Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Zprávy o výsledcích finančních kontrol'.

 
 
KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA 
 
Žižkova 57, 587 33  Jihlava, Česká republika 
 
Zpráva o výsledcích finančních kontrol za rok 2010 
 
 
Souhrnné  zhodnocení  výsledků  finančních  kontrol  zajišťovaných  orgánem   
veřejné správy a přiměřenosti a účinnosti zavedeného systému finanční kontroly 
zahrnuje: 
 
1.  zhodnocení výsledků řídící kontroly podle § 26 a 27 zákona o finanční kontrole 

(příloha  č.  2),  výsledků  interního  auditu  podle  §  28  a  29  zákona  o  finanční 
kontrole (příloha č. 3) a přiměřenosti a účinnosti vnitřního kontrolního systému 
ve smyslu § 25 zákona o finanční kontrole 

 
a)  Vytváření podmínek pro příznivé kontrolní prostředí v orgánu veřejné správy.  
 
Strategické  záměry  a  cíle  kraje  Vysočina  vycházejí  z  Programu  rozvoje  kraje  Vysočina  a 
z dalších dlouhodobých koncepcí, strategií, záměrů a zásad v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, 
dopravy,  územního  plánování,  cestovního  ruchu,  krizového  řízení,  životního  prostředí  a 
informatiky.  Tyto  materiály  jsou  vyhodnocovány  a  aktualizovány.  Kontrolní  funkci  plní  také 
výbory zastupitelstva kraje.  
 
Strategické  prostředí  krajského  úřadu  je  zarámováno  vizí,  prioritami  krajského  úřadu  a 
soustavou  strategických  cílů,  které  se  prostřednictvím  akčních  plánů  rozpadají  na  konkrétní, 
měřitelné úkoly pro jednotlivé odbory. Je tak splněna základní podmínka pro fungování vnitřního 
kontrolního  systému,  a  to  je  stanovení  cílů  na  strategické  úrovni.  Jde  o  systematický  proces 
přijímání,  naplňování,  sledování  a  vyhodnocování  strategických  cílů  úřadu  za  využití  Portálu 
strategického řízení. Kontrolní prostředí pozitivně ovlivňují zejména strategické cíle působící na 
hospodárné,  efektivní  a  účelné  využívání  veřejných  prostředků,  na  sledování  provozních 
ukazatelů a také na naplňování přijatého Etického kodexu úřadu. 
 
Základní  rámec  pro  kontrolní  prostředí  na    krajském  úřadu  vytváří  organizační  řád  Krajského 
úřadu kraje Vysočina, který vymezuje a odděluje odpovědnosti a pravomoce jednotlivých útvarů 
úřadu.  Organizační  řád  je  dále  aplikován  prostřednictvím  pracovních  náplní  jednotlivých 
zaměstnanců. 
 
Konkrétní podmínky a pravidla pro kontrolní prostředí na Krajském úřadu kraje Vysočina vytváří 
upravují vnitřní předpisy úřadu, zejména: 
  Směrnice k zajištění kontrolní činnosti;  
  Směrnice k oběhu a přezkušování účetních dokladů; 
  Směrnice k provádění pokladních operacích; 
  Směrnice o účtování, oceňování a evidenci majetku a závazků kraje Vysočina; 
  Pověření  ke  kontrole  a  přezkušování  účetních  dokladů  na  pozicích  příkazce  operace, 
správce rozpočtu, hlavní účetní; 
  Příkaz ředitele, k provedení inventarizace; 
  Příkaz ředitele, kterým se upravuje postup předkládání písemností k podpisu. 
tel.: 564 602 804, fax: 564 602 480, e-mail: xxxxx@xxxxxxxxxxx.xx, internet: www.kr-vysocina.cz 
IČ: 70890749, bankovní spojení: Volksbank a.s., č.ú.: 4050005000/6800 

 
 
Další  podmínky  ve  specifických  oblastech  upravuje  Směrnice  k  užívání  a  kontrole  užívání 
informačních  a komunikačních  technologií  kraje Vysočina,  Směrnice  o  poskytování  cestovních 
náhrad  při  tuzemských  a  zahraničních  pracovních  cestách,  Směrnice  o  uplatňování  daně  z 
přidané  hodnoty,  Směrnice  upravující  evidenci  přítomnosti  na  pracovišti  a  evidenci  pracovní 
doby, Směrnice upravující přidělování a užívání mobilních telefonů a SIM karet a další. Základní 
stanovení  kompetencí  a  odpovědností  vychází  z  organizačního  řádu  a  pracovních  náplní 
zaměstnanců úřadu. 
 
Na krajském úřadě je zaveden systém řízení rizik, katalog rizik se pravidelně aktualizuje a rizika 
jsou minimalizována na základě realizace opatření. 
 
Znalost  zásad  a  principů  finanční  kontroly  podporuje  modul  „Finanční  kontrola  ve  veřejné 
správě“, kterým prochází v rámci vstupního vzdělávání povinně každý nový zaměstnanec úřadu. 
Toto  vzdělávání  krajský  úřad  zajišťuje  i  pro  pracovníky  obcí  II.  a  III.  stupně.  Další  vzdělávací 
aktivity  jsou  zaměřené  například  do  oblasti  nastavení  a  aplikace  kriterií  3E  (hospodárnost, 
efektivnost, účelnost).  
 
