Kraj Vysočina
Příloha č. 1a k vyhlášce č. 416/2004 Sb.
Zpráva o výsledcích finančních kontrol za rok 2005
I.
Souhrnné zhodnocení výsledků finančních kontrol zajišťovaných
orgánem veřejné správy a přiměřenosti a účinnosti zavedeného systému
finanční kontroly zahrnuje:
1. zhodnocení výsledků řídící kontroly podle § 26 a 27 zákona o finanční
kontrole (příloha č. 2), výsledků interního auditu podle § 28 a 29 zákona o
finanční kontrole (příloha č. 3) a přiměřenosti a účinnosti vnitřního kontrolního
systému ve smyslu § 25 zákona o finanční kontrole
a) vytváření podmínek pro příznivé kontrolní prostředí v orgánu veřejné správy
Kontrolní prostředí příznivě ovlivňují formalizované postupy ke kontrole (vnitřní směrnice o
provádění a zajišťování kontrolní činnosti a pracovní náplně), působnost k finanční kontrole
vymezená všem zaměstnancům v organizačním řádu i organizační struktura úřadu.
Informovanost všech zaměstnanců byla zvýšena zorganizováním dvou konkrétních
celoúřadových vzdělávacích akcí s tématy: „Nedostatky zjištěné při kontrole“ a „Procesně
právní úprava kontroly“. Příbuzná témata vzdělávacích akcí „Korupce ve veřejné správě“ i
další na téma účetnictví, veřejné zakázky a rozpočtová skladba přispěly ke zvýšení
povědomí o fungování finančního řízení v rámci kontrolního prostředí.
Co se týče organizační struktury, pak nejdůležitější články z hlediska této problematiky
představují odbor kontroly a odbor interního auditu. Odbor kontroly ve své působnosti
zajišťuje především nezávislou následnou veřejnosprávní kontrolu a kontrolu v rámci sdílené
správy finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie, v rámci samostatného oddělení také
vnitřní kontrolu, která posiluje manažerskou kontrolu na nejvyšším stupni řízení se základním
zaměřením na kontroly souladu s vnější a vnitřní legislativou. Odbor interního auditu jako
nezávislý organizační útvar ve své působnosti zabezpečuje provádění interních auditů
včetně konzultačních služeb. V rámci odboru je ještě zřízeno samostatné analytické
oddělení, které je budováno s cílem zajišťovat controlingové procesy a přispívat tak k plnění
cílů finanční kontroly - naplňování zásady 3 E a hodnocení předem stanovených kritérií.
Celkové kontrolní prostředí je také pozitivně ovlivňováno novými opatřeními na úrovni
nejvyššího vedení orgánu veřejné správy, která přes definici vize v roce 2005 vedou ke
stanovování strategických cílů úřadů a jednotlivých odborů úřadu.
b) fungování systému určování závažnosti rizik spojených se zajišťováním
stanovených úkolů a schválených cílů orgánu veřejné správy včetně rizik
spojených s vlivem vnějšího prostředí na činnost tohoto orgánu
Odbor interního auditu v roce 2005 inicioval zavedení propracovaného systému řízení rizik.
K tomu zpracoval metodickou pomůcku, vyškolil všechny vedoucí odboru a všem poskytl
odbornou metodickou pomoc. Jednotliví vedoucí odborů se svými podřízenými, vedoucími
oddělení identifikovali, ohodnotili stupněm významnosti a pravděpodobností dopadu celkem
166 rizik. Zavedli je do elektronické databáze a navrhli k nim příslušná opatření k jejich
řešení. Výstupem ze systému je katalog rizik a mapa rizik. Tyto dokumenty slouží jako
východisko při identifikaci rizik během provádění jednotlivých interních auditů, jako podklad
pro sestavování ročních a střednědobých plánů interního auditu a jsou také přirozenou
součástí manažerské práce. Zároveň byla ustavena funkce koordinátora řízení rizik, jemuž
byla předána k dalšímu řešení rizika, u nichž byla určena kompetence k jejich řešení vedení
úřadu.
