Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Zprávy o výsledcích finančních kontrol'.


MINISTERSTVO FINANCÍ 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
ZPRÁVA 
  
o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě za rok 2004  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Duben 2005  

 

Obsah 
 
 
strana 
Základní shrnutí 

 
 
I.  Úvod 

   
 
II.  Hodnocení výsledků interního auditu ve veřejné správě 
10 
 
 
 
 
 
 
 
II.  1.  Nezávislost a objektivita interního auditu 
11 
 
 
 
 
II.  2  Lidské zdroje a výběr interních auditorů 
12 
 
 
 
 
II.  3.  Profesní rozvoj interních auditorů 
12 
 
 
 
 
II.  4.  Hodnocení výsledků auditorské práce a zajišťování kvality interního auditu 
13 
 
 
 
 
   
 
III.  Hodnocení výsledků řídících kontrol  
15 
   
 
IV.  Hodnocení výsledků veřejnosprávních kontrol 
17 
 
 
 
 
IV.  1.  Veřejnosprávní kontroly vykonávané Ministerstvem financí a finančními 
 
   
ředitelstvími 
18 
 
 
 
 
 
IV.  1.  1.  Veřejnosprávní kontroly vykonané Centrální harmonizační jednotkou při  
 
   
 
zajišťování  správy  veřejné  finanční  podpory  (prostředky  státního 
18 
rozpočtu) 
 
 
 
 
 
IV.  1.  2.  Veřejnosprávní    kontroly   vykonané   finančními   ředitelstvími   při 
 
   
 
zajišťování  správy  veřejné  finanční  podpory  (prostředky  státního 
 
rozpočtu) 
19 
 
 
 
 
 
 
IV.  2.  Veřejnosprávní kontroly vykonávané správci kapitol státního rozpočtu, kraji 
 
   
hlavním městem Praha a obcemi 
20 
 
 
 
 
 
IV.  3.  Veřejnosprávní kontroly při správě prostředků poskytnutých z fondů  
 
   
Evropské unie 
22 
   
 
V.  Centrální harmonizace systému kontroly finančního 
 
  managementu a systému interního auditu ve veřejné správě 
27 
   
 
V.  1.  Harmonizace legislativy a metodiky 
28 
 
 
 
 
V.  2.  Vytváření podmínek pro další profesní rozvoj 
31 
 
 
 
 
V.  3.  Výměna zkušeností 
31 
 
 
 
 
V.  4.  Školení a semináře 
33 
 
 
 
 
V.  5.  Zpravodajská činnost 
33 
   
 
 
 
 

 

Graf  1 
-  Přehled o skutečném stavu interních auditorů a počtu vykonaných auditů 
 
   
Graf  2 
-  Přehled  o  zjištěních  vnitřního  kontrolního  systému  orgánu  veřejné  správy, 
na jejichž  základě  tento  orgán  oznámil  státnímu  zástupci  nebo  policejním 
orgánům skutečnosti nasvědčující tomu,  že byl spáchán trestný čin 
 
   
Graf  3 
-  Přehled  o  zjištěních  kontrolního  orgánu  při  výkonu  veřejnosprávní  kontroly,    
na  jejichž  základě    tento  orgán  oznámil  státnímu  zástupci  nebo  policejním 
orgánům  skutečnosti  nasvědčující  tomu,  že  u  kontrolované  osoby  byl  spáchán 
trestný čin 
 
   
Graf  4 
-  Přehled  o  zjištěních  kontrolního  orgánu  při  výkonu  veřejnosprávní  kontroly      
o  porušení  rozpočtové  kázně  kontrolovanou  osobou  ve  smyslu  zákona 
č. 218/2000  Sb., na jejichž základě tento  orgán předal  věc místně příslušnému 
správci  daně  jako  podnět  k  zahájení  řízení    ve  věci  odvodu  podle  zákona 
č. 337/1992 Sb. 
 
   
Graf 5 
-   Přehled  o  zjištěních  kontrolního  orgánu  při  výkonu  veřejnosprávní  kontroly      
o porušení  jiných právních předpisů kontrolovanou osobou, na jejichž základě 
tento  orgán  předal  věc  k  dalšímu  řízení  podle  zvláštních  právních  předpisů        
k tomu příslušným orgánům 
 
   
Graf 6   -   Celkový  objem  veřejných  příjmů  a  výdajů  prověřený  veřejnosprávními 
kontrolami na místě 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

 
Základní shrnutí  
 

Zpráva  o  výsledcích  finančních  kontrol  ve  veřejné  správě  za  rok  2004  (dále  jen  „Roční 
zpráva“)  se  předkládá  podle  §  22  odst.  1  zákona  č.  320/2001  Sb.,  o  finanční  kontrole  ve 
veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o 
finanční  kontrole“).  Podle  citovaného  zákona  je  tato  Roční  zpráva  předávána  i  Nejvyššímu 
kontrolnímu úřadu. 
Zhodnocení  výsledků  finančních  kontrol  za  rok  2004  s přihlédnutím  k celému  tříletému 
období  od nabytí  účinnosti  zákona  o  finanční  kontrole  potvrzuje  postupné  naplňování 
základních  funkcí  finančních  řídících  a  kontrolních  systémů  ve  veřejné  správě.  Rozvíjení 
těchto  systémů  je  součástí  probíhající  reformy  veřejné  správy  a  stává  se  též  nástrojem 
pro úspěšné  provádění  zahájené  reformy  veřejných  financí.  Rozvíjí  se  preventivní  funkce 
finanční kontroly zaměřená na předcházení nedostatků a na vytváření náročnějšího vnitřního 
a vnějšího  prostředí    pro činnost  orgánů  a  organizací  ve  veřejném  sektoru  (dále  jen  „orgány 
veřejné správy“). Přidaná hodnota nově zaváděné služby interního auditu se začíná projevovat 
nezávisle  předkládanými  doporučeními  ke  zlepšování  systému  vnitřního  řízení  a  kontroly 
v orgánech  veřejné  správy,  náměty  a  spoluprací  při  zkvalitňování  vnitřních  předpisů 
a spoluprací  při ustavování  nových  řídících  a  kontrolních  mechanismů  pro  sdílenou  správu 
zahraničních finančních prostředků. V neposlední řadě finanční kontrola odhaluje nedostatky. 
Svá  závažná  zjištění  o  podezření  ze  spáchání  trestných  činů  předává  příslušným  státním 
zastupitelstvím a útvarům Policie České republiky. 
Na  základě  souhrnného  zhodnocení  výsledků  finančních  kontrol,  které  jsou  obsaženy 
v ročních  zprávách  o  výsledcích  finančních  kontrol  předložených  správci  kapitol  státního 
rozpočtu,  hlavním  městem  Praha  a  kraji,  se  ukazuje,  že  zjišťované  nedostatky  nejsou 
takového charakteru, aby vážně ohrozily činnost veřejné správy. Převážně představují selhání 
jednotlivců, jehož příčiny lze spatřovat i v nedostatečném povědomí finančního managementu 
o jeho  odpovědnosti  za  zavedení  a  udržování  přiměřeného  a  účinného  systému  vnitřního 
řízení a kontroly pro řádnou správu a řízení orgánů veřejné správy.  
Četnost a rozsah zjištěných nedostatků v porovnání s celkovými použitelnými finančními 
zdroji  a  spravovaným  majetkem,  se  kterým  hospodaří  státní  správa  a  územní  samospráva, 
současně naznačují, že vládou postupně přijímaná a  realizovaná opatření zužují prostor pro 
výskyt  negativních  jevů  v hospodaření  veřejné  správy.  V té  souvislosti  se  ukazuje 

 

jako potřebné zintensivnit provádění otevřené aktivní informační politiky o hospodaření státní 
správy a územní samosprávy vůči nejširší veřejnosti.  
V průběhu  roku  2004  pokračoval  proces  ustavování  služby  interního  auditu  v orgánech 
státní správy a územní samosprávy jako samostatných pracovišť přímo podřízených vedoucím 
těchto  orgánů  a  funkčně  nezávislých  na  výkonných  a  řídících  strukturách.  V souladu 
s ročními plány byly vykonávány finanční audity, audity systémů a částečně i audity výkonů.  
V oblasti 
finančního  managementu  byly  zpřesňovány  kontrolní  mechanizmy 
pro plánovaní  a  přípravy  operací  a  posilovaná  funkční  odpovědnost  za  zajištění  správy 
veřejných  příjmů,  řízení  veřejných  výdajů,  nakládání  s veřejnými  prostředky  a  za  vedení 
účetnictví.  Výkon  předběžných,  průběžných  a  následných  veřejnosprávních  kontrol  byl 
v orgánech veřejné správy zajišťován jak prostřednictvím  liniových vedoucích zaměstnanců, 
tak i prostřednictvím funkčně specializovaných kontrolních útvarů.  
Přes  dosažený  pokrok  však  i  v hodnoceném  roce  přetrvávaly  problémy  se  zaváděním 
vnitřní finanční kontroly ve veřejné správě1) – systému řízení a kontroly veřejných financí. 
Podrobnější  hodnocení  je  uvedeno  v dalších  částech  Roční  zprávy.  Identifikuje  hlavní 
slabá místa systému finanční kontroly ve veřejné správě vytvářející překážky a která vyžadují 
řešení v dalším období.  
 
1.  Posílení manažerské odpovědnosti v systému finanční kontroly ve veřejné správě 
Hlavní směry pozornosti na ustavení a rozvíjení nové služby interního auditu v orgánech 
veřejné  správy  se  na  druhé  straně  projevilo  v ne  zcela  dostatečné  pozornosti  k posilování 
manažerské  odpovědnosti  za  přiměřenost  a  účinnost  kontrol  v řízených  procesech.  Systém 
kontrol  finančního  managementu  (kontrolní  mechanismy)  spadající  do odpovědnosti 
vedoucích zaměstnanců orgánů veřejné správy není na jednotlivých stupních veřejné správy 
plně  propracován,  kontroly  nejsou  vždy  důsledně  prováděny  a vykazují  často  i  znaky 
formálnosti. 
Ve státní správě i územní samosprávě se ukazuje jako potřebné zvýšit důraz především ze 
strany nejvyššího vedení ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy, Magistrátu 
                                                 
1)  Public  Internal  Financial  Control  (PIFC)  –  svým  významem  odpovídá  výrazu  finanční  kontrola  ve  veřejné 
správě podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole 
 

 

hlavního  města  Praha,  krajských  úřadů  a  obcí  na  systém  kontrol  finančního  managementu 
v odpovědnosti příslušných vedoucích zaměstnanců.  
2.  Dokončení procesu vytváření služby nezávislého interního auditu 
Proces vytváření pracovišť interního auditu oddělených od řídících a výkonných struktur 
nebyl  ani  v roce  2004  ve  veřejné  správě  plně  dokončen.  V řadě  případů  tato pracoviště 
vykonávají ještě další činnosti, které přímo nesouvisí s posláním interního auditu. Oslabuje se 
tak  jejich  vlastní  poslání  spočívající  v  nezávislé  objektivně  ujišťovací  činnosti  ve  vztahu 
k účinnosti  systému  řízení  rizik,  efektivnosti  řídicích  a  kontrolních  procesů  a   správy  a  řízení 
Komentář [S1]: Účinnosti systému 
(procesů) řízení...
(nebo tak něco) by mohlo 
orgánu veřejné správy. Nejsou naplněny plánované počty zejména výkonných auditorů. To je 
být ok, efektivnost bych tam nedávala, tohle 
platí obecně pro všechny další výskyty 
podle  hodnocení  správců  kapitol  státního  rozpočtu,  Magistrátu  hlavního  města  Praha 
a krajských  úřadů    ovlivněno  i stávajícími  podmínkami  pro  motivaci  kvalifikovaných 
interních  auditorů  a nedostatečným  právním  základem  jejich  postavení.  Tato  skutečnost  je 
vážným  potencionálním  rizikem    jejich  odchodu  z veřejné  správy.  Zlepšení  je  možné 
dosáhnout  i vytvářením  podmínek  pro  jejich  další  profesní  rozvoj.  Tím  se  vytvoří 
předpoklady  pro  zvýšení  kvality  doporučení  interního  auditu  a pro možnost  jejich  využití 
vedoucími orgánů veřejné správy pro zajištění řádné správy a řízení. 
V působnosti  správců  kapitol  státního  rozpočtu  a  územně  samosprávných  celků  je proto 
potřebné  dokončit  proces  vytváření  útvarů  interního  auditu  nezávislých  na řídících 
a výkonných  strukturách,  upevnit  postavení  interních  auditorů  zejména  nabytím  účinnosti 
služebního  zákona,  který  by  měl  stabilizovat  funkce  interního  auditu  (zejména  úpravou 
jmenování  a  odvolávání  interních  auditorů)  a  v návaznosti  dořešit  odpovídající  odměňování 
auditorské  práce.  V tomto  směru  se  jeví  též jako nezbytné  vypracovat  národní  standard 
certifikace znalostí praxe interního auditu pro veřejný sektor.  
3.  Zpracování koncepce rozvoje finanční kontroly  
Zkušenosti  z fungování  finanční  kontroly  ve  veřejné  správě  od  nabytí  účinnosti  zákona 
č. 320/2001 Sb. ukazují na potřebu zpracování strategického dokumentu, který stanoví cíle a záměry 
dalšího zkvalitňování a rozvoje finanční kontroly v České republice. 
 

