III.
TISKOVÁ ZPRÁVA
Zpráva Nejvyššího státního zastupitelství o činnosti státního zastupitelství za rok 2015
Zpráva je analýzou práce státních zastupitelství a obsahuje údaje získané při výkonu
jeho působnosti ve všech oblastech působnosti stanovené zákonem. Zpráva svou strukturou
navazuje na předchozí zprávy o činnosti státního zastupitelství za předchozí roky. Je založena
na vyhodnocení poznatků získaných nižšími státními zastupitelstvími i Nejvyšším státním
zastupitelstvím.
Ve zprávě jsou uvedena příslušná zjištění s komentářem a popisem vyhodnocovaných
statistických dat, část zprávy
obsahuje také příslušná data, která jsou pro přehlednost zanesena
v tabulkových přehledech.
Ze zprávy o činnosti státního zastupitelství vyplývá, že výkon státního zastupitelství je
náležitě personálně zajištěn, když plánované stavy státních zástupců jsou prakticky naplněny.
V roce 2015 se na
úseku trestním projevila tendence předcházejících let (rok 2013 byl
v tomto směru výjimkou) spočívající
ve výrazném poklesu počtu stíhaných osob a osob,
vůči nimž bylo konáno zkrácené přípravné řízení. Ještě daleko více než v předchozím
období platí závěr, že z hlediska dlouhodobého vývoje evidovaná kriminalita postupně klesá,
což spolehlivě dokumentují i údaje policejní statistiky, u níž se lze setkat se stejnými
tendencemi. Důvody tohoto poklesu nejsou zcela zřejmé, patrně půjde o souběh několika
příčin, přičemž jen stěží lze přijmout závěr, že se jedná o objektivní pokles kriminality.
K základním údajům vztahujícím se k vedeným trestním řízením za rok 2015 lze
uvést, že celkem bylo v tomto roce sepsáno
255 572 záznamů o zahájení úkonů trestního
řízení proti fyzické osobě a
650 záznamů o zahájení úkonů trestního řízení proti právnické
osobě. V rámci vedených trestních řízení pak bylo vůči
91 582 fyzickým osobám a vůči
227
právnickým osobám zahájeno trestní stíhání nebo jim bylo sděleno podezření ve zkráceném
přípravném řízení. I když převažující formou přípravného řízení zůstává zkrácené přípravné
řízení, této formy přípravného řízení bylo v roce 2015 použito vůči podstatně nižšímu počtu
osob než v předchozích letech, a to
52,1 % (v roce 2014 to bylo 63,9 %) z celkového počtu
všech osob. Na základě výsledků přípravného řízení pak byla na
84 327 fyzických osob
a na
192 právnických osob podána obžaloba nebo návrh na potrestání a na dalších
113
fyzických osob (ani na jednu právnickou osobu) byl podán návrh na schválení dohody o vině
a trestu (celkem tedy bylo za rok 2015 postaveno před soud
84 440 fyzických osob a
192
právnických osob). Z osob postavených před soud pak na úrovni okresních státních
zastupitelství bylo zproštěno obžaloby [bez důvodu zproštění podle § 226 písm. e) trestního
řádu]
5,04 % osob, na úrovni krajských státních zastupitelství
10,08 % osob a na úrovni
vrchních státních zastupitelství
17,57 % osob, což souhrnně pro okresní, krajská a vrchní
státní zastupitelství činí v průměru 5,72 %.
Pokud
jde o strukturu kriminality, v roce 2015 doznala některých, a to poměrně
zásadních změn. I když stále převažuje
majetková trestná činnost, podíl těchto trestných
činů, zejména trestného činu krádeže, se poměrně výrazně snížil.
Právě v této oblasti
kriminality je třeba hledat podstatné příčiny poklesu kriminality, který se především
týká majetkové trestné činnosti, případů krádeží prostých, krádeží vloupáním. Tendenci
k poklesu však vykazují i další trestné činy majetkového charakteru; pokles se týká
i trestných činů úvěrového podvodu a dále např. i loupeží nebo trestných činů zanedbání
povinné výživy.
U
násilné trestné činnosti se projevuje stagnace, byť se stále setkáváme s agresivitou
a brutalitou pachatelů, této trestné činnosti se zúčastňují i mladiství a osoby mladší 15 let.
U trestné činnosti páchané těmito osobami (resp. činů jinak trestných, jichž se dopouštějí
osoby mladší 15 let) se v roce 2015 opětovně projevil pokles, který odpovídá dlouhodobému
trendu z předcházejících let.