Kontrolní prostředí uvnitř úřadu ovlivňuje i činnost oddělení vnitřní kontroly, které vykonává dílčí 
vnitřní kontroly zaměřené na soulad činností pracovníků krajského úřadu a  zajišťuje evidenci a 
podporu procesů při řešení stížností.  
 
Jsou  vytvořeny  vhodné  podmínky  pro  nezávislou  a  objektivní  činnost  interního  auditu,  který 
hodnotí účinnost systému řízení rizik, řídící a kontrolní procesy, správu a řízení krajského úřadu 
a navrhuje opatření ke zdokonalení systému a eliminaci rizik.  
 
Kontrolní  prostředí  směrem  k externím  subjektům  nejvýznamněji  formuje  činnost  odboru 
kontroly. 
 
Příznivé  kontrolní  prostředí  podporuje  i  aplikace  modelu  CAF  (Common  Assessment 
Framework)  vycházející  ze  sebehodnocení  kvality  činnosti  úřadu.  Implementace  modelu  CAF 
probíhá na krajském úřadu od roku 2006. 
 
 
b)  Systém posuzování závažnosti rizik spojených se zajišťováním stanovených úkolů a 
schválených cílů orgánu veřejné správy. 
 
Postupy pro řízení rizik jsou na Krajském úřadě kraje Vysočina systematicky nastaveny od roku 
2005  a  jsou  podpořeny  interně  vytvořenou  softwarovou  databází.  Vedoucí  odborů  a 
samostatných oddělení jsou zodpovědní za pravidelnou aktualizaci rizik v databázi, doplňování 
nových rizik a dále za navrhování opatření ke snížení či eliminaci rizik. Na přelomu roku 2009 a 
2010 došlo k hromadné aktualizaci databáze rizik krajského úřadu a na základě této aktualizace 
vytvořilo  oddělení  interního  auditu  Roční  zprávu  o  řízení  rizik,  která  byla  předložena řediteli 
krajského úřadu. Další aktualizace je plánována na začátek roku 2011. 
 
Řízením  rizik  se  v průběhu  roku  zabývají  příslušní  zodpovědní  vedoucí  zaměstnanci.  V rámci 
manažerské kontroly průběžně identifikují, kvantifikují a realizují opatření k řešení rizik, zejména 
u běžných, provozních činností.  
 
Rizika  související  s jednotlivými  finančními  výdajovými  a  příjmovými  případy  jsou  řízena 
operativně  pověřenými  pracovníky  realizací  předběžné,  průběžné  a  následné  řídící  kontroly 
v souladu s ustanoveními Zákona o finanční kontrole.  
 
 
Číslo stránky 


 
Zvláštní  pozornost  je  věnována  rizikům  souvisejícím  se  správou  a  čerpáním  finančních 
prostředků  ze  strukturálních  fondů  Evropské  unie,  například  v oblasti  Operačního  programu 
Vzdělávání pro konkurenceschopnost. 
 
Nad  rámec  běžné  agendy  řízení  rizik,  je  zpracovávána  oddělením  interního  auditu  analýza 
rizikovosti, která slouží k sestavení střednědobého plánu auditní činnosti. Mimo to se ïdentifikací 
potenciálních  rizik  a  navrhováním  opatření  ke  snížení  nebo  eliminaci  těchto  rizik  standardně 
zabývají  pracovníci  interního  auditu  při  výkonu  konkrétních  auditních  zakázek.  Identifikovaná 
rizika  a  navrhovaná  opatření  jsou  předmětem  závěrečných  auditních  zpráv.  Vedení  krajského 
úřadu běžně zadává pracovníkům interního auditu provedení ad-hoc interních auditů, které jsou 
zaměřeny zejména právě na posouzení aktuálních rizik.  
 
c) Odpovědnost příslušných vedoucích a ostatních zaměstnanců orgánu veřejné správy.  
 
Pravomoci  a  odpovědnosti  jednotlivých  vedoucích  a  ostatních  zaměstnanců  jednoznačně 
vymezuje organizační  řád a pracovní  náplně.  Systém  dále dotváří  soustava  vnitřních předpisů 
Krajského úřadu kraje Vysočina.  
 
Povinnosti  zaměstnanců  kraje  a  uvolněných  členů  zastupitelstva  kraje,  kteří  se  bezprostředně 
podílejí  na  účetních  případech  od  jejich  nařízení,  přezkoušení  a  kontrole  až  po  zaúčtování  a 
archivaci  účetních  dokladů,  závazně  upravuje  Směrnice  k oběhu  a  přezkušování  účetních 
dokladů  a  také  interní  předpisy  orgánů  kraje  (Pravidla  Rady  kraje).  Jsou  vytvořeny 
standardizované postupy aktualizace a řízení změny těchto dokumentů. 
 