Ve sdílené správě prostředků z Evropské unie jsou metodiky k řízení rizik zpracovány jako
nedílná součást příslušných vnitřních postupů (manuálů). V případě, že byl nebo bude
příjemcem těchto prostředků kraj, je postup k řízení rizik součástí směrnice pro administraci
a implementaci programů (grantových schémat) a je prioritně zaměřen na řízení rizik při
výběru 5 % vzorků operací. Procesní řízení rizik na úrovni jednotlivých grantových schémat
je díky decentralizované organizaci těchto procesů v kompetenci liniových vedoucích a je
součástí výše popsaného systému řízení rizik úřadu jako takového.
c) organizace odpovědností příslušných vedoucích a ostatních zaměstnanců
orgánu veřejné správy, spojená především s jejich jednoznačným vymezením
zejména v případech delegování odpovědnosti a zřetelným oddělením funkcí
mezi zaměstnanci, kteří se podílejí na přípravě a přímém uskutečňování
operací a zachycování dopadu těchto operací v příslušných evidencích pro
účely finančního výkaznictví
Odpovědnost vedoucích zaměstnanců a ostatních zaměstnanců orgánu veřejné správy za
uskutečňování veřejných výdajů a příjmů je jednoznačně vymezena systémem adresných
pověření. Pravomoci a odpovědnosti zaměstnanců, kteří se podílejí na přípravě a přímém
uskutečňování operací, jsou odděleny od pravomocí a odpovědností zaměstnanců, kteří se
podílejí na zachycování dopadu těchto operací v příslušných evidencích, a to prostřednictvím
pověření k výkonu funkce na pozici příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní
v souladu s § 26 a násl. zákona č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve znění pozdějších
předpisů. Pro provozní výdaje funguje uvnitř úřadu elektronický žádankový a objednávkový
systém, který poskytuje auditní stopu pro schvalovací postupy a zároveň neumožňuje
uskutečnit určitý typ výdaje bez schválení příslušného příkazce. V rámci používaného IT
systému pro účetnictví a rozpočet (GINIS) je používána i nadstavba tohoto systému, která
sleduje plnění rozpočtu ve větším stupni podrobnosti, tj. nikoli pouze podle druhu výdaje
(rozpočtová položka) nebo podle odpovědnostního místa (ORJ), ale ještě podle dalších,
příslušnými vedoucími nadefinovaných analytických hledisek. Během roku 2005 byl účetní
systém ještě rozšířen o softwarovou podporu administrace jednotlivých projektů, na jejichž
realizaci jsou čerpány prostředky ze státního rozpočtu a rozpočtu EU (modul ADA), což
umožňuje efektivněji a transparentněji splnit požadavky na oddělenou účetní evidenci těchto
programů a poskytuje auditní stopu pro sledování odděleného schvalování a uskutečňování
operací.
d) zajištění informačních funkcí v rámci systému finanční kontroly zavedeného
v orgánu veřejné správy, které souvisejí s rizikem jejich selhání při
poskytování včasných a spolehlivých informací o finančním řízení
Vnitřní kontrolní systém krajského úřadu díky zabudovaným kontrolním mechanismům
vyhledává nesprávné nebo nespolehlivé informace (zejména prostřednictvím běžných
kontrolních mechanismů, jako je odsouhlasení, prověrka početní správnosti záznamů,
kontrola počítačových aplikací a prostředí, sestavování kontrolních soupisek, schvalování a
kontrola dokumentace, porovnání s vnějšími zdroji informací, porovnání výsledků inventury
majetku a závazků s účetními zápisy a porovnání skutečnosti s rozpočtem apod.). Fungování
těchto kontrolních mechanismů je předmětem interních auditů – žádný z auditů neodhalil
závažné případy předkládání chybných informací nebo zatajování informací.
Správnost postupů nakládání s veřejnými prostředky ověřily bez závad v roce 2005 kromě
interních auditů také četné vnější kontroly (včetně přezkoumání hospodaření kraje
provedeného Ministerstvem financí a kontroly NKÚ, jejímž předmětem byly státní dotace
poskytnuté na oddlužení nemocnic).