 

Podle vládou schváleného harmonogramu Reformy ústřední státní správy připravuje Ministerstvo 
financí  pro  vládu  analýzu  současného  stavu  kontrolního  systému  v České  republice  s termínem 
předložení  v květnu  2005  a  v návaznosti    koncepci  rozvoje  kontroly  ve  státní  správě.  Součástí  této 
koncepce  bude  i  konzistentní  strategie  finanční  kontroly  spolu  s časovým  harmonogramem  její 
realizace. V rámci připravované koncepce budou řešeny i úkoly pro Centrální harmonizační jednotku 
Ministerstva  financí  při  zajišťování  harmonizace  a  metodického  řízení  výkonu  finanční  kontroly  ve 
veřejné správě.     
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

I. Úvod 
Roční  zpráva  navazuje  na  předchozí  hodnotící  zprávu  o  výsledcích  finančních  kontrol 
za rok  2003.  Jejím  účelem  je  podat  vládě  ucelenou  aktuální  informaci  o  postupu  zavádění 
nové  koncepce  systému  kontrol  finančního  managementu  a  interního  auditu  v orgánech 
veřejné správy a o zjištěních obsahujících hlavní nedostatky, jejich důsledky a příčiny. Roční 
zpráva  poukazuje  též  na positivní  trendy  v implementaci  principů  a  norem  zdravého 
finančního  řízení  v orgánech  státu  a  územní  samosprávě.  Současně  zmiňuje  i dosud 
přetrvávající  hlavní  nedostatečnosti  a slabá  místa  systémů  vnitřního  řízení  a kontroly 
při zajišťování  řádné  správy  a  řízení  veřejných  financí.  Tento  přístup  má  vládě  umožnit, 
aby všestranně posoudila dosažený stav, rizika, příležitosti a doporučení k přijetí systémových 
opatření  pro další  rozvíjení  a zkvalitňování  jednotlivých  prvků  finanční  kontroly  ve veřejné 
správě.  
Právním  základem  Roční  zprávy  je  ustanovení  §  22  odst.  1  zákona  č.  320/2001  Sb., 
o finanční  kontrole,  které ukládá  Ministerstvu  financí  předložit  Roční  zprávu  vládě 
spolu se státním  závěrečným  účtem.  Vláda  v zaměření  nelegislativní  části  činnosti 
na 1. pololetí 2005 schválila předložení Roční zprávy jako samostatný materiál k projednání. 
Souhrnná  hodnocení,  která  jsou  obsažená  v této  Roční zprávě,  vycházejí  z konsolidace 
ročních zpráv o výsledcích finančních kontrol a ukazatelů uváděných orgány veřejné správy 
podle nové prováděcí vyhlášky č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole 
(dále jen „prováděcí vyhláška“). K zajištění informovanosti vlády o stavu fungování systému 
finančního řízení a kontroly v základních územních samosprávných celcích byla v souvislosti 
s postupující reformou veřejné správy přijata novela zákona o finanční kontrole2). Ta zavedla 
krajům  a hlavnímu  městu  Praze  povinnost  podávat  zprávy  o výsledcích  finančních  kontrol 
sumárně za obce a městské části v jejich územních obvodech.  
Materiálním  základem  Roční  zprávy  jsou  poznatky  z hodnocení  výsledků  finančních 
kontrol,  které  Ministerstvu  financí  ve  svých  ročních  zprávách  předložili  správci  kapitol 
státního rozpočtu, Magistrát hlavního města Prahy a krajské úřady. Roční zprávy ústředních 
orgánů  státní  správy  zahrnují  výsledky  finančních  kontrol  organizačních  složek  státu 
                                                 
2)  Zákon  č.  123/2003  Sb.,  přijatý  též  z důvodu  zajištění  přiměřenosti  a  účinnosti  systému  finančního  řízení 
a kontroly v orgánech veřejné správy  v souvislosti se zrušením okresních úřadů a přenesením dalších působnosti 
státu na územní samosprávné celky.   
 

 

a právnických  osob  veřejného  sektoru3).  Roční  zprávy  o  výsledcích  finančních  kontrol 
předložené  kraji  obsahují  souhrnné  výsledky  finančních  kontrol  obcí  v jejich  územních 
obvodech a roční zpráva o výsledcích finančních kontrol předložená hlavním městem Praha 
též souhrnné výsledky finančních kontrol městských částí4). Východiska pro hodnocení tvoří 
i srovnání stavu dosaženého při inovaci nebo zavádění nových řídících a kontrolních systémů 
v orgánech  veřejné  správy  pro  zajištění  sdílené  správy  finančních  zdrojů  z  Evropské  unie 
a pro užití  zahraničních  prostředků,  které  jsou  poskytovány  České  republice  v souvislosti 
s jejím  členstvím  v mezinárodních  organizacích  nebo na základě  mezinárodních  smluv 
s jinými  státy.  Při hodnocení  dosažených  výsledků  byly  použity  i  závěry  a  doporučení  mise 
skupiny  mezinárodních  expertů  programu  SIGMA  20035)  a  auditu  připravenosti  řídících 
a kontrolních  systémů  České  republiky  pro sdílenou  správu  strukturálních  fondů  a  Fondu 
soudržnosti.  
Roční  zpráva  je  v souladu  se  společnými  závěry  zástupců  Evropské  komise  a  nových 
členských států Evropské unie6) koncipována tak, aby ve stručné formě poskytla souhrnnou 
informaci o všech aspektech tří prvků a základních pilířů finanční kontroly ve veřejné správě 
–  tj.  přiměřenosti  a  účinnosti  nastaveného  a provozovaného  systému  kontroly  finančního 
managementu, systému interního auditu a centrální harmonizace obou těchto systémů.  
Ministerstvo  financí  vytvořilo  v průběhu  druhého  pololetí  2004  podmínky 
pro elektronické  předávání  ročních  zpráv  o výsledcích  finančních  kontrol  ze  všech  úrovní 
veřejné správy.  
V automatizovaném  systému  zpravodajství  o  výsledcích  finančních  kontrol  za  rok  2004 
předložilo  své  roční  zprávy  o  výsledcích  finančních  kontrol  10  760  účetních  jednotek 
                                                 
3)  Podle  §  2  písm  a)  zákona  o  finanční  kontrole  se  pro  účely  tohoto  zákona  rozumí  orgánem  veřejné  správy 
organizační  složka  státu,  která  je  účetní  jednotkou  podle  zvláštního  právního  předpisu,  státní  příspěvková 
organizace, státní fond, územní samosprávný celek, městská část hlavního  města Prahy, příspěvková organizace 
územního samosprávného celku nebo městské části hlavního města Prahy a jiná právnická osoba zřízená k plnění 
úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem nebo právnická osoba zřízená na základě zvláštního právního 
předpisu, která  hospodaří s veřejnými prostředky. 
4) § 9a zákona o finanční kontrole. 
5) Zpráva skupiny mezinárodních expertů společného programu Evropské komise a OECD z června 2003, jejímž 
cílem  bylo  poskytnout  vládě  České  republiky  nezávislou  revizi  kvality  a  přiměřenosti  současného  českého 
systému finančního řízení a kontroly a systému interního auditu ve veřejné správě a podpořit tuto vládu v jejích 
snahách  o  zajištění  dalšího  efektivního  a  praktického  rozvoje  zdravého  finančního  managementu  prostředků 
státu i EU s přihlédnutím k principům a standardům evropské nejlepší praxe i českých specifik. 
6)  Závěry a doporučení k implementaci principů koncepce PIFC k ročnímu zpravodajství,  kvalitě auditorských 
zpráv a ke spolupráci Centrálních harmonizačních jednotek s národními  organizacemi Mezinárodního institutu 
interních  auditorů  ze  semináře  organizovaného  Generálním  ředitelstvím  Rozpočet  Evropské  komise 
pro Centrální harmonizační jednotky nových členských států Evropské unie v Budapešti (prosinec 2004). 

 
10 
veřejného  sektoru,  z toho  4  574  obcí.  Zhruba  čtvrtina  zejména  malých  obcí  předložila 
své roční  zprávy  o  výsledcích  finančních  kontrol  příslušným  krajským  úřadům  po  termínu 
nebo je nepředložila. Roční zpráva tedy obsahuje údaje o kontrolní činnosti realizované v roce 
2004 v převážné části  veřejného sektoru.  
Souhrn  hlavních  zjištění  a  závěrů  je  obsažen  v Základním  shrnutí,  které  je  předřazeno 
Roční zprávě a které obsahuje též doporučení k dalšímu rozvoji podmínek pro zajištění řádné 
správy,  transparentnosti  nakládání  s použitelnými  zdroji  a  výkonnosti  při  zajišťování 
stanovených cílů na úrovni ústřední státní správy a krajské a místní územní samosprávy. 
II. Hodnocení výsledků interního auditu ve veřejné správě  
Interní  audit7)  je  novou  institucionalizovanou  službou  zavedenou  v orgánech  veřejné 
správy  podle  zákona  o  finanční  kontrole  k 30.6.2002.  Její  poslání,  které  spočívá  v rozvíjení 
jeho nezávislých objektivně ujišťovacích  a konzultačních funkcí  v orgánech veřejné správy, 
není  stále  dostatečně  chápáno.  Z  celkového  počtu  10  760  předkladatelů  zpráv  o  výsledcích 
finančních  kontrol  za  rok  2004  jich  539  (z toho  264  ze  státní  správy  a  275    z územní 
samosprávy,  v tom  102  statutárních  měst  a  obcí)  uvedlo,  že zavedly  a  provozují  službu 
interního auditu.   
U orgánů veřejné správy přetrvávají nejasnosti z nedostatečného pochopení rozdílů mezi 
funkcí  a  cílem  aktivit  interního  auditu.  Například  interní  audit  vykonává  činnosti  inspekce 
prováděné ad hoc na základě vnitřních a vnějších podnětů (stížnosti a petice) nebo je v řadě 
případů  funkce  interního  auditu  spojována    s  jinou  pracovní  funkcí,  například  vedoucího 
sekretariátu  či bezpečnostního  technika.  Takový  přístup  je nepochopením  funkce  interního 
auditu. 
Podle  zákona  o  finanční  kontrole  mají  povinnost  zřídit  funkci  interního  auditu  orgány 
veřejné  správy  s výjimkou  obcí,  které  mají  méně  jak  15  000  obyvatel8),  a  organizačních 
složek  státu  a  příspěvkových  organizací,  u  kterých  s ohledem  na  malou  pravděpodobnost 
výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředky správci kapitoly státního 
                                                                                                                                                         
 
7)  Podle  mezinárodně  uznané  definice  je  interní  audit  nezávislá,  objektivně  ujišťovací  a  konzultační  činnost 
zaměřená  na  přidávání  hodnoty  a  zdokonalování  procesů  v organizaci.  Interní  audit  pomáhá  organizaci 
dosahovat jejích cílů tím, že přináší systematický metodický přístup k hodnocení a zlepšování účinnosti  systému 
řízení rizik, řídicích a kontrolních procesů a řízení a správy organizace (mezinárodní „Rámec profesionální praxe 
interního auditu“ vydal Český institut interních auditorů v březnu 2004).    
8) § 29 odst. 5 zákona o finanční kontrole. 

