MINISTERSTVO VNITRA
odbor finanční kontroly Č. j. OFK-61/2007
Počet listů: 15
Přílohy: 6/10
Z p r á v a
o výsledcích finančních kontrol v resortu Ministerstva vnitra za rok 2006
1. Systém finanční kontroly v resortu Ministerstva vnitra a základní údaje
o provedených kontrolách
K zajištění implementace příslušných ustanovení zákona č. 320/2001 Sb., o finanční
kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění
pozdějších předpisů, byly přijaty interní akty řízení (dále jen „IAŘ“), které nastavily kritéria
a stanovily pravidla spolu se souvisejícími právy a povinnostmi s cílem zajistit optimální
prostředí pro fungování systému finanční kontroly, respektive systému veřejnosprávní
kontroly a vnitřního kontrolního systému (řídící kontrola a interní audit), v podmínkách
Ministerstva vnitra (dále jen „MV“). Konkrétně se jedná o následující IAŘ, vydané zejména
formou nařízení MV (dále jen „NMV“)
NMV č. 9/2006 o veřejnosprávní kontrole, oznamovací povinnosti a roční zprávě
o výsledcích finančních kontrol (nahradilo NMV č. 31/2003 o veřejnosprávní kontrole
a podávání zprávy o výsledcích finančních kontrol),
NMV č. 10/2003 o interním auditu (novelizováno NMV č. 41/2006),
pokyn náměstka ministra vnitra pro ekonomické zabezpečení č. 21/2004 o řídící kontrole.
K zabezpečení výkonu „ostatní kontroly“, která není vymezena zákonem č. 320/2001
Sb., bylo vydáno NMV č. 55/2003 o obecné kontrole a supervizní činnosti (novelizováno
NMV č. 1/2006).
Vedle těchto jmenovaných IAŘ, upravujících zejména základní pravidla kontrolní
činnosti a s tím spojené procesní otázky, je třeba ještě demonstrativně zmínit některé další
IAŘ, majících vliv na příznivé dotvoření kontrolního prostředí. Předmětem těchto IAŘ je
např. problematika
stanovování optimální organizace a řídících vazeb v resortu MV (průběžně se aktualizují
s cílem racionalizovat organizaci práce a využití disponibilních pracovních sil),
řízení, organizace a výkon ekonomické činnosti (NMV č. 73/2001, ve znění pozdějších
předpisů, naposledy novelizováno NMV č. 41/2005),
vymezení protikorupčních opatření v oblasti zadávání veřejných zakázek a malých zakázek
(NMV č. 19/2005),
operativní evidence majetku (NMV č. 59/2006, nahrazující předchozí NMV),
přípravy a realizace projektů financovaných z programů pomoci Evropské unie (dále jen
„EU“) Phare a Transition Facility a spolufinancovaných z rozpočtu kapitoly 314-
Ministerstvo vnitra (NMV č. 7/2006, které nahradilo NMV č. 9/2004),
účetnictví (průběžně),
inventarizace majetku (každoročně),
programového financování (průběžně),
oběh účetních dokladů (průběžně),
vymezení pravomocí a odpovědnosti útvarů MV na implementaci ročního národního
programu Evropského fondu pro uprchlíky, včetně plnění kontrolních funkcí na úseku
hospodaření s těmito prostředky (např. pokyn ministra vnitra č. 4/2006),
náhrad škod,
poskytování cestovních náhrad (průběžně).
Problematika řídící kontroly a postupů při hospodaření s veřejnými prostředky je pak
formou pokynů a metodických návodů dále rozpracovávána do konkrétních podmínek ještě na
úrovni územních pracovišť organizační složky státu MV (dále jen „OSS MV“), organizačních
složek státu (dále jen „OSS“) a státních příspěvkových organizací (dále jen „SPO“), ke kterým
MV vykonává zřizovatelské funkce.
Vedle kontroly, zabezpečované vedoucími zaměstnanci jako nedílné součásti celého
procesu řízení, funguje v resortu MV také kontrola vykonávaná specializovanými (profesními)
kontrolními (auditními) útvary, pracovišti či jednotlivými zaměstnanci, a to v následujícím
rozsahu
odbor finanční kontroly MV (dále jen „OFK“) vykonává obecnou kontrolu u územních
pracovišť OSS MV pro potřebu náměstka ministra vnitra pro ekonomiku a provoz při
výkonu funkce vedoucího této OSS, následnou veřejnosprávní kontrolu (dálej jen „VSK“)
na místě u OSS a SPO v působnosti MV a u příjemců veřejné finanční podpory (dále jen
„VFP“) a průběžnou VSK na místě u příjemců VFP poskytnuté z Evropského fondu pro
uprchlíky,
odbor interního auditu a supervize MV (dále je „OIAS“) vykonává interní audity v OSS
MV, obecnou kontrolu a supervizi u územních pracovišť OSS MV a u OSS a SPO
v působnosti MV a následnou VSK na místě pouze na základě rozhodnutí ministra vnitra,
útvary MV plnící funkci poskytovatelů VFP vykonávají VSK u mimoresortních žadatelů
o VFP nebo příjemců této podpory,
odborné útvary MV vykonávají obecnou kontrolu v resortu MV v rozsahu vymezeném
předmětem jejich činnosti,
kontrolní útvary (oddělení, pracoviště) územních pracovišť OSS MV, vykonávajících
obecnou kontrolu v rámci předmětu činnosti konkrétního územního pracoviště (např.
v působnosti správ Policie ČR v krajích nebo generálního ředitelství Hasičského
záchranného sboru ČR (dále jen „HZS“),
odbor vnitřní kontroly Policejního prezidia ČR vykonává kontrolu zaměřenou především
na výkon služby a souvisejících činností u jednotlivých útvarů či příslušníků Policie ČR
v podřízenosti policejního prezidenta,
útvary interního auditu zabezpečují kontrolu u 27 OSS a 3 SPO v působnosti MV;
v 7 případech, kdy tyto útvary nejsou zřízeny, je jejich funkce nahrazena výkonem VSK ze
strany MV.
Koordinaci kontrolní činnosti u OSS MV zajišťuje OIAS, který vypracovává jednotný
roční plán hlavních kontrolních úkolů MV a Policie ČR sestavením ročních plánů hlavních
kontrolních úkolů, přijatých vedením příslušných útvarů MV nebo Policie ČR. Při zaměření
kontrolní činnosti jsou využívány jednak poznatky z kontrol realizovaných v resortu MV jak
vnitřními tak vnějšími kontrolními orgány a dále praktické zkušenosti získané vedoucími
zaměstnanci a služebními funkcionáři při výkonu svých řídících povinností.
