Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Zprávy o výsledcích finančních kontrol'.

 
 
KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA 
 
Žižkova 57, 587 33  Jihlava, Česká republika 
 
Zpráva o výsledcích finančních kontrol za rok 2011 
 
 
Souhrnné  zhodnocení  výsledků  finančních  kontrol  zajišťovaných  orgánem 
veřejné správy a přiměřenosti a účinnosti zavedeného systému finanční kontroly 
zahrnuje: 
 
1.  zhodnocení výsledků řídící kontroly podle § 26 a 27 zákona o finanční kontrole 

(příloha  č.  2),  výsledků  interního  auditu  podle  §  28  a  29  zákona  o  finanční 
kontrole (příloha č. 3) a přiměřenosti a účinnosti vnitřního kontrolního systému 
ve smyslu § 25 zákona o finanční kontrole 

 
a)  Vytváření podmínek pro příznivé kontrolní prostředí v orgánu veřejné správy.  
 
Strategické  záměry  a  cíle  Kraje  Vysočina  vycházejí  z  Programu  rozvoje  Kraje  Vysočina  a 
z dalších dlouhodobých koncepcí, strategií, záměrů a zásad v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, 
dopravy,  územního  plánování,  cestovního  ruchu,  krizového  řízení,  životního  prostředí  a 
informatiky.  Tyto  materiály  jsou  vyhodnocovány  a  aktualizovány.  Kontrolní  funkci  plní  také 
výbory zastupitelstva kraje.  
 
Strategické  prostředí  krajského  úřadu  je  zarámováno  vizí,  prioritami  krajského  úřadu  a 
soustavou  strategických  cílů,  které  se  prostřednictvím  akčních  plánů  rozpadají  na  konkrétní 
měřitelné úkoly pro jednotlivé odbory. Je tak splněna základní podmínka pro fungování vnitřního 
kontrolního  systému,  a  to  je  stanovení  cílů  na  strategické  úrovni.  Jde  o  systematický  proces 
přijímání,  naplňování,  sledování  a  vyhodnocování  strategických  cílů  úřadu  za  využití  Portálu 
strategického řízení. Kontrolní prostředí pozitivně ovlivňují zejména strategické cíle působící na 
hospodárné,  efektivní  a  účelné  využívání  veřejných  prostředků,  na  sledování  provozních 
ukazatelů a také na naplňování přijatého Etického kodexu úřadu. 
 
Základní  rámec  pro  kontrolní  prostředí  na  krajském  úřadu  vytváří  organizační  řád  Krajského 
úřadu Kraje Vysočina, který vymezuje a odděluje odpovědnosti a pravomoce jednotlivých útvarů 
úřadu.  Organizační  řád  je  dále  aplikován  prostřednictvím  pracovních  náplní  jednotlivých 
zaměstnanců.  Odpovědní  zaměstnanci  mají  pověření  ke  kontrole  a  přezkušování  účetních 
dokladů  na  pozicích  příkazce  operace,  správce  rozpočtu,  hlavní  účetní,  čímž  je  nastaveno 
oprávnění a odpovědnost konkrétních osob za příslušné operace. 
 
Konkrétní  podmínky  pro  příznivé kontrolní  prostředí  na  Krajském  úřadu Kraje Vysočina  vytváří 
oprávnění a povinnosti nastavené ve vnitřních předpisech úřadu, zejména ve: 
  směrnici k zajištění kontrolní činnosti, 
  směrnici k oběhu a přezkušování účetních dokladů, 
  směrnici k provádění pokladních operací, 
  směrnici o účtování, oceňování a evidenci majetku a závazků Kraje Vysočina, 
  příkazu ředitele k provedení inventarizace, 
  příkazu ředitele, kterým se upravuje postup předkládání písemností k podpisu. 
tel.: 564 602 804, fax: 564 602 480, e-mail: xxxxx@xxxxxxxxxxx.xx, internet: www.kr-vysocina.cz 
IČ: 70890749, bankovní spojení: Volksbank a.s., č.ú.: 4050005000/6800 

 
 
Další  podmínky  ve  specifických  oblastech  upravuje  směrnice  k  užívání  a  kontrole  užívání 
informačních  a komunikačních  technologií  Kraje  Vysočina,  směrnice  o  poskytování  cestovních 
náhrad  při  tuzemských  a  zahraničních  pracovních  cestách,  směrnice  o  uplatňování  daně 
z přidané  hodnoty,  směrnice  upravující  evidenci  přítomnosti  na  pracovišti  a  evidenci  pracovní 
doby, směrnice upravující přidělování a užívání mobilních telefonů a SIM karet a další.  
 
Znalost  zásad  a  principů  finanční  kontroly  podporuje  modul  „Finanční  kontrola  ve  veřejné 
správě“, kterým prochází v rámci vstupního vzdělávání povinně každý nový zaměstnanec úřadu. 
Toto  vzdělávání  krajský  úřad  zajišťuje  i  pro  pracovníky  obcí  II.  a  III.  stupně.  Další  vzdělávací 
aktivity  jsou  zaměřené  např.  do  oblasti  nastavení  a  aplikace  kriterií  3E  (hospodárnost, 
efektivnost, účelnost).  
 
Příznivé  kontrolní  prostředí  podporuje  i  aplikace  modelu  CAF  (Common  Assessment 
Framework)  vycházející  ze  sebehodnocení  kvality  činnosti  úřadu.  Implementace  modelu  CAF 
probíhá na krajském úřadu od roku 2006. 
 
Kontrolní prostředí uvnitř úřadu ovlivňuje i činnost oddělení vnitřní kontroly, které vykonává dílčí 
vnitřní kontroly zaměřené na soulad činností pracovníků krajského úřadu s právními předpisy a 
zajišťuje evidenci a podporu procesů při řešení stížností. Jsou vytvořeny vhodné podmínky pro 
nezávislou a objektivní činnost interního auditu, který hodnotí účinnost systému řízení rizik, řídící 
a  kontrolní  procesy, správu  a  řízení  krajského  úřadu  a  navrhuje  opatření  ke  zdokonalení 
systému  a  eliminaci  rizik.  Kontrolní  prostředí  směrem  k externím  subjektům  nejvýznamněji 
formuje činnost odboru kontroly. 
 
b)  Systém posuzování závažnosti rizik spojených se zajišťováním stanovených úkolů a 
schválených cílů orgánu veřejné správy. 
 
