Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Zprávy o výsledcích finančních kontrol'.

 
Jihomoravský kraj                                        Příloha č. 1a k vyhlášce č. 416/2004 Sb. 
 
Komentář k výsledkům finančních kontrol a účinnosti vnitřního     
       kontrolního systému Jihomoravského kraje za rok 2011 
 
 
I.  Souhrnné  zhodnocení  výsledků  finančních  kontrol  zajišťovaných  Jihomoravským  krajem 
a přiměřenosti a účinnosti zavedeného systému finanční kontroly  
 
1.  Zhodnocení  výsledků  řídící  kontroly  podle  §  26  a  27  zákona  o  finanční  kontrole,  výsledků 
interního auditu podle §  28 a 29 zákona  o finanční kontrole a  přiměřenosti a účinnosti vnitřního 
kontrolního systému ve smyslu § 25 zákona o finanční kontrole 
 
Pro  efektivní  zajištění  kontrolní  činnosti  Krajského  úřadu  Jihomoravského  kraje,  a  to  jak  v rámci 
samostatného  úřadu,  tak  i  vůči  třetím  subjektům  je  zavedeno  několik  směrnic.  Z hlediska  vnitřní 
kontroly je důležitá především směrnice č. 20/INA-KrÚ Kontrolní systém, která byla novelizována 1. 4. 
2009. Povinnost provádět řídící kontroly je ukotvena ve směrnici 46/INA–VOK Zpracování účetnictví, 
poslední  aktualizace  proběhla  1.  10.  2011.  Zmiňované  směrnice  jsou  určeny  pro  účinné  provádění 
kontrol,  jejichž  množství  a  rozsah  je  stanoven  pololetními  plány  kontrol,  schvalovanými  ředitelkou 
krajského  úřadu.  Dále  dochází  k vyhodnocení  kontrolních  činností,  a  to  každé  pololetí  v roce. 
Mimořádné  kontroly,  které  probíhají  na  základě  nově  vzniklých  skutečností,  nebývají  v plánech 
kontrolní činnost zahrnuty. Krajský úřad má zřízený interní audit, tento útvar je zcela nezávislý. Řídí 
se směrnicí č. 6/INA-KrÚ Statut interního auditu, novelizace směrnice proběhla k 1. 1. 2009. Činnost 
útvaru interního auditu vychází z ročního plánu činnosti, jenž je zpracován na základě střednědobého 
plánu  činnosti,  s přihlédnutím  k objektivnímu  hodnocení  rizik,  která  vyplývají  ze  stanovených  úkolů 
Krajského  úřadu  Jihomoravského  kraje  a  s ohledem  na  získané  informace.  Činnost  útvaru  je 
hodnocena v roční zprávě o činnosti předkládané ředitelce krajského úřadu. Vnitřní kontrolní systém 
se neustále vyvíjí a je aktualizován podle potřeby.  
 
a)  V souladu  se  zákonem  č.  312/2002  Sb.,  o  úřednících  územních  samosprávných  celků  
a  o  změně  některých  zákonů,  v platném  znění,    a  vyhláškou  č.  512/2002  Sb.,  o  zvláštní  odborné 
způsobilosti  úředníků  územních  samosprávných  celků,  ve  znění  pozdějších  změn,  si  zaměstnanci 
krajského  úřadu  zvyšující  svoji  profesní  kvalifikaci,  znalosti  a  dovednosti,  aby  jejich  chování  
i  vystupování  bylo  v souladu  s požadavky  Kodexu  etiky  zaměstnanců  Jihomoravského  kraje  a  aby 
jednali na odborné úrovni. Zaměstnanci jsou povinni se účastnit různých školení, musí projít vstupním 
vzděláváním,  někteří  absolvují  odbornou  způsobilost  či  další  vzdělání,  které  se  vztahuje  k jejich 
pracovnímu  zaměření.  Mnoho  z nich  studuje  vysokou  školu,  aby  si  zvýšili  své  vzdělání,  nebo  se 
účastní distančního studia.  
 