 
11 
rozpočtu  nebo  územní  samosprávné  celky  rozhodly  o  nahrazení  funkce  interního  auditu 
veřejnosprávní kontrolou9).   
Uvedený  stav  svědčí  o  tom,  že  z pohledu  mezinárodních  standardů10)  o  plnění  poslání 
interního  auditu  nebylo  zavádění  této  služby  v orgánech  veřejné  správy  v roce  2004 
ještě dokončeno. 
Lepší  situace  je  u  Etických  kodexů  interního  auditu.  Řada  orgánů  veřejné  správy 
vypracovala svůj vlastní dokument, přičemž k tomu využila normy Etického kodexu obsažené 
v mezinárodním Rámci profesionální praxe interního auditu. Ostatní  se opírají o Kodex etiky 
zaměstnanců ve veřejné správě přijatý usnesením vlády č. 270/2001 a doplněný pro potřeby 
interního auditu Centrální harmonizační jednotkou11). 
II.1 Nezávislost a objektivita interního auditu 
Prostředkem  k dosahování  objektivity  interního  auditu  v orgánech  veřejné  správy  je 
jeho nezávislost  na  všech  řídících  a  výkonných  strukturách.  Ta  podle  mezinárodních 
standardů a podle zákona o finanční kontrole12) spočívá zejména v tom, že vedoucí interního 
auditu  podává  zprávy  (je  podřízen)  takovému  organizačnímu  stupni  v organizaci, 
který internímu  auditu  umožní  plnění  jeho funkcí,  a  že  interní  audit  bez  jakéhokoli  vnějšího 
zasahování stanoví rozsah a způsob provádění auditních prací a předávání jejich výsledků.  
Provedené zajištění nezávislosti  interního auditu ve vnitřních aktech řízení orgánů veřejné 
správy  proto  ještě  neznamená  plné  uplatnění  tohoto  klíčového  principu  v praxi  a  vyžaduje 
proto především plnou podporu vedoucího organizace.  
 
                                                 
9) § 29 zákona o finanční kontrole. 
10)  Srovnej  mezinárodní  standardy:  1100  –  Nezávislost  a  objektivita:  „Působení  interního  auditu  musí  být 
nezávislé a interní auditoři musí při výkonu své práce postupovat objektivně.“, 1110 – Organizační nezávislost: 
„Vedoucí  interního  auditu  podává  zprávy  (je  podřízen)  takovému  organizačnímu  stupni  v  organizaci, 
který internímu auditu  umožní plnění jeho funkcí.“ a 1110.A1  „Interní audit bez jakéhokoli vnějšího zasahování 
stanoví rozsah a způsob provádění interního auditu a předávání výsledků práce interního auditu.“.  
11)    Součást  metodického  Pokynu  k jednotnému  uplatňování  závazných  pravidel  a  doporučení  pro  výkon 
interního auditu v orgánech veřejné správy, CHJ – 2/ Ministerstvo financí 2002 (čj.: 171/59 107/2002). 
12) § 28 až § 31 zákona o finanční kontrole. 

 
12 
II.2 Lidské zdroje a výběr interních auditorů  
V hodnoceném  roce  2004  orgány  veřejné  správy  plánovaly  potřeby  interního  auditu 
celkem na 878 pracovních míst, z toho ve státní správě na 458 a v územní samosprávě na 420.  
Plán pracovních míst k 31.12.2004 byl naplněn celkem na 89,9 %, z toho u státní správy 
na 90,4 %  a  územní  samosprávy  na  89,3  %.  Podle  získaných  poznatků  například 
z dotazníkové  akce  organizované  Centrální  harmonizační  jednotkou  převládá  názor, 
že stanovené potřeby lidských zdrojů jak ve státní správě, tak i na úseku územní samosprávy 
nejsou dosud dostatečné. Tento názor může být  objektivně umocněn řadou faktorů. Kromě 
již výše  zmíněných  lze  uvést  i  nedostatečnost  ve  střednědobém  plánování,  resp. určení 
hlavních priorit a rizik, jejichž zvládání by mělo být dostatečně zajištěno.  
Tyto  názory  potvrzují  výsledky  v ročních  zprávách  o  výsledcích  finančních  kontrol 
vykázané  orgány  veřejné  správy,  podle  kterých  lidské  zdroje  přidělované  na  operativně 
zařazované  audity  (mimo  plán  –  ad  hoc)    jsou  u  některých  orgánů  příliš  vysoké.  Například 
u některých orgánů státní správy přesahují 20 %. Při překročení této hranice útvary interního 
auditu  podle  nejlepší  mezinárodní  praxe  již  nejsou  schopny  plnit  svůj  plán  ani  poskytnout 
očekávané záruky a dochází tak i ke ztrátě nezávislosti interního auditu.   
Obdobné  názory  na  nedostatečnost  pracovních  míst  pro  službu  interního  auditu  lze 
vysledovat  u  územní  samosprávy.  Přesto  například  kraje  a  hlavní  město  Praha  v průběhu 
hodnoceného  období  dále  posílily  kapacity  výkonných  interních  auditorů  na  101,  6  % 
plánovaného stavu.  
II.3 Profesní rozvoj interních auditorů 
Při  naplňování  potřeb  interního  auditu  v orgánech  veřejné  správy  je  nutno  hodnotit 
výsledky  dosažené  v oblasti  průběžného  profesního  rozvoje  interních  auditorů. 
Stejně jako v minulých letech byl v roce 2004 základem společný projekt Ministerstva financí 
a  Českého  institutu  interních  auditorů13)  z ledna  2001  pro  jednotné  vzdělávání  zaměstnanců 
veřejné správy České republiky v oboru finanční kontrola a interní audit, podložený smlouvou 
o spolupráci těchto stran na léta 2001 až 2004.  
                                                 
13) Český institut interních auditorů (profesní občanské sdružení) je v České republice garantem za profesionální 
kvalitu v oblasti vzdělávání na úseku interního auditu s certifikací Mezinárodního institutu interních auditorů. 

 
13 
Dvacet  základních  kurzů,  které  jsou  akreditovány  u  Ministerstva  školství,  mládeže 
a tělovýchovy  jako rekvalifikační  pro  tento  nový  obor  činnosti,  absolvovalo  v průběhu  let 
2001  až  2004  celkem  622  zaměstnanců  orgánů  veřejné  správy  (z toho  91  v roce  2004). 
Dalších  patnácti  nadstavbových  kurzů,  z nichž  některé  byly  akreditovány  u  Ministerstva 
vnitra  jako  vzdělávací  programy  pro  úředníky  územních  samosprávných  celků,  se v letech 
2002 až 2004 účastnilo celkem 251 zaměstnanců těchto orgánů (z toho 74 v roce 2004).  
Kurzy pořádané na základě společného projektu Ministerstva financí a Českého institutu 
interních  auditorů,  které  jsou  zaměřeny  na  výkon  interního  auditu  a  na  základní  auditorské 
dovednosti,  však  nenahrazují  zkoušky  zvláštní  odborné  způsobilosti  stanovené  zákonem 
č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. 
Orgány  veřejné  správy  investovaly  do  rekvalifikace  svých  zaměstnanců  z veřejných 
rozpočtů  cca  10,5  miliónů  Kč.    Počet  interních  auditorů,  kteří  jsou  držiteli  osvědčení 
o absolvování těchto forem vzdělávání, vykazují orgány veřejné správy k 31.12.2004 ve výši 
499 zaměstnanců, tj. cca 64,6 % skutečného stavu výkonných interních auditorů v orgánech 
veřejné  správy.  Pro  úplnost  je  třeba  uvést,  že ve  veřejné  správě  České  republiky  působí 
celkem  9  interních  auditorů,  kteří  složili  předepsané  zkoušky  a  jsou  držiteli  mezinárodního 
certifikátu Institutu interních auditorů.  
II.4 Hodnocení výsledků auditorské práce a zajišťování kvality interního         
auditu 
Do  ročních  plánů14)  539  orgánů  veřejné  správy  bylo  zařazeno  3810  (státní  správa  1657, 
územní  samospráva  2153)  konkrétních  auditů.  Podle  uváděných  informací  v ročních 
zprávách,  které  předložily  orgány  veřejné  správy,  bylo  v průběhu  hodnoceného  období 
vykonáno  celkem  3426  (státní  správa  1486,  územní  samospráva  1940)  plánovaných  auditů, 
které  byly  na základě  požadavku  vedoucích  orgánů  veřejné  správy  doplněny  o  dalších  644 
(státní správa 294, územní samospráva 350)   operativně zařazených auditů15). Z toho činily 
finanční audity 33,8 %, audity systémů 24,7 %, audity výkonu 21,8 a jinak zaměřené audity 
(např. personální) 19,7 %.  
Z   ročních  zpráv  předložených  orgány  veřejné  správy  a  poznatků  získaných  během 
pravidelných  pracovních  setkání  s interními  auditory  orgánů  veřejné  správy  v průběhu 
                                                 
14) § 30 odst. 3 zákona o finanční kontrole. 
15) § 30 odst. 6 zákona o finanční kontrole. 

 
14 
hodnoceného období je  zřejmé, že i přes skutečnost, že v prostředí jednotlivých ústředních 
správních úřadů existují různé podmínky, interní auditoři se ve své práci řídili mezinárodními 
standardy  pro  auditorskou  činnost  a  vyvíjeli  úsilí  o  získání  takových  znalostí,  dovedností 
a dalších  schopností  interního  auditu  jako  celku,  které  jsou  nezbytné  pro plnění  jeho  funkcí. 
Většina útvarů v hodnoceném období již plánovala svou činnost na základě předchozí analýzy 
rizik.  Ke  zvýšení  efektivnosti  auditorské  práce  využívali  většinou  standardní  programové 
prvky16). Současně je útvarem  interního auditu Ministerstva financí  ve spolupráci  s externím 
dodavatelem  vyvíjen  software  pro  procesní  podporu  auditování.  V současné  době  je  tento 
software nainstalován také ve všech finančních ředitelstvích, Ministerstvu práce a sociálních 
věcí,  Ministerstvu  školství,  mládeže  a  tělovýchovy,  Ministerstvu  zdravotnictví  a  Úřadu  pro 
zastupování státu ve věcech majetkových.  
Nejčastěji  uváděnými  cíli  auditních  akcí  bylo  přinést  nezávislé  objektivní  ujištění 
o spolehlivosti  a  integritě  finančních  a  provozních  informací,  o  účinnosti  a  efektivnosti 
zajišťovaných  procesů,  o  stavu  zajištění  ochrany  aktiv  a  dodržování  právních  předpisů 
a přijímaných  opatření  v mezích  těchto  předpisů.  Prováděny  byly  následné  kontroly, 
jimiž byla  ověřována  kvalita  a  plnění  opatření  přijatých  k odstranění  nedostatků  zjištěných 
interním auditem, resp. opatření přijatých k nálezům Nejvyššího kontrolního úřadu.  
Příznivě  jsou  hodnoceny  i  pilotní  cvičné  audity  u  krajských  úřadů,  které  byly  zahájeny  
v rámci  Projektu  Phare  2003  „Posílení  finančních  kontrolních  systémů  v regionálních 
podmínkách“ za technické asistence francouzsko - britského konsorcia Sofreco – PAI v roce 
2004, a které po jejich dokončení v roce 2005 budou sloužit krajům jako případové studie pro 
jejich  další  činnost.  Bližší  podrobnosti    k tomuto  projektu  jsou  uvedeny  v části  této  Roční 
zprávy o centrální harmonizaci.  
Minimální  právní  pojistky  pro  nezávislou  objektivně  ujišťovací  činnost  interního  auditu 
byly  vytvořeny.  Auditorská  činnost  v orgánech  veřejné  správy  však  s ohledem  na uváděná 
omezení  ještě  nedosáhla  takové  úrovně,  aby  mohlo  být  poskytnuto  ujištění,  že  nedochází 
k žádnému problému. Obezřetnost při hodnocení dosažených výsledků interního auditu v roce 
2004 vyplývá především z toho, že interní audit se zatím soustředil převážně pouze do úrovně 
odpovědnosti středního a nižšího výkonného managementu.  
Doporučení  interního  auditu  navržená  vedoucím  orgánům  veřejné  správy  nejčastěji 
směřovala ke zvýšení podílu řídící kontroly zajišťované vedoucími pracovníky orgánů veřejné 
                                                 
16) Například MS Office, Word, Excel, Access a Lotus Notes. 