e) zajištění průběžného sledování a prověřování systému finanční kontroly
zavedeného v orgánu veřejné správy včetně hodnocení
Služba interního auditu průběžně prověřuje, sleduje a vyhodnocuje systémy finanční kontroly
zavedené v auditovaných procesech nebo systémech, vždy s důrazem na funkčnost řídící
finanční kontroly formalizované prostřednictvím funkcí příkazce operace, správce rozpočtu a
hlavní účetní. Předmětem interních auditů je ale také řídící kontrola, jako přirozená součást
systémů finančního řízení, která je nedílnou součástí pracovních postupů vedoucích
zaměstnanců. Provedené interní audity v této oblasti neidentifikovaly žádná závažná zjištění,
ale obecně potvrdily, že existují určitá rizika v uvědomování si této manažerské
odpovědnosti, a to zejména na úrovni středního a nejnižšího managementu. Za účinnou
podporu zvyšování manažerské odpovědnosti lze považovat důsledné prosazování této
odpovědnosti z pozice nejvyššího vedení, za podporu lze považovat i systém vzdělávání
úřadu a zaměření vzdělávacích akcí na nejrizikovější procesy, tj. oblast zadávání veřejných
zakázek, procesy nového správního řádu, problematiku podvodů a nesrovnalostí atd.
f) dosahovaných výsledků při zajišťování činnosti a schválených cílů tohoto
orgánu včetně realizace doporučení jednotlivých typů interního auditu
Činnost interního auditu byla v roce 2005 významným způsobem ovlivněna účastí v projektu
Phare 2003 „Posílení vnitřních kontrolních mechanismů na regionální úrovni“, vyvrcholila
provedením cvičného auditu v oblasti dlouhodobého nehmotného majetku.
Během roku 2005 byly v souladu s plánem a v souladu se zadáním operativních auditů
provedeno celkem 9 auditů, z toho 4 audity měly charakter konzultačních auditů. Ani
v jednom z provedených auditů se nestalo, že by doporučení předaná vedoucímu orgánu
veřejné správy nebyla vzata v úvahu. Sledování plnění auditních doporučení je zajištěno
jednak systémem úkolů z porad vedení a dále samostatným nástrojem útvaru interního
auditu, který jedenkrát za kalendářní rok prověřuje plnění auditních doporučení. Výjimečně, u
procesů nebo systémů s nejvyšším stupněm rizika, je využíván následný audit.
Pracovníci interního auditu se dále podíleli na projektech sebehodnocení kvality CAF (jako
členové hodnotícího týmu), na projektu protibyrokratizace úřadu a na projektu budování
datového skladu. Svoje dílčí konzultace poskytovali všem zaměstnancům kraje zařazeným
do krajského úřadu i vybraným zřizovaným příspěvkovým organizacím, a to zejména
v oblasti identifikace rizik a správného nastavení či fungování kontrolních mechanismů a
v oblasti finančního řízení.
V listopadu roku 2005 jsme svoje zkušenosti předali třinácti interním auditorům z Kosova,
kteří zavítali do České republiky na stáž v rámci projektu zavádění a posílení principů PIFC
financovaného z předvstupních zdrojů.
Během roku 2005 proběhla dvě pracovní setkání se skupinou interních auditorů z měst a
příspěvkových organizací, které mají zřízenou funkci interního auditu a nacházejí se
na území kraje Vysočina. Na těchto neformálních setkáních jde především o výměnu
praktických zkušeností. Kromě toho se útvar interního auditu zasloužil o zorganizování
akreditovaného tzv. „základního kursu“ pro interní auditory na podzim roku 2005, který díky
spolupráci s ČIIA, vedením úřadu i samosprávou úspěšně absolvovalo patnáct účastníků.
Auditní činnost se prioritně zaměřila na ujištění v oblasti fungování vnitřních kontrolních
mechanismů, v některých případech také na dodržování cílů finanční kontroly v oblasti
hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti.
Byly provedeny tyto ujišťovací audity: Audit dlouhodobého nehmotného majetku – software.
Cílem
tohoto auditu bylo prověřit dodržování předpisů a fungování kontrolních mechanismů v
oblasti evidence majetku, ocenění majetku, účtování majetku a v procesech inventarizace.
Cílem auditu autoprovozu bylo vyhodnotit kontrolní mechanismy a shodu s legislativou
v procesu schvalování služebních cest, koordinace žádanek a v procesu realizace
služebních cest, a také vyhodnotit základní ekonomické ukazatele autoprovozu. Základním
cílem auditu systému bezhotovostních úhrad závazků bylo vyhodnotit fungování řídících a
kontrolních mechanismů v systému plateb závazků bezhotovostním způsobem (správa účtů,
výpisy z účtů, příkazy k úhradě, inkasní platby, úhrada závazků prostřednictvím platebních
karet, elektronické bankovnictví) a ověřit, zda jsou dodržovány zásady bezpečného
používání elektronického bankovnictví včetně shody probíhajících procesů s legislativou.
