Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Zprávy o výsledcích finančních kontrol'.

 
 
 
 
 
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 
Joštova 8 
601 56 BRNO 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Zpráva o výsledcích finančních kontrol za rok 2004 
 
 
 
 
 
 
 
 

Podle  ustanovení  §  22  odst.  1  -  5  zákona  č.  320/2001  Sb.,  o  finanční  kontrole  ve 
veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) ve znění pozdějších 
předpisů a podle § 32 a § 33 vyhl. 416/2004 Sb., Ministerstva financí, kterou se provádí zákon 
č.  320/2001  Sb.,  o  finanční  kontrole  ve  veřejné  správě  a  o  změně  některých  zákonů,  Vám 
předkládám  Zprávu o výsledcích finančních kontrol za rok 2004 provedených na Úřadu pro 
ochranu hospodářské soutěže. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ing. Josef Bednář  v.r. 
                                                                     předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 
 
 
 
 
Počet stran zprávy: 5 

 

 
 
Činnost Úřadu: 
 
Úřad  pro  ochranu  hospodářské  soutěže  (dále  jen  „Úřad“)  je  ústředním  orgánem  státní 
správy pro podporu a ochranu hospodářské soutěže proti jejímu nedovolenému omezování a 
vytváří  podmínky  pro  podporu  a  ochranu  hospodářské  soutěže.  Mimo  oblast  hospodářské 
soutěže je působnost Úřadu dána i v oblasti dohledu nad zadáváním veřejných zakázek a dále 
v oblasti veřejné podpory, kde je Úřad centrálním koordinačním, poradenským, konzultačním 
a monitorovacím orgánem.  V oblasti hospodářské soutěže Úřad vydává rozhodnutí, kterými 
soutěžitelům zakazuje plnění dohod narušujících soutěž a zneužívání dominantního postavení, 
případně  povoluje  spojení  soutěžitelů;  Úřad  může  ve  svých  rozhodnutích  ukládat  opatření 
k nápravě a stanoví k jejich splnění přiměřené lhůty; Úřad může soutěžitelům ukládat pokuty 
v případech,  kdy  tito  uzavřou  dohody  narušující  soutěž  či  zneužívají  dominantní  postavení, 
případně  v rozporu  se  zákonem  uskutečňují  spojení  soutěžitelů.  Úřad  rovněž  řeší  případy 
narušení hospodářské soutěže, které mají dopad na obchod mezi členskými státy EU. 
 
 
Cílem interního auditu v roce 2004 bylo:  
 
1)  Personální  audit,  spolupráce  při  vyhodnocení  platových  zařazení  podle  nového 
katalogu platného od 1. ledna 2004, popisy prací - porovnání v návaznosti na katalog, 
bylo prováděno průběžně při realizaci katalogu ve spolupráci s personálním útvarem. 
O provedené činnosti nebyl proveden protokol o interním auditu. 
 
2)  Spisový  řád,  jeho  dodržování,  ukládání  písemností,  archiv,  skartace,  spolupráce 
s Ústředním  archivem  (Věstník  Vlády  ČSR  č.  13/80  ročník  3,  částka  6  ze  dne 
23. 9. 1980), kontrola aktualizace vnitřních předpisů v této oblasti ve vazbě na platné 
právní  normy  –  interní  audit  č.  1/2004,  termín  ukončení  všech  prací  souvisejích 
s problematikou  po  kontrole  Státního  ústředního  archivu  bude  provedeno  nejpozději 
do 31. března 2005. 
 
3)  Účelem  interního  auditu  č.  2/04  bylo  porovnání  pracovních  náplní  zaměstnanců 
odboru restriktivních praktik, které jsou založeny na personálním odboru se skutečně 
prováděnými  pracemi  v návaznosti  na  zařazení  do  pracovních  tříd  podle  ustanovení 
zákona č. 143/1992 Sb., a nařízení vlády č. 330/2003 Sb., 
 
4)  Mimořádný interní audit č. 3/2004 na základě pokynu předsedy Úřadu byl proveden 
k posouzení archivace výročních zpráv Úřadu 
 
5)  Interní  audit  č.  4/04  se  zabýval  účinností  a  aktuálností  vnitřních  řídících  norem  na 
Úřadu 
 
6)  Mimořádný  interní  audit  č.5/04  byl  zaměřen  na  posouzení,  zda  při  výkonu  funkce 
ředitele ORP docházelo k jeho pracovnímu přetížení. 
 
7)  V průběhu roku 2004 zkoumal interní audit účinnost a funkčnost vnitřního kontrolního 
systému na Úřadu. 
 
8)  V průběhu roku 2004 se interní audit zabýval ochranou osobních údajů na Úřadu. 

 

 
Ve  všech  výše  uvedených  zprávách  o  interním  auditu  bylo  po  zjištění  nedostatků 
navrženo jejich řešení. Interní audit konstatuje, že většina jeho doporučení byla realizována. 
V roce  2005  je  nezbytné  se  zabývat  závěry  a  doporučeními  interního  auditu  č.  1/2004  a 
č. 4/2004. 
 
