosprávné celky.
Podstatný podíl z těchto finančních prostředků byl zkontrolován u Fondu soudržnosti
(26,7 mld. Kč), Společného regionálního operačního programu (3,4 mld. Kč), operačního
programu Průmysl a podnikání (3,1 mld. Kč) a operačního programu Rozvoj venkova
a multifunkční zemědělství (2 mld. Kč).
24
V rámci veřejnosprávních kontrol a auditů nebyly nalezeny závažné nedostatky.
Z výsledků kontrolních zjištění vyplývá, že se určité problémy vyskytují v oblasti
dokumentace a její dohledatelnosti, oddělení výkonných a kontrolních funkcí, nesouladu
některých dat v informačních systémech. Jedná se především o drobná administrativní
pochybení a formální chyby. Žádné závažné zjištění ve smyslu ustanovení § 22 odst. 6 zákona
č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, nebylo indikováno. Zjištěné nedostatky nemají závažný
negativní vliv na čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie a nezasahují do
řádného fungování jednotlivých orgánů implementační struktury. Výsledky z provedených
vnitrostátních kontrol a auditů ujišťují o správnosti využívání finančních prostředků z fondů
Evropské unie. Účinnost zavedeného systému kontroly prostředků ze strukturálních fondů
a Fondu soudržnosti lze hodnotit pozitivně a pokládat za dostatečnou.
Dva externí audity pro ověření řídícího a kontrolního systému implementačních
struktur České republiky pro programové období 2007 - 2013, tzv. „audity shody“, prováděné
auditorskými firmami PricewaterhouseCoopers Audit, s. r. o., a BDO Prima CA, s. r. o., byly
ukončeny počátkem roku 2008. Byly vydány závěrečné zprávy včetně výroků, přičemž
v případě firmy PricewaterhouseCoopers Audit, s. r. o., dále na tuto zprávu navázaly v období
od března do dubna 2008 dodatečné auditní práce. Tyto se pak následně staly východiskem
pro výkon systémových auditů v odpovědnosti Auditního orgánu.
Pro podporu auditních činností vytváří Ministerstvo financí na základě smlouvy
s vítězem výběrového řízení firmou ASD Software, s. r. o., Šumperk Informační systém
Auditního orgánu. Po zpracování a akceptace detailní analýzy započaly práce na zhotovení
implementačního projektu a programové realizaci. Od září 2008 probíhalo v rámci Auditního
orgánu testování funkcionalit informačního systému a v prosinci 2008 byla nasazena jeho
druhá ostrá i testovací verze, které byly v prvním čtvrtletí 2009 zpřístupněny i pověřeným
auditním subjektům.
Auditoři Auditního orgánu se rovněž podíleli na přípravě aplikace legislativy ES
u jednotlivých operačních programů pro programové období 2007 - 2013 a současně se
účastnili pracovních skupin zaměřených na ukončování operačních programů a projektů
Fondu soudržnosti pro programové období 2004-2006 a Monitorovacích výborů operačních
programů pro programové období 2007 - 2013.
25
V únoru a březnu 2008 bylo Ministerstvem financí pro obě programová období poprvé
vypracováno v souladu s požadavkem finančního nařízení Rady (ES) č. 1605/2002
v aktuálním znění a prováděcího nařízení Komise (ES) č. 2342/2002 ve znění pozdějších
předpisů tzv. roční shrnutí, které bylo odesláno Evropské komisi. Roční shrnutí představuje
kompletní souhrn dostupných informací ohledně auditů a certifikací za rok předcházející
roku, ve kterém se zpráva předkládá. Zároveň takovýto souhrn poskytuje ujištění získaná
z auditů a certifikací. Předmětná shrnutí za Českou republiku byla v Evropské komisi
vyhodnocena a akceptována.
S ohledem na relevantní nařízení Evropských společenství a metodické pokyny
Evropské komise byly náležitě vypracovány a do Evropské komise zaslány Roční zprávy za
rok 2007 za oblast kontroly operačních programů pro programové období 2004 - 2006 a dále
Výroční kontrolní zprávy včetně stanovisek za jednotlivé operační programy pro programové
období 2007 - 2013.