Cílem auditu metodické a odborné pomoci obcím bylo zjistit rozsah poskytované odborné a
metodické pomoci obcím odbory Krajského úřadu kraje Vysočina v přenesené působnosti a
stupeň spokojenosti u vybraných příjemců této služby (tajemníci obcí II. a III. typu). Následný
audit, který byl vykonán v roce 2005, byl zaměřen na ujištění o tom, že jsou realizována
doporučení vyplývající ze zjištění při předcházejícím auditu z roku 2004 - „Audit připravenosti
Oddělení Sekretariátu Regionální rady Regionu soudržnosti NUTS II Jihovýchod“.
Ke konci roku 2005 byl zahájen Audit grantového schématu v rámci opatření 1.1 SROP,
jehož základním cílem je ověřit existenci a funkčnost řídících a kontrolních mechanismů při
realizaci grantových schémat na podporu malých a středních podnikatelů v ekonomicky
slabých regionech kraje Vysočina a na podporu drobných podnikatelů v ekonomicky slabých
regionech kraje Vysočina - opatření 1.1. SROP v rámci první a druhé výzvy k předkládání
akcí na KrÚ kraje Vysočina. .
Konzultační audity byly zaměřeny na zpracování procesní analýzy žádostí obcí o dotace, na
základní analýzu koncepčních materiálů, která bude využita pro provedení systémového
auditu. Další poradenskou zakázkou bylo posouzení stávajícího přístupu k řízení rizik a
iniciativa k zavedení systémového přístupu k řízení rizik. Dále jsme analyticky posuzovali (s
využitím kvantifikovatelných měřítek) činnost Fondu Vysočiny (grantový program kraje
Vysočina), zejména finanční náklady a personální náročnost.
Porovnáním plánovaného počtu auditu s počtem vykonaným zjistíme 100 % plnění plánu,
došlo však ke změně struktury plánu, zejména z důvodu nutnosti získat časovou kapacitu na
provedení operativních auditů: Oproti plánu auditu na rok 2005 nebyl vykonán audit
zřizovatelských funkcí na odboru kultury,a to s přihlédnutím k rizikovosti tohoto procesu i ke
složité personální situaci na tomto odboru. Z plánu auditu byl také vyjmut audit
zřizovatelských funkcí na úseku zdravotnictví z důvodu plánované, ale neuskutečněné
transformace příspěvkových organizací na akciové společnosti – proces transformace byl
pozastaven. Z časových důvodů byl na rok 2006 přesunut také audit grantového schématu
na odboru školství, mládeže a sportu. K auditu dlouhodobého nehmotného majetku –
kategorie koncepční materiály byla vykonáno auditní šetření, které identifikovalo
nejvýznamnější rizika a jehož výsledky se stanou podkladem pro provedení systémového
auditu v roce 2006.
2. zhodnocení výsledků veřejnosprávních kontrol vykonávaných podle § 7 odst.
2, 8, 9 a 11 zákona o finanční kontrole včetně zhodnocení přiměřenosti a
účinnosti zavedeného systému této kontroly
a) národních prostředků (příloha č. 4)
Předběžné, průběžné a následné veřejnosprávní kontroly byly v roce 2005 vykonávány
všemi odpovědnými zaměstnanci dle jejich působností v souladu se zákonem o finanční
kontrole a vnitřní směrnicí k zajištění kontrolní činnosti.
Předběžné veřejnosprávní kontroly byly pravidelně vykonávány před vynaložením veřejných
výdajů při posuzování žádostí jednotlivých žadatelů o veřejnou finanční podporu, tzn. před
poskytnutím příspěvků a dotací příspěvkovým organizacím zřizovaným krajem a před
poskytnutím podpor z rozpočtu kraje a fondu kraje - Fondu Vysočiny.
Výkon
průběžných veřejnosprávních kontrol byl zaměřen zejména na dodržování
stanovených podmínek a postupů při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování
schválených operací, na včasnost a přesnost zápisů o uskutečňovaných operacích.
Předběžná a průběžná veřejnosprávní kontrola byla vykonávána všemi odpovědnými
zaměstnanci u žadatelů a příjemců veřejné finanční podpory v rámci finančního řízení.