2
V rámci plnění své preventivní funkce vypracovává OFK v zobecněné podobě
každoročně přehled kontrolních poznatků, zjištěných jak vlastní kontrolní činností, tak
zadokumentovaných Nejvyšším kontrolním úřadem (dále jen „NKÚ“) v jeho jednotlivých
kontrolních závěrech, zveřejňovaných ve čtvrtletních věstnících NKÚ. Tyto přehledy potom
distribuuje všem vedoucím zaměstnancům (služebním funkcionářům) stojícím v čele
územních pracovišť OSS MV a OSS a SPO v působnosti MV k využití při jejich řídící
činnosti. Cílem těchto aktivit je předcházet vzniku obdobných nedostatků nebo zamezit jejich
nežádoucí recidivě. Z iniciativy OFK byla rovněž v období roku 2006 zpracována mapa rizik
rozpoznaných v činnostech a procesech zabezpečovaných útvary MV a SPO v působnosti
náměstka ministra vnitra pro ekonomiku provoz (dříve náměstka pro ekonomické
zabezpečení), která již byla na konci roku 2006 novelizována s tím, že její aktuálnost bude
v pololetním cyklu ověřována.
Výsledky finančních kontrol jsou vždy postupovány příslušným funkcionářům
k dalšímu využití, problematika finanční kontroly je pravidelně projednávána ve vedení MV,
zařazována do programů seminářů pořádaných zejména OFK a OIAS pro vybrané okruhy
zaměstnanců a rovněž je součástí povinných vzdělávacích kurzů organizovaných pro nové
zaměstnance MV.
Z podkladů získaných od územních pracovišť OSS MV, vybraných útvarů MV, OSS
a SPO v působnosti MV a dále vytěžením statistických údajů uložených v elektronickém
informačním systému „Kontrolní činnost“ provozovaném OIAS vyplývá, že v roce 2006 bylo
(vyjma předběžné, průběžné a následné řídící kontroly, jako součásti procesu řízení)
zavedenými kontrolními mechanismy vykonáno v resortu MV celkem 3 808 kontrol, supervizí
a auditů na místě, jejichž výstupním materiálem byl písemný protokol nebo záznam. Orgány
vnější kontroly vykonaly v resortu MV celkem 139 kontrol, státních dozorů nebo daňových
řízení. Statistické shrnutí o vykonaných kontrolách na místě (včetně auditů) podává
následující přehled.
Označení
Počty provedených kontrol, auditů a supervizí
kontrolujícího subjektu
ve vlastní ÚJ u OSS a SPO u příjemců
CELKEM
VFP
odbor finanční kontroly MV
6
11
31
48
odbor interního auditu a supervize MV
13
2
-
15
generální ředitelství HZS ČR
1
64
-
65
poskytovatelé VFP
-
-
19
19
útvary MV (bez OFK a OIAS)
121
47
-
168
útvary P ČR
2870
-
-
2 870
celkem OSS MV
3 011
124
50
3 185
OSS v působnosti MV (celkem 32)
422
-
-
422
SPO v působnosti MV (celkem 5)
53
-
-
53
poskytovatelé VFP
-
-
148
(HZS krajů a SUZ MV)
148
celkem OSS a SPO
475
-
148
623
CELKEM RESORT MV
3 486
124
198
3 808
počet kontrol provedených orgány vnější kontroly u OSS MV
47
Počet kontrol provedených orgány vnější kontroly u OSS a SPO v působnosti MV
92
3
2.
Přehled o kontrolních zjištěních předaných k dalšímu řízení podle zvláštních
právních předpisů (viz příloha č. 1a k vyhlášce č. 416/2004 Sb.)
2.1 Podezření ze spáchání trestného činu
V OSS MV nebylo vnitřním kontrolním systémem zaznamenáno zjištění, které by
zakládalo podezření ze spáchání trestného činu (viz příloha č. 1a bod II./1.).
Na základě zjištění vnitřního kontrolního systému HZS Královéhradeckého kraje podal
jeho ředitel oznámení orgánům činným v trestním řízení na podezření ze spáchání trestného
činu. Konkrétně se jednalo o to, že příslušník HZS, který obdržel z FKSP půjčku na
rekonstrukci bytového jádra ve výši 50 tis. Kč, kterou vyúčtoval fingovanou fakturou na
částku
48 985 Kč, protože byla vystavena již neexistující firmou, patřící v minulosti do jeho
vlastnictví.
Na základě zjištění z VSK, provedené OFK u HZS Královéhradeckého kraje, také
ředitel OFK podal oznámení orgánům činným v trestním řízení na podezření ze spáchání
trestného činu. Důvodem tohoto postupu byla skutečnost, že příslušník HZS vyúčtoval
poskytnutou zálohu v hotovosti na nákup drobného majetku prvotními doklady (paragony),
které vystavil sám sobě. Tento příslušník vystupoval jako prodejce i nákupce v jedné osobě.
Objem takto vystavených dokladů byl v částce 154 tis. Kč s tím, že z této částky nebyl
prokazatelně dohledán majetek v hodnotě
54 235,50 Kč. V obou těchto případech existuje
rovněž důvodné podezření na daňové úniky
(viz příloha č. 1a, bod II./2.).
2.2 Porušení rozpočtové kázně oznámená místně příslušným správcům daně
Výkonem VSK, provedených OFK u OSS a SPO v působnosti MV, bylo ve třech
případech zjištěno takové jednání kontrolované osoby, vykazující znaky porušení rozpočtové
kázně – viz následující přehled.
Charakteristika události
Kč
kompenzace příjmů do výdajů (přeplatky za zálohy)
31 949,50
úhrada technického zhodnocení z běžných výdajů
305 971,10
založení veřejného výdaje v roce 2004 ačkoliv majetek byl dodán až v roce
89 393,00
2005
CELKEM
427 313,60
Výkonem VSK u příjemců VFP nezjistil OFK porušení rozpočtové kázně (viz příloha č.
1a bod II./3.).
2.3 Porušení jiných předpisů oznámené věcně příslušným orgánům
Výkonem VSK, provedených OFK u OSS a SPO v působnosti MV a u příjemců VFP na
místě nebylo zjištěno takové porušení jiných předpisů, které by vyžadovalo jeho oznámení
věcně příslušným orgánům (viz příloha č. 1a bod II./4.).