 
15 
správy,  k předcházení  rizikům  a  vytváření  katalogu  (mapy)  rizik,  k aktualizaci  vnitřních 
předpisů  nebo  jejich  doplnění,  ke  zkvalitnění  řízení  provozních  a  finančních  činností 
a k řešení  rizik,  zejména  u  veřejných  zakázek  v oblasti  nákupu  zboží,  prací  nebo  služeb. 
Doporučení byla přijata i ke zlepšení metodického řízení podřízených organizací. 
Těžiště  průběžného  sledování  zavádění  doporučení  interního  auditu  v praxi  orgánů 
veřejné správy spočívá na útvarech interního auditu. Z ročních zpráv o výsledcích finančních 
kontrol  předložených  orgány  veřejné  správy  vyplývá,  že  systém  průběžného  sledování  
implementace doporučení je ve většině případů zajištěn následnými kontrolami.  
Přesto  celkem  ve 157  (státní  správa  98,  územní  samospráva  59)  případech    doporučení 
interního auditu nebyla akceptována a podle § 31 odst. 2 zákona o finanční kontrole muselo 
dojít k upozornění vedoucích orgánů veřejné správy, že příslušná opatření nebyla přijata. 
Za hlavní přínos služby interního auditu nově budované v orgánech veřejné správy i přes 
dosavadní  omezení  dané  objektivně  vývojem  prostředí  a  jejího  samotného  potenciálu  lze 
spatřovat  systematický  metodický  přístup  při  řízení  rizik  a  postupné posilování  vědomí 
manažérské odpovědnosti za realizaci veřejných rozpočtů a nakládání s veřejnými prostředky 
při  plnění  stanovených  cílů  tak,  aby  systém  vnitřního  řízení  a  kontroly  orgánů  veřejné 
správy17)  mohl  poskytovat  přiměřené  záruky,  že  správa  veřejných  financí  a  majetku  je 
důvěryhodná a řádná.   
III. Hodnocení výsledků řídících kontrol  
Hodnocení  provozování  řídících  kontrol  jako  jednoho  z prvků  systému  vnitřního  řízení 
a kontroly orgánu veřejné správy v této Roční zprávě vychází ze sebehodnocení předložených 
těmito  orgány.  Při posuzování  přiměřenosti  a  účinnosti  kontroly  finančního  managementu 
při zajišťování  vlastního  provozu  orgánu  veřejné  správy  byly  v zájmu  dosažení  co  nejvyšší 
míry objektivity vzaty v úvahu též poznatky interního auditu a výsledky externích kontrolních 
akcí, které v hodnoceném období byly u orgánů veřejné správy všech úrovní vykonány.   
Systém  vnitřního  řízení  a  kontroly  tvoří  základ  vnitřní  regulace  orgánů  veřejné  správy. 
Zahrnuje plány, pracovní metody a postupy využívané k plnění stanovených cílů. Správnost 
stanovení  cílů  a  přijímání  konkrétních  úkolů  k jejich  dosažení  je  vedle  právního  hlediska 
                                                 
17) Mezinárodní standardy COSO (Committee of Sponsoring Organizations of the Treadway Commission, USA), 
jejichž hlavním cílem je definovat a prosadit jednotné pojetí  obsahu pojmu  vnitřní kontrola  (Internal Control) 
a poskytnout standard, na základě kterého by organizace mohly hodnotit své kontrolní systémy. 

 
16 
charakterizováno výkonovými hledisky , tj. dosažení optimálního vztahu mezi hospodárností, 
efektivností a účelností.  
Nositelem  odpovědnosti  za  vnitřní  regulaci  k zajištění  řádné  správy  a  řízení  orgánu 
veřejné  správy  jsou  všichni  vedoucí  zaměstnanci  tohoto  orgánu.  Ti  zajišťují  řídící  kontroly 
jako předběžné,  průběžné  a  následné18).  Rozdělení  odpovědnosti  vedoucích  zaměstnanců 
při správě  veřejných  příjmů,  řízení  veřejných  výdajů,  jejich  inkasa  nebo  plateb  a  vedení 
účetnictví  v souladu  se zásadou  neslučitelnosti  některých  funkcí  podle  zákona  o  finanční 
kontrole  je  specifikováno  v  prováděcí  vyhlášce.  Kontrolní  postupy  při  přípravě 
a uskutečňování  finančních  a  majetkových  operací  k naplnění  stanovených  cílů  orgánů 
veřejné  správy  zajišťují  ve  své  působnosti  pověření  příkazci  finančních  a majetkových 
operací, správci rozpočtu a hlavní účetní. 
V kontextu  uvedeného  lze  konstatovat,  že  vnitřní  kontrolní  systémy  jsou  sice  převážně 
stanoveny  ve  vnitřních  aktech  řízení  (organizační  řády,  směrnice, pracovní  náplně), 
ale úroveň jejich praktické aplikace je značně různorodá. Z celkových výsledků a uváděných 
ukazatelů  v ročních  zprávách  orgánů  veřejné  správy  o  výsledcích  finančních  kontrol 
a poznatků  získaných  během  hodnoceného  období  lze  mít  za  to,  že  přístupy  vedoucích 
zaměstnanců  těchto  orgánů  k praktické  realizaci  manažerské  odpovědnosti  v řadě  orgánů 
veřejné správy jsou stále ještě ne zcela dostatečné. 
K transparentnosti rozhodovacího procesu a tlaku na jeho optimalizaci by přispěla inovace 
vnitřních  aktů  řízení,  týkající  se  zpřesnění  postupů  schvalování,  monitorování  a hodnocení, 
ale  především  posílení  povědomí  odpovědnosti  managementu  za  přiměřenost  a účinnost 
kontrolních mechanismů v jimi řízených procesech.  
Řídící  a  kontrolní  procesy  jsou  systémově  podporovány  ekonomickým  informačním 
systémem a dalšími softwarovými aplikacemi. V ojedinělých případech orgány veřejné správy 
již iniciativně přistupují k zavádění certifikovaného systému jakosti dle EN ČSN ISO 9001, 
resp.  CAF19),  který  ukládá  evidovat  veškeré  odchylky  od  stanovených  postupů  a  informovat 
o způsobech odstranění těchto odchylek.  
                                                 
18) § 25 až 27 zákona o finanční kontrole. 
19)  Model  „Společný  hodnotící  rámec“  (Common  Assessment  Framework  –  CAF)  vyvinut  v roce  2000 
jako nástroj, který má orgánům a organizacím veřejné správy usnadnit naplnění záměru zvyšování spokojenos ti 
občanů, partnerů a dalších zainteresovaných stran zákazníků s kvalitou služeb veřejného sektoru tím, že pomáhá 
těmto orgánům a organizacím  identifikovat jejich silné stránky a příležitosti ke zlepšování.  

 
17 
Stav dosažený v roce 2004 ukazuje potřebu, aby vedoucí zaměstnanci na všech úrovních 
řízení  v orgánech  veřejné  správy  více  chápali  a  implementovali  mezinárodní  standardy 
pro systém  vnitřního  řízení  a kontroly  do své  každodenní  činnosti  a  dosáhli  takové  úrovně 
praxe,  která  je  v orgánech  veřejné  správy  očekávána  především  při  vytváření  příznivých 
podmínek  pro předcházení  nepříznivých  rizik  a  eliminovat  tak  nežádoucí  dopady  v případě 
jejich naplnění. Těmi mohou být především  ohrožení nebo újma na majetku a právech státu 
či územního  samosprávného  celku,  narušení  bezpečnosti  informací,  nehospodárné,  neúčelné 
a neefektivní využívání veřejných prostředků, výkon neefektivních nebo neúčelných činností, 
nesplnění  nebo  prodlení  stanovených  úkolů,  neplnění  závazkových  vztahů  a  poškození 
pověsti orgánu veřejné správy.  
IV.Hodnocení výsledků veřejnosprávních kontrol 
V hodnoceném  období  byl  výkon  veřejnosprávních  kontrol  organizován  na  základě 
přijatých  ročních  plánů.  Při  sestavování  těchto  plánů  se  v daleko  větším  rozsahu  vycházelo 
z prováděných  analýz  rizik  v souvislosti  s výkonem  správní  působnosti  k organizačním 
složkám  a  příspěvkovým  organizacím,  jakož  i  v souvislosti  s  poskytováním  veřejných 
finančních podpor20). 
Veřejnosprávní  kontroly  byly  zaměřeny  na  přiměřenost  a  účinnost  kontrol, 
které předcházejí rozhodnutím o schválení použití veřejných prostředků, průběžných kontrol 
nakládání s veřejnými prostředky a kontrol  vykonávaných  následně  po vyúčtování operací 
včetně  testování  systémů  finanční  kontroly,  zavedených  u  kontrolovaných  osob  veřejné 
správy. V   případech s malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření 
s veřejnými  prostředky, a to zejména v návaznosti na povahu zajišťovaných úkolů, strukturu 
a  stupeň  obtížnosti  vnitřního  řízení,  správci  kapitol  státního  rozpočtu,  hlavní  město  Praha, 
kraje  a  obce  nahradili  u  malých  organizačních  složek  a  příspěvkových  organizací  funkci 
interního auditu veřejnosprávními kontrolami.   
                                                 
20) Podle § 2 písm j) zákona o finanční kontrole, se pro účely tohoto zákona rozumí veřejnou finanční podporou 
dotace,  příspěvky,  návratné  finanční  výpomoci  a  další  prostředky  poskytnuté  ze  státního  rozpočtu,  z  rozpočtu 
územního  samosprávného  celku  nebo  z  rozpočtu  jiných  právnických  osob  uvedených  v  písmenu  a),  státního  
fondu,  státních  finančních  aktiv,  dále  státní  záruky,  finanční  podpora  poskytnutá  formou  slevy  na  daních 
i formou osvobození od cla, prostředky poskytnuté z Národního fondu a jiné prostředky ze zahraničí poskytnuté  
na základě mezinárodních smluv nebo k plnění úkolů veřejné správy. 

 
18 
IV.1 Veřejnosprávní kontroly vykonávané Ministerstvem financí a  
 finančními ředitelstvími 
Na Ministerstvu  financí,  které  má  ústřední  správní  odpovědnost  v oblasti  financí 
a majetku  státu  včetně  zahraničních  prostředků  spravovaných  Českou  republikou,  zajišťují 
předběžné,  průběžné  i  následné  veřejnosprávní  kontroly  operací  pověření  vedoucí 
zaměstnanci  prostřednictvím  schvalovacích  a  operačních  postupů22),  které  jsou  integrální 
součástí pracovních postupů jimi řízených organizačních útvarů. V případě potřeby prověřují 
podklady  pro  plánování,  přípravu  a  uskutečňování  operací  provedením  šetření  na  místě 
u kontrolovaných  osob.  Působnost  k výkonu  veřejnosprávních  kontrol  mají  přiřazenu 
v Ministerstvu financí též specializované útvary Centrální harmonizační jednotky.  
IV.1.1  Veřejnosprávní  kontroly  vykonané  Centrální  harmonizační  jednotkou 
při zajišťování správy veřejné finanční podpory (prostředky státního rozpočtu)  
Centrální  harmonizační  jednotka  v roce  2004  vykonala  a uzavřela  celkem 
5 veřejnosprávních  kontrol.  Kontrolní  akce  byla  vykonána  u Ministerstva  informatiky,  kde 
bylo  prověřováno  hospodaření  s rozpočtovými  prostředky,  majetkem  a  byla  ověřena 
funkčnost  vnitřního  kontrolního  systému.  U Ministerstva  pro  místní  rozvoj  bylo 
zkontrolováno  hospodaření  s prostředky  přidělenými  ze státního  rozpočtu  a  zároveň  byl 
prověřen zavedený systém finanční kontroly. V rámci veřejnosprávních kontrol u Ministerstva 
zahraničních věcí a Státní správy hmotných rezerv bylo kontrolováno hospodaření s účelově 
přidělenými rozpočtovými prostředky. Byla dokončena i kontrola činnosti likvidátora u Fondu 
dětí a mládeže. Kontroloři Ministerstva financí se rovněž zúčastnili společné kontrolní akce se 
zástupci Ministerstva financí Slovenské republiky u Sekretariátu Rady celní unie v Bratislavě. 
V průběhu  roku  2004  byly  zahájeny  další  3 veřejnosprávní  kontroly,  jejichž  dokončení  se 
předpokládá v roce 2005. 
Cílem veřejnosprávních kontrol bylo prověřit prostřednictvím testování vybraného vzorku 
finančních  a  majetkových  operací  skutečnost,  zda  kontrolované  osoby  dodržují  právní 
předpisy  a  stanovené  postupy  plnění  schváleného  rozpočtu  a  při  hospodaření  s veřejnými 
prostředky  v souladu  se  stanoveným  účelem.    Současně  byla  hodnocena  i  přiměřenost 
a účinnost zavedeného vnitřního kontrolního systému u těchto kontrolovaných osob.  
Při  těchto  kontrolách  bylo  zjištěno  neoprávněné  použití  nebo  zadržení  peněžních 
                                                 
22) § 8, § 17 a  § 21 vyhlášky č. 416/2004 Sb.   

