Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Zprávy o výsledcích finančních kontrol'.

Kraj Vysočina   
 
 
Příloha č. 1a k vyhlášce č. 416/2004 Sb. 
 
 
Zpráva o výsledcích finančních kontrol za rok 2004 
 
I. 
Souhrnné  zhodnocení  výsledků  finančních  kontrol  zajišťovaných  orgánem 
veřejné správy a přiměřenosti a účinnosti zavedeného systému finanční kontroly 
zahrnuje: 
1.  zhodnocení  výsledků  řídící  kontroly  podle  §  26  a  27  zákona  o  finanční 
kontrole  (příloha  č.  2),  výsledků  interního  auditu  podle  §  28  a  29  zákona  o 
finanční kontrole (příloha č. 3) a přiměřenosti a účinnosti vnitřního kontrolního 
systému ve smyslu § 25 zákona o finanční kontrole 
 
a)  vytváření podmínek pro příznivé kontrolní prostředí v orgánu veřejné správy  
Kontrolní  prostředí  krajského  úřadu  je  zarámováno  vnitřní  směrnicí 
k provádění  kontrolní  činnosti,  ustanoveními  v organizačním  řádu,  která 
vymezují  všem  útvarům  a  vedoucím  zaměstnancům  působnost  k výkonu 
finanční  kontroly  a  podrobnými  pracovními  náplněmi.  Na  pracovních 
seminářích  a  metodických  schůzkách  uvnitř  úřadu  jsou  odpovědní 
zaměstnanci  informováni  o  změnách  v kontrolním  prostředí,  vyvolaných 
změnou  vnějších  podmínek  (legislativních  nebo  v souvislosti  s procesy 
implementace procesů souvisejících s čerpáním prostředků z fondů Evropské 
unie).  Kontrola  je  nedílnou  součástí  řídící  práce  na  středním  stupni 
managementu,  na  nejvyšší  úrovni  řízení  jsou  kontrolní  procesy  posíleny 
fungování  oddělením  vnitřní  kontroly.  Ujištění  pro  vedení  o  fungování 
kontrolních i řídících mechanismů poskytuje pro top management interní audit. 
 
b)  fungování  systému  určování  závažnosti  rizik  spojených  se  zajišťováním 
stanovených  úkolů  a  schválených  cílů  orgánu  veřejné  správy  včetně  rizik 
spojených s vlivem vnějšího prostředí na činnost tohoto orgánu 
V průběhu  kalendářního  roku  2004  se  uskutečnil  pro  všechny  vedoucí 
zaměstnance seminář k řízení rizik, který zajišťovali zaměstnanci renomované 
mezinárodní  konzultantské  společnosti.  Tento  seminář  nastartoval  proces 
systémového  řízení  rizik  na  úřadě.  Proces  zahrnuje  analýzu,  identifikaci  a 
hodnocení  rizik  prostřednictvím  IT  nástroje,  umístěného  na  intranetu. 
Následně zahrnuje zpracování katalogu rizik a mapy rizik. V současné době je 
celý  systém  ve  zkušebním  provozu,  s jeho  komplexním  reálným  využitím  se 
počítá  v prvním  čtvrtletí  roku  2005.  Co  se  týče  zahraniční  pomoci,  jsou 
systémy  řízení  rizik  zabudovány  v systémech  řízení  těchto  výdajů  jako  jejich 
nedílná  součást,  ve  většině  případů  jsou  tyto  specifické  systémy  řízení  rizik 
součástí  vnitřních  předpisů  (manuálů),  které  upravují  čerpání  prostředků 
z fondů v rámci Společného regionálního operačního programu. Tam, kde kraj 
vystupuje  jako  příjemce  (nositel  grantových  schémat),  je  kvalitní  řízení  rizik 
předpokladem  k potlačení  nehospodárného,  neefektivního  a  neúčelného 
využívání  těchto  zdrojů,  proto  je  mu  věnována  ze  strany  příslušných 
projektových manažerů náležitá pozornost. 
 