Provádění  řídící  kontroly  podle  zákona  o  finanční  kontrole  probíhá  na  základě  pověření 
konkrétních  pracovníků  funkcemi  příkazce  operace,  správce  rozpočtu  a  hlavní  účetní.  Souhrn 
pověření,  tzv.  „přehled  pověření  ke  kontrole  a  přezkušování  účetních  dokladů“,  jednoznačně 
určuje  osoby  odpovědné  za  výkon  řídící  kontroly  a  vymezuje  rozsah  jejich  oprávnění  (dle 
příslušných  paragrafů  a  položek  v rámci  jednotlivých  kapitol  rozpočtu  kraje).  Je  zajištěna 
oddělenost  funkcí,  dodržení  kontroly  4  očí,  vzájemná  zastupitelnost  pracovníků  pověřených 
výkonem  řídící  kontroly,  stejně  jako  pravidelná  aktualizace  pověření,  za  kterou  je  odpovědný 
odbor ekonomický. 
 
Vymezení a oddělení pravomocí je předmětem interních auditů a stejně tak i nastavení plynoucí 
z vnitřních  předpisů  krajského  úřadu.  Povinnosti  související  za  zajištěním  řídící  kontroly  podle 
zákona pravidelně prověřují pracovníci interního auditu v rámci své auditní činnosti.  
 
 
d) Zajištění informačních funkcí v rámci systému finanční kontroly zavedeného v orgánu 
veřejné správy.  
 
Informační funkce systému finanční kontroly se uskutečňuje v rámci předběžné řídící kontroly a 
v rámci  systému  veřejnosprávních  kontrol.  Konkrétní  postupy  pro  zajištění  informační  funkce 
v rámci předběžné řídící kontroly upravuje zejména Směrnice k oběhu a přezkušování účetních 
dokladů.  V rámci  systému  veřejnosprávních  kontrol  jsou  konkrétní  postupy  pro  plnění 
informačních funkcí stanoveny Směrnicí k zajištění kontrolní činnosti.   
 
Kontrolní  činnost  krajského  úřadu  je  koordinována  prostřednictvím  předkládání  a  schvalování 
pololetních  plánů  kontrol  jednotlivých  odborů  a  samostatných  oddělení,  např.  v  návaznosti  na 
kontrolní  zjištění  či  případné  požadavky  ze  strany  ústředních  správních  úřadů.  Vyhodnocení 
kontrolní  činnosti  jednotlivých  odborů  a  samostatných  oddělení  je  prováděno  v pravidelných 
pololetních intervalech a předkládáno řediteli krajského úřadu. 
 
 
Číslo stránky 


 
Informační  podporu  pro  rozhodovací,  ale  i  kontrolní  procesy  poskytuje  datový  sklad. 
Prostřednictvím  datového  skladu  je  možno  rychle  získat  a  analyzovat  požadované  aktuální 
informace  z oblasti  ekonomiky  a  rozpočtování  kraje,  příspěvkových  organizací,  provozu 
krajského úřadu, dotačních titulů, integrovaného záchranného systému apod. Datový sklad tak 
poskytuje rozsáhlou podporu pro manažerské rozhodování, protože umožňuje aktuální a velmi 
detailní  pohled  na  jednotlivé  veřejné  výdaje  a  příjmy  a  to  i  v agregovaných  a  předem 
nastavených i ad hoc analytických pohledech. 
 
Informační  funkce  interně-auditorské  činnosti  vychází  ze  Statutu  interního  auditu.  Roční  i 
střednědobé  plány  interních  auditů  podléhají  schválení  ředitelem  úřadu.  Zprávy  z vykonaných 
interních  auditů  jsou  projednávány  s vedoucími  pracovníky  auditovaných  útvarů  a  s ředitelem 
úřadu. Útvar interního auditu každoročně předkládá řediteli úřadu Zprávu o výsledcích činnosti 
interního  auditu,  kde  (mimo  jiné)  hodnotí  dostatečnost  a  o  účinnost  vnitřního  kontrolního 
systému.  
 
e)  Zajištění  průběžného  sledování  a  prověřování  systému  finanční  kontroly  zavedeného 
v orgánu veřejné správy včetně hodnocení. 
 
Průběžné nezávislé sledování a prověřování systému finanční kontroly zabezpečuje interní audit 
v rámci provádění konkrétních auditních zakázek, zejména interních auditů, ale i poradenských 
a konzultačních služeb.  
 
Útvar interního auditu každoročně předkládá řediteli úřadu: 
  Zprávu  o  výsledcích  činnosti  interního  auditu,  kde  komplexně  hodnotí  dostatečnost  a 
účinnost vnitřního kontrolního systému, dále pak aktuální podmínky a výsledky interního 
hodnocení kvality; 
  Zprávu o provedené aktualizaci řízení rizik, kde zejména hodnotí změny v katalogu rizik. 
 
Dále systém hodnotí klíčoví účastníci na pozicích příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní 
účetní  v rámci  výkonu  každodenní  agendy.  Zjištěné  chyby  a  identifikovaná  rizika  jsou  povinni 
hlásit řediteli krajského úřadu. 
 
