Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Zprávy o výsledcích finančních kontrol'.

   
Jihomoravský kraj                                        Příloha č. 1a k vyhlášce č. 416/2004 Sb. 
 
Komentář k výsledkům finančních kontrol a účinnosti vnitřního     
       kontrolního systému Jihomoravského kraje za rok 2014 
 
 
I.  Souhrnné  zhodnocení  výsledků  finančních  kontrol  zajišťovaných  Jihomoravským  krajem 
a přiměřenosti a účinnosti zavedeného systému finanční kontroly  
 
1. Zhodnocení výsledků řídící kontroly podle § 26 a 27 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole 
ve  veřejné  správě  a  o  změně  některých  zákonů,  v platném  znění  (dále  jen  zákon  o  finanční 
kontrole),  výsledků  interního  auditu  podle  §  28  a  29  zákona  o  finanční  kontrole  a  přiměřenosti  
a účinnosti vnitřního kontrolního systému ve smyslu § 25 zákona o finanční kontrole 

Komplexní kontrolní činnost  Krajského úřadu Jihomoravského kraje  (dále  jen KrÚ JMK) je  upravena 
směrnicí 20/INA-KrÚ Kontrolní systém, jejíž 7. vydání nabylo účinnosti dne 1. 9. 2014. Tímto interním 
normativním  aktem  se  řídí  jak  kontrolní  činnost  v rámci  samostatného  úřadu,  tak  i  vůči  třetím 
subjektům.  Způsob  vedení  účetnictví  Jihomoravského  kraje  (dále  jen  JMK)  jako  účetní  jednotky  
ve  smyslu  zákona  o  účetnictví  a  povinnost  provádět  řídící  kontrolu  je  ukotvena  ve  směrnici 
schvalované Radou Jihomoravského kraje 46/INA-VOK Zpracování účetnictví. Způsob provádění řídící 
kontroly  jako  součásti  vnitřního  kontrolního  systému  je  podrobně  popsán  ve  směrnici  59/INA-KrÚ 
Řídící  kontrola  v  členění  na  předběžnou,  průběžnou  a  následnou  řídící  kontrolu.  V  kapitole  
2  Předběžná  řídící  kontrola  je  popsán  způsob  provádění  předběžné  řídící  kontroly  příjmů  a  výdajů  
v administrativní i finanční fázi a jsou definovány formuláře pro provádění předběžné řídící kontroly  
v  její  administrativní  fázi  (Objednávka,  Hromadná  garance  dokumentu  /smlouvy,  Požadavkový  list). 
Nad  rámec  vyhlášky  č. 416/2004  Sb.,  v  platném  znění,  je  popsán  i  působ  předběžné  řídící  kontroly  
při  převodech  mezi  bankovními  účty  JMK.  Ve  složitějších  případech  je  konkrétní  způsob  provedení 
předběžné  řídící  kontroly  specifikován  i  v  pracovním  postupu  54/INA-KrÚ  Oběh  účetních  dokladů. 
Všechny  výše  jmenované  vnitřní  předpisy  byly  s  účinností  od  1.  1.  2014  aktualizovány  ve  vazbě  
na  vyhlášku  č.  220/2013  Sb.,  o  požadavcích  na  schvalování  účetních  závěrek  některých  vybraných 
účetních jednotek, kdy byl upřesněn postup v rámci průběžné a následné kontroly. Další aktualizace 
směrnice k řídící kontrole proběhla k 1. 1. 2015. Tyto interní normativní akty jsou určeny pro účinné 
provádění  kontrolní  činnosti,  která  je  vykonávána  na  základě  pololetních  plánů  kontrolní  činnosti 
schvalovaných ředitelkou krajského úřadu (dále jen ředitelka KrÚ). Plány kontrolní činnosti slouží ke 
koordinaci kontrolní činnosti v rámci KrÚ JMK jako kontrolního orgánu a stanovují rozsah a množství 
kontrol.  Kontroly  prováděné  na  základě  nově  vzniklých  skutečností  nebo  kontroly  prováděné  na 
základě  jiných  podnětů  nejsou  v plánech  zahrnuty.  Plány  kontrolní  činnosti  jsou  následně 
vyhodnocovány  
a  materiál  s výsledkem  vyhodnocení  je  projednán  na  poradě  ředitelky  KrÚ  s vedoucími  odborů. 
Rozsah  a  způsob  zpracování  plánů  kontrolní  činnosti  i  způsob  jejich  vyhodnocení  je  upraven  již 
zmiňovanou směrnicí 20/INA-KrÚ Kontrolní systém.  
Výkon  interního  auditu  zabezpečuje  na  KrÚ  JMK  útvar  interního  auditu,  který  je  funkčně  nezávislý  
a  organizačně  oddělený  od  řídících  a  výkonných  struktur  úřadu.  Nezávislost  je  zabezpečena 
způsobem  jeho  začlenění  v  organizační  struktuře,  kde  je  útvar  interního  auditu  přímo  podřízen 
ředitelce  KrÚ,  které  je  ze  své  činnosti  odpovědný.  Funkce  interního  auditu,  jeho  pravomoci  
a  povinnosti  jsou  stanoveny  směrnicí  6/INA-KrÚ  Statut  interního  auditu,  poslední  novelizace  této 
směrnice  proběhla 1.  1.  2009.  Cílem  auditu  je  poskytnout  ředitelce  KrÚ  informace,  které  zmírní 
příslušné negativní důsledky, vyskytující se při dosahování cílů úřadu.  Na základě vyhodnocení rizik, 
skutečností  zjištěných  předchozími  audity  a  dalších  informací  (např.  následného  ověření  plnění 