c)  organizace  odpovědností  příslušných  vedoucích  a  ostatních  zaměstnanců 
orgánu veřejné správy, spojená především s jejich jednoznačným vymezením 

zejména v případech delegování odpovědnosti a zřetelným oddělením funkcí 
mezi  zaměstnanci,  kteří  se  podílejí  na  přípravě  a  přímém  uskutečňování 
operací  a  zachycování  dopadu  těchto  operací  v příslušných  evidencích  pro 
účely finančního výkaznictví 
      Odpovědnost  vedoucích  zaměstnanců  a  ostatních  zaměstnanců  orgánu 
veřejné  správy  za  uskutečňování  veřejných  výdajů  a  příjmů  je  jednoznačně 
vymezena  systémem  adresných  pověření.  Pravomoci  a  odpovědnosti 
zaměstnanců,  kteří  se  podílejí  na  přípravě  a  přímém  uskutečňování  operací, 
jsou odděleny od pravomocí a odpovědností zaměstnanců, kteří se podílejí na 
zachycování  dopadu  těchto  operací  v příslušných  evidencích,  a  to 
prostřednictvím pověření k výkonu funkce na pozici příkazce operace, správce 
rozpočtu a hlavní účetní v souladu s § 26 a násl. zákona č. 320/2001 Sb. ve 
znění  pozdějších  předpisů.  Pro  provozní  výdaje  funguje  uvnitř  úřadu 
elektronický žádankový a objednávkový systém, který poskytuje auditní stopu 
pro  schvalovací  postupy  a  zároveň  neumožňuje  uskutečnit  určitý  typ  výdaje 
bez  schválení  příslušného  příkazce.  Systém  umožňuje  prostřednictvím  tzv. 
„rezervace  rozpočtových  výdajů“  pružnější  sledování  informací  o  čerpání 
rozpočtu  –  stav  čerpání  je  u  některých  rozpočtových  organizačních  jednotek 
k dispozici v reálném čase, tzn. již po schválení objednávky, nikoli až po jejím 
promítnutí v účetním systému. V rámci používaného IT systému pro účetnictví 
a  rozpočet  je  používána  i  nadstavba  tohoto  systému,  která  sleduje  plnění 
rozpočtu  ve  větším  stupni  podrobnosti,  tj.  nikoli  pouze  podle  druhu  výdaje 
(rozpočtová  položka)  nebo  podle  odpovědnostního  místa  (ORJ),  ale  ještě 
podle dalších, příslušnými vedoucími nadefinovaných, analytických hledisek. 
 
d)  zajištění  informačních  funkcí  v rámci  systému  finanční  kontroly  zavedeného 
v orgánu  veřejné  správy,  které  souvisejí  s rizikem  jejich  selhání  při 
poskytování včasných a spolehlivých informací o finančním řízení 
       Fungování  informačních  toků,  jejich  spolehlivost  a  včasnost  je  předmětem 
pravidelného  prověřování  vnitřního  kontrolního  systému  v rámci  činnosti 
interního auditu. V této oblasti nebyla zjištěna žádná podezření ze záměrného 
nebo nedbalého předkládání chybných nebo neúplných informací.  
 
e)  zajištění  průběžného  sledování  a  prověřování  systému  finanční  kontroly 
zavedeného v orgánu veřejné správy včetně hodnocení 
      Stejně  tak  je  předmětem  těchto  auditů  sledování,  prověřování  a  hodnocení 
systému  finanční  kontroly  zavedeného  v krajském  úřadě.  Vnitřní  kontrolní 
činnost  vedoucích  zaměstnanců  i  externí  kontrolní  procesy  typu  ex  post,  on 
gong i ex ante jsou nedílnou součástí činnosti příslušných odborů i předmětem 
plánu kontrolní činnosti úřadu, plnění tohoto plánu je pravidelně dvakrát ročně 
vyhodnocováno. Zhodnocení veřejnosprávních kontrol je uvedeno v bodě 2. 
 
