Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Zprávy o výsledcích finančních kontrol'.

Kraj Vysočina   
 
 
Příloha č. 1a k vyhlášce č. 416/2004 Sb. 
 
 
Zpráva o výsledcích finančních kontrol za rok 2005 
 
 
I. 
Souhrnné  zhodnocení  výsledků  finančních  kontrol  zajišťovaných 
orgánem veřejné správy a přiměřenosti a účinnosti zavedeného systému 
finanční kontroly zahrnuje: 

 
1.  zhodnocení  výsledků  řídící  kontroly  podle  §  26  a  27  zákona  o  finanční 
kontrole  (příloha  č.  2),  výsledků  interního  auditu  podle  §  28  a  29  zákona  o 
finanční kontrole (příloha č. 3) a přiměřenosti a účinnosti vnitřního kontrolního 
systému ve smyslu § 25 zákona o finanční kontrole 

 
a)  vytváření podmínek pro příznivé kontrolní prostředí v orgánu veřejné správy  
Kontrolní  prostředí  příznivě  ovlivňují  formalizované  postupy  ke  kontrole  (vnitřní  směrnice  o 
provádění a zajišťování kontrolní činnosti a pracovní náplně), působnost k finanční kontrole 
vymezená  všem  zaměstnancům  v organizačním  řádu  i  organizační  struktura  úřadu. 
Informovanost  všech  zaměstnanců  byla  zvýšena  zorganizováním  dvou  konkrétních 
celoúřadových  vzdělávacích  akcí  s tématy:  „Nedostatky  zjištěné  při  kontrole“  a  „Procesně 
právní  úprava  kontroly“.  Příbuzná  témata  vzdělávacích  akcí  „Korupce  ve  veřejné  správě“  i 
další  na  téma  účetnictví,  veřejné  zakázky  a  rozpočtová  skladba  přispěly  ke  zvýšení 
povědomí o fungování finančního řízení v rámci kontrolního prostředí. 
Co  se  týče  organizační  struktury,  pak  nejdůležitější  články  z hlediska  této  problematiky 
představují  odbor  kontroly  a  odbor  interního  auditu.  Odbor  kontroly  ve  své  působnosti 
zajišťuje především nezávislou následnou veřejnosprávní kontrolu a kontrolu v rámci sdílené 
správy finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie, v rámci samostatného oddělení také 
vnitřní kontrolu, která posiluje manažerskou kontrolu na nejvyšším stupni řízení se základním 
zaměřením  na  kontroly  souladu  s vnější  a  vnitřní  legislativou.  Odbor  interního  auditu  jako 
nezávislý  organizační  útvar  ve  své  působnosti  zabezpečuje  provádění  interních  auditů 
včetně  konzultačních  služeb.  V rámci  odboru  je  ještě  zřízeno  samostatné  analytické 
oddělení, které je budováno s cílem zajišťovat controlingové procesy a přispívat tak k plnění 
cílů finanční kontroly - naplňování zásady 3 E a hodnocení předem stanovených kritérií. 
            Celkové  kontrolní  prostředí  je  také  pozitivně  ovlivňováno  novými  opatřeními  na  úrovni 
nejvyššího  vedení  orgánu  veřejné  správy,  která  přes  definici  vize  v roce  2005  vedou  ke 
stanovování strategických cílů úřadů a jednotlivých odborů úřadu. 
 
b)  fungování  systému  určování  závažnosti  rizik  spojených  se  zajišťováním 
stanovených  úkolů  a  schválených  cílů  orgánu  veřejné  správy  včetně  rizik 
spojených s vlivem vnějšího prostředí na činnost tohoto orgánu 
            Odbor interního auditu v roce 2005 inicioval zavedení propracovaného systému řízení rizik. 
K tomu  zpracoval  metodickou  pomůcku,  vyškolil  všechny  vedoucí  odboru  a  všem  poskytl 
odbornou  metodickou  pomoc.  Jednotliví  vedoucí  odborů  se  svými  podřízenými,  vedoucími 
oddělení identifikovali, ohodnotili stupněm významnosti a pravděpodobností dopadu celkem 
166  rizik.  Zavedli  je  do  elektronické  databáze  a  navrhli  k nim  příslušná  opatření  k jejich 
řešení.  Výstupem  ze  systému  je  katalog  rizik  a  mapa  rizik.  Tyto  dokumenty  slouží  jako 
východisko při identifikaci rizik během provádění jednotlivých interních auditů, jako podklad 
pro  sestavování  ročních  a  střednědobých  plánů  interního  auditu  a  jsou  také  přirozenou 
součástí  manažerské  práce.  Zároveň  byla  ustavena  funkce  koordinátora  řízení  rizik,  jemuž 
byla předána k dalšímu řešení rizika, u nichž byla určena kompetence k jejich řešení vedení 
úřadu. 