Považujeme za důležité v této části Zprávy ještě uvést, že v rámci výkonu VSK u HZS
hlavního města Prahy zjistil OFK nevyhovující stavebně-technický stav jednotlivých objektů,
dislokovaných v areálu Stanice HZS v Praze 7, Holešovicích. Hlavním důvodem zmínění
tohoto případu ve Zprávě je skutečnost, že v důsledku havarijního stavu objektů zde dochází
jak k ohrožení životů a zdraví příslušníků HZS, tak hrozí reálné riziko vzniku rozsáhlých škod
na svěřeném majetku státu (uložené technice). Areál je sestaven z dřevěné konstrukce
4
z období roku 1941 a v současné době již nevyhovuje ani základním požadavkům
vyplývajícím z platných norem a předpisů, upravujících stavební a požární bezpečnost,
hygienu a tepelnou prostupnost. Veřejné výdaje, vynaložené na krytí nákladů za
spotřebovanou tepelnou energii lze kvalifikovat jako projev nehospodárnosti. Vzhledem
k tomu, že vlastníkem areálu je hlavní město Praha, byl na tento stav ministrem vnitra
upozorněn primátor MUDr. Pavel Bém se žádostí nalezení společného řešení z této situace.
3. Přehled o stavu vybraných ukazatelů – porušení rozpočtové kázně a sankce (viz
příloha č. 2 k vyhlášce č. 416/2004 Sb.)
Údaje o výši uložených sankcí (pokuty a penále) uhrazených v roce 2006 poskytuje
následující přehled.
OSS
SPO
Celkem
Odvody v Kč
OSS MV
v působnosti v působnosti
resort
(pokuty a penále)
MV
MV
MV
odvody za porušení
*) 1 068 644,00 12 144 137,00
–
13 212 781,00
rozpočtové kázně
ostatní odvedené sankce
5 238 929,00
695 212,30
152 195,00
6 086 420,80
(pokuty a penále)
CELKEM
6 307 573,00 12 839 349,30
152 279,50 19 299 201,80
*) Dle rozhodnutí MF pokuta za porušení rozpočtové kázně byla z větší části prominuta a vrácena ve výši
1 034 844 Kč zpět MV s tím, že následně byla tato částka odvedena do příjmu státního rozpočtu.
Odvody za porušení rozpočtové kázně byly v převážné míře důsledkem kontrolních
zjištění z let 2002 až 2005. Kvalifikace těchto případů zpravidla spočívala v neoprávněném
použití běžných prostředků na opravy, které podle názoru kontrolních orgánů byly technickým
zhodnocením, takže měly být uhrazeny z kapitálových výdajů, nedodržením lhůty pro
ukončení akce zařazené v programovém financování nebo v zadržování příjmů státního
rozpočtu v důsledku nedodržení lhůty tří pracovních dnů stanovených pro jejich odvod na
příjmový účet apod. Kromě ojedinělých případů nebyla zdokumentována taková jednání
kontrolovaných osob, která by měla negativní dopad na státní rozpočet.
Ostatní vyměřené a odvedené sankce (nejsou v nich zahrnuty sankce plynoucí
z obchodně-právních vztahů) měly vazbu na nedodržení pravidel na úseku zaměstnávání
povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců, placení
nemocenského pojištění, odvodů pojistného na sociální zabezpečení, znečišťování ovzduší,
způsobu nakládání s odpady apod.
4. Výsledky interního auditu (viz příloha č. 3 k vyhlášce č. 416/2004 Sb.)
V resortu MV je zřízeno celkem 31 útvarů interních auditů. Pouze v 7 případech využil
ministr vnitra zákonnou možnost danou ustanovením § 29 odst. 5 zákona č. 320/2001 Sb., kdy
z důvodu malé pravděpodobnosti výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými
prostředky nahradil tuto funkci výkonem VSK ze strany MV. Konkrétně se jedná o 5 OSS
(Muzeum Policie ČR, střední policejní školy MV v Praze – Ruzyni, Jihlavě, Pardubicích,
Střední odborné školy požární ochrany a Vyšší odborné školy požární ochrany MV ve Frýdku-
Místku) a 2 SPO (Bytová správa MV a Tiskárna MV). V uvedeném počtu zřízených útvarů
interních auditů je systemizováno celkem 42 pracovních míst, ze kterých nebylo k 31. 12.
5
2006 jedno obsazeno. V souhrnu tyto útvary vykonaly 111 auditů, v tom 21 finančních auditů,
43 auditů systému, 31 auditů výkonu a 16 jinak zaměřených auditů (např. následný audit). Ve
4 případech byla ředitelům OSS v působnosti MV předána jejich auditory upozornění, že
k výsledkům auditů nepřijali adekvátní opatření.
Z výše uvedeného počtu interních auditů vykonal OIAS v roce 2006 u OSS MV celkem
9 interních auditů (z toho 3 následné), 3 supervize a 3 obecné kontroly. Z výsledků auditní
činnosti OIAS vyplývá, že organizační uspořádání OSS MV je složité, s čímž je spojena
organizační náročnost procesů a řízení rizik. Nesrovnalosti byly konstatovány zejména
v následujících oblastech
pořizování a nakládání s majetkem státu,
systém poskytování veřejné finanční podpory v oblasti sportu,
nastavení a fungování řídící kontroly z hlediska efektivnosti a hospodárnosti,
spolufinancování, koordinace a přenos informací mezi vysokým počtem zainteresovaných
útvarů v rámci resortu MV u projektů Phare a Transition Facility.
5. Výsledky veřejnosprávních kontrol (viz příloha č. 4 k vyhlášce č. 416/2004 Sb.)
OFK vykonal u OSS a SPO v působnosti MV celkem 11 VSK, v tom 3 kontroly plnění
nápravných opatření, 5 kontrol hospodaření s přidělenými veřejnými prostředky a 3 mimo
roční plán hlavních kontrolních úkolů (2 kontroly na základě podání a 1 tematická kontrola na
prověření veřejné zakázky).
Základní údaje, získané výkonem těchto kontrol podává následující přehled.