Systém finanční kontroly je prověřován také externími kontrolami a audity. Protokoly z externích 
kontrol  a  zprávy  z  externích  auditů  provedených  na  kraji  Vysočina,  kdy  je  kraj 
kontrolovaný/auditovaný  subjekt,  včetně  případných  dokumentů  o  vypořádání  zjištěných 
nedostatků, jsou soustřeďovány v centrální evidenci na oddělení vnitřní kontroly. 
 
f) Dosahování výsledků při zajišťování činnosti a schválených cílů tohoto orgánu včetně 
realizace doporučení jednotlivých typů interního auditu.  
 
Dosahování  stanovených  cílů  při  zajišťování  činnosti  kraje  Vysočina  a  krajského  úřadu 
pravidelně  hodnotí  orgány  kraje  (zastupitelstvo,  rada,  výbory,  komise)  a  vrcholové  vedení 
krajského  úřadu.  Jsou  vytvořeny  systémy  hodnocení  jednotlivců  nadřízenými  pracovníky  i 
hodnocení oddělení a útvarů ředitelem krajského úřadu a zástupci samosprávy kraje Vysočina.  
 
Jednou  ze skupin  cílů  jsou  cíle  strategické.  Strategické  cíle  jsou  průběžně  monitorovány 
prostřednictvím Portálu strategického řízení úřadu, jsou definovány metriky plnění a periodicky 
vyhodnocovány na společných poradách vedoucích pracovníků krajského úřadu.. 
 
Posuzování realizace dílčích cílů a zejména identifikace rizik, která ohrožují jejich dosahování, je 
předmětem  interně-auditorské  činnosti.  Auditní  činnost  oddělení  interního  auditu  je  členěna 
následujícím způsobem: 
 
Číslo stránky 


 
a)  auditní ujišťovací zakázky –  interní audity, z kterých je výstupem auditní zpráva a podrobná 
auditní dokumentace;  
b)  poradenské  a  konzultační  služby  -  zakázky  menšího  rozsahu  než  interní  audity 
s různorodým  předmětem  nebo  cílem,  ale s předem  zadaným  výstupem  a dále pak  běžná 
neformální  konzultační  činnost  (účast  v projektových  týmech,  na  schůzkách,  výměna 
informací, atd.).  
 
A) Auditní ujišťovací zakázky 
 
V roce 2010 interní auditoři pracovali na těchto interních auditech: 
  Audit zřizovatelských funkcí příspěvkových organizací zřizovaných krajem Vysočina; 
  Audit veřejných zakázek malého rozsahu na odboru majetkovém; 
  Audit evidencí; 
  Audit objednávkového systému. 
 
Audit  zřizovatelských  funkcí  příspěvkových  organizací  zřizovaných  krajem  Vysočina  byl 
zaměřen  na  prověření  zřizovacích  listin  a  organizačních  řádů  příspěvkových  organizací 
zřizovaných krajem  Vysočina  a jejich souladu s platnou legislativou  a vnitřními  předpisy  KrÚ  a 
dále  na  prověření  úrovně  metodické  pomoci  poskytované  odbory  KrÚ  příspěvkovým 
organizacím zřizovaných krajem Vysočina. Výstupem auditu bylo 18 doporučení směřujících do 
oblasti  úpravy  vnitřních  předpisů  zřizovaných  organizací  a  do  oblasti  zlepšení  řízení 
příspěvkových  organizací  zřizovaných  krajem  Vysočina  a  vzájemné  komunikaci  se 
zřizovatelskými odbory.  
 
Audit veřejných zakázek malého rozsahu na odboru majetkovém byl zaměřen na prověření 
existence, adekvátnosti a funkčnosti řídících a kontrolních mechanismů ve všech fázích procesu 
zadávání  veřejných  zakázek  malého  rozsahu  týkajících  se  technického  zhodnocení  a  oprav 
nemovitého  majetku  v podmínkách  kraje  Vysočina.  Z auditu  vzešlo  18  doporučení  směřujících 
k zajištění zásad transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace při zadávání veřejných 
zakázek  malého  rozsahu.  Hlavním  auditním  zjištěním  byl  příliš  obecný  popis  některých 
důležitých  fází  zadávání  veřejných  zakázek  malého  rozsahu  v příslušném  vnitřním  předpisu  a 
dále absence povinnosti zveřejňovat údaje o veřejných zakázkách malého rozsahu.  
 
Audit  evidencí  se  zabýval  prověřením  nastavení  procesu  a  popisu  procesu  tvorby,  správy  a 
rušení  evidencí  ve  vnitřních  předpisech  krajského  úřadu  (správa  životního  cyklu  evidence)  a 
dále  byl  zaměřen  na  prověření  využívání  a  správného  vedení  vybraného  vzorku  evidencí.  Při 
auditu jsme odhalili nedostatky systémového charakteru, které mají negativní dopad na kvalitu a 
hospodárnost procesu životního cyklu evidence. Na základě auditu bylo navrženo 6 doporučení, 
která směřovala do oblasti nastavení systému životního cyklu evidencí a dále do oblasti úpravy 
stávajícího stavu evidencí (rušení nevyužívaných evidencí, přiřazení správce evidencí, ...). 
 