Evropská komise ověřuje existenci a řádné fungování řídících a kontrolních systémů
na základě výročních kontrolních zpráv, informací Auditního orgánu a současně na podkladě
vlastních auditů.
V 1. pololetí 2008 pokračovaly za účasti Ministerstva financí auditní mise DG EMPL
(tj. Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti) zaměřené na
vybrané projekty Evropského sociálního fondu. Dále Ministerstvo financí obdrželo zprávy
z auditních misí DG REGIO (tj. Generální ředitelství pro regionální politiku) vykonaných
u SROP a JPD 2 v březnu 2007 a u Fondu soudržnosti v prosinci 2007.
V květnu 2008 se uskutečnila auditní mise DG AGRI (tj. Generální ředitelství pro
zemědělství) k plnění povinností České republiky podle článků 10 a 15 nařízení Evropské
komise (ES) č. 438/2001 při čerpání prostředků Evropské unie v rámci operačního programu
Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.
V září 2008 se uskutečnila další auditní mise DG REGIO. První část auditu byla
zaměřena na činnost odboru Ministerstva financí – Auditní orgán, s důrazem na prověření,
zda auditoři pracují v souladu s nařízeními Evropské komise. Druhá část mise byla zaměřena
26
na Ministerstvo životního prostředí – projekt Fondu soudržnosti, kde si auditoři Evropské
komise přímo na místě ověřovali poznatky získané na Ministerstvu financí.
Samostatné a nezávislé kontroly vykonává ve své působnosti rovněž Evropský účetní
dvůr. V září a říjnu 2008 vykonal auditní misi k operačnímu programu Rozvoj venkova
a multifunkční zemědělství, kdy auditovanými subjekty bylo Ministerstvo zemědělství - odbor
Řídící orgán operačního programu Zemědělství, odbor Auditu a supervize, Ministerstvo
financí - odbor Národní fond a odbor Auditní orgán, Státní zemědělský intervenční fond -
zainteresované odbory, Regionální odbory a koneční uživatelé.
VI.2 Hodnocení výsledků veřejnosprávních kontrol a auditů ostatních prostředků
ze zahraničí
V roce 2008 byly v minimálním rozsahu realizované veřejnosprávní kontroly
hospodaření s prostředky poskytnutými na základě uzavřených mezinárodních smluv
z předstupního nástroje Phare. Důvodem bylo nejenom ukončení čerpání tohoto druhu
prostředků konečnými příjemci, ale i provádění závěrečných auditů z úrovně Evropské
komise, respektive Evropskou komisí najatými auditními společnostmi. Tato praxe vedla
k zabránění duplicit vykonávaných finančních kontrol a auditů.
Na kontrolní činnosti se největší měrou podílelo 30 veřejnosprávních kontrol
uskutečněných na základě rozhodnutí Ministerstva financí, resp. jeho odborného útvaru
plnícího roli Národního kontrolního orgánu pro Phare za Českou republiku. Bylo prověřováno
především dodržování stanovených závazných podmínek, včetně stanovené výše pro
spolufinancování či dodržování zásad stanovených pro zadávání veřejných zakázek. Tyto
kontroly realizované finančními ředitelstvími na úrovni konečného příjemce poukázaly na
skutečnost, že u čerpání prostředků Phare se projevily dlouholeté zkušenosti. Při kontrolách,
u kterých bylo prověřeno hospodaření s více než 300 mil. Kč, nebyly zjištěny nedostatky
závažného charakteru, o nichž by musel Národní kontrolní orgán informovat Evropskou
komisi, popř. zabezpečit jejich řešení ve spolupráci s OLAF. Závěry z veřejnosprávních
kontrol byly průběžně konzultovány s příslušnými útvary Ministerstva financí plnícími roli
Národního schvalujícího úředníka a Národního koordinátora pomoci.
