Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Zpráva Nejvyššího státního zastupitelství o činnosti státního zastupitelství za rok 2015'.

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
III. 
 
 
TISKOVÁ ZPRÁVA 
 
 
 
Zpráva Nejvyššího státního zastupitelství o činnosti státního zastupitelství za rok 2015 
 
 
Zpráva je analýzou práce státních zastupitelství a obsahuje údaje získané při výkonu 
jeho působnosti ve všech oblastech působnosti stanovené zákonem. Zpráva svou strukturou 
navazuje na předchozí zprávy o činnosti státního zastupitelství za předchozí roky. Je založena 
na  vyhodnocení  poznatků  získaných  nižšími  státními  zastupitelstvími  i  Nejvyšším  státním 
zastupitelstvím. 
 
Ve zprávě jsou uvedena příslušná zjištění s komentářem a popisem vyhodnocovaných 
statistických dat, část zprávy obsahuje také příslušná data, která jsou pro přehlednost zanesena 
v tabulkových přehledech. 
 
      
Ze zprávy o činnosti státního zastupitelství vyplývá, že výkon státního zastupitelství je 
náležitě personálně zajištěn, když plánované stavy státních zástupců jsou prakticky naplněny. 
 
V roce 2015 se na úseku  trestním  projevila  tendence  předcházejících  let  (rok  2013  byl 
v tomto  směru  výjimkou)  spočívající  ve  výrazném  poklesu  počtu  stíhaných  osob  a osob, 
vůči  nimž  bylo  konáno  zkrácené  přípravné  řízení.  Ještě  daleko  více  než  v předchozím 
období platí závěr, že z hlediska dlouhodobého vývoje evidovaná kriminalita postupně klesá, 
což  spolehlivě  dokumentují  i  údaje  policejní  statistiky,  u  níž  se  lze  setkat  se  stejnými 
tendencemi.  Důvody  tohoto  poklesu  nejsou  zcela  zřejmé,  patrně  půjde  o  souběh  několika 
příčin, přičemž jen stěží lze přijmout závěr, že se jedná o objektivní pokles kriminality. 
 
K  základním  údajům  vztahujícím  se  k  vedeným  trestním  řízením  za  rok  2015  lze 
uvést,  že celkem  bylo  v  tomto  roce  sepsáno  255  572  záznamů  o  zahájení  úkonů  trestního 
řízení proti fyzické osobě a 650 záznamů o zahájení úkonů trestního řízení proti právnické 
osobě. V rámci vedených trestních řízení pak bylo vůči 91 582 fyzickým osobám a vůči 227 
právnickým osobám zahájeno trestní stíhání nebo jim bylo sděleno podezření ve zkráceném 
přípravném řízení. I když převažující formou přípravného řízení zůstává zkrácené přípravné 
řízení, této formy přípravného řízení bylo v roce 2015 použito vůči podstatně nižšímu počtu 
osob než v předchozích letech, a to 52,1 % (v roce 2014 to bylo 63,9 %) z celkového počtu 
všech  osob.  Na  základě  výsledků  přípravného  řízení  pak  byla  na  84  327  fyzických osob 
a na 192  právnických  osob  podána  obžaloba  nebo  návrh  na  potrestání  a  na  dalších  113 
fyzických osob (ani na jednu právnickou osobu) byl podán návrh na schválení dohody o vině 
a  trestu  (celkem  tedy  bylo  za  rok  2015  postaveno  před  soud  84  440  fyzických osob a 192 
právnických  osob).  Z osob  postavených  před  soud  pak  na  úrovni  okresních  státních 
zastupitelství bylo zproštěno obžaloby [bez důvodu zproštění podle § 226 písm. e) trestního 
řádu]  5,04  %  osob, na úrovni krajských státních zastupitelství 10,08  %  osob a na úrovni 
vrchních státních zastupitelství 17,57  %  osob,  což  souhrnně  pro  okresní,  krajská  a  vrchní 
státní zastupitelství činí v průměru 5,72 %. 
 
