Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Zprávy o výsledcích finančních kontrol'.

MINISTERSTVO VNITRA 
odbor finanční kontroly
   
Č. j. OFK-61/2007     
 
 
 
 
 
 
         
        Počet listů: 15 
     
                    Přílohy:  6/10
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
              
 
 
     
 
 
 
Z p r á v a 
o výsledcích finančních kontrol v resortu Ministerstva vnitra za rok 2006 
 
1.   Systém  finanční  kontroly  v resortu  Ministerstva  vnitra  a  základní  údaje 

o provedených kontrolách 
K  zajištění  implementace  příslušných  ustanovení  zákona  č.  320/2001  Sb.,  o  finanční 
kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění 
pozdějších předpisů, byly přijaty interní akty řízení (dále jen „IAŘ“), které nastavily kritéria 
a stanovily  pravidla  spolu  se souvisejícími  právy  a povinnostmi  s cílem  zajistit  optimální 
prostředí  pro  fungování  systému  finanční  kontroly,  respektive  systému  veřejnosprávní 
kontroly  a  vnitřního  kontrolního  systému  (řídící  kontrola  a interní  audit),  v  podmínkách 
Ministerstva vnitra (dále jen „MV“). Konkrétně se jedná o následující IAŘ, vydané zejména 
formou nařízení MV (dále jen „NMV“) 
  NMV  č.  9/2006  o  veřejnosprávní  kontrole,  oznamovací  povinnosti  a  roční  zprávě 
o výsledcích  finančních  kontrol  (nahradilo  NMV  č.  31/2003  o  veřejnosprávní  kontrole 
a podávání zprávy o výsledcích finančních kontrol), 
  NMV č. 10/2003 o interním auditu (novelizováno NMV č. 41/2006), 
  pokyn náměstka ministra vnitra pro ekonomické zabezpečení č. 21/2004 o řídící kontrole. 
  K zabezpečení  výkonu  „ostatní  kontroly“,  která  není  vymezena  zákonem  č. 320/2001 
Sb.,  bylo  vydáno  NMV  č.  55/2003  o  obecné  kontrole  a  supervizní  činnosti  (novelizováno 
NMV č. 1/2006). 
Vedle  těchto  jmenovaných  IAŘ,  upravujících  zejména  základní  pravidla  kontrolní 
činnosti  a s tím  spojené  procesní  otázky,  je  třeba  ještě  demonstrativně  zmínit  některé  další 
IAŘ,  majících  vliv  na příznivé  dotvoření  kontrolního  prostředí.    Předmětem  těchto  IAŘ  je 
např. problematika 
  stanovování  optimální  organizace  a řídících vazeb v resortu MV (průběžně se aktualizují 
s cílem racionalizovat organizaci práce a využití disponibilních pracovních sil), 
  řízení,  organizace  a  výkon  ekonomické  činnosti  (NMV  č.  73/2001,  ve  znění  pozdějších 
předpisů, naposledy novelizováno NMV č. 41/2005), 
  vymezení protikorupčních opatření v oblasti zadávání veřejných zakázek a malých zakázek 
(NMV č. 19/2005), 
  operativní evidence majetku (NMV č. 59/2006, nahrazující předchozí NMV), 
  přípravy  a  realizace  projektů  financovaných  z programů  pomoci  Evropské  unie  (dále  jen 
„EU“)  Phare  a Transition  Facility  a  spolufinancovaných  z rozpočtu  kapitoly  314-
 Ministerstvo vnitra (NMV č. 7/2006, které nahradilo NMV č. 9/2004), 
  účetnictví (průběžně), 

  inventarizace majetku (každoročně), 
  programového financování (průběžně), 
  oběh účetních dokladů (průběžně), 
  vymezení  pravomocí  a  odpovědnosti  útvarů  MV  na  implementaci  ročního  národního 
programu  Evropského  fondu  pro  uprchlíky,  včetně  plnění  kontrolních  funkcí  na  úseku  
hospodaření s těmito prostředky (např. pokyn ministra vnitra č. 4/2006), 
  náhrad škod, 
  poskytování cestovních náhrad (průběžně). 
Problematika  řídící  kontroly  a  postupů  při  hospodaření  s veřejnými  prostředky  je  pak 
formou pokynů a metodických návodů dále rozpracovávána do konkrétních podmínek ještě na 
úrovni územních pracovišť organizační složky státu MV (dále jen „OSS MV“), organizačních 
složek státu (dále jen „OSS“) a státních příspěvkových organizací (dále jen „SPO“), ke kterým 
MV vykonává zřizovatelské funkce.  
Vedle  kontroly,  zabezpečované  vedoucími  zaměstnanci  jako  nedílné  součásti  celého 
procesu řízení, funguje v resortu MV také kontrola vykonávaná specializovanými (profesními) 
kontrolními  (auditními)  útvary,  pracovišti  či  jednotlivými  zaměstnanci,  a  to  v následujícím 
rozsahu 
  odbor  finanční  kontroly  MV  (dále  jen  „OFK“)  vykonává  obecnou  kontrolu  u  územních 
pracovišť  OSS  MV  pro  potřebu  náměstka  ministra  vnitra  pro  ekonomiku  a  provoz  při 
výkonu funkce vedoucího této OSS, následnou veřejnosprávní kontrolu (dálej jen „VSK“) 
na místě u OSS a SPO v působnosti MV a u příjemců veřejné finanční podpory (dále jen 
„VFP“)  a  průběžnou  VSK  na  místě  u  příjemců  VFP  poskytnuté  z Evropského fondu pro 
uprchlíky, 
  odbor  interního  auditu  a  supervize  MV  (dále  je  „OIAS“)  vykonává  interní  audity  v OSS 
MV,  obecnou  kontrolu  a  supervizi  u  územních  pracovišť  OSS  MV  a  u  OSS  a SPO 
v působnosti MV a následnou VSK na místě pouze na základě rozhodnutí ministra vnitra, 
  útvary  MV  plnící  funkci  poskytovatelů  VFP  vykonávají  VSK u mimoresortních žadatelů 
o VFP nebo příjemců této podpory, 
  odborné  útvary  MV  vykonávají  obecnou  kontrolu  v resortu  MV  v rozsahu  vymezeném 
předmětem jejich činnosti, 
  kontrolní  útvary  (oddělení,  pracoviště)  územních  pracovišť  OSS  MV,  vykonávajících 
obecnou  kontrolu  v rámci  předmětu  činnosti  konkrétního  územního  pracoviště  (např. 
v působnosti  správ  Policie  ČR  v krajích  nebo  generálního  ředitelství  Hasičského 
záchranného sboru ČR (dále jen „HZS“), 
  odbor  vnitřní  kontroly  Policejního  prezidia  ČR  vykonává  kontrolu  zaměřenou  především 
na  výkon  služby  a  souvisejících  činností  u  jednotlivých  útvarů  či  příslušníků  Policie  ČR 
v podřízenosti policejního prezidenta, 
  útvary  interního  auditu  zabezpečují  kontrolu  u  27  OSS  a  3  SPO  v působnosti  MV; 
v 7 případech, kdy tyto útvary nejsou zřízeny, je jejich funkce nahrazena výkonem VSK ze 
strany MV.  
Koordinaci  kontrolní činnosti u OSS MV zajišťuje OIAS, který vypracovává jednotný 
roční  plán  hlavních  kontrolních  úkolů  MV  a  Policie  ČR  sestavením  ročních  plánů hlavních 
kontrolních úkolů, přijatých vedením příslušných útvarů MV nebo Policie ČR. Při zaměření 
kontrolní činnosti jsou využívány jednak poznatky z kontrol realizovaných v resortu MV jak 
vnitřními  tak  vnějšími  kontrolními  orgány  a  dále  praktické  zkušenosti  získané  vedoucími 
zaměstnanci a služebními funkcionáři při výkonu svých řídících povinností.  
 