27
U programu Transition Facility byly v roce 2008 rozhodující především kontroly
nastavení systému v návaznosti na uzavřené mezinárodní smlouvy, ale i z úrovně Ministerstva
financí vydané upřesňující pokyny. Při těchto veřejnosprávních kontrolách Národní kontrolní
orgán pro Transition Facility neshledal závažné nedostatky, kontroly prokázaly dodržování
zásad stanovených metodikou a připravenost implementačních orgánů na zdárné čerpání
prostředků.
Kontroly v oblasti Finančních mechanismů EHP/Norsko
realizované z úrovně
Národního kontrolního orgánu pro Finanční mechanismy EHP/Norsko se zaměřily na
prověření nastavení systému pro čerpání přidělených prostředků u dvou resortů.
Významnou aktivitou v průběhu roku 2008 bylo 10 finančních auditů u příjemců
prostředků z projektů uhrazených z Finančních mechanismů EHP/Norsko. U těchto
finančních auditů realizovaných prostřednictvím externí auditorské firmy nebylo shledáno
podstatných závad.
Na regionální úrovni probíhaly v roce 2008 finanční kontroly a audity projektů
EHP/Norsko rovněž u územních samosprávných celků, a to ze strany kontrolních a auditních
orgánů některých krajských úřadů (Královéhradeckého, Jihočeského a Olomouckého kraje
a kraje Vysočina). Celkem bylo zkontrolováno 65 subprojektů.
V rámci vykonaných veřejnosprávních kontrol a auditů nebyly u kontrolovaných
subjektů zjištěny nedostatky neúčelového použití prostředků finanční pomoci EHP/Norsko,
nebylo zjištěno porušení smluvních podmínek a také kontrola ze strany poskytovatele byla
dostatečně zajištěna. Identifikovaná drobná zjištění neohrožovala implementaci finančních
prostředků Finančního mechanismu EHP/Norsko a nezasahovala do řádného fungování
jednotlivých orgánů implementační struktury. Vedoucí orgánů veřejné správy akceptovali
doporučení z provedených interních auditů a nálezy kontrolních orgánů. Ke zjištěným
nedostatkům operativně přijímali opatření k jejich odstranění, a to podle jejich charakteru
a závažnosti.
Koncem roku 2008 byly v rámci zpracovávání Metodiky finančních toků a kontroly
pro čerpání prostředků z Programu švýcarsko-české spolupráce zahájeny práce související
s nastavením kontrolního systému na jednotlivých úrovních implementace těchto prostředků,
jejichž faktické čerpání se předpokládá v následujících letech. Především se jednalo
28
o zabezpečení jednotného přístupu k provádění finančních auditů a auditu shody a jeho
odsouhlasení vládou České republiky a následně švýcarskou stranou.
Ministerstvo vnitra v souladu s přijatou metodikou vykonává u příjemců veřejné
finanční podpory, poskytnuté z prostředků Evropského uprchlického fondu, průběžnou
veřejnosprávní kontrolu na místě, kterou je zkontrolován celý objem vyčerpaných prostředků
veřejné finanční podpory u vybraných projektů a následující rok pak následnou
veřejnosprávní kontrolou na místě je zkontrolováno čerpání veřejné finanční podpory
u vybraných projektů za uplynulý rok. V průběhu roku 2008 byli následnou veřejnosprávní
kontrolou zkontrolováni příjemci s poskytnutou veřejnou finanční podporou z Evropského
uprchlického fondu v objemu 2,3 mil. Kč a průběžnou veřejnosprávní kontrolou v rozsahu
5,4 mil. Kč. Provedenými veřejnosprávními kontrolami nebylo zjištěno porušení obecně
závazných právních předpisů ani smluvních podmínek stanovených poskytovatelem při
hospodaření s prostředky účelové neinvestiční dotace.
VI.3 Přehled nesrovnalostí postoupených Evropskému úřadu pro boj proti podvodům
Mezi povinnosti České republiky patří hlásit orgánům Evropských společenství
porušení ustanovení právních předpisů, které vedou nebo by mohly vést ke snížení nebo ztrátě
veřejných prostředků spolufinancovaných z fondů Evropské unie, tzv. nesrovnalostí.