 
19 
prostředků  poskytnutých  ze  státního  rozpočtu  v celkové  výši  cca  334  mil.  Kč  a v jednom 
případě  skutečnosti  nasvědčující  tomu,  že  byl  u  kontrolované  osoby  spáchán  trestný  čin. 
Ministerstvo financí postoupilo toto zjištění se souvisejícími podklady státnímu zastupitelství 
k dalšímu řízení. Zjištění kontrolorů poukazují i na zásadní nedostatky ve funkčnosti vnitřního 
kontrolního  systému.  Při prověřování  přesnosti  a  úplnosti  údajů  v počítačových  záznamech 
databáze  informačního  systému  ISPROFIN  bylo  odhaleno  porušování  právního  předpisu23), 
které má za následek neúplnost a nedostatečnost v zabezpečování nezbytných údajů. Příčiny 
těchto  nedostatků  je  možno  spatřovat  zejména  v tom,  že  příjemci  účelově  určené  veřejné 
finanční  podpory  nevěnují  přípravě  akcí,  posuzování  dokumentace,  stanovení  technicko-
ekonomických  parametrů  a  jejich  zdůvodnění  dostatečnou  pozornost.  Četné    případy 
vynakládání  výdajů  státního  rozpočtu  před vydáním  rozhodnutí  o  registraci  akce 
v informačním  systému  ISPROFIN  nebo vydáním  rozhodnutí  o  účasti  státního  rozpočtu  na 
financování  akce  bez funkčních  předběžných  kontrol  svědčí  o  selhávání  schvalovacích 
postupů.  
IV.1.2  Veřejnosprávní  kontroly  vykonané  finančními  ředitelstvími  při  zajišťování  
 správy veřejné finanční podpory (prostředky státního rozpočtu) 
Ministerstvo financí při zajišťování své ústřední správní odpovědnosti v oblasti veřejných 
financí  podporovala  v souladu  s  působností  stanovenou  právními  předpisy24)  finanční 
ředitelství.  
Podle  ročních  zpráv  o  výsledcích  finančních  kontrol  předložených  finančními 
ředitelstvími  kontroloři  těchto  územních  finančních  orgánů  vykonali  celkem  200 
veřejnosprávních  kontrol  na  místě  se  zjištěním  neoprávněného  použití  nebo  zadržení 
peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu ve výši cca 1,9 mld Kč. V souvislosti 
s tím byly zjištěny i daňové nedostatky ve výši cca 76 mil. Kč.   
Mezi častá zjištění, s kterými se pracovníci finančních ředitelství u kontrolovaných osob 
setkali,  patří  zejména  nedostatky  v oblastech  zadávání  veřejných  zakázek,  dodržování 
smluvních  vztahů,  hospodaření  s  majetkem,  jeho  úplného  a  průkazného  evidenčního 
zpracování    včetně odpovídajícího  kontrolního  zajištění,  ověřování  účetních  závěrek 
v souvislosti s neprůkaznými operacemi. Tato zjištění jsou Ministerstvem financí v koordinaci 
s finančními ředitelstvími průběžně analyzována a slouží jako podklad pro regulační provozní 
                                                 
23) Vyhláška č. 40/2001 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku. 
24) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, a zákon o finanční kontrole. 

 
20 
opatření,  vytváření  konceptů  legislativní  a  metodické  povahy  a  v neposlední  řadě  k analýze 
rizik pro účely zaměření kontrolní činnosti v následujícím období.  
 
IV.2  Veřejnosprávní  kontroly  vykonávané  správci  kapitol  státního 
 rozpočtu, kraji, hlavním městem Praha a obcemi  
Z  informací  a  ukazatelů  uváděných  v ročních  zprávách  o  výsledcích  finančních  kontrol 
předložených správci kapitol státního rozpočtu, hlavním městem Praha  a kraji, které obsahují 
i  souhrnné  výsledky  za  obce  a  městské  části  v  jejich  působnosti,    lze  usoudit,  že  intenzita 
veřejnosprávních kontrol ve vztahu k organizacím veřejné správy a k žadatelům i příjemcům 
veřejné finanční podpory se v hodnoceném období zvýšila.  
Nejčastějšími  formami  porušování  rozpočtové  kázně  bylo  shledáno  neoprávněné  použití 
nebo  zadržení  peněžních  prostředků  poskytnutých  ze  státního  rozpočtu,  státních  fondů 
nebo státních  finančních  aktiv  jejich  příjemcem  a  neoprávněné  použití  peněžních  prostředků 
státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu.  
Vedoucí  zaměstnanci  těchto  orgánů  zajišťovali  prostřednictvím  jimi  řízených 
organizačních útvarů výkon předběžných, průběžných a následných veřejnosprávních kontrol. 
Předběžné veřejnosprávní kontroly nastavení systému a uznatelnosti  nárokované pomoci byly 
provedeny  téměř  u  všech  žadatelů  o  veřejnou  finanční  podporu  a  průběžné  veřejnosprávní 
kontroly  u  převážné  většiny  příjemců  této podpory.  Následné  veřejnosprávní  kontroly  byly 
prováděny  nejčastěji  prostřednictvím  specializovaných  kontrolních  útvarů  u  kontrolovaných 
osob na místě.  
Cílem  veřejnosprávních  kontrol  bylo  především  prověřit  soulad  uskutečněných  operací  
s právními    předpisy  a  dodržení  účelu  i  podmínek  obsažených  ve  vydaných  rozhodnutích 
nebo uzavřených  smlouvách.  Roční  zprávy  o  výsledcích  finančních  kontrol  orgánů  veřejné 
správy uvádějí, že předmětem jejich veřejnosprávních kontrol bylo i prověření plnění opatření 
k odstranění  nedostatků  z předchozích  veřejnosprávních  kontrol  a  provádění  opatření 
k nápravě, přijatých na základě zveřejněných závěrů z kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu. 
Zintenzivnila se i frekvence veřejnosprávních kontrol zdravotních pojišťoven u právnických 
a fyzických  osob  se  zaměřením  na  správnost  odvodů  pojistného  na  veřejné  zdravotní 
pojištění. Zvýšená pozornost byla v roce 2004 věnována organizaci veřejnosprávních kontrol 
dotací  účelově  určených  k  odstraňování  škod  způsobených  povodněmi  v roce  2002 
a prostředků poskytnutých na výzkum a vývoj.   

 
21 
Správci  kapitol státního rozpočtu, hlavní  město Praha a jeho městské části, kraje a obce 
přezkoumaly  při  svých  veřejnosprávních  kontrolách  příjmové  operace  v objemu 
cca 82 mld Kč (státní správa cca 34 mld Kč a územní samospráva cca 48 mld Kč) a výdajové 
operace  v objemu  cca  127  mld  veřejných  výdajů  (státní  správa  cca  65  mld  Kč  a  územní 
samospráva  cca  62  mld  Kč).  Oproti  roku  2003  se  objem  přezkoumaných  veřejných  výdajů 
zvýšil zhruba o 75 %.  
Podnět  k zahájení  řízení  ve  věci  odvodu  podle  zvláštního  právního  předpisu25)  byl 
na základě zjištění učiněn v 933 případech  příslušnému správci daně a územní samosprávné 
celky při výkonu správy územních rozpočtů rozhodly ve 158 případech porušení rozpočtové 
kázně o odvodech do svých rozpočtů.  
Ve  33  případech  (státní  správa  v 16  případech  a  územní  samospráva  v 17  případech) 
oznámily  orgány  veřejné  správy  zjištění  svých  podezření  o  spáchání  trestného  činu 
příslušnému  státnímu  zastupitelství  nebo  útvaru  Policie  ČR.  Konkrétní  podezření  se  týkají 
indikátorů nasvědčujících podvodnému jednání ke škodě orgánů veřejné správy.   
Plnění  povinností  ze  strany  kontrolovaných  osob  byly  uvedené  orgány  veřejné  správy 
nuceny  vymáhat  ve  222  případech  uložením  pořádkové  pokuty,  z toho  orgány  státní  správy 
v 10  případech  a  orgány  územní  samosprávy  ve  212  případech26).  V hodnoceném  období 
nedošlo  k případu,  který  by  bylo  nutno  řešit  uložením  pokuty  za  maření  veřejnosprávní                  
kontroly  vykonávané  na  místě27)  nebo  pokuty  za  nepřijetí  nebo  neplnění  přijatých                  
opatření k nápravě nedostatků28). 
Z hodnocení  ročních  zpráv  předložených  uvedenými  orgány  veřejné  správy  lze  odkázat 
na obdobné  poznatky  kontrolorů  Ministerstva  financí  a  finančních  ředitelství  o  nejčastěji 
se vyskytujících nedostatcích.  
Pro  úplnost  je  třeba  uvést,  že  v hodnoceném  období  působila  nadále  určité  problémy 
v úsilí  o  dosahování  vyšší  účinnosti  systému  veřejnosprávních  kontrol  dlouhodobě 
praktikovaná dvoukolejnost působnosti orgánů veřejné správy k výkonu této formy finanční 
kontroly  pro  zjišťovací  fázi  končící  oznámením  nedostatků  s důsledky  odvodů  za  porušení 
rozpočtové kázně, a působnosti územních finančních orgánů v realizační fázi při zajišťování 
                                                 
25) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 
26) § 19 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. 
27) § 17 zákona o finanční kontrole. 
28) § 20 zákona o finanční kontrole. 

 
22 
správy  těchto  odvodů.  Uplatňováním  práva  územních  finančních  orgánů  činit  opatření 
potřebná  ke správnému   a  úplnému  zjištění, stanovení a splnění odvodových povinností29) 
tak docházelo k duplicitním kontrolám často s rozdílnými závěry.  
   
IV.3  Veřejnosprávní kontroly při správě prostředků poskytnutých z fondů 
Evropské unie 
Cíle  politiky  hospodářské  a  sociální  soudržnosti  jsou  naplňovány  prostřednictvím 
strukturálních  fondů,  Fondu  soudržnosti  a  dalších  nástrojů  (tzv.  Iniciativ  Společenství 
a inovačních  akcí).  Česká  republika  po  svém  vstupu  do  Evropské  unie  čerpá  finanční 
prostředky,  kromě  z Fondu  soudržnosti,  zejména  z Evropského  fondu  regionálního  rozvoje, 
Evropského sociálního fondu a Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu. 
V této  souvislosti  se  klade  vysoký  důraz  na  připravenost  řídících  a  kontrolních  systémů 
pro  zajištění  správy  strukturálních  fondů  a  Fondu  soudržnosti.  Tyto  systémy  spočívají 
v oddělení řídících funkcí od funkcí platebních a kontrolních (řídícími orgány jsou příslušná 
ministerstva, platebním a kontrolním orgánem je Ministerstvo financí), přičemž řídící orgány 
jsou  odpovědné  za  kontrolu  řídící  a  nezávisle  prováděnou  kontrolu  vzorku  operací 
(veřejnosprávní kontrolu) a interní audit. Ministerstvo financí nese vrcholově odpovědnost za 
nastavení  systému  kontroly  a  za  nezávislou  kontrolu  prováděnou  ze  své  úrovně 
(veřejnosprávní  kontrolu,  prohlášení  o  ukončení  pomoci/projektu).  Z tohoto  pohledu  bude  
posilována  koordinační  role  Ministerstva  financí  tak,  aby  nedocházelo  ke  snižování 
efektivnosti a výkonnosti nastaveného systému nadměrnými a někdy ne zcela konzistentními 
požadavky  na  jednotlivé  subjekty  implementační  struktury.  Ve  vztahu  k finanční  kontrole 
těchto  fondů  je  třeba  rovněž  připomenout,  že  jejich  řízení  a  kontrola  je  ve  společné 
odpovědnosti  Evropské  komise  a  členských  států  Evropské  unie.  Legislativa  Evropské  unie 
podrobně stanoví formy kontrolních a auditorských činností na úrovni členských států.  
V České republice sehrávají základní úlohu při finanční kontrole prostředků strukturálních 
fondů a Fondu soudržnosti odpovědné řídící orgány a na úrovni Ministerstva financí Centrální 
harmonizační jednotka a Národní fond, který plní funkci  platebního orgánu. V průběhu roku 
2004  se  jejich  činnost  soustředila  na  přípravu  a realizaci  dvou  auditů,  které  testovaly 
nastavení  implementační  struktury  s důrazem  na  funkčnost  řídících  a kontrolních 
mechanismů.  
                                                 
29) § 1 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. 