Postupy pro řízení rizik jsou na Krajském úřadě Kraje Vysočina systematicky nastaveny od roku 
2005  a  jsou  podpořeny  interně  vytvořenou  softwarovou  databází.  Vedoucí  odborů  a 
samostatných oddělení jsou zodpovědní za pravidelnou aktualizaci rizik v databázi, doplňování 
nových rizik a dále za navrhování opatření ke snížení či eliminaci rizik. Na výzvu ředitele úřadu 
dochází  jednou  ročně  k hromadné  aktualizaci  databáze  rizik  krajského  úřadu.  Poslední 
aktualizace,  reflektující  změny,  které  nastaly  v průběhu  roku  2011,  proběhla  na  počátku  roku 
2012. Na jejím základě zpracovává oddělení interního auditu roční zprávu o řízení rizik, která je 
předkládána řediteli krajského úřadu.   
 
Řízením  rizik  se  v průběhu  roku  zabývají  příslušní  zodpovědní  vedoucí  zaměstnanci.  V rámci 
manažerské kontroly průběžně identifikují, kvantifikují a realizují opatření k řešení rizik, zejména 
u  běžných,  provozních  činností.  Rizika  související  s jednotlivými  finančními  výdajovými  a 
příjmovými  případy  jsou  řízena  operativně  pověřenými  pracovníky  realizací  předběžné, 
průběžné a následné řídící kontroly v souladu s ustanoveními zákona o finanční kontrole.  
 
Zvláštní  pozornost  je  věnována  rizikům  souvisejícím  se  správou  a  čerpáním  finančních 
prostředků  ze  strukturálních  fondů  Evropské  unie.  Například  v oblasti  nastavování  postupů  při 
administraci  Operačního  programu  Vzdělávání  pro  konkurenceschopnost  probíhala  v minulém 
období spolupráce mezi věcně příslušným odborem a oddělením interního auditu. 
 
Identifikací potenciálních rizik a navrhováním opatření ke snížení nebo eliminaci těchto rizik se 
standardně  zabývají  pracovníci  interního  auditu  při  výkonu  konkrétních  auditních  zakázek. 
Identifikovaná  rizika  a  navrhovaná  opatření  jsou  předmětem  závěrečných  auditních  zpráv. 
Vedení krajského úřadu běžně zadává pracovníkům interního auditu provedení ad-hoc interních 
auditů, které jsou zaměřeny  zejména na posouzení aktuálních rizik. Nad rámec běžné agendy 
 
Číslo stránky 


 
řízení  rizik,  zpracovává  oddělení  interního  auditu  analýzu  rizikovosti,  která  slouží  k sestavení 
střednědobého plánu auditní činnosti.  
 
c) Odpovědnost příslušných vedoucích a ostatních zaměstnanců orgánu veřejné správy.  
 
Pravomoci  a  odpovědnosti  jednotlivých  vedoucích  a  ostatních  zaměstnanců  jednoznačně 
vymezuje organizační  řád a pracovní  náplně.  Systém  dále dotváří  soustava  vnitřních předpisů 
Krajského úřadu Kraje Vysočina.  
 
Povinnosti  zaměstnanců  kraje  a  uvolněných  členů  zastupitelstva  kraje,  kteří  se  bezprostředně 
podílejí  na  účetních  případech  od  jejich  nařízení,  přezkoušení  a  kontrole  až  po  zaúčtování  a 
archivaci  účetních  dokladů,  závazně  upravuje  směrnice  k oběhu  a  přezkušování  účetních 
dokladů a také interní  předpisy  orgánů kraje (pravidla  rady  kraje,  zásady  zastupitelstva kraje). 
Jsou vytvořeny standardizované postupy aktualizace a řízení změny těchto dokumentů. 
 
Provádění  řídící  kontroly  podle  zákona  o  finanční  kontrole  probíhá  na  základě  pověření 
konkrétních  pracovníků  funkcemi  příkazce  operace,  správce  rozpočtu  a  hlavní  účetní.  Souhrn 
pověření,  tzv.  „přehled  pověření  ke  kontrole  a  přezkušování  účetních  dokladů“,  jednoznačně 
určuje  osoby  odpovědné  za  výkon  řídící  kontroly  a  vymezuje  rozsah  jejich  oprávnění  (dle 
příslušných  paragrafů  a  položek  v rámci  jednotlivých  kapitol  rozpočtu  kraje).  Je  zajištěna 
oddělenost  funkcí,  dodržení  zásady  čtyř  očí,  vzájemná  zastupitelnost  pracovníků  pověřených 
výkonem  řídící  kontroly,  stejně  jako  pravidelná  aktualizace  pověření,  za  kterou  je  odpovědný 
odbor ekonomický. 
 
Plnění povinností souvisejících se zajištěním řídící kontroly podle zákona o finanční kontrole ve 
veřejné  správě  pravidelně  prověřují  pracovníci  oddělení  interního  auditu  v rámci  své  auditní 
činnosti.  A  to  zejména  ve  smyslu  dostatečnosti  a  funkčnosti  nastavení  vnitřního  kontrolního 
systému. 
 
d) Zajištění informačních funkcí v rámci systému finanční kontroly zavedeného v orgánu 
veřejné správy. 
 
Informační funkce systému finanční kontroly se uskutečňuje v rámci předběžné řídící kontroly a 
v rámci  systému  veřejnosprávních  kontrol.  Konkrétní  postupy  pro  zajištění  informační  funkce 
v rámci předběžné řídící kontroly upravuje zejména směrnice k oběhu a přezkušování účetních 
dokladů.  V rámci  systému  veřejnosprávních  kontrol  jsou  konkrétní  postupy  pro  plnění 
informačních funkcí stanoveny směrnicí k zajištění kontrolní činnosti. 
 
Kontrolní  činnost  krajského  úřadu  je  koordinována  prostřednictvím  předkládání  a  schvalování 
pololetních  plánů  kontrol  jednotlivých  odborů  a  samostatných  oddělení,  např.  v  návaznosti  na 
kontrolní  zjištění  či  případné  požadavky  ze  strany  ústředních  správních  úřadů.  Vyhodnocení 
kontrolní  činnosti  jednotlivých  odborů  a  samostatných  oddělení  je  prováděno  v pravidelných 
pololetních intervalech a předkládáno řediteli krajského úřadu. 
 