b)  Interní  audit  Krajského  úřadu  Jihomoravského  kraje,  je  z hlediska  struktury  krajského  úřadu, 
funkčně  nezávislý  útvar.  Je  organizačně  oddělený  od řídících  a  výkonných  struktur  krajského  úřadu  
a  zodpovídá  se  ředitelce  Krajského  úřadu  Jihomoravského  kraje.  Organizace  tohoto  útvaru  je 
upravena směrnicí č. 6/INA-KrÚ Statut interního auditu. Na krajském úřadě je pravidelně prováděna 
analýza  rizik.  Je  nastavena  směrnicí  47/INA-KrÚ  Řízení  rizik  a  každoročně  dochází  k jejímu 
vyhodnocení. Rizika jsou identifikována na všech odborech a útvarech a jsou přijímána opatření na 
jejich  odstranění,  zmírnění  nebo  předcházení.  V roce  2011  byla  nově  do  analýzy  rizik  zahrnuta 
korupční  rizika  a  rizika  související  s výkonem  role  zprostředkujícího  subjektu  pro  zabezpečení 
realizace Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Plán činnosti útvaru interního 
auditu vychází z této analýzy rizik. Řídící a kontrolní systém v souvislosti se zajišťováním stanovených 

 

úkolů a schválených cílů je na krajském úřadě  nastaven dostatečně,  přiměřeně a je  účinný. Funkce 
interního auditu, jeho pravomoci a povinnosti jsou stanoveny ve Statutu interního auditu Krajského 
úřadu Jihomoravského kraje. V roce 2011 plánoval interní audit 10 auditů, z nichž k 31. 12. 2011 bylo 
vykonáno 5 auditů.  
 
Na  útvaru  interního  auditu  jsou  obsazena  4  pracovní  místa  včetně  vedoucího.  Interní  auditoři  si 
neustále zvyšují svoji kvalifikaci a znalosti. Při svém výkonu uplatňují Kodex etiky zaměstnanců. Cílem 
auditu je poskytnout ředitelce krajského úřadu informace, které zmírní příslušné negativní důsledky, 
které se vyskytují při dosahování cílů úřadu.  
 
c)  Provádění  řídící  kontroly  ve    smyslu  §  26  a  27  zákona  č.  320/2001  Sb.,  o  finanční  kontrole  ve 
veřejné  správě  a  o  změně  některých  zákonů,  v platném  znění,  je  věnována  samostatná  kapitola 
interního  normativního  aktu  č.  46/INA-VOK  Systém  zpracování  účetnictví  Jihomoravského  kraje. 
Největší  pozornost  je  věnována  předběžné  řídící  kontrole  příjmů  a  výdajů,  a  to  ve  dvou  fázích  – 
administrativní  (právní)  fázi  a  finanční  fázi.  Předběžná  řídící  kontrola  je  v podmínkách 
Jihomoravského  kraje  rovněž  prováděna  u  převodů  mezi  jednotlivými  bankovními  účty.  Konkrétní 
osoby  vykonávající  funkci  příkazce  operace,  správce  rozpočtu  a  hlavní  účetní  jsou  uvedeny 
v podpisových  vzorech.  Podpisové  vzory  jsou  zpracovávány  v návaznosti  na  rozpis  rozpočtu  JMK  
u příjmů a financování na položky dle rozpočtové sklady, včetně souvisejících pohledávek, u výdajů 
v členění  na  paragrafy  dle  rozpočtové  skladby,  příp.  v podrobnějším  členění,  včetně  souvisejících 
závazků.    Dále  jsou  zpracovávány  podpisové  vzory  k převodům  mezi  bankovními  účty  JMK  podle 
oprávnění  příslušných  odvětvových  odborů  ke  konkrétním  úkonům.  Podpisové  vzory  schvaluje 
ředitelka krajského úřadu jako vedoucí orgánu veřejné správy podle § 25 zákona o finanční kontrole.                            
 
Pravidla  řídící  kontroly  jsou  dodržována  při  plnění  jednotlivých  operací  (příkazci  operace,  správci 
rozpočtu a hlavní účetní jsou na sobě funkčně nezávislí). Přezkoumávají a následně schvalují veškeré 
operace  s veřejnými  finančními  prostředky  Jihomoravského  kraje.  Všechny  operace,  které  provádí 
Krajský  úřad  Jihomoravského  kraje  za  použití  veřejných  finančních  prostředků,  nesmí  být  a  nejsou 
prováděny bez schválení všech etap řídící kontroly. 
 