 

V rámci  plnění  své  preventivní  funkce  vypracovává  OFK  v zobecněné  podobě 
každoročně  přehled  kontrolních  poznatků,  zjištěných  jak  vlastní  kontrolní  činností,  tak 
zadokumentovaných  Nejvyšším  kontrolním  úřadem  (dále  jen  „NKÚ“)  v jeho  jednotlivých 
kontrolních  závěrech,  zveřejňovaných  ve čtvrtletních  věstnících  NKÚ.  Tyto  přehledy  potom 
distribuuje  všem  vedoucím  zaměstnancům  (služebním  funkcionářům)  stojícím  v čele 
územních  pracovišť  OSS  MV  a  OSS  a  SPO  v působnosti  MV  k  využití  při  jejich  řídící 
činnosti. Cílem těchto aktivit je předcházet vzniku obdobných nedostatků nebo zamezit jejich 
nežádoucí recidivě. Z  iniciativy OFK byla rovněž v období roku 2006 zpracována mapa rizik 
rozpoznaných  v činnostech  a  procesech  zabezpečovaných  útvary  MV  a SPO  v působnosti 
náměstka  ministra  vnitra  pro  ekonomiku  provoz  (dříve  náměstka  pro  ekonomické 
zabezpečení),  která  již  byla  na  konci  roku  2006  novelizována  s tím,  že  její  aktuálnost  bude 
v pololetním cyklu ověřována.  
Výsledky  finančních  kontrol  jsou  vždy  postupovány  příslušným  funkcionářům 
k dalšímu využití, problematika finanční kontroly je pravidelně projednávána ve vedení MV, 
zařazována  do  programů  seminářů  pořádaných  zejména  OFK  a  OIAS  pro  vybrané  okruhy 
zaměstnanců  a rovněž  je  součástí  povinných  vzdělávacích  kurzů  organizovaných  pro  nové 
zaměstnance MV.  
Z podkladů  získaných  od  územních  pracovišť  OSS  MV,  vybraných  útvarů  MV,  OSS 
a SPO  v působnosti  MV  a  dále  vytěžením  statistických  údajů  uložených  v  elektronickém 
informačním systému „Kontrolní činnost“ provozovaném OIAS vyplývá, že v roce 2006 bylo 
(vyjma  předběžné,  průběžné  a následné  řídící  kontroly,  jako  součásti  procesu  řízení) 
zavedenými kontrolními mechanismy vykonáno v resortu MV celkem 3 808 kontrol, supervizí 
a auditů na místě, jejichž výstupním materiálem byl písemný protokol nebo záznam. Orgány 
vnější  kontroly  vykonaly  v resortu  MV  celkem  139  kontrol,  státních  dozorů  nebo daňových 
řízení.  Statistické  shrnutí  o  vykonaných  kontrolách  na  místě  (včetně  auditů)  podává 
následující přehled. 
 
Označení 
Počty provedených kontrol, auditů a supervizí 
kontrolujícího subjektu 
ve vlastní ÚJ  u OSS a SPO  u příjemců 
CELKEM 
VFP 
odbor finanční kontroly MV 

11 
31 
48 
odbor interního auditu a supervize MV 
13 


15 
generální ředitelství HZS ČR 

64 

65 
poskytovatelé VFP 


19 
19 
útvary MV (bez OFK a OIAS) 
121 
47 

168 
útvary P ČR 
2870 


2 870 
celkem OSS MV 
3 011 
124 
50 
3 185 
OSS v působnosti MV (celkem 32)  
422 


422 
SPO v působnosti MV (celkem 5)  
53 


53 
poskytovatelé VFP  


148 
(HZS krajů a SUZ MV)
148 
 
celkem OSS a SPO 
475 

148 
623 
CELKEM  RESORT  MV 
3 486 
124 
198 
3 808 
počet kontrol provedených orgány vnější kontroly u OSS MV 
47 
Počet kontrol provedených orgány vnější kontroly u OSS a SPO v působnosti MV 
92 
 
 

 

2. 
Přehled  o  kontrolních  zjištěních  předaných  k dalšímu  řízení  podle  zvláštních 
právních předpisů  
(viz příloha č. 1a k vyhlášce č. 416/2004 Sb.)    
2.1   Podezření ze spáchání trestného činu 
V OSS  MV  nebylo  vnitřním  kontrolním  systémem  zaznamenáno  zjištění,  které  by 
zakládalo podezření ze spáchání trestného činu (viz příloha č. 1a bod II./1.).  
Na základě zjištění vnitřního kontrolního systému HZS Královéhradeckého kraje podal 
jeho ředitel  oznámení orgánům  činným v trestním řízení na podezření ze spáchání trestného 
činu.  Konkrétně  se  jednalo  o  to,  že  příslušník  HZS,  který  obdržel  z FKSP  půjčku  na 
rekonstrukci  bytového  jádra  ve  výši  50  tis.  Kč,  kterou  vyúčtoval  fingovanou  fakturou  na 
částku 48 985 Kč, protože byla vystavena již neexistující firmou, patřící v minulosti do jeho 
vlastnictví. 
Na  základě  zjištění  z  VSK,  provedené  OFK  u  HZS  Královéhradeckého  kraje,  také 
ředitel  OFK  podal  oznámení  orgánům  činným  v trestním  řízení  na  podezření  ze  spáchání 
trestného  činu.  Důvodem  tohoto  postupu  byla  skutečnost,  že  příslušník  HZS  vyúčtoval 
poskytnutou  zálohu  v hotovosti  na  nákup  drobného  majetku  prvotními  doklady  (paragony), 
které vystavil sám sobě. Tento příslušník vystupoval jako prodejce i nákupce v jedné osobě. 
Objem  takto  vystavených  dokladů  byl  v částce  154  tis.  Kč  s tím,  že  z této  částky  nebyl 
prokazatelně  dohledán  majetek  v hodnotě  54  235,50  Kč.  V obou  těchto  případech  existuje 
rovněž důvodné podezření na daňové úniky (viz příloha č. 1a, bod II./2.). 
2.2   Porušení rozpočtové kázně oznámená místně příslušným správcům daně 
Výkonem  VSK,  provedených  OFK  u  OSS  a  SPO  v působnosti  MV,  bylo  ve  třech 
případech zjištěno takové jednání kontrolované osoby, vykazující znaky porušení rozpočtové 
kázně – viz následující přehled. 
 