Informační  podporu  pro  rozhodovací,  ale  i  kontrolní  procesy  poskytuje  datový  sklad. 
Prostřednictvím  datového  skladu  je  možno  rychle  získat  a  analyzovat  požadované  aktuální 
informace  z oblasti  ekonomiky  a  rozpočtování  kraje,  příspěvkových  organizací,  provozu 
krajského úřadu, dotačních titulů, integrovaného záchranného systému apod. Datový sklad tak 
poskytuje rozsáhlou podporu pro manažerské rozhodování, protože umožňuje aktuální a velmi 
detailní  pohled  na  jednotlivé  veřejné  výdaje  a  příjmy,  a  to  i  v agregovaných  a  předem 
nastavených i ad hoc analytických pohledech. 
 
 
Číslo stránky 


 
Informační  funkce  interně-auditorské  činnosti  vychází  ze  statutu  interního  auditu.  Roční  i 
střednědobé  plány  interních  auditů  podléhají  schválení  ředitele  úřadu.  Zprávy  z vykonaných 
interních  auditů  jsou  projednávány  s vedoucími  pracovníky  auditovaných  útvarů  a  s ředitelem 
úřadu. Kromě toho oddělení interního auditu každoročně předkládá řediteli úřadu:  
  zprávu  o  výsledcích  činnosti  interního  auditu,  která  shrnuje  všechny  provedené  auditní 
zakázky a aktivity útvaru interního auditu, 
  zprávu  o  aktualizaci  a  řízení  rizik  na  Krajském  úřadě  Kraje  Vysočina,  jejímž  účelem  je 
podat informaci o provedené aktualizaci katalogu rizik a obecně o agendě řízení rizik. 
 
e)  Zajištění  průběžného  sledování  a  prověřování  systému  finanční  kontroly  zavedeného 
v orgánu veřejné správy včetně hodnocení. 
 
Průběžné nezávislé sledování a prověřování systému finanční kontroly zabezpečuje interní audit 
v rámci provádění konkrétních auditních zakázek, zejména interních auditů, ale i poradenských 
a  konzultačních  služeb.  Pravidelně,  jedenkrát  ročně,  ve  zprávě  o  výsledcích  činnosti  interního 
auditu hodnotí komplexně dostatečnost a účinnost vnitřního kontrolního systému. 
 
Na průběžném sledování systému finanční kontroly se podílejí také klíčoví účastníci na pozicích 
příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní v rámci výkonu každodenní agendy. Zjištěné 
nedostatky při výkonu řídící kontroly jsou povinni písemně oznámit určeným osobám. 
 
Provádění  veřejnosprávních  kontrol  (zejména  u  příspěvkových  organizací  a  příjemců  veřejné 
finanční podpory) upravuje Směrnice k zajištění kontrolní činnosti. Závěry z kontrolních zjištění 
včetně konkrétních zásadních nedostatků a přehled hlavních opatření uložených či navržených 
k odstranění  zjištěných  nedostatků  se  vyhodnocují  pravidelně  v  pololetních  intervalech. 
Vyhodnocení kontrolní činnosti za jednotlivé věcně příslušné odbory koordinuje oddělení vnitřní 
kontroly,  které  toto  vyhodnocení  předkládá  řediteli  úřadu.  Odbor  kontroly  vypracovává  souhrn 
nejčastějších nedostatků z provedených kontrol, který předává vedení úřadu. 
 
Systém finanční kontroly je prověřován také externími kontrolami a audity. Protokoly z externích 
kontrol  a  zprávy  z  externích  auditů  provedených  na  Kraji  Vysočina,  kdy  je  kraj 
kontrolovaný/auditovaný  subjekt,  včetně  případných  dokumentů  o  vypořádání  zjištěných 
nedostatků, jsou soustřeďovány v centrální evidenci na oddělení vnitřní kontroly. 
 
f) Dosahování výsledků při zajišťování činnosti a schválených cílů tohoto orgánu včetně 
realizace doporučení jednotlivých typů interního auditu. 
 
Dosahování  stanovených  cílů  při  zajišťování  činnosti  Kraje  Vysočina  a  krajského  úřadu 
pravidelně  hodnotí  orgány  kraje  (zastupitelstvo,  rada,  výbory,  komise)  a  vrcholové  vedení 
krajského  úřadu.  Jsou  vytvořeny  systémy  hodnocení  jednotlivců  nadřízenými  pracovníky  i 
hodnocení útvarů ředitelem krajského úřadu a zástupci samosprávy Kraje Vysočina.  
 
Jednou  ze skupin  cílů  jsou  cíle  strategické.  Ty  jsou  průběžně  monitorovány  prostřednictvím 
Portálu strategického řízení úřadu, jsou definovány metriky plnění a periodicky vyhodnocovány 
na společných poradách vedoucích pracovníků krajského úřadu. 
 
Posuzování realizace dílčích cílů a zejména identifikace rizik, která ohrožují jejich dosahování, je 
předmětem  interně-auditorské  činnosti.  Auditní  činnost  oddělení  interního  auditu  je  členěna 
následujícím způsobem: 
  auditní ujišťovací zakázky – interní audity, jejichž výstupem je auditní zpráva a podrobná 
auditní dokumentace; 
 
Číslo stránky 


 
  poradenské  a  konzultační  služby  –  poradenské  zakázky  většího  rozsahu  s různorodým 
předmětem  a  jednorázová  konzultační  činnost  (dle  rozsahu  může  jít  např.  o  účast 
v projektových týmech, na schůzkách, výměna informací, připomínkování předpisů atd.). 
 
Auditní ujišťovací zakázky 
 
V roce 2011 interní auditoři pracovali na těchto interních auditech: 
  audit evidencí 
  audit objednávkového systému, 
  audit  vnitřního  kontrolního  systému  Operačního  programu  Vzdělávání  pro 
konkurenceschopnost, 
  audit poskytování dotací na drobné vodohospodářské ekologické akce, 
  audit vybraných smluvních vztahů odboru sociálních věcí, 
  audit přidělování finančních prostředků školám a školským zařízením, 
  audit procesů administrace dotačních titulů na odboru školství, mládeže a sportu, 
  audit nákupu drobné techniky na odboru informatiky. 
 