Poskytnutí  veřejných  finančních  prostředků  Jihomoravským  krajem  je  smluvně  účelově  vázáno. 
Jednotliví vedoucí pracovníci, kteří jsou zodpovědní za přidělení finančních prostředků, zabezpečující 
systém  předběžné  a  průběžné  řídící  kontroly.  Odvětvový  odbor musí  provést  všechny  úkony,  které 
jsou nezbytné k zabezpečení rizik před poskytnutím finančních prostředků a dále musí provést úkony, 
které  zamezí  neoprávněnému  použití  poskytnutých  prostředků  v průběhu  akce,  na  kterou  byly 
poskytnuty.  
 
d)  Zajištění  informačních  funkcí  v rámci  systému  finanční  kontroly  zavedeného  v orgánu  veřejné 
správy,  které  souvisejí  s rizikem  jejich  selhání  při  poskytování  včasných  a  spolehlivých  informací  
o finančním řízení, vyplývá z § 4 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, čímž naplňuje hlavní cíle 
finanční kontroly.  Informační systém krajského úřadu je definován v interních normativních aktech. 
Řídící kontrola a interní audit jsou prvkem finanční kontroly. Řídící kontrola se řídí postupy, které jsou 
uvedeny  ve  směrnici  č.  46/INA-VOK  Systém  zpracování  účetnictví  Jihomoravského  kraje.  Směrnice  
č.  6/INA-KrÚ  Statut  interního  auditu,  uvádí  povinnost  informační  funkce  v rámci  činnosti  interního 
auditu.  Ke  každému  auditu  je  vypracována  zpráva  obsahující  jednotlivá  zjištění  a  navrhovaná 
doporučení  ke  zmírnění  či  odstranění  rizik  v činnosti  úřadu.  Informační  funkci  plní  i  roční  zpráva  
o činnosti útvaru interního auditu předkládaná ředitelce krajského úřadu. 
 
Zavedením tzv. protikorupční linky (od 1. 11. 2010) je možné podávat podněty, které obsahují určité 
podezření  z korupčního  jednání  orgánů  Jihomoravského  kraje,  zaměstnanců  kraje  a  členů 
příspěvkových organizací zřizovaných  Jihomoravským krajem.  
 

 

K 1. 6. 2011 byl vytvořen útvar řízení kvality, který mimo jiné komplexně  zabezpečuje  a koordinuje 
úkony  směřující  ke  zvyšování  kvality  poskytovaných  služeb  a  vnitřních  procesů  realizovaných  v KrÚ 
JMK. 
 
e)  Průběžné  sledování  a  prověřování  systému  finanční  kontroly  je  zajištěno  prováděním  auditů  dle 
plánu  v průběhu  roku  a  ověřováním  plnění  přijatých  opatření  již  provedených  auditů  dle  termínu 
plnění.  Interní  audit  sledoval  systém  finanční  kontroly,  který  je  efektivně  zaveden  a  zpracován  do 
vnitřních norem. Každodenní povinnosti vedoucích pracovníků i jejich podřízených jsou prověřovány 
v rámci  systému  finanční  kontroly.  Interní  audit  sleduje  tento  zavedený  systém  finanční  kontroly  
i  v rámci  konzultační  činnosti  či  účasti  v různých  pracovních  skupinách  (projekt  CAF,  hlavní 
inventarizační  komise).  Vedoucí  interního  auditu  se  také  účastní  porad  ředitelky  krajského  úřadu 
spolu s ostatními vedoucími odborů. 
 
 f)  Na základě  dosažených výsledků směřujících ke zlepšení činností nebo snížení či odstranění rizik 
jsou  jednotlivá  doporučení  (opatření)  postupně  realizována.  Nebyla  žádná  doporučení,  která  by 
ředitelka krajského úřadu neschválila v akčním plánu.  
 
 
2.  Zhodnocení  výsledků  veřejnoprávních  kontrol  vykonávaných  podle  §  7  odst.  2,  8,  9  
a 11 zákona o finanční kontrole včetně zhodnocení přiměřenosti a účinnosti zavedeného systému 
této kontroly 
 
V rámci  systému  finanční  kontroly  je  pravomoc  a  odpovědnost  vymezena  v právních  
a řídících aktech vydaných Jihomoravským krajem. Zavedený systém finanční kontroly veřejnosprávní 
přispívá k vytvoření takových podmínek, aby veřejná správa byla vykonávána v souladu s požadavky 
zákona o finanční kontrole.    
 
