Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Joštova 8
601 56 BRNO
Zpráva o výsledcích finančních kontrol za rok 2004
Podle ustanovení § 22 odst. 1 - 5 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve
veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) ve znění pozdějších
předpisů a podle § 32 a § 33 vyhl. 416/2004 Sb., Ministerstva financí, kterou se provádí zákon
č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, Vám
předkládám Zprávu o výsledcích finančních kontrol za rok 2004 provedených na Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže.
Ing. Josef Bednář v.r.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Počet stran zprávy: 5
2
Činnost Úřadu:
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) je ústředním orgánem státní
správy pro podporu a ochranu hospodářské soutěže proti jejímu nedovolenému omezování a
vytváří podmínky pro podporu a ochranu hospodářské soutěže. Mimo oblast hospodářské
soutěže je působnost Úřadu dána i v oblasti dohledu nad zadáváním veřejných zakázek a dále
v oblasti veřejné podpory, kde je Úřad centrálním koordinačním, poradenským, konzultačním
a monitorovacím orgánem. V oblasti hospodářské soutěže Úřad vydává rozhodnutí, kterými
soutěžitelům zakazuje plnění dohod narušujících soutěž a zneužívání dominantního postavení,
případně povoluje spojení soutěžitelů; Úřad může ve svých rozhodnutích ukládat opatření
k nápravě a stanoví k jejich splnění přiměřené lhůty; Úřad může soutěžitelům ukládat pokuty
v případech, kdy tito uzavřou dohody narušující soutěž či zneužívají dominantní postavení,
případně v rozporu se zákonem uskutečňují spojení soutěžitelů. Úřad rovněž řeší případy
narušení hospodářské soutěže, které mají dopad na obchod mezi členskými státy EU.
Cílem interního auditu v roce 2004 bylo:
1) Personální audit, spolupráce při vyhodnocení platových zařazení podle nového
katalogu platného od 1. ledna 2004, popisy prací - porovnání v návaznosti na katalog,
bylo prováděno průběžně při realizaci katalogu ve spolupráci s personálním útvarem.
O provedené činnosti nebyl proveden protokol o interním auditu.
2) Spisový řád, jeho dodržování, ukládání písemností, archiv, skartace, spolupráce
s Ústředním archivem (Věstník Vlády ČSR č. 13/80 ročník 3, částka 6 ze dne
23. 9. 1980), kontrola aktualizace vnitřních předpisů v této oblasti ve vazbě na platné
právní normy –
interní audit č. 1/2004, termín ukončení všech prací souvisejích
s problematikou po kontrole Státního ústředního archivu bude provedeno nejpozději
do 31. března 2005.
3) Účelem
interního auditu č. 2/04 bylo porovnání pracovních náplní zaměstnanců
odboru restriktivních praktik, které jsou založeny na personálním odboru se skutečně
prováděnými pracemi v návaznosti na zařazení do pracovních tříd podle ustanovení
zákona č. 143/1992 Sb., a nařízení vlády č. 330/2003 Sb.,
4) Mimořádný
interní audit č. 3/2004 na základě pokynu předsedy Úřadu byl proveden
k posouzení archivace výročních zpráv Úřadu
5)
Interní audit č. 4/04 se zabýval účinností a aktuálností vnitřních řídících norem na
Úřadu
6) Mimořádný
interní audit č.5/04 byl zaměřen na posouzení, zda při výkonu funkce
ředitele ORP docházelo k jeho pracovnímu přetížení.
7) V průběhu roku 2004 zkoumal interní audit účinnost a funkčnost vnitřního kontrolního
systému na Úřadu.
8) V průběhu roku 2004 se interní audit zabýval ochranou osobních údajů na Úřadu.
3
Ve všech výše uvedených zprávách o interním auditu bylo po zjištění nedostatků
navrženo jejich řešení. Interní audit konstatuje, že většina jeho doporučení byla realizována.
V roce 2005 je nezbytné se zabývat závěry a doporučeními interního auditu č. 1/2004 a
č. 4/2004.