Prostřednictvím Centrálního kontaktního bodu sítě AFCOS (Anti-Fraud Co-ordination
Structure) České republiky bylo v roce 2008 Evropskému úřadu pro boj proti podvodům
OLAF nahlášeno formou pravidelných čtvrtletních zpráv o nesrovnalostech zjištěných
v rámci implementace předstrukturálních nástrojů celkem 14 nesrovnalostí v celkové výši
412 319 EUR. Všechny nesrovnalosti se týkaly programu Phare.
Z celkového počtu zjištěných nesrovnalostí u předstrukturálních nástrojů bylo nejvíce
nesrovnalostí nahlášeno Ministerstvem práce a sociálních věcí, a to 8 zjištění ve výši
255 262 EUR. Dále byly Ministerstvem pro místní rozvoj nahlášeny 4 nesrovnalosti v rozsahu
28 640 EUR
a
Ministerstvem průmyslu a obchodu 2 nesrovnalosti v objemu 128 417 EUR.
29
Nesrovnalosti zjištěné v rámci implementace strukturálních fondů a Fondu soudržnosti
byly kontaktními body sítě AFCOS na příslušných resortech v roce 2008 nahlášeny
Evropskému úřadu pro boj proti podvodům OLAF v celkovém počtu 87 nesrovnalostí ve výši
102 915 294 EUR, z čehož 85 nesrovnalostí v částce 27 584 634 EUR se týkalo strukturálních
fondů a 2 nesrovnalosti v objemu 75 330 660 EUR Fondu soudržnosti.
U strukturálních fondů bylo nejvíce nesrovnalostí nahlášeno Ministerstvem pro místní
rozvoj, a to 46 nesrovnalostí ve výši 13 787 131 EUR. Dále bylo Ministerstvem práce
a sociálních věcí nahlášeno 25 nesrovnalostí v objemu 615 336 EUR, Ministerstvem průmyslu
a obchodu 7 nesrovnalostí v rozsahu 1 256 645 EUR a Ministerstvem životního prostředí
7 nesrovnalostí v částce 11 925 522 EUR. Obě nesrovnalosti u Fondu soudržnosti byly
nahlášeny Ministerstvem pro místní rozvoj.
Nesrovnalosti nahlášené Evropskému úřadu pro boj proti podvodům OLAF v průběhu
roku 2008 se týkaly zejména těchto typů zjištění:
porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,
porušení podmínek smlouvy,
porušení zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech,
nedodržení podmínek výběrového řízení,
chybějící, neúplná nebo zfalšovaná dokumentace,
pokus o podvod.
VII. Centrální harmonizace systému finanční kontroly ve veřejné správě
Na úseku harmonizace systému finančního řízení a kontroly se činnost Ministerstva
financí zaměřila na revizi a aktualizaci Manuálu pro audit řídících a kontrolních systémů
operačních programů spolufinancovaných v programovém období let 2007 – 2013
z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti
a Evropského rybářského fondu (dále „Manuál“). Do Manuálu byly promítnuty další návody,
které jsou průběžně vydávány Evropskou komisí. Manuál byl současně doplněn o tzv.
Odborného průvodce procesem řízení rizik, kontrolami, audity systému a audity operací, který
30
byl jedním z výstupů technické asistence při twinningovém projektu „Posilování role veřejné
vnitřní finanční kontroly v České republice“.
V prvním pololetí 2008 pokračovala realizace výcvikových programů, které v úzké
součinnosti
s
Ministerstvem
financí
realizovala
poradenská
organizace
Ernst&Young&Advisory, s. r. o. Bylo uspořádáno devět výcvikových programů formou
školení a seminářů a deset tréninků prováděných formou cvičných kontrol a auditů. V rámci
výcvikových programů bylo v různých aktivitách proškoleno celkem 211 pracovníků řídících
orgánů, zprostředkujících subjektů, certifikačního orgánu, auditního orgánu a pověřených
auditních subjektů. Zásadním výstupem projektu bylo zpracování „Odborného průvodce
procesem řízení rizik, kontrolami, audity systému a audity operací“, který slouží jako návod
k praktické aplikaci centrálně vydaných metodických doporučení v Manuálu.