Objem
Objem
Objem
Objem
naplněných
kontrolovaných
%
uskutečněných
kontrolovaných
%
příjmů
příjmů
výdajů
výdajů
7 809 tis. Kč
2 390 tis. Kč 30,6 %
372 290 tis. Kč
179 704 Kč 48,3 %
Porušení rozpočtové kázně
Charakteristika události
Kč
kompenzace příjmů do výdajů (přeplatky za zálohy)
31 949,50
úhrada technického zhodnocení z běžných výdajů
305 971,10
založení veřejného výdaje v roce 2004 ačkoliv majetek byl dodán až v roce 2005
89 393,00
CELKEM
427 313,60
V roce 2006 byla, jako každoročně, prostřednictvím kapitoly 314-MV poskytována VFP
mimoresortním příjemcům této podpory. Funkci poskytovatelů VFP plnily odbor azylové
a migrační politiky MV, odbor prevence kriminality MV, odbor koncepcí a organizace MV,
odbor sportu MV, generální ředitelství HZS a OSS v působnosti MV (14 HZS krajů a Správa
uprchlických zařízení MV), které ve vztahu k žadatelům nebo příjemcům VFP vykonávaly
VSK. Vedle jmenovaných útvarů respektive organizací v postavení poskytovatelů VFP,
vykonával u vybraných mimoresortních příjemců VFP také VSK na místě OFK (průběžnou
u příjemců prostředků EU/EUF a následnou u dalších příjemců VFP) – viz následující
přehled.
6
Veřejnosprávní kontroly na místě vykonané u mimoresortních příjemců VFP
Označení kontrolního
Počet
Objem
Počet
Objem
orgánu
příjemců poskytnuté VFP kontrol zkontrolovaných
VFP
v Kč
na místě
prostředků v Kč
odbor finanční kontroly
31
54 445 869
odbor prevence kriminality
169
94 901 000
12
5 772 000
odbor azylové a migrační
27
16 016 125
politiky
neprováděly kontroly na
místě
odbor koncepcí a organizace
10
31 135 000
odbor sportu
1
21 088 000
9
16 153 106
GŘ HZS
20
221 253 000 neprovádělo kontroly na místě
OSS MV celkem
227
384 393 125
52
76 370 975
HZS krajů
512
10 894 410
138
1 607 094
Správa uprchlických zařízení
15
3 494 733
10
3 494 733
MV
CELKEM resort MV
754
398 782 268
200
81 472 802
Následnými VSK, které OFK vykonal u 17 příjemců VFP (v 8 případech se jednalo
o města a obce a v 9 o nestátní neziskové organizace), zjistil jedno porušení podmínek účasti
státního rozpočtu na financování dotovaných akcí. Jednalo se o neprůkazné doložení
poskytnuté VFP ve výši 97 tis. Kč (u řady účetních dokladů chyběly podpisy příjemců
hotovosti, nebylo účtováno o prováděných operacích na účtech předepsaných účtovou
osnovou apod.), což kontroloři kvalifikovali jako podezření z porušení rozpočtové kázně
a věc OFK oznámil místně příslušnému finančnímu úřadu k dalšímu řízení. Průběžnými VSK,
které OFK vykonal u 5 příjemců VFP poskytnuté z prostředků EU (konkrétně z Evropského
uprchlického fondu - dále jen „EUF“), nezjistil porušení podmínek stanovených
poskytovatelem. V rámci těchto kontrol ale zadokumentoval jeden případ, kdy shledal
nedostatky spočívající v tom, že jednotlivé finanční operace nebyly průkazným způsobem
účetně zpracovány. Protože se ale jednalo o závady odstranitelné, upozornil na zjištěný
nedostatek jak příjemce tak poskytovatele VFP s požadavkem na zabezpečení bezodkladného
zjednání nápravy na daném úseku.
Většina útvarů MV, plnících funkci poskytovatelů VFP, svou kontrolní činnost vůči
příjemcům VFP vykonávala především formou dokladové kontroly (jde o vyžádané
podkladové písemnosti, zprávy, dokumentace apod.). Dotace poskytnuté příjemcům VFP
v roce 2006 budou součástí standardního finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem,
provedeného v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky č. 551/2004 Sb., kterou se
stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními
finančními aktivy nebo Národním fondem.
6. Prostředky poskytnuté z EU a další zahraniční prostředky (viz příloha č. 5 k vyhlášce
416/2004 Sb.)
Základní údaje o výdajích na financování programů (projektů), které byly v roce 2006
z části spolufinancovány a čerpány na společné programy EU a České republiky (bez převodu
do rezervního fondu v roce 2006), podává následující přehled (zdrojem údajů je závěrečný
účet kapitoly 314-MV za rok 2006).
7
Číslo a ná
Čerpání v Kč
zev projektu (programu)
celkem
z toho EU
TRANSITION FACILITY (přechodový nástroj)
CZ 04.07.02 – Podpora Dublinskému centru ČR
503 392
0
CZ 04.07.03 – Podpora posilování prevence a metod
556 391
0
Community Policing v policejní práci
CZ 05.04.02 – Posilování kapacity P ČR v boji proti
3 734 257
0
korupci a ekonomickému zločinu
CZ 05.04.01 – Posílení kapacity finanční policie
900 973
0
CELKEM
5 695 013
0
PHARE
CZ 03.05.04 – Boj proti obchodování s lidmi
9 325
0
CZ 03.05.05 – Podpora národního Schengen. IS
6 895 543
0
CELKEM
6 904 868
0
STRUKTURÁLNÍ FONDY
CZ 04.4.85/1.2CZ.1/0083 INTERREG IIIA
11 972 500
8 987 550
CZ 04.4.85/1.2CZ.1/0076 INTERREG IIIA
2 690 316
1 807 316
CELKEM
14 625 719
10 794 866
KOMUNITÁRNÍ PROGRAMY
ARGO-konference (GDISC) generálních ředitelů
1 098 730
0
imigračních služeb
Evropský uprchlický fond
12 558 798
11 869 398
CELKEM
13 657 528
11 869 398
CELKEM společné programy EU a ČR
40 883 128
22 664 264
Výkonem průběžné VSK na místě prověřil OFK v roce 2006 způsob hospodaření
s VFP (resp. zálohou) poskytnutou z EUF na realizaci 7 programů celkem u 5 jejích příjemců
– viz následující přehled.