 

 
Pokud  jde  o  strukturu  kriminality,  v  roce  2015  doznala  některých,  a  to  poměrně 
zásadních  změn.  I  když  stále  převažuje  majetková  trestná  činnost,  podíl  těchto  trestných 
činů,  zejména  trestného  činu  krádeže,  se  poměrně  výrazně  snížil.  Právě  v  této  oblasti 
kriminality  je  třeba  hledat  podstatné  příčiny  poklesu  kriminality,  který  se  především 
týká majetkové trestné činnosti, případů krádeží prostých, krádeží vloupáním. Tendenci 
k  poklesu  však  vykazují  i  další  trestné  činy  majetkového  charakteru;  pokles  se  týká 
i trestných činů úvěrového podvodu a dále např. i loupeží nebo trestných činů zanedbání 
povinné výživy. 
 
násilné trestné činnosti se projevuje stagnace, byť se stále setkáváme s agresivitou 
a brutalitou  pachatelů,  této  trestné  činnosti  se  zúčastňují  i  mladiství  a  osoby  mladší  15  let. 
U trestné  činnosti  páchané  těmito  osobami  (resp.  činů  jinak  trestných,  jichž  se  dopouštějí 
osoby mladší 15 let) se v roce 2015 opětovně projevil pokles, který odpovídá dlouhodobému 
trendu z předcházejících let. 
 
hospodářské trestné činnosti lze za znepokojivé označit především to, že postih 
daňové kriminality je stále komplikovanější a klade vyšší nároky jak na zlepšení vzájemné 
komunikace  mezi  orgány  činnými  v  trestním  řízení  a  orgány  daňové  správy,  tak 
i na odbornost  orgánů  činných  v  trestním  řízení.  V  oblasti  trestné  činnosti  korupčního 
charakteru přetrvává stále nízká míra oznamování těchto deliktních jednání. Tato skutečnost 
má svůj původ v omezených zdrojích důkazů, stejně jako ve velké administrativní náročnosti 
při pátrání po bankovních účtech zainteresovaných osob, v neochotě svědků podat výpověď 
nebo v omezeném důkazním potenciálu odposlechů a sledování, jakkoliv se bez těchto forem 
technických prostředků nelze při odhalování tohoto typu kriminality obejít. Při prověřování se 
často  nepodaří  jednoznačně  prokázat  naplnění  znaků  korupčních  trestných  činů  (§  331 
až § 333 trestního zákoníku) a věci jsou pak nejčastěji kvalifikovány jako trestné činy pletich 
při  zadání  veřejné  zakázky  a  při  veřejné  soutěži  podle  §  257  trestního  zákoníku,  sjednání 
výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 trestního 
zákoníku nebo jako trestné činy úředních osob (§ 329 až 330 trestního zákoníku). Korupční 
trestná  činnost  bývá  často  ve  svých  závažných  formách  spojena  s  hospodářskou  trestnou 
činností (nutno poukázat i na § 256, § 257 a § 258 trestního zákoníku, které obsahují speciální 
korupční  skutkové  podstaty  trestných  činů).  Česká  právní  úprava  neposkytuje  stále 
dostatečnou  ochranu  tzv.  whistleblowerů,  příslušný  návrh  legislativní  úpravy  se  již 
zpracovává.  Opětovné  zavedení  úpravy  účinné  lítosti  ve  věcech  korupčních  trestných  činů, 
byť se tak už stalo formou novelizace trestního řádu, tedy změnou úpravy procesní nikoliv 
hmotněprávní, je nanejvýš žádoucí (srov. novelu č. 163/2016 Sb.).  
 
Za nový fenomén kriminality lze považovat nadále nejen podávání tzv. šikanózních 
insolvenčních  návrhů  vedených  snahou  poškodit  dotčenou  právnickou  osobu,  ale  také  stále 
četnější  páchání  trestné  činnosti  prostřednictvím  internetu  a  kybernetických  prostředků 
(napadení  účtů  prostřednictvím  internetového  bankovnictví,  zneužívání  informací 
ze sociálních sítí, podvodné e-shopy, pronásledování bývalých partnerů prostředky internetu, 
páchání  trestných  činů  z  nenávisti,  sexuálně  motivovaných  trestných  činů  i  trestných  činů 
spojených s dětskou pornografií prostřednictvím internetu a sociálních sítí atd.). Zejména pak 
při  využití  elektronických  komunikačních  prostředků  a  technologií  může  docházet 
ke způsobení škod velkému počtu poškozených osob; charakteristická je i relativní anonymita 
pachatelů. 
 