f)  dosahovaných  výsledků  při  zajišťování  činnosti  a  schválených  cílů  tohoto 
orgánu včetně realizace doporučení jednotlivých typů interního auditu  
      V činnosti  interního  auditu  došlo  v roce  2004  k několika  zásadním 
skutečnostem,  které  ji  ovlivnily.  Rozhodnutím  rady  kraje  byl  navýšen  počet 
zaměstnanců  interního  auditu  na  celkový  počet  4.  Dva  noví  zaměstnanci 
nastoupili  v říjnu  roku  2004.  Základním  důvodem  pro  jejich  přijetí  bylo 
navýšení kapacitních možností pro provádění auditních činností, a to zejména 

v souvislosti s rozsahem nových povinností, vyplývajících ze zapojení orgánu 
veřejné  správy  do  administrativních  struktur  při  čerpání  prostředků  z fondů 
Evropské unie. Druhou neméně významnou skutečností bylo aktivní zapojení 
interního  auditu  do  projektu  Phare  2003  „Posílení  vnitřních  finančních 
kontrolních  mechanismů  na  regionální  úrovni“.  Díky  projektu  byla  provedena 
první  systémově  pojatá  analýza  rizik,  na  jejímž  základě  byl  sestaven 
strategický  plán  interního  auditu.  Co  se  týče  plnění  ročního  plánu  interního 
auditu, byl počet plánovaných auditů naplněn. V jednom případě byl zásadně 
změněn  hlavní  cíl  auditu.  Byl  zařazen  jeden  operativní  audit  a  původně 
plánovaný audit majetku byl přesunut do plánu na rok 2005. 
      Auditní  činnost  se  zaměřila  prioritně  na  ujištění  v oblasti  fungování  vnitřního 
kontrolního  a  řídícího  systému  uvnitř  úřadu  (audit  příjmů,  audit  připravenosti 
Sekretariátu Regionální rady Regionu soudržnosti NUTS II Jihovýchod a audit 
spolupráce  mezi  odbory  (tj.  i  komunikace,  předávání  informací  a  výkon 
kompetence  jednotlivých  odborů  uvnitř  krajského  úřadu)).  Nejsložitějším,  ale 
z našeho  pohledu  zároveň  nejvýznamnějším  auditem,  byl  audit  připravenosti 
Sekretariátu Regionální rady, který byl prováděn v koordinaci se SOIA MMR. 
Metodické  přístupy  byly  zevšeobecněny  a  prezentovány  na  společné poradě 
interních  auditorů  MMR  a  krajských  úřadů  a  jsou  k dispozici  i  na  webovém 
serveru  pro  interní  auditory,  který  provozuje  MMR.  Audit  prokázal  možnost 
koordinace  auditních  činností  v rámci  implementačních  struktur,  možnost 
předávání  metodiky  auditů,  zaměřených  na  nové  procesy,  které  souvisejí 
s čerpáním  prostředků  z fondů  EU.  Jeho  doporučení  se  v mnoha  ohledech 
shodovala  s výsledky  externích  auditů,  prováděných  na  centrální  úrovni. 
Audity  zaměřené  na  vnitřní  kontrolní  systém  v oblasti  příjmů  kraje  iniciovaly 
změny ve vnitřních směrnicích a postupech v souvislosti s novelou prováděcí 
vyhlášky k zákonu o finanční kontrole, č. 416/2004 Sb.  
      Pro sledování plnění auditních doporučení začal interní audit používat vnitřní 
nástroj na sledování auditních doporučení. Pro ujištění o naplnění doporučení 
v oblastech  a  procesech  s  nejvýznamnějšími  riziky  budou  sloužit  i  následné 
audity,  které  jsou  zahrnuty  do  plánu  auditní  činnosti.  Je  zpracován 
střednědobý  plán  interního  auditu,  který  navazuje  na  výsledky  analýzy  rizik, 
uskutečněné v rámci metodologie plánování interního auditu a strategie řízení 
rizik,  která  byla  jedním  z výstupu  twininngové  části  již  zmíněného  projektu 
Phare 2003. Roční plán na rok 2005 zahrnuje 3 audity, zaměřené na procesy 
v  oblasti  čerpání  prostředků  ze  strukturální  pomoci  EU  a  dalších  5  auditů, 
zaměřených na procesy na úřadě. 
Interní auditoři se podíleli i na zkvalitňování systému řízení úřadu také tím, že 
byli  zapojeni  do  připomínkovacího  procesu  k nastavení  schvalovacích  a 
operačních  postupů  v rámci  systému  vnitřních  předpisů  a  poskytovali  četné 
konzultace  k problematice  finanční  kontroly  uvnitř  i  vně  úřadu.  Dále  se 
účastnili  připomínkovacího  řízení  ke  Strategickému  dokumentu  vlády 
k finanční kontrole a k nové vyhlášce, která provádí zákon o finanční kontrole. 
Několikrát  iniciovali  na  krajském  úřadě  diskusi  k problematice  zavedení 
interního  auditu  na  zřizovaných  příspěvkových  organizacích  a  k pojetí 
vnitřních kontrolních systémů a jejich fungování ve zřizovaných příspěvkových 
organizacích.  Podíleli  se  i  na  definici  kontrolních  procesů  v rámci  řízení 
grantových  schémat,  spolupracovali  při  zvyšování  povědomí  o  systému 
nesrovnalostí  v procesech  čerpání  prostředků  z fondů  Evropské  unie, 
poskytovali metodickou pomoc při řízení rizik v této oblasti. Sehráli významnou 