Ve sdílené správě prostředků  z Evropské unie jsou  metodiky  k  řízení  rizik  zpracovány  jako 
nedílná  součást  příslušných  vnitřních  postupů  (manuálů).  V případě,  že  byl  nebo  bude 
příjemcem těchto prostředků kraj, je postup k řízení rizik součástí směrnice pro administraci 
a  implementaci  programů  (grantových  schémat)  a  je  prioritně  zaměřen  na  řízení  rizik  při 
výběru 5 % vzorků operací. Procesní řízení rizik na úrovni jednotlivých grantových schémat 
je  díky  decentralizované  organizaci  těchto  procesů  v kompetenci  liniových  vedoucích  a  je 
součástí výše popsaného systému řízení rizik úřadu jako takového. 
 
c)  organizace  odpovědností  příslušných  vedoucích  a  ostatních  zaměstnanců 
orgánu veřejné správy, spojená především s jejich jednoznačným vymezením 
zejména v případech delegování odpovědnosti a zřetelným oddělením funkcí 
mezi  zaměstnanci,  kteří  se  podílejí  na  přípravě  a  přímém  uskutečňování 
operací  a  zachycování  dopadu  těchto  operací  v příslušných  evidencích  pro 
účely finančního výkaznictví 
Odpovědnost  vedoucích  zaměstnanců  a  ostatních  zaměstnanců  orgánu  veřejné  správy  za 
uskutečňování  veřejných  výdajů  a  příjmů  je  jednoznačně  vymezena  systémem  adresných 
pověření.  Pravomoci  a  odpovědnosti  zaměstnanců,  kteří  se  podílejí  na  přípravě  a  přímém 
uskutečňování operací, jsou odděleny od pravomocí a odpovědností zaměstnanců, kteří se 
podílejí na zachycování dopadu těchto operací v příslušných evidencích, a to prostřednictvím 
pověření  k výkonu  funkce  na  pozici  příkazce  operace,  správce  rozpočtu  a  hlavní  účetní 
v souladu  s  §  26  a  násl.  zákona  č.  320/2001  Sb.  o  finanční  kontrole  ve  znění  pozdějších 
předpisů. Pro provozní výdaje funguje uvnitř úřadu elektronický žádankový a objednávkový 
systém,  který  poskytuje  auditní  stopu  pro  schvalovací  postupy  a  zároveň  neumožňuje 
uskutečnit  určitý  typ  výdaje  bez  schválení  příslušného  příkazce.  V rámci  používaného  IT 
systému  pro  účetnictví  a  rozpočet  (GINIS)  je  používána  i  nadstavba  tohoto  systému,  která 
sleduje  plnění  rozpočtu  ve  větším  stupni  podrobnosti,  tj.  nikoli  pouze  podle  druhu  výdaje 
(rozpočtová  položka)  nebo  podle  odpovědnostního  místa  (ORJ),  ale  ještě  podle  dalších, 
příslušnými  vedoucími  nadefinovaných  analytických  hledisek.  Během  roku  2005  byl  účetní 
systém  ještě  rozšířen  o  softwarovou  podporu  administrace  jednotlivých  projektů,  na  jejichž 
realizaci  jsou  čerpány  prostředky  ze  státního  rozpočtu  a  rozpočtu  EU  (modul  ADA),  což 
umožňuje efektivněji a transparentněji splnit požadavky na oddělenou účetní evidenci těchto 
programů a poskytuje auditní stopu pro sledování odděleného schvalování a uskutečňování 
operací. 
 