První  dva  jmenované  audity  byly  zahájeny  v roce  2010,  přičemž  většina  auditních  prací  byla 
v tomto  roce  také  provedena.  V  roce  2011  probíhaly  dokončovací  práce  v  závěrečných  fázích 
auditů.  Audit  evidencí  se  zabýval  prověřením  nastavení  a  popisu  procesu  tvorby,  správy  a 
rušení evidencí ve vnitřních předpisech krajského úřadu (správa životního cyklu evidence). Dále 
byl zaměřen na prověření využívání a správného vedení vybraného vzorku evidencí. Při auditu 
auditní tým odhalil nedostatky systémového charakteru, které mají negativní dopad na kvalitu a 
hospodárnost procesu životního cyklu evidence. Na základě auditu bylo navrženo 6 doporučení, 
která směřovala do oblasti nastavení systému životního cyklu evidencí a dále do oblasti úpravy 
stávajícího stavu evidencí (rušení nevyužívaných evidencí, přiřazení správce evidencí, ...). 
 
Audit  objednávkového  systému  se  zabýval  prověřením  existence,  adekvátnosti  a  funkčnosti 
řídících  a  kontrolních  mechanismů  ve  všech  fázích  procesu  objednávání  a  nákupu  zboží  a 
služeb na krajském úřadu (objednávání vzdělávání, propagačních předmětů a dalších komodit a 
služeb objednávaných přes objednávkový systém). Výstupem auditu bylo 14 doporučení, která 
se  vztahovala  především  k optimalizaci  systémů  a  eliminaci  možných  rizik.  Jedním  ze 
základních doporučení bylo vytvoření komplexního elektronického systému objednávání zboží a 
služeb na krajském úřadu a zajištění vazeb mezi tímto systémem a rozpočtem. 
 
Audit vnitřního kontrolního systému Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost 
byl směřován na prověření systému veřejnosprávních kontrol na místě u příjemců dotací v rámci 
Operačního  programu  Vzdělávání  pro  konkurenceschopnost.  V rámci  zjištění,  která  neměla 
negativní  dopad  na  výkon  agendy,  audit  navrhl  3  doporučení.  Drobná  zjištění  formálního 
charakteru byla vyřešena v průběhu auditu a následně v rámci projednání auditní zprávy. 
 
Audit  poskytování  dotací  na  drobné  vodohospodářské  ekologické  akce  byl  zaměřen  na 
prověření  vnitřního  kontrolního  systému  poskytování  tohoto  typu  dotací.  Účelem  auditu  bylo 
podání ujištění o jeho souladu s legislativou a vnitřními předpisy a ujištění o jeho dostatečnosti a 
účinnosti. Výstupem z auditu bylo 16 doporučení, která vedla do oblasti zvýšení transparentnosti 
hodnocení žádostí, posílení kontrolních mechanismů a přenastavení monitorovacích indikátorů 
pro vyhodnocení plnění cílů poskytování dotací. 
 
 
Číslo stránky 


 
Audit  vybraných  smluvních  vztahů  odboru  sociálních  věcí  měl  za  cíl  prověřit  dostatečnost  a 
funkčnost  vnitřního  kontrolního  systému  z pohledu  hospodárnosti,  efektivnosti  a  účelnosti 
vybraných výdajových operací uskutečněných z rozpočtu kraje z kapitoly odboru sociálních věcí. 
Z auditu  vzešla  4  doporučení,  jež  se  vztahovala  k odstranění  drobných  nedostatků  při 
zajišťování  podpisů  na  průvodním  listu  ke  smlouvě  a  dále  k  posílení  hodnotící  komise 
odborníkem  z odboru  informatiky  v případech,  kdy  bude  předmětem  veřejné  zakázky  nákup 
informační a komunikační technologie. 
 
Audit přidělování finančních prostředků školám a školským zařízením byl zaměřen na prověření 
dostatečnosti  a  účinnosti  vnitřního  kontrolního  systému  v procesu  poskytování  finančních 
prostředků školám a školským zařízením zřizovaným Krajem Vysočina. V rámci auditních prací 
neidentifikoval auditní tým žádné selhání systému, a proto nenavrhl žádné nápravné opatření. 
 
Audit  procesů  administrace  dotačních  titulů  na  odboru  školství,  mládeže  a  sportu  se  zabýval 
posouzením  dostatečnosti  a  účinnosti  nastavení  vnitřního  kontrolního  systému  v procesu 
poskytování  dotací  administrovaných  oddělením  mládeže  a  sportu  na  základě  příslušných 
pravidel  Rady  Kraje  Vysočina.  Ze  17  navržených  doporučení  směřovala  většina  do  oblasti 
úpravy příslušných pravidel Rady  Kraje Vysočina. Realizací doporučení  by mělo být dosaženo 
větší  transparentnosti,  zachování  dostatečné  auditní  stopy  a  dodržování  příslušných  předpisů 
v procesu administrace dotačních titulů. 
 
Audit  nákupu  drobné  techniky  na  odboru  informatiky  se  zabývá  posouzením  dostatečnosti  a 
účinnosti nastavení vnitřního kontrolního systému jak v procesu objednávání a nakupování, tak 
v procesu zadávání veřejných zakázek malého rozsahu na pořízení drobné techniky na odboru 
informatiky. Auditní práce započaly na konci roku 2011, předpokládaná doba ukončení auditu je 
konec února roku 2012. 
 
V rámci  činnosti  oddělení  interního  auditu  bylo  v roce  2011  navrženo  celkem  601  doporučení 
směřujících  k  odstranění  zjištěných nedostatků. Doporučení  z interních auditů jsou  standardně 
projednávána  s ředitelem  krajského  úřadu  a  vedoucími  pracovníky,  kteří  jsou  odpovědní  za 
auditovanou  oblast.  Realizace  přijatých  doporučení  z interních  auditů  je  sledována 
prostřednictvím  interní  databáze  vedené  na  oddělení  interního  auditu,  od  roku  2012  nově 
prostřednictvím databáze doporučení z interních auditů umístěné na intranetu krajského úřadu. 
Sledování  plnění  auditních  doporučení  průběžně  provádí  oddělení  interního  auditu 
prostřednictvím následných auditů nebo dílčím ověřením.  
 