Cílem interního auditu bylo posouzení prvků správy a řízení Úřadu, týkajících se
prověřované činnosti včetně příslušných řídících a kontrolních mechanizmů.
Zákon o finanční kontrole vymezuje v ustanovení § 2 písm. a) pojem „ veřejné
správy“ jako organizační složku státu, která je účetní jednotkou, tzn., že se na Úřad vztahuje
působnost zákona č. 320/01 Sb., o finanční kontrole v plném rozsahu. Úřad proto zajistil
realizaci zákona o finanční kontrole, konkrétně zavedl a udržuje vnitřní kontrolní systém
podle části čtvrté zákona o finanční kontrole. Veřejnými prostředky se rozumí veřejné
finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící státu. Úřad je podle § 2 písm.
a) orgánem veřejné správy a jako takový hospodaří s veřejnými prostředky. Lze konstatovat,
že nastavený vnitřní kontrolní systém pro výše uvedená rizika je přiměřený a účinný.
Zákon č. 320/01 Sb., o finanční kontrole stanoví v § 4 odst. 1 b) nutnost zajištění
ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům
způsobeným zejména porušením právních předpisů, nehospodárným, neúčelným a
neefektivním nakládáním s veřejnými prostředky. Předseda Úřadu a vedoucí zaměstnanci
Úřadu podle § 25 cit. zákona v rámci své odpovědnosti zavedli a udržují vnitřní kontrolní
systém, který vytváří podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon orgánu státní
správy a jsou způsobilí včas zajišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční,
právní a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů Úřadu.
V § 25 cit. zákona odst. 4 je uvedeno, že vedoucí pracovníci jsou v rámci svých
vymezených povinností, pravomocí a odpovědností povinni zajistit fungování vnitřního
kontrolního systému. Tato povinnost je zakotvena ve vnitřní směrnici a je průběžně
projednávána osobně předsedou Úřadu na poradě vedoucích pracovníků Úřadu.
Citovaná vnitřní směrnice o vnitřním kontrolním systému spolu se směrnicí o oběhu
dokladů určuje konkrétní pracovníky s konkrétní odpovědností, kteří na úsecích své pracovní
činnosti zabezpečují předběžnou, průběžnou a namátkově i následnou řídící kontrolu
hospodářské operace ve funkcích příkazce, správce rozpočtu a hlavní účetní. Schvalovací
postupy při nákupu materiálu, zboží a služeb jsou podle § 10 až 17 prováděcí vyhlášky
č. 416/04 Sb., nastaveny tak a v rámci Úřadu je vytvořen elektronický systém, který nedovolí,
aby byla proplacena faktura či plnění ze smlouvy v tom případě, kdy by hospodářská operace
neprošla těmito řídícími kontrolami. Operačními postupy se prověřuje nakládání s veřejnými
prostředky a jejich správná a bezpečná registrace v příslušných evidencích (viz zákon
č. 563/91 Sb., o účetnictví a navazující předpisy), aby nemohlo dojít k zcizení, event.
k nevyužívání zakoupeného majetku, protože za svěřený majetek a jeho využívání je určen
odpovědný pracovník.
Interní audit na Úřadu je chápán jako útvar, který vedení Úřadu pomáhá identifikovat
a analyzovat rizika a společně s vedením Úřadu stanoví vhodnou strategii řízení rizik s cílem
jejich minimalizace.
4
Interní audit na Úřadu nezávisle a objektivně monitoruje případný vznik rizik, na něž
upozorňuje vedení Úřadu, které tuto činnost přijímá jako přidanou hodnotu a společně je
stanovováno nastavení systémových řešení k zdokonalování a k zefektivnění řídících procesů
na Úřadu, jejichž cílem je hospodárný a účinný řídící proces instituce.