 

opatření  z  interních  auditů,  zjištění  kontrolních  orgánů,  návrhů  zaměstnanců)  zpracovává  útvar 
interního  auditu  plány  interního  auditu.  Útvar  interního  auditu  vykonává  činnost  v  souladu  
se Střednědobým plánem, který je sestaven na období 3 let, Ročním plánem a Programem interního 
auditu.  Činnost  útvaru  je  hodnocena  v roční  zprávě  o  činnosti  předkládané  ředitelce  KrÚ.  Vnitřní 
kontrolní systém se neustále vyvíjí a je aktualizován podle potřeby.  
a) Zákon o finanční kontrole stanovuje v § 5 písm. b) mimo jiné povinnost vedoucímu orgánu veřejné 
správy  dbát  na  to,  aby  finanční  kontrolu  vykonávali  zaměstnanci  s kvalifikačními  předpoklady. 
Odpovídající  kvalifikace  je  v   souladu  se  zákonem  č.  312/2002  Sb.,  o  úřednících  územních 
samosprávných  celků  a  o  změně  některých  zákonů,  ve  znění  pozdějších  předpisů  a  vyhláškou  
č. 512/2002  Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění 
pozdějších  předpisů,  zajišťována  prohlubováním  znalostí  a  dovedností  zaměstnanců  tak,  aby  jejich 
chování  i  vystupování  bylo  v souladu  s požadavky  Kodexu  etiky  zaměstnanců  Jihomoravského  kraje  
a bylo na odborné úrovni. Zaměstnanci jsou povinni projít vstupním vzděláváním, účastnit se různých 
školení,  někteří  absolvují  odbornou  způsobilost  či  další  vzdělávání,  které  se  vztahuje  k jejich 
pracovnímu zařazení a řada z nich studuje vysokou školu, aby si zvýšili své vzdělání. 
b)  Vedoucí  úředníci  krajského  úřadu  každoročně  identifikují  a  hodnotí  rizika  vycházející  z  činností  
a  procesů  jejich  odborů,  resp.  útvarů.  K  jednotlivým  rizikům  přijímají  opatření,  která  napomáhají  
k  odstranění  nebo  zmírnění  rizika.  Každoročně  dochází  k  vyhodnocení  plnění  opatření  k  řízení  rizik  
z  předchozího  roku.  Poslední  analýza  rizik  byla  provedena  k  datu  31.  8.  2014.  Proces  je  nastaven 
směrnicí  Řízení  a  administrace  rizik  na  KrÚ.  Útvar  interního  auditu  koordinuje  proces  řízení  rizik, 
provádí  konzultace  k  rizikům  a  předkládá  vyhodnocení  analýzy  rizik  na  poradě  ředitelky  krajského 
úřadu. Plán činnosti útvaru interního auditu vychází rovněž z této analýzy rizik. 
c) Provádění řídící kontroly ve smyslu § 26 a 27 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné 
správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je věnována samostatná kapitola 
interního  normativního  aktu  46/INA-VOK  Systém  zpracování  účetnictví  Jihomoravského  kraje.  Pro 
standardizaci postupů v účetní jednotce JMK při realizaci řídící kontroly ve smyslu zákona o finanční 
kontrole  a  související  prováděcí  vyhlášky  č.  416/2004  Sb.,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  byl  vydán 
pracovní  postup  59/INA-KrÚ  Řídící  kontrola,  který  byl  novelizován  k  1.  1.  2015.  Konkrétní  osoby 
vykonávající funkci příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní jsou uvedeny na podpisových 
vzorech.  Podpisové  vzory  jsou  zpracovávány  v návaznosti  na  rozpis  rozpočtu  JMK  u  příjmů  
a financování na položky dle rozpočtové skladby, včetně souvisejících pohledávek, u výdajů v členění 
na paragrafy dle rozpočtové skladby, příp. v podrobnějším členění, včetně souvisejících závazků. Dále 
jsou  zpracovávány  podpisové  vzory  k převodům  mezi  bankovními  účty  JMK  podle  oprávnění 
příslušných odvětvových odborů ke konkrétním úkonům. Pokud je v rámci rozpisu rozpočtu přidělena 
příslušnému  odvětvovému  odboru  odpovědnost  za  nový  paragraf  rozpočtové  skladby,  event.  
při  organizačních  změnách  majících  vliv  na  změnu  příkazce  operace,  nahlásí  vedoucí  odboru 
požadavek  na  rozšíření,  resp.  změnu  podpisového  vzoru.  Podpisové  vzory  schvaluje  ředitelka 
krajského úřadu jako vedoucí orgánu veřejné správy podle § 25 zákona o finanční kontrole. V rámci 
předběžné  řídící  kontroly  je  striktně  oddělena  funkce  příkazce  operace,  správce  rozpočtu  a  hlavní 
účetní.  Přezkoumávají  se  a  následně  schvalují  veškeré  operace  s veřejnými  finančními  prostředky 
JMK. Všechny operace, které provádí KrÚ JMK za použití veřejných finančních prostředků, nesmí být  
a nejsou prováděny bez schválení všech etap řídící kontroly. 
Poskytnutí  veřejných  finančních  prostředků  JMK  je  smluvně  účelově  vázáno.  Jednotliví  vedoucí 
pracovníci, kteří jsou zodpovědní za přidělení finančních prostředků, zabezpečují systém předběžné  
a  průběžné  řídící  kontroly.  Odvětvový  odbor  musí  provést  všechny  úkony,  které  jsou  nezbytné 
k zabezpečení rizik před poskytnutím finančních prostředků a dále musí provést úkony, které zamezí 
neoprávněnému použití prostředků v průběhu akce, na kterou byly poskytnuty.  
d)  Informační  systém  krajského  úřadu  je  definován  v   interních  normativních  aktech  a  interních 
řídících  aktech  (např.  Organizační  řád  KrÚ  JMK,  Řízení  dokumentace,  Zabezpečení  řídící  kontroly 