Název projektu
Poskytnutá
záloha v Kč
ERF 2005-30 Rozšíření nabídky volnočasových aktivit pro žadatele o udělení azylu a
359 744,00
aktivity zaměřené na větší spolupráci a informování české veřejnosti
ERF 2005-3 Psychosociální asistence žadatelů o azyl v PoS Stráž pod Ralskem a PoS
247 000,00
Kostelec nad Orlicí
ERF 2005-4 Azyl! A co dál? Sociálně-právní poradenství pro azylanty na území ČR
200 000,00
ERF 2005-98 Integrace azylantů na trh práce v ČR
390 215,00
ERF 2005-6 Výuka češtiny pro azylanty v ČR
1 000 000,00
ERF 2005-7 Právní poradenství v azylových zařízeních a zařízeních pro zajištění cizinců
636 921,50
na území Moravy a Slezska
ERF 2005-67 Nový domov
721 350,00
CELKEM poskytnuto a zkontrolováno
3 555 230,50
Výkonem těchto průběžných VSK pouze v jednom případě zjistil OFK takové
skutečnosti (u Sdružení občanů zabývajících se emigranty), které by mohl kvalifikovat jako
porušení podmínek stanovených poskytovatelem ve „Smlouvách o poskytnutí veřejné finanční
podpory z Evropského fondu pro uprchlíky za rok 2005“. Konkrétně se jednalo o nedostatky
8
v průkaznosti účetních záznamů; předložené doklady neobsahovaly předepsané podpisy
a další náležitosti stanovené § 11 odst. 1 zákona o účetnictví. S ohledem na to, že zmíněné
nedostatky byly zjištěny v průběhu účetního období, kdy je lze ještě beze zbytku odstranit,
nebylo nutné v tomto stádiu navrhovat opatření k zahájení řízení o odnětí poskytnuté VFP.
O výsledku této průběžné VSK byly operativně informovány odbor azylové a migrační
politiky MV, který plní funkci poskytovatele a ekonomický odbor MV.
7. Souhrnné zhodnocení výsledků finančních kontrol v resortu MV
Výsledky kontrolní činnosti v resortu MV dokládají, že k nejčastěji se vyskytujícím
pochybením lze zařadit nedodržování postupů nebo pravidel stanovených právními předpisy
a interními akty řízení, které se projevují především v následujících oblastech s tím, že
do těchto zobecněných poznatků jsou zahrnuta i některá, byť ojedinělá, závažnější zjištění
nedůsledná řídící kontrola na úseku prověřování předepsaných náležitostí účetních dokladů
při zakládání veřejných výdajů a provádění oprav účetních dokladů v rozporu se zákonem
o účetnictví,
zakládání veřejných výdajů za znalečné na základě ze strany některých znalců
nepřiměřeného vyúčtování počtu hodin práce za úkony při zpracování znaleckých posudků,
technické zhodnocení dlouhodobého majetku (především záměna oprav a údržby
s technickým zhodnocením, hrazení technického zhodnocení z běžných namísto
kapitálových výdajů, nezapočítávání technického zhodnocení do ceny nemovitostí
a současně s tím neúčtování o technickém zhodnocení na příslušných majetkových účtech,
opožděné odvádění prostředků do příjmů státního rozpočtu (nedodržení 3 pracovních dnů),
kompenzace příjmů do výdajů v případech, kdy to právní předpis nepřipouští,
formální provádění inventarizací majetku, žádné nebo nesprávné označování majetku,
absence místních seznamů majetku přiděleného do užívání,
neprovádění aktualizace podpisových vzorů,
škodní události a pohledávky – nedostatky v evidenci, v některých případech
nepředepisování náhrad škod osobám odpovědných za jejich vznik a nedůsledné vymáhání
pohledávek,
pokuty a penále za opožděné platby, které jsou zpravidla způsobeny nedostatky
v organizaci práce,
autoprovoz – systém používání dopravních prostředků zaměstnavatele, nedostatky ve
vedení evidence jízd, nedodržování limitů spotřeby PHM, nevedení průkazné evidence
o vybavení a parkovacích kartách apod.,
PC – nelegální instalace SW, nepřesné specifikační listy, neprovádění kontrol licenčních
smluv, chybějící ochranné plomby, nedůsledné provádění inventarizace SW,
pokutové bloky – překračování limitu, neprovádění řádných záznamů o fyzických
kontrolách, nedostatečné vedení evidence, neprovádění záznamů o znehodnocování,
neodvádění příjmů z pokut ve stanovených termínech apod.,
nedostatky ve vedení evidence pracovní doby a v souvislosti s tím i nesprávné vykazování
počtu přesčasových hodin, příplatků a dalších údajů souvisejících se správným výpočtem
pohyblivé složky platů,
výpočty náhrad cestovních výdajů v rozporu se zákonem o cestovních náhradách,
stravné – zařazování zaměstnanců do nesprávných skupin strávníků z hlediska nároku na
poskytovanou výši příspěvku nebo hodnoty stravovacích poukázek,
zdravotní, sociální a důchodové pojištění – nedostatky v evidenci záznamů, přeplatky
a nedoplatky, zápočty dob apod.,
9
způsob vyúčtování záloh na nákup majetku a použití půjčky z FKSP vyvolávající
podezření z podvodu a krácení daně,
neúplná dokumentace k obchodním případům, neprovádění aktualizace smluvních vztahů,
neuplatňování valorizace cen apod.,
zastaralé zásady postupu při financování zabezpečení úkolů ochrany obyvatelstva,
nekvalifikované rozpracování technického zadání veřejné zakázky spojené s rizikem
založení budoucího neefektivního a nehospodárného výdaje.
Supervize a obecné kontroly byly zaměřeny na fungování kontrolního systému (1),
splnění opatření přijatých k odstranění nedostatků zjištěných předcházejícími kontrolami (2),
nakládání s nemovitým majetkem (1), personalistiku a odměňování (1) a činnost státních
oblastních archivů (1). Výsledkem těchto kontrol byla následující zjištění
formální i věcné nedostatky při výkonu státní kontroly ze strany kontrolovaných subjektů
resortu MV, nejednotné a v některých případech nedůsledné provádění státních kontrol
podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole,
nedůsledná aplikace nařízení MV č. 55/2003, o obecné kontrole a supervizní činnosti, ve
znění nařízení MV č. 1/2006, při provádění obecných kontrol a vyplňování statistických
listů o kontrolách.
Přestože oproti předchozím obdobím se situace v resortu MV výrazně zlepšila jak
z hlediska poklesu četnosti a závažnosti nedostatků, tak z hlediska negativních finančních
dopadů na rozpočet kapitoly 314-MV, nelze celkový stav považovat za zcela uspokojivý,
neboť závažnější pochybení jsou zpravidla shledávána až profesní kontrolou a nikoliv v rámci
řídících činností zejména středního managementu. V této souvislosti je však třeba
poznamenat, že příčiny tohoto stavu je nutné spatřovat nejen u řídících zaměstnanců, ale také
v celkově složitém a tím nepřehledném systému jak v oblasti právních předpisů, tak i na ně
navazujících interních aktů řízení, který se tím ve svém důsledku postupně stal
nesrozumitelným a administrativně zbytečně náročným, což se negativně promítá ve snižování
efektivnosti práce orgánů veřejné správy.