Charakteristika události 
Kč 
kompenzace příjmů do výdajů (přeplatky za zálohy) 
31 949,50 
úhrada technického zhodnocení z běžných výdajů 
305 971,10 
založení  veřejného  výdaje  v roce  2004  ačkoliv  majetek  byl  dodán  až  v roce 
89 393,00 
2005 
CELKEM 
427 313,60 
Výkonem VSK u příjemců VFP nezjistil OFK porušení rozpočtové kázně (viz příloha č. 
1a bod II./3.). 
2.3   Porušení jiných předpisů oznámené věcně příslušným orgánům 
Výkonem VSK, provedených OFK u OSS a SPO v působnosti MV a u příjemců VFP na 
místě  nebylo  zjištěno  takové  porušení  jiných  předpisů,  které  by  vyžadovalo  jeho  oznámení 
věcně příslušným orgánům (viz příloha č. 1a bod II./4.). 
Považujeme za důležité v této části Zprávy ještě uvést, že v rámci výkonu VSK u HZS 
hlavního města Prahy zjistil OFK nevyhovující stavebně-technický stav jednotlivých objektů, 
dislokovaných  v  areálu  Stanice  HZS  v Praze  7,  Holešovicích.  Hlavním  důvodem  zmínění 
tohoto případu ve Zprávě je skutečnost, že v důsledku havarijního stavu objektů zde dochází 
jak k ohrožení životů a zdraví příslušníků HZS, tak hrozí reálné riziko vzniku rozsáhlých škod 
na  svěřeném  majetku  státu  (uložené  technice).  Areál  je  sestaven  z dřevěné  konstrukce 
 

 

z období  roku  1941  a  v současné  době  již  nevyhovuje  ani  základním  požadavkům 
vyplývajícím  z platných  norem  a  předpisů,  upravujících  stavební  a  požární  bezpečnost, 
hygienu  a  tepelnou  prostupnost.  Veřejné  výdaje,  vynaložené  na  krytí  nákladů  za 
spotřebovanou  tepelnou  energii  lze  kvalifikovat  jako  projev  nehospodárnosti.  Vzhledem 
k tomu,  že  vlastníkem  areálu  je  hlavní  město  Praha,  byl  na  tento  stav  ministrem  vnitra 
upozorněn primátor MUDr. Pavel Bém se žádostí nalezení společného řešení z této situace.    
3.  Přehled  o  stavu  vybraných  ukazatelů  –  porušení  rozpočtové  kázně  a  sankce  (viz 
příloha č. 2 k vyhlášce č. 416/2004 Sb.)            
Údaje  o  výši  uložených  sankcí  (pokuty  a  penále)  uhrazených  v roce  2006  poskytuje 
následující přehled. 
 
 
 
OSS 
SPO 
 Celkem 
Odvody v Kč  
OSS MV 
v působnosti  v působnosti 
resort 
(pokuty a penále)  
MV 
MV 
 MV 
odvody za porušení 
*) 1 068 644,00  12 144 137,00 
– 
13 212 781,00 
rozpočtové kázně 
ostatní odvedené sankce  
5 238 929,00 
695 212,30 
152 195,00 
6 086 420,80 
(pokuty a penále) 
CELKEM  
6 307 573,00  12 839 349,30 
152 279,50  19 299 201,80 
*)  Dle  rozhodnutí  MF  pokuta  za  porušení  rozpočtové  kázně  byla  z větší  části  prominuta  a  vrácena  ve  výši           
1 034 844 Kč zpět MV s tím, že následně byla tato částka odvedena do příjmu státního rozpočtu. 
Odvody  za  porušení  rozpočtové  kázně  byly  v převážné  míře  důsledkem  kontrolních 
zjištění  z let  2002  až  2005.  Kvalifikace  těchto  případů  zpravidla  spočívala  v neoprávněném 
použití běžných prostředků na opravy, které podle názoru kontrolních orgánů byly technickým 
zhodnocením,  takže  měly  být  uhrazeny  z kapitálových  výdajů,  nedodržením  lhůty  pro 
ukončení  akce  zařazené  v programovém  financování  nebo  v zadržování  příjmů  státního 
rozpočtu  v důsledku  nedodržení  lhůty  tří  pracovních  dnů  stanovených  pro  jejich  odvod  na 
příjmový  účet  apod.  Kromě  ojedinělých  případů  nebyla  zdokumentována  taková  jednání 
kontrolovaných osob, která by měla negativní dopad na státní rozpočet.  
Ostatní  vyměřené  a odvedené  sankce  (nejsou  v nich  zahrnuty  sankce  plynoucí 
z obchodně-právních  vztahů)  měly  vazbu  na  nedodržení  pravidel  na  úseku  zaměstnávání 
povinného  podílu  osob  se  zdravotním  postižením  na  celkovém  počtu  zaměstnanců,  placení 
nemocenského  pojištění,  odvodů  pojistného  na  sociální  zabezpečení,  znečišťování  ovzduší, 
způsobu nakládání s odpady apod.   
4.  Výsledky interního auditu  (viz příloha č. 3 k vyhlášce č. 416/2004 Sb.)  
V resortu MV je zřízeno celkem 31 útvarů interních auditů. Pouze v 7 případech využil 
ministr vnitra zákonnou možnost danou ustanovením § 29 odst. 5 zákona č. 320/2001 Sb., kdy 
z důvodu  malé  pravděpodobnosti  výskytu  nepřiměřených  rizik  při  hospodaření  s veřejnými 
prostředky  nahradil  tuto  funkci  výkonem  VSK  ze  strany  MV.  Konkrétně  se  jedná  o  5  OSS 
(Muzeum  Policie  ČR,  střední  policejní  školy  MV  v Praze  –  Ruzyni,  Jihlavě,  Pardubicích, 
Střední odborné školy požární ochrany a Vyšší odborné školy požární ochrany MV ve Frýdku-
Místku) a 2 SPO (Bytová správa MV a Tiskárna MV). V uvedeném počtu zřízených útvarů 
interních  auditů  je  systemizováno  celkem  42  pracovních  míst,  ze  kterých  nebylo  k 31.  12. 
 

 

2006 jedno obsazeno. V souhrnu tyto útvary vykonaly 111 auditů, v tom 21 finančních auditů, 
43 auditů systému, 31 auditů výkonu a 16 jinak zaměřených auditů (např. následný audit). Ve 
4  případech  byla  ředitelům  OSS  v působnosti  MV  předána  jejich  auditory  upozornění,  že 
k výsledkům auditů nepřijali adekvátní opatření. 
Z výše uvedeného počtu interních auditů vykonal OIAS v roce 2006 u OSS MV celkem 
9  interních  auditů  (z  toho  3  následné),  3  supervize  a 3  obecné  kontroly.  Z výsledků  auditní 
činnosti  OIAS  vyplývá,  že  organizační  uspořádání  OSS  MV  je  složité,  s čímž  je  spojena 
organizační  náročnost  procesů  a  řízení  rizik.  Nesrovnalosti  byly  konstatovány  zejména 
v následujících oblastech 
  pořizování a nakládání s majetkem státu, 
  systém poskytování veřejné finanční podpory v oblasti sportu, 
  nastavení a fungování řídící kontroly z hlediska efektivnosti a hospodárnosti, 
  spolufinancování, koordinace a přenos informací mezi vysokým počtem zainteresovaných 
útvarů v rámci resortu MV u projektů Phare a Transition Facility. 
5.  Výsledky veřejnosprávních kontrol (viz příloha č. 4 k vyhlášce č. 416/2004 Sb.) 
OFK vykonal u OSS a SPO v působnosti MV celkem 11 VSK, v tom 3 kontroly plnění 
nápravných  opatření,  5  kontrol  hospodaření  s přidělenými  veřejnými  prostředky  a  3  mimo 
roční plán hlavních kontrolních úkolů (2 kontroly na základě podání a 1 tematická kontrola na 
prověření veřejné zakázky).  
Základní údaje, získané výkonem těchto kontrol podává následující přehled.  
Objem  
Objem 
 
Objem 
Objem 
 
naplněných  
kontrolovaných 

uskutečněných 
kontrolovaných 

příjmů  
příjmů  
výdajů  
výdajů  
7 809 tis. Kč  
2 390 tis. Kč  30,6 % 
372 290 tis. Kč 
179 704 Kč  48,3 % 
Porušení rozpočtové kázně 
Charakteristika události 
Kč 
kompenzace příjmů do výdajů (přeplatky za zálohy) 
31 949,50 
úhrada technického zhodnocení z běžných výdajů 
305 971,10 
založení veřejného výdaje v roce 2004 ačkoliv majetek byl dodán až v roce 2005 
89 393,00 
CELKEM 
427 313,60 
V roce 2006 byla, jako každoročně, prostřednictvím kapitoly 314-MV poskytována VFP 
mimoresortním  příjemcům  této  podpory.  Funkci  poskytovatelů  VFP  plnily  odbor  azylové 
a migrační  politiky  MV,  odbor  prevence  kriminality  MV,  odbor  koncepcí  a  organizace  MV, 
odbor sportu MV, generální ředitelství HZS a OSS v působnosti MV (14 HZS krajů a Správa 
uprchlických  zařízení    MV),  které  ve  vztahu  k žadatelům  nebo  příjemcům  VFP  vykonávaly 
VSK.  Vedle  jmenovaných  útvarů  respektive  organizací  v postavení  poskytovatelů  VFP, 
vykonával  u  vybraných  mimoresortních příjemců VFP také VSK na místě OFK (průběžnou 
u příjemců  prostředků  EU/EUF  a následnou  u  dalších  příjemců  VFP)  –  viz  následující 
přehled. 
 