a)  Celkový  objem  veřejných  příjmů  plněných  kontrolovanými  osobami  v období  prověřovaném 
veřejnosprávními  kontrolami  na  místě  pracovníky  Krajského  úřadu  Jihomoravského  kraje  činil  
14 991 457  tis. Kč. U vybraného vzorku operací byl v prověřovaném období u kontrolovaných osob 
přezkoumán  na  místě  objem  plněných  veřejných  příjmů  ve  výši  26 363  tis.  Kč,  což  je  0,18  % 
z celkového objemu veřejných příjmů plněných kontrolovanými osobami. 
Celkový  objem  veřejných  výdajů  uskutečněných  kontrolovanými  osobami  v období  prověřovaném 
veřejnosprávními  kontrolami  na  místě  činil  15 056  559  tis.  Kč.  Objem  uskutečněných  veřejných 
výdajů  vybraného  vzorku  operací,  které  kontrolní  orgán  prověřil  veřejnosprávními  kontrolami  
u kontrolovaných osob na místě činil 307 381 tis. Kč, což v poměru k  celkovému objemu veřejných 
výdajů činí 2,04 %. V rámci kontrol bylo zjištěno 30 případů porušení rozpočtové kázně, za které byly 
osobám, které se tohoto porušení dopustily, uloženy odvody do rozpočtu kraje.  
 
b)  Odbor kontrolní a právní Krajského úřadu Jihomoravského kraje  neprovedl v průběhu roku 2011 
veřejnosprávní kontroly zahraničních prostředků.  
 
 
3.  Uvedení  hlavních  nedostatků,  které  v hodnoceném  období  zásadním  způsobem  nepříznivě 
ovlivnily činnost orgánu veřejné správy včetně stručné charakteristiky jejich příčin  
 
a) Kontrolami v oblasti zadávání veřejných zakázek provedenými v průběhu roku 2011 nebyly zjištěny 
nedostatky, které by zásadním způsobem nepříznivě ovlivnily činnost orgánu veřejné správy.  
 
b) Žádnou z kontrol provedených ve sledovaném roce nebylo zjištěno, že by v příspěvkové organizaci 
kraje  jediná osoba  schvalovala,  zpracovávala,  evidovala  i  kontrolovala  finanční operace.  Na  druhou 

 

stranu  bylo  celkem  v 33  případech  konstatováno  porušení  těch  ustanovení  zákona  o  finanční 
kontrole,  která  definují  základní  požadavky  na  výkon  předběžné,  průběžné  a  následné  kontroly 
v organizaci.  Jednalo  se  o  případy,  kdy  organizace  neměla  dostatečně  zpracovaná  pravidla  pro 
funkční  systém  řídící  kontroly.  Zneužití  těchto  nedostatků  v systémech  řídící  kontroly  organizací 
nebylo prokázáno. 
 
c)  a  d)  Uvedení  hlavních  nedostatků,  které  v důsledku  nedodržování  právních  předpisů  měly  za 
následek neschopnost řádně doložit veřejné prostředky a zabezpečit jejich  řádnou ochranu  

nedostatky ve funkci a účinnosti vnitřních kontrolních mechanismů příspěvkových organizací, 

porušování  zásad  řádné  správy  a  ochrany  majetku  předaného  příspěvkové  organizaci 
k hospodaření, 

nerespektování  účetních  zásad  s důsledkem  zpochybnění  věrného  zobrazení  položek  účetní 
závěrky a finanční situace účetní jednotky, 

porušování rozpočtové kázně, 

příspěvková  organizace  nemá  vytvořena  kritéria  měřitelnosti  pro  skutečnou  ekonomickou 
spotřebu  zdrojů  k zajišťování  určených  cílů,  požadavky  sestavovaného  rozpočtu  nejsou 
doloženy objektivně zjištěnými skutečnostmi. 
 
Zvýšená  frekvence  chyb  v účetních  a  jiných  evidencích  byla  zaznamenána  při  ověřování  záznamů  
o provedených operacích v oblasti řízení organizace 

systém řídící kontroly nesplňoval podmínky pro zabezpečení jeho řádné funkce, 
faktické neprovádění schvalovacích postupů před vznikem závazku ani před platbou, 

vnitřní  předpisy  příspěvkové  organizace  jsou  zpracovány  a  aplikovány  v rozporu  s právními 
předpisy, 

příspěvková  organizace  nepostupuje  v oblastech  činností,  které  má  upraveny  vnitřními 
předpisy v souladu s jejich nastavenými pravidly. 
 