Audit  objednávkového  systému  se  zabývá  prověřením  existence,  adekvátnosti  a  funkčnosti 
řídících  a  kontrolních  mechanismů  ve  všech  fázích  procesu  objednávání  a  nákupu  zboží  a 
služeb  na  KrÚ  (objednávání  vzdělávání,  propagačních  předmětů  a  dalších  komodit  a  služeb 
objednávaných přes objednávkový systém). Výstupem auditu je 14 doporučení, která se vztahují 
především na optimalizaci systémů a eliminaci možných rizik. Jedním ze základních doporučení 
je  snaha  o  vytvoření  komplexního  elektronického  systému  objednávání  zboží  a  služeb  na 
krajském úřadě a zajištění vazeb mezi tímto systémem a rozpočtem. 
 
 
Číslo stránky 


 
V rámci  činnosti  oddělení  interního  auditu  bylo  v roce  2010  navrženo  celkem  56  doporučení 
směřující  k  odstranění  zjištěných  nedostatků.  Doporučení  z interních  auditů  jsou  standardně 
projednávána  s ředitelem  krajského  úřadu  a  vedoucími  pracovníky,  kteří  jsou  odpovědní  za 
auditovanou  oblast.  Realizace  přijatých  doporučení  z interních  auditů  je  zajištěna  systémem 
úkolů  z porad.  Sledování  plnění  auditních  doporučení  průběžně  provádí  oddělení  interního 
auditu prostřednictvím následných auditů nebo dílčím ověřením. 
 
B) Poradenské a konzultační služby 
 
V roce 2010 poskytli pracovníci interního auditu poradenství v těchto oblastech:  
  Řízení rizik 2010; 
  Analýza rizik; 
  Metodická pomoc obcím; 
  Následné veřejnosprávní kontroly. 
 
Ze  strany  pracovníků interního  auditu je průběžně poskytována metodická podpora  v  systému 
řízení  rizik  krajského  úřadu.  V roce  2010  došlo  k dalšímu  zdokonalení  a  rozšíření 
elektronického nástroje pro práci s riziky a pro jejich přehlednější sledování. 
 
Předmětem  poradenské  zakázky  analýza  rizik  bylo  vyhodnocení  analýzy  rizik  na  KrÚ  a 
samotné řízení rizik jednotlivými vlastníky. Zaměřili jsme se na identifikovaná rizika za jednotlivé 
vlastníky (vedoucí odborů) a ke stávajícím rizikům jsme identifikovali některá další rizika, která 
nám v katalogu chyběla. 
 
Cílem  poradenské  zakázky  metodická  pomoc  obcím  bylo  vyhodnotit  úroveň  metodické  a 
odborné  pomoci,  kterou  poskytuje  kraj  Vysočina  obcím  II.  a  III.  stupně.  Poradenská  zakázka 
vycházela ze stanovených strategických cílů KrÚ kraje Vysočina. Oproti předchozímu roku došlo 
k mírnému zlepšení v hodnocení. Úroveň metodické a odborné pomoci se za pomoci dotazníků 
směřovaných na města a obce kraje sleduje pravidelně již od roku 2006. 
 
Pracovníci oddělení interního auditu se zúčastnili dvou následných veřejnosprávních kontrol 
u příjemců veřejných finančních podpor poskytnutých z Fondu Vysočiny.  Cílem této spolupráce 
bylo  seznámení  se  s kontrolními  postupy  a  technikami  používanými  odborem  kontroly  při 
veřejnosprávních kontrolách. 
 
Klíčovými  aktivitami  v rámci  neformálních  konzultací  byla  účast  pracovníků  interního  auditu  na 
přípravě  protikorupční  strategie  kraje,  dále  pak  při  zavádění  interního  auditu  ve  zřizované 
organizaci Krajské správa údržby silnic Vysočina a podpora interních auditorů měst a ostatních 
zřizovaných  organizací,  v neposlední  řadě  to  byla  také  organizace  vzdělávání  pro  vedoucí 
zaměstnance úřadu v oblasti hospodárného, efektivního a účelného výkonu veřejné správy.  
 
2.  zhodnocení  výsledků  veřejnosprávních kontrol  vykonávaných podle § 7 odst. 
2,  8,  9  a  11  zákona  o  finanční  kontrole  včetně  zhodnocení  přiměřenosti  a 
účinnosti zavedeného systému této kontroly 

 
a.  národních prostředků (příloha č. 4) 
 
Veřejnosprávní kontroly na místě byly v roce 2010 vykonávány všemi odpovědnými zaměstnanci 
podle jejich působností a v souladu se zákonem o finanční kontrole a vnitřní směrnicí k zajištění 
kontrolní činnosti, a to na základě pololetních plánů kontrolní činnosti, dále na podněty  vedení 
 
Číslo stránky 


 
kraje, ostatních orgánů veřejné správy a rovněž na základě informací uvedených ve stížnostech 
právnických a fyzických osob.  
 