U
hospodářské trestné činnosti lze za znepokojivé označit především to, že postih
daňové kriminality je stále komplikovanější a klade vyšší nároky jak na zlepšení vzájemné
komunikace mezi orgány činnými v trestním řízení a orgány daňové správy, tak
i na odbornost orgánů činných v trestním řízení. V oblasti
trestné činnosti korupčního
charakteru přetrvává stále nízká míra oznamování těchto deliktních jednání. Tato skutečnost
má svůj původ v omezených zdrojích důkazů, stejně jako ve velké administrativní náročnosti
při pátrání po bankovních účtech zainteresovaných osob, v neochotě svědků podat výpověď
nebo v omezeném důkazním potenciálu odposlechů a sledování, jakkoliv se bez těchto forem
technických prostředků nelze při odhalování tohoto typu kriminality obejít. Při prověřování se
často nepodaří jednoznačně prokázat naplnění znaků korupčních trestných činů (§ 331
až § 333 trestního zákoníku) a věci jsou pak nejčastěji kvalifikovány jako trestné činy pletich
při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 trestního zákoníku, sjednání
výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 trestního
zákoníku nebo jako trestné činy úředních osob (§ 329 až 330 trestního zákoníku). Korupční
trestná činnost bývá často ve svých závažných formách spojena s hospodářskou trestnou
činností (nutno poukázat i na § 256, § 257 a § 258 trestního zákoníku, které obsahují speciální
korupční skutkové podstaty trestných činů). Česká právní úprava neposkytuje stále
dostatečnou ochranu tzv. whistleblowerů, příslušný návrh legislativní úpravy se již
zpracovává. Opětovné zavedení úpravy účinné lítosti ve věcech korupčních trestných činů,
byť se tak už stalo formou novelizace trestního řádu, tedy změnou úpravy procesní nikoliv
hmotněprávní, je nanejvýš žádoucí (srov. novelu č. 163/2016 Sb.).
Za
nový fenomén kriminality lze považovat nadále nejen podávání tzv. šikanózních
insolvenčních návrhů vedených snahou poškodit dotčenou právnickou osobu, ale také stále
četnější páchání trestné činnosti prostřednictvím internetu a kybernetických prostředků
(napadení účtů prostřednictvím internetového bankovnictví, zneužívání informací
ze sociálních sítí, podvodné e-shopy, pronásledování bývalých partnerů prostředky internetu,
páchání trestných činů z nenávisti, sexuálně motivovaných trestných činů i trestných činů
spojených s dětskou pornografií prostřednictvím internetu a sociálních sítí atd.). Zejména pak
při využití elektronických komunikačních prostředků a technologií může docházet
ke způsobení škod velkému počtu poškozených osob; charakteristická je i relativní anonymita
pachatelů.
Dochází k poklesu tradičních forem kriminality, tzv. pouliční kriminality.
Páchání
kriminality se přesunuje do „kyberprostoru“, posilují se sofistikované formy
kriminality, což ostatně nalézá svého vyjádření i ve shora naznačených změnách
vztahujících se k postihu daňové kriminality.
Ohledně
obchodování s lidmi, a to popřípadě i za účelem pracovního vykořisťování,
je třeba uvést, že počet stíhaných i obžalovaných osob pro trestný čin obchodování s lidmi
(§ 168 trestního zákoníku) i v roce 2015 zůstal nadále velice nízký. Příčiny tohoto stavu tkví
zřejmě v tom, že míra oznamování těchto jednání je nízká a přetrvávají problémy
s prokazováním této formy kriminality, je obtížné nalézt dostatečně věrohodné svědky
i zajistit další potřebné důkazy.
Četnost výskytu
trestných činů spáchaných z rasových, národnostních a jiných
nenávistných pohnutek se neustále snižuje. Zjištěné poznatky svědčí stále o velmi nízké
míře oznamování případů spadajících do této oblasti kriminality i o tom, že některé trestné
činy se nedaří postihovat dostatečně efektivně a účinně. V souvislosti s tzv. migrační vlnou se
zaktivizovaly různé populistické subjekty, politická hnutí a iniciativy. Hlavním tématem
těchto skupin bylo vymezování se vůči muslimům a migraci. Většina protestních hnutí vzešla
z prostředí sociálních sítí na internetu. Po dosažení určitého stupně popularity začaly tyto
skupiny přesouvat své aktivity na veřejnost. Také nárůst aktivit levicově extremistické scény
se odráží i v různých mobilizačních kampaních, kde byl rovněž zaznamenán vyšší počet tzv.
přímých akcí, útoků směřujících zejména proti majetku.