 
 

 

Veřejnosprávní kontroly na místě vykonané u mimoresortních příjemců VFP 
Označení kontrolního 
Počet 
Objem 
Počet 
Objem 
orgánu
příjemců  poskytnuté VFP  kontrol  zkontrolovaných 
 
VFP 
v Kč 
na místě 
prostředků v Kč  
odbor finanční kontroly  
 
 
31 
54 445 869 
odbor prevence kriminality  
169 
94 901 000 
12 
5 772 000 
odbor azylové a migrační 
27 
16 016 125 
politiky  
neprováděly kontroly na 
místě 
odbor koncepcí a organizace  
10 
31 135 000 
odbor sportu  

21 088 000 

16 153 106 
GŘ HZS 
20 
221 253 000  neprovádělo kontroly na místě 
OSS MV celkem 
227 
384 393 125 
52 
76 370 975 
HZS krajů 
512 
10 894 410 
138 
1 607 094 
Správa uprchlických zařízení 
15 
3 494 733 
10 
3 494 733 
MV 
CELKEM resort MV 
 754 
398 782 268 
200 
81 472 802 
Následnými  VSK,  které  OFK  vykonal  u  17  příjemců  VFP  (v  8  případech  se  jednalo               
o města a obce a v 9 o nestátní neziskové organizace), zjistil jedno porušení podmínek účasti 
státního  rozpočtu  na  financování  dotovaných  akcí.  Jednalo  se  o  neprůkazné  doložení 
poskytnuté  VFP  ve  výši  97  tis.  Kč  (u  řady  účetních  dokladů  chyběly  podpisy  příjemců 
hotovosti,  nebylo  účtováno  o  prováděných  operacích  na  účtech  předepsaných  účtovou 
osnovou  apod.),  což  kontroloři  kvalifikovali  jako  podezření  z  porušení  rozpočtové  kázně 
a věc OFK oznámil místně příslušnému finančnímu úřadu k dalšímu řízení. Průběžnými VSK, 
které OFK vykonal u 5 příjemců VFP poskytnuté z prostředků EU  (konkrétně z Evropského 
uprchlického  fondu  -  dále  jen  „EUF“),  nezjistil  porušení  podmínek  stanovených 
poskytovatelem.  V rámci  těchto  kontrol  ale  zadokumentoval  jeden  případ,  kdy  shledal 
nedostatky  spočívající  v tom,  že  jednotlivé  finanční  operace  nebyly  průkazným  způsobem 
účetně  zpracovány.  Protože  se  ale  jednalo  o  závady  odstranitelné,  upozornil  na  zjištěný 
nedostatek jak příjemce tak poskytovatele VFP s požadavkem na zabezpečení bezodkladného 
zjednání nápravy na daném úseku.  
Většina  útvarů  MV,  plnících  funkci  poskytovatelů  VFP,  svou  kontrolní  činnost  vůči 
příjemcům  VFP  vykonávala  především  formou  dokladové  kontroly  (jde  o  vyžádané 
podkladové  písemnosti,  zprávy,  dokumentace  apod.).  Dotace  poskytnuté  příjemcům  VFP 
v roce 2006 budou součástí standardního finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, 
provedeného  v souladu  s příslušnými  ustanoveními  vyhlášky  č.  551/2004  Sb.,  kterou  se 
stanoví  zásady  a  termíny  finančního  vypořádání  vztahů  se  státním  rozpočtem,  státními 
finančními aktivy nebo Národním fondem. 
6.  Prostředky poskytnuté z EU a další zahraniční prostředky (viz příloha č. 5 k vyhlášce 
416/2004 Sb.) 
Základní údaje o výdajích na financování programů (projektů), které byly v roce 2006 
z části spolufinancovány a čerpány na společné programy EU a České republiky (bez převodu 
do  rezervního  fondu  v roce  2006),  podává  následující  přehled  (zdrojem  údajů  je  závěrečný 
účet kapitoly 314-MV za rok 2006). 
 

 

Číslo a ná
Čerpání v Kč 
zev projektu (programu) 
celkem 
z  toho EU 
TRANSITION FACILITY (přechodový nástroj) 
CZ 04.07.02 – Podpora Dublinskému centru ČR 
503 392 

CZ 04.07.03 – Podpora posilování prevence a metod  
556 391 

Community Policing v policejní práci 
CZ 05.04.02 – Posilování kapacity P ČR v boji proti 
3 734 257 

korupci a ekonomickému zločinu 
CZ 05.04.01 – Posílení kapacity finanční policie 
900 973 

CELKEM 
5 695 013 

PHARE 
CZ 03.05.04 – Boj proti obchodování s  lidmi 
9 325 

CZ 03.05.05 – Podpora národního Schengen. IS 
6 895 543 

CELKEM 
6 904 868 

STRUKTURÁLNÍ FONDY 
CZ 04.4.85/1.2CZ.1/0083 INTERREG IIIA 
11 972 500 
8 987 550 
CZ 04.4.85/1.2CZ.1/0076 INTERREG IIIA 
2 690 316 
1 807 316 
CELKEM 
14 625 719 
10 794 866 
KOMUNITÁRNÍ PROGRAMY 
ARGO-konference (GDISC) generálních ředitelů 
1 098 730 

imigračních služeb 
Evropský uprchlický fond 
12 558 798 
11 869 398 
CELKEM 
13 657 528 
11 869 398 
CELKEM společné programy EU a ČR 
40 883 128 
22 664 264 
 
Výkonem  průběžné  VSK  na  místě  prověřil  OFK  v roce  2006  způsob  hospodaření        
s VFP (resp. zálohou) poskytnutou z EUF na realizaci 7 programů celkem u 5 jejích příjemců 
– viz následující přehled. 
 