Předběžné  veřejnosprávní  kontroly  byly  pravidelně  vykonávány  před  vynaložením  veřejných 
výdajů při posuzování žádostí jednotlivých žadatelů o veřejnou finanční podporu z rozpočtu kraje 
a fondu kraje - Fondu Vysočiny. V případě zjištění nejasností nebo rizik byla jednotlivými odbory 
krajského úřadu prováděna kontrola na místě u žadatelů o veřejnou finanční podporu. 
 
Průběžné  veřejnosprávní  kontroly  byly  zaměřeny  zejména  na  dodržování  stanovených 
podmínek  a  postupů  při  uskutečňování,  vypořádávání  a  vyúčtování  schválených  operací,  na 
včasnost  a  přesnost  záznamů  o  nakládání  s veřejnými  prostředky  a  o  uskutečňovaných 
operacích.  V průběhu  roku  2010  byl  dále  rozšiřován  výkon  průběžných  kontrol  u  příjemců 
veřejných finančních podpor v souladu se zákonem o finanční kontrole. 
Průběžné  veřejnosprávní  kontroly  na  místě  byly  vykonávány  odpovědnými  zaměstnanci 
administrátora podpory u příjemců veřejných finančních podpor poskytnutých z rozpočtu kraje a 
fondu  kraje.  Příslušnými  odvětvovými  odbory  byly  též  prováděny  kontroly  hospodaření 
příspěvkových  organizací  zřizovaných  krajem  v resortu  školství,  sociálních  věcí,  zdravotnictví, 
dopravy a kultury.  
 
Následných  veřejnosprávních  kontrol  bylo  u  příspěvkových  organizací  zřizovaných  krajem 
v resortech školství,  zdravotnictví,  sociálních věcí  a  kultura v roce  2010  provedeno celkem  36, 
žádná kontrola nebyla mimořádná. U příjemců podpor poskytnutých z rozpočtu kraje a z Fondu 
Vysočiny bylo provedeno celkem 83 následných kontrol. 
U  příspěvkových  organizací  kraje  byly  kontroly  zaměřeny  na  dodržování  právních  předpisů, 
schválených  rozpočtů  a  pokynů  zřizovatele  a  na  ověření  údajů  o  hospodaření  s veřejnými 
prostředky, tzn. na věrné zobrazení  zdrojů, stavu a pohybu veřejných prostředků, a na to, zda 
tyto  údaje  odpovídají  skutečnostem  rozhodným  pro  uskutečnění  veřejných  příjmů,  výdajů  a 
nakládání s veřejnými prostředky.  V roce 2010 jsme kontrolu hospodaření  zaměřili současně i 
na ověřování hospodárnosti výkonu veřejné správy příspěvkovými organizacemi 
  
Provedenými  veřejnosprávními  kontrolami  bylo  zjištěno  nedodržení  některých  obecně 
závazných  právních  předpisů,  zejména  v oblasti  účetnictví  (nesprávné  postupy  účtování, 
nedostatečná nebo chybná evidence a inventarizace majetku), nakládání s majetkem, vnitřního 
kontrolního  systému,  doplňkových  činností,  hospodaření  s fondy  a  vnitřních  norem 
příspěvkových  organizací.  Na  základě  zjištěných  nedostatků  byla  vždy  vyžadována  opatření 
k jejich  odstranění.  Plnění  těchto  opatření  bylo  odborem  kontroly  ověřováno  v průběhu  roku 
2010  u  vybraného  vzorku  těch  příspěvkových  organizací,  u  kterých  byly  předchozími 
veřejnosprávními  kontrolami  zjištěny  nejzávažnější  nedostatky.  U  příspěvkových  organizací 
v resortu kultury byla kontrola plnění opatření provedena věcně příslušným odborem.  
Porušení rozpočtové kázně bylo zjištěno v loňském roce následnými veřejnoprávními kontrolami 
u  7  příspěvkových  organizací.  Rada  kraje  Vysočina  ve  dvou  případech  následně  odvod  za 
porušení rozpočtové kázně prominula.  
 
U příjemců veřejných finančních podpor poskytnutých z rozpočtu kraje a z Fondu Vysočiny byly 
následné  veřejnosprávní  kontroly  zaměřeny  na  ověření  dodržení  podmínek  poskytnutí  podpor 
po ukončení realizace a závěrečném vyúčtování akcí. Porušení rozpočtové kázně bylo zjištěno u 
2  příjemců  a  na  základě  rozhodnutí  Krajského  úřadu  kraje  Vysočina  jim  byl  uložen  odvod  za 
porušení rozpočtové kázně. 
 
V roce  2010  bylo  také  provedeno  10  následných  veřejnosprávních  kontrol  u  soukromých  škol 
zaměřené  na  použití  dotací  poskytnutých  z rozpočtu  kraje  Vysočina.  Těmito  kontrolami  bylo 
zjištěno neoprávněné zadržení veřejných prostředků a byl předepsán odvod včetně penále.  
 