V souladu s § 18 odst. 1 zákona č. 320/2001 Sb. přijímali vedoucí kontrolovaných osob
opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Stejně tak přijímali opatření na základě
doporučení útvarů interních auditů. Tato opatření byla jak operativního tak systémového
charakteru a reagovala na zjištění uvedená ve výsledných materiálech z kontrol a auditů.
Vyhodnocení plnění přijatých nápravných opatření je standardní součástí následných
kontrol a auditů. S ohledem na složitou strukturu resortu MV a s tím spojenou četnost
kontrolovaných a auditovaných osob není účelné se touto otázkou ve Zprávě dále zabývat.
8. Výsledky kontrol vnějších kontrolních orgánů
Vzhledem k tomu, že osnova roční zprávy daná vyhláškou č. 416/2004 Sb. neobsahuje
kapitolu zahrnující výsledky kontrol provedených v resortu MV orgány vnější kontroly
,
doplňujeme zprávu i o základní údaje a poznatky z těchto kontrol, kterých byla jako
v předchozích letech vykonána celá řada.
Svým charakterem k nejvýznamnějším patřily kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu
(NKÚ), Ministerstva financí (MF) a monitorovací mise Evropské komise k Evropskému
fondu pro uprchlíky.
NKÚ ve sledovaném roce vykonal respektive dokončil v resortu MV tři kontrolní akce,
a to:
10
č. 05/21 „Hospodaření s majetkem státu a finančními prostředky určenými na leteckou
techniku Policie České republiky“,
č. 06/09 „Finanční prostředky čerpané na publikační činnost správců kapitol státního
rozpočtu
“,
č. 06/08 „Automobilní technika Policie České republiky“.
Výsledky těchto kontrol shrnul do svých kontrolních závěrů, které byly projednány na
schůzích vlády s tím, že přijatými usneseními č. 830/2006, č. 1298/2006 a č. 75/2007 byl vždy
předmětný kontrolní závěr NKÚ a stanovisko MV v dané věci vzato na vědomí, tedy bez
uložení ministru vnitra navazujících úkolů.
Vedle těchto kontrol ještě v říjnu 2006 zahájil NKÚ další kontrolní akci č. 06/32
zaměřenou na „Nemovitý majetek v působnosti Ministerstva vnitra“, jejíž ukončení je podle
plánu kontrolní činnosti NKÚ na rok 2006 situováno na měsíc duben 2007.
Kontrola NKÚ, týkající se hospodaření s majetkem státu a finančními prostředky při
pořizování, opravách, údržbě a obměnách letecké techniky a její využívání v souvislosti
s činností Policie České republiky, zadokumentovala nedostatky, ve většině případů
nespadající do oblasti hospodaření s přidělenými prostředky státního rozpočtu (např. otázky
koncepce letecké služby či právní úpravy provozu policejních letadel). Příčiny vzniku určitých
dílčích pochybení při zadání veřejných zakázek generálních oprav pohonných jednotek byly
odstraněny přijetím novely organizačního řádu Letecké služby, novým nastavením
obchodních vztahů a personálních opatření. Řešení zásadního nedostatku, spočívajícího
v neuspokojivém technickém stavu hangáru základny v Praze-Ruzyni, je rozvrženo do delšího
časového údobí a rychlost postupné komplexní rekonstrukce a dostavba tohoto objektu je
přímo odvislá od objemu k tomuto účelu ročně uvolňovaných finančních prostředků. Pokud
nedojde k nepředvídaným změnám na daném úseku je reálný předpoklad dokončení těchto
prací v roce 2009 – 2010.
Kontrolní akce NKÚ č. 06/09 se zaměřila na prověření čerpání finančních prostředků
vynaložených v letech 2004 a 2005 na publikační činnost realizovanou pro potřeby vybraných
ústředních správních úřadů, mezi které bylo zařazeno rovněž Ministerstvo vnitra. Výkonem
předmětné kontroly u Ministerstva vnitra neshledal NKÚ prakticky žádná pochybení.
Cílem kontrolní akce č. 06/08 bylo u MV a vybraných čtyř územních pracovišť OSS
MV a jedné SPO prověřit hospodaření s finančními prostředky a majetkem státu při
zabezpečení Policie České republiky automobilní technikou v letech 2003 až 2005. Výsledek
kontroly shrnutý do kontrolního závěru NKÚ se z větší části omezuje pouze na popis
zjištěných skutečností bez provedení kvalifikace nedostatků. Za významnější kontrolní nález
lze označit neoprávněné použití prostředků státního rozpočtu v letech 2003 a 2004, vzniklé
přeplatkem při úhradě smluvních servisních poplatků za karty CCS v částce 260 142 Kč.
V průběhu roku 2006 byla tato částka CCS Českou společností pro platební karty, a. s.
vrácena na účet MV. Protože předmětným zjištěním došlo k porušení rozpočtové kázně,
oznámilo jej MV místně příslušnému finančnímu úřadu (správci daně) k dalšímu řízení, které
doposud není uzavřeno.
V roce 2006 byla také u MV z procesního hlediska ukončena kontrola odboru Centrální
harmonizační jednotka pro finanční kontrolu MF, zaměřená na hospodaření s prostředky
státního rozpočtu a prostředky EU za období let 2003 – 2004. Po využití ze strany MV
dostupných zákonných opravných prostředků proti protokolu prakticky zůstalo zjištění, podle
kterého MV v roce 2003 při nákupu 70 ks tiskáren nepostupovalo podle vyhlášky č. 40/2001
Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku a její přílohy
11
č. 6, protože nevydalo Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu. Tím současně porušilo § 50
odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla), což mělo za následek neoprávněné použití prostředků státního rozpočtu
ve výši 2 798 814,20 Kč. Následně vykonanou kontrolou Finančním úřadem pro Prahu 7
podle § 16 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů,
byl přijat závěr, že MV daným jednáním rozpočtovou kázeň neporušilo.