d)  zajištění  informačních  funkcí  v rámci  systému  finanční  kontroly  zavedeného 
v orgánu  veřejné  správy,  které  souvisejí  s rizikem  jejich  selhání  při 
poskytování včasných a spolehlivých informací o finančním řízení 
Vnitřní  kontrolní  systém  krajského  úřadu  díky  zabudovaným  kontrolním  mechanismům 
vyhledává  nesprávné  nebo  nespolehlivé  informace  (zejména  prostřednictvím  běžných 
kontrolních  mechanismů,  jako  je  odsouhlasení,  prověrka  početní  správnosti  záznamů, 
kontrola počítačových aplikací a prostředí, sestavování kontrolních soupisek, schvalování a 
kontrola  dokumentace,  porovnání  s  vnějšími  zdroji  informací,  porovnání  výsledků  inventury 
majetku a závazků s účetními zápisy a porovnání skutečnosti s rozpočtem apod.). Fungování 
těchto  kontrolních  mechanismů  je  předmětem  interních  auditů  –  žádný  z  auditů  neodhalil 
závažné případy předkládání chybných informací nebo zatajování informací.  
Správnost  postupů  nakládání  s veřejnými  prostředky  ověřily  bez  závad  v roce  2005  kromě 
interních  auditů  také  četné  vnější  kontroly  (včetně  přezkoumání  hospodaření  kraje 
provedeného  Ministerstvem  financí  a  kontroly  NKÚ,  jejímž  předmětem  byly  státní  dotace 
poskytnuté na oddlužení nemocnic). 
 
 

e)  zajištění  průběžného  sledování  a  prověřování  systému  finanční  kontroly 
zavedeného v orgánu veřejné správy včetně hodnocení 
Služba interního auditu průběžně prověřuje, sleduje a vyhodnocuje systémy finanční kontroly 
zavedené  v auditovaných  procesech  nebo  systémech,  vždy  s důrazem  na  funkčnost  řídící 
finanční kontroly formalizované prostřednictvím funkcí příkazce operace, správce rozpočtu a 
hlavní účetní. Předmětem interních auditů je ale také řídící kontrola, jako přirozená součást 
systémů  finančního  řízení,  která  je  nedílnou  součástí  pracovních  postupů  vedoucích 
zaměstnanců. Provedené interní audity v této oblasti neidentifikovaly žádná závažná zjištění, 
ale  obecně  potvrdily,  že  existují  určitá  rizika  v uvědomování  si  této  manažerské 
odpovědnosti,  a  to  zejména  na  úrovni  středního  a  nejnižšího  managementu.  Za  účinnou 
podporu  zvyšování  manažerské  odpovědnosti  lze  považovat  důsledné  prosazování  této 
odpovědnosti  z pozice  nejvyššího  vedení,  za  podporu  lze  považovat  i  systém  vzdělávání 
úřadu a zaměření vzdělávacích akcí na nejrizikovější procesy, tj. oblast zadávání veřejných 
zakázek, procesy nového správního řádu, problematiku podvodů a nesrovnalostí atd. 
 
f)  dosahovaných  výsledků  při  zajišťování  činnosti  a  schválených  cílů  tohoto 
orgánu včetně realizace doporučení jednotlivých typů interního auditu  
Činnost interního auditu byla v roce 2005 významným způsobem ovlivněna účastí v projektu 
Phare  2003  „Posílení  vnitřních  kontrolních  mechanismů  na  regionální  úrovni“,  vyvrcholila 
provedením cvičného auditu v oblasti dlouhodobého nehmotného majetku.  
Během  roku  2005  byly  v souladu  s plánem  a  v souladu  se  zadáním  operativních  auditů 
provedeno  celkem  9  auditů,  z toho  4  audity  měly  charakter  konzultačních  auditů.  Ani 
v jednom  z provedených  auditů  se  nestalo,  že  by  doporučení  předaná  vedoucímu  orgánu 
veřejné  správy  nebyla  vzata  v úvahu.  Sledování  plnění  auditních  doporučení  je  zajištěno 
jednak  systémem  úkolů  z porad  vedení  a  dále  samostatným  nástrojem  útvaru  interního 
auditu, který jedenkrát za kalendářní rok prověřuje plnění auditních doporučení. Výjimečně, u 
procesů nebo systémů s nejvyšším stupněm rizika, je využíván následný audit. 
Pracovníci  interního  auditu se dále podíleli  na  projektech sebehodnocení  kvality  CAF (jako 
členové  hodnotícího  týmu),  na  projektu  protibyrokratizace  úřadu  a  na  projektu  budování 
datového  skladu.  Svoje  dílčí  konzultace  poskytovali  všem  zaměstnancům  kraje  zařazeným 
do  krajského  úřadu  i  vybraným  zřizovaným  příspěvkovým  organizacím,  a  to  zejména 
v oblasti  identifikace  rizik  a  správného  nastavení  či  fungování  kontrolních  mechanismů  a 
v oblasti finančního řízení. 
V listopadu  roku  2005  jsme  svoje  zkušenosti  předali  třinácti  interním  auditorům  z Kosova, 
kteří zavítali do České republiky na stáž v rámci projektu zavádění a posílení principů PIFC 
financovaného z předvstupních zdrojů. 
Během  roku  2005  proběhla  dvě  pracovní  setkání  se  skupinou  interních  auditorů  z měst  a 
příspěvkových  organizací,  které  mají  zřízenou  funkci  interního  auditu  a  nacházejí  se 
na území  kraje  Vysočina.  Na  těchto  neformálních  setkáních  jde  především  o  výměnu 
praktických  zkušeností.  Kromě  toho  se  útvar  interního  auditu  zasloužil  o  zorganizování 
akreditovaného tzv. „základního kursu“ pro interní auditory na podzim roku 2005, který díky 
spolupráci s ČIIA, vedením úřadu i samosprávou úspěšně absolvovalo patnáct účastníků. 
Auditní  činnost  se  prioritně  zaměřila  na  ujištění  v oblasti  fungování  vnitřních  kontrolních 
mechanismů,  v některých  případech  také  na  dodržování  cílů  finanční  kontroly  v oblasti 
hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti. 
Byly provedeny tyto ujišťovací audity: Audit dlouhodobého nehmotného majetku – software. 
Cílem tohoto auditu bylo prověřit dodržování předpisů a fungování kontrolních mechanismů v 
oblasti  evidence  majetku,  ocenění  majetku,  účtování  majetku  a  v  procesech  inventarizace. 
Cílem  auditu  autoprovozu  bylo  vyhodnotit  kontrolní  mechanismy  a  shodu  s legislativou 
v procesu  schvalování  služebních  cest,  koordinace  žádanek  a  v  procesu  realizace 
služebních cest,  a také vyhodnotit  základní  ekonomické ukazatele autoprovozu.  Základním 
cílem  auditu  systému  bezhotovostních  úhrad  závazků  bylo  vyhodnotit  fungování  řídících  a 
kontrolních mechanismů v systému plateb závazků bezhotovostním způsobem (správa účtů, 