Číslo stránky 


 
Počet  provedených  následných  veřejnosprávních  kontrol  vycházel  z  personálního  obsazení 
oddělení  veřejnosprávní  kontroly  odboru  kontroly  krajského  úřadu.  V roce  2010  byly  následné 
veřejnosprávní  kontroly  zajišťovány  7  pracovníky  odboru  kontroly.  Vzhledem  k  velkému  počtu 
zřizovaných  příspěvkových  organizací  kraje  (k  31.  12.  2009  celkem  130  organizací)  je  tudíž 
mnohdy  problematické  zajistit  obecně  požadovanou  periodicitu  provádění  následných  kontrol 
hospodaření těchto příspěvkových organizací. 
 
I  přes  stávající  personální  kapacitu  se  odboru  kontroly  v loňském  roce  opětovně  podařilo 
zkontrolovat  minimálně  5%-tní  vzorek  akcí  podpořených  z rozpočtu  kraje  a  fondu  kraje  podle 
jednotlivých  dotačních  titulů  upravených  Pravidly  Rady  kraje  Vysočina  nebo  Zásadami 
Zastupitelstva kraje Vysočina.   
 
b.  zahraničních prostředků (příloha č. 5) 
 
V roce  2010  nebyla  krajem  Vysočina  provedena  žádná  veřejnosprávní  kontrola  u 
předstrukturálních fondů.   
 
Ze  strukturálních  fondů  čerpal  kraj  Vysočina  finanční  prostředky  prostřednictvím  šesti 
grantových schémat v programovacím období 2004 – 2006,  z toho 5 grantových schémat bylo 
realizováno  prostřednictvím  Společného  regionálního  operačního  programu  a  1  grantové 
schéma prostřednictvím Operačního programu rozvoje lidských zdrojů.  
V roce 2010 bylo gestorem grantových schémat provedeno celkem 38 veřejnosprávních kontrol 
na  místě  v rámci  grantových  schémat  napojených  na  čerpání  prostředků  ze  SROP.  V rámci 
grantového schématu napojeného na čerpání prostředků z OP RLZ již nebyla provedena žádná 
kontrola, toto grantové schéma již bylo ukončeno. Všech 38 vykázaných kontrol bylo následných 
zaměřených  na  ověření  udržitelnosti  realizovaných  projektů  a  nebylo  zjištěno  podezření  na 
nesrovnalost.  
 
Finanční  prostředky  ze  zahraničí  poskytnuté  prostřednictvím Národního  fondu  čerpal  kraj 
Vysočina  pouze  z  Finančního  mechanismu  EHP/Norska.  Kraj  realizoval  v rámci  tohoto 
mechanismu projekt  „Kulturní  dědictví  Vysočiny“  v celkovém  objemu  705  882 €,  z toho dotace 
z finančního  mechanismu  činila  600  tis.  €  a  kraj  se  na  projektu  podílel  částkou  zbývajících      
105  882  €.  V roce  2010  již  nebyla  provedena  žádná  kontrola  sub-projektů  a  projekt  kraje  byl 
ukončen. 
 
V rámci  programovacího  období  2007  –  2013  byly  Řídícím  orgánem  Operačního  programu 
Vzdělávání  pro  konkurenceschopnost  kraji  Vysočina  v rámci  prioritní  osy  1  a  prioritní  osy  3 
schváleny čtyři globální granty ve čtyřech oblastech podpory. S řídícím orgánem, Ministerstvem 
školství, mládeže a tělovýchovy, uzavřel kraj dohodu o spolupráci, na základě které zabezpečuje 
realizaci tohoto operačního programu jako zprostředkující subjekt.  
V roce  2010  bylo  v rámci  těchto  grantů  provedeno  celkem  50  průběžných  veřejnosprávních 
kontrol na místě, z toho: 

v oblasti podpory 1.1. celkem 29 kontrol 

v oblasti podpory 1.2. celkem 7 kontrol  

v oblasti podpory 1.3. celkem 9 kontrol   

v oblasti podpory 3.2. celkem 5 kontrol.  
Žádná nápravná opatření nebyla v rámci uvedených kontrol uložena.  
 
 
 
 
Číslo stránky 


 
3.  Hlavní  nedostatky,  které  v hodnoceném  období  zásadním  způsobem 
nepříznivě  ovlivnily  činnost  orgánu  veřejné  správy  včetně  stručné 
charakteristiky jejich příčin  

 
Nedostatky,  které  by  podstatně  ohrozily  nebo  znemožnily  plnění  hlavních  úkolů  při  zajišťování 
schválených cílů orgánu veřejné správy a které by měly významný vliv na řádnou správu a řízení 
hospodaření s veřejnými prostředků, nebyly v hodnoceném období identifikovány.  
 
Problémové  oblasti  byly  průběžně  řešeny  v souladu  s rozhodnutími  orgánů  kraje  (Rady  kraje 
Vysočina a Zastupitelstva kraje Vysočina) nebo rozhodnutím vedení krajského úřadu. 
 
 
4.  Informace  o  finančních  kontrolách  vykonaných  podle  vyhlášených 
mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a o jejich výsledcích, 
které  poskytly  mezinárodním  organizacím  na  základě  jejich  vyžádání  (§  24 
odst. 5 zákona) 

 
V průběhu  roku  2010  nebyla  na  Krajském  úřadu  kraje  Vysočina  provedena  žádná  finanční 
kontrola podle vyhlášených mezinárodních smluv.  
 