 

v podmínkách  JMK,  Zásady  vztahů  orgánů  JMK  k řízení  příspěvkových  organizací,  Bezpečnost 
informací,  Pravidla  pro  nakládání  s  podněty  obsahujícími  podezření  z korupčního  jednání).  Interní 
předpisy  jsou  závazné  pro  určené  zaměstnance  krajského  úřadu  a  jsou  pravidelně  zveřejňovány 
v právním informačním systému Codexis. 
Informační funkci ze strany útvaru interního auditu plní: 
  zprávy  z interních  auditů  obsahující  jednotlivá  zjištění,  ke  kterým  jsou  navrhována  doporučení  
ke zmírnění či odstranění rizik v činnosti krajského úřadu předávané ředitelce krajského úřadu, 
  zprávy z konzultačních zakázek předávané příslušnému vedoucímu odboru, 
  roční zpráva o činnosti útvaru interního auditu předkládaná ředitelce krajského úřadu, 
  vyhodnocení analýzy rizik za daný rok předložené na poradě ředitelky krajského úřadu. 
Vedoucí  útvaru  interního  auditu  se  účastní  pravidelných  porad  ředitelky  krajského  úřadu  za  účasti 
vedoucích odborů. 
Informační  systém  KrÚ  JMK  zabezpečující  podávání  včasných  a  spolehlivých  informací  vedoucímu 
orgánu  veřejné  správy  o  nakládání  s veřejnými  prostředky,  o  prováděných  operacích,  o  jejich 
průkazném  účetním  zpracování  za  účelem  účinného  usměrňování  činnosti  orgánů  veřejné  správy 
v souladu  se  stanovenými  úkoly  ve  smyslu  §  4  zákona  o  finanční  kontrole  je  definován  v interních 
normativních  aktech  (např.  1/INA-KrÚ  Organizační  řád  KrÚ  JMK,  46/INA-VOK  Systém  zpracování 
účetnictví  Jihomoravského  kraje,  59/INA-KrÚ  Řídící  kontrola,  36/INA-VOK  Zásady  vztahů  orgánů 
Jihomoravského kraje k řízení příspěvkových organizací, 71/INA-VOK Protikorupční linka).  Povinnost 
informační funkce v rámci činnosti interního auditu je stanovena směrnicí 6/INA-KrÚ Statut interního 
auditu.  Tuto  funkci  plní:  zpráva  z interního  auditu  obsahující  jednotlivá  zjištění,  ke  kterým  jsou 
navrhována  doporučení  ke  zmírnění  či  odstranění  rizik  v činnosti  KrÚ  JMK,  roční  zpráva  
o  výsledcích  útvaru  interního  auditu  předkládaná  ředitelce  KrÚ  vedoucím  útvaru  interního  auditu  
a  vyhodnocení  analýzy  rizik  za  daný  rok  předložený  vedoucím  útvaru  interního  auditu  na  poradě 
ředitelky KrÚ. Povinnosti hlavní účetní a správce rozpočtu při shledání nedostatků v rámci předběžné 
řídící kontroly jsou zpracovány v již zmiňovaném pracovním postupu 59/INA-KrÚ Řídící kontrola. 
V pracovním postupu 59/INA-KrÚ Řídící kontrola jsou zapracovány povinnosti hlavní účetní a správce 
rozpočtu: 
V rámci předběžné řídící kontroly příjmů  
  Shledá-li hlavní účetní při předběžné řídící kontrole příjmů nedostatky, přeruší schvalovací postup 
a  oznámí  své  zjištění  příkazci  operace  s uvedením  důvodů  a  případně  přiloží  další  doklady  
o oprávněnosti postupu. V případě, že není ze strany příkazce operace sjednána náprava, vyzve 
hlavní účetní příkazce operace k odstranění nedostatků písemně. 
V rámci předběžné řídící kontroly výdajů 
  Shledá-li  správce  rozpočtu  při  předběžné  řídící  kontrole  připravované  operace  nedostatky, 
přeruší schvalovací postup a oznámí své zjištění příkazci operace s uvedením důvodů a případně 
přiloží  další  doklady  o  oprávněnosti  svého  postupu.  V případě,  kdy  nebyla  ze  strany  příkazce 
operace sjednána náprava, oznámí správce rozpočtu své zjištění příkazci operace písemně. Pokud 
pro  připravovanou  operaci  správce  rozpočtu  stanoví  omezující  podmínky,  uvede  je  rovněž 
písemně.  
e)  Průběžné  sledování  a  prověřování  systému  finanční  kontroly  bylo  v  roce  2014  ze strany  útvaru 
interního auditu zajištěno prováděním auditů a konzultačních zakázek dle ročního plánu pro rok 2014 
a  ověřováním  plnění  přijatých  opatření  již  provedených  auditů  dle  termínů  plnění.  V  souladu  se 
Statutem interního auditu došlo v průběhu roku 2014 ke změně ročního plánu.  