 
23 
První  audit  –  „audit  připravenosti  implementačního  systému  na  čerpání  finančních 
prostředků  poskytnutých  ze  strukturálních  fondů  a  Fondu  soudržnosti“  byl  prováděn 
v souladu  s usnesením  vlády  z července  200331)  útvary  interního  auditu  příslušných 
ministerstev  odpovědných  za  řízení  fondů  Evropské  unie  (Ministerstvo  pro  místní  rozvoj, 
Ministerstvo  práce  a  sociálních  věcí,  Ministerstvo  zemědělství,  Ministerstvo  průmyslu 
a obchodu,  Ministerstvo  životního  prostředí,  přičemž  Ministerstvo  pro  místní  rozvoj  je 
vrcholově  odpovědné  za  řízení  fondů  Evropské  unie  –  Rámec  podpory  společenství) 
a implementaci  programů  strukturálních  fondů  a  Fondu  soudržnosti.  Ministerstvo  práce 
a sociálních  věcí  je  odpovědné  za  Evropský  sociální  fond,  Ministerstvo  zemědělství  za 
zemědělské fondy a Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond. Audit se uskutečnil i na 
Ministerstvu  dopravy  a  Ministerstvu  financí.  Audit  probíhal  ve  třech  etapách,  při  nichž 
docházelo k postupnému odstraňování nedostatků a ke zpřesňování a zdokonalování řídících 
a kontrolních  mechanismů.  Intenzivní  prací  zainteresovaných  subjektů  bylo  možno 
v některých  případech  začít  zveřejňovat  výzvy  k předkládání  projektů  již  od  data  vstupu 
České republiky do Evropské unie.  
K postupnému  dosažení  připravenosti  implementačního  systému  přispěl  rovněž  druhý 
audit –  „audit shody“, prováděný  souběžně  externím dodavatelem  –  auditorskou společností 
PricewaterhouseCoopers. Cílem  tohoto auditu bylo  ověřit, zda orgány veřejné správy České 
republiky,  zapojené  do  implementace  strukturálních  fondů  a  Fondu  soudržnosti,  nastavily 
správně  své  řídící  a  kontrolní  systémy  a  rozpracovaly  své  pracovní  postupy  a  manuály 
do nezbytných  podrobností.  Audit  se  týkal  zhruba  60  institucí.  Ministerstvo  financí, 
jako zadavatel,  po  uplynutí  lhůty  k odstranění  nedostatků  ze  zjištění  konstatovalo, 
že ve většině  oblastí  bylo  dosaženo  významného  pokroku.  Doporučení  auditorů  byla 
a ve zbývajících  případech  nadále  jsou  zapracovávána  do  manuálů  pracovních  postupů 
a dalších dokumentů jednotlivých institucí zabývajících se implementací strukturálních fondů 
a Fondu soudržnosti. 
Celkově je možno konstatovat, že oba audity splnily svůj účel tím, že vytvářely soustavný 
tlak  na  jednotlivé  orgány  veřejné  správy,  aby  mohly  být  poskytnuty  základní  záruky, 
že orgány  veřejné  správy  jsou  připraveny  zajistit  funkci  svých  implementačních  struktur 
pro řízení a kontrolu čerpání prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.  
                                                 
31) Usnesení vlády č. 678 ze dne 9.7.2003 k Metodice finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu 
soudržnosti.  

 
24 
Při  hodnocení  dosažených  výsledků  je  třeba  uvést,  že  stále  ještě  přetrvávají  problémy, 
které  bude  muset  Ministerstvo  financí  společně  se  zainteresovanými  orgány  veřejné  správy 
v průběhu  roku  2005  dořešit.  Tyto  problémy  však  nejsou  takového  charakteru, 
aby znemožnily čerpání finančních prostředků z uvedených fondů Evropské unie.  
V oblasti  kontroly  ostatních  prostředků  fondů  Evropské  unie  kromě  auditu  připravenosti 
Centrální  harmonizační  jednotka  koordinovala  a  realizovala  kontroly,  které  byly  zaměřeny 
na činnosti  související  s  vydáváním  prohlášení  při  ukončení  pomoci  na  odstranění 
povodňových škod z Fondu solidarity Evropské unie.  
V rámci  uvedených  veřejnosprávních  kontrol  nebyly  zjištěny  závažné  nedostatky, 
pouze u prostředků  poskytnutých  na  odstranění  povodňových  škod  z Fondu  solidarity 
Evropské  unie  bylo  zjištěno  nesprávné  použití  finančních  prostředků  ve  výši  cca  1  mil  Kč. 
Prostřednictvím  finančních  ředitelství  se  v roce  2004  realizovalo  23  kontrol  hospodaření 
s prostředky  Fondu  solidarity  Evropské  unie.  Objem  prostředků  zkontrolovaných  v rámci 
těchto  kontrol  činil  celkem  přibližně  3  miliardy  Kč.  Byly  zjištěny  nedostatky  především 
při nedodržování účelu, pro nějž byly tyto prostředky přiděleny. 
V návaznosti  na  výše  uvedené  kontroly  Centrální  harmonizační  jednotka  završovala 
kontrolní činnosti v oblasti Fondu solidarity Evropské unie a zpracovala nezávislé prohlášení 
při ukončení této pomoci za Českou republiku, které bylo následně zasláno Evropské komisi. 
V rámci  správy  prostředků  z  předstrukturálního  nástroje  ISPA  byly  vykonávány 
veřejnosprávní  kontroly  především  na  úrovni  jednotlivých  ministerstev.  Veřejnosprávní 
kontrole bylo podrobeno zejména nastavení řídících a kontrolních systémů, včetně vymezení 
povinností,  oprávnění  a  odpovědností  příslušných  vedoucích  a  ostatních  zaměstnanců, 
výběrová řízení, smluvní vztahy s dodavateli prací, faktury a žádosti o jejich úhradu ze strany 
poskytovatelů finančních prostředků.  
Na  základě  údajů  vykázaných  orgány  veřejné  správy  činil  u  projektů  ISPA  objem 
zkontrolovaných prostředků cca 427 mil. Kč. 
Výsledky  z vykonaných  kontrol/auditů  poskytují  přiměřené  ujištění  o  správnosti 
využívání  finančních  prostředků  z fondů  Evropské  unie.  Účinnost  zavedeného  systému 
kontroly finančních prostředků z fondů Evropské unie a uvědomování si možných rizik byly 
shledány  na  dostatečné  úrovni.  Situace  je  nadále  průběžně  monitorována  včetně  plnění 
přijatých opatření k odstranění zjištěných problémů a ke zvládání důsledků negativních jevů.  

 
25 
I v roce 2004 pokračovaly v rámci veřejné správy kontroly prostředků Phare. Jejich výkon 
byl  organizován  v souladu  s  povinnostmi  České  republiky  vyplývajícími  z Memoranda 
o porozumění  mezi  vládou  České  republiky  a  Evropskou  komisí  o  zřízení  Národního  fondu 
a v souladu s příslušnými opatřeními vlády32).  
Koordinaci kontrol zajišťovala Centrální harmonizační jednotka, která plní od dubna 2003 
funkci  Národního  kontrolního  orgánu  pro  Phare  a  od  září  2004  i  Národního  kontrolního 
orgánu  pro  Transition  Facility  (Přechodový  nástroj).  Komplexní  plán  kontrol  a  auditů 
ve veřejné  správě  na  rok  2004  a  zpráva  o jeho  realizaci  byly  v souladu  s uvedeným 
memorandem  zaslány  Evropské  komisi.  S průběžným  plněním  kontrolní  činnosti  byli 
seznámeni  Národní  schvalující  úředník  a  Národní  koordinátor  pomoci  a  současně  byla 
zajištěna  i  informovanost  Společného  monitorovacího  výboru  České  republiky  a  Evropské 
komise,. 
Veřejnosprávní  kontroly  hospodaření  s prostředky  poskytnutými  z fondu  Phare  a  interní 
audity  v této  oblasti  byly  organizovány  především  na  úrovni  jednotlivých  ministerstev33), 
která zajistila celkem 21 jednorázových kontrolních akcí a 36 auditů, při nichž  přezkoumala 
správnost finančních operací ve výši cca 209 miliónů Kč.  
 
Při veřejnosprávních kontrolách / auditech byly zjištěny nedostatky například v nastavení 
kontrolního  systému,  ve vymezení  povinností,  oprávnění  a  odpovědností   vedoucích 
a ostatních  zaměstnanců  řídícího  a  kontrolního  systému,  v oblastech zadávání  veřejných 
zakázek, hlášení nesrovnalostí,  vedení záznamů a příslušné dokumentace na všech úrovních 
řízení i při efektivním využívání informačních systémů. 
V návaznosti  na  provedené  veřejnosprávní  kontroly  /  audity  byla  přijímána  opatření 
týkající se především vypracování podrobných postupů pro jednotlivé činnosti a zkvalitnění 
systému  ukládání  a  archivace  dokumentů.  S ohledem  na  zjištěné  nedostatky  se  posiloval 
systém předběžných a průběžných kontrol.  
                                                 
32)  Usnesení  vlády  č.  705  ze  dne  7.  července  1999  k Informaci  o  Národním  fondu  zřízeném  na  Ministerstvu 
financí a o zabezpečení jeho činnosti a Usnesení vlády č. 918 ze dne 21. září 2004 k Pokynům pro hospodaření 
s finančními  prostředky  při  implementaci  nástrojů  Phare  a  Transition  Facility  (Přechodový  nástroj)  v České 
republice. 
33) Veřejnosprávní kontroly a interní audity provedly útvary interních auditů a finančních kontrol 6 ministerstev, 
odpovídajících  za  činnost  implementačních  agentur  nebo  které  jsou  konečnými  příjemci  (  Ministerstvo  pro 
místní  rozvoj,  Ministerstvo  zemědělství,  Ministerstvo  práce  a  sociálních  věcí,  Ministerstvo  spravedlnosti, 
Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu), 4 implementačních agentur (Národní vzdělávací fond, 

 
26 
Výsledky  kontrolní  činnosti  v  roce  2004  byly  Centrální  harmonizační  jednotkou 
vyhodnoceny a v návaznosti na provedenou komplexní analýzu rizik se odrazily i v zaměření 
kontrolní činnosti na rok 2005. S přihlédnutím ke skutečnosti, že po vstupu České republiky 
do  Evropské  unie  přešla  plná  odpovědnost  za  provádění  kontrol  hospodaření  s prostředky 
Phare  na  Českou  republiku,  je  nezbytné  v příštím  období  položit  důraz  na  přiměřenost 
a účinnost  fungování  systému  finanční  kontroly  především  z  úrovně  jednotlivých 
ministerstev.  
V roce  2004  proběhly  v této  oblasti  i  externí  audity  z  úrovně  orgánů  Evropské  unie34) 
a auditorské  společnosti  PricewaterhouseCoopers.  Audit  projektů  ISPA  a  Audit  EDIS  Phare 
se  uskutečnil  v  dubnu  a  květnu  2004.  Audit  projektu  ISPA  prověřil  připravenost  subjektů 
implementace na překlopení projektu ISPA na Fond soudržnosti, k němuž došlo ke dni vstupu 
České  republiky  do  Evropské  unie.  Audit  EDIS  Phare  ověřil  připravenost  subjektů 
vstupujících  do  procesu  implementace  programu  Phare  v režimu  EDIS  (Rozšířený 
decentralizovaný implementační systém). 
Závěry  z auditu  byly  podkladem  k udělení  akreditace  EDIS  Phare.  Evropská  komise 
doporučila  především  prohloubit  proces  získávání  a  kontroly  informací  o  spolufinancování. 
Dlouhodobý  systematický  proces  přípravy  České  republiky  na  decentralizované  řízení 
nástrojů  pomoci  Phare  byl  završen  udělením  akreditace  EDIS  pro  implementaci 
předvstupního nástroje Phare v České republice k 8. 12. 2004. Rozhodnutím o udělení EDIS 
Evropská  komise  České  republice  potvrdila  funkčnost  řídících  a  kontrolních  systémů 
pro hospodaření s prostředky Phare.  
U  auditu  řídících  a  kontrolních  systémů  připravených  pro  přechod  od  předvstupního 
nástroje  ISPA  na  Fond  soudržnosti  byl  konstatován  významný  pokrok  v přizpůsobování 
existujících systémů na nové regulatorní podmínky Evropské unie. 
Veřejnosprávní  kontroly  využívání prostředků  poskytnutých  z  fondu  Transition  Facility 
nebyly  v roce  2004  realizovány  vzhledem  k tomu,  že  finanční  toky  Transition  Facility  se 
v tomto období ještě neuskutečnily. 
Hospodaření  s prostředky  ISPA  a  Phare  bylo  kontrolováno  v průběhu  roku  2004 
u vybraných organizací i z úrovně Nejvyššího kontrolního úřadu. 
                                                                                                                                                         
Centrum pro  regionální rozvoj, Nadace pro  rozvoj  občanské společnosti,  CzechInvest),  a 1  dalšího konečného 
příjemce (Komise pro cenné papíry) 
34)  Generální  ředitelství  pro  regionální  politiku  Evropské  komise,  Generální  ředitelství  pro  rozšíření  Evropské 
komise a Evropský účetní dvůr. 