úlohu facilitátora řízení rizik na úřadě, iniciovali vzdělávací akci, realizovali ve 
spolupráci s odborem informatiky uživatelsky příjemný nástroj k řízení rizik, to 
vše  v souladu  s Metodickým  pokynem  č.  6  Centrální  harmonizační  jednotky 
MF ČR.  
 
 
2.  zhodnocení výsledků veřejnosprávních kontrol vykonávaných podle § 7 odst. 
2,  8,  9  a  11  zákona  o  finanční  kontrole  včetně  zhodnocení  přiměřenosti  a 
účinnosti zavedeného systému této kontroly 
 
a)  národních prostředků (příloha č. 4) 
 
Předběžné,  průběžné  a  následné  veřejnosprávní  kontroly  byly  v roce  2004 
vykonávány všemi odpovědnými zaměstnanci dle jejich působností v souladu se 
zákonem o finanční kontrole a vnitřní směrnicí k zajištění kontrolní činnosti.  
Předběžné veřejnosprávní kontroly byly pravidelně vykonávány před vynaložením 
veřejných výdajů při posuzování žádostí jednotlivých žadatelů o veřejnou finanční 
podporu,  tzn.  před  poskytnutím  příspěvků  a  dotací  příspěvkovým  organizacím 
zřizovaným  krajem,  a před  poskytnutím  podpor  z rozpočtu  kraje  a  fondu  kraje  - 
Fondu Vysočiny.  
Výkon průběžných veřejnosprávních kontrol byl zaměřen zejména na dodržování 
stanovených podmínek a postupů při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování 
schválených  operací,  na  včasnost  a  přesnost  zápisů  o  uskutečňovaných 
operacích.  
Předběžná  a  průběžná  veřejnosprávní  kontrola  byla  vykonávána  všemi 
odpovědnými  zaměstnanci  u  žadatelů  a  příjemců  veřejné  finanční  podpory 
v rámci finančního řízení.  
Průběžné  veřejnosprávní  kontroly  na  místě  byly  prováděny  u  příspěvkových 
organizací zřizovaných krajem v resortu školství, sociálních věcí a zdravotnictví, 
u příjemců podpor poskytnutých z rozpočtu kraje a fondu kraje. 
Následných  
veřejnosprávních  kontrol  bylo  u  příspěvkových  organizací 
zřizovaných  krajem  v resortech  školství,  zdravotnictví,  sociální  věci,  kultura  a 
doprava  v roce  2004  provedeno  celkem  29,  u  příjemců  podpor  poskytnutých 
z rozpočtu  kraje  a  z Fondu  Vysočiny  bylo  provedeno  celkem  78  kontrol,  u 
soukromých škol a základních škol zřizovaných obcemi celkem 10 kontrol. 
U příspěvkových organizací kraje byly kontroly zaměřeny na dodržování právních 
předpisů,  schválených  rozpočtů  a  pokynů  zřizovatele  a  na  ověření  údajů  o 
hospodaření  s veřejnými  prostředky,  tzn.  na  věrné  zobrazení  zdrojů,  stavu  a 
pohybu  veřejných  prostředků  a  zda  tyto  údaje  odpovídají  skutečnostem 
rozhodným  pro  uskutečnění  veřejných  příjmů,  výdajů  a  nakládání  s veřejnými 
prostředky.   
Provedenými  veřejnosprávními  kontrolami  bylo  zjištěno  nedodržení  některých 
obecně  závazných  právních  předpisů,  především  v oblastech  účetnictví 
(nesprávné  postupy  účtování,  evidence  a  inventarizace  majetku),  nakládání 
s majetkem,  vnitřního  kontrolního  systému,  odměňování,  cestovních  náhrad, 
hospodaření  s fondy  a  vnitřních  norem  kontrolovaných  osob.  Na  základě 
zjištěných  nedostatků  byla  vyžadována  opatření  k odstranění  nedostatků. 
Odvody  za  zjištěná  porušení  rozpočtové  kázně  nebyly  rozhodnutím  rady  kraje 
předepsány. 