Cílem  interního  auditu  bylo  posouzení  prvků  správy  a  řízení  Úřadu,  týkajících  se 
prověřované činnosti včetně příslušných řídících a kontrolních mechanizmů.  
 
Zákon  o  finanční  kontrole  vymezuje  v ustanovení  §  2  písm.  a)  pojem  „  veřejné 
správy“ jako organizační složku státu, která je účetní jednotkou, tzn., že se na Úřad vztahuje 
působnost  zákona  č.  320/01  Sb.,  o  finanční  kontrole  v plném  rozsahu.  Úřad  proto  zajistil 
realizaci  zákona  o  finanční  kontrole,  konkrétně  zavedl  a  udržuje  vnitřní  kontrolní  systém 
podle  části  čtvrté  zákona  o  finanční  kontrole.  Veřejnými  prostředky  se  rozumí  veřejné 
finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící státu. Úřad je podle § 2 písm. 
a) orgánem veřejné správy a jako takový hospodaří s veřejnými prostředky. Lze konstatovat, 
že nastavený vnitřní kontrolní systém pro výše uvedená rizika je přiměřený a účinný. 
 
Zákon  č.  320/01  Sb.,  o  finanční  kontrole  stanoví  v  §  4  odst.  1  b)  nutnost  zajištění 
ochrany  veřejných  prostředků  proti  rizikům,  nesrovnalostem  nebo  jiným  nedostatkům 
způsobeným  zejména  porušením  právních  předpisů,  nehospodárným,  neúčelným  a 
neefektivním  nakládáním  s  veřejnými  prostředky.  Předseda  Úřadu  a  vedoucí  zaměstnanci 
Úřadu  podle  §  25  cit.  zákona  v rámci  své  odpovědnosti  zavedli  a  udržují  vnitřní  kontrolní 
systém,  který  vytváří  podmínky  pro  hospodárný,  efektivní  a  účelný  výkon  orgánu  státní 
správy  a  jsou  způsobilí  včas  zajišťovat,  vyhodnocovat  a  minimalizovat  provozní,  finanční, 
právní a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů Úřadu. 
 
V  §  25  cit.  zákona  odst.  4  je  uvedeno,  že  vedoucí  pracovníci  jsou  v rámci  svých 
vymezených  povinností,  pravomocí  a  odpovědností  povinni  zajistit  fungování  vnitřního 
kontrolního  systému.  Tato  povinnost  je  zakotvena  ve  vnitřní  směrnici  a  je  průběžně 
projednávána osobně předsedou Úřadu na poradě vedoucích pracovníků Úřadu. 
 
Citovaná vnitřní směrnice o vnitřním kontrolním systému  spolu se směrnicí o oběhu 
dokladů určuje konkrétní pracovníky s konkrétní odpovědností, kteří na úsecích své pracovní 
činnosti  zabezpečují  předběžnou,  průběžnou  a  namátkově  i  následnou  řídící  kontrolu 
hospodářské  operace  ve  funkcích  příkazce,  správce  rozpočtu  a  hlavní  účetní.  Schvalovací 
postupy  při  nákupu  materiálu,  zboží  a  služeb  jsou  podle  §  10  až  17  prováděcí  vyhlášky 
č. 416/04 Sb., nastaveny tak a v rámci Úřadu je vytvořen elektronický systém, který nedovolí, 
aby byla proplacena faktura či plnění ze smlouvy v tom případě, kdy by hospodářská operace 
neprošla těmito řídícími kontrolami. Operačními postupy se prověřuje nakládání s veřejnými 
prostředky  a  jejich  správná  a  bezpečná  registrace  v příslušných  evidencích  (viz  zákon 
č. 563/91  Sb.,  o  účetnictví  a  navazující  předpisy),  aby  nemohlo  dojít  k zcizení,  event. 
k nevyužívání  zakoupeného  majetku,  protože  za  svěřený  majetek  a  jeho  využívání  je  určen 
odpovědný pracovník. 
 
Interní audit na Úřadu je chápán jako útvar, který vedení Úřadu pomáhá identifikovat 
a analyzovat rizika a společně s vedením Úřadu stanoví vhodnou strategii řízení rizik s cílem 
jejich minimalizace. 
 

 

Interní audit na Úřadu nezávisle a objektivně monitoruje případný vznik rizik, na něž 
upozorňuje  vedení  Úřadu,  které  tuto  činnost  přijímá  jako  přidanou  hodnotu  a  společně  je 
stanovováno nastavení systémových řešení k zdokonalování a k zefektivnění řídících procesů 
na Úřadu, jejichž cílem je hospodárný a účinný řídící proces instituce.  
 