Poradenské a konzultační služby 
 
V roce 2011 poskytli pracovníci interního auditu poradenství v těchto oblastech:  
  řízení rizik na krajském úřadu, 
  metodická pomoc obcím a zřizovaným příspěvkovým organizacím, 
  zveřejňování veřejných zakázek, 
  komunikační strategie, 
  zefektivnění podpůrných procesů, 
  etický kodex, 
  řízení lidských zdrojů v podmínkách Krajského úřadu Kraje Vysočina, 
                                                 
1 Z toho se celkem 20 doporučení týká interních auditů zahájených v roce 2010. V roce 2011 probíhaly na těchto 
auditech pouze dokončovací práce v závěrečných fázích auditů. 
 
Číslo stránky 


 
  analýza dopadů novely zákona o veřejných zakázkách, 
  řízení příspěvkových organizací. 
 
Ze  strany  pracovníků interního  auditu je průběžně poskytována metodická podpora  v  systému 
řízení  rizik  krajského  úřadu.  K evidenci  a  řízení  rizik  slouží  Databáze  řízení  rizik  a  také  Portál 
řízení  rizik,  který  je  součástí  Portálu  strategického  řízení.  Jedná  se  o  nástroj  k podpoře  řízení 
rizik  na  krajském  úřadu,  který  má  sloužit  vedoucím  pracovníkům  (vlastníkům  rizik  a 
koordinátorům  řízení  rizik)  k jednodušší  práci  s riziky  a  k jejich  přehlednějšímu  sledování. 
Aktualizace  rizik  potvrdila,  že  máme  k dispozici  kvalitní  technickou  podporu  k řízení  rizik  a  že 
všeobecné  povědomí  o  řízení  rizik  existuje.  Nicméně  do dalšího  období  úkol  dalšího  rozvoje 
kultury řízení rizik v organizaci stále zůstává aktuální.  
 
Cílem  poradenské  zakázky  metodická  pomoc  obcím  a  zřizovaným  příspěvkovým  organizacím 
bylo vyhodnotit úroveň metodické a odborné pomoci, kterou poskytuje Kraj Vysočina obcím II. a 
III. stupně a svým příspěvkovým organizacím. Poradenská zakázka vycházela ze stanovených 
strategických  cílů  Krajského  úřadu  Kraje  Vysočina.  Oproti  předchozímu  roku  došlo  v případě 
metodické  pomoci  poskytované  obcím  k mírnému  zlepšení  v hodnocení.  Úroveň  metodické  a 
odborné  pomoci  poskytované  obcím  se  za  pomoci  dotazníků  směřovaných  na  města  a  obce 
kraje  sleduje  pravidelně  již  od  roku  2006.  Sledování  spokojenosti  příspěvkových  organizací 
s poskytovanou metodickou pomocí bylo nově zavedeno od roku 2011, proto zatím není možné 
vyhodnotit trendy, ale pouze dosaženou úroveň. 
 
Smyslem poradenské zakázky zveřejňování veřejných zakázek bylo provést analýzu a následné 
vyhodnocení  zveřejňování  veřejných  zakázek.  Pro  analýzu  vybral  auditní  tým  veřejné  zakázky 
administrované  na  odboru  majetkovém  a  odboru  dopravy  a  silničního  hospodářství. 
Z poradenské  zakázky  vzešlo  několik  zjištění,  která  se  týkala  zejména  nejednotnosti 
zadávaných  údajů v aplikace  Softender,  což  má za  následek  obtížné  vyhledávání  zadávaných 
veřejných zakázek.  
 
Předmětem  poradenské  zakázky  komunikační  strategie  byla  spolupráce  oddělení  interního 
auditu  s odborem  sekretariátu  hejtmana  na  naplnění  jednoho  ze  strategických  cílů  Krajského 
úřadu  Kraje  Vysočina.    Tím  je  zpracování  komunikační  strategie  Kraje  Vysočina  a  Krajského 
úřadu Kraje Vysočina a její seznámení se zainteresovanými stranami (zaměstnanci, rada kraje, 
zastupitelstvo kraje, média, spolupracující instituce). Oddělení interního auditu vymezilo oblasti 
interní  komunikace  a  vytvořilo  anketu  pro  zaměstnance  krajského  úřadu  týkající  se  jejich 
spokojenosti s interní komunikací. V současné době se čeká na vyhodnocení jejích výsledků. 
 
Oddělení  interního  auditu  se  aktivně  podílí  na  plnění  úkolu  zefektivnění  podpůrných  procesů. 
Ten se váže na projekt Zvýšení kvality řízení Krajského úřadu Kraje Vysočina, tzv. Kvalita 09, a 
jeho  aktivitu  č.  3,  tj.  Zefektivnění  systému  řízení  kvality  na  krajském  úřadu.  V  rámci  této 
poradenské  zakázky  spolupracuje  oddělení  interního  auditu  na  implementaci  analýzy, 
zpracování metodiky procesního řízení a její pilotní realizace do dvou oblastí - pracovní  cesta, 
nepřítomnost zaměstnance.   
 
V rámci plnění strategického cíle „Vypracujeme a představíme nový Etický kodex zaměstnanců 
kraje Vysočina zařazených do krajského úřadu do 31. 12. 2011" jmenoval ředitel úřadu pracovní 
tým,  jehož  členem  byl  také  zástupce  oddělení  interního  auditu.  V současné  době  probíhá 
poslední fáze vnitřního připomínkování dokumentu. 
 