výpisy  z účtů,  příkazy  k úhradě,  inkasní  platby,  úhrada  závazků  prostřednictvím  platebních 
karet,  elektronické  bankovnictví)  a  ověřit,  zda  jsou  dodržovány  zásady  bezpečného 
používání  elektronického  bankovnictví  včetně  shody  probíhajících  procesů  s legislativou. 
Cílem auditu metodické a odborné pomoci obcím bylo zjistit rozsah poskytované odborné a 
metodické pomoci obcím odbory Krajského úřadu kraje Vysočina v přenesené působnosti a 
stupeň spokojenosti u vybraných příjemců této služby (tajemníci obcí II. a III. typu). Následný 
audit,  který  byl  vykonán  v roce  2005,  byl  zaměřen  na  ujištění  o  tom,  že  jsou  realizována 
doporučení vyplývající ze zjištění při předcházejícím auditu z roku 2004 - „Audit připravenosti 
Oddělení Sekretariátu Regionální rady Regionu soudržnosti NUTS II Jihovýchod“.  
Ke  konci  roku  2005  byl  zahájen  Audit  grantového  schématu  v rámci  opatření  1.1  SROP, 
jehož základním cílem je ověřit existenci a funkčnost řídících a kontrolních mechanismů při 
realizaci  grantových  schémat  na  podporu  malých  a  středních  podnikatelů  v ekonomicky 
slabých regionech kraje Vysočina a na podporu drobných podnikatelů v ekonomicky slabých 
regionech  kraje  Vysočina  -  opatření  1.1.  SROP  v rámci  první  a  druhé  výzvy  k předkládání 
akcí na KrÚ kraje Vysočina. . 
Konzultační audity byly zaměřeny na zpracování procesní analýzy žádostí obcí o dotace, na 
základní  analýzu  koncepčních  materiálů,  která  bude  využita  pro  provedení  systémového 
auditu.  Další  poradenskou  zakázkou  bylo  posouzení  stávajícího  přístupu  k  řízení  rizik  a 
iniciativa k zavedení systémového přístupu k řízení rizik. Dále jsme analyticky posuzovali (s 
využitím  kvantifikovatelných  měřítek)  činnost  Fondu  Vysočiny  (grantový  program  kraje 
Vysočina), zejména finanční náklady a personální náročnost.  
Porovnáním  plánovaného  počtu  auditu  s počtem  vykonaným  zjistíme  100  %  plnění  plánu, 
došlo však ke změně struktury plánu, zejména z důvodu nutnosti získat časovou kapacitu na 
provedení  operativních  auditů:  Oproti  plánu  auditu  na  rok  2005  nebyl  vykonán  audit 
zřizovatelských funkcí na odboru kultury,a to s přihlédnutím k rizikovosti tohoto procesu i ke 
složité  personální  situaci  na  tomto  odboru.  Z plánu  auditu  byl  také  vyjmut  audit 
zřizovatelských  funkcí  na  úseku  zdravotnictví  z  důvodu  plánované,  ale  neuskutečněné 
transformace  příspěvkových  organizací  na  akciové  společnosti  –  proces  transformace  byl 
pozastaven. Z časových důvodů byl na rok 2006 přesunut také audit grantového schématu 
na  odboru  školství,  mládeže  a  sportu.  K auditu  dlouhodobého  nehmotného  majetku  – 
kategorie  koncepční  materiály  byla  vykonáno  auditní  šetření,  které  identifikovalo 
nejvýznamnější  rizika  a  jehož  výsledky  se  stanou  podkladem  pro  provedení  systémového 
auditu v roce 2006. 
 