Následné veřejnosprávní kontroly byly zaměřeny u příjemců veřejných finančních 
podpor  poskytnutých  z rozpočtu  kraje  a  z Fondu  Vysočiny  na  ověření  dodržení 
podmínek poskytnutí podpor. 
Počet provedených následných veřejnosprávních kontrol vycházel z personálního 
obsazení  oddělení  veřejnosprávní  kontroly  (7  zaměstnanců  vykonávajících 
následnou  veřejnosprávní  kontrolu).  Vzhledem  k  velkému  počtu  zřizovaných 
příspěvkových  organizací  kraje  (k  31.  12.  2004  celkem  157  organizací)  je  tudíž 
mnohdy  problematické  zajistit  obecně  požadovanou  periodicitu  provádění 
následných kontrol.  
 
Je  možno  konstatovat,  že  v rámci  kraje  byl  v průběhu  roku  2004  dále  rozšířen 
výkon  průběžných  kontrol  u  příspěvkových  organizací  jakožto  kontrol 
veřejnosprávních,  prováděných  v souladu  se  zákonem  o  finanční  kontrole. 
V dalším  období  je  třeba  se  nadále  zaměřovat  na  správné  metodické  vedení 
jednotlivých  zaměstnanců  při  výkonu  veřejnosprávní  kontroly  na  místě,  tzn. 
včetně  sepsání  protokolu  a  dání  možnosti  kontrolované  osobě  k podání 
případných námitek proti znění protokolu.  
 
b)  zahraničních prostředků (příloha č. 5) 
 
Krajem Vysočina bylo v průběhu roku 2004 vyhlášeno 5 grantových schémat.  
V roce  2004  nebyla  provedena  veřejnosprávní  kontrola  zahraničních  prostředků 
na místě. 
 
 
3.  uvedení  hlavních  nedostatků,  které  v hodnoceném  období  zásadním 
způsobem nepříznivě ovlivnily činnost orgánu veřejné správy včetně stručné 
charakteristiky jejich příčin 
 
V hodnoceném  období  nebyly  identifikovány  takové  nedostatky,  které  by 
zásadním  způsobem  nepříznivě  ovlivnily  činnost  orgánu  veřejné  správy.  Pokud 
se  v rámci  činnosti  orgánu  krajského  úřadu  objevily  nedostatky,  šlo  o  běžné 
provozní  problémy,  které  neovlivnily  negativně  plnění  základních  cílů  a 
strategických záměrů tohoto orgánu veřejné správy, které vyplývají z přenesené i 
samostatné  působnosti.  Krajský  úřad  je  velmi  otevřeným  systémem,  na  jeho 
činnost  má  vliv  celá  řada  vnějších,  objektivně  působících  faktorů  –  zejména 
probíhající  reforma  veřejné  správy,  vstup  ČR  do  Evropské  unie,  časté  změny 
vnější legislativy i pravidel v rozpočtovém určení daní a další vnější faktory.  
 