Oddělení interního auditu bylo osloveno s žádostí o spolupráci v rámci projektu Řízení lidských 
zdrojů v podmínkách Krajského úřadu Kraje Vysočina, tzv. Kvalita 10. V rámci této poradenské 
zakázky  se  oddělení  interního  auditu  podílelo  na  připomínkování  návrhu  dotazníku  k  šetření 
 
Číslo stránky 


 
spokojenosti  zaměstnanců  Kraje  Vysočina,  jehož  cílem  bylo  získat  názory  zaměstnanců  na 
řízení  krajského  úřadu  a  na  uplatňovanou  sociální  politiku.  Součástí  spolupráce  bylo  také 
vyplnění dotazníků administrovaných externím dodavatelem a rozhovory na téma řízení lidských 
zdrojů se zástupci vybraného zhotovitele.  
Oddělení interního auditu se podílí na analýze ekonomických a administrativních dopadů novely 
zákona  o  veřejných  zakázkách.  V rámci  této  poradenské  zakázky  pomáhá  oddělení  interního 
auditu  vyhodnotit  funkčnost,  bezpečnost  a  efektivnost  procesu  zadávání  veřejných  zakázek 
v podmínkách  budoucí  platnosti  a  účinnosti  novelizovaného  právního  předpisu,  a  to  včetně 
dostatečnosti  podpůrných  systémů.  Výstupem  by  měla  být  komplexní  analýza  dopadů  novely 
zákona  na  kraj  a  krajský  úřad,  která  bude  doporučovat  způsob  zadávání  a  administraci 
veřejných zakázek kraje. 
 
Ve vazbě na projekt Zvýšení kvality řízení Krajského úřadu Kraje Vysočina (Kvalita 09), aktivita 
č.  2:  Řízení  příspěvkových  organizací,  jmenoval  ředitel  úřadu  pracovní  tým  pro  implementaci 
principů  řízení  a  zefektivnění  a  zkvalitnění  řízení  příspěvkových  organizací  zřizovatelem. 
Členem  tohoto  týmu  je  i  zástupce  oddělení  interního  auditu.  Prostřednictvím  této  zakázky 
napomáhá  oddělení  interního  auditu  k vytvoření  a  nastavení  administrativní  a  metodické 
podpory  řízení  příspěvkových  organizací  zřizovaných  Krajem  Vysočina.  Výstupem  projektu 
s termínem  dokončení  v polovině  roku  2013  by  měl  být  fungující  Portál  pro  příspěvkové 
organizace, pomocí kterého budou komunikovat příspěvkové organizace mezi sebou navzájem 
a se zřizovatelem, Krajem Vysočina. 
 
V roce 2011 pracovníci interního auditu poskytli jednu formální konzultaci, která byla zaměřena 
na hodnocení kritérií hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti v příspěvkových organizacích Kraje 
Vysočina. 
 
2.  zhodnocení  výsledků  veřejnosprávních kontrol  vykonávaných podle § 7 odst. 
2,  8,  9  a  11  zákona  o  finanční  kontrole  včetně  zhodnocení  přiměřenosti  a 
účinnosti zavedeného systému této kontroly 

 
a.  národních prostředků (příloha č. 4) 
 

Veřejnosprávní kontroly na místě byly v roce 2011 vykonávány všemi odpovědnými zaměstnanci 
podle jejich působností a v souladu se zákonem o finanční kontrole a vnitřní směrnicí k zajištění 
kontrolní činnosti, a to na základě pololetních plánů kontrolní činnosti, dále na podněty  vedení 
kraje, ostatních orgánů veřejné správy a rovněž na základě informací uvedených ve stížnostech 
právnických a fyzických osob.  
 
Předběžné  veřejnosprávní  kontroly  byly  pravidelně  vykonávány  před  vynaložením  veřejných 
výdajů při posuzování žádostí jednotlivých žadatelů o veřejnou finanční podporu z rozpočtu kraje 
a  fondu  kraje  -  Fondu  Vysočiny.  Vykonávány  byly  převážně  administrativní  veřejnosprávní 
kontroly,  v případě  zjištění  nejasností  nebo  rizik  byla  jednotlivými  odbory  krajského  úřadu 
výjimečně prováděna kontrola na místě u žadatelů o veřejnou finanční podporu. 
 
Průběžné  veřejnosprávní  kontroly  byly  zaměřeny  zejména  na  dodržování  stanovených 
podmínek  a  postupů  při  uskutečňování,  vypořádávání  a  vyúčtování  schválených  operací,  na 
včasnost  a  přesnost  záznamů  o  nakládání  s veřejnými  prostředky  a  o  uskutečňovaných 
operacích.  V průběhu  roku  2011  byl  dále  rozšiřován  výkon  průběžných  kontrol  u  příjemců 
veřejných finančních podpor v souladu se zákonem o finanční kontrole. 
Průběžné  veřejnosprávní  kontroly  na  místě  byly  vykonávány  odpovědnými  zaměstnanci 
administrátora podpory u příjemců veřejných finančních podpor poskytnutých z rozpočtu kraje a 
fondu  kraje.  Příslušnými  odvětvovými  odbory  byly  též  prováděny  kontroly  hospodaření 
 
Číslo stránky 


 
příspěvkových  organizací  zřizovaných  krajem  v resortu  školství,  sociálních  věcí,  zdravotnictví, 
dopravy,  a  kultury.  V roce  2011  bylo  u  příspěvkových  organizací  kraje  provedeno  celkem  18 
průběžných veřejnosprávních kontrol na místě.  
 
Následných  veřejnosprávních  kontrol  bylo  u  příspěvkových  organizací  zřizovaných  krajem 
v resortech  školství,  zdravotnictví,  sociálních  věcí,  doprava  a  kultura  v roce  2011  provedeno 
celkem 49, žádná kontrola nebyla mimořádná.  
U  příspěvkových  organizací  kraje  byly  kontroly  zaměřeny  na  dodržování  právních  předpisů, 
schválených  rozpočtů  a  pokynů  zřizovatele  a  na  ověření  údajů  o  hospodaření  s veřejnými 
prostředky, tzn. na věrné zobrazení  zdrojů, stavu a pohybu veřejných prostředků, a na to, zda 
tyto  údaje  odpovídají  skutečnostem  rozhodným  pro  uskutečnění  veřejných  příjmů,  výdajů  a 
nakládání s veřejnými prostředky.  V roce 2011 jsme kontrolu hospodaření  zaměřili současně i 
na  ověřování  hospodárnosti  výkonu  veřejné  správy  příspěvkovými  organizacemi  a  identifikaci 
rizik v jejich hospodaření. 
  