 

Útvar  interní  audit  sledoval  v  roce  2014 systém  finanční  kontroly  i  v rámci  své  konzultační  činnosti  
a účasti v  pracovních skupinách (projekt EFQM, procesní tým pro implementaci principů procesního 
řízení do KrÚ JMK, hlavní inventarizační komise). 
f)  Na  základě  doporučení  ze  zpráv  z  interního  auditu  vydala  ředitelka  krajského  úřadu  akční  plány 
s konkrétními  opatřeními  ke  zlepšení  auditovaného  systému.  Akční  plány  s  informací  o  přijatých 
opatřeních, určení odpovědných osob a termínu provedení byly předány vedoucím odborů na poradě 
ředitelky krajského úřadu.  
V roce  2014  byla  všechna  doporučení  ve  zprávách  z interního  auditu  schválena  a  vydána  v akčním 
plánu  formou  opatření.  K  jednomu  doporučení  nebyl  vydán  akční  plán,  jelikož  auditovaný  odbor 
realizoval opatření před vydáním akčního plánu. 
Útvar interního auditu prováděl následné ověření plnění opatření včetně jeho zhodnocení. 
 
2.  Zhodnocení  výsledků  veřejnosprávních  kontrol  vykonávaných  podle  §  7  odst.  2,  §  8,  §  9  
a § 11 zákona o finanční kontrole včetně zhodnocení přiměřenosti a účinnosti zavedeného systému 
této kontroly 

V rámci  systému  finanční  kontroly  je  pravomoc  a  odpovědnost  vymezena  v právních  
a řídících aktech vydaných Jihomoravským krajem. Zavedený systém finanční kontroly veřejnosprávní 
přispívá k vytvoření takových podmínek, aby veřejná správa byla vykonávána v souladu s požadavky 
zákona o finanční kontrole.    
a)  Celkový  objem  veřejných  příjmů  plněných  kontrolovanými  osobami  v období  prověřovaném 
veřejnosprávními  kontrolami  na  místě  pracovníky  Krajského  úřadu  Jihomoravského  kraje  činil  
16 821 869  tis.  Kč. U vybraného vzorku operací byl v prověřovaném období u kontrolovaných osob 
přezkoumán na místě následnou veřejnosprávní kontrolou objem plněných veřejných příjmů ve výši 
37 057 tis. Kč, což je 0,22 % z celkového objemu veřejných příjmů plněných kontrolovanými osobami. 
Celkový  objem  veřejných  výdajů  uskutečněných  kontrolovanými  osobami  v období  prověřovaném 
následnými  veřejnosprávními  kontrolami  na  místě  činil  16 630 032  tis.  Kč.  Objem  uskutečněných 
veřejných  výdajů  vybraného  vzorku  operací,  které  kontrolní  orgán  prověřil  veřejnosprávními 
kontrolami u kontrolovaných osob na místě, činil 135 314 tis. Kč, což v poměru k  celkovému objemu 
veřejných výdajů činí 0,81 %. V rámci kontrol bylo zjištěno 161 případů porušení rozpočtové kázně; 
s kontrolovanými  osobami,  které  se  tohoto  porušení  dopustily,  bylo  provedeno  řízení  o  uložení 
odvodu za neoprávněné použití veřejných prostředků.   
b)    Odbor  kontrolní  a  právní  Krajského  úřadu  Jihomoravského  kraje  provedl  v průběhu  roku  2014 
veřejnosprávní  kontrolu  účelové  neinvestiční  dotace  na projekt  realizovaný  v rámci  programu 
SoMoPro.  Jihomoravský  kraj  na  tyto  prostředky  poskytl  ze  svého  rozpočtu  částku  114 257,16  EUR.  
Celkově  byl  dle  §  11  zkontrolován  objem  prostředků  ve  výši  235 428,60  EUR,  což  v poměru 
k celkovému  objemu  zdrojů  těchto  projektů  z různých  rozpočtů  činí  100%.    Nesrovnalosti  nebyly 
zjištěny.   
V roce 2014 provedl odbor regionálního rozvoje 53 průběžných veřejnosprávních kontrol na místě dle 
§  11  a  12  následných  veřejnosprávních  kontrol  na  místě  (ex-post).  Z toho  7  kontrol  bylo  ukončeno 
v lednu 2015 a 3 kontroly nebyly ukončeny. 
V rámci provedených kontrol byly zkontrolovány veřejné prostředky v celkové výši 25 904 442,22 Kč  
a  vyčísleny  nedostatky  v celkové  výši  81  39,20  Kč.  Celkově  bylo  zjištěno  10  nesrovnalostí  z toho 10 
porušení smlouvy o realizaci grantového projektu. Všechna uložená opatření k nápravě byla splněna 
v termínu stanoveném kontrolní skupinou.  
Nejčastěji příjemci dotace porušili ustanovení článku VII odst. 5 a 12, článku IV odst. 1, 2 a 4 smlouvy 
o realizaci grantového projektu.  