Průběžné veřejnosprávní kontroly
na místě byly prováděny u příspěvkových organizací
zřizovaných krajem v resortu školství, sociálních věcí a zdravotnictví, dopravy a kultury, u
příjemců podpor poskytnutých z rozpočtu kraje a fondu kraje.
Následných veřejnosprávních kontrol bylo u příspěvkových organizací zřizovaných krajem
v resortech školství, zdravotnictví, sociální věci, kultura a doprava v roce 2005 provedeno
celkem 22, u příjemců podpor poskytnutých z rozpočtu kraje a z Fondu Vysočiny bylo
provedeno celkem 71 kontrol, u soukromých škol a základních škol zřizovaných obcemi
celkem 12 kontrol.
U příspěvkových organizací kraje byly kontroly zaměřeny na dodržování právních předpisů,
schválených rozpočtů a pokynů zřizovatele a na ověření údajů o hospodaření s veřejnými
prostředky, tzn. na věrné zobrazení zdrojů, stavu a pohybu veřejných prostředků a zda tyto
údaje odpovídají skutečnostem rozhodným pro uskutečnění veřejných příjmů, výdajů a
nakládání s veřejnými prostředky.
Provedenými veřejnosprávními kontrolami bylo zjištěno nedodržení některých obecně
závazných právních předpisů, především v oblastech účetnictví (nesprávné postupy
účtování, evidence a inventarizace majetku), nakládání s majetkem, vnitřního kontrolního
systému, odměňování, cestovních náhrad, hospodaření s fondy a vnitřních norem
kontrolovaných osob. Na základě zjištěných nedostatků byla vyžadována opatření
k odstranění nedostatků. Odvody za zjištěná porušení rozpočtové kázně byly rozhodnutím
rady kraje uloženy 4 příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi.
Následné veřejnosprávní kontroly byly zaměřeny u příjemců veřejných finančních podpor
poskytnutých z rozpočtu kraje a z Fondu Vysočiny na ověření dodržení podmínek poskytnutí
podpor.
Počet provedených následných veřejnosprávních kontrol vycházel z personálního obsazení
oddělení veřejnosprávní kontroly (6 zaměstnanců vykonávajících následnou veřejnosprávní
kontrolu). Vzhledem k velkému počtu zřizovaných příspěvkových organizací kraje (k 31. 12.
2005 celkem 149 organizací) a k neustálému nárůstu veřejných prostředků poskytovaných
z rozpočtu kraje je tudíž mnohdy problematické zajistit obecně požadovanou periodicitu
provádění následných kontrol.
Oproti roku 2004 byl v roce 2005 následnými veřejnosprávními kontrolami zkontrolován
celkově nižší objem veřejných příjmů a veřejných výdajů. Hlavním důvodem bylo zaměření
kontrol více na správnost a účelovost použití veřejných finančních podpor poskytovaných
z rozpočtu kraje různým příjemcům (jednalo se v jednotlivých případech o menší objemy
prostředků) než na kontrolu větších objemů veřejných prostředků v příspěvkových
organizacích kraje.
Je možno konstatovat, že v rámci kraje byl v průběhu roku 2005 dále rozšířen výkon
průběžných kontrol u příspěvkových organizací jakožto kontrol veřejnosprávních,
prováděných v souladu se zákonem o finanční kontrole. V dalším období je třeba se nadále
zaměřovat na správné metodické vedení jednotlivých zaměstnanců při výkonu
veřejnosprávní kontroly na místě, zejména s ohledem na rostoucí objem prostředků
čerpaných z fondů Evropské unie.
b) zahraničních prostředků (příloha č. 5)
Pokud jde o kontrolu prostředků ze strukturálních fondů EU, bylo v roce 2005 provedeno
celkem 43 veřejnosprávních kontrol na místě v rámci grantových schémat, jejichž nositelem
je kraj Vysočina. Z toho bylo 25 kontrol předběžných – ex ante a 18 kontrol průběžných –
interim. Kontrolami byla ověřována připravenost jednotlivých akcí a splnění podmínek pro
poskytnutí podpory u žadatelů a rovněž průběžná fyzická realizace akcí včetně úhrad
průběžných nákladů.