Provedenými  veřejnosprávními  kontrolami  bylo  zjištěno  nedodržení  některých  obecně 
závazných  právních  předpisů,  zejména  v oblasti  účetnictví  (nesprávné  postupy  účtování, 
nedostatečná nebo chybná evidence a inventarizace majetku), nakládání s majetkem, vnitřního 
kontrolního  systému,  doplňkových  činností,  hospodaření  s fondy  a  vnitřních  norem 
příspěvkových  organizací.  Zjištěnými  nedostatky  byl  zkreslen  stav  majetku  a  výsledek 
hospodaření v účetních závěrkách, resp. byly zjišťovány závažné nedostatky bez vlivu na účetní 
závěrku. V protokolech byla v mnoha případech konstatována finanční a provozní rizika ochrany 
veřejných prostředků a nehospodárnost ve vynaložení veřejných prostředků.  
Na  základě  zjištěných  nedostatků  byla  vždy  vyžadována  opatření  k jejich  odstranění.  Plnění 
těchto opatření bylo odborem kontroly ověřováno v průběhu roku 2011 u vybraného vzorku těch 
příspěvkových  organizací,  u  kterých  byly  předchozími  veřejnosprávními  kontrolami  zjištěny 
nejzávažnější nedostatky.  
Porušení rozpočtové kázně bylo zjištěno v loňském roce následnými veřejnoprávními kontrolami 
u  3  příspěvkových  organizací.  Žádost  jedné  organizace  o  prominutí  odvodu  Rada  Kraje 
Vysočina zamítla.  
 
U příjemců podpor poskytnutých z rozpočtu kraje a z Fondu Vysočiny bylo provedeno celkem 89 
následných  kontrol.  Byly  zaměřeny  na  ověření  dodržení  podmínek  poskytnutí  podpor  po 
ukončení realizace a závěrečném vyúčtování akcí. Porušení rozpočtové kázně bylo zjištěno u 3 
příjemců  a  na  základě  rozhodnutí  Krajského  úřadu  Kraje  Vysočina  jim  byl  uložen  odvod  za 
porušení  rozpočtové kázně.  Jeden příjemce  podal  proti  odvodu za porušení  rozpočtové kázně 
odvolání, ministerstvo financí o něm dosud nerozhodlo.  
 
V roce  2011  byly  následné  veřejnosprávní  kontroly  zajišťovány  7  pracovníky  odboru  kontroly. 
Vzhledem k velkému počtu zřizovaných příspěvkových organizací kraje (k 31. 12. 2011 celkem 
121  organizací)  je  tudíž  mnohdy  problematické  zajistit  obecně  požadovanou  periodicitu 
provádění následných kontrol hospodaření těchto příspěvkových organizací. 
I  přes  stávající  personální  kapacitu  se  odboru  kontroly  v loňském  roce  opětovně  podařilo 
zkontrolovat  minimálně  5%-tní  vzorek  akcí  podpořených  z rozpočtu  kraje  a  fondu  kraje  podle 
jednotlivých  dotačních  titulů  upravených  Pravidly  Rady  Kraje  Vysočina  nebo  Zásadami 
Zastupitelstva Kraje Vysočina.   
 
b.  zahraničních prostředků (příloha č. 5) 
 
V roce  2011  nebyla  Krajem  Vysočina  provedena  žádná  veřejnosprávní  kontrola  u 
předstrukturálních fondů.   
 
 
Číslo stránky 


 
Ze  strukturálních  fondů  čerpal  Kraj  Vysočina  finanční  prostředky  prostřednictvím  šesti 
grantových schémat v programovacím období 2004 – 2006,  z toho 5 grantových schémat bylo 
realizováno  prostřednictvím  Společného  regionálního  operačního  programu  a  1  grantové 
schéma prostřednictvím Operačního programu rozvoje lidských zdrojů.  
V roce 2011 bylo gestorem grantových schémat provedeno celkem 42 veřejnosprávních kontrol 
na  místě  v rámci  grantových  schémat  napojených  na  čerpání  prostředků  ze  SROP.  V rámci 
grantového schématu napojeného na čerpání prostředků z OP RLZ již nebyla provedena žádná 
kontrola, toto grantové schéma již bylo ukončeno. Všech 42 vykázaných kontrol bylo následných 
zaměřených  na  ověření  udržitelnosti  realizovaných  projektů  a  nebylo  zjištěno  podezření  na 
nesrovnalost.  
 
V rámci  programovacího  období  2007  –  2013  byly  Řídícím  orgánem  Operačního  programu 
Vzdělávání  pro  konkurenceschopnost  Kraji  Vysočina  v rámci  prioritní  osy  1  a  prioritní  osy  3 
schváleny čtyři globální granty ve čtyřech oblastech podpory. S řídícím orgánem, Ministerstvem 
školství,  mládeže  a  tělovýchovy,  uzavřel  kraj  Dohodu  o  spolupráci,  na  základě  které 
zabezpečuje realizaci tohoto operačního programu jako zprostředkující subjekt.  
V roce  2011  bylo  v rámci  těchto  grantů  provedeno  celkem  46  průběžných  veřejnosprávních 
kontrol na místě, z toho: 

v oblasti podpory 1.1. celkem 16 kontrol 

v oblasti podpory 1.2. celkem 9 kontrol  

v oblasti podpory 1.3. celkem 8 kontrol   

v oblasti podpory 3.2. celkem 13 kontrol.  
Administrativními  veřejnosprávními  kontrolami    a  průběžnými  veřejnosprávními  kontrolami  na 
místě bylo v roce 2011 zjištěno celkem 62 případů porušení rozpočtové kázně. 
  
Kraj  realizuje  také  několik  individuálních  projektů  v  oblasti  sociálních  služeb.  V souladu  s 
rozhodnutím  o  poskytnutí  dotace  provedl  kraj  v roce  2011  celkem  49  průběžných 
veřejnosprávních kontrol v rámci projektu „Podpora vybraných sociálních služeb na území kraje 
Vysočina  individuální  projekt“  u  poskytovatelů  jednotlivých  sociálních  služeb.  Projekt  je 
realizován v rámci Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost.  
 