Dochází  k  poklesu  tradičních  forem  kriminality,  tzv.  pouliční  kriminality.  Páchání 
kriminality  se  přesunuje  do „kyberprostoru“,  posilují  se  sofistikované  formy 
 

 
kriminality,  což  ostatně  nalézá  svého  vyjádření  i  ve  shora  naznačených  změnách 
vztahujících se k postihu daňové kriminality
 
Ohledně obchodování s lidmi, a to popřípadě i za účelem pracovního vykořisťování, 
je třeba uvést, že počet stíhaných i obžalovaných osob pro trestný čin obchodování s lidmi 
(§ 168 trestního zákoníku) i v roce 2015 zůstal nadále velice nízký. Příčiny tohoto stavu tkví 
zřejmě  v  tom,  že  míra  oznamování  těchto  jednání  je  nízká  a  přetrvávají  problémy 
s prokazováním  této  formy  kriminality,  je  obtížné  nalézt  dostatečně  věrohodné  svědky 
i zajistit další potřebné důkazy. 
 
Četnost  výskytu  trestných  činů  spáchaných  z  rasových,  národnostních  a  jiných 
nenávistných  pohnutek  se  neustále  snižuje.  Zjištěné  poznatky  svědčí  stále  o  velmi  nízké 
míře oznamování případů spadajících do této oblasti kriminality i o tom, že některé trestné 
činy se nedaří postihovat dostatečně efektivně a účinně. V souvislosti s tzv. migrační vlnou se 
zaktivizovaly  různé  populistické  subjekty,  politická  hnutí  a  iniciativy.  Hlavním  tématem 
těchto skupin bylo vymezování se vůči muslimům a migraci. Většina protestních hnutí vzešla 
z  prostředí  sociálních  sítí  na  internetu.  Po  dosažení  určitého  stupně  popularity  začaly  tyto 
skupiny přesouvat své aktivity na veřejnost. Také nárůst aktivit levicově extremistické scény 
se odráží i v různých mobilizačních kampaních, kde byl rovněž zaznamenán vyšší počet tzv. 
přímých akcí, útoků směřujících zejména proti majetku. 
 
Drogová scéna se sice zásadně nemění, počty stíhaných (i obžalovaných) osob však 
v roce 2015 znovu vzrostly na dosud nejvyšší úroveň od roku 1989. V oblasti aplikační praxe 
přetrvávala relativně stabilizované situace, pokud jde o dříve ne zcela jednotný výklad znaků 
drogových  trestných  činů,  což  má  pochopitelně  pozitivní  vliv  na  jednotnost  v  činnosti 
jednotlivých stupňů  soustavy  státního  zastupitelství.  Jde  zejména  o  meze  rozsahů 
nedovoleného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, konkrétně většího, 
značného  a  velkého  rozsahu,  kteréžto  jednotlivé  hranice  se  odvíjejí  od  výchozí  hodnoty 
tzv. množství většího než malého. 
 
Fenomén  ilegální  migrace  se  zatím  na  území  České  republiky  nijak  zásadně 
neprojevil, což však nelze do budoucna vyloučit.  
 
Znovu je třeba poukázat na problémy spojené s personálním složením policejních 
orgánů  a  jejich  odborností,  což  pak  nalézá  odraz  v  oblasti  odborné  úrovně  policejních 
orgánů,  u  nichž  se  projevuje  nedostatek  schopností  samostatně  provádět  prověřování, 
případně  vyšetřování,  neschopnost  správně  posuzovat  právní  kvalifikaci  zjištěných 
skutečností, rozpoznávat jednotlivé fáze trestného činu z hlediska jeho dokonání a objevují se 
i  potíže  z  hlediska  zvoleného  procesního  postupu  buď  při  odkládání  věcí,  nebo  naopak 
zahajování trestního stíhání.  
 