 
2.  zhodnocení výsledků veřejnosprávních kontrol vykonávaných podle § 7 odst. 
2,  8,  9  a  11  zákona  o  finanční  kontrole  včetně  zhodnocení  přiměřenosti  a 
účinnosti zavedeného systému této kontroly 

 
a)  národních prostředků (příloha č. 4) 
 
Předběžné,  průběžné  a  následné  veřejnosprávní  kontroly  byly  v roce  2005  vykonávány 
všemi  odpovědnými  zaměstnanci  dle  jejich  působností  v souladu  se  zákonem  o  finanční 
kontrole a vnitřní směrnicí k zajištění kontrolní činnosti.  
Předběžné veřejnosprávní kontroly byly pravidelně vykonávány před vynaložením veřejných 
výdajů  při  posuzování  žádostí  jednotlivých  žadatelů  o  veřejnou finanční  podporu,  tzn.  před 
poskytnutím  příspěvků  a  dotací  příspěvkovým  organizacím  zřizovaným  krajem  a  před 
poskytnutím podpor z rozpočtu kraje a fondu kraje - Fondu Vysočiny.  
Výkon  průběžných  veřejnosprávních  kontrol  byl  zaměřen  zejména  na  dodržování 
stanovených  podmínek  a  postupů  při  uskutečňování,  vypořádávání  a  vyúčtování 
schválených operací, na včasnost a přesnost zápisů o uskutečňovaných operacích.  
Předběžná  a  průběžná  veřejnosprávní  kontrola  byla  vykonávána  všemi  odpovědnými 
zaměstnanci u žadatelů a příjemců veřejné finanční podpory v rámci finančního řízení.  

Průběžné  veřejnosprávní  kontroly  na  místě  byly  prováděny  u  příspěvkových  organizací 
zřizovaných  krajem  v resortu  školství,  sociálních  věcí  a  zdravotnictví,  dopravy  a  kultury,  u 
příjemců podpor poskytnutých z rozpočtu kraje a fondu kraje. 
 
Následných  
veřejnosprávních  kontrol  bylo  u  příspěvkových  organizací  zřizovaných  krajem 
v resortech  školství,  zdravotnictví,  sociální  věci,  kultura  a  doprava  v roce  2005  provedeno 
celkem  22,  u  příjemců  podpor  poskytnutých  z rozpočtu  kraje  a  z Fondu  Vysočiny  bylo 
provedeno  celkem  71  kontrol,  u  soukromých  škol  a  základních  škol  zřizovaných  obcemi 
celkem 12 kontrol. 
U příspěvkových organizací kraje byly kontroly zaměřeny na dodržování právních předpisů, 
schválených  rozpočtů  a  pokynů  zřizovatele  a  na  ověření  údajů  o  hospodaření  s veřejnými 
prostředky, tzn. na věrné zobrazení zdrojů, stavu a pohybu veřejných prostředků a zda tyto 
údaje  odpovídají  skutečnostem  rozhodným  pro  uskutečnění  veřejných  příjmů,  výdajů  a 
nakládání s veřejnými prostředky.   
Provedenými  veřejnosprávními  kontrolami  bylo  zjištěno  nedodržení  některých  obecně 
závazných  právních  předpisů,  především  v oblastech  účetnictví  (nesprávné  postupy 
účtování,  evidence  a  inventarizace  majetku),  nakládání  s majetkem,  vnitřního  kontrolního 
systému,  odměňování,  cestovních  náhrad,  hospodaření  s fondy  a  vnitřních  norem 
kontrolovaných  osob.  Na  základě  zjištěných  nedostatků  byla  vyžadována  opatření 
k odstranění  nedostatků.  Odvody  za  zjištěná  porušení  rozpočtové  kázně  byly  rozhodnutím 
rady kraje uloženy 4 příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi. 
Následné  veřejnosprávní  kontroly  byly  zaměřeny  u  příjemců  veřejných  finančních  podpor 
poskytnutých z rozpočtu kraje a z Fondu Vysočiny na ověření dodržení podmínek poskytnutí 
podpor. 
 