Název projektu
Poskytnutá 
 
záloha v Kč 
ERF  2005-30  Rozšíření  nabídky  volnočasových  aktivit  pro  žadatele  o  udělení  azylu  a 
359 744,00 
aktivity zaměřené na větší spolupráci a informování české veřejnosti 
ERF  2005-3  Psychosociální  asistence  žadatelů  o  azyl  v PoS  Stráž  pod  Ralskem  a  PoS 
247 000,00 
Kostelec nad Orlicí 
ERF 2005-4 Azyl! A co dál? Sociálně-právní poradenství pro azylanty na území ČR 
200 000,00 
ERF 2005-98 Integrace azylantů na trh práce v ČR 
390 215,00 
ERF 2005-6 Výuka češtiny pro azylanty  v ČR 
       1 000 000,00 
ERF 2005-7 Právní poradenství v azylových zařízeních a zařízeních pro zajištění cizinců  
      636 921,50 
na území Moravy a Slezska  
ERF 2005-67 Nový domov 
721 350,00 
CELKEM poskytnuto a zkontrolováno 
  3 555 230,50     
Výkonem  těchto  průběžných  VSK  pouze  v jednom  případě  zjistil  OFK  takové 
skutečnosti  (u Sdružení  občanů  zabývajících  se  emigranty),  které  by  mohl  kvalifikovat  jako 
porušení podmínek stanovených poskytovatelem ve „Smlouvách o poskytnutí veřejné finanční 
podpory z Evropského fondu pro uprchlíky za rok 2005“. Konkrétně se jednalo o nedostatky 
 

 

v průkaznosti  účetních  záznamů;  předložené  doklady  neobsahovaly  předepsané  podpisy 
a další  náležitosti  stanovené  § 11  odst. 1  zákona  o účetnictví.  S ohledem  na  to,  že  zmíněné 
nedostatky  byly  zjištěny  v průběhu  účetního  období,  kdy  je  lze  ještě  beze  zbytku  odstranit, 
nebylo  nutné  v tomto  stádiu  navrhovat  opatření  k zahájení  řízení  o odnětí  poskytnuté  VFP. 
O výsledku  této  průběžné  VSK  byly  operativně  informovány  odbor  azylové  a migrační 
politiky MV, který plní funkci poskytovatele a ekonomický odbor MV. 
7.  Souhrnné zhodnocení výsledků finančních kontrol v resortu MV  
Výsledky  kontrolní  činnosti  v resortu  MV  dokládají,  že  k nejčastěji  se  vyskytujícím 
pochybením lze zařadit nedodržování  postupů nebo pravidel stanovených právními předpisy 
a interními  akty  řízení,  které  se  projevují  především  v následujících  oblastech  s tím,  že 
do těchto zobecněných poznatků jsou zahrnuta i některá, byť ojedinělá, závažnější zjištění 
  nedůsledná řídící kontrola na úseku prověřování předepsaných náležitostí účetních dokladů 
při zakládání veřejných výdajů a provádění oprav účetních dokladů v rozporu se zákonem 
o účetnictví, 
  zakládání  veřejných  výdajů  za  znalečné  na  základě  ze  strany  některých  znalců 
nepřiměřeného vyúčtování počtu hodin práce za úkony při zpracování znaleckých posudků, 
  technické  zhodnocení  dlouhodobého  majetku  (především  záměna  oprav  a  údržby 
s technickým  zhodnocením,  hrazení  technického  zhodnocení  z běžných  namísto 
kapitálových  výdajů,  nezapočítávání  technického  zhodnocení  do  ceny  nemovitostí                   
a současně s tím neúčtování o technickém zhodnocení na příslušných majetkových účtech, 
  opožděné odvádění prostředků do příjmů státního rozpočtu (nedodržení 3 pracovních dnů), 
  kompenzace příjmů do výdajů v případech, kdy to právní předpis nepřipouští, 
  formální  provádění  inventarizací  majetku,  žádné  nebo  nesprávné  označování  majetku, 
absence místních seznamů majetku přiděleného do užívání, 
  neprovádění aktualizace podpisových vzorů, 
  škodní  události  a  pohledávky  –  nedostatky  v evidenci,  v některých  případech 
nepředepisování náhrad škod osobám odpovědných za jejich vznik a nedůsledné vymáhání 
pohledávek, 
  pokuty  a  penále  za  opožděné  platby,  které  jsou  zpravidla  způsobeny  nedostatky 
v organizaci práce, 
  autoprovoz  –  systém  používání  dopravních  prostředků  zaměstnavatele,  nedostatky  ve 
vedení  evidence  jízd,  nedodržování  limitů  spotřeby  PHM,  nevedení  průkazné  evidence 
o vybavení a parkovacích kartách apod., 
  PC  –  nelegální  instalace  SW,  nepřesné  specifikační  listy,  neprovádění  kontrol  licenčních 
smluv, chybějící ochranné plomby, nedůsledné provádění inventarizace SW, 
  pokutové  bloky  –  překračování  limitu,  neprovádění  řádných  záznamů  o  fyzických 
kontrolách,  nedostatečné  vedení  evidence,  neprovádění  záznamů  o  znehodnocování, 
neodvádění příjmů z pokut ve stanovených termínech apod., 
  nedostatky ve vedení evidence pracovní doby a v souvislosti s tím i nesprávné vykazování 
počtu  přesčasových hodin,  příplatků  a dalších údajů souvisejících se správným výpočtem 
pohyblivé složky platů, 
  výpočty náhrad cestovních výdajů v rozporu se zákonem o cestovních náhradách, 
  stravné – zařazování zaměstnanců do nesprávných skupin strávníků z hlediska nároku na 
poskytovanou výši příspěvku nebo hodnoty stravovacích poukázek,  
  zdravotní,  sociální  a  důchodové  pojištění  –  nedostatky  v evidenci  záznamů,  přeplatky              
a nedoplatky, zápočty dob apod., 
 

 

  způsob  vyúčtování  záloh  na  nákup  majetku  a  použití  půjčky  z FKSP  vyvolávající 
podezření z podvodu a krácení daně, 
  neúplná dokumentace k obchodním případům, neprovádění aktualizace smluvních vztahů, 
neuplatňování valorizace cen apod., 
  zastaralé zásady postupu při financování zabezpečení úkolů ochrany obyvatelstva, 
  nekvalifikované  rozpracování  technického  zadání  veřejné  zakázky  spojené  s rizikem 
založení budoucího neefektivního a nehospodárného výdaje. 
Supervize  a  obecné  kontroly  byly  zaměřeny  na  fungování  kontrolního  systému  (1), 
splnění opatření přijatých k odstranění nedostatků zjištěných předcházejícími kontrolami (2), 
nakládání  s nemovitým  majetkem  (1),  personalistiku  a  odměňování  (1)  a  činnost  státních 
oblastních archivů (1). Výsledkem těchto kontrol byla následující zjištění 
  formální i věcné nedostatky při výkonu státní kontroly ze strany kontrolovaných subjektů 
resortu  MV,  nejednotné  a  v některých  případech  nedůsledné  provádění  státních  kontrol  
podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, 
  nedůsledná aplikace nařízení MV č. 55/2003, o obecné kontrole a supervizní činnosti, ve 
znění  nařízení  MV  č.  1/2006,  při  provádění  obecných  kontrol  a  vyplňování  statistických 
listů o kontrolách. 
Přestože  oproti  předchozím  obdobím  se  situace  v resortu  MV  výrazně  zlepšila  jak 
z hlediska  poklesu  četnosti  a  závažnosti  nedostatků,  tak  z hlediska  negativních  finančních 
dopadů  na  rozpočet  kapitoly  314-MV,  nelze  celkový  stav  považovat  za  zcela  uspokojivý, 
neboť závažnější pochybení jsou zpravidla shledávána až profesní kontrolou a nikoliv v rámci 
řídících  činností  zejména  středního  managementu.  V této  souvislosti  je  však  třeba 
poznamenat, že příčiny tohoto stavu je nutné spatřovat nejen u řídících zaměstnanců, ale také 
v celkově  složitém  a  tím  nepřehledném  systému  jak  v oblasti  právních  předpisů,  tak  i  na  ně 
navazujících  interních  aktů  řízení,  který  se  tím  ve  svém  důsledku  postupně  stal 
nesrozumitelným a administrativně zbytečně náročným, což se negativně promítá ve snižování 
efektivnosti práce orgánů veřejné správy.    
V souladu s § 18 odst. 1 zákona č. 320/2001 Sb. přijímali vedoucí kontrolovaných osob 
opatření  k odstranění  zjištěných  nedostatků.  Stejně  tak  přijímali  opatření  na  základě 
doporučení  útvarů  interních  auditů.  Tato  opatření  byla  jak  operativního  tak  systémového 
charakteru a reagovala na zjištění uvedená ve výsledných materiálech z kontrol a auditů.  
Vyhodnocení  plnění  přijatých  nápravných  opatření  je  standardní  součástí  následných 
kontrol  a  auditů.  S ohledem  na  složitou  strukturu  resortu  MV  a  s tím  spojenou  četnost 
kontrolovaných a auditovaných osob není účelné se touto otázkou ve Zprávě dále zabývat.  
8.  Výsledky kontrol vnějších kontrolních orgánů 
Vzhledem k tomu, že osnova roční zprávy daná vyhláškou č. 416/2004 Sb. neobsahuje 
kapitolu  zahrnující  výsledky  kontrol  provedených  v resortu  MV  orgány  vnější  kontroly
doplňujeme  zprávu  i  o  základní  údaje  a  poznatky  z těchto  kontrol,  kterých  byla  jako 
v předchozích letech vykonána celá řada.  
Svým  charakterem  k nejvýznamnějším  patřily  kontroly  Nejvyššího  kontrolního  úřadu 
(NKÚ),  Ministerstva  financí  (MF)  a  monitorovací  mise  Evropské  komise  k Evropskému 
fondu pro uprchlíky.  
NKÚ ve sledovaném roce vykonal respektive dokončil v resortu MV tři kontrolní akce, 
a to:    
 