Počátkem roku 2006 rovněž proběhla u MV a dvou správ P ČR specificky zaměřená
kontrola MF (majetkoprávního odboru), jejímž předmětem bylo hospodaření s majetkem
státu, se kterým je MV příslušné hospodařit podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 219/2000
Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších
předpisů. V závěrečném shrnutí protokolu o výsledku kontroly je konstatováno, že kontrole
podrobené spisy a pomůcky operativní evidence jsou vedeny přehledným způsobem, a že
nebyly shledány zásadní věcné nedostatky. Některá doporučení ke zlepšení stavu na daném
úseku MV respektovalo přijetím adekvátních opatření, o čemž informovalo MF svým
přípisem čj. OSM-2812-1/06-2006.
Pro úplnost je třeba ještě uvést, že v závěru roku 2006 zahájil a rozpracoval odbor
Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu MF u MV veřejnosprávní kontrolu,
s cílem prověřit nastavení řídícího a kontrolního systému Finančních mechanizmů
EHP/Norsko.
V souladu s čl. 27 odst. 1 rozhodnutí Rady 2004/904/ES proběhla u MV ve dnech 20. až
22. března 2006 monitorovací návštěva dvou zástupců Evropské komise k Evropskému
uprchlickému fondu pro uprchlíky. Závěrem zástupci Evropské komise konstatovali, že
v otázce nastavení implementačního systému k Evropskému fondu pro uprchlíky neshledali
nedostatky, a že funkce zúčastněných útvarů MV jsou jasně vymezeny bez vzájemného
překrytí. Dále nedoporučili realizovat III. kolo výzvy k předkládání projektů z důvodu s tím
spojené administrativně náročné procedury, bránící podepsání příslušných smluv k vybraným
projektům v termínu do 30. června 2006, ale případně řešit cestou vytvořených seznamů
náhradních projektů. Dále doporučili garančnímu orgánu při hodnocení jednotlivých projektů
využívat analýzu rizik.
Ve sledovaném roce 2006 byly, vedle výše uvedených kontrol, podrobeny územní
pracoviště OSS MV a OSS a SPO v působnosti MV dalším více jak 130 státním kontrolám či
dozorům, veřejnosprávním kontrolám a daňovým řízením, vykonaných u těchto
kontrolovaných osob širokým spektrem oprávněných orgánů vnější kontroly.
Jako každoročně k nejčetnějším patřily kontroly
zdravotních pojišťoven (21 kontrol – nejčastěji ze strany VZP a ZP MV), sledující placení
pojistného na veřejné zdravotní pojištění a dodržování dalších povinností plátce pojistného,
místně příslušných finančních úřadů (20 kontrol), zaměřené jednak na vybírání,
vyměřování, placení a vracení správních poplatků, na daň z příjmů fyzických osob ze
závislé činnosti a funkčních poplatků a zvláště potom na daňové řízení, spočívající
v prověření na místě, zda nevznikla při hospodaření s prostředky státu povinnost odvodu za
porušení rozpočtové kázně (podle § 12 a 16 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní
a poplatků, ve znění pozdějších předpisů),
správ sociálního zabezpečení (19 kontrol), zaměřené na platby pojistného, výkon
sociálního, nemocenského a důchodového pojištění, vedení příslušných evidencí,
zaměstnávání důchodců, odvody příspěvku na státní politiku zaměstnanosti apod.
12
Objem souhrnně zjištěných rozdílů (přeplatky/nedoplatky) na dávkách nemocenského
pojištění, odvodu pojistného na sociální zabezpečení, veřejném zdravotním pojištění, dodržení
termínu splatnosti pojistného apod. byl vyšší jak 186 tis. Kč v souvislosti s tím vyměřená
penále vyšší jak 67 tis. Kč.
Na úseku četnosti kontrol vykonaných v resortu MV místně příslušnými finančními
ředitelstvími pokračoval v období roku 2006 trend nastartovaný v roce 2005. Konkrétně
finanční ředitelství v hodnoceném roce 2006 procesně dokončily respektive vykonaly
u územního pracoviště OSS MV a vybraných OSS a SPO v působnosti MV celkem
12 VSK a další 2 kontroly zahájily a rozpracovaly. Prakticky ve všech případech byl stanoven
obdobný předmět kontroly – prověřit správnost čerpání prostředků poskytnutých ze státního
rozpočtu v předchozích letech. Výsledkem ukončených VSK bylo mj. zjištění neoprávněného
použití nebo zadržení peněžních prostředků státního rozpočtu v celkovém objemu vyšším jak
39, 7 mil. Kč, z toho 11 nálezů spadalo do kategorie závažných zjištění (nad 300 tis. Kč). Po
ukončení námitkových řízení předaly finanční ředitelství standardním postupem protokoly
místně příslušným finančním úřadům k dalšímu šetření. Ve všech případech následně
vyměřených sankcí (odvod a penále) v objemu cca 57,7 mil. Kč využily kontrolované osoby
z větší části úspěšně zákonné možnosti, spočívající v požádání Ministerstva financí
o prominutí povinnosti odvodu těchto sankčních titulů. Konečným efektem pak vyvolaných
daňových řízení byly realizované odvody penále respektive části penále do státního rozpočtu,
které k 31. 12. 2006 představovaly částku cca 200 tis. Kč. Žádným ze zaprotokolovaných
případů porušení rozpočtové kázně nezjistili kontroloři finančních úřadů takové jednání
kontrolované osoby, které by nasvědčovalo tomu, že byl spáchán trestný čin či takové finanční
nebo majetkové operace, v rámci kterých by nebyla za vynaložené finanční prostředky státu
poskytnuta adekvátní protihodnota ve formě přijaté služby nebo majetku. Charakter
zdokumentovaných porušení rozpočtové kázně spočíval zejména v nedodržení závazného
parametru akce (termínu realizace akce) daného Rozhodnutím účasti státního rozpočtu na
financování akce, dále v použití prostředků státního rozpočtu, určených na běžné výdaje,
k úhradě technického zhodnocení nemovitého majetku či časově omezené zadržení příjmů
státního rozpočtu.
Dále v resortu MV vykonaly čtyři kontroly Česká inspekce životního prostředí (ke
zjištění stavu zdroje znečišťování ovzduší nebo způsobu nakládání s odpady), po třech
kontrolách Státní správa hmotných rezerv a Státní úřad pro jadernou bezpečnost (ve všech
těchto případech byly kontrolovanou osobou pouze HZS krajů) a Národní bezpečnostní úřad
a po dvou kontrolách potom Ministerstvo dopravy a krajské či městské úřady.
V převažující většině nebyly těmito kontrolami protokolovány či zaznamenány žádné
nedostatky. Pouze v jednom případě byla Českou inspekcí životního prostředí udělena SPO
pokuta 20 tis. Kč za znečišťování ovzduší. Drobná kontrolní zjištění výhradně
administrativního charakteru byla odstraněna ještě v průběhu kontrol nebo bezprostředně po
převzetí výsledného materiálu z kontroly (protokol, zpráva nebo záznam).