Počet provedených následných veřejnosprávních kontrol vycházel z personálního obsazení 
oddělení  veřejnosprávní  kontroly  (6 zaměstnanců  vykonávajících následnou veřejnosprávní 
kontrolu). Vzhledem k velkému počtu zřizovaných příspěvkových organizací kraje (k 31. 12. 
2005  celkem  149  organizací)  a  k neustálému  nárůstu  veřejných  prostředků  poskytovaných 
z rozpočtu  kraje  je  tudíž  mnohdy  problematické  zajistit  obecně  požadovanou  periodicitu 
provádění následných kontrol.  
Oproti  roku  2004  byl  v roce  2005  následnými  veřejnosprávními  kontrolami  zkontrolován 
celkově nižší objem veřejných příjmů a veřejných výdajů. Hlavním důvodem bylo zaměření 
kontrol  více  na  správnost  a  účelovost  použití  veřejných  finančních  podpor  poskytovaných 
z rozpočtu  kraje  různým  příjemcům  (jednalo  se  v jednotlivých  případech  o  menší  objemy 
prostředků)  než  na  kontrolu  větších  objemů  veřejných  prostředků  v příspěvkových 
organizacích kraje.  
Je  možno  konstatovat,  že  v rámci  kraje  byl  v průběhu  roku  2005  dále  rozšířen  výkon 
průběžných  kontrol  u  příspěvkových  organizací  jakožto  kontrol  veřejnosprávních, 
prováděných v souladu se zákonem o finanční kontrole. V dalším období je třeba se nadále 
zaměřovat  na  správné  metodické  vedení  jednotlivých  zaměstnanců  při  výkonu 
veřejnosprávní  kontroly  na  místě,  zejména  s ohledem  na  rostoucí  objem  prostředků 
čerpaných z fondů Evropské unie. 
 
 
b)  zahraničních prostředků (příloha č. 5) 
 
Pokud  jde  o  kontrolu  prostředků  ze  strukturálních  fondů  EU,  bylo  v roce  2005  provedeno 
celkem 43 veřejnosprávních kontrol na místě v rámci grantových schémat, jejichž nositelem 
je kraj  Vysočina.  Z toho  bylo  25  kontrol  předběžných  –  ex  ante  a  18  kontrol  průběžných  – 
interim.  Kontrolami  byla  ověřována  připravenost  jednotlivých  akcí  a  splnění  podmínek  pro 
poskytnutí  podpory  u  žadatelů  a  rovněž  průběžná  fyzická  realizace  akcí  včetně  úhrad 
průběžných nákladů.  
Kraj  Vysočina  prostřednictvím  Sekretariátu  Regionální  rady  Regionu  soudržnosti  NUTS  II 
Jihovýchod  zajišťuje  veškerou  agendu  realizace  Společného  regionálního  operačního 

programu  v kraji.  Současně  se  kraj  zavázal  v podopatření  4.2.2.  SROP  ke  kofinancování 
celkových  nákladů  individuálních  projektů  ve  výši  10  %.  Na  základě  toho  byla  v roce  2005 
provedena  1  průběžná  kontrola  individuálního  projektu  realizovaného  v uvedeném 
podopatření.  
 
V roce  2005  nebyla  krajem  Vysočina  provedena  žádná  veřejnosprávní  kontrola  prostředků 
z předstrukturálních  fondů  a  žádná  veřejnosprávní  kontrola  prostředků  ze  zahraničí 
poskytnutých  na  základě  mezinárodních  smluv  nebo  poskytnutých  k plnění  úkolů  veřejné 
správy. 
 