10 
 

  č.  05/21  „Hospodaření  s  majetkem  státu  a  finančními  prostředky  určenými  na  leteckou 
techniku Policie České republiky“, 
  č.  06/09  „Finanční  prostředky  čerpané  na  publikační  činnost  správců  kapitol  státního 
rozpočtu“, 
  č. 06/08 „Automobilní technika Policie České republiky“. 
Výsledky těchto  kontrol shrnul  do svých kontrolních závěrů, které byly projednány na 
schůzích vlády s tím, že přijatými usneseními č. 830/2006, č. 1298/2006 a č. 75/2007 byl vždy 
předmětný  kontrolní  závěr  NKÚ  a  stanovisko  MV  v dané  věci  vzato  na  vědomí,  tedy  bez 
uložení ministru vnitra navazujících úkolů.  
Vedle  těchto  kontrol  ještě  v říjnu  2006  zahájil  NKÚ  další  kontrolní  akci  č.  06/32 
zaměřenou na „Nemovitý majetek v působnosti Ministerstva vnitra“, jejíž ukončení je podle 
plánu kontrolní činnosti NKÚ na rok 2006 situováno na měsíc duben 2007. 
Kontrola  NKÚ,  týkající  se  hospodaření  s majetkem  státu  a finančními  prostředky  při 
pořizování,  opravách,  údržbě  a obměnách  letecké  techniky  a  její  využívání  v souvislosti 
s činností  Policie  České  republiky,  zadokumentovala  nedostatky,  ve  většině  případů 
nespadající  do  oblasti  hospodaření  s přidělenými  prostředky  státního  rozpočtu  (např.  otázky 
koncepce letecké služby či právní úpravy provozu policejních letadel). Příčiny vzniku určitých 
dílčích  pochybení  při zadání  veřejných zakázek generálních oprav pohonných jednotek byly 
odstraněny  přijetím  novely  organizačního  řádu  Letecké  služby,  novým  nastavením 
obchodních  vztahů  a  personálních  opatření.  Řešení  zásadního  nedostatku,  spočívajícího  
v neuspokojivém technickém stavu hangáru základny v Praze-Ruzyni, je rozvrženo do delšího 
časového  údobí  a  rychlost  postupné  komplexní  rekonstrukce  a  dostavba  tohoto  objektu  je 
přímo  odvislá  od  objemu k tomuto  účelu  ročně uvolňovaných finančních prostředků. Pokud 
nedojde  k nepředvídaným  změnám  na  daném  úseku  je  reálný  předpoklad  dokončení  těchto 
prací v roce 2009 – 2010.  
Kontrolní  akce  NKÚ  č.  06/09  se  zaměřila  na  prověření  čerpání  finančních  prostředků 
vynaložených v letech 2004 a 2005 na publikační činnost realizovanou pro potřeby vybraných 
ústředních  správních  úřadů,  mezi  které  bylo  zařazeno  rovněž  Ministerstvo  vnitra.  Výkonem 
předmětné kontroly u Ministerstva vnitra neshledal NKÚ prakticky žádná pochybení.  
Cílem  kontrolní  akce  č.  06/08  bylo  u  MV  a  vybraných  čtyř  územních  pracovišť  OSS 
MV  a jedné  SPO  prověřit  hospodaření  s finančními  prostředky  a  majetkem  státu  při 
zabezpečení Policie České republiky automobilní technikou v letech 2003 až 2005. Výsledek 
kontroly  shrnutý  do  kontrolního  závěru  NKÚ  se  z větší  části  omezuje  pouze  na  popis 
zjištěných skutečností bez provedení kvalifikace nedostatků. Za významnější kontrolní nález 
lze  označit  neoprávněné  použití  prostředků  státního  rozpočtu  v letech  2003  a  2004,  vzniklé 
přeplatkem  při  úhradě  smluvních  servisních  poplatků  za  karty  CCS  v částce  260 142 Kč. 
V průběhu  roku  2006  byla  tato  částka  CCS  Českou  společností  pro  platební  karty,  a.  s. 
vrácena  na  účet  MV.  Protože  předmětným  zjištěním  došlo  k  porušení  rozpočtové  kázně, 
oznámilo jej MV místně příslušnému finančnímu úřadu (správci daně) k dalšímu řízení, které 
doposud není uzavřeno. 
V roce 2006 byla také u MV z procesního hlediska ukončena kontrola odboru Centrální 
harmonizační  jednotka  pro  finanční  kontrolu  MF,  zaměřená  na  hospodaření  s prostředky 
státního  rozpočtu  a  prostředky  EU  za  období  let  2003  –  2004.  Po  využití  ze  strany  MV 
dostupných zákonných opravných prostředků proti protokolu prakticky zůstalo zjištění, podle 
kterého MV v roce 2003 při nákupu 70 ks tiskáren nepostupovalo podle vyhlášky č. 40/2001 
Sb.,  o  účasti  státního  rozpočtu  na  financování  programů  reprodukce  majetku  a  její  přílohy 
 