 

Níže uvádím přehled nejzávažnějších porušení obecně závazných předpisů: 
  příjemce postupoval v rozporu se Závaznými postupy pro zadávání zakázek z prostředků finanční 
podpory OP VK (porušení § 6 zákona č. 137/2006 Sb. nebo ustanovení článku IV odst. 2 smlouvy  
o realizaci grantového projektu);  
  příjemce nebyl schopen řádně doložit interní směrnice o archivaci a originální vyhotovení příloh 
ke  smlouvám,  na  jejichž  základě  jsou  veřejné  prostředky  poskytovány,  neúplná  dokumentace 
(porušení  ustanovení  článku  IV  odst.  2  a  článku  VII  odst.  5  smlouvy  o realizaci  grantového 
projektu); 
  nehospodárné  nebo  neúčelné  využívání  veřejných  prostředků  (porušení  §  22  a  §  28  zákona  
č. 250/2000 Sb. a ustanovení článku IV odst. 4 a 5 smlouvy o realizaci grantového projektu). 
Ke zvládání důsledků negativních jevů jsou přijímána níže uvedená opatření: 
  
  osobní, telefonické konzultace; 
  metodické pokyny; 
  semináře a školení pro příjemce dotací. 
 
3.  Uvedení  hlavních  nedostatků,  které  v hodnoceném  období  zásadním  způsobem  nepříznivě 
ovlivnily činnost orgánu veřejné správy včetně stručné charakteristiky jejich příčin  

a) Kontrolami v oblasti zadávání veřejných zakázek provedenými v průběhu roku 2014 nebyly zjištěny 
nedostatky, které by zásadním způsobem nepříznivě ovlivnily činnost orgánu veřejné správy.  
 b) Žádnou z kontrol provedených ve sledovaném roce nebylo zjištěno, že by v příspěvkové organizaci 
kraje  jediná osoba  schvalovala,  zpracovávala,  evidovala  i  kontrolovala  finanční operace.  Na  druhou 
stranu  bylo  celkem  ve  114  případech  konstatováno  porušení  těch  ustanovení  zákona  o  finanční 
kontrole,  která  definují  základní  požadavky  na  výkon  předběžné,  průběžné  a  následné  kontroly 
v organizaci.  Jednalo  se  o  případy,  kdy  organizace  neměla  dostatečně  zpracovaná  pravidla  
pro funkční systém řídící kontroly. Zneužití těchto nedostatků v systémech řídící kontroly organizací 
nebylo prokázáno. 
c)  a  d)    Uvedení  hlavních  nedostatků,  které  v důsledku  nedodržování  právních  předpisů  měly  
za následek neschopnost řádně doložit veřejné prostředky a zabezpečit jejich  řádnou ochranu  
  Nedostatky ve funkci a účinnosti vnitřních kontrolních mechanismů příspěvkových organizací. 
  Porušování  zásad  řádné  správy  a  ochrany  majetku  předaného  příspěvkové  organizaci  
k hospodaření. 
  Nerespektování  účetních  zásad  s  důsledkem   zpochybnění  věrného  zobrazení  položek  účetní 
závěrky a finanční situace účetní jednotky. 
  Porušování rozpočtové kázně. 
  Příspěvková  organizace  neměla  vytvořena  kritéria  měřitelnosti  pro  skutečnou  ekonomickou 
spotřebu zdrojů k zajišťování určených cílů, požadavky sestavovaného rozpočtu nebyly doloženy 
objektivně zjištěnými skutečnostmi. 
  Byla zpochybněna průkaznost hodnot zachycených v účetní závěrce z důvodu neprovedení řádné 
inventarizace majetku a závazků, jiných aktiv a jiných pasiv. 
  Nedodržování zákonných pravidel k plnění daňových povinností. 
 