V resortu MV byly ve sledovaném roce 2006 nově zaznamenány kontrolní aktivity ze
strany úřadů práce (9 kontrol), ke zjištění stavu na úseku respektování § 81 až 83 zákona
č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (povinnost plnění povinného podílu osob se zdravotním
postižením na celkovém počtu zaměstnanců) a oblastních inspektorátů práce (4 kontroly)
zřízených zákonem o inspekci práce. U pěti kontrolovaných osob byly těmito subjekty zjištěny
nedostatky v důsledku čeho jim byly vyměřeny pokuty (penále) ve výši cca 720,5 tis. Kč.
13
10. Závěr
Z obsahu předmětné Zprávy je zřejmé, že vyjma ojedinělých případů, bylo jako porušení
rozpočtové kázně kvalifikováno takové jednání kontrolované osoby, které nemělo vliv na
faktickou újmu státního rozpočtu. Na základě praktických zkušeností rovněž víme, že výklad
provedení některých ustanovení právních předpisů, v důsledku jejich nedodržení současně
vzniká stav, který lze kvalifikovat jako porušení rozpočtové kázně, se názorově různí, a to jak
mezi kontrolním orgánem a kontrolovanou osobou, tak i mezi samotnými kontrolními orgány
(např. MF – FŘ a FÚ). V řadě případů není ani míra závažnosti pochybení kontrolované osoby
adekvátní k sankci s tím spojené (např. při zpoždění termínu dokončení investiční akce za
několik desítek miliónů korun o jeden měsíc, je celá takto vynaložená částka označena za
neoprávněně použitou, stejně je tak při překročení lhůty tří pracovních dnů pro odvod určité
částky do příjmů státního rozpočtu). Navíc z logiky věci nález takových sporných pochybení
vyvolává námitková řízení proti protokolu, která v případě neúspěchu pokračují řízením
o prominutí vyměřených odvodů a penále. S přihlédnutím k tomu, že řešení všech těchto
procedurálních otázek na sebe váže určité pracovní síly, bylo potom možné zase z jiného úhlu
pohledu považovat finanční prostředky k tomuto účelu vynaložené za projev nehospodárnosti,
neúčelnosti a neefektivnosti. To potom vede k závěru, že dikce těch ustanovení zákona
o rozpočtových pravidlech, upravujících problematiku porušení rozpočtové kázně, bude třeba
zásadně upravit.
Ze skutečnosti, že četnost, závažnost a jakož i finanční dopady nedostatků na kapitolu
314-MV se oproti předchozím letům snížily lze usuzovat, že se obecně stav průběžně
zlepšuje. Přesto jsou ve vnitřním kontrolním systému resortu MV určité rezervy, a to zejména
v oblasti organizace a řízení. Proto v nadcházejícím období bude třeba pozornost systémově
zaměřit především na
racionální, logické a tím i funkční uspořádání organizační struktury a s tím systemizace
(alokace) pracovních sil,
vymezení předmětu činnosti jednotlivých útvarů v organizačních řádech tak, aby
nedocházelo k duplicitám nebo tříštění činností různých útvarů s jasným vymezením práv
a povinností,
koncipovat pracovní náplně zaměstnanců tak, aby pokryly celý předmět činnosti útvaru
podle organizačního řádu MV a jednoznačně vymezovaly jejich odpovědnost za činnost,
kterou mají vykonávat,
stanovování pracovních postupů tak, aby byly racionální a transparentní, aby tak
nedocházelo ke zbytečným časovým prodlevám a nadbytečným úkonům,
zajištění řádné a průběžné informovanosti zaměstnanců o předpisech a postupech
vztahujících se k jejich práci,
analyzování prvotních příčin nedostatků s cílem systémově řešit dotčenou problematiku a
nikoliv pouze dílčí problémy (pokud bude zjištěna potřeba změnit, popřípadě zrušit platné
právní předpisy či interní akty řízení, učinit bez zbytečného odkladu podnět k takové
změně),
stanovování konkrétních a nikoliv pouze obecných cílů včetně definování prostředků
k jejich dosažení a vytváření k tomu potřebných podmínek,
přesné a adresné ukládání úkolů, důslednou kontrolu jejich plnění a včasné vyvozování
adekvátních důsledků za jejich plnění (ocenit) či neplnění (postih),
prověřování přijatých interních aktů řízení jak z hlediska jejich plnění, tak z hlediska
případné potřeby je změnit (aktualizovat) nebo nahradit,
hospodárnost, účelnost a efektivnost při pořizování majetku a nákupu služeb,
pravidelnou kontrolu uzavřených smluvních vztahů,
14
rovnoměrné rozdělování úkolů (zohlednění náročnosti a kvantity) mezi zaměstnance podle
toho na jaký druh práce byli přijati a nikoliv podle toho, zda zaměstnanec je či není
schopen práci zvládnout,
diferencování odměňování zaměstnanců podle kvality a množství vykonané práce, jako
jednoho z motivačních prvků ke zvýšení zájmu zaměstnanců o kvalitu vykonávané práce a
posílení jejich iniciativy,
vytváření dobrého pracovního klimatu a zdravého oponentního prostředí zaměřeného na
nalezení optimálních postupů při řešení zadaných úkolů.
Závěrem je třeba konstatovat, že údaje obsažené ve Zprávě byly získány především
z podkladů vyžádaných od subpředkladatelů ke zpracování samostatné pasáže státního
závěrečného účtu „Výsledky vnitřních a vnějších kontrol“ a dále z účetní závěrky kapitoly
314 – MV za rok 2006. Tento postup byl zvolen proto, aby hodnocení výsledků kontrol mělo
určitou logickou strukturu a především proto, aby Zpráva celkově představovala pro správce
kapitoly MV určitou vypovídací hodnotu. K jeho opodstatnění lze ještě uvést, že kriteria
ukazatelů v tabulkových částech roční zprávy nejsou místy zcela jednoznačná (chybí jejich
kontinuita a není zcela zřejmý cíl, který je tím sledován apod.). S přihlédnutím k tomu, že
k jednotlivým tabulkám máme celou řadu námětů k možnému využití, soustředili jsme je do
samostatné přílohy č. 6 ke Zprávě.
Praha 2. března 2007
MUDr. Mgr. Ivan LANGER
ministr vnitra
15