11 
 

č. 6,  protože  nevydalo  Rozhodnutí  o  účasti  státního  rozpočtu.  Tím  současně  porušilo  § 50 
odst.  1  zákona  č. 218/2000  Sb.,  o rozpočtových  pravidlech  a  o  změně  souvisejících  zákonů 
(rozpočtová pravidla), což mělo za následek neoprávněné použití prostředků státního rozpočtu 
ve  výši  2 798  814,20  Kč.  Následně  vykonanou  kontrolou  Finančním  úřadem  pro  Prahu  7 
podle § 16 zákona č. 337/1992  Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, 
byl přijat závěr, že MV daným jednáním rozpočtovou kázeň neporušilo.  
Počátkem  roku  2006  rovněž  proběhla  u  MV  a  dvou  správ  P  ČR  specificky  zaměřená 
kontrola  MF  (majetkoprávního  odboru),  jejímž  předmětem  bylo  hospodaření  s majetkem 
státu, se kterým je MV příslušné hospodařit podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 219/2000 
Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších 
předpisů.  V závěrečném  shrnutí  protokolu  o  výsledku  kontroly  je  konstatováno,  že  kontrole 
podrobené  spisy  a pomůcky  operativní  evidence  jsou  vedeny  přehledným  způsobem,  a  že 
nebyly  shledány  zásadní  věcné  nedostatky.  Některá  doporučení  ke  zlepšení  stavu  na  daném 
úseku  MV  respektovalo  přijetím  adekvátních  opatření,  o  čemž  informovalo  MF  svým 
přípisem čj. OSM-2812-1/06-2006.  
Pro  úplnost  je  třeba  ještě  uvést,  že  v závěru  roku  2006  zahájil  a  rozpracoval  odbor 
Centrální  harmonizační  jednotka  pro  finanční  kontrolu  MF  u  MV  veřejnosprávní  kontrolu, 
s cílem  prověřit  nastavení  řídícího  a  kontrolního  systému  Finančních  mechanizmů 
EHP/Norsko.  
V souladu s čl. 27 odst. 1 rozhodnutí Rady 2004/904/ES proběhla u MV ve dnech 20. až 
22.  března  2006  monitorovací  návštěva  dvou  zástupců  Evropské  komise  k Evropskému 
uprchlickému  fondu  pro  uprchlíky.  Závěrem  zástupci  Evropské  komise  konstatovali,  že 
v otázce  nastavení  implementačního  systému  k  Evropskému  fondu  pro  uprchlíky  neshledali 
nedostatky,  a  že  funkce  zúčastněných  útvarů  MV  jsou  jasně  vymezeny  bez  vzájemného 
překrytí.  Dále  nedoporučili  realizovat  III.  kolo  výzvy  k předkládání  projektů  z důvodu  s tím 
spojené administrativně náročné procedury, bránící podepsání příslušných smluv k vybraným 
projektům  v termínu  do  30.  června  2006,  ale  případně  řešit  cestou  vytvořených    seznamů 
náhradních projektů. Dále doporučili garančnímu orgánu při hodnocení jednotlivých projektů 
využívat analýzu rizik.      
Ve  sledovaném  roce  2006  byly,  vedle  výše  uvedených  kontrol,  podrobeny  územní 
pracoviště OSS MV a OSS a SPO v působnosti MV dalším více jak 130 státním kontrolám či 
dozorům,  veřejnosprávním  kontrolám  a  daňovým  řízením,  vykonaných  u  těchto 
kontrolovaných osob širokým spektrem oprávněných orgánů vnější kontroly.  
 Jako každoročně k nejčetnějším patřily kontroly 
  zdravotních pojišťoven (21 kontrol – nejčastěji ze strany VZP a ZP MV), sledující placení 
pojistného na veřejné zdravotní pojištění a dodržování dalších povinností plátce pojistného, 
  místně  příslušných  finančních  úřadů  (20  kontrol),  zaměřené  jednak  na  vybírání, 
vyměřování,  placení  a vracení  správních  poplatků,  na  daň  z příjmů  fyzických  osob  ze 
závislé  činnosti  a funkčních  poplatků  a  zvláště  potom  na  daňové  řízení,  spočívající 
v prověření na místě, zda nevznikla při hospodaření s prostředky státu povinnost odvodu za 
porušení  rozpočtové  kázně  (podle  §  12  a  16  zákona  č. 337/1992 Sb.,  o správě  daní 
a poplatků, ve znění pozdějších předpisů), 
  správ  sociálního  zabezpečení  (19  kontrol),  zaměřené  na  platby  pojistného,  výkon 
sociálního,  nemocenského  a důchodového  pojištění,  vedení  příslušných  evidencí, 
zaměstnávání důchodců, odvody příspěvku na státní politiku zaměstnanosti apod. 
 
12 
 

Objem  souhrnně  zjištěných  rozdílů  (přeplatky/nedoplatky)  na  dávkách  nemocenského 
pojištění, odvodu pojistného na sociální zabezpečení, veřejném zdravotním pojištění, dodržení 
termínu  splatnosti  pojistného  apod.  byl  vyšší  jak  186  tis.  Kč  v souvislosti  s tím  vyměřená 
penále vyšší jak 67 tis. Kč.  
Na  úseku  četnosti  kontrol  vykonaných  v resortu  MV místně  příslušnými  finančními 
ředitelstvími  pokračoval  v  období  roku  2006  trend  nastartovaný  v roce  2005.  Konkrétně 
finanční  ředitelství  v hodnoceném  roce  2006  procesně  dokončily  respektive  vykonaly 
u územního  pracoviště  OSS  MV  a vybraných  OSS  a  SPO  v působnosti  MV  celkem                     
12 VSK a další 2 kontroly zahájily a rozpracovaly. Prakticky ve všech případech byl stanoven 
obdobný  předmět kontroly  – prověřit správnost  čerpání  prostředků poskytnutých ze státního 
rozpočtu v předchozích letech. Výsledkem ukončených VSK bylo mj. zjištění neoprávněného 
použití nebo zadržení peněžních prostředků státního rozpočtu v celkovém objemu vyšším jak 
39, 7 mil. Kč, z toho 11 nálezů spadalo do kategorie závažných zjištění (nad 300 tis. Kč). Po 
ukončení  námitkových  řízení  předaly  finanční  ředitelství  standardním  postupem  protokoly 
místně  příslušným  finančním  úřadům  k dalšímu  šetření.  Ve  všech  případech  následně 
vyměřených sankcí (odvod a penále) v objemu cca 57,7 mil. Kč využily kontrolované osoby 
z větší  části  úspěšně  zákonné  možnosti,  spočívající  v požádání  Ministerstva  financí 
o prominutí  povinnosti  odvodu  těchto  sankčních  titulů.  Konečným  efektem  pak  vyvolaných 
daňových řízení byly realizované odvody penále respektive části penále do státního rozpočtu, 
které  k 31.  12.  2006  představovaly  částku  cca  200  tis.  Kč.  Žádným  ze  zaprotokolovaných 
případů  porušení  rozpočtové  kázně  nezjistili  kontroloři  finančních  úřadů  takové  jednání 
kontrolované osoby, které by nasvědčovalo tomu, že byl spáchán trestný čin či takové finanční 
nebo majetkové operace, v rámci kterých by nebyla za vynaložené finanční  prostředky státu 
poskytnuta  adekvátní  protihodnota  ve  formě  přijaté  služby  nebo  majetku.  Charakter 
zdokumentovaných  porušení  rozpočtové  kázně  spočíval  zejména  v nedodržení  závazného 
parametru  akce  (termínu  realizace  akce)  daného  Rozhodnutím  účasti  státního  rozpočtu  na 
financování  akce, dále  v použití  prostředků  státního  rozpočtu,  určených  na  běžné  výdaje, 
k úhradě  technického  zhodnocení  nemovitého  majetku  či  časově  omezené  zadržení  příjmů 
státního rozpočtu.   
Dále  v resortu  MV  vykonaly  čtyři  kontroly  Česká  inspekce  životního  prostředí  (ke 
zjištění  stavu  zdroje  znečišťování  ovzduší  nebo  způsobu  nakládání  s odpady),  po  třech 
kontrolách  Státní  správa  hmotných  rezerv  a  Státní  úřad  pro  jadernou  bezpečnost  (ve  všech 
těchto případech byly kontrolovanou osobou pouze HZS krajů) a Národní bezpečnostní úřad 
a po dvou kontrolách potom Ministerstvo dopravy a krajské či městské úřady.   
V převažující  většině  nebyly  těmito  kontrolami  protokolovány  či  zaznamenány  žádné 
nedostatky.  Pouze  v jednom  případě  byla  Českou  inspekcí  životního  prostředí  udělena  SPO 
pokuta  20  tis.  Kč  za  znečišťování  ovzduší.  Drobná  kontrolní  zjištění  výhradně 
administrativního  charakteru byla odstraněna ještě v průběhu kontrol nebo bezprostředně po 
převzetí výsledného materiálu z kontroly (protokol, zpráva nebo záznam). 
V resortu  MV  byly  ve sledovaném  roce  2006  nově  zaznamenány  kontrolní  aktivity  ze 
strany  úřadů  práce  (9  kontrol),  ke  zjištění  stavu  na  úseku  respektování  §  81  až  83  zákona 
č. 435/2004  Sb.,  o  zaměstnanosti  (povinnost  plnění  povinného  podílu  osob  se  zdravotním 
postižením  na  celkovém  počtu  zaměstnanců)  a  oblastních  inspektorátů  práce  (4  kontroly) 
zřízených zákonem o inspekci práce. U pěti kontrolovaných osob byly těmito subjekty zjištěny 
nedostatky v důsledku čeho jim byly vyměřeny pokuty (penále) ve výši cca 720,5 tis. Kč.  
 