Ve vazbě na § 28 odst. 3 písm. a) prováděcí vyhlášky č. 416/04 Sb., k zákonu
č. 320/01 Sb., o finanční kontrole interní audit hodnotí rizika spojená s prověřovanou činností,
zaměřuje se na určené zdroje, prostředky a postupy k jejich odstranění nebo zmírnění a na
zvládání těchto rizik při plnění stanovených úkolů orgánu veřejné správy. Úřad má
vypracovánu mapu rizik se zaměřením na finanční a ostatní rizika, jejich významnost,
pravděpodobnost výskytu a předpokládanou četnost.
Rizika byla při interním auditu posuzována podle významnosti, možnosti vzniku a
případné četnosti možného výskytu rizik. Identifikace možných rizik v činnosti Úřadu jsou
základem pro výběr oblastí, které budou v roce 2005 na Úřadu auditovány. Základním cílem
interního auditu na Úřadu v roce 2004 bylo prověření vnitřního kontrolního systému Úřadu
(dále jen „VKS“). K VKS byla vypracována vnitřní směrnice, k níž bylo vedením Úřadu
uspořádáno samostatné jednání s vedoucími pracovníky Úřadu. Na tomto jednání byly
vysvětleny zásady VKS, jeho uvedení do praxe a zejména byla podtržena odpovědnost
vedoucích pracovníků Úřadu na všech stupních řízení za vedení a pracovní výsledky týmů
s mimořádným akcentem na ekonomiku, hospodárné, účelné a efektivní nakládání
s finančními prostředky s cílem, který se kladně promítne do výsledků hospodaření Úřadu.
Na základě tohoto kontrolního testu bylo zjištěno, že ověřené údaje ve vykázaných
finančních, účetních a inventárních výkazech věrně zobrazují majetek a zdroje jeho
financování a hospodaření s ním a vynakládané rozpočtové prostředky jsou užity účelně a
hospodárně ve vazbě na odpovědnost vedoucích pracovníků, kteří rozhodují o vynaložení
rozpočtových prostředků.
Podle § 22 vyhl. č. 416/04 Sb., je při interním auditu hodnoceno, zda skutečnost,
dosažené výsledky jsou v souladu se stanovenými úkoly a předpokládanými cíli a záměry
Úřadu.
Při provádění interního auditu jsou používány revizní postupy podle § 24 a § 27 až 31
prováděcí vyhlášky k zákonu o finanční kontrole.
Případy korupčního jednání nebyly na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
zjištěny vnější ani vnitřní kontrolní činností. Možnost vzniku korupčního jednání v oblastech,
které mohou skýtat prostor pro toto jednání, je minimalizována stanovením závazných
postupů ve vnitřních předpisech a jejich důslednou kontrolou.
Řídící předběžná, průběžná i následná kontrola stanoví postup schvalování veřejných
zakázek před jejich realizací příkazcem operace a správcem rozpočtu ve vztahu ke
schválenému rozpočtu, ukládá povinnost využívat finanční prostředky účelně a hospodárně.
Tímto opatřením je rovněž stanoven postup pro výběr uchazeče o zakázku do 2 mil. Kč (tedy
nad rámec stanovený zákonem), kde se na výběru uchazeče podílí několik zaměstnanců Úřadu
tak, aby nákup zboží, materiálu či služeb byl úsporný, hospodárný a efektivní. Podmínky pro
rozhodování o veřejných zakázkách, jakož i postup při uzavírání smluv jsou stanoveny
vnitřními předpisy tak, aby nebyla pravomoc koncentrována u jednoho zaměstnance a tím
byla eliminována možnost korupčního jednání.
5
V roce 2004, od 29. března 2004 do 3. září 2004, provedly tři pracovnice Nejvyššího
kontrolního úřadu kontrolu finančních a účetních výkazů Úřadu za rok 2003. Uvedené výkazy
předložil Úřad jako podklad pro závěrečný účet kapitoly státního rozpočtu. Tato kontrola
nezjistila závažná pochybení a drobné závady byly ihned po kontrole odstraněny.
Úřad nečerpal žádné finanční prostředky soustředěné v Národním fondu ani jiné
prostředky ze zahraničí poskytnuté na základě mezinárodních smluv, nebo poskytnutých
k plnění úkolů veřejné správy.