 
27 
Prostřednictvím  Nejvyššího  státního  zastupitelství  bylo  v  roce  2004  Evropskému  úřadu 
pro potírání podvodných jednání OLAF nahlášeno celkem 11 případů nesrovnalostí zjištěných 
při implementaci předstrukturálních nástrojů ve výši 337,9 tis. EUR. Rozhodující podíl tvořilo 
10 nesrovnalostí zjištěných u programu Phare (268,1 tis. EUR) a jedna nesrovnalost se týkala 
programu  SAPARD  (69,8  tis.  EUR).  Ve  třech  případech  nesrovnalostí  u  programu  Phare 
se jednalo  o  podezření  ze spáchání  trestného  činu  zpronevěry  přidělených  finančních 
prostředků.  Ostatní  nesrovnalosti  byly  způsobeny  nedodržením  podmínek  pro  výplatu 
přiznané  podpory,  absencí  a  nekompletností  dokladů  o  využití  finančních  prostředků, 
použitím přehnané sazby za služby v rozporu se schválenou sazbou v rozpočtu, prohlášením 
konkurzu  na  příjemce  grantu  a  duplicitní  a  chybnou  fakturací,  která  se  nevztahovala 
k projektu.  V rámci  nástroje  SAPARD  bylo  příčinou  nesrovnalosti  prohlášení  konkurzu 
na příjemce pomoci. 
V.  Centrální  harmonizace  systému  kontroly  finančního 
managementu  a systému interního auditu ve veřejné správě  
Nedílnou součástí koncepce finanční kontroly ve veřejné správě je klíčová úloha Centrální 
harmonizační  jednotky  jako  centra  odpovědného  za  rozvoj  a  podporu  metodologie  systému 
kontrol  finančního  managementu  a  interního  auditu  na  základě  mezinárodních    standardů 
a nejlepší praxe a za koordinaci zavádění nové legislativy týkající se těchto oblastí v orgánech 
veřejné správy.  
V Komplexní  monitorovací  zprávě  Evropské  komise  z roku  2004  je  ke  kapitole 
28: Finanční  kontrola  v závěru  části    „ČR  –  příprava  na  členství“  kromě  jiného  uvedeno: 
„Za účelem  dokončení  příprav  pro  členství  musí  být  věnována  pozornost  posílení 
administrativní  struktury  včetně  formulace  detailní  zodpovědnosti  pro  všechny  zúčastněné 
orgány a zejména složek interního auditu ve všech rozpočtových výdajových centrech. Měla 
by být  zajištěna funkčnost nedávno založené Centrální harmonizační jednotky.“ 
V roce  2004  –  v němž  probíhala  bezprostřední  příprava  České  republiky  na  vstup 
do Evropské  unie  a  následně  byla  zahájena  etapa,  v níž  Česká  republika  jako  nový  členský 
stát tohoto nadnárodního společenství zahájila svou další etapu rozvoje – Ministerstvo financí 
jako  ústřední  orgán  státní  správy  vyvíjelo  úsilí  o  aktivnější  harmonizaci  a  koordinaci 
klíčových oblastí  své působnosti. Jednou z oblastí  úzce souvisejících s probíhající  reformou 
veřejné správy a zahájenou reformou veřejných financí je i zajištění účinného systému řízení 
a kontroly veřejných financí ve státní správě a územní samosprávě.  

 
28 
Schválená  novela  zákona  o  finanční  kontrole  přijatá  v  roce  200435)  posílila  postavení 
a klíčovou  úlohu  Centrální  harmonizační  jednotky  při  zavádění  a  rozvíjení  nejlepší  praxe 
integrovaného finančního managementu a kontroly a nezávislého interního auditu ve veřejné 
správě České republiky.        
Hodnocení  výsledků  dosažených  v roce  2004  Centrální  harmonizační  jednotkou 
se orientuje na plnění základních harmonizačních a koordinačních funkcí systému finančního 
řízení  a  kontroly  a  systému  interního  auditu  ve  veřejné  správě.  Vlastní  hodnocení  plnění 
výkonných  kontrolních  funkcí,  které  zajišťovala  Centrální  harmonizační  jednotka  v roce 
2004, je obsahem předchozích částí Roční zprávy.     
V.1 Harmonizace legislativy a metodiky 
Kromě  již  zmíněné  novely  zákona  o  finanční  kontrole  týkající  se  postavení  a  funkcí 
Centrální  harmonizační  jednotky  bylo  v hodnoceném  období  přistoupeno  k další  novele 
tohoto  zákona36),  která  rozšířila  působnost  Ministerstva  financí  k výkonu  veřejnosprávní 
kontroly  u  žadatelů  o  veřejnou  finanční  podporu  a  u  příjemců  této  podpory,  z veřejných 
rozpočtů  územních  samosprávných  celků.  Smyslem  tohoto  legislativního  opatření  bylo 
vytvoření  podmínek  pro  přezkoumatelnost  správnosti  vícezdrojového  financování  s účastí 
evropských fondů, veřejných rozpočtů a prostředků  soukromých právnických nebo fyzických 
osob.  
Byly dokončeny práce na komplexní revizi dosavadního prováděcího právního předpisu37) 
k zákonu o finanční kontrole a vydána prováděcí vyhláška. Důvodem k tomuto opatření bylo 
především  ukončení  další  etapy  reformy  veřejné  správy  v souvislosti  se  zrušením  okresních 
úřadů,  zohlednění  nově  vydaných  nařízení  Evropské  unie  a  reakce  na  doporučení  skupiny 
mezinárodních  expertů  programu  SIGMA  2003  k odstranění  nepřiměřeného  rizika 
při interpretaci dosud platného prováděcího předpisu.  
V návaznosti  na  přijaté  novely  zákona  o  finanční  kontrole  a  nabytí  účinnosti  prováděcí 
vyhlášky  byly  ve  čtvrtém  čtvrtletí  roku  2004  zahájeny  práce  na aktualizaci  komentáře 
                                                 
35)  Zákon  č.  482/2004  Sb.,  kterým  se  mění  zákon  č.  218/2000  Sb.,  o  rozpočtových  pravidlech  a  o  změně 
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 
36)  Zákon  č.  421/2004  Sb.,  o  změně  zákonů  souvisejících  s přijetím  zákona  o  přezkoumávání  hospodaření 
územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. 
37)  Vyhláška  č.  64/2002  Sb.,  kterou  se  provádí  zákon  č.  320/2001  Sb.,  o  finanční  kontrole  ve  veřejné  správě 
a  o měně některých zákonů (zákon o finanční kontrole). 

 
29 
k zákonu  o  finanční  kontrole  a  k prováděcí  vyhlášce,  které  byly  dokončeny  v období 
předkládání Roční zprávy. 
V rámci  přípravy  sekundární  legislativy  Evropských  společenství  se  Centrální 
harmonizační  jednotka  podílela  též  na  vyjednáváních  spojených  s tvorbou  nových  nařízení 
Rady  o  obecných  ustanoveních  pro  Evropský  fond  regionálního  rozvoje,  Evropský  sociální 
fond  a Fond  soudržnosti.  Tato  nová  nařízení  mají  přispět  k posílení  evropské  politiky 
hospodářské  a  sociální  soudržnosti  a  upravit  nástroje  této  politiky  pro  novou  situaci,  jež 
vznikla v Evropské unii po jejím rozšíření. 
S aplikací  komunitárního  práva38)  pro  oblast  finanční  kontroly  ve  veřejné  správě  České 
republiky  souvisí  i  angažovanost  Centrální  harmonizační  jednotky  při  přípravě  bilaterálních 
Administrativních  dohod  o  spolupráci  v oblasti  kontroly  a  auditu  strukturálních  fondů 
a Fondu  soudržnosti  mezi  Českou  republikou  a  Evropskou  komisí.  Hlavním  cílem  těchto 
dohod je zajistit kooperaci pro programovací období 2004 – 2006. Jejich účelem je v rámci 
sdílené  správy  dosáhnout  úzké  spolupráce  mezi  službami  auditu  Evropské  komise  a  České 
republiky. Spolupráce zahrnuje zejména společné kontrolní/auditní plány, výkon společných 
kontrol/auditů,  jednotnou  metodiku,  konzultace  k monitoringu  realizace  opatření  k nápravě 
a výměnu kontrolních/auditních zpráv. 
V této  souvislosti  je  třeba  zmínit  podíl  Centrální  harmonizační  jednotky  na  plnění 
povinností  uložených  členským  státům  sekundární  legislativou  Evropských  společenství 
a právními  předpisy  České  republiky  při  vypracování  částí  programových  dokumentů 
Iniciativ  společenství  Evropské  unie  EQUAL39)  a  Interreg  III  A40),  které  se  týkají  systému 
finanční kontroly (finanční memoranda, programové doplňky, prvky správního a kontrolního 
systému  a další  materiály  týkající  se  přeshraniční  spolupráce  České  republiky  s Bavorskem, 
Saskem, Rakouskem, Slovenskem a Polskem). 
                                                 
38) Čl. 38 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1260/99 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech. 
39)  EQUAL  iniciativa  Společenství  spolufinancovaná  ze  strukturálních  fondů  je  jedním  z nástrojů  na  dosažení 
cílů Evropské strategie zaměstnanosti. Tato iniciativa podporuje na celém území EU mezinárodní spolupráci při 
vývoji a prosazování nových nástrojů boje se všemi formami diskriminace a s nerovnostmi na trhu práce. 
40) Program  Interreg  vznikl jako  iniciativa Evropského společenství.  Zabývá se transevropskou  spoluprací a je 
zaměřen  na  povzbuzení  harmonického  a  vyváženého  rozvoje  celého  území  Evropy.  Interreg  III  je  určen 
k posílení  ekonomické  a  sociální  soudržnosti  v  Evropské  unii  podporou  spolupráce  na  přeshraniční  (větev  A), 
nadnárodní  (větev  B)  a  meziregionální  (větev  C)  úrovni.  Iniciativa  Společenství  Interreg  III  A  je  v  České 
republice realizována prostřednictvím pěti samostatných programů podle jednotlivých hranic,  a to na hranicích 
s Polskem, Slovenskem, Rakouskem a dvou německých hranicích, tj. s Bavorskem a Saskem.  

 
30 
Souběžně s tvorbou legislativy Centrální harmonizační jednotka pokračovala v roce 2004 
na  vývoji  metodického  rámce  pro  finanční  řídící  a  kontrolní  systém  a  pro  systém  interního 
auditu  ve  veřejné  správě  České  republiky.  K implementaci  mezinárodních  standardů 
a zkušeností  nejlepší  praxe  byla  vypracována,  připomínkována  a  následně  zveřejněna 
ve formě  pokynů  a  pomůcek  na  webových  stránkách  Ministerstva  financí  doporučení 
k používání  metod  a  uplatňování  jednotných schémat  pracovních  postupů  opatřených 
vzorovými dokumenty. Jde celkem o 16 národních metodických standardů (manuály, pokyny 
a příručky). 
S právním a metodickým rámcem souvisí i poradenské služby, které pracovníci Centrální 
harmonizační  jednotky  poskytovali  v průběhu  hodnoceného  období  na  základě  vyžádání 
a dotazů  orgánům  veřejné  správy  všech  úrovních  formou  individuálních  konzultací 
a vypracováním  písemných  stanovisek.  Množství  požadovaných  poradenských  služeb 
mnohdy  přesahovalo  kapacitní  možnosti  a  omezovalo  koncepčně  metodickou  činnost. 
Nápravu lze dosáhnout zapojením příslušných správců kapitol státního rozpočtu, Magistrátu 
hlavního města Prahy a krajských úřadů.  
Kromě zajišťování harmonizace a koordinace finanční kontroly ve veřejné správě podle 
zákona  o  finanční  kontrole  byl  v útvaru  Centrální  harmonizační  jednotky  v souladu  se 
zadáním  uloženým  Ministerstvu  financí  usnesením  vlády  č.  165  ze  dne  20.  února  2002 
vypracován  návrh  zákona  o přezkoumávání  hospodaření  územních  samosprávných  celků 
a dobrovolných  svazků  obcí41).  Tento  zákon,  včetně  zákona  doprovodného36),  byl  schválen 
Parlamentem České republiky dne 10. června 2004 a nabyl účinnosti dnem 1. srpna 2004.  
Citované  zákony  přinášejí  novou  systematickou  koncepci  přezkoumávání  hospodaření 
územních  samosprávných  celků  a  dobrovolných  svazků  obcí,  zabezpečující  pravidelné 
každoroční  přezkoumání  hospodaření  všech  krajů,  obcí  včetně  hlavního  města  Prahy 
a dobrovolných svazků obcí. 
  Přijaté zákony, uváděné v současné době do praxe, se tak staly základem pro vybudování 
integrovaného  systému  nezávislého  vnějšího  přezkoumávání  hospodaření  s veřejným 
majetkem  (v  hodnotě  přes  900  mld  Kč)  a  s veřejnými  prostředky  s nimiž  v našem  státě 
hospodaří a nakládají územní samosprávné celky. 
                                                 
41) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků 
obcí. 