 
3.  uvedení  hlavních  nedostatků,  které  v hodnoceném  období  zásadním 
způsobem nepříznivě  ovlivnily činnost orgánu veřejné správy včetně stručné 
charakteristiky jejich příčin 

 
Během  roku  2005  nebyly  identifikovány  takové  nedostatky,  které  by  zásadním  způsobem 
nepříznivě  ovlivnily  činnost  orgánu  veřejné  správy  s výjimkou  běžných,  provozních,  dílčích 
problémů. Tyto problémy jsou ve velké míře způsobeny velkými systémovými změnami, ke 
kterým dochází vně úřadu a na které musí úřad reagovat (časté změny legislativy, zejména 
významná  změna  v legislativě  ke  správnímu  řádu,  členství  České  republiky  v EU  a 
probíhající  příprava  na  příští  programovací  období,  zejména  pak  tvorba  regionálních 
operačních programů, změny v politickém a makroekonomickém prostředí). K řešení těchto 
problémů  postačily  běžné  operativní  postupy,  které  neovlivnily  zásadním  způsobem  plnění 
základních  cílů  a  záměrů  krajského  úřadu  jak  v oblasti  přenesené,  tak  samostatné 
působnosti. 
 
 
4.  Informace  o  finančních  kontrolách  vykonaných  podle  vyhlášených 
mezinárodních  smluv,  kterými  je  Česká  republika  vázána  a  o  jejich 
výsledcích,  které  poskytly  mezinárodním  organizacím  na  základě  jejich 
vyžádání (§ 24 odst. 5 zákona) 

 
V roce 2005 nebyly vykonány žádné finanční kontroly podle mezinárodních smluv. 
 
 
5.  Přehled a charakteristika opatření přijatých vedoucím orgánu veřejné správy  
 
Ke zkvalitnění řízení provozní a finanční činnosti přispěla v první řadě aktivita vedení úřadu 
směřující k definici vize, jako základního strategického dokumentu úřadu, a k její komunikaci 
uvnitř úřadu. Na vizi naváže v roce 2006 definice konkrétních strategických cílů úřadu, které 
v sobě zahrnují především kvalitní naplňování úkolů, k jejichž plnění je úřad zřízen (v oblasti 
přenesené  působnosti  i  v oblasti  samosprávy).  Tyto  cíle  respektují vizi  úřadu  a  budou 
postupně rozpracovány do strategických cílů jednotlivých odborů. Celý proces bude ukončen 
v roce  2006  a  bude  na  něj  navazovat  zavedení  dalších  moderních  metod  a  postupů, 
zejména procesního řízení, benchmarkingu, případně nástrojů balanced scorecard. 
 
-  úřad i v roce 2005 aplikoval systém sebehodnocení kvality pomocí aplikace modelu CAF, 
druhé kolo; 
-  v roce 2005 došlo ke zlepšování fungování vnitřních informačních systémů – intranet se 
stává  plnohodnotným  pracovním  nástrojem,  protože  umožňuje  pohodlné  a  automatické 
zajišťování  provozních  potřeb  pracovníků  (např.  žádankový  systém,  autoprovoz), 
uspokojuje všechny důležité informační potřeby  v databázích systému (evidence smluv, 
vzdělávacích  akcí,  úkolů  z porad,  usnesení  samosprávných  orgánů,  šablony,  systém 

řízení  rizik  apod.).  K rozšíření  došlo  v oblasti  evidence  poskytnuté  veřejné  podpory 
v souvislosti  s nutností  naplňovat  pravidla  pro  poskytování  veřejné  podpory  stanovená 
evropskými směrnicemi; 
-  zkušebně  bylo  využito  použití  tzv.  elektronických  aukcí,  které  vedou  k efektivnějším 
veřejným  nákupům,  použití  bude  vyhodnoceno  a  podle  výsledků  bude  tento  systém 
smluvně podchycen; 
-  v celém  úřadu  proběhlo  e-learningové  vzdělávání  ke  zvýšení  bezpečnosti  IT  systémů, 
závěrečný  zkušební  test  absolvovali  všichni  uživatelé IT, tj.  zaměstnanci  kraje zařazení 
do krajského úřadu včetně zástupců samosprávy; 
-  v oblasti  finančního  řízení  se  zvýšil  servis  pro  příkazce  operací  a  správce  rozpočtů,  na 
vyžádání je jim zasílána podrobná sestava o čerpání kapitoly, za kterou jsou odpovědni. 
Podle záměru oddělení hospodářské správy dojde v roce 2006 k přehodnocení systému 
schvalování a povolování provozních výdajů (s využitím konzultací interního auditu) tak, 
aby  nedocházelo  k příliš  byrokratickému,  případně  nadbytečnému  schvalování  výdajů 
tam,  kde  to  není  třeba  a  naopak,  aby  se  prověřilo  napříč  celým  systémem  provozních 
výdajů, zda řídící kontrola nechybí (soulad se zákonem o finanční kontrole a prováděcí 
vyhláškou); 
-  krajský úřad buduje na základě podrobné analýzy datových potřeb datový sklad. V roce 
2005  bylo  dobudováno  datové  tržiště  „Fond  Vysočiny“  a  „Statistika“.  Automaticky  jsou 
z něj  generovány  pravidelné  výstupy  předem  definovaným  osobám  s informačními 
potřebami  specifického  typu  (sestavy  do  e-mailu).  V současné  době  se  buduje  datové 
tržiště  „ekonomika  příspěvkových  organizací“,  které  usnadní  provádění  průběžné  a 
předběžné  veřejnosprávní  kontroly  a  zefektivní  zpracovávání  datových  potřeb 
samosprávy  i  úřadu.  V plánu  je  vybudování  datového  tržiště  „ekonomika  úřadu“,  které 
usnadní  provádění  analýz  i  kontrol  plnění  rozpočtu  a  přispěje k dodržování  zásady  3E. 
Zároveň  se  do  budoucna  uvažuje  i  o  navázání  tohoto  tržiště  na  systém  kontroly 
dodržování  předem  stanovených  měřítek  výkonu  a  efektivnosti  (záměrem  je  využití 
nástroje balanced scorecard). 
 