 
4.  Informace  o  finančních  kontrolách  vykonaných  podle  vyhlášených 
mezinárodních  smluv,  kterými  je  Česká  republika  vázána  a  o  jejich 
výsledcích,  které  poskytly  mezinárodním  organizacím  na  základě  jejich 
vyžádání (§ 24 odst. 5 zákona) 
 
V rámci  činnosti  krajského  úřadu  nebyly  v roce  2004  vykonány  žádné  finanční 
kontroly podle mezinárodních smluv. 
 
 
 

5.  Přehled a charakteristika opatření přijatých vedoucím orgánu veřejné správy  
 
Vedoucí  orgánu  veřejné  správy  v hodnoceném  období  přijal  tato  zásadní 
opatření, vedoucí ke zkvalitnění řízení provozní a finanční činnosti, zabezpečení 
účinnosti  vnitřního  kontrolního  systému  a  průběžnému  sledování  řešených 
problémů a zvládání důsledků negativních jevů: 
a.  krajský  úřad  se  zapojil  do  systému  hodnocení  kvality  aplikací  modelu 
CAF.  Byl  sestaven  hodnotící  tým,  zpracována  sebehodnotící  zpráva. 
Výsledkem byl také akční plán zlepšování, který je postupně realizován. 
Realizace  začíná  definicí  vize  a  strategie  úřadu,  do  tohoto  procesu  je 
zatím zapojen vrcholový management úřadu (vedoucí odborů); 
b.  byla novelizována směrnice k oběhu a přezkušování účetních dokladů, 
byly  do  ní  zapracovány  nejnovější  poznatky,  vyplývající  z novely 
prováděcí vyhlášky k zákonu o finanční kontrole i poznatky, vyplývající 
z praktického  uplatňování  této  vnitřní  normy.  Fungováním  vnitřního 
kontrolního systému se zabývala i činnost interního auditu, doporučení 
z těchto  auditů  směřovala  do  oblasti  zefektivnění  fungování  řídících  a 
kontrolních mechanismů; 
c.  vedení  krajského  úřadu  podporovalo  v minulém  období  i  zefektivnění 
výkonu  veřejné  správy,  mj.  i  vylepšováním  vnitřních  informačních 
systémů  (nový  intranetový  nástroj  pro  sledování  čerpání  rozpočtu 
v reálném čase, vytváření a zlepšování elektronických archivů smluv a 
prvotních  dokladů).  V oblasti  veřejných  výdajů  a  zakázek  byla  v roce 
2004  realizována  příprava  na  elektronické  poptávkové  řízení 
prostřednictvím  internetového  rozhraní.  Tato  tzv.  elektronická  aukce 
byla  připravována  ke  konci  roku  2004,  v reálném  čase  proběhla 
v počátku  roku  2005  -  díky  ní  došlo  k úspoře  veřejných  výdajů  a 
především  k nastartování  dobrých  zkušeností  s používáním  tohoto 
progresivního, transparentního a velmi efektivního nástroje při řízení a 
kontrole veřejných zakázek; 
d.  průběžné  sledování  řešených  problémů  včetně  negativ  je  součástí 
operativního  řízení  na  úrovni  top  managementu  a  středním  stupni 
řízení.  Jsou  využívány  tradiční  i  nové  nástroje:  porady  vedení,  porady 
odborů,  zadávání úkolů a jejich běžná kontrola na intranetu,  zasedání 
rady  kraje  a  zastupitelstva  kraje  a  přenos  usnesení  do  výkonných 
struktur,  elektronická  kontrola  plnění  usnesení,  spolupráce  s  výbory 
zastupitelstva,  operativní  oboustranné  předávání  informací,  maximální 
využití  intranetu  jako  místa,  kde  je  jednoduše  možné  najít  a  posléze 
efektivně pracovat s širokou škálou a rozsáhlou databází informací. 
 