 
31 
     
V.2 Vytváření podmínek pro další profesní rozvoj 
Jednou  z hlavních  funkcí  centrální  harmonizace  je  zavedení  dlouhodobě  fungujících 
možností profesního rozvoje v oblasti finančního řízení a kontroly a interního auditu. Aktivity 
v rámci  společného projektu  Ministerstva financí a Českého institutu interních auditorů jsou 
zhodnoceny  v části  II  Roční  zprávy.  Potřebu  strategie  v oblasti  vývoje  národního  standardu 
certifikace  znalostí  praxe  interního  auditu  pro  veřejný  sektor  potvrzují  především  poznatky 
o tom,  že  od  roku  2003  začaly  vstupovat  do  procesu  vzdělávání  v oboru  finanční  kontrola 
a interní  audit  ve  veřejné  správě  četné  soukromopodnikatelské  subjekty,  aby  vyplnily 
poptávku  ústředních,  krajských  a  místních  orgánů  veřejné  správy.  Na  základě  získaných 
poznatků  Centrální  harmonizační  jednotky  vznikají  poměrně  zásadní  rozpory  mezi  jimi 
předkládanými  neharmonizovanými  vzdělávacími  koncepty  a  ústředně  řízenou  metodikou 
Ministerstva financí.  
Centrální harmonizační jednotka během hodnoceného období měla svého stálého zástupce 
v pracovní skupině pro koordinaci realizace twinningového projektu č. CZ03/IB/OT-02 (CZ-
2003/004-338.07.02)  „Posílení  vnitřních  kontrolních  mechanismů  na  regionální  úrovni“ 
a vyvíjela  aktivní  činnost  ve společných  iniciativách.  Svou  asistencí  v oblasti  formálně-
legislativních  a  terminologických  úprav  zahraničnímu  poradci  přispěla  spolu  se  zástupci 
útvarů  interního  auditu  krajských  úřadů  a  hlavního  města  Prahy  k vypracování  Manuálu 
pro interní 
audit 
v podmínkách 
krajských 
úřadů. 
Ten 
spolu 
se vzorovými 
dokumenty, odborným průvodcem a případovými studiemi z pilotních auditů tvoří  metodický 
základ pro auditorskou práci ve všech krajích.  
V rámci  realizace  twinnigového  projektu  č.  CZ01/IB/SI  01  získalo  čtrnáct  zaměstnanců 
Centrální  harmonizační  jednotky  certifikát  Institutu  veřejné  správy  Irské  republiky 
osvědčující auditorské dovednosti.  
V.3 Výměna zkušeností  
Centrální harmonizační jednotka během hodnoceného období zavedla praxi pravidelných 
čtvrtletních  setkání  s vedoucími  útvarů  interního  auditu  ministerstev.  Jejich  náplní  bylo 
zajištění  vzájemné  informovanosti  o  praktických  zkušenostech  v oblasti  služby  interního 
auditu,  podkladů  a  námětů  k harmonizovanému  postupu.  Přínosem  setkání  je  i získávání 

 
32 
poznatků o potřebách a problémech auditorské praxe a předávání informací ze zahraničních 
setkání  Centrálních  harmonizačních  jednotek  členských  států  Evropské  unie,  které  pořádá 
Evropská komise. 
V roce 2004 se uskutečnila dvě setkání ministerstev České a Slovenské republiky. Na nich 
si  zástupci  centrálních  harmonizačních  jednotek  a  těchto  ústředních  orgánů  vyměnili 
informace  o  navrhovaných  úpravách  legislativy  v oblasti  interního  auditu,  zkušenosti 
z průběhu  a  výsledků  auditu  připravenosti  systémů  v obou  republikách  pro  implementaci 
strukturálních  fondů  a  Fondu  soudržnosti,  názory  na  formy  vzájemné  komunikace 
a spolupráce mezi  centrálními harmonizačními  jednotkami při výměně nejlepších zkušeností 
vyplývajících z jejich postavení a funkce v systému finanční kontroly ve veřejných správách 
těchto  států  a  jejich  zapojení  do sítě  centrálních  harmonizačních  jednotek  členských  států 
Evropské unie. 
V prosinci 2004 Evropská komise uspořádala pro nové členské státy a kandidátské země 
Evropské  unie  2.  pracovní  setkání  v Budapešti,  navazující  na  obdobné  setkání  v Leuvenu 
v roce 2003. Pro další rozvoj finanční kontroly ve veřejných správách byly odsouhlaseny čtyři 
hlavní směry:  
–  podporovat  a  organizovat  (pravidelná)  setkání  mezi  Centrální  harmonizační  jednotkou 
a managementem všech veřejných příjmových a výdajových středisek, 
–  postupně  převzít  řídící  úlohu  v  podporování  a  monitorování  implementace  finanční 
kontroly ve veřejných správách, doposud usměrňovanou Evropskou komisí, do působnosti 
národních centrálních harmonizačních jednotek a Nejvyšších kontrolních institucí, 
–  navázat  užší  spolupráci  mezi  centrálními  harmonizačními  jednotkami  a  Mezinárodním 
institutem interních auditorů (IIA), resp. jeho národními sekcemi s cílem uvedení profese 
veřejného  interního  auditu  a  vnitřní  kontroly  ještě  více  do  souladu  s mezinárodně 
uznávanými standardy, 
–  věnovat  více  pozornosti  rozvoji  manažerské  odpovědnosti  prostřednictvím  zavedení 
systémů finančního řízení a kontroly, což je v zásadě předmětem interního auditu; oblast 
vnitřní kontroly jako manažerské zodpovědnosti proto vyžaduje aktivní podporu  ze strany 
všech zainteresovaných. 

 
33 
V.4 Školení a semináře   
V hodnoceném  období  Centrální  harmonizační  jednotka  v rámci  úsilí  o  zpřístupnění 
a maximální  přiblížení  problematiky  řídící  kontroly  zaměstnancům  orgánů  veřejné  zprávy, 
uspořádala ve spolupráci s francouzskými experty na řídící kontrolu, tři semináře, které byly 
zaměřeny na problematiku účetnictví a státní pokladny. 
Ve  spolupráci  se  Státním  zemědělským  intervenčním  fondem  bylo  v říjnu  2004 
zorganizováno  proškolení  pracovníků  oddělení  finančních  revizí  finančních  ředitelství 
k následným kontrolám nakládání s finančními prostředky  programu SAPARD.  
Pracovníci  Centrální  harmonizační  jednotky  působili  rovněž  jako  lektoři  při  pořádání 
rekvalifikačních a nadstavbových kurzů ČIIA  a podle vyžádání orgánů veřejné správy všech 
úrovní též na jimi pořádaných vzdělávacích akcích. 
V.5 Zpravodajská činnost    
Vláda  byla  informována  o  postupu  přípravy  implementace  řídících  a  kontrolních 
mechanismů  pro  sdílenou  správu  strukturálních  fondů  a  Fondu  soudržnosti  podle  stavu 
k 1. květnu  2004.    Projednala  otevřené  problémy  a   uložila  odstranění  zbylých  nedostatků 
do 15. července 2004  tak,  aby  bylo  možno  informovat  Evropskou  komisi  o  nastavení 
a organizaci  celého  systému  implementace  prostředků  ze  strukturálních  fondů  a Fondu 
soudržnosti  do  31.  července  2004.  Oodstranění  nedostatků  byla  vláda  informována 
na svém zasedání dne 6. října 2004. 
Centrální  harmonizační  jednotka  postupně  vytváří  předpoklady  k  průběžnému  sledování 
toho,  zda  se  prostředí  pro  vnitřní  řízení  a  kontrolu  orgánů  veřejné  správy  přizpůsobuje 
měnícím  se  okolnostem  a  dovoluje  hodnocení  přiměřenosti  kontrolního  pokrytí  provozních 
systémů  těchto  orgánů  co  do  rozsahu,  frekvence  a  hloubky.  K tomu  vyvinula  základní 
automatizovaný  zpravodajský  systém  pro  celou  veřejnou  správu  založený  na  web  -
 technologii    a  přenosu  dat  prostřednictvím  internetu.  V  dalším  období  bude  Centrální 
harmonizační jednotka tento systém rozvíjet a postupně doplňovat příslušnou zpravodajskou 
metodikou na základě nejlepší praxe a zkušeností a názorů orgánů veřejné správy.  

Graf č.1
Počet výkonných auditorů
Celkový počet provedených interních auditů
Veřejná správa 
804 pracovníků
Veřejná správa 
4068 auditů
Státní správa
423 pracovníků
Státní správa
1770 auditů
Územní samospráva
381 pracovníků
Územní samospráva
2298 auditů
Státní správa 
Státní správa 
1770 
 
381 
 
423 
 
2298 
44% 
 
47% 
 
53% 
56% 
Územní  
Územní 
samospráva 
samospráva 

Územní samospráva
381 pracovníků
Územní samospráva
2298 auditů
Státní správa
423 pracovníků
Státní správa
1770 auditů


Graf 2  -   přehled o zjištěních vnitřního kontrolního systému orgánů veřejné správy, na jejichž základě
 tyto orgány oznámily státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující 
 tomu,  že byl spáchán trestný čin

Veřejná 
Státní
Územní
správa
správa
samospráva
počet
46
37
9
v mil. Kč
19,8
17,6
2,2
počet
v mil. Kč
46 
50
37 
45
40
35
30

19,8 
17,6 
25

20
15

2,2 
10
5
0

Veřej 1
ná správa 
2
tátní správa 
Územ3
ní samospráva 

Graf 3  -  přehled o zjištěních kontrolních orgánů při výkonu veřejnosprávní kontroly, na jejichž základě  
tyto orgány oznámily státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující 
tomu, že u kontrolované osoby byl spáchán trestný čin: 

Veřejná 
Státní
Územní
správa
správa
samospráva
v mil. Kč
28,1
20,7
7,4
počet
33
16
16
v mil. Kč
počet
35
33 
30
28,1 
25
20,7 
20
16 
16 
15
10
7,4 
5
0
Veřejná správa 
Státní správa 
Územní samospráva 


Graf 4  -  Přehled o zjištěních kontrolních orgánů při výkonu veřejnosprávní kontroly o porušení 
rozpočtové kázně kontrolovanou osobou ve smyslu zákona č. 218/2000 Sb., na jejichž  
základě tyto orgány předaly věc místně příslušnému správci daně jako podnět k zahájení  
 řízení  ve věci odvodu podle zákona č. 337/1992 Sb. 

Veřejná 
Státní
Územní
správa
správa
samospráva
v mil. Kč
2566
2537
29
počet
933
898
35
Veřejná správa 
Státní správa 
Územní samospráva 
3000
2566 
2537 
2500
2000
v mil. Kč
1500
933 
898 
počet
1000
29 
35 
500
0


Graf 5  -  Přehled o zjištěních kontrolních orgánů při výkonu veřejnosprávní kontroly o porušení jiných 
právních předpisů kontrolovanou osobou, na jejichž základě tyto orgány předaly věc k dalšímu 
řízení podle zvláštních právních předpisů k tomu příslušným orgánům: 

Veřejná 
Státní
Územní
správa
správa
samospráva
v mil. Kč
46
45
1
počet
92
80
12
92 
100
90
80 
80
70
60

v mil. Kč
46 
45 
50
počet
40
30

12 
20

10
0
Veřejná správa 
Státní správa 
Územní samospráva  

Graf 6  -  Celkový objem veřejných příjmů a výdajů prověřený veřejnosprávními kontrolami na místě 
v roce 2004
Veřejné 
Veřejné 
příjmy
výdaje
v mld Kč v mld Kč
Veřejná správa
82,2
127
Státní správa
34,4
65
Územní samospráva
47,8
62
Veřejné  příjmy
Veřejné  výdaje
140
120
mld Kč 
127  
100
82,2 
80
65 
62 
60
47,8 
34,4 
40
20
0
Veřejná správa
Státní správa
Územní samospráva