Zvýšený  výskyt  nedostatků  u  provedených  následných  veřejnosprávních  kontrol  při  hospodaření 
s veřejnými prostředky v oblasti vlastních činnosti, které byly předmětem ověřování 
 
Nedostatky v údajích finančních, účetních nebo jiných výkazů, hlášení a zpráv zapříčiněné uvedením 
informací, které neodpovídaly skutečnosti: 

nedodržení časového hlediska při účtování nákladů do správného účetního období,  

nedodržení odděleného sledování finančních prostředků účelových dotací v účetnictví, které 
podléhají  zúčtování,  účtový  rozvrh  neobsahoval  účty  potřebné  k zaúčtování  všech  účetních 
případů,  

nebylo respektováno, že opravy nebo doplnění účetních záznamů nesmějí vést k neúplnosti, 
neprůkaznosti, nesrozumitelnosti a nesprávnosti účetnictví, 

provedení majetkových a finančních operací nebylo doloženo průkaznými účetními záznamy, 

použití nesprávných základních účetních postupů vymezených českými účetními standardy. 
 
Nedostatky při hospodaření s fondy: 

nesprávné použití investičního a rezervního fondu k jiným účelům než je vymezeno právním 
předpisem, 

čerpání  RF  fondu  v běžném  roce  na  vyrovnání  nákladů  a  výnosů  bylo  prováděno  v rozporu 
s rozpočtovými pravidly, 
-  nedodržování zásad pro použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb. 
 
 

 

Porušení zásad řádné správy a ochrany majetku: 

nebylo prokázáno provedení fyzické nebo dokladové inventury u všech účtů, které podléhají 
inventarizaci,  inventurní  soupisy  neobsahovaly  všechny  náležitosti  stanovené  právním 
předpisem nebo inventurní soupisy nebyly doloženy, 

majetek  nebyl  oceněn  ve  správné  výši  anebo  nebyl  zařazen  na  majetkové  účty  v souladu 
s obsahovým vymezením položek rozvahy, 

nebyl oceněn a zaúčtován bezúplatně nabytý majetek, 

porušování  zásad  řádné  správy  a  ochrany  majetku  (majetek  neoznačený  inventárními  čísly, 
pod jedním inventárním číslem bylo evidováno více kusů majetku), 

cizí majetek nacházející se v organizaci nebyl veden na podrozvahovém účtu, 

použití prostředků investičního fondu na opravu majetku bez převodu do výnosů, 

při  zadávání  zakázky  malého  rozsahu  nebyla  dodržena  zásada  transparentnosti,  rovného 
zacházení a zákazu diskriminace, 

v organizaci  se  nacházel  majetek,  přestože  byl  vyřazen  z účetnictví  a  jeho  likvidace  byla 
doložena likvidačním protokolem, 

organizace  nesplnila  povinnost  ochraňovat  svěřený  majetek  před  poškozením,  zneužitím  a 
neoprávněnými zásahy, 

spolupráce  při realizaci zájmových útvarů byla deklarována písemnou smlouvou, která však 
dále neupravovala záležitosti, na kterých je nezbytné se pro řádnou spolupráci dohodnout.   
 
Porušení právní povinnosti, při níž došlo ke vzniku škody:  

nákup vstupenek do divadla z fondu kulturních a sociálních potřeb, pro které nebylo zajištěno 
využití,  

plnění  z fondu  kulturních  a  sociálních  potřeb  rodinným  příslušníkům,  na  která  podle 
nastavených podmínek pro jeho čerpání nebyl nárok,  

doplatek do zaručené mzdy, na který nevznikl nárok,  

zákonné pojištění vypočítáno a uhrazeno z nesprávně stanoveného vyměřovacího základu,  

úhrada ošacení studentce z veřejných prostředků,  

odvod povinného pojištění proveden i ze zaměstnání malého rozsahu.  
 