Ve  vazbě  na  §  28  odst.  3  písm.  a)  prováděcí  vyhlášky  č.  416/04  Sb.,  k zákonu 
č. 320/01 Sb., o finanční kontrole interní audit hodnotí rizika spojená s prověřovanou činností, 
zaměřuje  se  na  určené  zdroje,  prostředky  a  postupy  k jejich  odstranění  nebo  zmírnění  a  na 
zvládání  těchto  rizik  při  plnění  stanovených  úkolů  orgánu  veřejné  správy.  Úřad  má 
vypracovánu  mapu  rizik  se  zaměřením  na  finanční  a  ostatní  rizika,  jejich  významnost, 
pravděpodobnost výskytu a předpokládanou četnost. 
  
 Rizika  byla  při  interním  auditu  posuzována  podle  významnosti,  možnosti  vzniku  a 
případné  četnosti  možného  výskytu  rizik.  Identifikace  možných  rizik  v  činnosti  Úřadu  jsou 
základem pro výběr oblastí, které budou v roce 2005 na Úřadu auditovány. Základním cílem 
interního  auditu  na  Úřadu  v roce  2004  bylo  prověření  vnitřního  kontrolního  systému  Úřadu 
(dále  jen  „VKS“).  K VKS  byla  vypracována  vnitřní  směrnice,  k níž  bylo  vedením  Úřadu 
uspořádáno  samostatné  jednání  s vedoucími  pracovníky  Úřadu.  Na  tomto  jednání  byly 
vysvětleny  zásady  VKS,  jeho  uvedení  do  praxe  a  zejména  byla  podtržena  odpovědnost 
vedoucích  pracovníků  Úřadu  na  všech  stupních  řízení  za  vedení  a  pracovní  výsledky  týmů 
s mimořádným  akcentem  na  ekonomiku,  hospodárné,  účelné  a  efektivní  nakládání 
s finančními prostředky s cílem, který se kladně promítne do výsledků hospodaření Úřadu. 
 
Na  základě  tohoto  kontrolního  testu  bylo  zjištěno,  že  ověřené  údaje  ve  vykázaných 
finančních,  účetních  a  inventárních  výkazech  věrně  zobrazují  majetek  a  zdroje  jeho 
financování  a  hospodaření  s ním  a  vynakládané  rozpočtové  prostředky  jsou  užity  účelně  a 
hospodárně  ve  vazbě  na  odpovědnost  vedoucích  pracovníků,  kteří  rozhodují  o  vynaložení 
rozpočtových prostředků. 
 
Podle  §  22  vyhl.  č.  416/04  Sb.,  je  při  interním  auditu  hodnoceno,  zda  skutečnost, 
dosažené  výsledky  jsou  v souladu  se  stanovenými  úkoly  a  předpokládanými  cíli  a  záměry 
Úřadu. 
 
Při provádění interního auditu jsou používány revizní postupy podle § 24 a § 27 až 31 
prováděcí vyhlášky k zákonu o finanční kontrole. 
 
 
Případy  korupčního  jednání  nebyly  na  Úřadu  pro  ochranu  hospodářské  soutěže 
zjištěny vnější ani vnitřní kontrolní činností. Možnost vzniku korupčního jednání v oblastech, 
které  mohou  skýtat  prostor  pro  toto  jednání,  je  minimalizována  stanovením  závazných 
postupů ve vnitřních předpisech a jejich důslednou kontrolou.  
 
 
Řídící předběžná, průběžná i následná kontrola stanoví postup schvalování veřejných 
zakázek  před  jejich  realizací  příkazcem  operace  a  správcem  rozpočtu  ve  vztahu  ke 
schválenému  rozpočtu,  ukládá  povinnost  využívat  finanční  prostředky  účelně  a  hospodárně. 
Tímto opatřením je rovněž stanoven postup pro výběr uchazeče o zakázku do 2 mil. Kč (tedy 
nad rámec stanovený zákonem), kde se na výběru uchazeče podílí několik zaměstnanců Úřadu 
tak, aby nákup zboží, materiálu či služeb byl úsporný, hospodárný a efektivní. Podmínky pro 
rozhodování  o  veřejných  zakázkách,  jakož  i  postup  při  uzavírání  smluv  jsou  stanoveny 
vnitřními  předpisy  tak,  aby  nebyla  pravomoc  koncentrována  u  jednoho  zaměstnance  a  tím 
byla eliminována možnost korupčního jednání. 
 

 

V roce 2004, od 29. března 2004 do 3. září 2004, provedly tři pracovnice Nejvyššího 
kontrolního úřadu kontrolu finančních a účetních výkazů Úřadu za rok 2003. Uvedené výkazy 
předložil  Úřad  jako  podklad  pro  závěrečný  účet  kapitoly  státního  rozpočtu.  Tato  kontrola 
nezjistila závažná pochybení a drobné závady byly ihned po kontrole odstraněny.  
 
Úřad  nečerpal  žádné  finanční  prostředky  soustředěné  v Národním  fondu  ani  jiné 
prostředky  ze  zahraničí  poskytnuté  na  základě  mezinárodních  smluv,  nebo  poskytnutých 
k plnění úkolů veřejné správy.