 

Zvýšená frekvence chyb v účetních a jiných evidencích byla zaznamenána při ověřování  
záznamů o provedených operacích v oblasti řízení organizace 
  Systém řídící kontroly nesplňoval podmínky pro zabezpečení jeho řádné funkce. 
  Faktické neprovádění schvalovacích postupů před vznikem závazku ani před platbou. 
  Vnitřní  předpisy  příspěvkové  organizace  byly  zpracovány  a  aplikovány  v rozporu  s právními 
předpisy. 
  Příspěvková  organizace  nepostupovala  v oblastech  činností,  které  má  upraveny  vnitřními 
předpisy v souladu s jejich nastavenými pravidly.   
  Nebyla  vedena,  vyhodnocována  a  řízena  rizika  vznikající  v souvislosti  s  plněním  schválených 
záměrů  a  cílů  a  nebyla  stanovena  kritéria  pro  hodnocení  hledisek  hospodárnosti,  účelnosti 
a efektivnosti. 
Zvýšený  výskyt  nedostatků  u  provedených  následných  veřejnosprávních  kontrol  při  hospodaření 
s veřejnými prostředky v oblasti vlastních činností, které byly předmětem ověřování 
Nedostatky v údajích finančních, účetních nebo jiných výkazů, hlášení a zpráv zapříčiněné uvedením 
informací, které neodpovídaly skutečnosti: 
  nedodržení časového hlediska při účtování nákladů do správného účetního období,  
  nedodržení  odděleného  sledování  finančních  prostředků  účelových  dotací  v  účetnictví,  které 
podléhají zúčtování,  
  byly  porušeny  zásady  k opravám  nebo  doplnění účetních  záznamů,  podle  kterých  nesmějí  vést 
účetní záznamy k neúplnosti, neprůkaznosti, nesrozumitelnosti a nesprávnosti účetnictví, 
  provedení majetkových a finančních operací nebylo doloženo průkaznými účetními záznamy, 
  použití  nesprávných  účetních  metod  a  postupů  vymezených  prováděcími  předpisy  k zákonu  
o účetnictví, 
  v příloze k účetní závěrce nebyly uvedeny aktuální informace o použitých účetních metodách, 
  účetní  závěrka  ani  její  přílohy  neposkytovaly  spolehlivé  informace  o  všech  zdrojích  a použití 
finančních prostředků,   
  nebylo respektováno obsahové vymezení položek účetní závěrky - Rozvahy a Výkazu zisku a ztráty. 
Nedostatky při hospodaření s fondy: 
  organizace 
nezajistila 
sledování 
čerpání 
finančních 
prostředků 
rezervního  
a investičního fondu,  
  organizace použila prostředky peněžního fondu na jiný účel, než stanoví zákon, 
  organizace nesnížila zůstatek peněžního fondu o nekrytou částku peněžních prostředků.  
Porušení zásad řádné správy a ochrany majetku: 
  organizace  nepředložila  inventarizační  zprávu  s požadovanými  náležitostmi,  a to  shrnutí  všech 
podstatných  skutečností  o všech  provedených  inventurách,  včetně  seznamu  všech  inventurních 
soupisů, inventurních zápisů a inventurních závěrů, 

  organizace neprokázala, že při inventarizaci zjistila skutečný stav závazků a že ověřila, zda zjištěný 
skutečný stav závazků odpovídal stavu závazků v účetnictví, 

 

  nebylo prokázáno provedení fyzické nebo dokladové inventury u všech účtů, které inventarizaci 
podléhají,  inventurní  soupisy  neobsahovaly  všechny  náležitosti  stanovené  právním  předpisem 
nebo inventurní soupisy nebyly doloženy,  

  majetek  nebyl  oceněn  ve  správné  výši  anebo  nebyl  zařazen  na  majetkové  účty  v souladu 
s obsahovým vymezením položek rozvahy, 
  v organizaci se nacházel majetek, přestože byl vyřazen z účetnictví a jeho likvidace byla doložena 
likvidačním protokolem. 
Nedodržování zákonných podmínek pro plnění daňových povinností: 
  organizace  v účetnictví  důsledně  nezajistila  členění  příjmů  a  výdajů  z hlavní  
a doplňkové činnosti pro daňové účely, 
  k příjmům  z  činností,  které  byly  předmětem  daně  z příjmů  právnických  osob,  nebyly  přiřazeny 
související náklady, 
  nebylo  prokázáno  použití  prostředků  získaných  dosaženou  úsporou  daně  z příjmů  právnických 
osob,  
  nebylo podáno přiznání k dani silniční za vozidla jezdící pro neztrátovou hlavní činnost, 
  vozidla, která byla předmětem daně silniční, nebyla uvedena v daňovém přiznání.  
Poskytování  cestovních  náhrad  a nedodržení  podmínek  při  plnění  nároků  vyplývajících 
z pracovněprávních vztahů: 
  zaměstnavatel  před  zahájením  pracovní  cesty  písemně  neurčil  podmínky,  které  mohou  ovlivnit 
poskytování a výši cestovních náhrad, 
  zaměstnavatel  nerespektoval  zákaz  zproštění  povinnosti  zaměstnancem  poskytnout  náhradu 
výdajů příslušejících zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, 
  zaměstnavatel neposkytl zaměstnanci cestovní náhrady, na které mu vznikl nárok, 
  ustanovení  vnitřního  předpisu  týkající  se  zahraničního  stravného  a  jeho  krácení  bylo 
v kontrolovaném období v rozporu s právním předpisem, 
  zaměstnavatel  neurčil  zaměstnancům  čerpání  dovolené  tak,  aby  dovolenou  vyčerpali 
v kalendářním roce, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, 
  zaměstnancům bylo vypláceno odstupné, přestože byl pracovní poměr ukončen z důvodu, který na 
něj nezakládal nárok. 
Porušení zásad hospodárnosti a účelnosti při nakládání s veřejnými prostředky: 
  nebyly zajištěny výnosy z nájemního vztahu z důvodu nezměněné výše úhrady nájemného, 
  byla  poskytnuta  odměna  formou  bezplatného  zapůjčení  software  bez  prokázání  hospodárnosti 
této operace, 
  organizace  se  vystavila  riziku  sporů  o  vymezení  předmětu  nájmu  s pronajímatelem,  neboť 
převzala odpovědnost za poškození, ztrátu nebo zničení převzatých předmětů, aniž mezi stranami 
byly písemně ujednány konkrétní převzaté předměty, 