 
5.  Přehled  a  charakteristika  opatření  přijatých  ředitelem  Krajského  úřadu  kraje 
Vysočina  
 
Řízení provozní a finanční činnosti úřadu a účinné fungování vnitřního kontrolního systému bylo 
v průběhu roku 2010 zlepšováno například následujícími opatřeními: 
  Vyhodnocování plnění strategických cílů krajského úřadu za uplynulé období; 
  Analýza protikorupčních opatření kraje Vysočina s cílem vytvoření protikorupční strategie 
kraje Vysočina; 
  Aktualizace interních předpisů; 
  Akceptování a realizace doporučení z vykonaných interních auditů; 
  Vzdělávání  zaměstnanců  krajského  úřadu  v oblasti  finanční  kontroly  v rámci  vstupního 
vzdělávání; 
  Podpora zvyšování odbornosti zaměstnanců; 
  Aktualizace pověření ke kontrole a přezkušování účetních dokladů; 
  Realizace  několika  aktivit  v rámci  projektu  Kvalita  09  s cílem  analýzy  a  zlepšení  řízení 
příspěvkových organizací, řízení kvality CAF, strategického řízení úřadu; 
  Realizace semináře a následných jednání cílených na problematiku 3 E; 
  Podpora  rozvoje  nástroje  „datový  sklad“  –  sledování  ekonomiky  úřadu a  příspěvkových 
organizace. 
 
K průběžnému  sledování  řešených  problémů  slouží  systém  evidence  úkolů  v rámci  porad  na 
jednotlivých úrovních řízení (porady grémia ředitelů, porady grémia ředitelů s vedoucími odborů 
a  samostatných  oddělení,  porady  jednotlivých  sekcí  a  porady  odborů).  Obdobná  evidence  se 
používá  pro  sledování  a  kontrolu  plnění  úkolů  vyplývajících  z  usnesení  rady  a zastupitelstva 
kraje. Jako další nástroj je využívaná možnost zřízení pracovních týmů k dané problematice. 
 
 
Číslo stránky 


 
 
6.  Souhrnné zhodnocení  
 
Kraj Vysočina se snaží naplňovat principy řádné veřejné správy. Orgány kraje a ředitel krajského 
úřadu  vymezili  pravomoci  a  odpovědnosti  jednotlivých  vedoucích  a  ostatních  zaměstnanců 
směřující  k naplnění  tohoto  principu.  Finanční  kontrola  je  nedílnou  součástí  finančního  řízení. 
Kontrolní  činnost  probíhá  v souladu  s platnými  právními  předpisy  v oblasti  finanční  kontroly. 
Útvary zabývající se finanční kontrolou mohou poskytovat dostatečnou míru nezávislého ujištění 
o přiměřenosti a účinnosti vnitřních kontrolních mechanismů. Krajský úřad si trvale klade za cíl 
udržitelný  a  kvalitní  výkon  veřejné  správy  v souladu  s  kriterii  hospodárnosti,  efektivnosti  a 
účelnosti.  
 
Kraji  byly  předloženy  zprávy  o  výsledcích  finančních  kontrol  za  rok  2010  všemi  130 
příspěvkovými organizacemi zřízenými krajem Vysočina k 31. 12. 2010. 
 
Povinnost  předložit  každoročně  zprávu  o  výsledcích  finančních  kontrol  je  zákonem  o  finanční 
kontrole stanovena také obcím jako orgánům veřejné správy. Na tuto zákonnou povinnost byly 
obce písemně upozorněny dopisem ředitele krajského úřadu, ve kterém byly uvedeny i odkazy 
na manuály a návody na zpracování zpráv o výsledcích finančních kontrol.  
V kraji Vysočina bylo k  31. 12. 2010 celkem 704 obcí, z tohoto počtu předložilo zprávu 655 obcí, 
tj. 93%. Z předložených zpráv bylo pouze 29 zpráv podáno elektronicky prostřednictvím Modulu 
ročních  zpráv,  tato  skutečnost  přináší  vysokou  administrativní  náročnost  při  zpracování  a 
zadávání těchto údajů do modulu.  
I  když  se  počet  těchto  obcí  meziročně  snižuje,  tak  některé  obce  uvádí  i  nadále  jako  objem 
zkontrolovaných prostředků veřejnosprávními kontrolami výši příjmů a výdajů samotné obce.   
 
 
 
Zpracovali: 
 
Ing. Eva Janoušková 
ředitelka Sekce ekonomiky a podpory – zástupce ředitele 
 
Ing. Michal Ňachaj 
vedoucí odboru kontroly 
 
Ing. Iva Ďásková 
vedoucí oddělení veřejnosprávní kontroly 
 
Ing. Marek Vomela 
vedoucí oddělení interního auditu 
 
 
 
V Jihlavě dne 28. 2. 2011   
 
 
 
Schválil: 
 
Ing. Bc. Zdeněk Kadlec 
ředitel Krajského úřadu kraje Vysočina 
 
Číslo stránky 
10