V oblasti vzdělávání byl Ministerstvem financí zpracován dílčí projekt, který je
součástí rámcového projektu Ministerstva pro místní rozvoj „Systém vzdělávání zaměstnanců
realizujících Národní strategický referenční rámec“. Cílem projektu je příprava vzdělávacích
aktivit pro zaměstnance Auditního orgánu a Pověřených auditních subjektů.
S účinností od 1. ledna 2008 přešly do působnosti Ministerstva financí na základě
usnesení vlády č. 1010/2007, o změně postavení centrálního kontaktního bodu systému
AFCOS (Anti-Fraud Coordination Structure) v České republice, úkoly související
s postavením centrálního kontaktního bodu systému AFCOS. Vláda současně tímto
usnesením uložila zpracovat novou Národní strategii na ochranu finančních zájmů
Evropských společenství.
Národní strategie na ochranu finančních zájmů Evropských společenství byla
zpracována podle zadání vlády a usnesením č. 535/2008 byla schválena. Cílem Národní
strategie je zabezpečit důslednou ochranu finančních zájmů Evropských společenství v České
republice požadovanou článkem 280 Smlouvy o založení Evropských společenství a co
nejefektivněji využít a ochránit finanční prostředky, které budou České republice poskytnuty
z rozpočtu Evropské unie v programovém období 2007 – 2013. Vláda současně uložila
ministru financí vypracovat a předložit návrh Akčního plánu, obsahujícího postup plnění
31
úkolů jednotlivých subjektů zúčastněných na implementaci finančních prostředků
z Evropských společenství zabezpečujících naplňování cílů této Strategie.
Akční plán plnění priorit a cílů Národní strategie na ochranu finančních zájmů
Evropských společenství v České republice byl vládou schválen usnesením č. 1275/2008.
Účelem Akčního plánu je prostřednictvím konkrétních úkolů zajistit hlavní cíl Národní
strategie, zejména přijmout taková opatření, která zajistí finančním zájmům Evropských
společenství stejnou ochranu, jakou poskytuje Česká republika vlastním finančním zdrojům.
Přijaté konkrétní úkoly jsou zaměřeny především na strategicky provázaný a koordinovaný
přístup zainteresovaných subjektů k odstraňování slabých míst stávajícího vnitřního řídícího
a kontrolního systému, na jeho další rozvíjení v souladu s požadavky mezinárodní dobré
praxe a začleňování specifických prvků a postupů v oblasti prevence a odhalování vzniku
nesrovnalostí, podvodů, úplatkářství nebo jakékoliv jiné nedovolené činnosti. Důraz je
položen též na otázky hospodárnosti a efektivnosti fungování vnitřního řídícího a kontrolního
systému ve veřejné správě České republiky a zjednodušení regulace na společných zásadách.
Nejvýznamnějšími úkoly vyplývajícími z Akčního plánu jsou vypracování návrhu nového
zákona, který nahradí stávající zákon o finanční kontrole ve veřejné správě, zajištění
jednotného přístupu k podávání ujištění o přiměřenosti a funkčnosti systému vnitřního řízení
a kontroly ze strany veřejných subjektů a posílení nezávislosti interního auditu.
Z pozice Centrálního kontaktního bodu AFCOS se zástupci Ministerstva financí
aktivně účastnili na činnosti pracovní skupiny D08 - pro boj proti podvodům Rady Evropské
unie. Práce obnášely zejména zpracovávání rámcových pozic a instrukcí k agendě ochrany
finančních zájmů České republiky a Evropské unie, konkrétně v rámci přípravy revize
nařízení ES/EU o vyšetřování prováděné Evropským úřadem pro boj proti podvodům a ve
spolupráci s Českou národní bankou revize nařízení o nutných opatřeních pro ochranu eura
před paděláním.