Kraj Vysočina prostřednictvím Sekretariátu Regionální rady Regionu soudržnosti NUTS II
Jihovýchod zajišťuje veškerou agendu realizace Společného regionálního operačního
programu v kraji. Současně se kraj zavázal v podopatření 4.2.2. SROP ke kofinancování
celkových nákladů individuálních projektů ve výši 10 %. Na základě toho byla v roce 2005
provedena 1 průběžná kontrola individuálního projektu realizovaného v uvedeném
podopatření.
V roce 2005 nebyla krajem Vysočina provedena žádná veřejnosprávní kontrola prostředků
z předstrukturálních fondů a žádná veřejnosprávní kontrola prostředků ze zahraničí
poskytnutých na základě mezinárodních smluv nebo poskytnutých k plnění úkolů veřejné
správy.
3. uvedení hlavních nedostatků, které v hodnoceném období zásadním
způsobem nepříznivě ovlivnily činnost orgánu veřejné správy včetně stručné
charakteristiky jejich příčin
Během roku 2005 nebyly identifikovány takové nedostatky, které by zásadním způsobem
nepříznivě ovlivnily činnost orgánu veřejné správy s výjimkou běžných, provozních, dílčích
problémů. Tyto problémy jsou ve velké míře způsobeny velkými systémovými změnami, ke
kterým dochází vně úřadu a na které musí úřad reagovat (časté změny legislativy, zejména
významná změna v legislativě ke správnímu řádu, členství České republiky v EU a
probíhající příprava na příští programovací období, zejména pak tvorba regionálních
operačních programů, změny v politickém a makroekonomickém prostředí). K řešení těchto
problémů postačily běžné operativní postupy, které neovlivnily zásadním způsobem plnění
základních cílů a záměrů krajského úřadu jak v oblasti přenesené, tak samostatné
působnosti.
4. Informace o finančních kontrolách vykonaných podle vyhlášených
mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a o jejich
výsledcích, které poskytly mezinárodním organizacím na základě jejich
vyžádání (§ 24 odst. 5 zákona)
V roce 2005 nebyly vykonány žádné finanční kontroly podle mezinárodních smluv.
5. Přehled a charakteristika opatření přijatých vedoucím orgánu veřejné správy
Ke zkvalitnění řízení provozní a finanční činnosti přispěla v první řadě aktivita vedení úřadu
směřující k definici vize, jako základního strategického dokumentu úřadu, a k její komunikaci
uvnitř úřadu. Na vizi naváže v roce 2006 definice konkrétních strategických cílů úřadu, které
v sobě zahrnují především kvalitní naplňování úkolů, k jejichž plnění je úřad zřízen (v oblasti
přenesené působnosti i v oblasti samosprávy). Tyto cíle respektují vizi úřadu a budou
postupně rozpracovány do strategických cílů jednotlivých odborů. Celý proces bude ukončen
v roce 2006 a bude na něj navazovat zavedení dalších moderních metod a postupů,
zejména procesního řízení, benchmarkingu, případně nástrojů balanced scorecard.
- úřad i v roce 2005 aplikoval systém sebehodnocení kvality pomocí aplikace modelu CAF,
druhé kolo;
- v roce 2005 došlo ke zlepšování fungování vnitřních informačních systémů – intranet se
stává plnohodnotným pracovním nástrojem, protože umožňuje pohodlné a automatické
zajišťování provozních potřeb pracovníků (např. žádankový systém, autoprovoz),
uspokojuje všechny důležité informační potřeby v databázích systému (evidence smluv,
vzdělávacích akcí, úkolů z porad, usnesení samosprávných orgánů, šablony, systém
řízení rizik apod.). K rozšíření došlo v oblasti evidence poskytnuté veřejné podpory
v souvislosti s nutností naplňovat pravidla pro poskytování veřejné podpory stanovená
evropskými směrnicemi;
- zkušebně bylo využito použití tzv. elektronických aukcí, které vedou k efektivnějším
veřejným nákupům, použití bude vyhodnoceno a podle výsledků bude tento systém
smluvně podchycen;
- v celém úřadu proběhlo e-learningové vzdělávání ke zvýšení bezpečnosti IT systémů,
závěrečný zkušební test absolvovali všichni uživatelé IT, tj. zaměstnanci kraje zařazení
do krajského úřadu včetně zástupců samosprávy;
- v oblasti finančního řízení se zvýšil servis pro příkazce operací a správce rozpočtů, na
vyžádání je jim zasílána podrobná sestava o čerpání kapitoly, za kterou jsou odpovědni.