Porušení ustanovení zákoníku práce v oblasti odměňování:  

při zařazení zaměstnanců do platového stupně u zaměstnanců zařazených do platových tříd 2 
a 4 nedodrženy podmínky nastavené ve vnitřním platovém předpisu,  

výše  příplatku  za  vedení  neodpovídala  procentní  sazbě  nastavené  ve  vnitřním  platovém 
předpisu,  

přiznaná výše příplatku za vedení nedosahovala dolní hranice procentního rozpětí v souladu 
s právním předpisem,  

nedodržení sjednaných podmínek v rozsahu práce v dohodách o pracovní činnosti,  

nestvrzení právního úkonu (platové výměry) vlastnoručním podpisem,  

neposkytnutí  platu  za  odpracované  hodiny  za  přímou  pedagogickou  činnost  nad  stanovený 
rozsah zaměstnanci,  

nedodržení  povinnosti  odvodu  povinného  pojištění  při  dosažení  započitatelného  příjmu 
z dohod o pracovní činnosti.  
 
e) V hodnoceném období se  ve  většině  případů, které  byly  předmětem kontroly,  nevyskytly takové 
nedostatky, které by zásadním způsobem ovlivnily výkon řídící kontroly u kontrolovaných organizací. 
Přesto  však  existují  okolnosti,  kdy  porušením  právních  norem  na  úseku  hospodaření  v oblasti 
provozní a řídící činnosti  byla signalizována nižší výkonnost  systémů řídící kontroly. Ve sledovaném 

 

období  byl  zaznamenán  zvýšený  výskyt  nedostatků  u  provedených  následných  veřejnosprávních 
kontrol  při  hospodaření  s veřejnými  prostředky  škol  a  školských  zařízení  při  realizaci  zejména  těch 
činností, které jsou hlavním posláním  příspěvkové organizace. 
 
4.  (bod  č.  3  vyhlášky)  Informace  o  finančních  kontrolách  vykonaných  podle  vyhlášených  
mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána 

V roce  2011  nebyly  vykonány  kontroly  podle  mezinárodních  smluv  a  tedy  žádné  informace 
o finančních kontrolách a jejich výsledcích nebyly mezinárodním organizacím poskytnuty.  
 
5. (bod č. 4 vyhlášky) Přehled a charakteristika opatření přijatých vedoucím orgánu veřejné správy  
 
Pravidla,  kterými  jsou  upraveny  zásady  vztahů  Jihomoravského  kraje  k řízení  příspěvkových 
organizací,  ukládají  ředitelům  (ředitelkám)  povinnost  sledovat  a  vyhodnocovat  výsledky  finanční 
kontroly.  Při  zjištění,  že  pravděpodobnost  výskytu  nepřiměřených  rizik  při  hospodaření  s veřejnými 
prostředky  je  větší  než-li  malá,  je  ředitelka  povinna  zavést,  jako  součást  vnitřního  kontrolního 
systému, interní audit.  
 
Na základě provedených auditů v roce 2011 nebyla identifikována žádná významná zjištění, která by 
vyžadovala  opatření  přijatá  vedoucí  orgánu  veřejné správy  ke  zkvalitnění  řízení  provozní  a  finanční 
činnosti. 
 
Vnitřní  kontrolní  systém  je  nastaven  a  je  účinný.  Na  základě  provedených  auditů  byla  k zjištěným 
nedostatkům navržena doporučení, která povedou ke zlepšení vnitřního kontrolního systému. 
 
Je  zaveden systém, který umožňuje  průběžné  sledování a vyhodnocování plnění přijatých opatření. 
Na  základě  doporučení  je  v rámci  každého  auditu  zpracován  akční  plán  s konkrétními  opatřeními, 
odpovědnými osobami a termíny plnění. 
 
 
6. (bod č. 5 vyhlášky) Souhrnné zhodnocení 
Vykonané  předběžné  kontroly  vedly  k eliminaci  poskytnutí  dotací  tam,  kde  akce  nesplňovaly 
předepsané  podmínky  a  průběžné  kontroly  pomáhaly  postupovat  příjemcům  dotací  správným 
způsobem. 
 
Při  průběžných  kontrolách  u  příjemců  finančních  prostředků  poskytnutých  z rozpočtu  kraje 
provedených na místě za účelem prověření jejich čerpání byly zjištěny případy, kdy finanční operace 
nebyly prováděny v souladu s podmínkami uzavřených smluv. Přijatá opatření byla řešena vrácením 
části  finančních  prostředků  na  účet  Jihomoravského  kraje,  aby  nedocházelo  k  zadržení  prostředků 
veřejné  finanční  podpory  z důvodů  snížení  celkových  nákladů  akce.  Ve  sledovaném  období  byly 
zjištěny  případy  použití  prostředků  na  jiný  než  sjednaný  účel.  Kontrolní  zjištění  byla  postoupena 
k dalšímu řízení, za účelem vydání rozhodnutí o odvodu z důvodu neoprávněně použitých prostředků. 
 