Koncem roku 2008 byly zahájeny práce na zpracování nového zákona, který nahradí
stávající zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Nová právní úprava v souladu se
zadáním vlády musí vytvořit předpoklady pro zjednodušení regulativního rámce, vytvoření
jednotného režimu ochrany veřejných prostředků, odstranění duplicit a nejednotností
v kontrolních aktivitách vykonávaných různými subjekty a jasné oddělení systému
32
finančního řízení a kontroly, systému auditu a systému centrální harmonizace ve veřejné
správě České republiky.
Připomínky krajských úřadů a Ministerstva vnitra, uvedené v jejich zprávách
o výsledcích finančních kontrol za rok 2008, k systému zpravodajství o výsledcích finančních
kontrol budou využity při přípravě prováděcích vyhlášek k novému zákonu, které nahradí
stávající vyhlášku č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční
kontrole.
33
Příloha č. 1a
Přehled o počtu výkonných interních auditorů a o vykonaných auditech ve státní správě
v roce 2008
Počet schválených
Skutečný stav
Počet vykonaných
Počet upozornění na
pracovních míst
výkonných
auditů
nepřijetí příslušných
Správce
výkonných auditorů interních auditorů
opatření auditovanou
rozpočtové
útvarů IA
osobou
kapitoly
Správce Správce Správce Správce
Správce Správce
Správce
Správce
kapitoly
kapitoly
kapitoly kapitoly
kapitoly
kapitoly
kapitoly
kapitoly
vč.
vč.
vč.
vč.
zřízených
zřízených
zřízených
zřízených
organizací
organizací
organizací
organizací
Ministerstvo
zahraničí
4
4
4
4
5
5
0
0
Ministerstvo
obrany
20
22
19
23
11
20
0
0
Ministerstvo
financí
8
24
8
27
23
116
2
2
Ministerstvo
práce
a sociálních věcí
10
73
10
72
4
238
0
13
Ministerstvo
vnitra
8
39
8
37
16
126
0
2
Ministerstvo
životního
prostředí
11
25
11
24
11
194
0
0
Ministerstvo pro
místní rozvoj
3
6
2
9
4
13
0
0
Ministerstvo
průmyslu
a obchodu
8
19
6
17
12
133
0
0
Ministerstvo
dopravy
14
24
14
23
7
46
0
0
Ministerstvo
zemědělství
5
30
5
27
18
92
0
0
Ministerstvo
školství,
mládeže
a tělovýchovy
3
43
3
43
15
205
0
0
Ministerstvo
kultury
3
34
3
33
7
258
0
0
Ministerstvo
zdravotnictví
2
73
2
71
7
556
0
2
Ministerstvo
spravedlnosti
3
9
3
8
8
23
0
0
Úřad vlády
4
4
3
3
8
8
0
0
Kancelář
presidenta
republiky
3
3
3
3
6
6
0
0
Poslanecká
sněmovna
1
1
1
1
4
4
0
0
Senát
2
2
2
2
12
12
0
0
34
Bezpečnostní
informační
služba
2
2
2
2
4
4
0
0
Národní
bezpečnostní
úřad
1
1
1
1
5
5
0
0
Kancelář
veřejného
ochránce práv
1
1
1
1
3
3
0
0
Grantová
agentura ČR
1
1
1
1
7
7
0
0
Český
telekomunikační
úřad
3
3
3
3
10
10
0
0
Úřad
pro ochranu
osobních údajů
1
1
1
1
3
3
0
0
Úřad
průmyslového
vlastnictví
1
1
1
1
5
5
0
0
Český
statistický úřad
3
3
3
3
5
5
0
0
Český úřad
zeměměřický
a katastrální
1
16
1
16
4
105
0
0
Český báňský
úřad
1
1
1
1
5
5
11
11
Energetický
regulační úřad
2
2
2
2
13
13
0
0
Úřad
pro ochranu
hospodářské
soutěže
1
1
1
1
1
1
0
0
Ústavní soud
1
1
1
1
4
4
0
0
Akademie věd
ČR
1
1
1
1
4
4
0
0
Rada
pro rozhlasové
a televizní
vysílání
1
1
1
1
7
7
0
0
Správa státních
hmotných
rezerv
2
2
2
2
3
3
0
0
Státní úřad
pro jadernou
bezpečnost
2
2
2
2
14
14
2
2
Ústav
pro studium
totalitních
režimů
1
2
0
1
0
4
0
0
35
Příloha č. 1b
Přehled o počtu výkonných interních auditorů a o vykonaných auditech v působnosti
územních samosprávných celků v roce 2008
Počet schválených
Skutečný stav
Počet vykonaných
Počet upozornění na
pracovních míst
výkonných interních
auditů
nepřijetí příslušných
výkonných auditorů
auditorů
opatření auditovanou
útvarů IA
osobou
Krajský
Krajský
Krajský
Krajský
Krajský
Krajský
Krajský
Krajský
Územní
úřad,
úřad,
úřad,
úřad,
úřad,
úřad,
úřad,
úřad,
samosprávný
Magistrát Magistrát Magistrát Magistrát Magistrát Magistrát Magistrát Magistrát
celek
hl. m.