  nebyla  řádně  zajištěna  péče  o  pohledávky,  neboť  nebyla  uzavřena  písemná  smlouva  o převzetí 
dluhu. 
Porušení právní povinnosti, při níž došlo ke vzniku škody:  
  Ředitel  organizace  neprovedl  nápravu  protiprávního  stavu  zjištěného  provedenými 
veřejnosprávními  kontrolami,  v důsledku  opakovaného  nesprávného  stanovení  základu  daně 
došlo ke vzniku škody (vyměření penále správcem daně), 


 

  organizace porušila ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., a vyplácela cestovní náhrady v nesprávné 
výši. 
Porušení pravidel rozpočtové kázně:  
Porušení rozpočtové kázně ve smyslu §22 z. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních 
rozpočtů 
  organizace  porušila  povinnost  odděleně  účtovat  o  prostředcích  dotace  (přímé  výdaje  na 
vzdělávání) podle podmínek smlouvy o jejím poskytnutí, 
   organizace do čerpání finančních prostředků na přímé výdaje na vzdělávání uplatnila výdaj 
v rozporu se stanoveným účelem nebo bez prokázání tohoto výdaje,  
  organizace  použila  poskytnuté  neinvestiční  prostředky  k pořízení  dlouhodobého  hmotného 
majetku, 
  organizace  nedoložila  vypořádání  účelově  určených  finančních  prostředků  se státním 
rozpočtem. 
Porušení  rozpočtové  kázně    ve  smyslu  §28  odst.7  z. č. 250/2000 Sb.,  o rozpočtových  pravidlech 
územních rozpočtů 
  použití prostředků peněžních fondů na jiný účel než stanoví zákon, 
  organizace nerespektovala dočasný charakter použití rezervního fondu, 
  organizace nepoužila k financování investičních výdajů investiční fond, 
  organizace použila prostředky investičního fondu na odvod finančních prostředků zřizovateli 
za prodej šrotu, 
   organizace použila své provozní prostředky na úhradu odvodu za porušení rozpočtové kázně, 
nikoliv prostředky jejího peněžního fondu.  
e) V hodnoceném období se  ve  většině  případů, které  byly  předmětem kontroly,  nevyskytly takové 
nedostatky, 
které 
by 
zásadním 
způsobem 
ovlivnily 
výkon 
řídící 
kontroly  
u  kontrolovaných  organizací.  Přesto  však  existují  okolnosti,  kdy  porušením  právních  norem  
na úseku hospodaření v oblasti provozní a řídící činnosti byla signalizována nižší výkonnost systémů 
řídící  kontroly.  Ve  sledovaném  období  byl  zaznamenán  zvýšený  výskyt  nedostatků  
u  provedených  následných  veřejnosprávních  kontrol  při  hospodaření  s veřejnými  prostředky 
příspěvkových organizací zřízených Jihomoravským krajem při realizaci zejména těch činností, které 
jsou hlavním posláním příspěvkové organizace. 
 
4.  (bod  č.  3  vyhlášky)  Informace  o  finančních  kontrolách  vykonaných  podle  vyhlášených 
mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána 

V roce  2014  nebyly  vykonány  kontroly  podle  mezinárodních  smluv  a  tedy  žádné  informace 
o finančních kontrolách a jejich výsledcích nebyly mezinárodním organizacím poskytnuty.  
 
5. (bod č. 4 vyhlášky) Přehled a charakteristika opatření přijatých vedoucím orgánu veřejné správy  
a)  Na  základě  provedených  interních  auditů  a  konzultačních  zakázek  v roce  2014  nebyla 
identifikována žádná významná zjištění, která by vyžadovala opatření přijatá ředitelkou krajského 
úřadu ke zkvalitnění řízení provozní a finanční činnosti. V rámci jednoho opatření byly stanoveny 
optimálnější úhrady platebních poukazů s ohledem na datum splatnosti. 
b)  Vnitřní kontrolní systém je nastaven a je účinný. V roce 2014 nebyly zjištěny žádné skutečnosti, 
které by měly zásadní dopad na vnitřní kontrolní systém. V rámci dvou opatření bylo stanoveno 
analyzovat možnosti dokladování řídící kontroly u příjmů. 

 

c)  Ověření  přijatých  opatření,  které  je  dokladováno  dokumentem  "ověření  plnění  přijatých 
opatření",  bylo  prováděno  za  každý  interní  audit  nejméně  jednou  ročně  až  do úplného  splnění 
všech  přijatých  opatření.  Je  zaveden  systém,  který  umožňuje  průběžné  sledování  
a vyhodnocování plnění přijatých opatření.  
d)  Informace  o  plnění  přijatých  opatření  jsou  součástí  roční  zprávy  o  činnosti  útvaru  interního 
auditu.  
 