Zefektivněním předběžných a průběžných kontrol se minimalizuje prostor pro neprůhlednost,  popř. 
neoprávněnou manipulaci s poskytnutými prostředky. 
 
Následnou  veřejnosprávní  kontrolu  vykonává  odbor  kontrolní  a  právní  Krajského  úřadu 
Jihomoravského kraje, který  má 53 pracovníků a skládá se  ze  4 oddělení  –  oddělení stížností, petic  
a  vnitřní  kontroly,  oddělení  vnější  kontroly,  oddělení  přezkumu  obcí  a  oddělení  legislativního  
a právního.   

 

K  vytvoření  odpovídajících  organizačních  a  kádrových  podmínek  pro  kvalitní  výkon  kontroly  byla 
přijata  příslušná  opatření  a  také  byla  v potřebném  rozsahu  realizována  součinnost  s ostatními 
složkami kontrolního systému. 
 
Na  základě  vytvořené  a  zpracované  metodiky  kontrolních  pravidel  a  postupů  pro  výkon 
veřejnosprávní kontroly a na základě plánu kontrolní činnosti provádí oddělení vnější kontroly odboru 
kontrolního  a  právního  finanční  kontrolu  hospodaření  příspěvkových  organizací  Jihomoravského 
kraje,  následnou  veřejnosprávní  kontrolu  příjemců  veřejné  finanční  podpory  z rozpočtu 
Jihomoravského  kraje,  následnou  veřejnosprávní  kontrolu  ze  státního  rozpočtu  a  z jiných  zdrojů. 
Oddělení  vnější  kontroly  dále  nahrazuje  funkci  výkonu  interního  auditu  u  příspěvkových  organizací 
v působnosti kraje výkonem veřejnosprávní kontroly. 
 
  V hodnoceném  období  bylo  tímto  oddělením  provedeno  celkem  10  následných  veřejnosprávních 
kontrol na místě u příjemců veřejné finanční podpory. Objem kontrolovaných veřejných prostředků 
z podpory poskytnuté z rozpočtu Jihomoravského kraje činil celkem 10 927 729 Kč. Byly zaznamenány 
kontrolní  nálezy,  kdy  v důsledku  porušení  povinností  stanovených  smlouvou  o  poskytnutí  dotace  
a  porušením  podmínek,  za  kterých  byly  peněžní  prostředky  poskytnuty  došlo  k neoprávněnému 
použití peněžních prostředků a k porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 22 zákona č. 250/2000 Sb.  
o rozpočtových pravidlech. Došlo k neoprávněnému použití prostředků dotace ve výši 1 281 500 Kč. 
 
K vyloučení  nepřiměřených  rizik  při  zajišťování  stanovených  úkolů  při  hospodaření  s veřejnými 
prostředky  jsou  aktualizována  pravidla  s  cílem  pokrýt  opatření  k zajištění  rychlého  informování  
o  zjištěných  nesrovnalostech.    Při  průběžném  hodnocení  systémových  postupů  k přijímání 
nápravných  opatření  je  kladen  důraz  na  zpětnou  vazbu,  která  je  součástí  vytvářené  koncepce 
systému finanční kontroly v orgánu veřejné správy Jihomoravského kraje. 
V oblasti finanční kontroly zabezpečuje Krajský úřad Jihomoravského kraje také metodickou činnost 
zejména  vůči  příspěvkovým  organizacím,  jež  jsou  zřízeny  Jihomoravským  krajem.  Na  poradách 
starostů obcí a poradách kontrolních pracovníků obecních úřadů provádí metodickou činnost  i vůči 
obcím.  
 
II. Přehled o kontrolních zjištěních předaných k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů.  
 
Jihomoravský kraj v roce 2011 neučinil žádná kontrolní zjištění, která by předal k dalšímu řízení podle 
zvláštních právních předpisů. 
 
 
 
 
 
 
 
 
V Brně dne:  24.2.2012                                                   
     Schválila:  JUDr. Věra Vojáčková 
 
 
 
 
 
 
 
     ředitelka KrÚ Jihomoravského kraje