Podle záměru oddělení hospodářské správy dojde v roce 2006 k přehodnocení systému
schvalování a povolování provozních výdajů (s využitím konzultací interního auditu) tak,
aby nedocházelo k příliš byrokratickému, případně nadbytečnému schvalování výdajů
tam, kde to není třeba a naopak, aby se prověřilo napříč celým systémem provozních
výdajů, zda řídící kontrola nechybí (soulad se zákonem o finanční kontrole a prováděcí
vyhláškou);
- krajský úřad buduje na základě podrobné analýzy datových potřeb datový sklad. V roce
2005 bylo dobudováno datové tržiště „Fond Vysočiny“ a „Statistika“. Automaticky jsou
z něj generovány pravidelné výstupy předem definovaným osobám s informačními
potřebami specifického typu (sestavy do e-mailu). V současné době se buduje datové
tržiště „ekonomika příspěvkových organizací“, které usnadní provádění průběžné a
předběžné veřejnosprávní kontroly a zefektivní zpracovávání datových potřeb
samosprávy i úřadu. V plánu je vybudování datového tržiště „ekonomika úřadu“, které
usnadní provádění analýz i kontrol plnění rozpočtu a přispěje k dodržování zásady 3E.
Zároveň se do budoucna uvažuje i o navázání tohoto tržiště na systém kontroly
dodržování předem stanovených měřítek výkonu a efektivnosti (záměrem je využití
nástroje balanced scorecard).
6. Souhrnné zhodnocení
Kraj Vysočina jako orgán veřejné správy vykonával v roce 2005 svou kontrolní činnost
v souladu s právními předpisy, zejména zákonem o finanční kontrole.
Veškeré povinnosti stanovené tímto zákonem a prováděcí vyhláškou byly promítnuty do
vnitřních norem. Orgány kraje a ředitelka krajského úřadu vymezily pravomoci a
odpovědnosti jednotlivých vedoucích a ostatních zaměstnanců. Všem odpovědným
zaměstnancům byly jejich povinnosti určeny v pracovních náplních. Finanční kontrola je
nedílnou součástí finančního řízení a průběžně je sledována a ověřována její funkčnost
manažerskou a veřejnosprávní kontrolou. Interní audity poskytují dostatečnou míru ujištění o
fungování a účinnosti vnitřních kontrolních mechanismů.
Kraji byly předloženy zprávy o výsledcích finančních kontrol za rok 2005 všemi 149
příspěvkovými organizacemi zřízenými krajem k 31. 12. 2005, a to prostřednictvím Modulu
ročních zpráv.
Povinnost předložit každoročně zprávu o výsledcích finančních kontrol je zákonem o finanční
kontrole stanovena také obcím jako orgánům veřejné správy. V kraji Vysočina bylo k 31. 12.
2005 celkem 704 obcí, z tohoto počtu předložilo zprávu 576 obcí, tj. 82%. V meziročním
srovnání se počet obcí, které zaslaly zprávu o výsledcích finančních kontrol, zvýšil o 8%.
Z předložených zpráv bylo pouze 21 zpráv podáno elektronicky prostřednictvím Modulu
ročních zpráv, což při zadávání jednotlivých zpráv obcí do Modulu „ručně – jednotlivě“
přineslo vysokou administrativní náročnost.
Ve snaze zlepšit úroveň zasílaných zpráv o výsledcích finančních kontrol byl vypracován
a zveřejněn na internetových stránkách Kraje Vysočina „Návod ke zpracování zpráv obcí o
výsledcích finančních kontrol“. Přesto je nutno konstatovat, že v některých případech obce
opět vykázaly jako objem zkontrolovaných prostředků veřejnosprávními kontrolami výši
příjmů a výdajů samotné obce, zasílány byly zápisy z jednání finančního a kontrolního
výboru, přílohy neplatné vyhlášky č. 64/2002 Sb. či roční zprávy o výsledku přezkoumání
hospodaření obce.
Zpracovali:
Ing. Eva Janoušková
vedoucí odboru interního auditu
Ing. Michal Ňachaj
vedoucí odboru kontroly
Ing. Iva Ďásková
vedoucí oddělení veřejnosprávní kontroly
odbor kontroly
V Jihlavě dne 3. 3. 2006
Schválila:
JUDr. Simeona Zikmundová
ředitelka Krajského úřadu kraje Vysočina