 
13 
 

10.  Závěr 
Z obsahu předmětné Zprávy je zřejmé, že vyjma ojedinělých případů, bylo jako porušení 
rozpočtové  kázně  kvalifikováno  takové  jednání  kontrolované  osoby,  které  nemělo  vliv  na 
faktickou újmu státního rozpočtu. Na základě praktických zkušeností rovněž víme, že výklad 
provedení  některých  ustanovení  právních  předpisů,  v důsledku  jejich  nedodržení  současně 
vzniká stav, který lze kvalifikovat jako porušení rozpočtové kázně, se názorově různí, a to jak 
mezi kontrolním orgánem a kontrolovanou osobou, tak i mezi samotnými kontrolními orgány 
(např. MF – FŘ a FÚ). V řadě případů není ani míra závažnosti pochybení kontrolované osoby 
adekvátní  k sankci  s tím  spojené  (např.  při  zpoždění  termínu  dokončení  investiční  akce  za 
několik  desítek  miliónů  korun  o jeden  měsíc,  je  celá  takto  vynaložená  částka  označena  za 
neoprávněně použitou, stejně je tak při překročení lhůty tří pracovních dnů pro odvod určité 
částky do příjmů státního rozpočtu). Navíc z logiky věci nález takových sporných pochybení 
vyvolává  námitková  řízení  proti  protokolu,  která  v případě  neúspěchu  pokračují  řízením 
o prominutí  vyměřených  odvodů  a  penále.  S přihlédnutím  k tomu,  že  řešení  všech  těchto 
procedurálních otázek na sebe váže určité pracovní síly, bylo potom možné zase z jiného úhlu 
pohledu považovat finanční prostředky k tomuto účelu vynaložené za projev nehospodárnosti, 
neúčelnosti  a neefektivnosti.  To  potom  vede  k závěru,  že  dikce  těch  ustanovení  zákona 
o rozpočtových pravidlech, upravujících problematiku porušení rozpočtové kázně, bude třeba 
zásadně upravit.  
Ze skutečnosti, že četnost, závažnost a jakož i finanční dopady nedostatků na kapitolu             
314-MV  se  oproti  předchozím  letům  snížily  lze  usuzovat,  že  se  obecně  stav  průběžně 
zlepšuje. Přesto jsou ve vnitřním kontrolním systému resortu MV určité rezervy, a to zejména 
v oblasti organizace a řízení. Proto v nadcházejícím období bude třeba pozornost  systémově 
zaměřit především na 
  racionální,  logické  a  tím  i  funkční  uspořádání  organizační  struktury  a  s tím  systemizace 
(alokace) pracovních sil,  
  vymezení  předmětu  činnosti  jednotlivých  útvarů  v organizačních  řádech  tak,  aby 
nedocházelo k duplicitám nebo tříštění činností různých útvarů s jasným vymezením práv 
a povinností,  
  koncipovat  pracovní  náplně  zaměstnanců  tak,  aby  pokryly  celý  předmět  činnosti  útvaru 
podle organizačního řádu MV a jednoznačně vymezovaly jejich odpovědnost za činnost, 
kterou mají vykonávat, 
  stanovování  pracovních  postupů  tak,  aby  byly  racionální  a  transparentní,  aby  tak 
nedocházelo ke zbytečným časovým prodlevám a nadbytečným úkonům,  
  zajištění  řádné  a  průběžné  informovanosti  zaměstnanců  o  předpisech  a  postupech 
vztahujících se k jejich práci, 
  analyzování prvotních příčin nedostatků s cílem systémově řešit dotčenou problematiku a 
nikoliv pouze dílčí problémy (pokud bude zjištěna potřeba změnit, popřípadě zrušit platné 
právní  předpisy  či  interní  akty  řízení,  učinit  bez  zbytečného  odkladu  podnět  k takové 
změně), 
  stanovování  konkrétních  a  nikoliv  pouze  obecných  cílů  včetně  definování  prostředků 
k jejich dosažení a vytváření k tomu potřebných podmínek, 
  přesné  a  adresné  ukládání  úkolů,  důslednou  kontrolu  jejich  plnění  a  včasné  vyvozování 
adekvátních důsledků za jejich plnění (ocenit) či neplnění (postih),  
  prověřování  přijatých  interních  aktů  řízení  jak  z hlediska  jejich  plnění,  tak  z hlediska 
případné potřeby je změnit (aktualizovat) nebo nahradit, 
  hospodárnost, účelnost a efektivnost při pořizování majetku a nákupu služeb, 
  pravidelnou kontrolu uzavřených smluvních vztahů, 
 
14 
 

  rovnoměrné rozdělování úkolů (zohlednění náročnosti a kvantity) mezi zaměstnance podle 
toho  na  jaký  druh  práce  byli  přijati  a  nikoliv  podle  toho,  zda  zaměstnanec  je  či  není 
schopen práci zvládnout,  
  diferencování  odměňování  zaměstnanců  podle  kvality  a  množství  vykonané  práce,  jako 
jednoho z motivačních prvků ke zvýšení zájmu zaměstnanců o kvalitu vykonávané práce a 
posílení jejich iniciativy,  
  vytváření  dobrého  pracovního  klimatu  a  zdravého  oponentního  prostředí  zaměřeného na 
nalezení optimálních postupů při řešení zadaných úkolů. 
Závěrem  je  třeba  konstatovat,  že  údaje  obsažené  ve  Zprávě  byly  získány  především 
z podkladů  vyžádaných  od  subpředkladatelů  ke  zpracování  samostatné  pasáže  státního 
závěrečného  účtu  „Výsledky  vnitřních  a  vnějších  kontrol“  a  dále  z  účetní  závěrky  kapitoly 
314 – MV za rok 2006. Tento postup byl zvolen proto, aby hodnocení výsledků kontrol mělo 
určitou logickou strukturu a především proto, aby Zpráva celkově představovala pro správce 
kapitoly  MV  určitou  vypovídací  hodnotu.  K jeho  opodstatnění  lze  ještě  uvést,  že  kriteria 
ukazatelů  v tabulkových  částech  roční  zprávy  nejsou  místy  zcela  jednoznačná  (chybí  jejich 
kontinuita  a není  zcela  zřejmý  cíl,  který  je  tím  sledován  apod.).  S přihlédnutím  k tomu,  že 
k jednotlivým  tabulkám  máme celou  řadu námětů k možnému  využití,  soustředili jsme je do 
samostatné přílohy č. 6 ke Zprávě. 
 
 
Praha      2. března 2007 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
MUDr. Mgr. Ivan LANGER 
 
 
 
 
 
 
 
 
ministr vnitra 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
15