hl. m.
hl. m.
hl. m.
hl. m.
hl. m.
hl. m.
hl. m.
Praha
Praha,obce,
Praha
Praha,obce,
Praha
Praha,obce,
Praha
Praha,obce,
městské
městské
městské
městské
části vč.
části vč.
části vč.
části vč.
zřízených
zřízených
zřízených
zřízených
organizací
organizací
organizací
organizací
Hlavní město
Praha
6
61
6
61
19
343
0
0
Jihočeský
kraj
2
20
2
20
5
71
0
0
Jihomoravský
kraj
3
76
3
76
17
542
0
3
Karlovarský
kraj
4
16
3
15
10
41
0
0
Vysočina
3
12
3
14
9
69
0
3
Královéhradecký
kraj
2
17
2
16
5
69
0
1
Liberecký
kraj
2
9
2
11
6
33
0
0
Moravskoslezský
kraj
3
46
3
44
8
232
0
4
Olomoucký
kraj
3
20
3
19
10
72
0
11
Pardubický
kraj
2
11
2
10
7
309
0
0
Plzeňský
kraj
2
28
1
26
4
211
0
0
Středočeský
kraj
4
23
4
24
8
78
0
0
Ústecký
kraj
3
25
3
25
3
165
0
2
Zlínský
kraj
4
20
4
19
7
73
0
2
36
Příloha č. 1c
Přehled o počtu výkonných interních auditorů a o vykonaných auditech v působnosti
regionálních rad regionů soudržnosti v roce 2008
Počet upozornění
Regionální rada
Počet schválených
Skutečný stav
Počet vykonaných
na nepřijetí
regionů soudržnosti
pracovních míst
výkonných
auditů
příslušných
výkonných
interních auditorů
opatření
auditorů útvarů IA
auditovanou
osobou
Jihovýchod
4
4
5
0
Jihozápad
1
1
2
0
Moravskoslezsko
1
1
4
0
Severovýchod
1
1
0
0
Severozápad
5
4
3
0
Střední Čechy
1
1
1
0
Střední Morava
1
1
1
0
37
Příloha č. 2a
Výsledky veřejnosprávních kontrol provedených správci rozpočtových kapitol
a organizacemi v jejich působnosti v roce 2008
Počet
Rozsah
oznámení
zjištění
o
podezření na porušení
spáchání
rozpočtové
Prověřený objem
Prověřený objem
trestného
kázně
veřejných příjmů v tis. Kč veřejných výdajů v tis. Kč činu předané předané
Správce
státnímu
příslušnému
rozpočtové
zastupitelství správci daně
kapitoly
v tis. Kč
Správce
Správce
Správce
Správce
Správce
Správce
kapitoly
kapitoly vč.
kapitoly
kapitoly vč. kapitoly vč. kapitoly vč.