6. (bod č. 5 vyhlášky) Souhrnné zhodnocení 
Vykonané  předběžné  kontroly  vedly  k eliminaci  poskytnutí  dotací  tam,  kde  akce  nesplňovaly 
předepsané  podmínky  a  průběžné  kontroly  pomáhaly  postupovat  příjemcům  dotací  správným 
způsobem. 
Prováděné kontroly u příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je JMK, byly zaměřeny zejména 
na jejich vnitřní kontrolní systém a vedení pokladny. 
Zefektivněním předběžných a průběžných kontrol se minimalizuje prostor pro neprůhlednost,  popř. 
neoprávněnou manipulaci s poskytnutými prostředky. 
Následnou  veřejnosprávní  kontrolu  vykonává  odbor  kontrolní  a  právní  Krajského  úřadu 
Jihomoravského kraje, který  má  53  pracovníků a skládá se  ze  4 oddělení  –  oddělení stížností, petic  
a  vnitřní  kontroly,  oddělení  vnější  kontroly,  oddělení  přezkumu  obcí  a  oddělení  legislativního  
a právního.   
K  vytvoření  odpovídajících  organizačních  a  kádrových  podmínek  pro  kvalitní  výkon  kontroly  byla 
přijata  příslušná  opatření  a  také  byla  v potřebném  rozsahu  realizována  součinnost  s ostatními 
složkami kontrolního systému. 
Na  základě  vytvořené  a  zpracované  metodiky  kontrolních  pravidel  a  postupů  pro  výkon 
veřejnosprávní kontroly a na základě plánu kontrolní činnosti provádí oddělení vnější kontroly odboru 
kontrolního  a  právního  finanční  kontrolu  hospodaření  příspěvkových  organizací  Jihomoravského 
kraje,  následnou  veřejnosprávní  kontrolu  příjemců  veřejné  finanční  podpory  z rozpočtu 
Jihomoravského kraje, následnou veřejnosprávní kontrolu ze státního rozpočtu a z jiných zdrojů.  
Oddělení  vnější  kontroly  dále  nahrazuje  funkci  výkonu  interního  auditu  u  příspěvkových  organizací 
v působnosti kraje výkonem veřejnosprávní kontroly. 
V hodnoceném  období  bylo  tímto  oddělením  provedeno  celkem  9  následných  veřejnosprávních 
kontrol na místě u příjemců veřejné finanční podpory (cílová skupina nezahrnovala finanční podporu 
příspěvkovým  organizacím  zřizovaným  Jihomoravským  krajem,  poskytování  finanční  podpory 
Regionální  radě  regionu  soudržnosti  Jihovýchod,  poskytování  finanční  podpory  z Fondu  životního 
prostředí  Jihomoravského  kraje  ani  poskytování  finanční  podpory  podle  Pravidel  pro  poskytování 
finanční podpory na hospodaření v lesích).  
Objem veřejných prostředků přezkoušených následnou veřejnosprávní kontrolou na místě z podpory 
poskytnuté  z rozpočtu  Jihomoravského  kraje  činil  celkem  860 000  Kč.  Při  těchto  kontrolách  byly 
zaznamenány  nedostatky,  kdy  v důsledku  porušení  povinností  stanovených  smlouvou  o  poskytnutí 
dotace  a  porušením  podmínek,  za  kterých  byly  peněžní  prostředky  poskytnuty,  došlo 
k neoprávněnému  použití  peněžních  prostředků  a  k porušení  rozpočtové  kázně  ve  smyslu  §  22 
zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve výši 335 000 Kč.  
K vyloučení  nepřiměřených  rizik  při  zajišťování  stanovených  úkolů  při  hospodaření  s veřejnými 
prostředky  jsou  aktualizována  pravidla  s  cílem  pokrýt  opatření  k zajištění  rychlého  informování  
o  zjištěných  nesrovnalostech.    Při  průběžném  hodnocení  systémových  postupů  k přijímání 
nápravných  opatření  je  kladen  důraz  na  zpětnou  vazbu,  která  je  součástí  vytvářené  koncepce 
systému finanční kontroly v orgánu veřejné správy Jihomoravského kraje. 

 

V oblasti finanční kontroly zabezpečuje Krajský úřad Jihomoravského kraje také metodickou činnost 
zejména 
vůči 
příspěvkovým 
organizacím, 
jež 
jsou 
zřízeny 
Jihomoravským 
krajem.  
Na  poradách  starostů  obcí  a  poradách  kontrolních  pracovníků  obecních  úřadů  provádí  metodickou 
činnost i vůči obcím.  
 
II. Přehled o kontrolních zjištěních předaných k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů.  
U  jedné  kontrolované  osoby  bylo  při  veřejnosprávní  kontrole  zjištěno  porušení  právních  předpisů  
a věc byla předána příslušným orgánům (ministerstvu financí a finančnímu úřadu).  
 
 
 
 
Schválila:  JUDr. Věra Vojáčková, MPA,  v.r. 
Funkce:     ředitelka KrÚ Jihomoravského kraje 
 
 
 
 
 
 
 
Dne:        23. 2. 2015 
10