 
6.  Souhrnné zhodnocení  
 
Kraj  Vysočina  jako  orgán  veřejné  správy  vykonával  v roce  2005  svou  kontrolní  činnost 
v souladu s právními předpisy, zejména zákonem o finanční kontrole.  
Veškeré  povinnosti  stanovené  tímto  zákonem  a  prováděcí  vyhláškou  byly  promítnuty  do 
vnitřních  norem.  Orgány  kraje  a  ředitelka  krajského  úřadu  vymezily  pravomoci  a 
odpovědnosti  jednotlivých  vedoucích  a  ostatních  zaměstnanců.  Všem  odpovědným 
zaměstnancům  byly  jejich  povinnosti  určeny  v pracovních  náplních.  Finanční  kontrola  je 
nedílnou  součástí  finančního  řízení  a  průběžně  je  sledována  a  ověřována  její  funkčnost 
manažerskou a veřejnosprávní kontrolou. Interní audity poskytují dostatečnou míru ujištění o 
fungování a účinnosti vnitřních kontrolních mechanismů.  
 
Kraji  byly  předloženy  zprávy  o  výsledcích  finančních  kontrol  za  rok  2005  všemi  149 
příspěvkovými  organizacemi  zřízenými  krajem  k 31.  12.  2005,  a to  prostřednictvím  Modulu 
ročních zpráv. 
 
Povinnost předložit každoročně zprávu o výsledcích finančních kontrol je zákonem o finanční 
kontrole stanovena také obcím jako orgánům veřejné správy. V kraji Vysočina bylo k 31. 12. 
2005  celkem  704  obcí,  z tohoto  počtu  předložilo  zprávu  576  obcí,  tj.  82%.  V meziročním 
srovnání  se  počet  obcí,  které  zaslaly  zprávu  o  výsledcích  finančních  kontrol,  zvýšil  o  8%. 
Z předložených  zpráv  bylo  pouze  21  zpráv  podáno  elektronicky  prostřednictvím  Modulu 
ročních  zpráv,  což  při  zadávání  jednotlivých  zpráv  obcí  do  Modulu  „ručně  –  jednotlivě“ 
přineslo vysokou administrativní náročnost.   

 
 Ve  snaze  zlepšit  úroveň  zasílaných  zpráv  o  výsledcích  finančních  kontrol  byl  vypracován      
a zveřejněn na internetových stránkách Kraje Vysočina „Návod ke zpracování zpráv obcí o 
výsledcích finančních kontrol“.  Přesto je nutno konstatovat,  že v  některých případech obce 
opět  vykázaly  jako  objem  zkontrolovaných  prostředků  veřejnosprávními  kontrolami  výši 
příjmů  a  výdajů  samotné  obce,  zasílány  byly  zápisy  z jednání  finančního  a  kontrolního 
výboru,  přílohy  neplatné  vyhlášky  č.  64/2002  Sb.  či  roční  zprávy  o  výsledku  přezkoumání 
hospodaření obce.  
 
 
 
 
Zpracovali: 
 
Ing. Eva Janoušková 
vedoucí odboru interního auditu 
 
Ing. Michal Ňachaj 
vedoucí odboru kontroly 
 
Ing. Iva Ďásková 
vedoucí oddělení veřejnosprávní kontroly  
odbor kontroly 
 
 
 
V Jihlavě dne 3. 3. 2006 
 
 
 
 
Schválila: 
JUDr. Simeona Zikmundová 
ředitelka Krajského úřadu kraje Vysočina