 
3.  Hlavní  nedostatky,  které  v hodnoceném  období  zásadním  způsobem 
nepříznivě  ovlivnily  činnost  orgánu  veřejné  správy  včetně  stručné 
charakteristiky jejich příčin  

 
Nedostatky,  které  by  podstatně  ohrozily  nebo  znemožnily  plnění  hlavních  úkolů  při  zajišťování 
schválených cílů orgánu veřejné správy a které by měly významný vliv na řádnou správu a řízení 
hospodaření  s veřejnými  prostředky,  nebyly  v  hodnoceném  období  identifikovány.  Problémové 
oblasti  byly  průběžně  řešeny  v souladu  s rozhodnutími  orgánů  kraje  (Rady  Kraje  Vysočina  a 
Zastupitelstva Kraje Vysočina) nebo rozhodnutím vedení krajského úřadu. 
 
4.  Informace  o  finančních  kontrolách  vykonaných  podle  vyhlášených 
mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a o jejich výsledcích, 
které  poskytly  mezinárodním  organizacím  na  základě  jejich  vyžádání  (§  24 
odst. 5 zákona) 

 
V průběhu  roku  2011  nebyla  na  Krajském  úřadu  Kraje  Vysočina  provedena  žádná  finanční 
kontrola podle vyhlášených mezinárodních smluv.  
 
 
 
Číslo stránky 
10 

 
5.  Přehled  a  charakteristika  opatření  přijatých  ředitelem  Krajského  úřadu  Kraje 
Vysočina 
 
Řízení provozní a finanční činnosti úřadu a účinné fungování vnitřního kontrolního systému bylo 
v průběhu roku 2011 zlepšováno např. následujícími opatřeními: 
  vyhodnocování plnění strategických cílů krajského úřadu za uplynulé období, 
  vytvoření protikorupční strategie Kraje Vysočina a proškolení všech zaměstnanců formou 
semináře a e-learningového kurzu, 
  aktualizace interních předpisů, 
  akceptování a realizace doporučení z vykonaných interních auditů, 
  vzdělávání  zaměstnanců  krajského  úřadu  v oblasti  finanční  kontroly  v rámci  vstupního 
vzdělávání, 
  podpora zvyšování odbornosti a profesionálního vystupování zaměstnanců, 
  aktualizace pověření ke kontrole a přezkušování účetních dokladů, 
  aktualizace databáze řízení rizik, zpracování roční zprávy o aktualizaci řízení rizik, 
  realizace aktivit v rámci projektu Zvýšení kvality řízení Krajského úřadu Kraje Vysočina, 
tzv. Kvalita 09,  
  aplikace modelu CAF (Common Assessment Framework) vycházející ze sebehodnocení 
kvality činnosti úřadu,  
  realizace semináře a následných jednání cílených na problematiku kritérií hospodárnosti, 
efektivnosti a účelnosti, 
  podpora  dalšího  rozvoje  analytického  nástroje  datový  sklad,  především  v  oblasti 
sledování ekonomiky úřadu a příspěvkových organizací. 
 
K průběžnému  sledování  řešených  problémů  slouží  systém  evidence  úkolů  v rámci  porad  na 
jednotlivých úrovních řízení (porady grémia ředitele, porady grémia ředitele s vedoucími odborů 
a  samostatných  oddělení,  porady  jednotlivých  sekcí  a  porady  odborů).  Obdobná  evidence  se 
používá  pro  sledování  a  kontrolu  plnění  úkolů  vyplývajících  z  usnesení  rady  a zastupitelstva 
kraje. Jako další nástroj k řešení různých problémů je využívána možnost jmenování pracovních 
týmů ředitelem úřadu. 
 
 
6.  Souhrnné zhodnocení  
 
Kraj  Vysočina  naplňuje  principy  řádné  správy  veřejných  prostředků.  Orgány  kraje  a  ředitel 
krajského  úřadu  dostatečně  vymezili  pravomoce  a  odpovědnosti  jednotlivých  vedoucích  a 
ostatních  zaměstnanců  směřující  k naplnění  těchto  principů.  Finanční  kontrola  je  nadále 
nedílnou  součástí  finančního  řízení,  kontrolní  činnost  probíhá  v souladu  s platnými  právními 
předpisy,  útvary  zabývající  se  finanční  kontrolou  mohou  proto  poskytovat  dostatečnou  míru 
nezávislého ujištění o přiměřenosti a účinnosti vnitřních kontrolních mechanismů. Krajský úřad si 
trvale klade za cíl  udržitelný  a kvalitní  výkon  veřejné  správy  v souladu  s  kriterii  hospodárnosti, 
efektivnosti a účelnosti. 
 
Povinnost  předložit  každoročně  zprávu  o  výsledcích  finančních  kontrol  je  zákonem  o  finanční 
kontrole stanovena také obcím a příspěvkovým organizacím jako orgánům veřejné správy. Obce 
na  tuto  zákonnou  povinnost  byly  písemně  upozorněny  dopisem  ředitele  krajského  úřadu,  ve 
 
Číslo stránky 
11 

 
kterém  byly  uvedeny  i  odkazy  na  manuály  a  návody  na  zpracování  zpráv  o  výsledcích 
finančních kontrol.  
V kraji  Vysočina  bylo k   31.  12.  2011  celkem  704 obcí.  Z tohoto  počtu  55  obcí  (tj.  8%),  i  přes 
výše  uvedené  připomenutí  zákonné  povinnosti,  zprávu  o  výsledcích  finančních  kontrol  za  rok 
2011 nezaslalo. Z předložených zpráv o výsledcích finančních kontrol bylo pouze 49 zpráv (tj. 7 
%) podáno elektronicky prostřednictvím Modulu ročních zpráv, tato skutečnost přináší vysokou 
administrativní náročnost při zpracování a zadávání těchto údajů do informačního systému.  
 
Všech 121 příspěvkových organizací zřízených Krajem Vysočina k 31. 12. 2011 podalo zprávu o 
výsledcích finančních kontrol v termínu elektronicky. 
 
 
Zpracovali: 
 
Ing. Eva Janoušková 
ředitelka Sekce ekonomiky a podpory – zástupce ředitele 
 
Ing. Michal Ňachaj 
vedoucí odboru kontroly 
 
Ing. Iva Ďásková 
vedoucí oddělení veřejnosprávní kontroly 
 
Ing. Kateřina Tesařová 
vedoucí oddělení interního auditu 
 
 
 
 
V Jihlavě dne 24. 2. 2012 
 
 
 
 
 
Schválil: 
 
Mgr. Ing. Zdeněk Kadlec 
ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina 
 
Číslo stránky 
12