zřízených
zřízených
zřízených
zřízených
organizací
organizací organizací
organizací
Ministerstvo
zahraničí
118 401
118 401
24 913
24 913
0
0
Ministerstvo
obrany
36 837
36 837
39 329
39 329
0
0
Ministerstvo
financí
1 792 098
17 235 756
11 060 051
23 507 902
0
737 812
Ministerstvo
práce
a sociálních věcí
29 832
31 990
1 332 212
2 180 147
8
78 943
Ministerstvo
vnitra
127 294
127 294
507 535
510 852
1
6 279
Ministerstvo
životního
prostředí
0
0
493 168
493 168
0
3
Ministerstvo pro
místní rozvoj
10 974
10 974
683 984
683 984
0
4 793
Ministerstvo
průmyslu
a obchodu
0
2 274 744
8 258 859
9 048 859
0
27 827
Ministerstvo
dopravy
5 250
5 250
1 806 047
6 427 902
0
822
Ministerstvo
zemědělství
661 321
747 321
1 507 169
2 773 859
2
4 107
Ministerstvo
školství,
mládeže
a tělovýchovy
8 702 004
12 940 363
1 313 700
5 262 440
2
7 345
Ministerstvo
kultury
1 375 548
1 613 099
1 345 688
1 620 188
0
2 639
Ministerstvo
zdravotnictví
4 923 807
4 923 807
4 923 807
4 923 807
0
628
Ministerstvo
spravedlnosti
0
628 616
1 184 858
7 435 265
0
3 054
Kancelář
presidenta
republiky
455 187
455 187
498 624
498 624
0
0
Úřad vlády
8 364
8 364
8 364
8 364
0
0
Grantová
agentura ČR
0
0
45 450
45 450
0
149
38
Český úřad
zeměměřický
a katastrální
19 509
19 509
379 531
379 531
0
1 271
Český báňský
úřad
748
748
5 800
5 800
0
0
Akademie věd
ČR
440 591
440 591
679 215
679 215
0
0
Ústav
pro studium
totalitních
režimů
0
0
5 623
5 623
0
0
Ostatní správci rozpočtových kapitol veřejnosprávní kontroly nevykonávali.
39
Příloha č. 2b
Výsledky veřejnosprávních kontrol provedených územními samosprávnými celky v roce
2008
Počet
Rozsah
oznámení
zjištění
o
podezření na porušení
spáchání
rozpočtové
Prověřený objem
Prověřený objem
trestného
kázně
veřejných příjmů v tis.
veřejných výdajů v tis. činu předané předané
Územní
Kč
Kč
státnímu
příslušnému
samosprávný
zastupitelství správci daně
celek
v tis. Kč
Krajský
Krajský
Krajský
Krajský
Krajský
úřad,
Krajský
úřad,
úřad,
úřad,
úřad,
Magistrát
úřad,
Magistrát Magistrát hl. Magistrát hl.
Magistrát
hl. m.
Magistrát
hl. m.
m.
Praha, m.
Praha,
hl. m.
Praha,obce,
hl. m.
Praha,obce, obce,
obce, městské
Praha
městské
Praha
městské
městské části části
části
části
Hlavní město
Praha
937 247
2 848 169
1 384 914
3 363 025
1
0
Jihočeský
kraj
275 805
2 359 526
253 796
2 345 539
0
0
Jihomoravský
kraj
16 710
4 506 688
72 016
6 205 523
3
0
Karlovarský
kraj
47 239
495 878
512 841
1 612 125
0
0
Vysočina
162 123
1 587 008
197 898
1 559 435
2
0
Královéhradecký
kraj
520 726
2 728 903
847 363
3 151 270
1
0
Liberecký
kraj
1 972 000
3 560 119
2 133 400
3 670 284
0
0
Moravskoslezský
kraj
1 193 045
7 808 738
658 917
6 298 561
1
0
Olomoucký
kraj
763 627
3 647 471
1 798 431
4 673 373
2
0
Pardubický
kraj
112 292
1 539 634
126 242
1 561 800
0
0
Plzeňský
kraj
1 053 674
4 574 022
1 072 511
5 130 517
0
0
Středočeský
kraj
409 956
5 842 381
448 024
5 889 003
0
0
Ústecký
kraj
254 670
2 154 317
111 192
2 025 428
2
0
Zlínský
kraj
680 000
2 669 119
650 000
2 642 838
0
0
40