 
6.  Souhrnné zhodnocení  
 
Kraj  Vysočina  jako  orgán  veřejné  správy  vykonával  v roce  2004  svou  kontrolní 
činnost v souladu s právními předpisy, zejména zákonem o finanční kontrole.  
Veškeré  povinnosti  stanovené  tímto  zákonem  a  prováděcí  vyhláškou  byly 
promítnuty  do  vnitřních  norem,  orgány  kraje  a  ředitelkou  krajského  úřadu  byly 
pověřeními  vymezeny  pravomoci  a  odpovědnosti  jednotlivých  vedoucích  a 
ostatních zaměstnanců. Všem odpovědným zaměstnancům byly jejich povinnosti 
určeny  v pracovních  náplních.  Finanční  kontrola  je  tak  nedílnou  součástí 

finančního řízení a je neustále sledována a ověřována její funkčnost. Každoroční 
zpráva o výsledcích finančních kontrol také napomáhá při prověřování účinnosti 
vnitřního kontrolního systému. 
Kraji  byly  předloženy  zprávy  o  výsledcích  finančních  kontrol  za  rok  2004  všemi 
157  příspěvkovými  organizacemi  zřízenými  krajem  k 31.  12.  2004,  z  toho  153 
organizací zpracovalo zprávu prostřednictvím Modulu ročních zpráv. 
Povinnost  předložit  každoročně  zprávu  o  výsledcích  finančních  kontrol  je 
zákonem o finanční kontrole stanovena také obcím jako orgánům veřejné správy. 
V kraji Vysočina bylo  k 31. 12.  2004 celkem 729 obcí.  Z tohoto počtu předložilo 
zprávu  537  obcí,  tj.  74  %.  Z předložených  zpráv  bylo  335  zpráv  (tj.  62  %)  ve 
zkráceném  rozsahu  s   nulovými  hodnotami  v tabulkových  přílohách  č.  2  a  4. 
Pouze 14 zpráv bylo obcemi podáno elektronicky prostřednictvím Modulu ročních 
zpráv  a  523  zpráv  bylo  zasláno  písemně.  Zadávání  jednotlivých  zpráv  obcí  do 
Modulu  „ručně  –  jednotlivě“  bylo  administrativně  velice  náročné.  Proto  by  bylo 
vhodné  u  obcí,  které  vykázaly  ve  svých  zprávách  nulové  hodnoty,  umožnit 
v Modulu sumární zadání. 
Obsah  zprávy  byl  jednotlivými  obcemi  pojat  různými  způsoby,  když  v některých 
případech  byly  místo  zprávy  zaslány  zápisy  z jednání  finančního  a  kontrolního 
výboru,  zprávy  o  přezkoumání  hospodaření  obce,  protokoly  z kontrol 
provedených různými státními orgány, případně přílohy vyhlášky č. 64/2002 Sb. 
Mnoho  obcí  vykázalo  jako  objem  zkontrolovaných  prostředků  veřejnosprávními 
kontrolami (v příloze č. 4) výši příjmů a výdajů samotné obce. 
Z těchto  poznatků  vyplývá  závěrečná  otázka  o  významu  zpracovávání  ročních 
zpráv  u  obcí,  které  nezřizují  žádnou  příspěvkovou  organizaci,  ani  neposkytují 
žádnou veřejnou finanční podporu a převážná většina jejich výdajů se týká výdajů 
mandatorních,  a  proto  rizika  vznikající  v souvislosti  s plněním  schválených 
záměrů a cílů jsou minimální. Navíc všechny obce mají podle zákona o finanční 
kontrole  povinnost  nejméně  jednou  ročně  zajistit  prověření  přiměřenosti  a 
účinnosti vnitřního kontrolního systému. 
Vzhledem  k těmto  skutečnostem  je  na  zvážení,  zda  by  nebylo  vhodné  stanovit 
povinnost zpracování roční zprávy o výsledcích finančních kontrol pouze za obce 
s rozšířenou působností nebo s pověřeným obecním úřadem. 
 
Zpracovali: 
Ing. Eva Janoušková 
vedoucí odboru interního auditu 
 
Ing. Michal Ňachaj 
vedoucí odboru kontroly 
 
Ing. Iva Ďásková 
vedoucí oddělení veřejnosprávní kontroly  
odbor kontroly 
 
Schválila: 
JUDr. Simeona Zikmundová 
Ředitelka Krajského úřadu kraje Vysočina 
 
 
V Jihlavě dne 2. 3. 2005