Drogová scéna se sice zásadně nemění, počty stíhaných (i obžalovaných) osob však
v roce 2015 znovu vzrostly na dosud nejvyšší úroveň od roku 1989. V oblasti aplikační praxe
přetrvávala relativně stabilizované situace, pokud jde o dříve ne zcela jednotný výklad znaků
drogových trestných činů, což má pochopitelně pozitivní vliv na jednotnost v činnosti
jednotlivých stupňů soustavy státního zastupitelství. Jde zejména o meze rozsahů
nedovoleného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, konkrétně většího,
značného a velkého rozsahu, kteréžto jednotlivé hranice se odvíjejí od výchozí hodnoty
tzv. množství většího než malého.
Fenomén
ilegální migrace se zatím na území České republiky nijak zásadně
neprojevil, což však nelze do budoucna vyloučit.
Znovu je třeba poukázat na
problémy spojené s personálním složením policejních
orgánů a jejich odborností, což pak nalézá odraz v oblasti odborné úrovně policejních
orgánů, u nichž se projevuje nedostatek schopností samostatně provádět prověřování,
případně vyšetřování, neschopnost správně posuzovat právní kvalifikaci zjištěných
skutečností, rozpoznávat jednotlivé fáze trestného činu z hlediska jeho dokonání a objevují se
i potíže z hlediska zvoleného procesního postupu buď při odkládání věcí, nebo naopak
zahajování trestního stíhání.
V
mimotrestní působnosti státní zastupitelství dosahují standardně výsledků
přiměřených vytvořeným podmínkám (zejména personálním) a zdrojům poznatků. Státní
zastupitelství zvládlo rekodifikaci soukromého práva a výkon rozšířených působností
stanovených v jednotlivých zákonech přijatých v této souvislosti, avšak nadále je nutno
věnovat pozornost využívání celého spektra těchto působností, např. problematice domácího
násilí, či některých otázek týkajících se právnických osob a efektivity využívání těchto
působností. Jinak zaměření mimotrestní působnosti státního zastupitelství se zásadně nemění
a vyplývá z postavení státního zastupitelství jako orgánu chránícího veřejný zájem
a poskytujícího ochranu skupinám osob, u nichž mu to zákon přiznává. Trvalá pozornost je
tak věnována efektivnímu výkonu této působnosti, nikoli jen četnosti učiněných opatření.
Opět je třeba upozornit na některé formální aktivity založené právní úpravou (zejména
na nevhodnou obligatornost návrhového oprávnění podle § 90 ZSM).
Výkon působnosti státního zastupitelství je náležitě personálně zajištěn, plánované
stavy státních zástupců jsou prakticky naplněny, v rámci celé ČR jsou funkce státních
zástupců obsazeny z
98,4 % (v roce 2014 z 97,4 %, v roce 2013 i 2012 z 97,6 % a v roce
2011 z 97,17 %). V celé České republice chybělo ke dni 31. 12. 2015
21 státních zástupců
(podle údajů
tab. VI/2b 17), jde ovšem o údaj ke dni 1. 1. 2015 (v roce 2013 i 2014
33 a v roce 2012 30 a v roce 2011 36 státních zástupců). Nižší obsazenost vykazuje jen kraj
Severočeský (-9 státních zástupců; tj. 94,6 %, v roce 2014 -20 a 88,0 %, v roce 2013 94,7 %,
v roce 2012 93,34 % obsazenost), Středočeský (-10 státních zástupců; 92 %, v roce 2013
94,2 %, v roce 2012 91,42 % obsazenost) a
KSZ v Brně (-10, 96 %, v roce 2014 100 %).
Do těchto údajů se již promítla změna systemizace provedená v roce 2014 a 2015. Pokud jde
o využívání
asistentů a vyšších úředníků státního zastupitelství, zkušenosti s vyššími
úředníky jsou dobré, snižují zatížení státních zástupců z hlediska vykonávání jednoduchých
úkonů. Zajištění výkonu působnosti státního zastupitelství je rovněž závislé na
obsazení
jednotlivých státních zastupitelství také kvalitním odborným administrativním
aparátem. Průměrné platy, zejména odborných zaměstnanců, však zůstávají nadále hluboko
pod celostátním průměrem platů vykazovaných v nepodnikatelské sféře přesto, že tito
zaměstnanci odvádějí kvalitní a stále náročnější práci (zpracování dat v elektronických
systémech, komunikace přes datové schránky apod.), a to mnohdy i přes stanovenou pracovní
dobu. Rozdíl byl stejně jako v předchozích letech částečně eliminován zapojením nároků
z nespotřebovaných výdajů, které však mohly být čerpány pouze na nenárokové složky platu.
Nízké tarify jsou tak omezujícím faktorem při přijímání nových zaměstnanců.