V  mimotrestní  působnosti  státní  zastupitelství  dosahují  standardně  výsledků 
přiměřených  vytvořeným  podmínkám  (zejména  personálním)  a  zdrojům  poznatků.  Státní 
zastupitelství  zvládlo  rekodifikaci  soukromého  práva  a  výkon  rozšířených  působností 
stanovených v jednotlivých  zákonech  přijatých  v  této  souvislosti,  avšak  nadále  je  nutno 
věnovat pozornost využívání celého spektra těchto působností, např. problematice domácího 
násilí,  či  některých  otázek  týkajících  se  právnických  osob  a  efektivity  využívání  těchto 
působností. Jinak zaměření mimotrestní působnosti státního zastupitelství se zásadně nemění 
a  vyplývá  z postavení  státního  zastupitelství  jako  orgánu  chránícího  veřejný  zájem 
a poskytujícího ochranu skupinám osob, u nichž mu to zákon přiznává. Trvalá pozornost je 
 

 
tak  věnována  efektivnímu  výkonu  této  působnosti,  nikoli  jen  četnosti  učiněných  opatření. 
Opět  je  třeba  upozornit  na  některé  formální  aktivity  založené  právní  úpravou  (zejména 
na nevhodnou obligatornost návrhového oprávnění podle § 90 ZSM).  
 
Výkon  působnosti  státního  zastupitelství  je  náležitě  personálně  zajištěn,  plánované 
stavy  státních  zástupců  jsou  prakticky  naplněny,  v  rámci  celé  ČR  jsou  funkce  státních 
zástupců obsazeny z 98,4 % (v roce 2014 z 97,4 %, v roce 2013 i 2012 z 97,6 % a v roce 
2011 z 97,17 %). V celé České republice chybělo ke dni 31. 12. 2015 21 státních zástupců 
(podle  údajů  tab. VI/2b 17),  jde  ovšem  o  údaj  ke  dni  1.  1.  2015  (v  roce  2013  i  2014 
33 a v roce 2012 30 a v roce 2011 36 státních zástupců). Nižší obsazenost vykazuje jen kraj 
Severočeský (-9 státních zástupců; tj. 94,6 %, v roce 2014 -20 a 88,0 %, v roce 2013 94,7 %, 
v  roce  2012  93,34  %  obsazenost),  Středočeský  (-10  státních  zástupců;  92  %,  v  roce  2013 
94,2 %, v roce 2012 91,42 % obsazenost) a KSZ v Brně (-10, 96 %, v roce 2014 100 %). 
Do těchto údajů se již promítla změna systemizace provedená v roce 2014 a 2015. Pokud jde 
o  využívání  asistentů  a  vyšších  úředníků  státního  zastupitelství,  zkušenosti  s  vyššími 
úředníky jsou dobré, snižují zatížení státních zástupců z hlediska vykonávání jednoduchých 
úkonů.  Zajištění  výkonu  působnosti  státního  zastupitelství  je  rovněž  závislé  na  obsazení 
jednotlivých  státních  zastupitelství  také  kvalitním  odborným  administrativním 
aparátem. Průměrné platy, zejména odborných zaměstnanců, však zůstávají nadále hluboko 
pod  celostátním  průměrem  platů  vykazovaných  v  nepodnikatelské  sféře  přesto,  že  tito 
zaměstnanci  odvádějí  kvalitní  a  stále  náročnější  práci  (zpracování  dat  v  elektronických 
systémech, komunikace přes datové schránky apod.), a to mnohdy i přes stanovenou pracovní 
dobu.  Rozdíl  byl  stejně  jako  v  předchozích  letech  částečně  eliminován  zapojením  nároků 
z nespotřebovaných výdajů, které však mohly být čerpány pouze na nenárokové složky platu. 
Nízké tarify jsou tak omezujícím faktorem při přijímání nových zaměstnanců.